VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ"

Transkript

1 FUNKCE PROTEINŮ 1

2 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2

3 3

4 4

5 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů 3. Funkční polymery a komplexy proteinů 4. Vazby dalších molekul na proteiny 5. Regulace aktivity proteinu 6. Regulovaná degradace proteinů 7. Funkční typy proteinů 5

6 1. VZTAH STRUKTURY A FUNKCE PROTEINŮ: Struktura proteinu je definovaná na několika úrovních: 1. Primární struktura 2. Sekundární struktura 3. Terciální struktura 4. Kvartérní struktura (oligomer) [FIG.] 6

7 7

8 Tvar molekuly proteinu: Globulární proteiny Fibrilární proteiny Proteinová doména [FIG.] Disulfidové můstky [FIG.] Chaperony Funkce proteinu vyplývá z jeho struktury. 8

9 9

10 Tvar molekuly proteinu: Globulární proteiny Fibrilární proteiny Proteinová doména [FIG.] Disulfidové můstky [FIG.] Chaperony Funkce proteinu vyplývá z jeho struktury. 10

11 11

12 Tvar molekuly proteinu: Globulární proteiny Fibrilární proteiny Proteinová doména [FIG.] Disulfidové můstky [FIG.] Chaperony Funkce proteinu vyplývá z jeho struktury. 12

13 2. RODINY PROTEINŮ: Zahrnují strukturně i funkčně podobné proteiny. [FIG.] 13

14 14

15 3. FUNKČNÍ POLYMERY A KOMPLEXY PROTEINŮ: Schopnost molekul proteinů pro samouspořádávání. [FIG.] Asociace do velkých polymerů a formování různých struktur: Filamenta (aktin, elastin) [FIG.] [FIG.] Tubuly (mikrotubuly) [FIG.] Ploché útvary (membránové proteiny) Schránky (virové kapsidy) [FIG.] Proteinové komplexy (různé proteiny, další typy molekul) [FIG.] 15

16 16

17 3. FUNKČNÍ POLYMERY A KOMPLEXY PROTEINŮ: Schopnost molekul proteinů pro samouspořádávání. [FIG.] Asociace do velkých polymerů a formování různých struktur: Filamenta (aktin, elastin) [FIG.] [FIG.] Tubuly (mikrotubuly) [FIG.] Ploché útvary (membránové proteiny) Schránky (virové kapsidy) [FIG.] Proteinové komplexy (různé proteiny, další typy molekul) [FIG.] 17

18 18

19 19

20 3. FUNKČNÍ POLYMERY A KOMPLEXY PROTEINŮ: Schopnost molekul proteinů pro samouspořádávání. [FIG.] Asociace do velkých polymerů a formování různých struktur: Filamenta (aktin, elastin) [FIG.] [FIG.] Tubuly (mikrotubuly) [FIG.] Ploché útvary (membránové proteiny) Schránky (virové kapsidy) [FIG.] Proteinové komplexy (různé proteiny, další typy molekul) [FIG.] 20

21 21

22 3. FUNKČNÍ POLYMERY A KOMPLEXY PROTEINŮ: Schopnost molekul proteinů pro samouspořádávání. [FIG.] Asociace do velkých polymerů a formování různých struktur: Filamenta (aktin, elastin) [FIG.] [FIG.] Tubuly (mikrotubuly) [FIG.] Ploché útvary (membránové proteiny) Schránky (virové kapsidy) [FIG.] Proteinové komplexy (různé proteiny, další typy molekul) [FIG.] 22

23 23

24 3. FUNKČNÍ POLYMERY A KOMPLEXY PROTEINŮ: Schopnost molekul proteinů pro samouspořádávání. [FIG.] Asociace do velkých polymerů a formování různých struktur: Filamenta (aktin, elastin) [FIG.] [FIG.] Tubuly (mikrotubuly) [FIG.] Ploché útvary (membránové proteiny) Schránky (virové kapsidy) [FIG.] Proteinové komplexy (různé proteiny, další typy molekul) [FIG.] 24

25 25

26 4. VAZBA DALŠÍCH MOLEKUL NA PROTEINY: Ligandy: vazba ligandu je vysoce selektivní a souvisí přímo s funkcí proteinu: [FIG.] Vazba iontu/atomu: Ca 2+ (kalmodulin), Fe 3+ (transferin) Vazba malé molekuly: hem (hemoglobin), retinal (rhodopsin), sacharid (glykoproteiny), fosfát (fosforylované proteiny), GTP (GTP vázající proteiny) Vazba neproteinové makromolekuly: DNA (transkripční faktory) Vazba molekuly proteinu: proteinový substrát (enzym), proteinový antigen (protilátka) 26

27 27

28 4. VAZBA DALŠÍCH MOLEKUL NA PROTEINY: Ligandy: vazba ligandu je vysoce selektivní a souvisí přímo s funkcí proteinu: [FIG.] Vazba iontu/atomu: Ca 2+ (kalmodulin), Fe 3+ (transferin) Vazba malé molekuly: hem (hemoglobin), retinal (rhodopsin), sacharid (glykoproteiny), fosfát (fosforylované proteiny), GTP (GTP vázající proteiny) Vazba neproteinové makromolekuly: DNA (transkripční faktory) Vazba molekuly proteinu: proteinový substrát (enzym), proteinový antigen (protilátka) 28

29 5. REGULACE AKTIVITY PROTEINŮ: Allosterické molekuly Změna konformace změna aktivity Mechanismy regulace aktivity proteinů: Navázání iontu/atomu: IRP (iron regulatory protein) (Fe) Navázání malé molekuly: Glykosylace: glykoprotein Fosforylace: proteinkináza, fosfatáza [FIG.] Navázání GTP: GTP vázající proteiny Navázáni proteinu: cyklin dependentní kináza (cyklin) Proteolytické štěpení: insulin, kaspázy [FIG.] Regulace aktivity enzymů: Negativní regulace (zpětnovazebná inhibice) [FIG.] Pozitivní regulace 29

30 30

31 5. REGULACE AKTIVITY PROTEINŮ: Allosterické molekuly Změna konformace změna aktivity Mechanismy regulace aktivity proteinů: Navázání iontu/atomu: IRP (iron regulatory protein) (Fe) Navázání malé molekuly: Glykosylace: glykoprotein Fosforylace: proteinkináza, fosfatáza [FIG.] Navázání GTP: GTP vázající proteiny Navázáni proteinu: cyklin dependentní kináza (cyklin) Proteolytické štěpení: insulin, kaspázy [FIG.] Regulace aktivity enzymů: Negativní regulace (zpětnovazebná inhibice) [FIG.] Pozitivní regulace 31

32 32

33 5. REGULACE AKTIVITY PROTEINŮ: Allosterické molekuly Změna konformace změna aktivity Mechanismy regulace aktivity proteinů: Navázání iontu/atomu: IRP (iron regulatory protein) (Fe) Navázání malé molekuly: Glykosylace: glykoprotein Fosforylace: proteinkináza, fosfatáza [FIG.] Navázání GTP: GTP vázající proteiny Navázáni proteinu: cyklin dependentní kináza (cyklin) Proteolytické štěpení: insulin, kaspázy [FIG.] Regulace aktivity enzymů: Negativní regulace (zpětnovazebná inhibice) [FIG.] Pozitivní regulace 33

34 34

35 5. REGULACE AKTIVITY PROTEINŮ: Allosterické molekuly Změna konformace změna aktivity Mechanismy regulace aktivity proteinů: Navázání iontu/atomu: IRP (iron regulatory protein) (Fe) Navázání malé molekuly: Glykosylace: glykoprotein Fosforylace: proteinkináza, fosfatáza [FIG.] Navázání GTP: GTP vázající proteiny Navázáni proteinu: cyklin dependentní kináza (cyklin) Proteolytické štěpení: insulin, kaspázy [FIG.] Regulace aktivity enzymů: Negativní regulace (zpětnovazebná inhibice) [FIG.] Pozitivní regulace 35

36 6. REGULOVANÁ DEGRADACE PROTEINŮ: Enzymatická degradace: proteolýza, protéázy Proteazóm Ubiquitin [FIG.] 36

37 37

38 7. FUNKČNÍ TYPY PROTEINŮ: Strukturní proteiny: tubulin, keratin, aktin, kolagen Enzymy: proteinkináza C, DNA polymeráza δ, pepsin Pohybové proteiny (molekulární motory): myosin, kinesin, dynein Transportní proteiny: hemoglobin, transferin, albumin Zásobní proteiny: ferritin, kasein, ovalbumin Signální proteiny: insulin, EGF, erythropoietin Receptorové proteiny: rhodopsin, insulinový receptor, EGF receptor Regulační proteiny: chaperony, transkripční faktory, cykliny Protilátky Ostatní proteiny se zvláštní funkcí: např. GFP (green fluorescent protein) 38

39 LITERATURA: Alberts B. et al.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing. Ústí nad Labem, pp & , Alberts B. et al.: Essential Cell Biology. Garland Science. New York and London, pp & ,

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ MOTILITY A MOLEKULÁRNÍCH MOTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Molekulární motor: dynein Onemocnění: Kartagenerův syndrom 2 BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů

Více

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* AMINOKYSELINY PEPTIDY 2 9 aminokyselin POLYPEPTIDY 10 100 aminokyselin PROTEINY >100 aminokyselin PRIMÁRNÍ struktura SEKUNDÁRNÍÍ struktura TERCIÁLNÍ struktura KVARTÉRNÍ struktura Pořadí aminokyselin Skládaný

Více

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím

Více

Biopolymery. struktura syntéza

Biopolymery. struktura syntéza Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

REPLIKACE A REPARACE DNA

REPLIKACE A REPARACE DNA REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular

Více

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů Bp1252 Biochemie #11 Biochemie svalů Úvod Charakteristickou funkční vlastností svalu je schopnost kontrakce a relaxace Kontrakce následuje po excitaci vzrušivé buněčné membrány je přímou přeměnou chemické

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba

Více

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI Radka Závodská, PedF JU v Českých Budějovicích Imunocytochemická metoda - použítí protilátky k detekci antigenu v buňkách (Imunohistochemie-

Více

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace Biologie buňky Molecules of life Struktura buňky, Buněčný cyklus proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace Buněčná membrána mezibuněčné

Více

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY mikrotubuly střední filamenta aktinová vlákna CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY funkce cytoskeletu - udržovat

Více

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů) 1 Bílkoviny - představují cca. ½ suché hmotnosti buňky - molekuly bílkovin se podílí na všech základních životních procesech - součástmi buněčných struktur (stavební f-ce) Funkce bílkovin: strukturní (součástmi

Více

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními

Více

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání http://web.natur.cuni.cz/~zdenap/zdenateachingnf.html CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY BUŇKA: 99 % C, H, N,

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

Bílkoviny - proteiny

Bílkoviny - proteiny Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

5. Proteiny. Peptidy. Struktura proteinů. Primární struktura proteinů. Sekundární struktura proteinů

5. Proteiny. Peptidy. Struktura proteinů. Primární struktura proteinů. Sekundární struktura proteinů 5. Proteiny Peptidy Peptidy jsou látky, které vznikají spojením aminokyselin peptidovými vazbami do řetězce. Peptidy rozdělujeme podle délky řetězce: ligopeptidy obsahují dvě až deset aminokyselin. Můžeme

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební

Více

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném

Více

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Genomické databáze Shlukování proteinových sekvencí Ivana Rudolfová školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc. Obsah Proteiny Zdroje dat Predikce struktury proteinů Cíle disertační práce Vstupní data

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.

Více

KLASIFIKACE proteinů z hlediska TVARU. KLASIFIKACE proteinů z hlediska FUNKCE. Z hlediska TVARU molekuly dělíme proteiny na globulární a fibrilární.

KLASIFIKACE proteinů z hlediska TVARU. KLASIFIKACE proteinů z hlediska FUNKCE. Z hlediska TVARU molekuly dělíme proteiny na globulární a fibrilární. KLASIFIKACE proteinů z hlediska TVARU Z hlediska TVARU molekuly dělíme proteiny na globulární a fibrilární. Tvar kulovitý, oválný nebo nepravidelný elipsoid na povrchu převážně polární skupiny a vnitřní

Více

Přírodní polymery. struktura syntéza

Přírodní polymery. struktura syntéza Přírodní polymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. průmyslové využití (tradiční, obnovitelný zdroj) Sruktura komplikovanější Homopolymery Kopolymery (stat?,

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

Regulace enzymových aktivit

Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit Regulace enzymových aktivit: Změny množství enzymu v kompartmentu, buňce, orgánu: - změna exprese, degradace atd. - změna lokalizace Skutečné regulace: - aktivace/inhibice nízkomolekulárními

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace Biologie buňky Molecules of life Struktura buňky Buněčný cyklus proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace Biologie tkání

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková

PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE. Nela Pavlíková PŘENOS SIGNÁLU V BUŇCE Nela Pavlíková nela.pavlikova@lf3.cuni.cz Odpovědi na otázky Co za ligand aktivuje receptor spřažený s G-proteinem obsahující podjednotku α T? Opsin. Co prochází otevřenými CNGC

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Přeměna chemické energie v mechanickou

Přeměna chemické energie v mechanickou Přeměna chemické energie v mechanickou Molekulám schopným této energetické přeměny se říká molekulární motory. Nejklasičtějším příkladem je svalový myosin (posouvá se po aktinu), ale patří sem i ATP-syntáza

Více

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení) FYZIOLOGIE BUŇKY Buňka -základní stavební a funkční jednotka těla - je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

1) Vznik vyšších proteinových struktur 2) Nekovalentní vazby v polypeptidovém řetězci 3) Sbalování proteinů pomocí chaperonů 4) Vlastnosti a funkce

1) Vznik vyšších proteinových struktur 2) Nekovalentní vazby v polypeptidovém řetězci 3) Sbalování proteinů pomocí chaperonů 4) Vlastnosti a funkce 1) Vznik vyšších proteinových struktur 2) Nekovalentní vazby v polypeptidovém řetězci 3) Sbalování proteinů pomocí chaperonů 4) Vlastnosti a funkce vybraných chaperonů 5) Co je to proteostáza a jaká je

Více

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii

Více

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána Fyziologie svalové činnosti MUDr. Jiří Vrána Syllabus 2) Obecný úvod 4) Kosterní svaly a) funkční stavební jednotky b) akční pot., molek. podklad kontrakce, elektromech. spřažení c) sumace, tetanus, závislost

Více

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet

Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet Přípravný kurz z biologie Mitochondrie Buněčné transporty Cytoskelet 5. 11. 2011 Mgr. Kateřina Caltová Mitochondrie Mitochondrie semiautonomní organely vlastní mtdna, vlastní proteosyntetický aparát a

Více

Odbourávání a syntéza glukózy

Odbourávání a syntéza glukózy Odbourávání a syntéza glukózy Josef Fontana EB - 54 Obsah přednášky Glukóza význam glukózy pro buňku, glykémie role glukózy v metabolismu transport glukózy přes buněčné membrány enzymy fosforylující a

Více

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické

Více

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ OBNOVA A REPARACE 1 VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ Příklad: Fyziologická obnova buněk: obnova erytrocytů Rychlost obnovy: 2 miliony nových erytrocytů/s (při průměrné době života erytrocytu

Více

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce

Dána geometrickým uspořádáním polypeptidového řetězce Otázka: Bílkoviny Předmět: Chemie Přidal(a): denisa Základní stavební jednotka živé hmoty, přítomné ve všech buňkách. Složení: z 20 základních aminokyselin Funkce: Stavební- kolagen-chrupavky, elastin-el.vazivo,

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk

Více

BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma)

BUŇKA I. Základní morfologické charakteristiky buňky. Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma) Buňka I Biologie I BUŇKA I Základní morfologické charakteristiky buňky Evoluce eukaryotní buňky Vlastní struktury buňky (biologické membrány, cytoskelet, cytoplasma) Mezibuněčná hmota živočišných buněk

Více

Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein

Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein Chemické složení Jednoduché Složené - polypeptidová + neproteinová část Složené: metaloproteiny fosfoproteiny glykoproteiny

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k

Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Chemické složení buňky Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Seznámení s chemickým složením

Více

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA

Úvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide

Více

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B11, 2016/2017 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk

Více

Pohyb buněk a organismů

Pohyb buněk a organismů Pohyb buněk a organismů Pohybové buněčné procesy: Vnitrobuněčný transpost organel, membránových váčků Pohyb chromozómů při dělení buněk Cytokineze Lokomoce buněk (améboidní a řasinkový pohyb) Svalový pohyb

Více

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

CHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny

Více

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko Glykoproteiny a Muciny B.Sopko Obsah Glykoproteiny: Struktura a vazby Vzájemná konverze a aktivace potravních sacharidů Další dráhy v metabolismu sacharidů vázaných na nukleotid Biosyntéza oligosacharidů

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

Biologie I Chemické základy života

Biologie I Chemické základy života http://biomikro.vscht.cz/ Biologie I Chemické základy života ZASTOUPENÍ PRVKŮ V PŘÍRODĚ Johnson R.: Biology, 5 th edition 1999; The McGraw-Hill Comp., Inc. významně zastoupeny v živé hmotě BIOGENNÍ PRVKY

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám egistrační číslo projektu: Z.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INVAE_164 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

aminokyseliny a proteiny

aminokyseliny a proteiny aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -

Více

Cytologie. Přednáška 2010

Cytologie. Přednáška 2010 Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:

Více

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus - SOUHRN - Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba

Více

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

Více

Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants.

Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. Buněčný cyklus When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. (Rudolf Wirchow, 1858) Buněčný cyklus cyklus buněčných procesů začínajících

Více

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU Lukáš Hlaváček, Katedra zoologie Přf UP Olomouc, 2010 POHYB je jeden ze základních životních projevů pro život je nezbytný POHYB na všech úrovních: subcelulární (pohyb v rámci buňky) celulární (pohyb buňky)

Více

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Farmakologie -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem Léky co v organismu ovlivňují? Většina léků působí přes vazbu na proteiny u nichž

Více

BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA. Mgr. Dana Tkadlecová

BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA. Mgr. Dana Tkadlecová BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA Mgr. Dana Tkadlecová Co jsou to bílkoviny nebo-li proteiny? Jedná se o přírodní makromolekulární látky složené z více než 100 tzv. AMINOKYSELIN, což jsou

Více

Regulace translace REGULACE TRANSLACE PROTEINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. 1. Translační aparát. 2. Translace

Regulace translace REGULACE TRANSLACE PROTEINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. 1. Translační aparát. 2. Translace Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Proteiny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE

Více

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová

Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy. Alice Skoumalová Metabolismus pentóz, glykogenu, fruktózy a galaktózy Alice Skoumalová 1. Pentóza fosfátová dráha Přehledné schéma: Pentóza fosfátová dráha (PPP): Probíhá v cytozolu Všechny buňky Dvě části: 1) Oxidační

Více

Syllabus přednášek z biochemie

Syllabus přednášek z biochemie Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek

Více

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má

Více

Regulace enzymové aktivity

Regulace enzymové aktivity Regulace enzymové aktivity MUDr. Martin Vejražka, PhD. Tato prezentace je přístupnp stupná on-line CHE1.LF1.CUNI.CZ Prezentace Regulace enzymové aktivity Organismus NENÍ rovnovážná soustava Rovnováha =

Více

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF Svaly MUDr. Tomáš Boráň Ústav histologie a embryologie 3.LF tomas.boran@lf3.cuni.cz Svalová tkáň aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň příčně pruhovaná svalovina kosterní svalovina

Více

Regulace translace REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. Bílkoviny - aminokyseliny. 1. Translační aparát. 2.

Regulace translace REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. Bílkoviny - aminokyseliny. 1. Translační aparát. 2. Regulace translace Bílkoviny - aminokyseliny 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní,

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

Ukládání energie v buňkách

Ukládání energie v buňkách Ukládání energie v buňkách Josef Fontana EB - 58 Obsah přednášky Úvod do problematiky zásobních látek lidského organismu Přehled zásobních látek v těle Metabolismus glykogenu Struktura glykogenu Syntéza

Více