Central Europe Project 1CE037P3 LABEL. R e s u m é. DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, Praha 8
|
|
- Ivo Matoušek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Central Europe Project 1CE037P3 LABEL Z B Y V A Z B Y M E Z I P R E V E N C Í P O V O D Ň O V Ý C H R I Z I K A C E S T O V N Í M R U C H E M R e s u m é DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94, Praha 8 Praha červen 2011
2
3 Úplné znění studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je k dispozici u zadavatele a na internetových stránkách Jihočeského kraje
4 Z A D A V A T E L Jihočeský kraj Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu 1952/ České Budějovice Zodpovědná osoba zadavatele Ing.arch. Radek Boček Vedoucí manaţer projektu LABEL tel.: bocek@kraj-jihocesky.cz
5 Z P R A C O V A T E L DHV CR, spol. s r. o. Sokolovská 100/ Praha 8 Vedoucí projektu Zodpovědný projektant supervize Hlavní zpracovatelé Ing. arch. Veronika Šindlerová tel.: mobil: veronika.sindlerova@dhv.com Ing. arch. Mgr. Monika Boháčová Autorizovaný architekt ČKA pro obor architektura Osvědčení o autorizaci č Ing. arch. Veronika Šindlerová Mgr. Jakub Čurda Bc. Veronika Klečková Odborná spolupráce Mgr. Dana Kučerová Technické a grafické zpracování GIS Mgr. Jakub Čurda
6
7 PŘEDMĚT A CÍLE STUDIE Předmětem studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je identifikace stávající i navrhované infrastruktury pro vodní turistiku se zaměřením na přistávací místa (přístavy, přístaviště, vývaziště) a vybraná ubytovací zařízení (tábořiště, kempy, rekreační střediska) ve vazbě na vodní toky Vltava, Otava a Lužnice na území Jihočeského kraje, zhodnocení míry ohrožení této infrastruktury povodněmi, posouzení její dopravní dostupnosti, dostupnosti navazující občanské vybavenosti a atraktivit cestovního ruchu a v neposlední řadě vyhodnocení rozvojových potenciálů jednotlivých lokalit této infrastruktury. Studie jako součást mezinárodní ho projektu LABEL Povodně jsou jedním z největších rizik podmíněných přírodou ve střední Evropě a v povodí Labe (německy Elbe). Povodně jsou opakovaně příčinou katastrof a ohroţení člověka, přírody samotné či majetku. Příčiny povodní jsou rozmanité: měnící se odtokové poměry v krajině, změny klimatu, omezené informace a povědomí o rizicích povodní, vysoký zájem o vyuţití záplavových území k výstavbě a hospodářské činnosti, splavnění řek a další. Kaţdá z těchto příčin hraje určitou roli v systému managementu povodňových rizik. Řešení jednoho problému však nevyřeší celou situaci. Riziko povodní mohou sníţit pouze komplexní a integrované metody a přístupy k řešení. Studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je zpracována v rámci mezinárodního projektu LABEL přizpůsobení riziku povodní v povodí Labe, INTERREG IV B, CENTRAL EUROPE, opatření 3.2. Redukce přírodních a člověkem způsobených rizik a jejich dopadů. Jihočeský kraj je jedním z 20 partnerských regionů, které jsou zapojeny do projektu LABEL. Projekt je spolufinancován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) - Operační program Nadnárodní spolupráce Střední Evropa - Cíl 3 - Evropská územní spolupráce. Předkladatelem a vedoucím partnerem projektu je Saské ministerstvo vnitra. Realizace projektu je naplánovaná na období Odkaz na internetové stránky projektu: Projekt LABEL schéma pracovních celků a úrovní řešení projektu (zdroj: www-label-eu.eu, staţeno ) DHV CR, spol. s r.o., červen
8 Důvody ke zpracování studie Problematika vazeb mezi rozvojem cestovního ruchu a rizikem povodní je pro Jihočeský kraj stěţejní v oblasti rozvoje území podél vodních toků, vodních nádrţí a rybníků. Jihočeský kraj je v rámci České republiky vnímám jako území s nejvíce zachovalou přírodou, přičemţ k hlavním atraktivitám cestovního ruchu patří na území kraje pohoří Šumava a dále turistické oblasti Třeboňsko s nejrozsáhlejší rybniční soustavou v Čechách a oblast Orlické přehrady, respektive obecněji Středního Povltaví. Právě oblast Třeboňska a Středního Povltaví patří mezi území ohroţená rizikem povodní a jsou tedy předmětem řešení projektu LABEL. Pro Jihočeský kraj je stěţejní hledat synergická řešení zvyšující ochranu území před povodněmi a zároveň dále zatraktivňující území pro cestovní ruch. Takovým příkladem nalezené synergie mezi cestovním ruchem a ochranou území před povodněmi je např. projekt Protipovodňových opatření na historické hrázi největšího českého rybníka Roţmberk nebo vybudování ochranného přístavu České Vrbné na severním okraji jihočeské metropole - Českých Budějovic - na horním toku řeky Vltavy. Právě budování ochranného přístavu je jasným pozitivním signálem pro majitele výletních a turistických lodí, kteří budou mít zajištěnu ochranu jejich plavidel i v čase případné povodně. Cíle studie Cílem studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je prověření podmínek území ve vazbě na řeky Vltavu, Otavu a Luţnici na území Jihočeského kraje pro vodní turistiku, a to se zaměřením na rekreační plavbu (v případě řeky Vltavy a částečně Otavy) a vodáctví (v případě Otavy a Luţnice). Studie sleduje stávající vazby lokalit infrastruktury pro vodní turistiku v území, jejich přístupnost, dostupnost center osídlení a zařízení občanské vybavenosti, komplexnost vybavení lokalit a především pak střet jednotlivých lokalit se záplavovými územími. Zvláštní důraz klade studie právě na infrastrukturu pro rekreační plavbu, tedy přistávací místa, která se v souvislosti s projektem a postupnou realizací splavnění Vltavy dostávají v rámci řešeného území do popředí zájmu. Hlavním výstupem studie je přehledový katalog vytipovaných stávajících i potenciálních lokalit infrastruktury pro rekreační plavbu a lokalit tábořišť, kempů či rekreačních středisek, který pro jednotlivé lokality shrnuje veškeré relevantní údaje o poţadavcích na jejich vybavení (kategorie a druh zařízení, vybavenost, kapacita, nároky na navazující infrastrukturu, popis současného stavu apod.), dále informace o turistické a dopravní návaznosti jednotlivých lokalit, o právních aspektech a rizicích ohroţení jednotlivých lokalit povodněmi. Na závěr studie jsou jednotlivé lokality infrastruktury pro vodní turistiku vyhodnoceny z hlediska potenciálu pro jejich moţný rozvoj, z hlediska vhodnosti jejich umístění s ohledem na jejich ohroţení povodněmi, z hlediska jejich vlivu na případný průběh povodně, a také z hlediska jejich dopravní dostupnosti a vazeb na zařízení občanské vybavenosti a atraktivity cestovního ruchu v jejich okolí. Rekreační plavba na Vltavě (foto: Jakub Čurda, 2011) 8 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
9 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Území řešené studií Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je vymezeno územím vlastních vodních toků Vltava, Otava a Lužnice a jejich bezprostředním okolím na území Jihočeského kraje. Jedná se o území, na němž se ve vazbě na příslušné úseky vodních toků v současné době nachází nebo potenciálně může nacházet infrastruktura pro vodní turistiku, především pak přistávací místa rekreační plavby a ubytovací zařízení pro účely vodní turistiky, a dále atraktivity cestovního ruchu. Vymezení řešeného území Rozsah řešeného území je vţdy cca 2 km od osy vodních toků Vltava, Otava a Luţnice a to v následujících úsecích: Vltava České Budějovice (hranice správního území, ř.km 246,2) hranice Středočeského kraje (ř.km 155) Otava Písek (hranice správního území, cca ř.km 32) soutok s řekou Vltavou Luţnice Státní hranice ČR (cca ř.km 150) soutok s řekou Vltavou. DHV CR, spol. s r.o., červen
10 Specifika řešeného území Vltava Řeka Vltava, nejnavštěvovanější česká prázdninová řeka, tvoří svým více neţ 400 km dlouhým tokem přirozenou osu České republiky. Délka toku v území řešeném touto studií je asi 90 km. Do řešeného území vstupuje řeka Vltava v Českých Budějovicích, kde přijímá vody řeky Malše. Za městem pokračuje řeka českobudějovickou pánví k Hluboké nad Vltavou a dále do pahorkatin Českomoravské soustavy (Táborská pahorkatina), kde protéká hlubokým kaňonovitým údolím, ve kterém byla vybudována vodní nádrţ Hněvkovice. Vltava protéká dále městem Týn nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Luţnice. Aţ k Týnu nad Vltavou však jiţ zasahuje, ponořeným stupněm Vodního díla Kořensko, hladina dalšího stupně Vltavské kaskády - Orlické přehrady, pojmenované podle zámku Orlík. Vodní nádrţ pohltila i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Řešený úsek Vltavy končí na severní hranicí Jihočeského kraje, přibliţně na 155,4. říčním kilometru. Vltava Pohled na Vodní nádrţ Orlík ze Ţďákovského mostu (foto: Jakub Čurda, 2011) Řešené území podél řeky Vltavy má, s výjimkou nejjiţnější, intenzivně urbanizované části, převáţně rekreační charakter s vysokým podílem lesů a zemědělsky vyuţívaných území. Rekreační vyuţívání území je spojeno s blízkostí měst České Budějovice, Týn nad Vltavou a Hluboká nad Vltavou a s vodními nádrţemi Orlík a Hněvkovice. Cestovní ruch se postupně stává významnou sloţkou ekonomiky celého území. V řešeném území je vysoká koncentrace kulturních památek, z nichţ nejvýznamnějšími jsou národní kulturní památka Zámek Hluboká nad Vltavou, národní kulturní památka Hrad Zvíkov a národní kulturní památka Zámek Orlík. Nalezneme zde také městskou památkovou rezervaci České Budějovice zahrnující historické jádro města, městskou památkovou zónu Týn nad Vltavou, a dále čtyři vesnické památkové zóny a řadu dalších nemovitých kulturních památek, významných archeologických lokalit a lokalit archeologického zájmu. Otava Délka řešeného úseku řeky Otavy je pouze 32 km. V řešeném území protéká Otava hlubokým skalnatým kaňonovitým údolím, které se po několika kilometrech rozšiřuje v Píseckou kotlinu, kde Otava protéká městem Písek. Od Písku si řeka razí cestu sevřeným zalesněným údolím Středočeské - Táborské pahorkatiny. Rychlý proud však po chvíli končí na dlouhém vzdutí jezu, pod kterým se jiţ setkává s klidnou hladinou Orlické přehrady. Vzdutí Orlíka se projevuje aţ do vzdálenosti přibliţně 20 km od ústí toku Otavy do Vltavy u Zvíkova. Původní hluboké údolí se po vybudováni přehrady na Vltavě změnilo v záliv s četnými zákruty, který se u Zvíkova spojuje s Vltavským kaňonem. Řešené území ve vazbě na řeku Otavu má charakter převáţně rekreační a převaţují zde lesy a zemědělsky vyuţívaná území. Intenzivně urbanizované území je zejména v okolí Písku. Cestovní ruch představuje významnou sloţkou ekonomiky celého území. Hlavními centry cestovního ruchu jsou Orlická nádrţ a město Písek. 10 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
11 Otava u Sv.Anny (foto: Jakub Čurda, 2011) Lužnice Řeka Luţnice pramení v Rakousku a od hranic protéká severozápadním směrem plochou krajinou Třeboňské pánve. Od Veselí nad Luţnicí, přes Soběslav a Planou nad Luţnicí směřuje Otava k Táboru, kde se ostrým obloukem stáčí k jihozápadu, aby se u Týna nad Vltavou spojila s tokem řeky Vltavy. Zejména v úsecích od Veselí nad Luţnicí do Tábora a z Tábora k Bechyni poskytuje řeka ideální podmínky pro vodní turistiku, především vodáctví. Na březích řeky zde vyrostly vodácké základny a četné chatové osady. Řešené území ve vazbě na řeku Otavu je vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast, která ovšem přesto zůstala relativně uchráněna negativních vlivů civilizačního vývoje. Disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním prostředím. Cestovní ruch zde má díky unikátnímu prostředí a výhodné poloze výborné předpoklady ke svému rozvoji v mnoha formách. Hlavními centry území jsou města Tábor, Soběslav, Třeboň, Sezimovo Ústí, Bechyně, Veselí nad Luţnicí, Lomnice nad Luţnicí a Suchdol nad Luţnicí. V řešeném území nalezneme mnoţství národních kulturních památek, městskou památkovou rezervaci Tábor, městké památkové zóny Bechyně a Soběslav či vesnické památkové zóny Nedvědice a Ponědráţka. Luţnice u Sezimova Ústí, u Matoušovského mlýna a za Bechyní (foto: Jakub Čurda, 2011) DHV CR, spol. s r.o., červen
12 12 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
13 HODNOCENÉ LOKALITY INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIKU Předmětem hodnocení studie Vazby mezi prevencí ipovodňových rizik a cestovním ruchem jsou, s ohledem na různé formy vodní turistiky provozované v rámci řešeného území, dvě skupiny lokalit infrastruktury pro vodní turistiku. Jedná se jednak o lokality přistávacích míst pro plavidla rekreační plavby, která jsou v řešeném území situována téměř výhradně na řece Vltavě a částečně na dolním roku řeky Otavy ve vazbě na ústí řeky, a dále vybraná ubytovací zařízení ve vazbě na vodní tok - tábořiště, kempy a rekreační střediska. Přistávací místa pro plavidla rekreační plavby V souvislosti s rozvojem rekreační plavby v České republice v posledních letech je moţné na našich vodních tocích respektive vodních plochách zaznamenat postupný rozvoj příslušné infrastruktury nezbytné pro vykonávání rekreační plavby, a to především přistávacích míst přístavišť, přístavů či míst pro vyvázání plavidel. Jednotlivá přistávací místa jsou pro účely této studie rozdělena do pěti kategorií, a to s ohledem na poţadavky na standard jejich vybavení: I. kategorie Přístav rekreační plavby Přístav rekreační plavby representuje zařízení nejvyšší kategorie přistávacího místa s největší kapacitou a rozsahem poskytovaných sluţeb, včetně ubytovací části a vybavením pro volný čas. Je určen pro náročnejší domácí i zahraniční klientelu. II. kategorie Přístaviště rekreační plavby Přístaviště rekreační plavby representuje jednu z niţších kategorií přistávacích míst, avšak rovněţ s nároky na vybavení pozemní části. Je vybaveno vyvazovacími prvky a molem. III. kategorie Vývaziště rekreační plavby Vývaziště rekreačních plavidel představuje přistávací místo niţší kategorie bez nároků na vybavení pozemní části. Jedná se o vyvazovací prvky a molo s moţností vyvázání plavidel. IV. kategorie Nákladní přístav Specifickým přistávacím místem je nákladní přístav, tedy zařízení určené pro nakládku a vykládku zboţí v souvislosti s plánovaným vyuţitím nákladní vodní dopravy na řece Vltavě. V. kategorie Obslužné místo Obsluţné místo slouţí k zásobování plavidel pohonnými hmotami, palivem do vařičů, pitnou vodou a zároveň je vybaveno pro odběr pevných i kapalných odpadů. Jedná se o přistávací místo, kde se předpokládá jen krátkodobé stání plavidel. Vltava Ochranný přístav České Vrbné, přístaviště Lannova loděnice, přístaviště Týn nad Vltavou (foto: Jakub Čurda, 2011) DHV CR, spol. s r.o., červen
14 Vybraná ubytovací zařízení ve vazbě na vodní toky Předmětem hodnocení jsou vybraná ubytovací zařízení pro účely vodní turistiky s přímou vazbou na vodní toky v rámci řešeného území, tedy v území, které můţe být potencionálně ohroţeno povodněmi. Pro účely vodní turistiky (respektive rekreační a sportovní plavby) jsou v našich podmínkách obecně vyuţívána převáţně ubytovací zařízení pro méně náročnou klientelu, která nabízejí levnější formy rekreace v kontaktu s přírodou. Mezi tato zařízení pro rekreaci patří kempy a tábořiště s různou úrovní vybavení sluţbami a infrastrukturou. Vzhledem k potenciálu rozvoje rekreační plavby byla však mezi sledované lokality zařazena také rekreační střediska, která representují ubytovací zařízení vyššího standardu s většími nároky na stavební objekty zázemí a doprovodou infrastrukturu. Pro účely této studie byly metodicky vymezeny tři kategorie sledovaných rekreačních zařízení: Tábořiště Tábořiště reprezentují z hlediska standardu ubytovacích sluţeb nejniţší kategorii ubytovacích zařízení. Tábořiště je tvořeno především volnou plochou pro umístění stanů, kromě toho můţe nabízet další sluţby a vybavení v objektech umístěných v areálu tábořiště. Toto ubytovací zařízení je určeno pro nenáročnou klientelu a je typicky vázáno na sportovní vodní turistiku (vodáctví). Kemp V porovnání s tábořištěm představují kempy ubytovací zařízení vyššího standardu a nabízejí také ubytování v jednoduchých rekreačních objektech jako jsou chatky, sruby, bungalovy, apod. Kempy často nabízejí také širší nabídku doprovodných sluţeb (stravovací zařízení, hřiště / sportovní zařízení apod.). Rekreační středisko Rekreační středisko představuje ubytovací zařízení vyššího standardu, které disponuje kromě jednoduchých chatek také komfortnějšími formami ubytování hotelového typu či penzionu. Rekreační střediska jsou zpravidla vyuţívána pro konkrétní typ rekreace a pro větší skupiny návštěvníků. Nabídka sluţeb a vybavenost bývá širší a kvalitnější neţ u tábořišť a kempů. Rekreační středisko jiţ nebývá vázáno výhradně na vodáctví, cílem je především pobyt u vody a v přírodě a aktivity s vodou a přírodou spojené. Luţnice Veřejné tábořiště Suchomelův ostrov, Autokemp Karvánky, Autokemp Pohoda v Nuzicích (foto: Jakub Čurda, 2011) 14 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
15 POTENCIÁLY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PRO ROZVOJ VODNÍ TURISTIKY Studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem prověřuje podmínky území ve vazbě na řeky Vltavu, Otavu a Lužnici na území Jihočeského kraje z hlediska jeho potenciálů resp. deficitů pro rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na vodní turistiku. Studie se zaměřuje nejen na hodnocení vlivu limitů využití území (především rizika povodní či dalších přírodních limitů) na rozvojové potenciály území pro infrastrukturu pro vodní turistiku, ale hodnotí také kapacitu řešeného území s ohledem na zachování vyváženého vztahu jeho přírodních hodnot a aktivit a činností nutných k realizaci jednotlivých forem cestovního ruchu, především pak vodní turistiky. Rozsah a kvalita sítě přistávacích míst pro rekreační plavbu Navrhovaná síť přistávacích míst pro rekreační plavbu představuje souhrn všech lokalit s potenciálem zřízení přistávacího místa v rámci řešeného území. Jednotlivé lokality pro přistávací místa jsou dále objektivně posouzeny z hlediska vhodnosti jejich polohy, vlivu rizika povodní, dopravních návazností, vazeb na okolní osídlení a zařízení občanské vybavenosti a atraktivity cestovního ruchu a jsou dále kategorizovány s ohledem na potenciály pro jejich rozvoj. Cílem totiţ není zahltit řešené území mnoţstvím zařízení pro rekreační plavbu a narušit tím tak jedinečný přírodní charakter území. Tato studie si naopak klade za cíl identifikovat konkrétní lokality vhodné pro zřízení daného zařízení rekreační plavby a vyloučit naopak lokality k danému účelu nevhodné. Detailní terénní průzkumy území provedené na jaře roku 2011 ukázaly, ţe stávajících zařízení plně vyhovujících potřebám rekreační plavby s vyhovujícím zázemím je v rámci řešeného území ve vazbě na řeku Vltavu jen několik a ve většině případů jsou majetkem klubů či soukromých společností (Barrandovská zátoka, Voltýřovská zátoka, Hotel Radava, Podolsko). Tato přistávací místa disponují relativně kvalitním zázemím pro plavidla a jejich posádky, avšak pro uvaţované poţadavky a rozsah rekreační plavby bude i v případě těchto lokalit nutno některé součásti zařízení dobudovat (např. čerpací stanice PHM, zařízení pro odběr odpadních vod apod.). Jedním z prvních úspěšných výsledků hledání synergických řešení mezi cestovním ruchem a ochranou území a zařízení před povodněmi představuje nově budovaný ochranný přístav České Vrbné na severním okraji města České Budějovice, který nabízí kompletní zázemí pro majitele lodí a zároveň zajišťuje bezpečné kotvení plavidel při povodni. Přístav Barrandovská zátoka SK Yacht & Ski, přístav Voltýřovská zátoka a přístaviště Týn nad Vltavou (foto: Jakub Čurda, 2011) Největší podíl z navrhovaných lokalit tvoří v současné době zcela nevybavené lokality, často v místech stávajících zátok řeky Vltavy. Takových lokalit je zvláště na Orlické přehradě značné mnoţství. Tyto zátoky slouţí dnes převáţně jako kotviště hausbótů. Vybavení těchto zátok je zcela nedostatečné především pro navrhované účely přístavů či přístavišť, bez řádného sociálního a hygienického zázemí. Jejich společným rysem je ve většině případů velmi špatná dopravní dostupnost z nejbliţších sídel a mnohdy i jejich značná odlehlost od center osídlení. DHV CR, spol. s r.o., červen
16 Rozsah a kvalita sítě ubytovacích zařízení ve vazbě na rekreační a sportovní plavbu Sportovní plavba (vodáctví), která je v rámci řešeného území provozována převáţně na řece Luţnici a částečně na řece Otavě, klade obecně niţší nároky na kvalitu ubytovacích zařízení. Ve vazbě na řeku Luţnici se většinou nacházejí ubytovací zařízení určená pro méně náročnou klientelu. Jedná se zejména o vodácká tábořiště či kempy, vybavená plochou pro stanování či několika dřevěnými chatičkami, umývárnou a občerstvením. Lépe vybavená zařízení rekreační střediska - nalezneme téměř výhradně na dolním toku Luţnice. Tato zařízení disponují většinou i moţností ubytování vyššího standardu a nabízejí širší rozsah poskytovaných sluţeb. Ubytovací zařízení vyššího standardu, jakými jsou hotely a penziony, jsou na Luţnici téměř výhradně vázána na větší města. Rekreační plavba provozovaná na řece Vltavě jiţ předpokládá poněkud vyšší nároky posádek na standard ubytování. Stávající spektrum ubytovacích zařízení je v případě Vltavy velmi různorodé. Zejména v oblasti Orlické nádrţe nalezneme řadu tábořišť pro nenáročné rekreanty, charakteristické mnoţstvím celoročně umístěných karavanů či rodinných stanů. Vybavení těchto tábořišť je na velmi nízké úrovni. Poněkud vyšší standard ubytovacích sluţeb representují chatové kempy, které disponují i plnohodnotným sociálním zázemím a většinou i moţností občerstvení. U těchto zařízení je však patrné, ţe vzhledem k dosavadnímu relativně niţšímu vyuţití rekreační plavby v území, nejsou primárně tato zařízení zaměřena na tuto klientelu. Při vhodném umístění přistávacích zařízení v blízkosti těchto kempů by mohl tento druh ubytování představovat pro vyuţití pro účely rekreační plavby zajímavý potenciál. Rekreační střediska jsou v případě řeky Vltavy situována zejména v širší oblasti soutoku Vltavy s Otavou. Tato zařízení nabízejí moţnost ubytování ve zděných budovách, plnohodnotné zázemí i moţnost sportovního vyţití. I v případě těchto zařízení platí, ţe při vhodném umístění přistávacích zařízení v jejich blízkosti má tento druh ubytování značný potenciál vyuţití v souvislosti s rekreační plavbou. Zařízení nejvyšší kategorie (hotely, penziony) jsou na Vltavě vázána především na města České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Týn nad Vltavou, ale i ve vazbě na turisticky významnější lokality jako je okolí hradu Zvíkov či zámku Orlík. Tato zařízení uspokojí i náročnější poţadavky na ubytování posádek. Rozvoj těchto zařízení je velmi vhodný i v souvislosti s navazující infrastrukturou v rámci přistávacích míst vyšší kategorie jakými jsou přístavy (maríny). Vltava Kemp ATOS, Veřejné tábořiště Podolsko, Rekreační středisko Radava (foto: Jakub Čurda, 2011) Příležitosti a potenciály řešeného území pro vodní turist iku Současný rozvoj rekreační plavby na řece Vltavě je ţádoucí s ohledem na moţné vyuţití potenciálu vysoce atraktivního území podél vodního toku. Plavba v různých formách se na řece Vltavě provozovala od nepaměti a řeka Vltava se stala tradiční dopravní spojnicí mnoha významných historických měst a oblastí. Kolem jejího toku vyrostla v minulosti významná sídla, která v současné době představují atraktivity cestovního ruchu. Vzhledem k jedinečnosti přírodního prostředí zde rovněţ můţeme nalézt i mnoţství přírodních chráněných území. Stávající i navrhovaná zařízení pro rekreační plavbu na řece Vltavě mají slouţit nejen pro potřeby vlastní plavby, ale i pro návazné formy rekreace. V tomto smyslu je třeba dále hledat vazby zejména mezi rekreační plavbou a pěší turistikou a cykloturistikou, které se těší zvýšenému zájmu. Tyto vazby jsou ve svém důsledku velmi těsné. Okolí Vltavy disponuje dostatečným mnoţstvím značených turistických i cyklistických tras, které umoţňují turistům pohodlně a bezpečně navštívit nejznámější historické památky a přírodní atraktivity. Rekreační plavba můţe přispět ke zlepšení hospodářské situace v dotčeném území, a to jak na poli přínosů finanční i nefinanční povahy. 16 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
17 Ohrožení lokalit pro infrastrukturu pro vodní turistiku povodněmi Infrastruktura pro vodní turistiku, především pak přistávací místa, vodácká tábořiště či kempy, je tradičně situována v přímé vazbě na vodní tok. Moţnosti preventivní ochrany takových území před povodněmi jsou výrazně omezeny a limitovány. Zásahy do záplavových území a zvláště pak do aktivní zóny záplavového území, zmenšování plochy určené pro rozliv případné povodně a ovlivňování průběhu povodně, je obecně neţádoucí. Potřeba, stejně tak jako moţnosti, případné preventivní protipovodňové ochrany přistávacích míst, tábořišť, kempů či rekreačních středisek jsou v řadě aspektů specifické pro jednotlivé řeky Vltavu, Otavu i Luţnici. Rozdíly vyplývají z rozdílného charakteru vodních toků a stávajícího umístění resp. plánovaného umístění konkrétních lokalit. Vltava Řeka Vltava v rámci řešeného území aţ na výjimky protéká hlubokým a úzkým údolím a převáţná část řešeného úseku je výrazně ovlivňována vzdutím Vodní nádrţe Orlík, Vodní nádrţe Hněvkovice a Vodní nádrţe Kořensko. V případě Vltavy lze vhodným situováním infrastruktury pro vodní turistiku sníţit riziko jejího ohroţení povodněmi. Je však třeba zdůraznit, ţe vhodné situování těchto zařízení v mnoha případech značně znesnadňuje konfigurace terénu, prudké zalesněné či skalnaté svahy zvedající se přímo z vodní hladiny. Jistou výjimku tvoří úsek Vltavy v oblasti Českobudějovické pánve (úsek České Budějovice Hluboká nad Vltavou), který je charakteristický relativně širokým údolím, s širokou údolní nivou. V tomto úseku je vzhledem k šířce záplavového území technicky značně obtíţné umísťovat infrastrukturu pro vodní turistiku v blízkosti toku. Vzhledem k existenci významných sídel se nabízí moţnost vyuţít pro potřeby návazné infrastruktury pozemní části přistávacích míst a pro potřeby ubytování rekreantů stávající občanskou vybavenost a sluţby právě těchto sídel. Otava V případě přistávacích míst na řece Otavě je uvaţováno pouze se zařízeními III. kategorie (vývaziště), která nekladou významnější nároky na navazující pozemní část přistávacího místa. Stejně jako v případě Vltavy i zde platí předpoklad obecně niţších rychlostí proudění na vodní nádrţi Orlík a tedy i niţší předpoklad ohroţení akvatoriální části přistávacích míst. Jedinou významněji ohroţenou infrastrukturou pro vodní turistiku, jeţ byla v rámci této studie hodnocena, je v případě Otavy několik tábořišť v úseku Písek Vojníkov, neboť zde řeka protéká Píseckou kotlinou. Ochrana tábořišť před povodněmi v tomto úseku je značně problematická s ohledem na rozsah záplavových území i aktivní zóny záplavového území. Plošný rozvoj těchto zařízení mimo záplavové území Q100 je výrazně omezen. Lužnice V případě Luţnice jsou aţ na několik výjimek prakticky všechna tábořiště, kempy i rekreační zařízení přímo ohroţena povodní a jejich přemíštění či rozvoj mimo záplavová území je ve většině případů vyloučen. Moţnosti umísťování nových zařízení infrastruktury pro vodní turistiku významně ovlivňuje také omezující legislativní opatření vyplývající z vymezené aktivní zóny záplavového území v celé délce řešeného úseku vodního toku. DHV CR, spol. s r.o., červen
18 18 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
19 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIKU V RÁMCI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Rozvoj infrastruktury pro vodní turistiku je významně determinován resp. limitován samotnou polohou této infrastruktury v přímé vazbě na vodní tok, polohou na jeho břehu či v údolní nivě toku, a tedy v rámci záplavových územích nebo dokonce v rámci aktivní zóny záplavového území. Kromě rizika ohrožení povodněmi jsou dalšími významnými faktory ovlivňujícími atraktivitu lokality dané infrastruktury pro vodní turistiku a ovlivňující její rozvojové možnosti konfigurace terénu, především svažitost, vegetace (přítomnost lesů), dopravní dostupnost dané lokality pro automobily, její návaznost na síť turistických tras a cyklostras a v neposlední řadě také návaznost lokality na atraktivity cestovního ruchu v okolí. Kritéria hodnocení podmínek pro rozvoj jednotlivých lokalit infrastruktury pro vodní turistiku Podmínky pro rozvoj jednotlivých hodnocených lokalit přistávacích míst (přístavů, přístavišť, vývazišť) a ubytovacích zařízení (tábořišť, kempů, rekreačních středisek), a to jak stávajících tak lokalit vytipovaných pro moţné budoucí umístění, byly individuálně vyhodnoceny na základě následujícího souboru kritérií: míra ohroţení lokality povodněmi atraktivita lokality pro cestovní ruch dopravní dostupnost lokality pro osobní automobily konfigurace terénu ve vztahu k umístění a rozvoji lokality. Souhrnné vyh odnocení lokalit infrastruktury pro vodní turistiku v rámci řešeného území z hlediska podmínek pro jejich rozvoj Cílem tohoto souhrnného hodnocení je vytvořit základní přehled o potenciálech a deficitech jednotlivých lokalit infrastruktury pro vodní turistiku v rámci řešeného území a na základě hodnocení pak určit lokality vhodné pro realizaci, další plošný rozvoj či intenzifikaci jejich vyuţití, tedy identifikovat ty lokality, kterým by měla být věnována prioritní pozornost. Z hodnocení rovněţ vyplývá, které lokality jsou naopak s ohledem na svou polohu v rámci záplavových území či další posuzovaná kritéria nevhodné pro další rozvoj a nebo v nichţ umístění nového zařízení není vhodné nebo není vůbec moţné. Kategorie lokality Míra ohrožení lokality povodněmi Atraktivita lokality pro cestovní ruch Dopravní dostupnost lokality pro automobily Konfigurace terénu Souhrnné hodnocení (průměr) 1 Ţádné nebo minimální ohroţení Lokalita vysoce atraktivní pro cestovní ruch, napojení na větší počet turistických tras a cyklotras Velmi kvalitní přístup pro automobily po přístupové komunikaci se zpevněným povrchem Velmi vhodná konfigurace terénu bez omezení Velmi vhodná lokalita pro umístění nebo rozvoj zařízení 2 Nízké ohroţení nebo ohroţení, kterému lze snadno předcházet vyuţitím vhodných technických opatření Lokalita atraktivní pro cestovní ruch, napojení na turistickou trasu či cyklotrasu Kvalitní přístup pro automobily, částečně po zpevněné přístupové komunikaci Vhodná konfigurace terénu s drobnými omezeními Vhodná lokalita pro umístění nebo rozvoj zařízení s přihlédnutím k omezujícím podmínkám DHV CR, spol. s r.o., červen
20 3 Značné riziko ohroţení, kterému lze předcházet pouze s vyuţitím sloţitých technických řešení či přemístěním části zařízení mimo záplavové území Lokalita méně atraktivní pro cestovní ruch, bez napojení na turistickou trasu či cyklotrasu Nekvalitní a technicky nevyhovující přístup pro automobily Spíše nevhodná konfigurace terénu ovlivňující moţnost umístění a omezující další rozvoj zařízení Lokalita spíše nevhodná pro umístění nebo rozvoj zařízení, s množstvím omezujících podmínek 4 Vysoké riziko ohroţení, lokalitu nelze účinně chránit a rozvíjet mimo záplavové území Lokalita neatraktivní pro cestovní ruch, bez optimálních vazeb na infrastrukturu a atraktivity cestovního ruchu Zcela bez přístupu pro automobily Zcela nevhodná konfigurace terénu značně ovlivňující či znemoţňující umístění či rozvoj zařízení Lokalita zcela nevhodná pro umístění nebo rozvoj zařízení Kategorie lokalit infrastruktury pro vodní turistiku z hlediska podmínek pro jejich rozvoj U všech hodnocených lokalit infrastruktury pro vodní turistiku bylo provedeno individuální hodnocení pro kaţdé z jednotlivých kritérií. Při hodnocení lokalit bylo přihlíţeno k typu zařízení a jeho prostorovým nárokům na vybavenost a jeho nedílné součástí, především pak vybavení pozemní části: Číslo katal. listu Vltava Název lokality Míra ohrožení lokality povodněmi Atraktivita lokality pro cestovní ruch Dopravní dostupnost lokality pro automobily Konfigurace terénu Souhrnné hodnocení (průměr) 001 Kemp Roţnov , Autokemp Stromovka , Autokemp Dlouhá louka , Lannova Loděnice - České Budějovice , České Budějovice - Nový most ,5 006 České Vrbné , Veřejné tábořiště České Vrbné ,5 008 VLC Hrdějovice nákladní přístav ,5 009 Hluboká nad Vltavou ,5 010 Hluboká nad Vltavou - Hamr ,5 011 Rekreační zařízení AMU Karlův Hrádek U Šafaříka , Vývaziště Purkarec - levý břeh ,5 015 Vývaziště Purkarec - pravý břeh , Purkarec , Purkarecká zátoka , Camping Kostelec ,25 20 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
21 Číslo katal. listu Název lokality Míra ohrožení lokality povodněmi Atraktivita lokality pro cestovní ruch Dopravní dostupnost lokality pro automobily Konfigurace terénu Souhrnné hodnocení (průměr) 019 Vývaziště Jeznice ,5 020 Jeznice ,5 021 Jaroslavice Hněvkovice II ,5 023 Autokemp Rusalka , Týn nad Vltavou - u silničního mostu ,5 025 Týn nad Vltavou - Yacht club ,5 026 Týn nad Vltavou - obsluţné místo ,5 027 Týn nad Vltavou - nákladní přístav , Chatový kemp Vltavín Chatový kemp Kořensko , Pašovice ,5 031 Hladná , Rekreační chaty Rejzíkov ,5 033 Kemp ATOS - Jehnědno , Tábořiště Vranov - Draţíč , Dolní Lipovsko Kemp Na Boudách , Novosedelská zátoka Rekreační středisko Olešná ,5 039 Tábořiště Stará cesta , Podolsko - TJ Otava , Podolsko , Kemp U Podolského mostu , Hrejkovická zátoka ,5 044 Bránická zátoka Sobědraţská zátoka Zbonín Rekreační zařízení KOVO ,5 048 Ochoz , Na Pískách Ţďákovský most - přístaviště Ţďákovský most , Kostelecká zátoka DHV CR, spol. s r.o., červen
22 Číslo katal. listu Název lokality Míra ohrožení lokality povodněmi Atraktivita lokality pro cestovní ruch Dopravní dostupnost lokality pro automobily Konfigurace terénu Souhrnné hodnocení (průměr) 053 Ţďákov u Starého sedla ,5 054 Chrást ,5 055 Zámek Orlík , Barrandovská zátoka , Autokemp Velký Vír Hotel Radava Rekreační středisko Radava Voltýřovská zátoka Otava 061 Tábořiště v areálu letní plovárny "U Václava" , Nouzové tábořiště U Sulana , Veřejné tábořiště Vrcovice , Kavkovna Jistec Na Rybárně Rekreační středisko Na Rybárně , Svatá Anna , Rekreační středisko Štědronín , Bungalovy Hotelu Zvíkov , Zvíkovské podhradí Lužnice 072 Chatový kemp a tábořiště Sokol ,5 073 Autokemp U Pískovny ,5 074 Vodácká základna , Ubytování Zlaté Písky Veřejné tábořiště Majdalena ,5 077 Kemp Luţnice , Kemp Měruše , Veřejné tábořiště Ostrov , Veřejné tábořiště Dráchov Autokemp Karvánky , Kemp TJ Spartak Soběslav Autokemp Pohoda Roudná , Kemp Orion ,25 22 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
23 Číslo katal. listu Název lokality Míra ohrožení lokality povodněmi Atraktivita lokality pro cestovní ruch Dopravní dostupnost lokality pro automobily Konfigurace terénu Souhrnné hodnocení (průměr) 085 Veřejné tábořiště Soukeník , Vodácké tábořiště Suchomelův ostrov , Nouzové tábořiště U Jeţka ,5 088 Vodácké tábořiště Harrachovka ,5 089 Vodácké tábořiště Matoušovský mlýn Tábořiště v rekreačním areálu Řepeč , Kemp Country ,5 092 Veřejné tábořiště Saloon Luţnice , Kemp Na Staré papírně ,5 094 Rekreační středisko Luţnice , Vodácké tábořiště Na Říhovkách , Chatový tábor s tábořištěm Ţidova strouha ,5 097 Chatový tábor Hvoţďany , Kemp Nad Jezem , Rekreační středisko Instaláček Penzion a kemp Červený mlýn , Autokemp Pohoda Nuzice , Kemp Cabrov , Camping Pension Koloděje , Koloděje nad Luţnicí Nový Dvůr - vývaziště ,5 106 Rekreační zařízení Nový Dvůr ,25 Souhrnné vyhodnocení podmínek pro rozvoj jednotlivých lokalit infrastruktury pro vodní turistiku Závěrečné shrnutí Z výše uvedeného hodnocení (viz tabulka) je zřetelný rozdíl v podmínkách pro umíštění či další rozvoj infrastruktury pro vodní turistiku v rámci řešeného území v případě jednotlivých toků: Vltava Na řece Vltavě se jako nejvýznamnější limit rozvoje infrastruktury pro vodní turistiku jeví nevhodná konfigurace terénu (značná svaţitost břehů) a dále často nevyhovující přístup pro automobily, zejména pak v místech zátok na Vodní nádrţi Orlík. Tyto faktory v mnoha případech znesnadňují či zcela znemoţňují umístění vybraných zařízení infrastruktury pro vodní turistiku v těchto lokalitách. Povodňové riziko v rámci části řešeného území ve vazbě na řeku Vltavu nepředstavuje významný omezující faktor, především z toho důvodu, ţe značná část řešeného úseku řeky Vltavy je ovlivněna vzdutím vodních nádrţí Orlík, Hněvkovice a Kořensko, kde lze obecně předpokládat niţší rychlosti proudění případné povodně. Akvatoriální část DHV CR, spol. s r.o., červen
24 přistávacích míst by tedy neměla být významně ohroţena povodní a její umístění by rovněţ nemělo negativně ovlivnit průběh případné povodně. Pozemní část přistávacích míst je moţno, pokud to konfigurace terénu dovolí, vhodným umístěním nad kótou maximální retenční kapacity vodních nádrţí účinně chránit před povodní. Hodnocená ubytovací zařízení jsou na řece Vltavě ve většině případů situována mimo záplavové území Q100. Jediným problematickým úsekem se tak v případě řeky Vltavy jeví oblast Českobudějovické pánve, kde je záplavové území Q100 značně široké. V tomto úseku v současné době vznikla či vznikají zařízení, která byla jiţ v průběhu realizace vhodně vybavována protipovodňovými opatřeními (ochranný přístav České Vrbné, Lannova loděnice). Obecně se v tomto úseku počítá spíše s přistávacími místy charakteru vývaziště, která nekladou zvláštní nároky na vybavení a rozsah navazující pozemní části a při vhodném technickém řešení by tak nemělo být významně ohroţeno povodní ani zhoršovat její průběh. Umísťování přístavů a přístavišť si v tomto úseku patrně vyţádá nutnost sloţitějších technických protipovodńových opatření. Otava V případě řeky Otavy se jako problematický jeví úsek vodního toku Písek Vojníkov, neboť v této části toku řeka protéká Píseckou kotlinou a rozsah záplavového území Q100 je zde relativně značný. Moţnost protipovodňové ochrany tábořišť, kempů či rekreačních středisek situovaných v tomto úseku je velmi omezena. Rozvoj či přesunutí těchto zařízení mimo záplavové území Q100 není ve většině případů moţný, s ohledem na nevhodnou konfiguraci terénu. Přistávací místa pro rekreační plavbu jsou na Otavě uvaţována pouze ve standardu vybavenosti III. kategorie (vývaziště) a nekladou tak prakticky ţádné nároky na navazující pozemní část přistávacího místa. Stejně jako v případě Vltavy i zde platí předpoklad obecně niţších rychlostí proudění na vodní nádrţi Orlík a tedy i niţší předpoklad ohroţení akvatoriální části přistávacích míst případnou podvodní. Hodnocená zařízení jsou navíc, na rozdíl od některých zařízení na řece Vltavě, všechna dobře dopravně dostupná. Lužnice Klíčovým limitem umísťování a rozvoje infrastruktury pro vodní turistiku na řece Luţnici je zejména ohroţení této infrastruktury povodňovým rizikem. Aţ na několik výjimek jsou zde prakticky všechna tábořiště, kempy i rekreační zařízení přímo ohroţena povodní a jejich přemístění či rozvoj mimo záplavové území je ve většině případů vyloučen s ohledem na značnou šířku údolní nivy a tedy značný plošný rozsah záplavového území Q100 i aktivní zóny záplavového území. V dolní části toku Luţnice se projevuje také nevhodná konfigurace terénu, značná svaţitost břehů, která tak dále znasnadňuje moţnost rozvoje infrastruktury či jejího přemístění mimo záplavové území Q100. Není tedy divu, ţe v tomto úseku řeky je po několika povodních v posledních letech řada zařízení mimo provoz a jejich budoucí provozování je značně nejisté. 24 DHV CR, spol. s r.o., červen 2011
25 PŘEHLEDOVÝ KATALOG HODNOCENÝCH LOKALIT INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIK U Hlavním výstupem studie Vazby mezi prevencí povodňových rizik a cestovním ruchem je přehledový katalog vytipovaných stávajících i potenciálních lokalit infrastruktury pro rekreační plavbu (přístavy, přístaviště, vývaziště) a lokalit tábořišť, kempů či rekreačních středisek, který pro jednotlivé lokality shrnuje veškeré relevantní informace o jejich charakteristice a požadavcích na jejich vybavení (kategorie a druh zařízení, vybavenost, kapacita, nároky na navazující infrastrukturu, popis současného stavu apod.), dále informace o turistické a dopravní návaznosti jednotlivých lokalit, právní aspekty a riziko ohrožení jednotlivých lokalit povodněmi. Každý katalogový list je zpracován právě pro jednu hodnocenou lokalitu. Katalogové listy jsou řazeny a číslovány od 001 do 106 po toku podle říčních kilometrů v pořadí Vltava od Českých Budějovic po hranici se Středočeským krajem, Otava od Písku po Zvíkovské Podhradí a Lužnice od Suchdola po Neznašov. Obsah katalogových listů je vždy modifikován s ohledem na chrakater hodnoceného zařízení, tedy podle toho, jedná-li se o přistávací místo respektive o ubytovací zařízení. Přílohou tohoto resumé jsou ukázky 2 vybraných katalogových listů: NOVOSEDELSKÁ ZÁTOKA (Temešvár) přístaviště rekreačních plavidel VEŘEJNÉ TÁBOŘIŠTĚ OSTROV (Veselí nad Lužnicí) - tábořiště DHV CR, spol. s r.o., červen
ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH
ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH 1) Identifikační údaje Objednavatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2
VíceVAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM
VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM VAZBY MEZI PREVENCÍ POVODŇOVÝCH RIZIK A CESTOVNÍM RUCHEM 1) Identifikační údaje Objednavatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České
VícePOSOUZENÍ PODMÍNEK PRO VODNÍ TURISTIKU V PLZEŇSKÉM KRAJI
DHV CR, spol. s r.o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8 Ing.arch. Veronika Šindlerová POSOUZENÍ PODMÍNEK PRO VODNÍ TURISTIKU V PLZEŇSKÉM KRAJI PLZEŇSKÝ KRAJ Praha 7. 2. 2012 Ř E Š E N É Ú Z E M Í Otava Čeňkova
VíceB P R O B L É M O V Á O B L A S T 2 I N F R A S T R U K T U R A P R O V O D N Í T U R I S T I K U 30 DHV CR, spol. s r.o., listopad 2010 B.1 DEFINICE PROBLÉMU K ŘEŠENÍ Druhou problémovou oblastí definovanou
VíceRakolusky 97,8 L název tábořiště / kempu TÁBOŘIŠTĚ NA RYBÁRNĚ B12 druh ubytování tábořiště, pension kapacita tábořiště / stanování ubytování ve 14 dvou až šestilůžkových pokojích vybavenost pitná voda,
VíceDokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou Město a voda
ŘEDITELSTVÍ VODNÍCH CEST ČESKÉ REPUBLIKY Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou Město a voda České Budějovice 21.5.2008 Program dne 10:00 Zahájení ŘVC ČR -Ing. Pavlína
VíceTEMATICKÝ INTEGROVANÝ PLÁN MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE. Cassia Development & Consulting, Srpen 2008
TEMATICKÝ INTEGROVANÝ PLÁN MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE Cassia Development & Consulting, Srpen 2008 ÚVODNÍ INFORMACE O TEMATICKÉM IPRM Co to je a proč se zpracovává Integrované plány rozvoje měst? Integrované
VíceLabe. Bílina. Morava. Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Labe v Ústí nad Labem?
Labe Česká řeka s největším povodím. Pramení v Krkonoších, území naší republiky opouští za Hřenskem. Otázka: Která řeka se vlévá do Labe v Ústí nad Labem? Bílina Vlévá se zleva do Labe v Ústí nad Labem.
VíceInvestor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, Praha 5 Datum: 03/2014
Investor: Povodí Vltavy, státní podnik, Holečkova 8, 150 24 Praha 5 Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 03/2014 Vypracoval: Ing. Miroslav Staněk Změna: 1 Akce: Název části: Část: HG partner
VíceANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH
ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK SPLAVNĚNÍ VLTAVY V JIŽNÍCH ČECHÁCH 06/2011 1. OBSAH 1. OBSAH... 2 2. PODKLADY... 4 3. ÚVOD... 5 3.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 5 3.2. SEZNAM ZKRATEK... 5 3.3. PŘEDMĚT PLNĚNÍ... 6 3.4.
Více9. REKREACE 9.1 HRADECKO
9.1 HRADECKO - rekreační osady na Orlici - zahrádkářské kolonie - rozlehlé rekreační lesy včetně vybavenosti (veřejná tábořiště, naučné stezky) - rekreační plochy ve vazbě na vodní plochy (např. Stříbrný
VíceO d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2
O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A l e d e n 2 0 1 2 ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST BRNĚNSKÁ PŘEHRADA --------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceZlatý pruh Polabí, o.p.s.
MEMORANDUM o vzájemné spolupráci Memorandum o podpoře rozvoje vodního turismu na řece Labi a cestovního ruchu podél řeky Labe se zahrnutím všech jejích přítoků vychází ze současného stavu s cílem přispět
VíceJihočeský systém páteřních cyklistických cest
Jihočeský systém páteřních cyklistických cest NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY Dopravní systém CYKLOTRANS ČSAD JIHOTRANS Motto na úvod Předtím, než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše. Člověk
VíceZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
Č. j.: 65947/ENV/15 V Praze dne 29. září 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceZměna č. 1 ÚPO Mlékosrby
Změna č. 1 ÚPO Mlékosrby NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚPO obsahuje změnu závazné části ÚPO Mlékosrby Zadavatel: Pořizovatel: Projektant: Obec Mlékosrby Městský úřad Nový Bydžov Ing. arch. Karel Novotný
VíceZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k
ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením
VíceProfil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách znečištění
Profil vod ke koupání - VN Orlík - vltavské rameno Souhrn informací o vodách ke koupání a hlavních příčinách Název profilu vod ke koupání (NZPFVK) VN Orlík - vltavské rameno (m) (i) Nadmořská výška 354
VíceHydrologické poměry ČR
Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí
VíceTUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KA KA
TUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST KAKA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou TUŘICE ZMĚNA Č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TEXTOVÁ ČÁST Ing. František Kačírek odpovědný
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1
NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje
VíceC.3 KARTY TÁBOŘIŠŤ, KEMPŮ A AUTOKEMPŮ NAVRH PREVENTIVNÍCH PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ INFRASTRUKTURY PRO VODNÍ TURISTIKU Veškeré relevantní údaje o stávajícím stavu infrastruktury pro vodní turistiku se
VícePROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ
PROGRAM ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE 2014-2020 - PŘÍLOHA Č. 1 VYMEZENÍ HOSPODÁŘSKY SLABÝCH OBLASTÍ Verze dokumentu: červenec 2013, FINAL Zpracovatel: Zadavatel: KP projekt s.r.o. a Krajský úřad Jihočeského
VíceŘeditelství vodních cest ČR Splavnění Labe do Pardubic
Ředitelství vodních cest ČR Splavnění Labe do Pardubic Ing. Jiří Kotoun ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR Zřízeno 1. dubna 1998 Organizační složka státu zajišťující rozvoj infrastruktury vodních cest
VíceODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NEZABUDICE. POŘIZOVATEL: Obecní úřad Nezabudice PROJEKTANT:
ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU NEZABUDICE POŘIZOVATEL: Obecní úřad Nezabudice PROJEKTANT: srpen 2011 Název územně plánovací dokumentace: Změna č.1 územního plánu Nezabudice Řešené území: části k.ú.
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
Více2.6. Rozsah záplavového území. 2.6/1 Záplavové území toku Březnice
2.6. Rozsah záplavového území Při zpracování Záplavového území toku Březnice bylo použito : Zaměření vodního toku Březnice od zaústění do Moravy po km 23,281 bylo provedeno útvarem hydroinformatiky, Povodí
VíceKOMENTÁŘ OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN
OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMENTÁŘ A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN A. 1. Textová část A. 1. 1. Vymezení zastavěného území - datum, ke kterému bylo vymezeno zastavěné území
VíceNový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj
ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené
VíceŘeditelství vodních cest ČR
Ředitelství vodních cest ČR Potenciál a rozvoj vodní dopravy v Praze Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Co chceme? Chceme vrátit vodu tam, kam patří a to jak jejím významem, tak i geograficky! Chceme
VíceMINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
VíceVltavská kaskáda. Lipno I. Lipno II
Vltavská kaskáda Vltavská kaskáda je soustava vodních děl osazených velkými vodními elektrárnami na toku Vltavy. Všechny elektrárny jsou majetkem firmy ČEZ. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny prostřednictvím
VícePetice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním
Petice dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním Vraťte nám noční kotvení Petiční výbor dle 5 petičního zákona ve složení: 1) Tomáš Kruška, Volmanova 1999, Čelákovice,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov
VíceVltava, řeka plná zážitků
www.vltava-reka.cz Vltava, řeka plná zážitků Vltava je národní řekou, která propojuje jednotlivé kraje i různorodé činnosti. Vltava, to není jen voda, která v ní teče, ale i aktivity v jejím okolí pro
VíceProfil domácího turisty (zima 2009/2010)
Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
Více9. REKREACE 9.1 HRADECKO
9.1 HRADECKO - rekreační osady na Orlici - zahrádkářské kolonie - rozlehlé rekreační lesy včetně vybavenosti (veřejná tábořiště, naučné stezky, hradiště) - rekreační plochy ve vazbě na vodní plochy (např.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceRozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE textová část vyhodnocení obcí
PROCES 2010 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Trhové Sviny AKTUALIZACE 2010 - textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES
VíceStrategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou
PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů
VícePředmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.
VíceA - Průvodní zpráva. Akce : NOVÝ CHODNÍK V OBCI ZAŠOVÁ POD ŽERNOVÝM. Datum : 10/2015 Stupeň : DUR. Vypracoval : Ing. Leoš Zádrapa
A - Průvodní zpráva Akce : NOVÝ CHODNÍK V OBCI ZAŠOVÁ POD ŽERNOVÝM Datum : 10/2015 Stupeň : DUR Vypracoval : Ing. Leoš Zádrapa A - Průvodní zpráva - DUR Strana 1 Obsah : A.1 Identifikační údaje 3 A.1.1
VíceRekreační potenciál našich řek
Rekreační potenciál našich řek Marina Týnec nad Labem APL - Asociace lodního průmyslu Ing. Vladimír Žák 724 371 294 Slovo úvodem Turistika je v posledních letech bez hranic a se stoupající mobilitou roste
VícePONĚŠICE ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIONÁLEM, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY
- 81 - - 82 - PONĚŠICE ÚZEMÍ S VÝZNAMNÝM REKREAČNÍM POTENCIONÁLEM, ÚZEMÍ S PRIORITOU OCHRANY PŘÍRODY Urbanistická struktura a rozvoj obce Obrázek: snímek stabilního katastru Vlkova z roku 1827 Letecký
VíceI. Změna územního plánu
I. Změna územního plánu A. TEXTOVÁ ČÁST I. Změna územního plánu... 3 I.1 Vymezení zastavěného území... 3 I.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 3 I.2.1 Koncepce rozvoje území
VíceCentral Europe Project 1CE037P3 LABEL P O S O U Z E N Í P O D M Í N E K P R O V O D N Í T U R I S T I K U V P L Z E Ň S K É M K R A J I Územní studie dle 30 zákona č. 183/2006 Sb. DHV CR, spol. s r.o.
VíceÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic
ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic Pořizovatel: UPLAN Zastoupený Ing. Vlastimilem Smítkou Vlastiboř 21 392 01 Soběslav mobil: 773 638 043 e-mail: uplan@uplan.cz
VíceÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A
ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ZMĚNA Č.5A 5.02 změna využití území z plochy dopravy a občanské vybavení na plochu pro občanské vybavení v lokalitě u nádraží 5.04 změna využití území z plochy bydlení a dopravy
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceV Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y
V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
VíceHOLUBICE I. ZMĚNA Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HOLUBICE
HOLUBICE I. ZMĚNA Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE HOLUBICE ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. 602 00 Brno, Příkop 8 Akce: Evidenční číslo zhotovitele:
VíceNÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘEŠŤOVICE
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU PŘEŠŤOVICE TEXTOVÁ ČÁST Pořizovatel MěÚ Strakonice odbor rozvoje úřad územního plánování Oprávněná úřední osoba pořizovatele Mgr. Robert Flachs Srpen 2017 NÁVRH ZADÁNÍ
VíceOBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO
OBEC STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Asseco Central Europe, a.s., říjen 2010 Asseco Central Europe, a.s. STAŠOV ÚZEMNÍ PLÁN OBCE SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Mgr. Ing. Jan Majer odpovědný projektant
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2
VíceVodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury
Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince
VíceIntegrovaný plán rozvoje území
Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)
VíceJIHOČESKÉHO KRAJE. Částka 2 Rozesláno Ročník 1. Obsah:
VĚSTNÍK JIHOČESKÉHO KRAJE Částka 2 Rozesláno 5.3.2001 Ročník 1 Obsah: 1. Obecně závazná vyhláška Budějovického kraje č. 1/2001 ze dne 20.2.2001, kterou se vymezuje závazná část územního plánu Vydavatel
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceDoplnění Dokumentace Vyhodnocení vlivů ÚP Jaroměř na životní prostředí
Doplnění Dokumentace Vyhodnocení vlivů ÚP Jaroměř na životní prostředí Úvod Doplnění Dokumentace Vyhodnocení vlivů ÚP Jaroměř na životní prostředí je zpracováno na základě požadavku vyplývajícího ze Stanoviska
VíceNÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103
MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim
VíceÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI. Funkce: Podpis: Razítko: A - TEXTOVÁ ČÁST. Institut regionálních informací, s.r.o.
ÚZEMNÍ PLÁN VNOROVY ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Vnorovy Číslo jednací: 09/Z05/11 Datum vydání: 3. 10. 2011 Datum nabytí účinnosti: Oprávněná úřední osoba
VícePřílohy. Příloha č. 1: Klimatické pásy v širším zázemí Orlické přehrady. Zdroj: vlastní, ArcGIS, CENIA, S-JTSK
Přílohy Příloha č. 1: Klimatické pásy v širším zázemí Orlické přehrady Zdroj: vlastní, ArcGIS, CENIA, S-JTSK Příloha č. 2: Půdní typy v území břehů Orlické přehrady Zdroj: vlastní, ArcGIS, CENIA, S-JTSK
Více17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn
17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako
VíceDolany 124,6 VODÁCKÉ A TURISTICKÉ TÁBOŘIŠTĚ U DOLANSKÉHO MOSTU druh ubytování autokemp, tábořiště kapacita autokemp, tábořiště B1 vybavenost WC, žlaby, vojenský stan, míčové hry, pitná voda, sprcha s teplou
VícePodpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy
Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start
VíceOBEC BECHLÍN. Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování
OBEC BECHLÍN ÚZEMNÍ STUDE PLOCH P8, Z9 a Z12 Pořizovatel: Městský úřad Roudnice nad Labem, odbor rozvoje a majetku města, úřad územního plánování Projektant: Ing. Petr Laube, 28. října 909, 277 11, Neratovice
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceÚzemní studie vlivu zlepšení technických parametrů Labské vodní cesty ve Středočeském kraji na udržitelný rozvoj. Objednatel
KRAJ Územní studie vlivu zlepšení technických parametrů Labské vodní cesty ve Středočeském kraji na udržitelný rozvoj Objednatel Středočeský kraj, Zborovská 11, 111 50 Praha 5 Zhotovitel Atelier T-plan,
VíceREGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II JIHOZÁPAD. výtah
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II JIHOZÁPAD výtah Aktualizováno červen 2015 Stručný výčet zpracovaných projektů do ROP NUTS II JZ: Zakázka Zadavatel Název programu Rekonstrukce ulice Pod Zámkem v Rudolfově
VíceSAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO
DOLNÍ KRUPÁ ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO 2009 KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou DOLNÍ KRUPÁ ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH SAMOSTATNÁ PŘÍLOHA CO Ing. František Kačírek
VíceStaré Sedlo u Sokolova. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 754722_4 : Obec: Staré Sedlo ORP: Sokolov Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.177753 E 12.714875 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie
VíceA. TEXTOVÁ ČÁST. Obsah
A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah I. Územní plán... 2 I.1 Vymezení zastavěného území... 2 I.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 2 I.2.1 Koncepce rozvoje území obce... 2 I.2.2 Koncepce ochrany
VícePOVODŇOVÁ PROHLÍDKA NA ÚZEMÍ MĚSTYSE PLAŇANY - VODNÍ TOK BLINKA -
POVODŇOVÁ PROHLÍDKA NA ÚZEMÍ MĚSTYSE PLAŇANY - VODNÍ TOK BLINKA - Povodňová prohlídka byla provedena na toku: Blinka IDV 10185564 v úseku cca 8,5 0,0 ř.km Správa toku: Povodí Labe, s.p., Víta Nejedlého
VíceH O D O N Í N R Y B Á Ř E R E G U L A Č N Í P L Á N ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č.
H O D O N Í N R Y B Á Ř E R E G U L A Č N Í P L Á N ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz 602
VíceDomácí cestovní ruch v Jihočeském kraji
Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout
VíceRozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice
Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Vědomice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:
VíceZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠABINA
ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ŠABINA v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických
VíceÚzemní plán obce Mokrovousy Změna č.1
Územní plán obce Mokrovousy Změna č.1 Zpracovatel: REGIO, projektový ateliér s.r.o. Obsah: Změna 1 textová část 2 hlavní výkres Odůvodnění Změny 1 textová část 2 výkres předpokládaných záborů půdního fondu
VíceMírové náměstí 368 Spisová značka: SZ_155826/2017/KUSK Jesenice Vyřizuje: Ing. Soňa Kučerová/ l. 788 Značka: OŽP/Kuč
Praha: 23. 1. 2018 Obecní úřad Jesenice Číslo jednací: 155826/2017/KUSK Mírové náměstí 368 Spisová značka: SZ_155826/2017/KUSK 270 33 Jesenice Vyřizuje: Ing. Soňa Kučerová/ l. 788 Značka: OŽP/Kuč Krajský
VíceSetkání s občany Třeboně. 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína
Setkání s občany Třeboně 2. července 2014, 17:00 hod. Stará Hlína 1. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZUR) 1/ ZUR = územně plánovací dokumentace kraje 2/ Územní plánování řeší m.j.
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:
VíceNávrh Zadání změny č. 2 územního plánu. Blažejovice. Návrh zadání k projednání s dotčenými orgány a ostatními účastníky
Návrh Zadání změny č. 2 územního plánu Blažejovice Návrh zadání k projednání s dotčenými orgány a ostatními účastníky Pořizovatel : Město Vlašim, zastoupené ve smyslu ust. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
VíceVESELÍ NAD LUŽNICÍ. ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem
PODKLADOVÁ ANALÝZA VYBRANÝCH PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ V POVODÍ NEŽÁRKY ČÁST 3 analýza řešení PPO obcí v povodí Nežárky přírodě blízkým způsobem VESELÍ NAD LUŽNICÍ BŘEZEN 2011 Obsah 1 Úvodní informace
VíceMLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU
MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ
VíceČESKÁ REPUBLIKA Vltava
Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ČESKÁ REPUBLIKA Vltava Autor: Mgr. Pavel Sedlák Vytvořeno: září 2013 Název: VY_32_INOVACE_VL_04_ČESKÁ REPUBLIKA 4. 5. ročník
VíceJIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
JIHOČESKÝ KRAJ KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE DOKLADOVÁ ČÁST LISTOPAD 2007 1 Identifikační list Akce: Koncepce ochrany před povodněmi na území Jihočeského kraje Objednatel:
VíceOLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník
Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu Pavel Fošumpaur Účely Vltavské kaskády 1. zajištění minimálního průtoku
Víceměsto Planá nad Lužnicí
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...
VíceO d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A
O d b o r ú z e m n í h o p l á n o v á n í M M B a t e l i e r E R A 2 0 1 7 Ú Z E M N Í S T U D I E R E K R E A Č N Í O B L A S T P Ř E H R A D A Ú Č E L S T U D I E K O N C E P Č N Í D O K U M E N T
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
VíceÚZEMNÍHO PLÁNU PRÁDLO
NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU PRÁDLO Pořizovatel: Městský úřad Nepomuk úřad územního plánování Datum: leden 2017 1 Kompetence Objednatel: Pořizovatel ÚP: Zpracovatel ÚP: Název akce: Etapa: Obec
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
VíceKonference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období zápis
Konference k tvorbě integrované strategie MAS Ekoregion Úhlava pro období 2014 2020 zápis 13. 11. 2014 Návrh Strategických cílů, specifických cílů a opatření Pracovní skupina Rozvoj obcí Vize Ekoregion
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
Více