âíslo 2 ROâNÍK 7. âerven 2012

Transkript

1 âíslo 2 ROâNÍK 7. âerven 2012 DVOUMùSÍâNÍK ZÁKLADNÍ KOLY A MATE SKÉ KOLY POVRLY Milí Ïáci, uãitelé a ostatní pfiátelé koly. BlíÏí se to nejoblíbenûj í období z celého roku - PRÁZDNINY! Pfieji vám v em, abyste si je uïili co nejpfiíjemnûji, aby vám utekly co nejpomaleji a aby pro vás byly ty nejhezãí. Dávejte na sebe pozor a vraète se v záfií v ichni v pofiádku. Va e BuÀka Podûkování Chtûli bychom touto cestou podûkovat v em, ktefií kole vûnovali finanãní dary nebo nás jin mi zpûsoby podpofiili. Velk dík patfií pfiedev ím panu Tomá i Antolíkovi za zaji tûní ,- Kã od firmy ENERGY Ústí n. L., dále Petru Janichovi za fin. dar ve v i ,-Kã, StavivÛm Hobby za 2 000,- Kã a Obecnímu úfiadu Povrly za ãástku 2 206,- Kã. Tyto finance byly pouïity na nákup kolních pomûcek a vybavení tfiíd nov m nábytkem. Dûkujeme téï v em za ostatní vûcné dary (v tvarné a kanceláfiské potfieby, triãka pro projekt MáTa, monitory k PC, skfiíàky a jin nábytek, krmivo pro ptactvo, vstupy na akce ÏákÛ atd). Vûcné dary poskytli firma Logio, p. ezáã, pí Vávrová, pí Galoviãová, pí Zavadilová, rodiãe 3. tfiídy, pí Pefiichová, pí Vanûãková, firma Ing. Ladislav Kováfi, p. Dolinsk, p. Coubal, p. Besser. POZVÁNKA NA KOLNÍ AKADEMII Srdeãnû Vás zveme na leto ní kolní akademii, která se bude konat od hod. v místním kinû. Pfiijìte se podívat na vystoupení (nejen) dûtí a odmûàte svou pfiítomností snahu a odvahu v ech úãinkujících. VZKAZ PRO DEVÁTOU T ÍDU Odcházejícím deváèákûm pfieje tfiídní uãitel Tomá Skála mnoho tûstí a úspûchû pfii vstupu do reality stfiedo kolského Ïivota a my se pfiidáváme. T I MEDAILE Z KINDERIÁDY Na mûstsk stadion v ÚL se sjelo 32 kol, které zmûfiily své síly v krajském kole Kinderiády. Za krásného sluneãného poãasí vyrazilo bojovat 10 ÏákÛ na í koly. SoutûÏilo se v bûhu na 60 metrû, hodu míãkem a medicinbalem, skoku z místa, skoku dalekém a ve tafetovém bûhu. Nejúspû nûj í byli: 1. místo - T na Dalihodová v bûhu na 60 m 1. místo - Natálie Bujná v hodu pln m míãem 3. místo - Zdenûk Erlebach v bûhu na 60 m Tûsnû za medailí (na 4. místû) skonãila na e tafeta. Dal ími úãastníky na í v pravy byli: T na Bártlová, Karolina Kurendová, Tereza Pizingerová, Michal Pittner, Denis Krejsa, Patrik koda a Kry tof Besser. V ichni se moc snaïili a odvezli si ze závodû pûkné ceny. Tû íme se na dal í roãník! Mgr. Michal Bürgermeister JARNÍ POZNÁVÁNÍ BYLIN Ve stfiedu 30. kvûtna se zúãastnili Ïáci 6. roãníku a dal í zájemci poznávací soutûïe jarních bylin, kterou organizovala Pfiírodovûdecká fakulta Univerzity J. E. Purkynû v Ústí nad Labem. Úkolem bylo poznat 25 bylin z na í pfiírody kvetoucích právû v tomto období. Bonusov m úkolem bylo urãení druhu (Pokraãování na následující stranû) Poznávání bylin.

2 (Dokonãení z pfiedchozí strany) kvûtenství u vybran ch druhû bylin. Na i Ïáci soutûïili v kategorii B, vût ina soutûïila ve dvojicích, ale na li se i odváïlivci, ktefií soutûïili samostatnû. V ichni Ïáci, ktefií se soutûïe zúãastnili, obdrïeli jako odmûnu pamûtní list a sukulent, kter si mohli sami vybrat a zasadit. Nejlep ích v sledkû dosáhly Valãa Müllerová a Petra Pocklanová, které mají zku enosti v poznávání rostlin z biologické olympiády, z esèákû si nejlépe vedly Mí a ípková, Nikol Bártlová, StáÀa kábová. V echny dívky zaslouïí pochvalu. zpráviãky z na í koliãky Ve ãtvrtek se v Z v Povrlech uskuteãnil Ekoden. Dûti ze sedmi Z na území MAS Labské skály se sjely do PovrlÛ, aby porovnaly své dovednosti, sportovní um a pobavily se. Ekodne se zúãastnily dûti z 1. aï 5. tfiídy ze Z Mal- ovice, Dobkovice, Jílové, Libouchec, Velké Chvojno, Tisá a Petrovice. Celkem 135 dûtí. Urãovaly napfi. rostliny, stromy, bylinky podle vûnû, poznávaly hlasy zvífiat a jejich stopy, pfiifiazovaly mláìata zvífiat k dospûl m nebo tipovaly, jak daleko doskoãí blecha ãi klokan. Nosily vodu na ãas, tfiídily odpad, házely i kami... a plnily mnoho dal ích úkolû. VE STAR CH K EâANECH T den od ãervna strávili Ïáci 8. a 9. tfiídy na v ukovém pobytu ve Star ch Kfieãanech. Program byl zamûfien na poznávání turistick ch cílû v okolí luknovska. Îáci nav tívili expozici v domû âeského v carska, rozhlednu Taneãnici, malebné Kyjovské údolí s fiíãkou Kfiinicí, obce Krásnou Lípu a Mikulá ovice. Jedna ãást absolvovala v lety pû ky a druhá na kolech. V ichni zvládli urãené trasy, i kdyï nûktefií s vypûtím v ech sil. Turisté nachodili celkem 40 km, a cyklisté zvládli kilometrû témûfi stovku. V náplni pobytu bylo i velké mnoïství dal ích sportovních aktivit. Volejbal, stolní tenis, trampolína a dal í. Podafiila se i závûreãná cyklistická ãasovka, v níï v ichni pfiedvedli opravdu hrdinské v kony. Nechybûl ani táborák a stezka odvahy, kterou na i Ïáci pofiádali pro druháky ze Z Markvartice. Îáci se také seznámili s biomonitoringem vodních ekosystémû. U nedalekého rybníku si vyzkou eli lovení a urãování drobn ch vodních ÏivoãichÛ. Dûti si program uïily a získaly nové poznatky o prostfiedí na ich vod. Velké podûkováním patfií rodiãûm (p. Lito a p. Farsk ), ktefií pomohli zajistit pfiepravu zavazadel a jízdních kol. Nejslab ím ãlánkem byla pouze úroveà ubytování a stravování.. Hauzner, tfi. uãitel 8. tfiídy Biomonitoring u rybníka. Na Radob lu Cyklisté na Taneãnici. EXKURZE NA RADOB L OâIMA MARU KY HO E OVSKÉ Z 6. T ÍDY Ve stfiedu jela na e 6. tfiída s paní uãitelkou Vanûãkovou na horu Radob l. V 7,30 byl sraz na nádraïí a v 7,42 (Pokraãování na následující stranû) BU KA 2 / 2012

3 (Dokonãení z pfiedchozí strany) jsme vyrazili vlakem. Dojeli jsme do Ústí nad Labem, kde jsme pfiestupovali na Elephanta. V Elephantu jsme sedûli ve 2. tfiídû, ale do 1. tfiídy se Denis Polukhin podíval a fiíkal, Ïe je to tam moc hezké. Vlak nám zastavil na zastávce Litomûfiice Cihelna a tam jsme potkali pana Peterku, kter nás po krásné krajinû provázel. li jsme a li, cestou jsme poznávali tajné kouty krajiny a stromy, které jsou chránûné. Pan prûvodce nám ukazoval mnoho kvûtin, to mû docela bavilo. Chodili jsme dál a dál, aï jsme do li do 1. a 2. lomového patra Radob lu, odkud byl krásn v hled. Na hofie Radob l jsme posvaãili a bûhem v kladu pana prûvodce jsem zjistila, Ïe hora Radob l je z ãediãe a pan prûvodce nám ukázal vûjífiovité sloupce, které vytvofiilo vrásnûní. KdyÏ jsme odcházeli, tak nás pan prûvodce zavedl do lesa, kde byl nádhern památn strom, kter se jmenuje jefiáb oskeru e a z jeho plodû se dûlá pálenka (alkohol). Ten druh stromu se k nám pr dovezl z jiïní Francie za doby Karla IV. Od památného stromu jsme uï do li na nádraïí, ale vlak mûl 15 minut zpoïdûní. Zatím jsme tedy dûlali pracovní listy. Nakonec jsme vlakem dojeli aï domû. Bylo to docela super. Z PRAHY - NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM ANEB 9. A 5. T ÍDA V PRAZE Z PovrlÛ do Prahy jsme jeli v narvaném vlaku. KdyÏ jsme si koneãnû v ichni posedali, v kupé sedûla moc milá paní, Ohlédnutí JARNÍ KONCERT Ná kolní pûveck sbor doplnûn nûkolika dospûl mi byl úãinkujícím hostem na jiï tradiãním jarním koncertu, kter pofiádá ZU Ne tûmice. Zopakovali jsme si repertoár z velikonoãního koncertu, kter uï máme více zaïit, a tudíï se nám vystoupení podafiilo bez chybiãek. Cel koncert byl dobfie organizaãnû zvládnut, jednotlivá vystoupení mûla spád, originalitu a vtip. Publikum dobfie reagovalo, a tak jsme v ichni pfiíjemnû PáÈáci v Praze. která nám nedovolila ani zatáhnout závûs. TakÏe super sezení, ale my jsme se uï tû ili na to, co nám poskytne muzeum. Já jsem byl nejvíce zvûdav na Spitfire - britsk stíhací letoun. Pfiekvapilo mû, Ïe ho tam váïnû mûli. Bylo to k neuvûfiení! Eãis, Pepa, Dejv, Tom a v ichni ostatní koukali. KaÏd tam na el to svoje: letadla, vlaky, lodû, auta, dokonce i horkovzdu n balón, astronomii, tiskafiství, architekturu. Bylo to super. Kry tof Besser, V. tfiída strávili hodinu a ãtvrt, po kterou koncert trval. Dûkujeme Ivanû A enbrenerové za pozvání a v bornou organizaci koncertu a jménem sboru dûkuji Ivonû Hamplové a Kátû Kubíãkové za na i odbornou :-) pfiípravu. K. Jaklová práci dospûl ch NA HASIâSKÉ STANICI Bûhem dubna a kvûtna Ïáci prvního roãníku poznávali v pfiedmûtu Objevy práci dospûl ch. Díky hodn m rodiãûm jsme nûkterá povolání mûli i s názornou ukázkou ve kole, a dokonce i pfiímo na pracovi ti. Paní Kurendová nám pfiipravila ukázku v cviku sluïebního psa Adona, kter pfiedvedl spoustu dovedností, jeï ovládá. Dostalo se nám i cenn ch rad pro v cvik na ich domácích ãtyfinoh ch miláãkû. Dále nás nav tívila paní Karvánková. Pfiedvedla své kadefinické umûní pfiímo na Ïákyni první tfiídy a pûknû ostfiíhala nejen Pavlínku, ale i její maminku. Byli jsme pouãeni, jak nejlépe peãovat o své vlasy, a dozvûdûli jsme se spoustu dal ích zajímavostí. Velk obdiv nejen klukû vzbudilo povolání pana Vávry - automobilov závodník do vrchu. Mimo ukázek fotodokumentace a videí ze závodû si Ïáci mohli osahat v stroj závodníka, podívat se na poháry a dokumentaci povinnou pro závodníky. Dana Vávrová, povoláním manikérka, pouãila Ïáky, jak peãovat o nehty. Velk zájem vzbudila dekorace nehtû, kterou si vyzkou eli i na i chlapci. Nûkterá povolání jsme objevovali i mimo kolu. Za prací hasiãû jsme se jeli podívat na hasiãskou stanici do Dûãína a na práci soudce jsme se jeli podívat na Krajsk soud v Ústí nad Labem. ÚÏasn m prûvod- Na hasiãské stanici. cem, kter proïitkovou formou dal dûtem poznat práci soudce, ale i pocity obvinûného a odsouzeného, byl tatínek Ondfiej Pefiich. Jak to vidûl on? To si pfieãtûte zde: tfi. uã. Mgr. Anna âernohlávková BU KA 3 / 2012

4 PrvÀáci u soudu. PRV ÁCI U SOUDU Pfii náv tûvû soudu se ze ÏákÛ první tfiídy stali dûleïití svûdci v procesu, pfii kterém byl odhalen, usvûdãen a odsouzen zloãinec, kter jim z aktovek, v dobû jejich nepfiítomnosti, vyjedl ve keré svaãiny. Aby vidûli, jak takov zloãinec stráví zbytek svého Ïivota, nav tívili ihned poté vûzeàské cely (tentokrát je tû prázdné) a nakonec i eskortní autobus VûzeÀské sluïby âr, kter se málem doopravdy vydal s tak cenn m nákladem do litomûfiické vûznice. Aãkoli prvàáãci sami proti takové cestû nic nenamítali, nikam toho dne neodjeli, protoïe nastal ãas svaãiny a tu bylo lep í sníst na místû, neï aby jim ji snûdli reální vûzni v Litomûfiicích, anebo paní uãitelka ve kole. V e nyní popisované je pak podrobnû zadokumentováno na fotografiích a videozáznamech, které pofiizovali zufiiví paparazzi z fiad rovnûï pfiítomn ch rodiãû a prarodiãû. Proces s tûmito paparazzi pak probûhne u téhoï soudu v nejbliï í dobû a jako vefiejnost jsou k nûmu zváni nejen na i prvàáãci. Mgr. Ondfiej Pefiich âetba NA POKRAâOVÁNÍ Martina Krpe e ze tfietí tfiídy zajímá Ïánr scifi, a tak se rozhodl napsat pfiíbûh na pokraãování. První díl jeho povídky si máte moïnost pfieãíst právû teì a slíbil, Ïe pokraãování bude v kaïdé dal í BuÀce, tak jsme zvûdaví, zda mu nad ení pro psaní vydrïí. Budeme mu rozhodnû drïet palce. Ilustrátorem jeho pfiíbûhu je spoluïaãka Karolína Hokrová. KLUK V SYSTÉMU Martin Krpe Byl jeden hodnû mil a hodn kluk a jmenoval se Matûj. Mûl hodnû kamarádû a taky kamarádek. Byl tady jen jeden problém, nic jiného ho nezajímalo neï poãítaãe. BU KA 4 / 2012 Jednoho tak krásného data se Matûj rozhodl, Ïe si na svém poãítaãi namaluje obrázek. Nakreslil auto a motorku, vybarvil ji a pak chtûl zmáãknout klávesu na klávesnici, která oznaãovala Shift a jejda! Místo písmena stiskl tlaãítko s houbou, usnul a probudil se asi za hodinu a ááá, kde to jsem?! zvolal. Asi po 5 minutách se Matûj probral a zjistil, Ïe je v tom obrázku, kter nakreslil. Jak je cel vystra en, napadají ho v elijaké vûci. Koukal na auto a kouká, Ïe má 3 rozmûry a nasedne do auta a jé to auto jede. Matûj si zapnul rádio a poslouchal, jak fiíká: Musím najít tu klávesu zpût. Nasedl na motorku, kterou namaloval a jel ke klávesnici. Tlaãítko s houbou vïdy leïí tam, kde je tlaãítko s kfiíïkem. Jel ke kfiíïku, tam byla klávesa s houbou a na ni skoãil a juchû! Koneãnû v mém pokoji. Za chvilku zavolala maminka: Matûji, je veãefie! Matûj el do jídelny a tam si snûdl rohlík se salámem. UÏ se nemohl doãkat zítfika, protoïe má narozeniny. Bylo asi 9 hodin a Matûj se rozhodl jít do postele. Poãkal, aï v ichni usnou. Bylo asi deset hodin a Matûj si zapnul poãítaã, kter dostal v devíti letech. Zapnul si hru, ve které byla formule a mohla jet maximálnû 400 km/h. Neváhal a zmáãkl tlaãítko houby a najednou byl ve formuli 1, jel a jel a jel. KdyÏ závod skonãil, Matûj byl na stupni vítûzû první. Zase el ke kfiíïku a zmáãkl houbu. Matûj byl zase zpátky, koukal na hodiny a byla pûlnoc Jej! uï jsem mûl spát. Matûj usnul rychle a vzbudil se ráno a ani mu nedo lo, Ïe je dnes kola, protoïe byla vãera nedûle. Kouká na hodiny a na kalendáfi a teì mu to dojde. UÎ JSEM MùL B T VE KOLE! Matûj el do koly asi o pûl hodiny pozdûji. el ke dvefiím a padne na zem a fiíká: já jelito! Mnû nedo lo, Ïe je dnes státní svátek! Matûj el tedy domû a tam to v e fiekl mamce. el zase do pokoje a tam, jak má ve zvyku, kouká do kalendáfie, a má tam napsáno: Dnes narozeniny Zafival: JuchÛ! a el k tátovi a pfiijela babiãka, druhá babiãka, tfietí babiãka a také teta a dûda. Od mamky dostal dort a od táty dostal nov tablet a bûïel do pokoje a vzal si hru Minecraft. Skoãil do kostiãkovaného svûta a tam byl skoro pofiád. Matûj je se sv m tabletem spokojen. A jak se Matûjovi dafiilo, to se dozvíte zase pfií tû. Sedmáci si pfieãetli pfii hodinû slohu ãínskou lidovou pohádku o tom, jak vznikly sluneãníky a de tníky. Dostali za úkol vymyslet a vyprávût podobnou pohádku o tom, jak vznikla pila. Autorem následujícího vyprávûní je Vilda Vanûk: JAK VZNIKLA PILA Jednoho dne pfied mnoha lety se v jedné vesniãce zvané Ki Ki rozhodli, Ïe zkusí pokácet pár stromû, jenïe po nûjaké dobû je zaãaly bolet ruce a pak celé tûlo. Lidi toho mûli plné zuby a tak se se li na návsi, aby vyfie ili ten problém. V tom se ozval zezadu temn hlas: Já zkusím vyfie it ten problém. Byl to znám vynálezce - alespoà pro vesnici Ki Ki - Masumi Masumo. Ma- (Pokraãování na následující stranû)

5 (Dokonãení z pfiedchozí strany) sumi Masumo se pustil hned do práce. Po tfiech t dnech se Masumi vrátil a ukázal svûj vynález nejdfiíve starostovi. Byla to motorová pila. Starosta Masumiho pochválil a zeptal se, jak se s tím zachází. Masumi v e vysvûtlil, jenïe to mûlo jeden háãek. Motorová pila byla na benzín a benzín nebyl nikde k dostání. Masumi smutn sv m neúspûchem vzal pilu, hodil s ní o strom, skoãil na ní a celou ji se rotoval. Masumi mûl matku Mayu, která mu v echny jeho vynálezy jen kritizovala. Matka Maya mûla vïdy své plány, jenïe ten s ruãní pilou byl boïí. Masumimu se plán líbil. Matka Maya povûfiila Masumiho, aby její plán sestavil. KdyÏ ubûhly jiï ãtyfii dny, Masumi byl hotov. Lidé se znovu se li na návsi, aby vidûli vynález pod názvem Ruãní pila. KdyÏ Masumi se svojí matkou Mayou odhalili svûj vynález, lidé jásali radostí. Masumi názornû ukázal, jak toto náfiadí funguje. Potom se lidé roze li do sv ch barabizen. Nûktefií dfievorubci kvûli pile nemohli ani spát, protoïe byli nedoãkaví. JiÏ druh den si dfievorubci uïívali pilu. A tak vznikla pila. PáÈák Vláìa Somr pfiinesl jednoho dne do tfiídy Ïivého krtka, kterého koupil prostfiednictvím inzerátu na teletextu. O tom, jak to v echno bylo, pí í dva Vláìovi spoluïáci. KRTEK A FAL OVAN MODELING Îil byl jeden krtek, vylezl z díry a po chvilce BÁC! Na hlavu mu pfiiletûla klec a uï lítal v kufru auta. Chvilku visel na stropû, chvíli na pravé stranû, chvíli na levé stranû auta. KdyÏ dojeli do sídla tûch zloãincû, uï ho fotili a krtek nad enû pózoval (myslel si, Ïe je model a fotky budou v novinách). Místo toho v ak visely na teletextu, kde si je s úïasem prohlíïel Vláìa Somr z páté tfiídy. Krtka si koupil. Asi za pûl hodiny pfiijeli. Krtek byl krásn. Druh den si ho pfiinesl do koly a chlubil se, ale hned se dozvûdûl, Ïe provedl nelegální obchod. Proto jsme se dohodli, Ïe Vláìovi dáme polovinu penûz z tfiídního fondu. Krtka jsme pustili do pfiírody. Ondra Miãka KRTEK A TAJN PRODAVAâ Tenhle den jsem vstával asi patnou nohou napfied. Pfii el jsem do koly a najednou sly ím: Ty má krtka? Na chviliãku jsem si myslel, Ïe je fieã o knize. Bleskovû jsem vybûhl, a pak mi to do lo. Láìa, krabice. Strnul jsem. On ho tu váïnû má! Byla mu vûnována celá na e pozornost, a i paní uãitelky Ïasly nad krtkem. Mûl z nás strach. Paní uãitelka to hned zaãala fie it, bû- Ïela jako gepard pr o paní uãitelku Vanûãkovou a ta nám hned zaãala radit. Potom jsme se vydali pustit krtka do pfiírody. V ichni mluvili o tom, jak vidûli netop ra, jeïka, mloka atd. Nálada byla ponûkud napjatá. Paní uãitelka Láìovi fiíkala, Ïe lov a prodej volnû Ïijících zvífiat je trestn. Stáli jsme a mysleli na ty lidi. Bylo to jako vy etfiovat VRAÎDU! Ov em krtek se zahrabal a my napjatû ãekáme. Kry tof Besser V hodinách slohu dûti zapojily svûj talent a tvofiily podobné limeriky, jako pan Edward Lear. Jak se jim vedlo? Posuìte sami. A co vlastnû limerik je? Je to zábavná básniãka, která se vyznaãuje pûtiver ov mi strofami (slokami), s r mem podle schématu AABBA. DùDEâEK Karolína Malíková el dûdeãek pro hfiíbeãek, potkal tam babiãku, která mu dala hubiãku a pár hfiíbeãkû, ten blázniv dûdeãek. el dûdeãek do zoo, potkal tam medvûda jménem Klokao, a medvûd ho kousl do nosu dûdeãek zafival:áááúúú!teãe mi krev z nosu! Ten bolestiv dûdeãek. DùDA A JEHO MOTORKA Mí a ípková Star dûda z Olomouce, jezdí pofiád na motorce. Jednou, kdyï z ní spadl, tak sprosté vûty kladl. Ten star dûdula z Olomouce. Ondra Budvesel Jedna paní z Liberce, koupila si koberce. Koupila si záclony, také horké ka tany. UÏ nemá nikde mince. Stará paní z lesa, koupila si vesla. Pofiídila si kánoe, jezdila pak jako Noe. Rychle ke dnu klesla. VíÈa Svoboda Byla jednou jedna babiãka z Brna, která byla doma. Byla na velkém kfiesle To by rovnou mohla b t na vesle. Ta na e babiãka z Brna. PRVNÍ Dan Zajíc Moje babiãka z Dama ku, tahá velkou ta ku. NeÏ ji celou naplní, dûda z toho vypûní. Ta stará babiãka z Dama ku. DRUHÁ Dan Zajíc MÛj dûda z Kadanû, peãe v borné lazanû. KdyÏ si na nich smlsnul, tak do rána zmrznul. Ten starej dûda z Kadanû. DùDEK A BABKA Nikol Bártlová Stará babka z Miami vybírá si parfémy. Dûdek volá:,,babko, pojì, potfiebuju na záchod, mám uï velk problémy! ÎENSKÁ Z LIBERCE Jedna Ïenská z Liberce, nemûla ráda opilce. DrÏela se od nich dál, protoïe se jich kaïd bál. Chudák Ïenská z Liberce. MUÎ Z BERNU MuÏ, kter pocházel z Bernu, si koupil v obchodû lucernu. Svítila modfie, jako nebe, staral se o ni jako sám o sebe. Zvlá tní muï z Bernu. KLUCI Z CHEBU Hladoví kluci z Chebu, jedli fiízek v chlebu. KdyÏ je v echny snûdli, trenky jim pak zhnûdli. Tûm najeden m klukûm z Chebu. JEDEN HOUBA Z PA ÍÎE Jeden houbafi z PafiíÏe, s ãuníkem hledal lan Ïe. âuník si pfiitom prd a dostal hlad, Francouzsk houbafi málem spad. Uboh houbafi z PafiíÏe. CESTA Z HOSPODY KdyÏ jsem el z hospody, zapomnûl jsem na schody. Zfiítil jsem se ze dvou pater, na zemi po mnû zûstal kráter. Rychlá cesta z hospody. BU KA 5 / 2012

6 Ve kolní druïinû jsme dokonãili celoroãní projekt Hfii tû, kter byl zamûfien na rozvoj pohybu, ale také ikovnosti a soustfiedûní. V posledním ãervnovém hfii Èátku DOMINO jsme uï jen opakovali jednotlivé disciplíny, které jsme cel rok trénovali. Dûkuji tímto v em rodiãûm za to, Ïe umoïàovali dûtem no ení nûkter ch pomûcek na (dûlo) tento projekt. Tû ím se na spolupráci v pfií tím kolním roce. K. Jaklová OTÁZKY MATùJE HNÍZDILA Podruhé pro ná ãasopis zji Èoval Matûj Hnízdil ze 3. tfiídy, jak jsou Ïáci na í koly obecnû znalí. Opût pokládal tfiiceti náhodnû vybran m dûtem z prvního stupnû dvû otázky: 1) Kolik dnû má dohromady ãervenec a srpen? To, Ïe mají oba mûsíce dohromady 62 dnû, správnû odpovûdûlo 19, patnû 10 a nevûdûl jeden ãlovûk. 2) Z jak ch barev se skládá kanadská vlajka? Îe jde o barvu bílou a ãervenou správnû vûdûlo 14 dotazovan ch, patnû tipovalo také 14 a nevûdûli 2. Dûkujeme Matûjovi a tû íme se na to, jaké záludnosti nám pfiipraví pfií - tû. z matefiské koly KOLKOVÉ SVATBY Dne dûti z Matefiské kolky Povrly proïily dûle- Ïit den svého Ïivota. V prostorách kolní zahrady mezi bfiízami se uskuteãnily nádherné svatby. Ráno po pfiíchodu dûtí do kolky nastaly velké pfiípravy. Dívky se oblékaly do svatebních atû a upravovaly své závoje. Chlapci si vázali kravaty ãi mot lky a hlídali prst nky, které nakoupili nebo vyrobili se sv mi rodiãi. Na své ano ãekalo sedm párû. Ty se po svaãince i se svatebními hosty pfiesunuly do kolní zahrady, kde na nû jiï ãekal oddávající. Nevûsty i Ïenichové byli velmi nervózní z novomanïelského polibku, kter ale v ichni zvládli na jedniãku. Po obfiadu následovaly oslavy. NovomanÏelé spolu zametali stfiepy tûstí z rozbitého talífie. Chlapci pfiená eli své man- Ïelky pfies práh v náruãí. Na závûr si v ichni na svatební hostinû pochutnali na svatebním dortu. Ano si fiekli: Moniãka a Kry tûfek, Baru ka a Filípek, Klárka a Denísek, Sabinka a Luká ek, Aniãka a Ondrá ek, Mareãek a Toniãka, Bûtu ka a Filípek. studentka Katefiina Trsková V LET DO LITOMù IC Dne jsme jeli nav tívit krásné Litomûfiice a novû otevfienou galerii loutek v jezuitské hvûzdárnû. KdyÏ jsem ráno po sedmé hodinû pfii la do kolky, dûti uï byly nachystané a do batûïkû si skládaly svaãinu a obûd. Po pfiíjezdu do Ústí nad Labem na Západní nádraïí dûti posvaãily, poté jsme pfiestoupili do rychlíku, kter jel aï do Litomûfiic. UÏ pfii vstupu do gotické vûïe visely na stûnách krásné loutky. V první místnosti byly loutky i na prodej a ve druhé si dûti mohly samy zahrát divadlo s maàásky. Dûti se pofiádnû vyfiádily a na závûr nakreslily SváÈovi, kter jezdí hrát do kolky divadlo, obrázky. Pfii procházce Havlov m parkem jsme náhodou potkali SváÈu, kter si s dûtmi popovídal a zavedl nás ke kavárnû, kde poobûdvaly fiízek s chlebem. Já jsem si dala osvûïující rybízov mo t a paní uãitelky kávu. Dûti si pak je tû pochutnaly na zmrzlinû a jableãném mo tu. Po odpoãinku se dûti probûhly na Dómském námûstí. Pomalu jsme do li na nádraïí a dûti se nás ptaly, kdy pojedeme znovu do Litomûfiic, Ïe se jim tu moc líbilo. Poãasí nám pfiálo a v let se povedl. Myslím, Ïe jsme si ho v ichni fiádnû uïili. studentka Lucka ípková Na v letû v Litomûfiicích. Mladí novomanïelé. Dvoumûsíãník Základní koly a Matefiské koly Povrly Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní kolou a Matefiskou kolou Povrly Náklad tohoto vydání je 250 kusû V tisk je neprodejn Redakãní rada: éfredaktorka: Bc. Karla Jaklová, zástupce éfredaktorky Mgr. Tomá Skála, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv ch tfiíd. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE EVIDENâNÍ âíslo: MK âr E 16855