Sociální zabezpečení v ČR

Transkript

1 Sociální zabezpečení v ČR

2 Cíl předmětu VF

3 Literatura

4 Literatura

5 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. 3. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. 4. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. 5. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. 6. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek

6 7. Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. 8. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. 9. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. 10. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. 11. Financování sociálního zabezpečení. 12. Konzultace. Zápočtový test

7

8 Práce Účelná produkce předmětů a služeb, které mají hodnotu pro ostatní členy společnosti, pravidelné zajišťování statků a situací. Činnost, sloužící k uspokojování potřeb a k obživě. Společenská povaha práce - činnost vykonávaná s jinými a pro jiné. Dále jako činnost, která je jedincem jako práce vnímána. Práce jako nutná námaha práce jako tvořivá činnost. 8

9 Liberální nebo neoklasický přístup nezaměstnanost je chápana jako dobrovolná a frikční (=nezaměstnanost spočívající v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce). nepružnost nabídky na trhu práce vůči měnící se poptávce nepružnost mezd Intervencionistický přístup (Keynes) nezaměstnanost spojená s nedostatečnou poptávkou a s technickým pokrokem, je chápána jako nedobrovolná nezaměstnanost, řešení stimulace celkové poptávky. 9

10 Monetaristický přístup Nezaměstnanost je důsledkem vysoké inflace, Řešení nezaměstnanosti na straně nabídky práce. Marxistický přístup Nezaměstnanost je spojena s kapitalistickým způsobem výroby a výrazem jeho neschopnosti vyhnout se ekonomickým krizím. 10

11 Makroekonomické ztráty plynoucí z vysoké nezaměstnanosti: a) v krátkodobé perspektivě jde především o okamžité ztráty přidané hodnoty a výroby. b) při déle trvající vysoké úrovni nezaměstnanosti ekonomika (a celá společnost) přichází o budoucí produkci kvůli financování podpor v nezaměstnanosti a služeb s ní spojených. 11

12 Ekonomická hodnota zaměstnání Zaměstnání jako společenská instituce Význam zaměstnání pro určení sociálního statusu a osobní identity (Marienthal Jahoda, Lazarsfeld) Psychologický význam zaměstnání (pro strukturu času, předávání vzorců pro děti, atd.) 12

13 Různé názory, často protichůdné: 1. Nízký ekonomický růst; 2. Strukturální změny (rychlý technologický vývoj, globalizace, internacionalizace, měnící se charakter práce; 3. Přílišná regulace na trhu práce; 4. Existující model sociálního státu nutnost jej financovat se promítá do vysoké ceny práce v mnoha evropských zemích. V posledním období reformy sociálního státu (pracovní pobídky, aktivizace nezaměstnaných, atd.) 13

14 1. makroekonomická nebo hospodářská politika (cílem je podporovat ekonomický růst; lze ovlivňovat poptávku po zboží a službách, výrobní kapacity a nabídku práce.) 2. politika zaměstnanosti anebo trhu práce (zaměřená pouze na jeden segment ekonomiky TP. Cílem je stimulovat zaměstnanost a eliminovat nezaměstnanost). Politika trhu práce sleduje 2 cíle: 1. snížení celkové nezaměstnanosti, 2. redistribuce nezaměstnanosti mezi jednotlivými sociálními skupinami 14

15 Všeobecně je nezaměstnanost považována za negativní jev (hlavně ze sociologického hlediska). Z ekonomického pohledu to není tak jednoznačné. Nezaměstnanost je projevem mikrostrukturální adaptace ekonomiky. Určitá nezaměstnanost je nutná, souvisí s mobilitou PS, je výrazem přizpůsobování se technologickým změnám je přirozeným jevem, ekonomicky nezbytným, který je zvládnutelný hospodářskou politikou a politikou zaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti když jsou jednotlivé segmenty TP v rovnováze. 15

16

17 Ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Práce je konaná pro vlastní potěšení nebo práce v domácnosti. Zaměstnání je placenou prací, výkon určité profese, je spojené s dalšími atributy (pracovně právní vztahy, smluvní vztahy, odměna za práci). 17

18 Právo na práci je jedním ze základních sociálních práv občanů. Podle čl. 23 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 má každý právo na práci, na svobodou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. V čl. III, části 6. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, který je pro ČR závazný, uznávají smluvní státy paktu právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva. Dále je toto právo rozvedeno v Úmluvách Mezinárodní organizace práce - ILO(č. 44, 88, 96, 97, 111, 142, 168) Významná je Evropská sociální charta z roku 1961 a Sociální charta Evropského společenství z roku 1989 jako politická deklarace.

19 Právo na práci je subjektivním právem každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu a prostřednictvím využití své pracovní síly (souhrnu duševních a fyzických vlastností člověka) i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Nelze jej chápat jako právo absolutní, stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat. U nás je právo upraveno v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. Čl. 26 odst. 3 LZPS deklaruje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Kdybychom si nyní z těchto jednotlivých ustanovení pokusili dát dohromady definici práva na práci, lze ji koncipovat následovně:

20 Právo na zaměstnání je upraven v čl. 26 odst. 1 LZPS, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále je toto právo rozvedeno v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

21 1. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (ZP), účinnost od Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. z. č. 118/2000 Sb. 5. Zákon o Úřadu práce ČR, z. č. 71/2011 Sb., v platném znění

22 Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.

23

24 Mezinárodní organizace práce (MOP) a také právní úpravy v České republice definují nezaměstnaného jako osobu, která je momentálně bez zaměstnání a která je: schopná pracovat na základě své osobní situace, věku, zdravotního stavu, projevuje vůli i ochotu pracovat, aktivně hledá nové zaměstnání. 24

25 Za nezaměstnané jsou považovány osoby: 1. Bez placeného zaměstnání (někdy i zaměstnaní na malý počet hodin), 2. Registrují se na úřadě práce, 3. Hledají práci, 4. Jsou schopny a ochotny do zaměstnání nastoupit IHNED 25

26 1) výběrové soupisy (nebo šetření) pracovních sil (obecná míra nezaměstnanosti) jednotlivec musí být schopen okamžitě nastoupit do nového zaměstnání. 2) na základě údajů úřadů práce o registrovaných nezaměstnaných (registrovaná míra nezaměstnanosti). 26

27 Míra registrované nezaměstnanosti (MPSV) dle údajů z ÚP dosažitelní uchazeči o zaměstnání na ÚP pracovní síla Míra obecné nezaměstnanosti (ČSÚ, Eurostat, ILO) základě výběrového šetření pracovních sil počet nezaměstnaných celkový počet pracovních sil kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a ILO. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. 27

28 přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti i v obdobích ekonomického růstu, nezaměstnanost je výrazně regionálně diferencovaná, rostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoká nezaměstnanost mladých lidí nízká míra migrace pracovní síly mezi státy EU. 28

29

30 Země MN (15+) MN (15+) Míra Výdaje na PZ 2008 % 2009 % dlouhodobé % z HDP nezam. % EU EU ČR Dánsko SRN Španělsko Francie Itálie Maďarsko Nizozemí Rakousko Polsko Slovensko Finsko Švédsko V. Británie

31

32 a) Centrální b) Regionální a) Aktivní b) Pasivní

33 Tzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří globální strategie. Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu, úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti. Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům. Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí. ČR/MPSV,

34 Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování základních služeb zaměstnanosti. Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat rozvoj národního hospodářství. Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na Úřadu práce ČR, generální ředitelství, krajské pobočky. Na dodržování pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce.

35 Aktivní politika zaměstnanosti je politikou státní. Jejím cílem je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména podmínky pro vznik : nových a efektivních pracovních míst investiční pobídky, dotace společensky účelných pracovních míst veřejně prospěšných prací zajišťování rekvalifikace

36 Pasivní politika zaměstnanosti znamená ze zákona: zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a dále podpora v nezaměstnanosti

37

38 Nezaměstnanost se objevuje jako nový společenský fenomén hned na začátku ekonomické transformace Její výše byla poměrně nízká v období byla průměrná MN cca 3% Důvodem nízké MN: - snížení nabídky práce (odchod starších osob do předčasných důchodů, snížení zaměstnanosti žen), růst poptávky vznik soukromého sektoru (hlavně služby), odkládaná restrukturalizace v mnoha podnicích přezaměstnanost Sociální politika nová dávková schémata 38

39 K obratu došlo v roce 1997 ekonomický pokles MN dosáhla 5.2% V druhé polovině 90. let růst MN (roce %) Pokles zaměstnanosti v primárním, sekundárním sektoru, růst v terciárním Růst regionálních rozdílů regiony s nejvyšší MN s vysokým podílem průmyslu, který procházel restrukturalizací, pokles průmyslové výroby (severní Čechy a severní Morava) a regiony s vysokým podílem zaměstnanosti v primárním sektoru 39

40 Nízké pobídky k práci poměrně nízké mzdy (dlouho považované na konkurenční výhodu) a poměrně štědrý systém sociálních dávek (vysoké životní minimum) Od roku 2007 pokles MN (5%) nedostatek pracovní síly zvyšuje se podíl starších osob na zaměstnanosti, růst počtu cizinců (působení agentur práce) Rok 2008 růst MN z důvodu celosvětové ekonomické krize MN se blíží 10% 40

41

42 Do roku 1992 prostřednictvím státního rozpočtu; Od roku 1993 zavedeno pojištění platba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (platí jej zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné). V roce 2001 byla sazba tohoto příspěvku 3.6% (0.4 zaměstnanec, 3.2% zaměstnavatel). Od roku 2004 došlo k dramatickému snížení výše odvodů na 1.6% - zbytek byl použit na důchodové pojištění. 42

43 Výdaje na PZ: do roku 1996 nepřekročily 0.2% z HDP, v roce % z HDP ve srovnání s ostatními zeměmi EU jsou poměrně nízké (průměr EU-15: 1.8%, EU-27:1.7%, Belgie: 3.3%, Nizozemí: 2.5%, Dánsko: 2.7%, SRN, Finsko: 2.4%); Cca 2/3 prostředků vynakládaných na PZ jsou prostředky na pasivní PZ dávky v nezaměstnanosti (0.36% z HDP). Na aktivní PZ 0.17% z HDP (stav MPSV) 43

44 Úprava je obsažena v zákoně o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění S účinností od došlo k výrazným změnám pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, podpůrčí doba snížena o měsíc v každé kategorii

45 Podpůrčí doba činí: 5 měsíců osoby mladší 50 let 8 měsíců osoby starší 50 let a mladší 55 let 11 měsíců osoby starší 55 let

46 Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti je, že osoba musela v době posledních 3 let před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu sociálního pojištění v délce 12 měsíců Bylo možné si vydělávat v zaměstnání, kde započitatelný příjem nepřesáhl polovinu minimální mzdy, tedy 4.000,- Kč, což bylo v roce 2011 zrušeno ministrem práce a sociálních věci, Jaromírem Drábkem!

47 Výše podpory je závislá na výši předchozího příjmu a délce pobírání podpory. Zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem, dle 55 odst. 1b) zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění podpora v nezaměstnanosti nenáleží

48 Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti mění se v závislosti na vývoji průměrné mzdy php

49 Zrušeny původní (okresní) úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších přebírá Úřad práce České republiky. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky (14)

50 Účinnost zákona od Zánik Českého úřadu bezpečnosti práce a Inspektorátů bezpečnosti práce, dnes tedy: Státní úřad inspekce práce správní úřad - podřízen MPSV - v čele je generální inspektor - plní úkoly vymezené v 4 zákon o inspekci práce Oblastní inspektoráty práce organizační složka státu, - v čele je vedoucí inspektor - je jich 8, někde jsou detašovaná pracoviště jako např. Olomouc, Sokolov - vykonávají kontrolu v rozsahu 3 zákona o inspekci práce

51 z nichž vznikají práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odměňování, náhrady mzdy nebo platu stanovující pracovní dobu a doby odpočinku k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu o zaměstnávání žen, mladistvých upravující výkon umělecké, kulturní, pracovní a reklamní činnosti dětmi

52 Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost Namátkové kontroly Pravidelně plánované v kal. roce Na podnět Přestupky FO Správní delikty PO Pokuty

53 Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního návrhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení.

54 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, 1,5 násobek činí ,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku ,- Kč.

55 Upraveno agenturní zaměstnávání v ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení 14, 58 až 66. Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. Od pro ty agentury práce, které zprostředkovávají zaměstnání podle 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti tj. formou dočasného přidělení svých zaměstnanců k uživateli, podmínku povinného pojištění pro případ svého úpadku a úpadku uživatele, a to ve výši trojnásobku průměrného měsíčního (hrubého) výdělku všech svých dočasně přidělených zaměstnanců. Od vydává povolení Generální ředitelství Úřadu práce ČR. Od roku 2012 je možné dočasně přidělovat vlastní zaměstnance k jinému zaměstnavateli i bez povolení činnosti agentury.

56 Přehled nejvýznamnějších změn v oblasti zaměstnanosti Ing. Štefan Duháň, ředitel odboru koncepcí trhu práce, MPSV

57 1) Nová definice nelegální práce Nelegální prací bude závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah 2) Zprostředkování zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti zpřísnění podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti - zkrácení rozhodného období pro získání doby důchodového pojištění ze 3 na 2 roky umožnění vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání těm studentům v denním a prezenčním studiu, kteří před zařazením do evidence úřadu práce získali v rozhodném období alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

58 zamezení vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud v době 6 měsíců od nástupu do vhodného zaměstnání zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce je toto zaměstnání ukončeno bez vážných důvodů ze strany zaměstnance nebo dohodou se zaměstnavatelem, anebo je se zaměstnancem ukončeno z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání v případě odmítnutí nabídky veřejné služby v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně (po 2 měsících vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání) Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

59 3) Sdílené zprostředkování zaměstnání rozšíření spolupráce mezi úřadem práce a agenturou práce při zprostředkování zaměstnání nové opatření APZ zavedení nového opatření aktivní politiky zaměstnanosti převedení určité skupiny uchazečů o zaměstnání k agentuře práce, která jim bude po stanovenou dobu zprostředkovávat zaměstnání na základě dohody mezi úřadem práce a agenturou práce se souhlasem uchazečů o zaměstnání závazek agentury práce umístit sjednaný počet uchazečů o zaměstnání na trhu práce odměna agentuře práce paušální částkou bonifikace za umístění do pracovního poměru na dobu neurčitou a za udržení zaměstnání alespoň 6 měsíců Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: kontrolní 502, mechanizmy stefan.duhan@mpsv.cz,

60 4) Snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů hlášení volných pracovních míst na zásadě dobrovolnosti zvýšení aktivity úřadu práce při monitoringu trhu práce zavedení možnosti žadatele o příspěvek z APZ požádat úřad práce, aby si doklady o bezdlužnosti obstaral sám 5) Omezení agentur práce dočasně přidělovat cizince a osoby se zdravotním postižením k výkonu práce u uživatele vyloučení možnosti agentury práce dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele cizince, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání a osoby se zdravotním postižením sjednocení právní úpravy stejná jako pro cizince pracující na základě zelené nebo modré karty práva a povinnosti z již uzavřených dohod podle 308 zákoníku práce o dočasném přidělení zaměstnanců agentury práce k výkonu práce u uživatele budou posuzovány podle Ministerstvo dosavadní práce právní a sociálních úpravy věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

61 6) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením transformace kategorie osob zdravotně znevýhodněných do kategorie osob se zdravotním postižením doposud vydaná rozhodnutí budou platit ještě nejdéle 3 roky zachování statusu osoby se zdravotním postižením ještě po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla fyzická osoba posouzena, že již není invalidní sjednocení institutu chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny uzavřené dohody budou platit po dobu, na kterou byly sjednány plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením formou odběru výrobků nebo služeb objem možného poskytnutého plnění bude omezen na straně dodavatele Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

62 7) Příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením Bude poskytován jen na zaměstnance se zdravotním postižením pracující na chráněných pracovních místech finanční spoluúčast zaměstnavatele Úřad práce bude hradit 75% skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, nejvýše však Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

63 zpřísnění podmínek jeho čerpání nebudou refundovány srážky ze mzdy určené k uspokojení plnění zaměstnavatele srážky ze mzdy určené k uspokojení závazků zaměstnance náhrada mzdy poskytnutá zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele mzdové náklady na zaměstnance na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto pracovního místa nárokové zvýšení příspěvku o částky vynaložených dalších nákladů spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením měsíčně max. o Kč za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením rozšíření kontrolního oprávnění - zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým tzv. domácím zaměstnancům, na které je poskytován příspěvek Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

64 8) Zavedení možnosti volby rekvalifikace uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání doplňková forma vedle rekvalifikací zabezpečovaných úřadem práce samostatná volba profese, na kterou se bude rekvalifikovat maximální výše nákladů rekvalifikace hrazená úřadem práce (50 tisíc Kč v průběhu 3 let) úhrada úřadem práce jen při úspěšném ukončení kurzu kontrolní mechanizmy k průběhu rekvalifikace 9) Kontrolní činnost převedení kontrolní činnosti z Úřadu práce ČR na Státní úřad inspekce práce Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

65 10) Úprava sankcí za přestupky a správní delikty pro fyzické osoby - zvýšení maximálních částek pokut z Kč na Kč u pořádkové pokuty za neprokázání totožnosti v průběhu kontroly z Kč na Kč u pokuty za přestupek výkonu nelegální práce pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby snížení maximální částky pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence podle zákona o zaměstnanosti z Kč na Kč zvýšení maximální částky pokuty za umožnění nelegální práce z 5 mil. Kč na 10 mil. Kč včetně stanovení minimální výše pokuty Kč Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: , stefan.duhan@mpsv.cz,

66 Veřejná služba (legislativa do r a změny od roku 2012)

67 Ústavním soudem zrušeno

68 Výhody veřejné služby pro nezaměstnané udržet si sociální a pracovní návyky, získat nové vědomosti, zkušenosti a dovednosti, které zvýší jejich šance při hledání zaměstnání, zamezit vzniku, resp. zmírnit psychosociální krizi, včetně prevence sociálně patologických jevů plynoucích z nezaměstnanosti, zabránit sociálnímu vyloučení, případně napomoci opětovné integraci do společnosti, rozšíření sociálních kontaktů aj.