2.7 Shrnutí možnosti optimalizace infrastruktury v OH s cílem vytvořit vhodné prostředí pro realizaci prevence vzniku odpadů v České republice

Transkript

1 2.7 Shrnutí možnosti optimalizace infrastruktury v OH s cílem vytvořit vhodné prostředí pro realizaci prevence vzniku odpadů v České republice

2 Obsah 1. Úvod Možnosti podpory optimalizace infrastruktury OH s cílem vytvoření vhodného prostředí pro prevenci vzniku komunálních odpadů... 2 Sběr použitého textilu... 4 Systémy plošného sběru opětovně využitelných výrobků a distribuce výrobků z komunální sféry... 5 Kombinace sběrných dvorů a center pro opětovné použití... 6 Domácí kompostéry... 6 Komunitní kompostárny Možnosti podpory optimalizace infrastruktury OH s cílem vytvoření vhodného prostředí pro prevenci na úrovni podniků Východiska pro veřejnou podporu Seznam použitých zkratek Seznam zdrojů Seznam tabulek Tabulka č. 1: Přehled domácích kompostérů v jednotlivých krajích... 7 Tabulka č. 2: Kapacita domácích kompostérů podpořených z veřejných zdrojů na 1 obyvatele žijícího v zástavbě rodinných domů... 8 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Kontejnery na použitý textil... 4 Obrázek č. 2: Třídírny textilu v ČR... 5 Obrázek č. 3: Přehled kompostérů v krajích dotovaných z veřejných prostředků... 7 Obrázek č. 4: Přehled kompostérů v krajích dotovaných z veřejných prostředků v kusech a dle objemu... 8 Obrázek č. 5: Počet komunitních kompostáren v jednotlivých krajích... 9

3 1. Úvod Oblast předcházení odpadů je specifická z hlediska podpory tím, že se zde s výjimkou investic na úrovni průmyslových podniků nejedná o aplikaci nákladných a inovativních technologií a postupů, ale podpory dílčích aktivit, které vyžadují minimální míru mechanizace. Celá škála aktivit v současnosti probíhá bez nutnosti systémových zásahů, ať už jde o přirozenou prevenci na úrovni podniků spojenou s racionalizací výroby nebo o aktivity spojené s činností řady charitativních a neziskových organizací, které jsou spjaté s obecnou podporou sociální sféry. Tyto aktivity lze nicméně vhodnou podporou dále rozvíjet, dílčí podpora nebo zvýhodněný úvěr může být z hlediska podniků impulzem k jinak odkládané změně technologie. Z hlediska koncepčních zásahů nejsou aktivity na komunální úrovni uvedené v předchozích kapitolách závislé, respektive výhradně závislé na míře investiční podpory, ale obecně především na míře spolupráce mezi neziskovou sférou a místními samosprávami, vyřešením provozních nákladů jednotlivých projektů (provozní a mzdové náklady), propracované metodické podpoře a osvětových kampaních (včetně tematických workshopů a marketingu reuse aktivit) a akceptaci specifických aktivit občanem. Pokud nedochází k přímé distribuci výrobků k opětovnému použití přímo v místě odevzdání použitých výrobků (charitativní bazary neziskových organizací, prodejny přímo při sběrných dvorech), jsou na komunální úrovni zásadní investicí svozová vozidla: Z místa produkce vyklízení pozůstalostí svoz textilního odpadu door-to-door systém svoz potravin potravinovými bankami (v současnosti bez nutnosti vybavení chladicími boxy, toto vybavení však potenciálně bude nutné, pokud bude docházet k širší spolupráci s obchodními řetězci a rozšiřování portfolia sbíraných potravin Následný převoz/distribuce ze sběrných dvorů do prodejních míst z potravinových bank (navazující charity a neziskové organizace) Vedle této techniky představují kromě vybavení drobným nářadím pro opravy (elektrozařízení, nábytek, jízdní kola, kočárky) možné investice policové systémy a kontejnery na použité výrobky na sběrných dvorech a dílčí stavební úpravy v podobě zastřešení vyhrazeného prostoru. Vedle uvedených možností jsou za stanovených podmínek nadále uvažovaným předmětem k podpoře domácí kompostéry a textilní kontejnery. 1

4 2. Možnosti podpory optimalizace infrastruktury OH s cílem vytvoření vhodného prostředí pro prevenci vzniku komunálních odpadů V rámci Operačního programu Životní prostředí (dále jen OPŽP ), který navazuje na Operační program Životní prostředí je pro potencionální žadatele v následujících letech přichystáno téměř 2,637 miliardy eur. V rámci Prioritní osy 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika se nachází Specifický cíl 3.1: Prevence vzniku odpadů, na který je alokováno bezmála eur. Specifický cíl 3.1 je členěn na dvě podporované aktivity: podporovaná aktivita Předcházení vzniku komunálních odpadů, podporovaná aktivita Předcházení vzniku průmyslových odpadů (např. aplikace technologií, které sníží měrné množství odpadů vznikající ve výrobě). Mezi podporované projekty můžeme zařadit: podporování realizace nebo modernizace technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaných odpadů na jednotku výrobku, řešících primárně nakládání s odpady daného podniku, budování míst pro předcházení vzniku komunálních odpadů (např. pro nábytek, textil, BRKO), zavádění tzv. systému door-to-door (systém předcházení vzniku domovních odpadů u občanů, tzv. ode dveří ke dveřím). Podmínkou podpory projektu je jeho soulad se závaznou částí aktuálního POH ČR. Preferovány budou projekty, které splní nad rámec níže uvedená kritéria základních podmínek: podpora projektů v rámci prevence vzniku odpadů musí zajistit odklon alespoň jedné složky KO ze systému nakládání s odpady, v případě podpory prevence vzniku průmyslových odpadů budou podporovány technologie, které zajistí snížení množství odpadů, které vznikají jako nedílná součást výroby, alespoň o 15 % (bude požadováno vyjádření v měrných jednotkách, a to v tunách odpadu/ rok). Důraz bude kladen na aplikaci pokročilých nejlepších dostupných technik (BAT) s cílem dosažení nejlepších environmentálních parametrů. Konkrétní postupy administrace a rozhodnutí o použití zvolené metody určení výše dotace budou specifikovány v rámci jednotlivých vyhlášených výzev. V rámci posuzování podpor se doporučuje využít environmentálního benchmarkingu v daném odvětví, pokud jsou dostupná relevantní data (minimálně BAT), s kritickým přihlédnutím k možnosti aplikace řešení v daném konkrétním provozu. V rámci identifikace opatření možných k podpoře v rámci podporované aktivity OPŽP prevence vzniku komunálních odpadů lze podpořit zejména následující projekty: Podpora technologií s výsledkem opakovaně použitelných výrobků, snáze opravitelných výrobků. Kontejnerový sběr použitého textilu. Další systémy sběru použitých výrobků. Opětovné použití elektrických a elektronických zařízení. Systémy plošného sběru opětovně využitelných výrobků a distribuce výrobků z komunální sféry. Kombinace sběrných dvorů a center pro opětovné použití, tj. charitativní prodej nebo opravna technické zabezpečení míst proti povětrnostním podmínkám (zastřešení, vybavení uzavíratelnými venkovními kontejnery). Podpora pořízení zejména svozové techniky pro přepravu potravin (potravinové banky), pokud tato podpora nebude plně pokryta Národním programem MZe. 2

5 Podpora pořízení svozové techniky pro jednotlivé způsoby zajištění odděleného sběru komodit pro opětovné použití. Předcházení vzniku odpadů je na prvním místě hierarchie způsobů nakládání s odpady ale zcela zde chybí podpora pro vytváření míst, poskytující zázemí pro opětovné použití. Projekty opětovného použití, které povedou ke snížení produkce odpadů, by měly mít alespoň investiční podporu. Má-li dojít je snížení celkové produkce odpadů, musí průmysl projít zásadní změnou výroby. Prostředky dostupné ze Strukturálních fondů by měly být onou motivací k modernizaci, jejichž výsledkem by mělo být více opakovaně používaných produktů, snáze opravitelné výrobky a snáze recyklovatelné výrobky. Oblast přípravy pro opětovné použití jako standardní procedury schvalované ze strany orgánů státní správy nemá v současnosti dostatečnou legislativní ani metodickou podporu. Jednotlivé komodity, způsob jejich sběru, oprav a uvedení do oběhu mají široký rozptyl z hlediska míry standardizace a požadavků na bezpečnost, odlišnou míru rozsahu technologie a omezení. Technologické postupy na standardizované úrovni jsou zde uvedeny spíše pro formu a porovnání (proces protektorování), oblast opravárenství technologického vybavení domácností je funkční a má v ČR dostatečnou tradici. Proces nakládání s výrobky, které by mohly být dále předávány k opětovnému použití, je v ČR realizován přirozeně mimo veškeré evidence (neboť se nejedná o odpady), ať už standardizovaným postupem v rámci servisní sítě u speciálních výrobků nebo předáváním výrobků k opětovnému použití bez provádění oprav třetí osobou, ať už v rámci bazarů nebo organizovaných charitativních projektů. Vybrané odděleně sbírané komodity vhodné k opětovnému použití: Použitý textil. Použité pneumatiky. (příprava na opětovné použití výhradně prostřednictvím servisních středisek) Použitá elektrická a elektronická zařízení. (příprava na opětovné použití) Bytové doplňky, nádobí, kufry, stojany, koše, zrcadla, rámy, vánoční stromky, hasicí přístroje. Nábytek v dobrém stavu. Dětské kočárky. Ruční nářadí, štafle, grily. Sportovní vybavení, jízdní kola. (příprava na opětovné použití) Záclony, závěsy, matrace. Knihy. Hračky. Barvy. (zkušenosti zejména z UK) Návrhy dalších možných systémů: Systémy plošného sběru opětovně využitelných výrobků a distribuce výrobků z komunální sféry. Kombinace sběrných dvorů a center pro opětovné použití. Podpora nízkoodpadových technologií. Centrum přípravy pro opětovné použití. 3

6 Sběr použitého textilu Jak bylo uvedeno v dokumentech 2.4 a 2.6, kontejnerový sběr použitého textilu je realizován v ČR několika komerčními i neziskovými subjekty (Diakonie Broumov, sociální družstvo, Dimatex CS spol. s. r.o., E+B textil, s.r.o., Koutecký s.r.o., POTEX s.r.o., TextilEco a.s., ADRA, Armáda spásy,.a.s.a., spol. s r.o.). Použitý textil sbíraný z obcí v ČR je svážen do jednotlivých třídíren (počet třídíren přibližně odpovídá počtu subjektů), které nakládají s použitým textilem jak v režimu odpadů, tak mimo něj. Obrázek č. 1: Kontejnery na použitý textil Zdroj: GREEN Solution s.r.o Na obrázku (Obrázek č. 1) je lokalizace kontejnerů na použitý textil v rámci ČR. Zahrnuty jsou kontejnery Diakonie Broumov, sociální družstvo, POTEX s.r.o., E+B textil, s.r.o., ADRA, Armáda spásy a částečně Dimatex CS spol. s. r.o. (Liberecký kraj + kontejnery charitativního projektu TextilEco). K uvedenému výčtu by měly patřit další kontejnery Dimatex CS spol. s. r.o. (509 ks), TextilEco a.s. (4 000 ks), Koutecký s.r.o. (neuvedeno) a.a.s.a., spol. s r.o. (neuvedeno). Z výše uvedené mapy (Obrázek č. 1) lze vyčíst, že rozložení sběrných míst použitého textilu není mezi jednotlivými kraji vyvážené. V krajích, kde je uvedeno množství kontejnerů v řádu jednotek, nicméně dominují subjekty, od nichž nebyla data doposud k dispozici. Sběrná síť se progresivně vyvíjí, podpora by měla být směřována zejména na svazky několika menších obcí a mikroregiony tam, kde se v současnosti subjektům zajišťujícím sběr svoz ojedinělých kontejnerů nevyplácí. Investice by měla mít návaznost na dostupný systém svozu použitého textilu realizovaný osobou, která provozuje třídírnu. Systém sběru je samozřejmě navázán na zařízení třídíren, popřípadě recyklace. Z níže uvedené mapy je patrné, že tato zařízení na třídění použitého textilu zcela chybí v jihozápadní části ČR, tzn. v Karlovarském, Plzeňském a Jihočeském kraji. Z hlediska celkové kapacity pro použitý textil však nebylo v současnosti indikováno poddimenzování kapacit stávajících třídíren. 4

7 Obrázek č. 2: Třídírny textilu v ČR Zdroj: GREEN Solution s.r.o. Červená zařízení ve smyslu 14 zákona o odpadech; Modrá třídírny mimo režim zákona; Zelená charity Systémy plošného sběru opětovně využitelných výrobků a distribuce výrobků z komunální sféry Sběr širšího okruhu výrobků z domácností za účelem opětovného použití se vyznačuje několika specifiky (v současnosti primárně praxe v rámci EU). Zpravidla se provádí sběr vybavení domácností, které nejsou zásadně poškozeny a jejichž další použití není spojeno s nutností revizí a standardizovaných oprav. Osoby, které se věcí zbavují, nemají dostatek času na standardní odprodej věcí prostřednictvím běžných bazarů nebo internetu a odkládané věci nemají pro zbavující se osobu podstatnou zbytkovou hodnotu. Věci je možné se zbavit v rámci komplexní služby (vyklízení domácností/ likvidace pozůstalostí) nebo jde o cílené předávání věci, které mohou být poskytnuty sociálně slabším spoluobčanům nebo mohou být zdrojem finančních prostředků pro charitativní organizace, které dané věci dotřiďují a dále prodávají. Trvalá udržitelnost projektů je závislá zejména na následujících faktorech: 1. Metodická podpora systémů navázaných na odpadové hospodářství (zejména sběr na sběrných dvorech), 2. Citlivý přístup z hlediska administrativních požadavků pro neziskové a charitativní organizace 3. Vyřešení provozních nákladů (mzdové náklady, nájem) center. 4. Akceptace občanem na nabídkové a poptávkové straně. 5. Zajištění nakládání s odpady v případě výrobků, pro něž není dlouhodobě praktický odbyt. Investiční náklady pro uvedená centra realizovaná mimo odpadový režim v rámci pronajatých objektů zpravidla představují stavební úpravy pro uzpůsobení centra zejména vybavení/ zprovoznění soc. zařízení a zázemí pro obsluhu a vybavení centra drobnou manipulační technikou a nářadím pro opravy: sada standardního nářadí pro drobné opravy jízdních kol, kočárků a drobných elektrozařízení sada vybavení pro systémové nakládání s chladící technikou viz kapitola 2.4 vybavení pro opravy a restaurování nábytku frézka, a bruska atp. policové systémy, váhy, PC pro účely vedení evidence. Finanční aspekt udržitelnosti projektu je determinován vedle prodejní ceny výrobků a možným příjmem ze služby (vyklizení sklepů/bytů) často z podpory nákladů na nájem (granty městských částí), státních příspěvků plošné zvýhodnění osob, které v centru pracují (chráněná místa atp.) a sociálních grantů (např. Evropský sociální fond). Důležitou otázkou je kapacita center, tj. stanovení omezené doby, po kterou je nabízený výrobek na skladě, než je předán k odstranění/ využití. 5

8 Kombinace sběrných dvorů a center pro opětovné použití Kombinace sběrných dvorů s místem pro opětovné použití (4. stupeň sběrného dvora) je využita v řadě míst v rámci UK a v Německu. Komodity, sbírané ve vybraných centrech recyklace a opětovného použití v rámci UK jsou: Bytové doplňky, nádobí, kufry, stojany, koše, zrcadla, rámy, vánoční stromky, hasicí přístroje. Nábytek v dobrém stavu. Dětské kočárky. Ruční nářadí, štafle, grily. Sportovní vybavení, jízdní kola. (zkušenosti zejména z UK) Záclony, závěsy, matrace. Knihy. Hračky. Barvy. (zkušenosti zejména z UK) Sbírané výrobky jsou v případech projektů v UK zpravidla darovány místním partnerům (charitám), které je třídí a prodávají/ darují dále. Existuje řada specializovaných návazných projektů pro samostatné výrobky (síť RePaint pro nespotřebované barvy, ReCycle opravy a opětovný prodej jízdních kol). Alternativně je možné umožnit prodej/ předání výrobků přímo v místě sběru nebo obdobně jako v Mnichově transport do centrálního skladu, kde probíhá prodej těchto výrobků. Výhodou systému sběru použitých výrobků v rámci areálu sběrných dvorů je vyloučení dodatečné logistiky u výrobků, pro které není dlouhodobě odbyt (možnost přijímání veškerých výrobků/ odpadů od rezidentů bez nutnosti posuzování stavu výrobku na vstupu) a které jsou následně odstraňovány/ využívány konvenčním způsobem. Oblast podpory nezahrnuje specifické technologie, ale podpory pro stavební úpravy pro skladování a zabezpečení míst pro opětovné použití. Stavební řešení by mělo zahrnovat zpevněnou plochu, oddělení od ostatní části sběrného dvora a zastřešení, tj. buď zajištění prostoru v rámci stávajícího objektu nebo instalaci kontejneru/ přístřešku pro skladování výrobků k opětovnému použití. Domácí kompostéry Jak bylo uvedeno v dokumentu 2.4, domácí kompostování patří mezi elementární prvky předcházení vzniku komunálních odpadů. Z hlediska podpor byly analyzovány jednotlivé dosavadní dotační tituly (až po 64. výzvu OPŽP ) a jednotlivé realizace na úrovni obcí výzvy a zadávací dokumentace veřejných zakázek obsahující množství pořizovaných kompostérů a jejich objemy. Data uvedená v této zprávě nejsou konečná, zejména pro roky jsou k dispozici kusé informace, k dispozici nejsou též data z řady podlimitních zakázek včetně úplného přehledu dotací ze strany krajských úřadů. 6

9 Tabulka č. 1: Přehled domácích kompostérů v jednotlivých krajích Kraj Přehled domácích kompostérů v jednotlivých krajích Počet (ks) Z toho dotováno z OPŽP (KS) Objem (m 3 ) Z toho dotováno z OPŽP (m 3 ) Hl. město Praha , Jihočeský , ,95 Jihomoravský , ,37 Karlovarský ,7 695,7 Královéhradecký , ,5 Liberecký ,75 Moravskoslezský , ,6 Olomoucký , ,38 Pardubický , ,7 Plzeňský , ,6 Středočeský , ,6 Ústecký Vysočina , ,184 Zlínský , ,45 Celkem , Zdroj: GREEN Solution s.r.o., podklady z jednotlivých dotačních titulů, zadávací dokumentace a výzvy jednotlivých webových portálů obcí Obrázek č. 3: Přehled kompostérů v krajích dotovaných z veřejných prostředků Zdroj: GREEN Solution s.r.o., podklady z jednotlivých dotačních titulů, zadávací dokumentace a výzvy jednotlivých webových portálů obcí Nejvíce dotovaných domácích kompostérů bylo předáno domácnostem ve Zlínském a Moravskoslezském kraji, nejméně pak v Karlovarském kraji jak z hlediska počtu kusů, tak z hlediska objemu (viz 7

10 Tabulka č. 1, Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a č. 4). Obrázek č. 4: Přehled kompostérů v krajích dotovaných z veřejných prostředků v kusech a dle objemu Počet (ks) Objem (m3) Zdroj: GREEN Solution s.r.o., podklady z jednotlivých dotačních titulů, zadávací dokumentace a výzvy jednotlivých webových portálů obcí Pro lepší porovnání regionální vyváženosti podpořených domácích kompostérů je nutné přepočítat podpořenou kapacitu v m3 na 1 obyvatele žijícího v zástavbě rodinných domů, který ukazuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Kapacita domácích kompostérů podpořených z veřejných zdrojů na 1 obyvatele žijícího v zástavbě rodinných domů Přehled domácích kompostérů v jednotlivých krajích Kraj Objem (m3) Počet obyvatel v RD (rok 2011) Objem v litrech na 1 občana v RD Hl. město Praha 3 695, Jihočeský 6 322, Jihomoravský , Karlovarský 695, Královéhradecký 2 961, Liberecký Moravskoslezský , Olomoucký , Pardubický 7 732, Plzeňský 5 538, Středočeský 7 716, Ústecký Vysočina 8 631, Zlínský ,

11 Celkem , Zdroj: GREEN Solution s.r.o., podklady z jednotlivých dotačních titulů, zadávací dokumentace a výzvy jednotlivých webových portálů obcí, ČSÚ, vlastní výpočty EY Z výše uvedené tabulky plyne, že průměrně bylo v ČR podpořeno 21 l okamžité kapacity domácích kompostérů na 1 obyvatele žijícího v zástavbě rodinných domů. Z přehledu za jednotlivé kraje dále plyne, že podpora domácích kompostérů byla v minulosti méně intenzívní zejména v Ústeckém, Karlovarském, Středočeském a Královéhradeckém kraji. Komunitní kompostárny Počet komunitních kompostáren v jednotlivých krajích je zobrazen viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V případě komunitních kompostáren podpořených v předchozím programovém období z OPŽP byla podmínka, že vyrobený kompost nesmí být po dobu udržitelnosti projektu využit jinde, než na pozemcích obce. Díky tomu nemohou zemědělci odebírat z těchto míst kompost, čímž se přichází o kvalitní organickou hmotu v půdě. Obrázek č. 5: Počet komunitních kompostáren v jednotlivých krajích Zdroj: GREEN Solution s.r.o., zveřejněné vyhlášky obcí, kterými se stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce, S ohledem na obecně dostatečné pokrytí a projektovanou kapacitu sítě kompostáren bez ohledu na jejich komunitní charakter (viz závěry dokumentů 2.4 a 1.1.1), není smysluplné do budoucna ve velké míře z hlediska kapacit dále podporovat tento typ projektů v oblasti prevence vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Možná podpora komunitních kompostáren je pouze podmíněně na zkvalitnění nakládání stávající kompostárny pouze při jasném doložení skutečné kapacity a jejího naplnění (odbytu kompostu) včetně potřebnosti a reálného využití vyžadované techniky. 9

12 3. Možnosti podpory optimalizace infrastruktury OH s cílem vytvoření vhodného prostředí pro prevenci na úrovni podniků Předmětem podpory by měly být primárně projekty, kde dané investiční řešení zasazují do kontextu environmentálního řízení celého podniku např. vymezeného postupu (EMAS, ISO , ČP) pro všechny zátěžové složky životního prostředí tak, aby zátěž jedné složky životního prostředí (produkce a nakládání s odpady) nepřecházela do složek ostatních. Předcházení vzniku odpadů na podnikové úrovni pak představuje komplexní pohled na problematiku, nikoliv pouze dílčí investiční akce do technologických celků na jednotlivých úsecích podniku. Je třeba na něj nahlížet jako na celkový soubor opatření a přístupů napříč celým procesem konstruování, výroby a distribuce výrobků, přičemž na prevenci má vliv celá řada faktorů neinvestičního charakteru systémem řízení podniku počínaje (včetně environmentálního managementu) a kroky realizovanými na jednotlivých pracovištích konče (dodržování výrobních postupů, organizace práce, přístup zaměstnanců ke svěřeným úkolům). Rámec oblasti předcházení vzniku odpad je uveden v kapitole 2.4. Z uvedené excerpce BREF dokumentů a výstupů dotazníkového šetření je třeba primárně vycházet z hlediska směru podpory (metodiky pro posuzování zařízení pro poskytovatele a příjemce dotace), s ohledem na technologický pokrok uvedený rámec v jednotlivých odvětvích je však nutné možné podpory taxativně nelimitovat danými příklady investičních opatření. Mezi hlavní motivační faktory pro realizaci opatření prevence vzniku odpadů patří především: Generování provozních úspor. Dosažení minimální nebo vyšší úrovně splnění environmentálních standardů: Obligatorních (zákonných) požadavků (např. zákon o odpadech, zákon o integrované prevenci a další složkové zákony v oblasti životního prostředí). Dobrovolných nástrojů environmentálního řízení podniku - EMAS, ISO , ČP. Prevenčních opatření lze dělit dle jejich zaměření, a to na: Opatření orientovaná na výrobek a obal. Opatření orientovaná na výrobní proces. U první kategorie spočívají investice zejména v: Prodloužení životnosti výrobku (např. výměna zabudované baterie za baterii výměnnou). Redukce použitých materiálů na obal výrobku či výrobek samotný (např. ztenčování PET lahví). Nahrazování nebezpečných či jinak nevhodných materiálů (např. nahrazení plastů s vyšší mírou recyklovatelnosti nebo náhrada POP s ve výrobku), kdy výsledkem investic do těchto technologií je buďto snížení množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, omezení nepříznivých dopadů na životní prostředí a zdraví lidí nebo omezení obsahu škodlivých látek v materiálech a výrobcích. V případě opatření orientovaných na výrobní proces je investice ve většině případů spojena s pořízením technologie (dlouhodobých hmotných, popř. nehmotných aktiv), jejímž efektem je snížení měrné produkce odpadů nebo omezení nepříznivých vlivů na ŽP, zdraví lidí, případně obsahu nebezpečných látek. Tyto technologie jsou obecně zaměřeny především na: Efektivní využití surovin. Recyklaci. Opětovné využití odpadních surovin ve výrobním procesu (např. drcení, re-granulace a opětovné využití re-granulátů jako vstupu do výrobního procesu v plastikářském průmyslu) 10

13 4. Východiska pro veřejnou podporu S ohledem na možné cesty optimalizace infrastruktury OH v ČR s cílem vytvoření vhodného prostředí pro prevenci vzniku komunálních odpadů lze doporučit podporu především následujících záměrů: Další rozšiřování sběrných míst použitého textilu za účelem opětovného použití, přípravy pro opětovné použití nebo recyklace. Rozšíření stávajících obecních sběrných dvorů o centra pro opětovné použití. Zvýhodnit záměry vybudování nových nebo rozšíření stávajících sběrných dvorů, které zahrnují i vybudování centra pro opětovné použití (sběr, prodejní místo, opravna). Projekty domácího kompostování v případě vybraných regionů ČR, kde docházelo k méně intenzivní podpoře z minulého programovacího období OPŽP Pořízení svozové technika pro subjekty zajišťující předání výrobků k opětovnému použití. Pro posouzení samotné formy podpory je u podporované aktivity nutné brát v úvahu především omezenou ziskovost výše uvedených záměrů, které jsou v řadě případů navázány na charitativní aktivity. Tyto projekty tak nejsou klasickou investicí generující budoucí výnos. Z tohoto důvodu je žádoucí uplatnit jako formu podpory přímou dotaci raději než finanční úvěrový nástroj. Velmi podobný závěr je obsažen i v Ex-ante posouzení možnosti využití finančních nástrojů v OPŽP, které pro MŽP zpracovala společnost Deloitte: S ohledem na uvedená specifika lze očekávat velmi heterogenní a lokálně specifické žádosti o podporu investičních projektů, které i s ohledem na potenciál omezené ziskovosti, relativní novost sledované problematiky v ČR a s ohledem na stěžejnost neziskové komunikační a informační kampaně navrhuje dodavatel ponechat oblast v dotačním schématu podpory. Pro vytvoření vhodného prostředí pro prevenci vzniku (průmyslových) odpadů na úrovni podniků lze doporučit podporu především následujících záměrů: Pořizování technologií, jejichž výstupem bude menší množství produkovaného odpadu na jednotku výrobku v souladu s přehledem uvedeným v dokumentu 2.2. Pořizování technologií zajišťující recyklaci a opětovné využití odpadních surovin přímo ve výrobním procesu v souladu s přehledem uvedeným v dokumentu 2.2. Pořizování výrobních technologií zajišťujících nahrazování nebezpečných či jinak nevhodných materiálů v souladu s výstupy dokumentu 3.2. V případě podporované aktivity je situace u volby vhodné formy podpory složitější. Zatímco v prvních dvou případech typů technologií lze, jak z dotazníkových šetření, tak rozhovory s relevantními zástupci průmyslových podniků prohlásit, že pořízení technologií s dopadem na efektivnější využití vstupního materiálu a surovin je investicí s jasnými parametry výnosnosti a doby návratnosti. V souladu s tímto závěrem je i výše zmíněný materiál společnosti Deloitte, který k aktivitě uvádí: dodavatel realizoval dotazníkové šetření a rozhovory s významnými odborníky, které potvrdily závěry pre-screeningového šetření, že rysy nově zřizované oblasti podpory jsou vhodné pro využití úvěrových finančních nástrojů. Investice aplikace technologií, typicky ve výrobním procesu podniků, velmi často neznamenají pouze environmentální přínos (snížení odpadové náročnosti výroby), ale v podstatné míře přispívají také ke zvyšování konkurenceschopnosti podniků skrze hmatatelné přímé i nepřímé ekonomické zisky. Z tohoto důvodu je vhodné zvolit pro podporu prvních 2 typů opatření/projektů finanční úvěrový nástroj. Při nastavování podmínek je však nutné brát v úvahu velmi výhodné podmínky komerčního úvěrového trhu v ČR, které atraktivitu finančního nástroje výrazně snižují a to zároveň i s ohledem na administrativní náročnost procesů spojených se získáním veřejné podpory a vyšší flexibilitu v nastavování klíčových parametrů projektu při využití komerčního financování. Odlišný charakter opatření/ projektu je třeba zohlednit při volbě vhodné formy podpory pro Pořizování výrobních technologií zajišťujících nahrazování nebezpečných či jinak nevhodných materiálů (prevence vzniku nebezpečných vlastností odpadů). Možnosti a technologie zabývající se náhradou nebezpečných látek ve výrocích byly detailně popsány v dokumentech 3.1 a 3.2. Jelikož se v tomto případě jedná o opatření, kde převažují environmentální přínosy nad ekonomickými, není výnosnost a 11

14 doba návratnosti investice hlavním faktorem, který motivuje podniky k jejich realizaci. Proto zde doporučujeme uplatnit dotační schéma podpory. 12

15 Seznam použitých zkratek Seznam zkratek BAT BRKO DPH EK KO Nejlepší dostupné techniky Biologicky rozložitelný komunální odpad Daň z přidané hodnoty Evropská komise Komunální odpad OPŽP Operační program Životní prostředí OH PO Odpadové hospodářství Prioritní osa POH ČR Plán odpadového hospodářství České republiky pro období SC Specifický cíl Seznam zdrojů GREEN Solution s.r.o. zveřejněné vyhlášky obcí, kterými se stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce podklady z jednotlivých dotačních titulů zadávací dokumentace a výzvy jednotlivých webových portálů obcí ČSÚ vlastní výpočty EY Dokument společnosti Deloitte Ex-ante posouzení možnosti využití finančních nástrojů v OPŽP 13

16 EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. ey.com

17 EY Assurance Tax Transactions Advisory About EY EY is a global leader in assurance, tax, transaction and advisory services. The insights and quality services we deliver help build trust and confidence in the capital markets and in economies the world over. We develop outstanding leaders who team to deliver on our promises to all of our stakeholders. In so doing, we play a critical role in building a better working world for our people, for our clients and for our communities. EY refers to the global organization, and may refer to one or more, of the member firms of Ernst & Young Global Limited, each of which is a separate legal entity. Ernst & Young Global Limited, a UK company limited by guarantee, does not provide services to clients. For more information about our organization, please visit ey.com Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. All Rights Reserved. ey.com

18 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky zelená linka dotazy@sfzp.cz