Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ustav Dějin umění. Anna Mašátová

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, Ustav Dějin umění. Anna Mašátová"

Transkript

1 ~ Unierzita Karloa Praze Filozofická fakulta, Usta Dějin umění Bakalářská práce Anna Mašátoá Výtarné projey prostředí českého undergroundu 70. a 80. let Art manifestations ofthe Czech Underground culture in the 70's and 80's Praha 2010 edoucí práce: PhDr. Marie Klimešoá, PhD.

2 f 12' Poděkoání: Děkuji PhDr. Marii Klimešoé~ PhD. za odborné edení a sým rodičům za podporu. 2

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci ypracoala samostatně, ýhradně s použitím citoaných pramenů, literatury a dalších odborných zdrojů. V Praze dne 11. ~, J-b--10 Podpis 3

4 Anotace: Tato práce se zabýá ýtarnými projey prostředí českého undergroundu 70" a 80. let 20. století. Text se snaží obsáhnout eškeré umělecké aktiity od pódioých prezentací hudebních undergroundoých skupin po akce ýtarných skupin a jednotliých umělců se zaměřením na Křižonickou školu čistého humoru bez tipu, torbu Zorky Ságloé a Aktualu Milana Knížáka. Cílem práce je ytyčení společných i rozdílných znaků torby a předstaení nejětších uměleckých osobností tořících undergroundu. Annotation: This thesis is concerned with the art manifestations of the Czech Underground culture of the 70's and 80's. The text is attempts to coer au the artistic actiities from stage presentations of czech underground' s bands to actions of art groups and indiidual artists. The focus is on the Czech art group Křižonická škola čistého humoru bez tipu and the actiities of Zorka Ságloá and Milan Knížák' s art group Aktual. The purpose is to lay out the cornmon and differing features of their actiities and present the greatest personalities of the Czech underground. 4

5 Klíčoá sloa: Akce Akční umění Happening Ian Martin Jirous Křižonická škola čistého hulnoru bez tipu Land-art Milan Knížák Underground Zorka Ságloá Keywords: Action Action art Happening Ian Martin Jirous Křižonická škola čistého humoru bez tipu Land-art Milan Knížák Underground Zorka Ságloá 5

6 Obsah Seznam zkratek, Uod 1 UNDERGROUND Vznik undergroundu 2 HISTORIE ČESKÉHO UNDERGROUNDU 2.1 Periodizace českého undergroundu 2.2 Počátky českého undergroundu éta léta českého undergroundu léta českého undergroundu léta českého undergroundu 3 OSOBNOST IVANA MARTINA JIROUSE PROPOJENÍ HUDBY A VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V ČESKÉM UNDERGROUNDU Skupina The Primities Group The Plastic People ofthe Unierse Vystoupení The Plastic People ofthe Unierse DG KŘIŽOVNICKÁ ŠKOLA ČISTÉHO HUMORU BEZ VTIPU Clenoé Křižonické školy čistého humoru bez tipu Aktiity Křižonické školy čistého humoru bez tipu 28 6 ZORKA SÁGLOV Á 34 7 MILAN KNÍŽÁK A AKTUAL Hudební skupina Aktual 39 Záěr Seznam použité literatury a odborných pramenů Obrazoá příloha

7 Seznam zkratek: KS - Křižonická škola čistého humoru bez tipu PG - Primities Group PPU - The Plastic Peaple af the Unierse RR - Reoler Reue VRSR - Velká říjnoá socialistická reoluce 7

8 Úod Práce mapuje ýtarné projey prostředí českého undergroundu 70. a 80. let 20.století, kdy byla sobodná umělecká torba komunistickýnl režimem potlačoána, musela proto znikat ilegalitě, tedy mimo oficiální kulturu. Underground, jakožto spojující prek, jsem popsala úodních kapitolách, pro které mi byly cenným zdrojem eseje o undergroundu Milana Pilaře, Iana Jirouse, Milana Machoce, V áclaa Hala a Martina C. Putny. V následujících podkapitolách jsem se podrobněji zaměřila na historii české undergroundoé scény od 50. do 80. let s důrazem na osobnosti a skupiny undergroundu tořících. Samostatnou kapitolu jsem ěnoala nejětší osobnosti českého undergroundu Ianu Martinu Jirousoi. Ctrtá kapitola se zabýá azbami mezi skupinami The Primities Group, The Plastic People of the Unierse a DG 307 s manželi Jirousoými a ýtarníky Dušanem Kadlecem, Zorkou a Janem Ságloými. Popsána jsou i jednotlié pódioé prezentace při koncertech a propojení s Aktualem Milana Knížáka s Sen noci satojánské bandem. Nejýznamnější zdrojem informací byl seriál Ceské teleize Bigbít, fotografické záznamy Jana Ságla a Jirousoa publikace Pradiý příběh Plastic People, stejně jako rozhoory, zpomínky a weboé stránky účastníků. Poslední tři kapitoly toří popis aktiit Křižonické školy čistého humoru bez tipu, Zorky Ságloé a Aktualu Milana Knížáka od 60. do 80. let. Jako prameny byly yužity publikace Dějiny českého ýtarného umění VI, Sloník českých a sloenských ýtarných umělců, Akční umění Palíny Morganoé, i katalogy a monografie jednotliých ýtarníků. I zde jsem yužila audio rozhoorů z produkce Ceského rozhlasu. Neméně důležitým zdrojem se staly undergroundoé časopisy Vokno, Sešity, Reoler Reue, umělecké reue Výtarné uměn.í a Výtarná práce. Cílem práce je zdokumentoání uměleckých azeb českém undergroundu a nalezení možných společných jednotících prků. 8

9 1. UNDERGROUND ",Neexistuje lidských dějinách období, které by bylo bezezbytku obdobím,-ťastným, a skuteční umělci byli ždycky ti, kteří upozorňoali na to, že ěci pořádku nejsou. Proto je jedním z ýsostných znaků umění },táření neklidu. Cílem undergroundu na Západě, je přímo destrukce establishmentu.,&1 1.1 Vznik undergroundu Underground znikl 60. letech 20. století na západním pobřeží USA, odkud se šířil do Eropy přes Velkou Británii a Německo. Hnutí undergroundu pracuje přeážně s uměleckými prostředky, ale samotné umění by mělo být pro umělce spíše cestou než cílem. Do undergroundu se zařazují různá hnutí od beatniků, přes hippies, punkery až k disidentům. Pro země na západ od nás platí, že, ačkoli se dá do "podzemí" sestoupit, není nijak organizoáno. Martin C. Putna spojuje ýznam undergroundu s určitým časoým obdobím - u nás 50. a 70. let - konkrétními osobnostmi a místy - Praha, Mostecko, Brno aj. Underground popisuje jako "onen typ podzemí, kam se stupuje dobroolně, kdy primárním motieln není yděděnost z 'normálního' sěta a neschopnost se něm uchytit a prok\"adit (aniž by tu byla zcela bez role), nýbrž jeho ědomé odmítnutí, negace, zhnusení systémemjeho hodnot nebo lépe ýkladem, jaký obecným hodnotám dáá.,,2 Způsoby, jakým se do podzemí dostat jsou dle M. C. Putny čtyři:,,1) odpor k oficiálnímu sětu a jeho kultuře 2) ode,hod z něho 3) sdružení s lidmi podobně uažujícími 4) ytáření jiného, paralelního sěta s jinou kulturou a jinými hodnotami,,3 Podzemní kultura jde proti politickým a konzumním konencím. Rozhodně nemůžeme zaměňoat termín UNDERGROUND a DISENT. Zatímco underground je olným uskupením lidí nejrůznějšího zaměření, disent je organizoanou politickou aktiitou, která českém 1 Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, Martin C. PUTNA : My šichni buřiči a měšťáci, Praha 1994, Ibidem,

10 prostředí po pádu komunismu zanikla. Pojmy underground i disent můžeme zařadit pod obecnější pojem alternatiní kultura. Zmínit musíme i termín paralelní polis (paralelní kultura) tedy kulturu souběžnou - ale naprosto odlišnou - s kulturou oficiální. " Underground je specifický je moderní společnosti, ačkoli lze najít i historii jeho analogie. Underground není žádná organizace, nemá žádné edení atd atd. aje nepochybné, že je to je iracionální, překračující hranice a e šech zemích má určité společné rysy, kromě sých místních, regionálních specifik. Těmi společnými rysy se zdají být pré řadě antiautoritářstí a antielitářstí.musím tu znou opakoat, že chápu jako neobyčejně pradiou odpoěd' Marcela Duchampa, že "umělec budoucnosti může být jenom umělcem undergroundu (t. V západním sětě se stáá, že umělec, který nemá sílu zůstat underground, je jako umělec prakticky zničen komerční kulturou. U nás je pak zpraidla zničen mraní korupcí, jakmile se dostane blíž k establishmentu. Je to pochopitelně ětší hrozba pro mladé umělce a intelektuály. Míň to hrozí těm klukům od lopat, kteří ytářejí základ undergroundu.,,4 4 Rozhoor s Egonem Bondym, in: Vokno 16, Praha 1988, 9 10

11 2. Historie českého undergroundu Český underground je poněkud specifickým fenoménem. Mocenské struktury komunistického režimu yíjely neustálý tlak na šechny sé odpůrce a přinutily tedy "odejít do podzemí" i osoby, které by ydělení ze společnosti nikdy neusiloaly. Specifikem je i určitá "organizoanost". Práě kůli pronásledoání státní i eřejnou bezpečností, byly undergroundoé aktiity pořádány pod nejrůznějšími záminkami - například satbya příchozí museli mít pozánku, čímž se částečně zabránilo stupu udaačům. Vzhledem " k malé územní elikosti o sobě šechny pronásledoané skupiny Ceskosloensku nazájem ěděly a později se i spojily při podepisoání Charty 77. Rozdíl mezi undergroundem USA a na území CSR je zřejmý - jeho jádrem jsou obou případech intelektuáloé, na našem území je šak ytářen společně s mládeží, která se nedostala na ysoké školy a musela manuálně pracoat. Ceský underground se ani neyhrazuje ůči komerci a konzumu, neboť konzumní společnost ČSR byla tepre na počátku ýoje. 5 Undergroundoá kultura, ať již literárního, ýtarného či hudebního směru se českém prostředí objeuje předeším e ětších městech 50. a 70. letech. Umístění undergroundu do městského prostředí není náhodné - umělci undergroundu působící ětšinou studoali ysokou školu a poté e městě i zůstali. Anonymitu jim částečně zajišťoala restaurační zařízení nejnižší cenoé skupiny či soukromé byty a ateliéry. Posléze se aktiity městského undergroundu přesoualy na enko. Vytořit undergroundoé zázemí na esnici, kde byli šichni pod neustálým drobnohledem, bylo nesmírně obtížné. Takřka ždy bylo pokusu o uspořádání ýznamnější akce na enkoě zabráněno, často i násilím a zatýkáním účastníků. Underground neunikl ani zájmu médií - " Ceskosloenská teleize natočila roku 1972 díl Příběhů Majora Zemana s názem Mimikry, kde underground ukázala jako zdrogoané a morálně zničené společenstí a odysílala tendeční pořad o nebezpečí undergroundých aktiit s názem Atentát na kulturu. Neoficiální mlučí undergroundoé literatuře undergroundu Ian Martin Jirous e sé stati,,0 české 70. a 80. let napsal, že "underground je ědomé intelektuální úsilí" "u undergroundu jde od počátku o duchoní hnutí, uědomělé ytáření uměleckých realizací jako prostředků ke změně - alespoň mentální - nás a sěta".6 Jirous také použíá termín "druhá kultura" jakožto protipól kultury "prní" čili oficiální. Hojně použíá i ýraz "eselé ghetto", neboť lidé působící undergroundu byli 5 Ian JIROUS: The Prinlities Group/Česká tář undergroundu in: Sešity, Praha 2009, Ian Martin JIROUS: O české undergroundoé literatuře 70. a 80. let, Praha 1990,

12 podstatě ytrženi od ětšinoé společnosti, byli pod dozorem státní bezpečnosti a tím i spojeni jedno "yděděné" společenstí. Jirous yřkl tezi, že: " Cilem undergroundu u nás je ytořeni druhé kultury. Kultury, která bude naprosto nezáislá na oficiálnich komunikačních kanálech a společenském ocenění a hierarchii hodnot, jak jimi ládne establishment. Kultury, která nemůže mít za cíl destrukci establishmentu, protože by se mu tím sama ehnala do náruče.,,7 V českosloenském undergroundu je jasně iditelná snaha o získání osobní a tůrčí sobody. Zároeň je nutno říci, že šechny podzemní aktiity jsou neoficiální, tudíž nepoolené a nelegální. To platilo i pro ýtarné umění neslučitelné se socialistickým realismem, které znikalo izolaci, mimo zájem oficiálních médií i eřejnosti. Neoficiální umění se tedy objeoalo pouze na stránkách samizdatoých časopisů. 2.1 Periodizace českého undergroundu Martin Machoec rozčlenil e sé studii Sestnáct autorů českého literárního podzemí periodizaci undergroundu na: 1) Průkopníci (E. Bondy, I. Vodsed'álek, B. Hrabal) 2) 60. a 70. léta - liy undergroundu amerického (M. Knížák, M. Koch, V. Brabenec, P. Zajíček, F. Pánek, I. M. Jirous, Q. Machulka, J. Vondruška, M. Jiree) 3) 80. léta - nejmladší podzemní generace (J. Topol, J. H. Krchoský, P. Placák, L. Marks aj.) 8 Zjednodušeněji bychom mohli periodizaci českého undergroundu rozdělit na dě období - od roku 1948 do zrušení cenzury roce 1968 a období normalizace od roku 1969 do zrušení cenzury roce Ian Martin JIROUS: Magoroa summa, Praha 1998, Martin MACHOVEC: Šestnáct autoru českého literárního podzemí, Praha 1991~ 41 12

13 2.. 2 Počátky českého undergroundu léta Ačkoli hnutí undergroundu zniklo až 60. letech., o undergroundoých aktiitách na českém území se dá mluit již od 50Jet, kdy se mladí autoři snažili yronat - až rozloučit.. se surrealismem a nalézt sé místo a žiotní smysl poálečném sětě. Mezi tyto umělce mílžeme zařadit spisoatele a básníka Egona Bondyho (lastním jménem Zbyněk Fišer, ), básníka a ýtarníka la Vodsed'álka (nar. 1931), Honzu Krejcaroou ( l. jménem.jana Černá, ), spisoatele Bohumila Hrabala ( ), grafika a malíře Vladimíra Boudníka ( ), fotografa Jiřího Tomana ( ) [1] i některé členy Skupiny 42 např. Jiřího Koláře ( ).9 Práě hraostí a hledáním noých způsobů ýtarného i literárního yjádření byli Bondy, Hrabal, Boudník, Toman a Kolář zorem mladší undergroundoé generaci 60. až 80. let. Za kořen českého undergroundu lze poažoat edici Půlnoc, která ycházela letech Místem setkáání byla kaárna Slaie, smíchoská kaárna Westend, r Vlnama Pygmalion a bar Barbara. 1 I Stejně jako u pozdější undergroundoé generace hrála ýznamnou roli hudba - té době jazz. I když se termín underground českém prostředí objeil popré až roku 1975, kdy ho použil Ian Martin.Jirous e sé Zpráě o ti:;etím českém hudebním obrození, rozhodně se aktiity kolem Půlnoci za undergroundoé poažoat dají. Oficiální umění té doby zastupoal Saz českosloenských ýtarných umělců zniklý roku V poloině padesátých let zniká recesistické sdružení Smidrů založené ýtarníky Bedřichem Dlouhým, Karlem Neprašem.,.Jaroslaem Vožniakem a hudebním skladatelem Rudolfem Komourousem. S politickou situací se yronáali sarkasnlem a mystifikací, jeho členoé ystupoali na ateliéroých" Konfrontacích,,12. 9 Martin MACHOVEC: Pohledy zenitř in: Pohledy zenitř,mhan Machoec (ed.), Praha 2008, Egon BONDY: Kořeny českého literárního undergroundu letech , in: Pohledy zenitř,mi1an Machoec (ed.), 2008, 66 II Martin PILAŘ: Underground, Brno 2002, Jednalo se o dě ateliéroé neoficiální ýstay ateliéru Jiřího Valenty Praze Libni a ateliéru Aleše Veselého Praze Zižkoě. Mezi ystaující patřili Zdeněk Beran, Vladimír Boudník, Jan Koblasa, Zbyšek Sion, Antonín Tomalík, Jiří Valenta a Aleš Veselý. ll. artarchi.czlystay.php?x=o&y=o&fnaze=konfrontace&ftenn in-&finstituce=&fobec=&fporadatel=&fp redmet=, yhledáno

14 r, léta českého undergroundu Ceská undergroundoá scéna šedesátých let byla značně oliněná okruhem kolem umělce Andyho Warhola ( ) a jeho propojením psychydelické hudbyl3 s uměním [2] Warhol dělal manažera skupině The Velet Underground ( ), na což naazoal Ian Martin Jirous sým liem na kapely The Primities Group a The Plastic People of the Unierse, které mnoho písní od The Velet Underground přezaly či upraily. V osmdesátých letech na Warholu přímo naázali i ruští undergroundoí umělci sým politicky angažoaným uměním. Ti se šak, narozdíl od českosloenských umělců, stali částečně součástí oficiální ýtarné scény.14 Roku 1965 došlo Praze k elké kulturní události - na studentský majáles přijel beatnický spisoatel a zástupce amerického undergroundu Allen Ginsberg ( ). Hlaně ýtarně pojatá pódioá prezentace hudebních skupin byla Českosloensku něčím naprosto noým. Poloina šedesátých let je e ýtarném umění důležitá pro torbu Křižonické školy čistého humoru bez tipu a ýoj hnutí Aktual kolem bytostného indiidualisty Milana Knížáka. Neoficiálnímu umění ládl humor, nadsázka, noá figurace l5, performance 16, land-art l7 a happening 1 8. Soětské okupace roku 1968 a následující doba normalizace se stala ýrazným mezníkem. Nastala atmosféra strachu, udáání, proěrek a odstraňoání nepřizpůsobiých lidí z eřejného žiota. Pozornost byla upřena hlaně na intelektuály a umělce. Václa Hael (nar. 1936) situaci popsal jako,,post-totalitní systém,,19, tedy systém propracoanějších a přetářce nebo je pronásledoal. a represinějších totalitních metod. Režim nutil sé odpůrce žít bud' e lži 13 "Podstatou psychedelické hudby je yoláání mimořádných psychyckých staů hudbou, sětelnou hrou, podněcoání agresiních staů apod." Ian JIROUS: /The Primities group/ Česká tář undergroundu in: Sešity, Petr Kabeš (ed.),praha 2009, hrtp://zpray19nes.cz/francquzk~-:ystal!l~~:!!!l,g~rgroung-1?yly-to-dioke-a-esele-c3;sy-jj: /kaanla.asp?c=a _. kaarna,chu, MF Dnes, yhledáno Noá figurace znikla 60. letech 20.století jakožto reakce na přesycení abstraktním uměním. Snažila se najít noé možnosti zachycení lidské postay a emocí. yhledáno Perfonnance je formou akčního umění 70. let 20.století. Zaměřuje se na tůrčí čin časoprostoroé situaci. bttp://artlist.cz/?id=15, yhledáno Land-art se rozíjí od 60. let 20. stoletlumělec nechce být sázán prostorem galerie, přímo ychází z krajiny a akcentují ji. ~id=150, yhledáno Happening znikl 2.pol. 20. stol jako noá fonna umění. Vznikl současně USA, Německu, Japonsku i Českosloensku. Happening pracuje s lidským jednáním, které skládá jako koláž, jeho jedinečností je neopakoatelnost a pomíjiost.. Hlaní je akce a situace.otcem happeningu je nazýán Allan Kaprow. Jiří VALOCH: Happening čera a dnes in:sešity, Petr Kabeš (ed.) Praha 2009, Václa Hael: O lidskou identitu, Praha 1990, 59 14

15 ",Žiot pradě' nemá tedy post- totalitním systému jen dimenzi existenciální (rací čloěka k sobě samému), noetickou ( odhaluje skutečnost jaká je), a mraní (je příkladem). Ma naíc i zřetelnou dimenzi politickou. Je-li totiž základní oporou s}'stému'žiot e lži {, pak není diu, že základní hrozbou se stáá,žiot pradě'. Proto ho tedy musí totalitní systém stíhat trději, než cokoli jiného. H20 Místem setkáání již nejsou kaárny, ale hlaně hospody a soukromé byty a ateliéry. Vytáří se tak uzařené skupiny přátel a přírženců. V bytě manželů Padrtoých, Němcoých či Jirousoých se konaly přednášky z filosofie, hudby a umění, které nahrazoaly nemožnost zděláání se na uniersitách. " Propojily se kruhy ysoce intelektuální, jako byla parta kolem Jirky Němce, Zbyňka Hejdy, Honzy Sokola, Hejdánka... Naše společenstí se scházelo hlaně Ječné ulici. Od prní poloiny sedmdesátých let do osmdesátých zažil tento byt neuěřitelné mejdany, nejrúznější oslay narozenin a stal se sám o sobě trochu legendou. Jirka Němec byl tenkrát absolutně oslniý duch a měl ohromný li na lidi z undergroundu, kteří tam docházeli. Půjčoal knihy, pořádali jsme přednášky o umění, zárodky seminářů a lidé, kteří neměli žádné zdělání se tam přirozenou cestou dozídali noé ěci o kultuře a měli spontánně možnost rozšířit si obzory. Bylo jedno, jestli jsi jilos~f, nedoučený řezník nebo číšnice. Zlášť Jiří Němec dokázal ypráět elice poutaě a byl schopen a ochoten kdykoli jakýkoli problém ysětlit. H21 Michal Jemek (nar. 1957) ze skupiny The Plastic People of the Unierse zpomíná na Jirousoy přednášky: "On nás školil o manýrismu, dějiny umění s námi probíral. Pak nám dáal kontrolní otázky a Steich nikdy neuměl. Věra Jirousoá byla také perfektní, říkali jsme si, že je ještě chytřejší než Magor. H22 20 Václa Hael: O lidskou identitu, Praha 1990, Ian Martin JIROUS: Magorů zápisník, Jarosla RIEDEL: Rozhoor s Michalem Jemekem, in: yhledáno

16 léta českého undergroundu Sedmdesátá léta přinesla oficiální kultuře tendenční nárat k létům padesátým. Oficiální umění šak nemělo jasně danou formu či program, náměty byly spíše apolitické a čerpaly z rodinného žiota či krajiny.23 Přelomoým se stal rok 1973, který Jirous poažuje za rok třetího českého hudebního obrození. Vznikly kapely Sen noci satojánské band a DG 307, nastala doba útlumu a skutečného uědomoání si ážnosti situace. Umělci nemohli eřejně ystupoat, proto se museli spolehnout sami na sebe - i propagoání sé torby.24 Nejíce byli režimem trestáni odpůrci okupace, rušila se umělecká sdružení. Pokud se chtěl umělec sou torbou užiit, musel být zapsán Ceském fondu ýtarných umění, což znamenalo souhlasit s komunistickým režimem a být tedy pod dohledem státu. 25 Umělecká torba undergroundu nebyla nímána jako služba společnosti, ale jako yázanost a osobození se z norem. Stěžejní organizací se stala Jazzoá sekce Sazu Hudebníků ( ), neboť byla součástí International Jazz Federation při Hudební radě UNESCO, čímž byla režimu znemožněna její likidace. Předsedou byl Karel Srp., jedním ze členů byl např. ýtarník Joska Skalník, který se e sdružení staralo ýtarnou kulturu, organizoali se přednášky či ýstay.26 Na "sebeuědomění undergroundu jakožto undergroundu" mělo li několik událostí?? a) "Prní festial druhé kultury" 1. září 1974 Postupicích u Benešoa, kde se ukázalo celé umělecké spektrum českého undergroundu. b) Bondyho román "Inalidní sourozenci" z roku 1974 c) Sborník Egonu Bondymu k 45. narozeninám Inalidní sourozenci., který uspořádal Jirous s Jiřím Němcem ( )., který obsahoal básně např. Věry Jirousoé (1944), Satopluka Karáska (1942), Naděždy Plíškoé ( ), Pala Zajíčka (1951) a dalších. d) Významným mezníkem je Jirousoa Zpráa o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, kde je yhlášena snaha o destrukci establishmentu. Sět je zde kriticky a 23 Tereza Petiškoá: Oficiální umění sedmdesátých a osmdesátých let in: Dějiny českého ýtarného umění VI/I, Rostisla ŠV ÁCHA/Marie PLATOVSKÁ (ed.), Praha 2007, Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, Jiří ŠETLÍK: Léta sedmdesátá a osmdesátá in: Dějiny českého )rtamého umění VI/I, Rostisla ŠV ÁCHAlMarie PLATOVSKÁ (ed.), Praha 2007, Ea KRÁLÍKOVÁ: Jazzoá sekce a ýtarné umění (diplomoá práce na Filozofické fakultě Masarykoy Unierzity Brně), Brno 2009, Martin MACHOVEC: Pohledy zenitř, in: Pohledy zenitř, Milan Machoec (ed.), Praha 2008,

17 netolerantně rozdělen na stranu undergroundoou a odsouzení aktiit "těch druhých" (tedy umělců schálených režimem). Vzhledem k pokleslosti tehdejších masoých žánrů je tato intolerance pochopitelná. V letech se z undergroundu opradu stáá "eselé ghetto", společenstí dosti ýlučné, odsuzující še mimo-underground, přesto je zde jasně zřetelná sebeironizující tendence. Do roku 1980 je šak "ghetto" narušoáno policejními perzekucemi. Vyjádření nesouhlasu s režimem a jeho praktikami byl znik Charty 77. Roku 1979 se začíná ydáat nejýznamnější undergroundoé periodikum VOKNO, edeného Františkem "Čuňasem" Stárkem (nar. 1952). Ve Voknu působil i Jirous, který je za tuto činnost odsouzen na 3, 5 roku ězení s přísnou ostrahou e Valdicích léta českého undergroundu Stále stupňující se policejní tlak měl za následek.. emigraci ýznamných undergroundoých osobností jako Satopluka Karáska, Vratislaa Brabence, Pala Zajíčka, Jiřího Němce a dalších. Jirous byl ězněn, Egon Bondy se stáhl do soukromí, "eselé ghetto" se rozpadá. Zároeň šak znikla noá undergroundoá generace narozená 60. letech, jejíž nejýraznějšími předstaiteli byl malostranský okruh kolem samizdatu Reoler Reue (Jáchym a Filip Topoloé, Vít Kremlička, Viktor Karlík, J.H. Krchoský aj.). Prní číslo RR se jmenoalo Jednou nohou ( kriminále). Reue byla - a stále je- ýznamným kulturním periodikem, zorganizoala např. Poctu Magoroi dne 27.ledna 1985, kdy redakce čekala na pražském smíchoském nádraží na nárat Iana Jirouse z ězení. Díky Jirousoi a malíři Viktoru Karlíkoi (nar. 1962), se RR zabýá často uměním, na sou dobu má ynikající grafickou úprau a známá je předeším díky nesmlouaým uměleckým kritikám. 28 Vznikaly noé undergroundoé hudební skupiny - Garáž, Psí Vojáci, Národní Třída. V mladé generaci se objeilo i několik ýznamných literárních talentů, například Jan Pelc či Andrej Stankoič Reoler Reue, teleizní dokument, Česká teleize, Martin MACHOVEC: Pohledy zenitř, Praha 2008, in: Pohledy zenitř, Milan Machoec (ed.),

18 3. OSOBNOST IVANA MARTINA JIROUSE Nejýznamnější osobnost a mlučí českého undergroundu Ian Martin Jirous [3] se narodil 23. září 1944 Humpolci. Jeho sestrou byla malířka Zorka Ságloá ( ).30 Půodní záměr studoat na FAMU změnil jeho bratranec - historik umění - Jiří Padrta, který ho nasměroal na obor Dějiny umění na Filosofické fakultě UK, kde Jirous studoal letech Tématem diplomoé práce byla izuální poezie díle Jiřího Koláře a Henri Michaux. Jeho prní ženou byla básnířka a historička umění Věra Jirousoá (roz. Vařiloá). Jirous je předeším básníkem. Jeho prní básně a texty byly otištěny Sešitech, Mladé torbě, Voknu aj. Významnou částí jeho torby jsou texty o umění do reue Výtarná práce a Výtarné umění. Roku 1967 se sblížil s undergroundoou skupinou The Primities Group, které dělal uměleckého edoucího. Rok 1968 měl na Jirouse demoralizující li - přišel o příležitost yužít nabídky práce zahraničních muzeích Tel Aiu a Dllsseldorfu a začal se tedy ěnoat neoficiálnímu umění. O rok později se stáá uměleckým edoucím a manažerem skupiny The Plastic People ofthe Unierse" Na konci 60. let zniká hospodě U Křižoníků na Starém Městě Křižonická škola čistého humoru bez tipu níž byl Jirous zolen "ministrem nitra". Vzhledem k jeho proti státní literární a umělecké činnosti mu nebylo umožněno žiit se psaním, proto pracoal jako noční hlídač Národní galerii či jako zahradník parku Měšicích u Prahy. Roku 1976 se podruhé oženil s malířkou Julianou Stritzkoou (1943) s níž má dě dcery - Františku a Martu. Obě dcery naázaly na otcou literární dráhu. 31 V rodném listu má Jirouse jako otce zapsán i Tobiáš Jirous - syn Věry Jirousoé a Jiřího Němce. Od roku 1973 byl pětkrát trestán e ykonstruoaných procesech za ýtržnictí, celkem na 8,5 let. Byl ězněn Lounech, Valdicích a Ostroě nad Ohří. Dopisy z ěznic toří elkou část jeho literárního díla. Roku 1976 seznámil kunsthistorik František Smejkal Jirouse s Václaem Halem. 32 Jirous uspořádal tři festialy nezáislé kultury - letech 1974 Postupicích, 1976 Bojanoicích a 1977 díky Haloi na Hrádečku u Trutnoa Jirous, yhledáno httg:í/juliana-jirousoa.cz/ziotoqis.htm, yhledáno Ian Martin JIROUS: Magorů zápisník, Praha 1997,

19 Podílel se na založení samizdatoé edice VOKNO, stal se členem Výboru na ochranu nespraedliě stíhaných. Přispíal i do samizdatoých časopisů Reoler Reue, Infoch, Dialogy, Jazzstop, Váhy aj.v jeho torbě se střídají prky katolické religiozity, yděděnstí, ulgarit, ale i inspirace poezií Egona Bondyho či Františka Hrubína. Po roce 1989 se stal členem českého PEN KLUBU, do roku 2005 pořádal festial Magoroo Vydří.Za sé Magoroy labutí písně (psané e ězení) obdržel exiloou cenu Toma Stopparda (1985), a za knihu Magoroy dopisy cenu Jaroslaa Seiferta (2006) yhledáno

20 4. PROPOJENÍ HUDBY A VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V ČESKÉMUNDERGROlJNDU Ian Jirous jakožto ůdčí osobnost českého undergroundu zapříčinil několikaletou spolupráci Věry Jirousoé a manželů Ságloých s bigbítoými skupinami. Předobrazem mu byl Warhol a jeho působení na The Velet Underground. Na sou dobu inoátorské ztárnění scény, kostýmů a doplňků šokoalo i dostáalo publikum do tranzu. Casto byly yužity prky mysticismu a přírodních žilů. Výrazné pódioé prezentace měla i Knížákoa skupina Aktual a Sen noci satojánské band (iz níže). 4.1 Skupina The Primities Group Roku 1967 znikla čtyřčlenná poznamenala ýoj celého českého undergroundu. rockoá skupina The Primities Group, která Jirous, který do té doby rockoou ( u nás bigbítoou) hudbu neuznáal, byl PG uchácen a začal s nimi spolupracoat oblasti scénických úpra. Sými nápady přispíala i Věra Jirousoá, Zorka ( ) a Jan (nar. 1942) Ságloi, Dušan Kadlec (nar. 1942) a Jarosla Vožniak ( ). Kromě Věry Jirousoé šichni pocházeli z Humpolce. 34 Prním elkým koncertem, na jehož přípraě se Ságloá s Kadlecem podíleli byl 1. Ceskosloenský beatoý festial konaný Lucerně [4]. Na pódiu byly ystaeny zlaté posmrtné masky účinkujících s lasy (hudebníkům je sňal ateliéru Ságloých Dušan Kadlec), které byly průběhu koncertu zapaloány. Za hudebníky se zlatě pomaloanými obličeji bylo plátno japonském stylu comicsů s krajinou se zlatými, fialoými a černými kěty, jehož autorkou byla Ságloá. Bylo to prní použití ohně na pódiu Českosloensku. 35 Redaktor Mladého sěta V tisku se pódioá prezentace nesetkala s pochopením, spíše naopak. Jarosla Pacoský napsal: "Možná, že by se našel nezodpoědný kritik, který by chtěl tuto skupinu kritizoat za to, že podléhá cizáckým liům. Chtěl bych je ochránit. Byli čeští. Tato scénická féerie naazoala na Ladoy obrázky čertíků a na překrásné 34 Humpolecbeat, ="CZ.aspx#Huillpolecka=stopa, yhledáno Palína RADOCHOV Á: Pódioé prezentace undergroundoých a alternatiních hudebních skupin (diplomoá práce na Filozofické fakultě Masarykoy Unierzity Brně), Brno 2009,

21 scény z prostředí pekelného, známé z hrátek s čertem nebo z Dalskabátů. Vůbec asi jakákoli podobná sětoá idea přenesená přes šumaské hozdy skončí u baráčnické bodrosti.,,36 Na 2. Ceskosloenském beatoém festialu [5] na témže místě o rok později byl koncert tématicky pojat e stylu kosmogonie a myšlenek renesančního kabalisty Cornelia Agrippy on Nettesheim, kterého měla té době oblibě Jirousoá. Hráči měli na hrudi znaky jednotliých planet - Venuše, Marsu, Saturnu, Jupitera, Slunce a Měsíce. Na obličeji měli nakresleny kabalistické znaky. Pódium bylo " plamenech" a z balkonu padal polystyren znázorňující umělý sníh. 37 Z půodně plánoaných čtyř ystoupení (dle čtyř přírodních žilů) se uskutečnily pouze dě - FISH FEAST (oda) a BIRD FEAST (zduch). Obrat k přírodě popisuje Jirous: " Tato orientace je jednou ze silných současných tendencí, projeující se předeším oblasti ýtarného umění. Jedním z duchoních otců tohoto pocitu je Yes Klein se sou malbou ohněm, dešťem a lidským tělem. Po něm precizně formuloala ztah k přírodě německá skupina Zero (Mack, Peine, Uecker). Jeden ze sých sborníků uádí řadou fotografií zachycujících oko, hězdné nebe, slunce mlze, jiskřící sněhoé pole, třpytící se moře, písečné duny zformoané ětrem. Snaha tělit umění znou do kontextu přírody.,,38 Prní se uskutečnil Fish Feast pražském Music F clubu zimě roku Protože Slunce toho roku stoupilo do znamení ryb, přišel Dušan Kadlec na nárh scény koncipoané jako bazén, který se šak později změnil na ideu mořského prostředí. Jirous už koncert ohlašoal dopředu časopisu Výtarná práce, jehož šéfredaktorem byl jeho bratranec Jiří Padrta :,,Na letošní premiéře 20. února Music f Clubu n1á být načata další kapitola její aktiity; bude ní zkoumáno působení žilu ody dále prohloubené spolupráci s prostředky ýtarného umění. Doufejme, že ýsledek bude stejně neakademický,.syroý a přitom záažný jako dosud Na stropě byly rybářské sítě, lesklé materiály měly připomínat odní hladinu, na plátno byly promítány záběry moře a nechyběly ani žié či ycpané ryby. Zelenomodré kostýmy měly 36 Ian Martin JIROUS: Mesaliance či zásnuby mezi beatoou hudbou a ýtarným uměním? ln: Výtarná práce, č , 8 37 Palína RADOCHOV Á: Pódioé prezentace undergroundoých a alternatiních hudebních skupin (diplomoá práce na Filozofické fakultě Masarykoy Unierzity Brně), Brno 2009, Ian Martin JIROUS: Magorů zápisník, Praha, 1997, Ian Martin JIROUS: Mesaliance či zásnuby mezi beatoou hudbou a ýtarným uměním? In: Výtarná práce, č , 8 21

22 na hrudích kabalistické obrazce z alobalu a igelitu. Při koncertu po sobě extatické publikum lilo odu, na diáky byly házeny mrté ryby rozsekané Ianem Hajnišem. V době nejětší intenzity koncertu byla od stropu shozena sít', čímž se publikum stalo chycenými rybami. 40 V posledním roce činnosti skupiny The Primities Group roku 1969 se konal Bird Feast, tu dobu již s nimi Dušan Kadlec nespolupracoal, neboť emigroal do Kanady, kde žije dodnes. Jan Ságl ytořil monumentální enironment z íce než 100 kilogramů peří, které bylo nalepeno na cáry papírů na stěnách. Hromady peří pokrýaly i podlahu, e zduch létali žií holubi, e itríně e foyer seděla nahá díka polepená peřím [6]. Koncert byl znou doproázen projekcí, tentokrát ptáků z pražské zoo a jejich křikem a diapozitiy s ptačími J-'h KIn, 41 zory ln o o are. Vystoupení skupiny The Primities Group se yznačoala absolutním propojením ýtarné a hudební složky. 4.2 The Plastic People of TheUnierse Roku 1968 znikla na Břenoě skupina The Plastic People of the Unierse, oliněná americkou skupinou The Velet Underground a psychydelií. Vůdčí osobností se stal Milan "Mejla" Hlasa ( ). Již roku 1969 získáali PPU e smíchoském Music F Clubu na přehlídce amatérských rockoých kapel zláštní cenu časopisu Mladý Sět za tůrčí přístup a setkáají se s Ianem Jirousem. Několik měsíců po zniku PPU se rozpadli The Primities Group a PPU přezali jejich umělecké zázemí. Zhudebňoali básně Jiřího Koláře, Egona Bondyho, Věry Jirousoé, Ladislaa Klímy i lastní texty. Jirous byl jmenoán uměleckým edoucím a s Věrou Jirousoou a manželi Ságloými se staralo uměleckou stránku jejich ystoupení. Kolem skupiny působilo několik fotografů - Jan Ságl (nar.1942), Bohdan Holomíček (nar.1943), Jarosla Abbé Libánský (nar. 1952) a Ondřej Němec, kteří se starali o dokumentaci koncertů a žiota skupiny i propagační fotografie. Unikátní jsou Ságloy soubory fotografií z Břenoského kláštera a ze zámeckého parku e Valči pořízené roku 1969 [7]. Hudebníci jsou yfotografoáni oblečení bílých tógách, ženských šatech, pomaloáni kabalistickými znaky, či nazí. 40 Česká teleize, pořad Bigbít, ysíláno Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, 8 22

23 PPU se stali oblíbenou a yhledáanou skupinou, manažera jim dělal Petr Kratochíl - býalý manažer skupiny Olympic. Vystupoali Klubu ýtarných umělců Mánes či '" Spáloě galerii. Roku 1970 přicházejí o profesionální status, ke skupině se šak přidáá Kanad'an Paul Wilson. Jeho žena Helena Pospíšiloá - Wilson zachytila žiot undergroundu na sých fotografiích. 26. září Knížáka ystupují Suché II Nejdku společně se skupinou Aktual Milana 26. února 1971 proběhl další koncert s Aktualem a PPU dokonce hrají Knížákou '" skladbu Ziot je boj. Roku 1973 mohou PPU ystupoat již jen utajoaně, probíhá soukromý koncert na parníku společně se skupinou Ale a jazz a Sen noci satojánské band. 30. čerence 1973 je popré zatčen Jirous. Milan Hlasa s Palem Zajíčkem zakládají skupinu DG 307 silně oliněnou Aktualem. '" 30. března 1974 hrají PPU s DG 307 Rudolfoě u Ceských Budějoic, koncert je násilně rozehnán a účastníci jsou brutálně napadeni policií píše Jirous sůj manifest Zpráa o třetím českém hudebním obrození a PPU již hrají pouze na tajných koncertech. Zlomoým se stáá 21. únor 1976 kdy se Bojanoicích odehráá druhý Festial druhé ktdtury u příležitosti satby Jirouse s Julianou Stritzkoou. Festial je znou rozehnán a mnoho lidí zatčeno. Jirous je odsouzen na 19 měsíců, Zajíček na jeden rok, Satopluk Karásek a Vratisla Brabenec na 8 měsíců. Proces s PPU probudil neoli u českých intelektuálů a přispěl k sepsání Charty V zimě roku 1977 byl yhoštěn Paul Wilson, 1. října proběhl na Hrádečku u Václaa Hala Třetí festial Druhé kultury, 23. října byl znou zatčen Ian Jirous za proslo na ernisáži obrazů Jiřího Laciny. Vzhledem k dalšímu opakoanému ěznění Iana Jirouse PPU sice nahráli desku, ale eřejná umělecká aktiita nebyla nl0žná.. Ve skupině se za dobu její existence ystřídalo přes 40 hudebníků, činnáje dodnes Ian Martin JIROUS: O české undergroundoé kultuře 70. a 80. let, in: Pohledy zenitř, Martin Machoec (ed.), Praha 2008, Oficiální web The Plastic People ofthe Unierse," yhledáno

24 4.2.1 Vystoupení Tbe Plastic People of tbe Unierse Pražský Music F club se roku 1969 stal dějištěm koncertu, jehož ýtarnou stránku zpracoala Věra Jirousoá. Zloěstná atmosféra byla ytořena pulzujícím čereným sětlem, které ycházelo z létajících talířů zaěšených nad pódiem, planoucím ohněm a dlouhými, bílými tógami hudebníků. 44 Létající talíře byly o rok pozdějí zapáleny na koncertě Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Skupina PPU se ýznamně podílela i při roku 1969 se zúčastnili enironmentech Zorky Ságloé. Již dubnu Házení míčů do rybníka Bořín Průhonickém parku a srpnu téhož roku odehráli koncert na ernisáži ýstay Někde Něco pražské Spáloě galerii, kde byla předstaena díla manželů Ságloých a Kolářoých. Clenoé PPU chodili do galerie kupit seno rámci Ságloé enironmentu Seno - sláma. Roku 1971 proběhla Pocta Andymu Warholoi, kterou zahájil Jirous sou přednáškou o Warholoi a skupině The Velet Underground. Hráli se ýhradně skladby The Velet Underground a promítali diapozitiy s Warholoou torbou. Při této akci se s torbou PPU popré setkali manželé Němcoi. 45 Pozdější koncerty se ětšinou nesly duchu lesních enironmentů - snad olinění jejich lesnickou brigádou roku 1970 Humpolci, dokonce si dali náze The Lumberjacks (Dřeorubci).46 Nejydařenějším se stal Do lesíčka na čekanou e Veleni u Prahy roku 1973, s elkým enironmentem z habroých ětí, pařezů a s dřeorubci popíjejícími pio. 4.3 DG 307 Skupina byla založena Palem Zajíčkem a Milanem Hlasou roku 1973 pod silným dojmem Knížákoa Aktualu. Jednalo se spíše o olné hudební uskupení, použíající reálné zuky - pily, řetězy, ysaač apod. doproázející Zajíčkoy básně. DG 307 ysoce oceňoal Jirous: "Zdá se mi ýznamné, že se Zajíčkoi, Hlasoi a šem ostatním podařilo sloučit sobě draost a mladost rockoé (hudby) kultury, která jak jsem o tom stále přesědčen, ychází zezdola s těmi formami a postupy moderního umění, které, když 44 Palína RADOCHOV Á: Pódioé prezentace undergroundoých a alternatiních hudebních skupin (diplomoá práce na Filozofické fakultě Masarykoy Unierzity Brně), Brno 2009, Jan BÁRTA: Dana Němcoá, Praha 2003, Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008,

25 jsou odloučeny od širokých rste publika, umírají na skrčeninu krásných, zahraničních, h,,47 revulc. Pael Zajíček se Knížákoou torbou blíže seznámil při proedení Knížákoa, happeningu Keep together. Učastníci happeningu se spoutali nazájem proazy, každý si mručel sou melodii a ydali se na procházku po hlubočepských skalách. 48 V té době byl Knížák stíhán na eřejnosti dle paragrafu 112 (poškozoání zájmů republiky zahraničí) za ydání jeho knihy Zeremonien zahraničí. Jirouse zaujalo ytoupení DG 307 roku 1973 s názem Pták utrženej ze řetězu.scéna byla ytořena z prořezaných prostěradel. Mužské a ženské hlasy edly milostné dialogy, které byly překřikoány zpěem J.Brabce. Výstižný je Jirousů popis: "Podobně jako s materiálem zacházel Lucio Fontana e sých Prostoroých konceptech. Na napnuté plachtě se rypy rozchlíply a ytořily elice tělesná znamení (a to nejenom kundy, které byly rozpoznány už u Fontany): ty průřezy ypadaly ze k5eho nejíc jako šklebící se masky - souzněla s hudbou DG, přes šechnu náaznost přece d ld h' k H 49 }enom}lnou nez pre pu ru rym ro,em. 47 Jan PELC: Bez ohňů je underground, Praha 1992, Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, Ian Martin JIROUS: Magorů zápisník, Praha 1997,208 25

26 5. KŘIŽOVNICKÁ ŠKOLA ČISTÉHO HUMORU BEZ VTIPU "Křižonická škola je neortodoxní společnost s iracionálními stanoami, neustále oteřená k přijímání protichůdných podnětů, s d ruzenl.,,óo tak jak je přináší doba a s ní noí členoé tohoto Vznikla na počátku 60. let pražské pinici U Křižoníků.. Hospodské prostředí poažoali, oproti kaárně oblíbené po desetiletí předtím, za oteřenější a tolerantnější. '" Rediteli byli Karel Nepraš a Jan Steklík, kteří pod tímto názem zeřejňoali kreslený humor. Ve skupině šlo hlaně o recesi. Nebyla ortodoxní uměleckou skupinou, spjatou společným uměleckým programem, ale uskupením lidí se stejným žiotním postojem. 51 Kůli uzaření pinice U Křižoníků se Křižonická škola na několik let odmlčela, činnost šak byla obnoena roku 1969 při společné ýstaě Karla Nepraše a Otakara Slaíka a '" KS se přesunula do hospody U Zlatého soudku. Dalšími ýznamnými restauračními zařízeními spjatého s KŠ byly podnik U Sitáků au parlamentu - obě se nacházely blízkosti Městské knihony na Praze 1. '" Umělci KS odmítali způsob společné torby, ale e sých aktiitách zdůrazňoali každodenní lidskou činnost, fenomén hospod a pití pia, což sami nazýali "hospodskou romantikou".52 Mnoho aktiit KŠ mělo piní podtext - kupříkladu Piní umění Jana Steklíka a Karla Nepraše či ýstaa Pia hospodě u Lojzy pořádaná Františkem Maxerou, na jejíž ernisáži hráli The Plastic People of the Unierse písně z časů prohibice e Spojených státech. Karel Nepraš o Křižonické škole řekl:"fakt je, že se KS ždycky na něco klade důraz, i když by se mohl klást na něco jiného. Ale na něco se ten důraz klást musí."s3 Aktiity KS byly předeším hraé - dobrým příkladem je společenská hra Fando Nezlob se. Hrála se podobně jako hra Cloěče Nezlob se, jen za hrací plán sloužili na zemi položené piní tácky a místo figurek skleničky nerudného hostinského Františka z hospody U Křižoníků. trdého alkoholu. Pojmenoána byla dle '" S KS je spojen i Sen Noci satojánské band, založený členy KŠ roku 1973 (Křižoníky byl tento rok označoán za.,.,křižonické hudební jaro"., které nikdy neskončilo). Jejími členy byli Karel Nepraš, Milan Hájek, Milan Cech, Petr Lampl a Vratisla Brabenec. Základem byl - stejně jako u předchozí 'V Neprašoy hudební skupiny Smidří dechoé těleso - humor, kterým poukazoali na hrůzy 50 Ian Martin JIROUS: Úod ke katalogu ýstay Křižonické školy - Ňadroečeře, Liberec 1970, nepag. 51 Ian JIROUS: Zpráa o činnosti Křižonické školy in: K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed), Hradec Králoé 1991, nepag. 52 Palína MORGANOV Á: Akční umění, Olomouc 2009, Ian JIROUS: Zpráa o činnosti KřižonÍcké školy in: K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed), Hradec Králoé 1991, nepag.. 26

27 l tehdejšího režimu. 54 Skupina přeáděla slané skladby z ážné hudby i pop music do osobité úpray. Proslaila se hlaně účastí na happeninzích Olafa Hanela. 5.1 Clenoé Křižonické školy Karel Nepraš ( ), ředitel, sochař a kreslíř Jan Steklík (nar. 1938), ředitel, krelíř, malíř, autor konceptuálních akcí Otakar Slaík ( ), malíř Zbyšek Sion (nar. 1938), malíř Rudolf Němec (nar. 1936), malíř, básník, autor konceptuálních akcí Eugen Brikcius (nar. 1942), básník, autor konceptuálních akcí Naděžda Plíškoá ( ), grafička, básnířka Ing.Petr Lampl ( ), básník Olaf Hanel (nar. 1943), ýtarník, publicista Helena Wilson (nar. 1937), fotografka Mandad, ýtarník (kanadská sekce) Ian M. Jirous, ministr nitra, teoretik, básník Věra Jirousoá, tajemnice, básnířka 55 Členoé KŠ byly rozděloány do různých kategorií - básnická sekce, sekretářky, rchní '" a hospodští, teoretici, hudební tělesa a mnoho umělců tořících okruh KS (např. Mikuláš Medek, Vladimír Boudm'k, Jan Koblasa a další). Aleš Lamr, 54 Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, K. Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Praha 1991, nepag. 27

28 5.2 Aktiity Křižonické školy Karel Nepraš byl půodním členem skupiny Smidrů a hudební skupiny Smidří dechoé těleso. Prošel cestou informelu, podstatná pro něj bylo téma figury a předeším hlay. Jeho práce - hlaně sochařská torba a 70. letech je na pomezí humoru, ironie a hrůznosti např. Velký dialog (1966). Použíal netradiční materiály, například instalatérské trubky. 56 Společně s Janem Steklíkem realizoali akci Pio umění, při níž odebírali zorky pia pomocí laboratorního náčiní (pipet, zkumaek) z různých restauračních zařízení. Získané zorky poté zalili do pryskyřice, aby zůstaly neporušeny pro další generace. 57 Jan Steklík se hospodskou tématikou zabýal přímo obsesině. Zaznamenáal celkoou atmosféru hospod a pinic, způsob pití pia, káy či kouření cigaret. Spolu s Helenou Pospíšiloou-Wilson ytořili roku 1972 Křižonický kalendář (8]. Jednalo se o společné focení každý poslední den měsíci hospodě U Sitáků, čímž zýraznili jinak bezýznamnou každodenní činnost posedáání restauraci. Společně se Zorkou Ságloou můžeme Jana Steklíka poažoat za průkopníka land-artoých akcí. Jeho hlaním zájmem bylo utáření izuálních kontrastů přírodě, protiklad černé a bílé krajině - např. Smutek bílého sněhu, který roku 1969 ytořil společně s Josefem Kroutorem. O rok později proedl s Paulem Wilsonem akci s názem Bílý pás lese, kdy při sé procházce mezi stromy označili sou trasu bílým pásmem a ozláštnili tak okolí. 58 Ekologický námět měly dě akce z roku 1970 Ošetřoání stromů a Ošetřoání jezera. Propojení s přírodou yjadřoalo i Letiště pro mraky (1970) [9]. Steklík rozprostřel na louku mraky z balícího papíru (který se neyužit poaloal na rekonstruoaném hradu Lemberk), poté je dal na hromadu a zapálil. Tak zniklo propojení dýmu s opradoými mraky - symboly sobody.59 V rámci Křižonické školy ytářel drobné události, např. formy křižonické lásky - při piní lásce si partneři nazájem hladili sklenice s piem, piní orgasmus byl znázorněn piní pěnou, při Nehtoničkách partner stříhal sé partnerce nehty a Nadroečeře, kdy partner krmil odhalená ňadra partnerky. Moti ženského ňadra se objeil i jeho land-artu Geometrická senoseč (1976) Modliém dole II Potštejna. Kruh, který ysekal do tráy proměnil do podoby 56 Karel OUJEZDSKÝ: Karel Nepraš a přátelé, pořad Mozaika, Český rozhlas 57 K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 58 Palína MORGANOV Á: Akční umění, Praha K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 28

29 ženského ňadra přidáním kupky sena doprostřed, zároeň tím poukázal na Přírodu jako Matku. 6o Otakar Slaík reflektoal dobu e sých smutných až hrůzných malbách olně se znášejících figur prostoru např. Odpočinek poětří z roku 1979 [10] - kostnatá kymácející se figura proazolezce e ětru. Slaík emigroal roku 1980 do Rakouska. 61 Zbyšek Si on byl 60. letech spjat s Konfrontacemi a hnutím radikálního informelu.. V jeho díle přeažoaly existenciální pocity a hrůzné apokalyptické ize plné monster a fantastických bytostí. Od 70. let bylo Sionoým stálým tématem yjádření existenciální situace, zkušenost každodenní absurdity a hledání smyslu čloěka, čelícího totalitní moci. V 80. letech už se zcela soustředil na propracoané figurální kompozice s filozofickým i historickým podtextem. 62 " Další ze členů KS Eugen Brikcius je po Milanu Knížákoi jeden z prních tůrců happeningů Praze. Vycházel z tradice absurdního diadla. K naprosté dokonalosti doedl mýtus a mystifikaci, např. střešních zahrad Praze, kde nechtěl pěstoat okrasné kětiny, ale zeleninu - předeším ředkičky Gak řekl Jindřich Chalupecký: "Brikeius má hlaě jen pio d'l.,.... ky.. 63) a re /tle. Sám šak happening chápal jako lyrické etudy ýtarného a někdy zčásti zdramatizoaného charakteru, které neměly mít politický podtext. 64 Přesto byly jeho happeningy téměř ždy konány za asistence policie, s následujícím přestupkoým řízením, která Brikcius poažoal za součást akce. Roku 1966 ztárnil Brikcius známý logický paradox Zenónoy aporie o lyehlonohém Achilloi a želě. Slanostně oblečený Brikcius zde ystupoal roli Achilla, želu hrála rusolasá díka. Piní tématiku mělo Zátiší s piem na Kampě roku 1967._Jednalo se o pokus ytoření zátiší, které můžeme idět jakékoli hospodě. Pití pia bylo doproázeno řadou rituálů - přeléání pia skrz trychtýř, obřadné upití a začlenění do zátiší. Zátiší se několikrát opakoala - únoru 1968 proběhlo Zimní Zátiší. Brikcius tím chtěl ziditelnit kontrast zlatého piního odstínu s bílým sněhem. Roku 1991 se konala Zátiší 2,5 [11] a Zátiší 3. Obřadný charakter mělo Díkuzdání [12] roku 1967."Chtěl jsem sobě i jiným splnit dětskou touhu prožít nějaký nádherný obřad", tedy obnoit starodáná mystéria. Účastníci 60 Jiří ZEMÁNEK: Znouobjeení krajiny jako materie, procesu a místa in: Dějiny českého ýtarného umění '",, VI/I, Rostisla SVACHA/Marie PLATOVSKA (ed.), Praha 2007, K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 62 Sloník českých a sloenských ýtarných umělců , SH-SR, Ostraa 1995, K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 64 Eugeniální rozhoor o snech i realitě - Eugen Brikcius, in: Reue Dialog, čeren 2006, yhledáno 1 I

30 obřadu se shromáždili Motole s bochníky chleba, odkud odjeli na Střelecký ostro kde pohřbili bohyni Podchlebu pod chléb. V Ledeburské zahradě pak každý sůj bochník položil k nohám bohyně Podchleby sedící na barokním oblouku zahradě. Při přesunu do zahrady byli účastníci průodu udáni přihlížejícími a tak byla chleboá mohyla před koncem happeningu zkonfiskoána policií a Eugen Brikcius souzen, že špatně zacházel s "božím darem" (dosloa se dopustil urážky nejzákladnějších citů pracujícího lidu)65. Sou akci šak obhájil jako umění a tím se šechny části četně soudního procesu staly happeningem.tehdejší tisk se o akci zmiňuje :,,Happeningu se účastnilo asi 80 až 100 lidí a ke hře bylo nehodným způsobem použito asi 70 bochníků chleba, který byl účastníky pomaloán a někteří ho nosili na ruce nalečený jako náramek.,,66 V letech se konalo několik happeningů, při kterých bylo úmyslně manipuloáno s účastníky. Na podzim roku 1967 to bylo Patření na ideu obrazu e Spáloě '" galerii, kde té době dělal poradce a spolupracoal s Jindřichem Chalupeckým. Náštěníci si dle poelů Brikcioa hlasu přeřizoali hodinky, aby nakonec došli ke stejnému času. Poté shlédli plynoých maskách zapálení ěčného obrazu (zápalné šňůry byly kouřié). V zimě 1967 ytořili účastníci "nerozehnatelnou demonstraci" s názem Polidštěná křižoatka. Využitím zelené a čerené na semaforu obcházeli stále dokola určitou křižoatku. '" Jednotlié skupiny dostaly pokyny e Spáloě galerii, aby se mohly samostatně přesunoat a potkáat a společně obcházet křižoatky. Poté se přesunuly do Motola, kde Brikcius yznačil hranici Prahy, za níž už ~ může - dle soudního příkazu - uskutečňoat umění. UčastníkŮll1 byly rozdány praé boty, jejichž leé protějšky si museli najít na blízké louce. Ve spolupráci se děma anglickými ýtarníky, ytořil Brikcius na jaře 1968 Smith-Noak eent. Na Staroměstském náměstí yěsili ýzu, aby lidé zaslali pohlednici londýnským občanům s příjmením Smith. Připraené pohlednice s adresami rozdáal Brikcius se sými společníky na místě. ~ Učelem bylo připsat na pohlednici adresu pražského Noáka, čímž by mohlo zniknout přátelstí zástupců dou nejhoněji užíaných příjmení na území '" V elké Británie a Ceskosloenska. Dalším z piních happeningů byla Pocta Mistru Horskému, uspořádaný roku 1968 Ostraě. Pití pia při něm bylo předstaeno jako rituál. Na plátno byl promítán happening Zátiší, na které se díali diáci zpětnými zrcátky, doplněné ystoupením Mistra Horského 65 Eugeniální rozhoor o snech i realitě - Eugen Brikcius, in: Reue Dialog, čeren 2006~ JlttQ:!/"wť.dialog.stred.ot:gÚ;J1!n~)'/eugen-brikci usl, yhledáno Jan ČÁP: Recese pod douocasým lem, in: yhledáno

31 pijícího pio na pódiu. Kdykoli Mistr Horský začal pít pio, začala hrát hudba. Reinscenace Pocty proběhla během Zátiší roku 1991 na střeše Mánesu. Slanostní ráz nlěly i Brikcioy pikniky, které poažoal za základní společenskou slanost. Brikcius pouze rozdal pokyny účastníkům a zaznamenáal situaci, jinak nezasahoal Jeden z posledních happeningů byly Sluneční hodiny [13] lomu Roztokách u Prahy. Každou hodinu byl po délce slunečního stínu natažen bílý pás, zároeň zde celý den probíhal piknik, při jehož konání si účastníci uědomoali plynutí času během dne. 67 Neuskutečněnou akcí byl Pochod plagiátorů. Idea se zrodila Ostroní ulici hospodě u Zlatého soudku. Pochod nlěl probíhat na Národní třídě za skladby Julia Fučíka Vjezd gladiátorů. Jednalo se o umělecké přiznání, že řada ýtarníků z něčeho ychází a mohou se tedy snadno stát plagiátory. Akce nebyla poolena a proběhla až roku Na počátku 70. let se Brikcius na 20 let přestal ěnoat akčnímu umění (,.,akční umění zbytnělo e lastní dokumentaci") a zaměřil se na literaturu. 69 Při Brikcioých piknicích tořil také ýtarník a básník Rudolf Němec, který při té příležitosti proedl několik sých erzí Kuklení [14], kdy balil do igelitu sebe a ostatní. Akce Pronikání i Kuklení byly několikrát proedeny na různých místech s různými aktéry - jednalo se o konfrontace těl s ciilizačním odpadem a prostorem. Ve yužíání těla jakožto ýrazoého prostředku naazoal na Yese Kleina ( ).70 V 70. letech ytářel temné dekalky71 (Zahalená., 1978), pracoal se šablonami, stříkanou malbou, experimentoal s filmem. 72 Společně s Brikciusem ytořil roku 1970 Dalekohledění. Akce ycházela z myšlenek Prezentologické společnosti kterou společně založili roku Fotografie Petřína pořízená ze Starých zámeckých schodů byla dotořena dokresleným útarem, který byl poté realizoán pomocí rolí papíru několika Brikcioými přáteli i e skutečnosti, aby proporčně odpoídal útaru na fotce.v 80.letech ytářel objekty z nalezených předmětů a ěnoal se psaní. 73 Olaf Hanel působil KS hlaně jako organizátor ýletů - happeningů. Prní ětší akci s názem Setkání - Profily zorganizoal roku Sým přátelům rozeslal fotografii určitého místa s ýzou, aby na fotce yznačili., kam chtějí do krajiny umístit sůj profil hlay a zároeň 67 Palína MORGANOV Á: Akční umění, Olomouc 2009, Karel OUJEZDSKÝ: OlafHane165, Český rozhlas 69 Palína MORGANOV Á: Akční umění, Olomouc 2009, Sloník českých a sloenských ýtarných umělců , MI-Nou, Alena Malá (ed.), Ostraa 2002, Malířská technika spočíající mechanickém odkrytí části srchní rsty a uplatnění spodních barených rste či otisku bare nanesených na jakékoli podložce na přiložený papír nebo plátno. 72 OlafHANEL: Rudolf Němec, Praha 1993, 5 73 Sloník českých a sloenských ýtarných umělců , ML-NOU, Alena Malá (ed.), Ostraa 2002,243 31

32 aby se určitou dobu přijeli podíat. Po přijetí na místo bylo na poli rozmístěno přes dacet různě barených desek s yříznutým obrysem hlay jednotliých pozaných. Vše yrcholilo spálením šech desek. 21. března 1972 proedl elkou ohňoou realizaci Pocta jasným hězdám [15]. Sto dacet ohňů zapálených krajině zobrazoalo konstelaci jarní oblohy, podobnou akci, ašak kůli dešti nedokončenou uspořádal i na podzim. Byla jí Pocta Charamzům - _Planetáriunl, kdy chtěl ohněm na odě zatopeného lomu diáků demonstroat pohyb slunce mezi znameními zero k ru h u. 74 o tři roky později ytořil na poli Poselstí příštím generacím. Zakopal zde několik bílých desek se skrnami od bublin, aby si další generace mohly domýšlet co to znamená. 75 Hanel uspořádal několik lasteneckých ýletů. Roku 1974 to byla Pocta Bedřichu Smetanoi - oslaa roku české hudby [16], e spolupráci se skupinami The Plastic People ofthe Unierse a Sen noci satojánské band. Jednalo se o ýpraa členů KS k pramenům Vltay a následný nárat podél toku se zastákami na hraní jednotliých pasáží ze Smetanoy Vltay. Ve stejný rok proběhlo i Buzení Blanických rytířů. Vystoupání na Blaník za doproodu skupin The Plastic People of the Unierse a Sen noci satojánské band, které hráli "do ouška" spícím bl. k r yt'o 76 anlc ym r trum. Jen na papíře zůstal plán roku 1976 expedice na Gerlach. Vyfabuloaná zpráa o ýpraě popisuje fáze přípray, fyzickou zdatnost jednotliých účastníků i žádosti o příspěek 1,, 'k o 77 zas ane popoym zpea um. Absurdita některch aktiit a hraní si členů KS yrcholilo roku 1977, kdy se Sen noci satojánské band objeil Ceskosloenské teleizi, jako odstrašující příklad pro mládež s originálním pojetím písně Už troubějí na horách jeleni a přitom pili pio. Mikoláš Chadima celé ystoupení poažoal za rchol recese "... androšský mařeny tyroláčích, oěšený dechoými nástroji jako opradická dechna, někteří krátké kalhoty s padacím mostem, bílé podkolenky, a k tomufreak-outoá dechoka doplněná sborem ze sálu.,,78 OlafHanel emigroal do Rakouska a poté do Kanady roku Naděžda Plíškoá se zabýala grafikou, kresbou, plastikou, keramikou i poezií. Celý jejím dílem prostupuje tématika "hospodské romantiky" [17]. Její torba mělo často gastronomický námět - Symfonie pro králoskou ečeři, 4 porce drštkoé poléky přes ulici, 74 Palína MORGANOV Á: Akční umění, Olomouc, 2009, Ibidem dem 77 0 lafhanel in:k.š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 78 Mikoláš CHADIMA: Alternatia:sědectí o českém rock'n'rollu sedmdesátých let, Brno 1993, Sloník českých a sloenských ýtarných umělců , H, Tomáš Malý (ed.), Ostraa 1999,65 32

33 Malé a Velképio, 7 litrů gulášoé poléky (obroská lžíce naplněná skutečnou polékou). Od roku 1975 publikoala sou literární torbu samizdatoých časopisech. 80 Helena Pospíšiloá - Wilson [18] [19] [20] se roku 1967 seznámila Londýně se SýlTI budoucím manželem Paulem Wilsonem, který se zájmu sého studia totalitních režimů do Ceskosloenska přestěhoal. Wilson ystupoal s The Plastic People of the Unierse, Helena zachycoala žiot kulturního undergroundu. Ke KS se dostala přes Karla Nepraše, kterému dokumentoala jeho práci, Wilson se zase přátelil s Janem Steklíkem. 81 Jak sama přiznáá, její fotografie zachycují spíše optimističtější pohled na žiot undergroundu. V kětnu roku 1977 byl Wilson yhoštěn, prosinci ho následoala i jeho žena. Po emigraci do Kanady zachycoala žiot indiánských umělců rezeracích a zakázaných kubánských umělců Sloník českých a sloenských ýtarných umělců ,Pau-Pop, Alena Malá (ed.), Ostraa 2003, Karel 0YJEZDSKÝ: Helena Wilsonoá - fotografka happeningů a pražského undergoundu 70. let, pořad Mozaika, Ceský rozhlas 82 Robert CANDRA: Helena Wilsonoá - fotografie, Radio Wae 33

34 6. Zorka Ságloá Zorka Ságloá se narodila 14.srpna 1942 Humpolci. Před nástupem na Vysokou školu uměleckoprůmysloou Praze pracoala Bytexu Rumburku. Informace o trendech e sětoém umění získáala od sého bratrance Jiřího Padrty, který ji praděpodobně nasměroal k myšlenkám dusseldorfské skupiny ZER0 83 a Yese Kleina. Přesto byla celý žiot indiidualitou, nepatřila k žádnému uměleckému proudu ani skupině. V letech studoala textilním ateliéru u prof. Kybala. Roku 1964 se prodala za fotografa Jana Ságla. V 60.. letech přeažoala její torbě geometrická abstrakce. Za ýstau Někde Něco e Špáloě galerii roku 1969 byla eřejností i tiskem odsouzena. Ojedinělé bylo její propojení happeningu s land-artoými akcemi. Při nich spolupracoala s uzařenou skupinou lidí, ětšinou sými přáteli. Okupace roku 1968 ji zastihla na putoní ýstaě Noá citliost, kterou pořádala skupina Křižoatka 84 Brně, Karloých Varech a Praze, kde ystaoala objekty s koulemi např. Bez názu (1968) - žlutá krychle z překližky z níž padají bílé koule. s5 Koule byla i jádrem její akce Házení míčů do Průhonického rybníka Bořín [21], která proběhla dubnu roku Z 37 míčů, které k Házení použila dacet sedm míčů z jejího staršího rozebraného objektu. 86 Vzhledem k tomu, že bylo potřeba íce účastníků, byly na akci pozány skupiny the Primities Group a The Plastic People of the Unierse, se kterýnli se Jirous seznámil den předtím. Na rybník byly hozeny modré, zelené a oranžoé gumoé míče, které se náhodně seskupoaly působením ětru, čímž znikala proměňující se plastika. 87 V srpnu 1969 se konala již zmiňoaná ýstaa Někde Něco. Prezentace děl manželů Ságloých a Kolářoých měla nejětší náštěnost roku. Ján Ságl zde předstail fotografie ze žiota The Primities Group a The Plastic People of the Unierse, jeho žena Zorka ystaoala suterénu e dou místnostech enironment Seno - sláma[22] [23] [24J. V prní místnosti bylo seno, které chodili členoé PPU ečer či před bouřkou kopit, e druhé místnosti balíky žluté slámy a zelené balíky sušené ojtěšky. Trousením sena znikala na podlaze 83 Skupinu Zero založili něměčtí umělci Otto Piene a Heinz Mack roku Snažili se propojoat technickou '" moderní ciilizaci s přírodou. Spolupracoali i s Y.Kleinem. Ceslý rozhlas, pořad Mozaika, Výtarná skupina Křižoatka byla založena roku Programoým ředitelem byl Jiří Padrta. Skupina kladla důraz na opozici k informelu, yzihoala racionalitu, dynamiku moderní doby či technické ynálezy. Členy byli např. manželé Kolářoi, Karel Malich, Otakar Slaík, Zdeněk Sýkora aj. yhledáno Jiří V ALOCH: Cesta torby Zorky Ságloé in: Zorka Ságloá, Milan Knížák (ed. ),Praha 2006, l7 86 Lenka BUČILOV Á: Zorka Ságloá, Praha 2009, Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, 85 34

35 náhodná struktura. 88 Atmosféru dotořily zuky lučních kobylek a reprodukoaná rockoá hudba. Ságloá tím nesla selské a enkoské rituály do žiota elkoměsta. Pocta Gustau Obermanoi proběhla nedaleko Humpolce březnu roku Společně se sým manželem, manžely Jirousoými a Milanem Hlasou naplnili igelitoé pytle jutou a benzínem a poté zapálili. Ohně ytořili e sněhu krátery, snad podobné těm, které ytářel pliáním ohně místní šec Oberman na protest proti německé okupaci, dokud nebyl dopaden. 89 Můžeme se jen domníat, zda chtěla Ságloá stejným způsobem yjádřit odpor '" proti okupaci Ceskosloenska ojsky Varšaské smlouy. Na husitskou legendu - kdy ženy rozhodly bitu u Sudoměře tím, že nakladly kusy látky na mokřiny, ojska do mokřin jela a husité je tak snadněji pobili- naázala o da měsíce později Ságloá akcí Kladením plín u Sudoměře [23] [24]. Spolu s Josefem Janíčkem, nakladly na tráu 700 bílých plín do taru trojúhelníku. 90 Ságlem, Jirousoými a Milenou Lamaroou V říjnu 1972 proběhla akce ěnoaná pražskému prorepublikoému drogistoi Fafejtoi, který prodáal prezeratiy pomocí roztomilých sloganů. Ty inspiroaly Ságloou '" k akci na Trzi Vřísek u Ceské Lípy. Se sými přáteli a příznici PPU nafoukla asi 500 prezeratiů prním patře zříceniny, z kterého byly poté šechny ypuštěny en. Ve spojení se sětlem ytářely zláštní barené struktury. Akce byla zakončena skupinoou fotkou. 91 Po rozpadu The Primities Group chtěl Jirous se Ságlem založit skupinu Fafejta gums a slogany drogisty Fafejta zhudebňoat. 92 Nemuselas k zemi klesat, Lepší mohl být Tůj los, Kdyby Tůj hoch použíal, Od Fafejty Primeros. Fafejtů Primeros dáme -li lidu, nepozná zklamání, nepozná bídu. Odsouzení jejího enironmentu Seno-Sláma na ýstaě Někde Něco, společné aktiity s jejím bratrem a proces se členy PPU zapříčinily zákaz ystaoání a urhnutí do izolace. 93 V ústraní započala roku 1976 obtížnou a osamocenou cestu tkaní gobelínů. Realizoala cyklus 88 Národní galerie, 085/sekce/studijni-materialy/, yhledáno Lenka Bučiloá: Zorka Ságloá, Praha 2009, Idem 91 Palína MORGANOV Á: Akční umění, Olomouc 2009, Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008, Věra JIROUSOVÁ: Zorka Ságloá in:, yhledáno ] O 35

36 tří tapisérií s názem "Historie umění". Staroěk předstaoala tapisérie Krajina se sfingou (1979), středoěk Krajina s modrým králíkem a moderní umění skandální Pocta Rudolfu Schlataueroi 94, kdy na gobelínu zobrazila letící comicsoou postau Batmana (1981).95 Středoěký moti králíka ji natolik zaujal, že ho začala nejen zobrazoat e sé torbě,ale sbírala i infomlace ke králičí mytologii a jeho ýoji umění. Tak znikla např. Králíkárna (1980), Velká králíkárna ( ) (27] či Krajina s měsícem ( ). V období umělecké yděděnosti pracoala na tapisériích a rozinula téma králíka. Díky práci Jana Ságla pro Artcentrum, mohla roku 1985 ycestoat do Německa a Francie a zkoumat tamější ýtarnou scénu. 96 Kolem roku 1983 se znou obrátila k malbě a dále rozíjela moti králíka. Vrchol její torby je série obrazů na damašku s názem Sheilas ( ), dle keltské bohyně plodnosti. Vzor damašku drobnými malířskými zásahy mistrně yužila a zerotizoala do podoby ženského pohlaí. Součástí jejího díla jsou i drobné asambláže, koláže i plakáty pro hudební skupinu PPU. Zorka Ságloá zemřela roku RudolfSchlatauer ( ) byl moraský gobelínář a malíř. 95 Jiří V ALOCH: Cesta torby Zorky Ságloé in: Zorka Ságloá, Milan Knížák (ed.), Praha 2006, Lenka BUČILOV Á: Zorka Ságloá, Praha 2009,

37 7. MILAN KNÍŽÁK A AKTUAL Ačkoli se sám Milan Knížák (nar. 1940) do undergroundu nezařazuje, jeho působení na český underground je nezpochybnitelné aje dokonce nazýán "králem mániček".. Sou prní samostatnou ýstau měl již roce 1958 kulturně společenském středisku Mariánských lázních. Krátce po zahájení sých ysokoškolských studií Praze. Začal působit na pražské prostředí a předeším okolí sého bytu na Noém Městě, "krátce trajícími ýstaami" z nalezených ěcí i sými demonstracemi a manifestacemi. Knížák nepoažoal tyto ýstay za umění, chtěl jen účastníky a nepřipraené kolemjdoucí ytrhnout z šedi běžného žiota. 97 Znechucen nad tehdejším oficiálním uměním založil roku 1964 Knížák spolu se Soňou '" Secoou (nar. 1946), Jan Trtílkem (nar. 1938) a bratry Janem Mariou (nar. 1943) a VítelTI Machoými (nar. 1945) uměleckou skupinu Aktuální umění. Snažili se pracoat s netradičními )1arnými prostředky - / umění přeedli z ateliérů do ulic, odmýtizoáali happening, dokonce ydáali samizdatoý časopis Aktuální umění. Později se ke skupině přidáá Robert Wittman (nar. 1945). Sám Knížák se snažil potlačit osobu tůrce a organizátora na minimum a pro happening použíá označení "nutná činnost". Happeningů Aktualu se zúčastňoalo kolem lidí, kůli časoé náročnosti se konaly ětšinou neděli. 98 Jedna z prních ětších akcí Praze byla Procházka po Noém Městě - Demonstrace '" pro šechny smysly 13. prosince Slo o uspořádání a zdůraznění banální lidské činnosti jakou je procházka po Noém Sětě pro přátele i náhodné kolemjdoucí [28]. Pro účastníky byla připraena jakási zastaení - plastika ze starých šatů isící na lampě., kontrabasista hrající leže na dlažbě, či zaření do malé místnosti kde byla ylita oňaka, i jejich šaty byly ozláštněny přidanými prky.99 Parfém, který přiezl z Ruska Jan Ságl, byl použit i při ystoupení PPU a The Primities Group. 16. prosince 1964 proedl Knížák Demonstraci jednoho [29]. Ve zláštním rudozeleném kabátu si četl uklidil, přelékl knihu, ytrháal z ní přečtené stránky, které poté spálil, se a odešel. U sebe měl nápis "Prosím kolemjdoucí aby, pokud možno, při procházení kolem tohoto nlísta kokrhali". 100 Přihlížející lidé tím byli přímo táhnuti do procesu torby a umění yšlo z galerií do ulic.v průběhu roku 1965 ymýšlel několik akcí-her. Rituální charakter měla Druhá manifestace aktuálního umění konaná 23. kětna Asi 70 účastníků nejdříe yslechlo Knížákou přednášku na téma: Druhý atomoý ýbuch 97 Jindřich CH~~UPECKÝ: Na hranicích umění in: Génius Milana Knížáka, MilanKnÍžák (ed.), Praha 2010, Jarosla KORAN: Happening čera a dnes in: Sešity, Petr Kabeš (ed.), Praha 2009, Milan KNÍŽÁK: Génius Milana Knížáka, Praha 2010, Ibidem,

38 Číně a jeho li na ýoj umění, poté stěhoali nábytek, házeli po sobě papíroými koulemi, a účastnili se ydání 3. čísla časopisu Aktuální umění a papíroý nepořádek po sobě uklidili. K obědu dostali účastníci pečené brambory u fotografií z terezínského ghetta. Na konci manifestace přededla za Knížákoa zpěu lidoých písní Soňa Secoá striptýz, a kusy oblečení odhazoala do ohně. Nakonec zůstála oblečena jen černém trikotu a yzala ostatní, aby také oni odhodili sé ěci do ohně. 101 Jindřich Chalupecký, který se Druhé manifestace zúčastnil, popisuje její konec takto,,potom už Soňa z kruhu diáků utekla. Ti zůstali tam ještě pár dlouhých chil mlčky stát: okouzleně se díali do plápolajícího ohně, poslouchali jeho praskot a nejasně si uědomoali, že tom nudném a kalném poledni s}'chraé lněstské neděle, pár kroků od široké třídy, odkud k nim chílemi zazníal hluk projíždějících tramají a aut, se před nimi odehrál symbolické podobě archaický ritus upálení panny.,, 1 02 I pozdější Knížákoy happeningy měly obřadní formu - Ležící obřad, Obtížný obřad či Kalnenný obřad z roku 1971, který zdokumentoal D. Zbomík. 103 "V opu.5těném lomu jsou z kamenů sestaeny kruhy. Každý pracly'e na sém. Potom kruhu l1'llčky stojí: sedí: nakonec yly je do země unitř kruhu magické znamení a za tichécho, monotóního bzučení odejde s ostatními (kteří dělají totéž) na skálu nad lomem, odkud pozoruje kalnenné kruhy na dně IOlnu Použití žiého zuku poslední fázi obřadu má přímou spojitost se skupinou Aktual - bzučení bylo i jednou z jejich skladeb. Posledním z obřadů byl Tajný obřad proedený o rok později. Všechny Knížákoi obřady se yznačoali snahou o přeměnu mysli a nímání sého nitra účastníků. Roku 1965 se náze skupiny mění na Klub Aktual, aby se nakonec přerodil e olné hnutí Aktual. Z Aktualu odchází bratři Machoi, ale Knížák na sebe naázal množstí mladých lidí. Ze strany státní moci docházelo k neustálým snahám zamezit, či alespoň přerušit akce Aktualu, a pro Knížáka se pobyt Praze stal nebezpečným. Od roku 1966 byl eden jako "nepřítel lidu". Proto se odstěhoal esnice Krásné u Mariánských lázní, kraje sého dětstí. Narozdíl od Křižonické školy čistého humoru bez tipu, která byla spíše uzařenou společností, měly akce Aktualu mimopražský přesah, jeho odnože byly Bratislaě, Ostraě i Holandsku a USA. 101 Milan KNÍŽÁK: Génius Milana Knížáka, Praha 2010, ~indřich CHALUPECKÝ: Na hranicích umění" in: Génius Milana Knížáka, Milan Knížák (ed.), Praha 2010, Ceská teleize, pořad Bigbít, ysíláno Palína MORGANOV Á: Akční umění, Olomouc 2009, 36 38

39 Stejně jako umělci z okruhu KS cítil Knížák potřebu yjadřoat se nejen ýtarným uměním ale i hudbou. Roku 1967 zakládá hudební skupinu Aktual, e které píše hudbu, texty i ymýšlí prezentaci kapely při koncertech. Roku 1968 odjel Knížák na pozání skupiny Fluxus do USA, o rok později ho následoal i Jan J\,1aria Mach. V USA proedl Knížák da ze sých "obřadů" Lying ceremony (Ležící obřad) [30] a The difficult ceremony (Obtížný obřad). 105 Po náratu roku 1970 byl Knížák stíhán státní bezpečností, jsou mu znemožneny eškeré aktiity, a tak yděláal prodejem lastních děl a restauroáním loutek. Aktual zanechal činnosti roku Roku 1979 odjel Knížák na studijní pobyt do Německa, a roce 1983 přednáší na hamburské Hochsule fur Bildende Kunst. V 80. letech se ěnoal torbě šperků, nábytku, experimentoal s hudbou i architekturou. V letech působil jako rektor na Akademii ýtarných umění Praze, od roku 1999 je ředitelem Národní galerie. 7.1 Hudební skupina Aktual Aktual is holding hands, making loe, being together Keeping together Aktual is now lsyou Hudební skupina Aktual znikla Mariánských Lázních roku Její torba se dá rozdělit do dou etap - do Knížákoa odjezdu do USA roku 1968 (do té doby šak odehráli jen tři koncerty) a od roku 1970 do 1972 kdy Aktual nahrál 19 písní - dnes ydané pod názem Atentát na kulturu. Knížák byl do noě znikající skupiny pozán mladíky, kteří neměli žádné hudební zkušenosti a potřeboali polll0ci s torbou. Knížák ymyslel náze Aktual, texty, hudb~,\ a i zpíal Později přišel di skupiny i J. M. Mach~ který byl dobrým bubeníkem. Inspiraci čerp~rj. z rockoé i ážné hudby_ Skupina Aktual chtěla rockoé publikum osloit, ale zároe(l;'l,o z rocku yést a ukázat jiné dimenze, proto s hudbou propojoali akční umění. 106 Knížák nesouhlasil s tehdejším trendem, kdy šechny kapely zpíaly anglicky, proto sé texty psal 105 Milan KNÍŽÁK: Génius Milana Knížáka, Praha 2010, Milan KNÍŽÁK, Písně kapely Aktual, Praha 2003,

40 česky a hesloitě. Písně byly hudebně elmi jednoduché, jeden až da akordy. Písemné zápisy skladeb Aktualu byly umělecky ztárněny [31]. Regulérní součástí ystoupení bylo yužíání zuků nejrůznějších předmětů - sirény, bouchání do kolejnic, kbelíky se sklem, štípání dříí či motocykl. Aktual měl několik společných koncertů s The Plastic People, hudebně šak nebyl nikdy zcela pochopen, což se projeilo např. při koncertu roku 1971 Suché, kdy byli PPU s nadšením přijati publikem, zatímco ystoupení Aktualu zaujalo jen členy PPU a Jana Ságla, který koncert zdokumentoal fotografiemi a ideozáznamem. Za dobu existence odehrála skupina jen osm eřejných koncertů, často přerušených - eřejnou bezpečností či z pouhého nezájmu publika - po několika prních písních. Roku 1971 Music F clubu proběhl prní koncert [32] obnoeného Aktualu, při němž Knížák destruoal pódium rtačkou, sekal dřeo a házel ho do publika. V písní Vyznání byl použit motocykl a barená sětla. Tohoto koncertu se zúčastnil i Jindřich Chalupecký, který poté řekl, že e sronání s Aktualem, jsou The Plastic People of the Unierse kaárenská kapela. 107 Josef Vondruška ze skupiny Umělá Hmota na tento koncert zpomíná:.,., V další skladbě jeden z Aktuálů rozštípal špalek a polena házel do publika. Myslel jsem, že to dělá jenom tak jako, a aby mi nic na scéně neuteklo, nesklonil jsem jako ětšina ostatních hlau. Jedno z polen mě zasáhlo do brady a já si e teřině uědomil, že nedělají žádný psychydelic, ale až kuresky surrealistický happening..j08 Poslední koncert proběhl roku 1972 e Sloanském domě Mariánských lázních. Dle Jirouse může za rozpad kapely nepřímo složitá Knížákoa osobnost, kdy i přes to, že propagoal Aktual jako skupinu, zůstáal stále."nepochopeným" indiidualistou. l09 Jak sám Knížák přiznáá., kapelu edl elmi nesmlouaě trdou rukou. Nebuďte dogmatičtí. (.. J Absolutní olnost, je ten nejprůzračnější zduch.,,110 (Milan Knížák) 107 Ibidem, Martin PILAŘ: Underground, Brno 2002, Ian Martin JIROUS: Pradiý příběh Plastic People ofthe Unierse, Praha 2008, Josef VONDRUŠKA: A bůh hrál rock'n'roll, Praha 1996, 88 40

41 1 Záěr Anglické sloo underground má překladu několik ýznamů - podzemí, podzemní dráha ale i žiot ilegalitě. A práě smysl sloa underground jakožto bytí ilegalitě byl na území Ceské republiky bezezbytku naplněn. Předeším intelektuáloé a umělci se snažili proti režimu bojoat sou torbou. Výtarné projey prostředí českého undergroundu mají spojující prek - ždy se snaží zapojit diáka do děje, smyslu sého konání. y1rhnout ho z jeho šedního žiota a donutili ho k zamyšlení o Ať už se jedná o poléání odou a zamotání do sítě, jako to udělal s publikem Dušan Kadlec při koncertu The Primities Group, těsná blízkost ohně při ystoupení The Plastic People of the Unierse spolupracujících s manžely Ságloými, enkoský moti enironmentu Seno sláma Zorky Ságloé či Demonstrace pro šechny smysly Milana Knížáka. Na lidské smysly působilo i znázornění přírodních žilů - země, ohně, ody a zduchu. Můžeme se domníat, že Zorka Ságloá se při torbě inspiroala spoluprací se skupinou The Plastik People a jejich Fish and Bird feastu. I ona později použila přírodních žilů e sých land-artoých akcích. Propojení hudby a ýtarné složky je tomto případě logické. Hudba útočí na diákoi smysly hned několikrát - nasloucháme textu, pohybujeme se do rytmu, nímáme samotnou zukoou stránku a sledujeme sé okolí. Sou roli zde měla i mystika a rituálnost - době komunismu další utlačoaná stránka přirozeného lidského žiota - prky kabaly, obětí, obřadů a mysticismu se objeili torbě šech undergroundoých umělců. Zláštním prkem je i destrukce - úmyslné ničení a zapaloání ybaení koncertních sálů či předem připraených předmětů jako pytle juty Poctě Gustau Obermanoi Zorky Ságloé. V případě hmotných ěcí, Aktualu a Sen noci satojánské bandu se nejednalo se jen o destrukci ale i zukoé podoby písní. Milan Knížák záměrně narušoal gramofonoé desky, které pouštěl, Sen noci satojánské band si pohráal s celkoou kompozicí skladeb. Hospodské prostředí, kde se umělci mohli cítit relatině sobodně ybízelo k pořádání akcí spojených s atmosférou pinice, čehož je důkazem Křižonická škola čistého humoru bez tipu. Velkou roli sehrál humor a tip. V době, která chytrému humoru nepřála, bylo jistě elice důležité pro lidskou psychiku mít se čemu zasmát a odpoutat se tak od tížiosti situace. 41

42 Veškeré ýtarné aktiity mimo socialistickým státem podporoaného ýtarného umění byly potlačoány, dezinterpretoány, zešměšňoány i kriminalizoány. Propojení, která mezi pronásledoanými umělci šech kulturních odětí znikala, dáala zniknout nečekaným spolupracím i propojoání různých druhů umění. 42

43 Seznam použité literatury a odborných pranlenů: monografie:, BARTA Jan: Dana Němcoá, Praha 2003, BUCILOV A Lenka: Zorka Ságloá, Praha 2009 HANEL Olaf: Rudolf Němec, Praha 1993 HAVEL Václa: O lidskou identitu, Praha 1990 CHADIMA Mikoláš: Alternatia: Sědectí o českém rock'n'rollu sedmdesátých let (od rekalifikací k «noé lně se starým obsahem», Brno 1993 JIROUS Ian Martin: Magoroa summa, Praha 1998 JIROUS Ian Martin: Magorů zápisník, Praha 1997 JIROUS Ian Martin: O české undergroundoé kultuře 70. a 80. let, in: MACHOVEC Martin (ed) Pohledy zenitř, Praha 2008, JIROUS Ian Martin: O české undergroundoé literatuře 70. a 80. let, Praha 1990 JIROUS Ian Martin: Pradiý příběh Plastic People, Praha 2008,, KNIZAK Milan: Génius Milana Knížáka, Praha 2010 KNÍžÁK Milan: Písně kapely Aktual, Praha 2003, MORGANOV A Palína: Akční umění, Olomouc 2009 PELC Jan: Bez ohňuje underground, Praha 1992 PILAŘ Martin: Underground, Brno 2002 PUTNA MartinC.: My šichni buřiči a měšt'áci, Praha 1994 SRP Karel: Vyjímečné stay, Praha 1994 VONDRUSKA Josef: A bůh hrál rock'n'roll, Praha 1996 sborník: ALAN, Josef (ed.): Alternatiní kultura. Příběh české společnosti , Praha 2001 BENAMOU Géneiee: 1..J'art aujourd'hui en Tchecosloaquie, Paris 1979, JIROUSOVA Věra (ed.): K.S. Kiižonická škola čistého humoru bez tipu., Hradec Králoé 1991 MACHOVEC Martin (ed.): Pohledy zenitř, Praha 2008 řada: DĚJINY ČESKÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ VI ( ), VI/I, Rostisla ŠVÁCHAlMarie PLATOVSKÁ (ed.), Praha 2007 Sloník českých a sloenských ýtarných umělců H, , Zbyšek Malý (ed.) Ostraa 1999 Sloník českých a sloenských ýtarných umělců MI-Nou, , Alena Malá (ed.) Ostraa 2002 Sloník českých a sloenských )'Íarných umělců Pau-Pop, , Alena Malá (ed.) Ostraa 2003 Sloník českých a sloenských ýtarných umělců Sh-Sr, , Zbyšek Malý (ed.) Ostraa 1995 Sloník českých a sloenských ýtarných umělců St-Sam, , Alena Malá (ed.) Ostraa

44 Diplomoá práce:,, CIMBALKOV A Anna: Akční umění na moraské scéně do roku 1989 (bakalářská diplomoá práce na Filozofické fakultě Masarykoy unierzity Brně) Brno 2009 ", KRALIKOV A Ea: Jazzoá sekce a ýtarné umění (diplomoá práce na Filozofické RADO CHOV Á PAlína: Pódioé prezentace undergroundoých a alternatiních hudebních skupin (bakalářská diplomoá práce na Filozofické fa..1(ultě Masarykoy Unierzity Brně), Brno 2009 Casopisy: Ian Martin JIROUS: Mesaliance či zásnuby mezi beatoou hudbou a ýtarným uměním? In: Výtarná práce, č ,8 Rozhoor s Egonem Bondym, in: Volmo 16, Praha 1988, 9 internet: Noá./igurace, list.php?smer_ id=84, yhledáno Performance, yhledáno Konfrontace, htt12://abartfullartarchi.cz/ystay.php?x=o&y=o&fnaze=konfrontace&ftermin=&finstituc e=&f obec==&fnoradatel=&foredn1et==.. yhledáno ~ ~ / ~ Humpolecbeat, CZ.aspx#flumpolecka stopa, yhledáno RIEDEL Jarosla: Rozhoor s Michalem Jernekem, in: 11ttp://guerilia.cz/masurky/mp25Ziernek/jernek.htln, yhiedáno Artarchi HYPERLINK '' yhledáno Wikipedia, Ian Martin Jirous, yhledáno Juliana Jirousoá" yhledáno Sloník české literatury:> yhledáno Oficiáh~í "eb Thc Plastic People ofthc Uniersc, )lhledáno Národní galerie, 085/sekce/studijni-n1aterialy/., yhledáno

45 Eugeniální rozhoor o snech i realitě - Eugen Brikcius, in: Reue Dialog, čeren 2006, httq:// yhledáno , CAP Jan: Recese pod douocasým lem, in: htti2://\w\n.readersdigest.cz/rady-atin/sdolecnost/recese-dod-douocasv111-lenl. yhledáno t _.J: I: { j wi JIROUSOVÁ Věra: Zorka Ságloá in: yhledáno cz/ ťi"anco uzka -sta u j e-rusky -undergro und -by 1 -to-di oke-a- esele-cas y- 11 -/kaarna. asp?c==a kaarna chu., MF Dnes., yhledáno ::w:... ===== Land-art, htt:q:/i\w\.artnluseun1.cz/smery... )ist.:qhp?smer_id== 150, yhledáno Ceské muzeum ýtarných umění, yhledáno Audioizuální prameny: Ceská teleize, cyklus Bigbít Ceský rozhlas, Karel Oujezdský, pořad Mozaika, Helena Wilsonoá - fotografka happeningů a pražského undergoundu 70. let, ysíláno Ceský rozhlas, Karel Oujezdský, pořad Mozaika, Karel Nepraš a přátelé, ysíláno Ceský rozhlas, Karel Oujezdský, pořad Mozaika, OlafHanel65, ysíláno Český rozhlas, Karel Oujezdský, pořad Mozaika, Rudolf Němec: Otisky, ysíláno Český rozhlas, pořad Mozaika, , Dokument režiséra Jana Spáty, Země a lidé pro EXPO'70 Osace, 1969 Radio Wae, Robert Candra, Helena Wilsonoá - fotografie, Radio Wae, Záznam koncertu skupiny.l-\ktual llolubíně,

46 Obrazoá příloha 46

47 1) Jiří Toman, Nooroční přání 1963, reportlclanek htrnl, yhledáno ) Andy Warhol a Velet Underground yhledáno

48 3) Ian Martin Jirous, hup:// , 4) l.českosloenský beatoý festial, skupina The Primities group, foto Jan Ságl hup:/ /home.swipnet.se/ianhajnis/hajnis I.html, yhledáno ) 2. českosloenský beatoý festial, The Primities Group, Lucerna hup://home.swipnet.se/ianhajnis/hajnis I.htrnl, yhledáno

49 6) Dušan Kadlec, Zorka Ságloá: Bird Feast, díka e itríně, reprodukce z knihy Pradiý příběh Plastic People, Ian Jirous, foto Jan Ságl, Praha 2008, 28 7) Skupína The Plastic People zámeckém parku e Valči, reprodukce z knihy Pradiý příběh Plastic People, Ian Jirous, foto Jan Ságl, Praha 2008,25 49

50 8) Helena Wilson : Piní kalendář Ktižonické školy / listopad, 1972, yhledáno

51 9) Jan Steklík: Letiště pro mraky, Lemberk 1970, reprodukce z katalogu K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 51

52 10) Ota Slaík: Odpočinek poětří 1979, reprodukce z katalogu K.Š. Ktižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. ll) Eugen Birkcius, Zátiší s piem II., Kampa 1991, reprodukce z katalogu K.Š. Ktižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 52

53 12) Eugen Birkcius, Díkuzdání, reprodukce z katalogu K.Š. Křižonícká škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. / 13) Eugen Birkcius, Sluneční hodiny, 1969, reprodukce z katalogu K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 53

54 14) Rudolf Němec: Kuklení, Roztoky u Prahy 1970, reprodukce z katalogu K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 15) OlafHanel: Pocta jasným hězdám 1972, reprodukce z katalogu K.Š. Křižonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 54

55 16) OlafHanel: K pramenům Vltay, Pocta Bedřichu Smetanoi, 1974, reprodukce z katalogu K.Š. KTIžonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. U1 1 17) Naděžda Plíškoá: Comics 1970, reprodukce z katalogu K.Š. KTIžonická škola čistého humoru bez tipu, Věra Jirousoá (ed.), Hradec Králoé 1991, nepag. 18) Jan Steklík a Duňa Brikciusoá, foto Helena Wilsonhttp:// yhledáno

56 19) "Peťák" Petr Lampl a Paul Wilson, z předstaení kapel undergroundu, yhledáno ) Členoé Křižonické školy a přátelé u Zbyška Siona Poličce, yhledáno

57 21) Manželé Jirousoi, Házení míčů do průhonického rybníka Bořín, 1969, reprodukce z knihy Pradiý phběh Plastic People, Ian Jirous, foto Jan Ságl, Praha 2008,28 22) Enironment Zorky Ságloé Seno-sláma, galerie, 1979 reprodukce z knihy Pradiý příběh Plastic People, Ian Jirous, foto Jan Ságl, Praha 2008,28 57

58 23) Enironment Zorky Ságloé Seno-sláma, galerie, 1979, reprodukce z knihy Pradiý přiběh Plastic People, Ian Jirous, foto Jan Ságl, Praha 2008, 28 24) Stoh Horoměřicích, sracení slámy z enironmentu Seno-Sláma Zorky Ságloé, září 1969, reprodukce z knihy Pradiý přiběh Plastic People, Ian Jirous, foto Jan Ságl, Praha 2008, 28 58

59 25) Zorka Ságloá: Kladení Plín u Sudoměře, 1970, reprodukce z katalogu Zorka Ságloá, Milan Knížák ( ed.), Praha, ) Zorka Ságloá: Kladení Plín u Sudoměře, 1970, reprodukce z katalogu Zorka Ságloá, Milan Knížák (ed.), Praha,

60 27) Zorka Ságloá: Velká králíkárna, , reprodukce z katalogu Zorka Ságloá, Milan Knížák (ed.), Praha, ) Milan Knížák: Noý sět, reprodukce z webu Milana Knížáka, yhledáno

61 29) Milan Knížák: Demonstrace jednoho, reprodukce z webu Milana Knížáka, bttp:// prostredi-na-ulici-a-dorecb!, yhledáno ) Milan Knížák: Noý sět, reprodukce z webu Milana Knížáka, yhledáno

62 30) Milan Knížák: Ležící obřad, , reprodukce z webu Milana Knížáka, /218-prostredi-na-ulici-a-dorech/, yhledáno IJ- t=i,j-:1!jc4<, FC(,-f 1-:/ L I,II. r.(' '. (I. \ fi~' -,-::;~. -:;t--'-":'fi "'l~~ '" t l :.-t -ll'-b"'::" '; Lt-dr' rl' -... I J t... "",;_,/--.',.,, _ 31) Milan Knížák: Atentát na kulturu , reprodukce z webu Milana Knížáka,.. ls-prosl:redl-ml-ullcha-4 "..;;",auu ) Milan Knížák a skupina Aktual, reprodukce z webu Milana Knížáka, prostredi-na-ulici-a-dorech/, yhledáno