MARKETING A KOMUNIKACE V LESNÍ PEDAGOGICE

Transkript

1 MARKETING A KOMUNIKACE V LESNÍ PEDAGOGICE Seminář: Jak na handicapy lesního pedagoga Kouty n. D., Ing. Jan Řezáč

2 Záměr semináře Vytořit platformu, která finančně, organizačně a metodicky zajistí rozoj lesní pedagogiky ČR Klíčoé instituce: Ministersto zemědělstí (LČR,ÚHUL) Nadace dřeo pro žiot Česká lesnická společnost Sdružení lesních pedagogů Sdružení lastníků obecních a soukromých lesů

3 Logo lesní pedagogiky Logo je základním sjednocujícím prkem marketingu a komunikace

4 Praidla pro použíání loga lesní pedagogiky Logo může být použíáno pouze certifikoanými lesními pedagogy yškolenými na kurzech e Vimperku nebo Hranicích na Moraě na akcích LP Za akci LP je poažoána 4 hodinoá prožitkoá akce lese e enkoním prostředí spojená s prezentací lesnického hospodaření. Podrobný popis toho, co se rozumí pod pojmem LP, je ueden na Subjekty použíající logo při sých akcích, tyto akce zeřejní na

5 Praidla pro použíání loga lesní pedagogiky Logo LP nelze použíat na akcích EVVO, které nesplňují kritéria LP či jsou pořádány nebo realizoány osobami bez alespoň středoškolského les. zdělání nebo 5 let praxe les. poolání. Neopráněné použíání loga bude zeřejněno a bude yíjen tlak na příslušnou organizaci, aby je přestala použíat. Garantem použíání loga je Sdružení LP. Zájemce o použíání loga by měl jeho užíání oznámit mail Sdružení LP: slpcr@slshranice.cz

6 Proč bychom měli komunikoat Lesnictí patří sými sociálně ekonomickými a ekologickými parametry mezi nejýznamnější odětí. Lesní hospodářstí dnes není jen producentem dřea, ale předeším klíčoým oborem při péči o lesy jako základního ekosystému krajiny a ýznamného faktoru reprodukce zdraého žiotního prostředí. Lesníci a lastníci lesů proto musí reagoat na společenskou objednáku nejen šetrným obhospodařoáním lesů a jejich přiměřeným yužíáním jako zdroje obnoitelné suroiny dřea, ale také přírodu jako celek aktině chránit a pečoat o její rozmanitost.

7 Proč bychom měli komunikoat Les je lidmi nímán jako eřejný statek. Hospodaření lese je proto eřejností sledoáno s daleko ětší citliostí, než je tomu u ětšiny ostatních oborů. Proto se lastníci lesů a lesníci nemohou obejít bez promyšlené a systematické komunikace s eřejností. Komunikace je předpokladem obnoení prestiže lesnické profese i uznání a respektoání lastnických ztahu k lesům. Jedním z nástrojů této komunikace je lesní pedagogika. Strategickým cílem je systematické formoání důěryhodného obrazu LH jako k přírodě přátelsky orientoaného a k lidem informačně oteřeného oboru.

8 Výchozí situace: Význam yužíání lesů roste q q q q q Eropa si stále íce uědomuje ýznam yužíání obnoitelných zdrojů suroin pro ochranu ŽP. Většina obyatel Eropy žije e městech nemají přímý ztah k enkoským oblastem a lesům. Sílí tlak ekologických hnutí na přísnou ochranu lesů a omezení až yloučení jejich produkční funkce. Zneužíají obyatel elkých měst, jimiž doedně manipulují. Lidé u nás ztratili ztah ke dřeu, protože ho přestali použíat, přestali ho idět kolem sebe. Tento ztah byl nahrazen obaami o osud našich lesů již bez azby na produkci dřea.

9 Výchozí situace: Význam yužíání lesů roste q q q q Paradox: Dřeo nebo lesy? Existuje schizofrenní ztah mezi ochranou přírody a yužíáním obnoitelných zdrojů. Šance pro lesnictí: LH má reálné nástroje, jimiž dokáže pečoat o lesy tak, aby byla naplněna současná společenská poptáka po ochraně přírody i yužíání lesa jako zdroje obnoitelné suroiny. Klíčoá záležitost komunikace: Přesědčit eřejnost, že lesníci mají ty spráné znalosti, doednosti, kompetence. Musíme stoupit do oteřeného dialogu se společností, překonat soji uzařenost a přijmout noé ýzy.

10 Názory eřejnosti na rozlohu lesů a těžbu dřea Nadace realizoala roce 2007 e spolupráci s rakouskou organizací proholz projekt ýzkumu eřejného mínění zaměřeného na zjištění postojů občanů ČR ke dřeu, LH a dřeozpracujícímu průmyslu. Průzkum proedla agentura GfK Praha, s. r. o. Vúodu ýzkumu dostali respondenti dě otázky: Co si myslíte, že se stane příštích několika letech srozlohou lesů České republice? Oliňuje podle Vás yužíání dřea zdraí lesů ČR?

11 Názory eřejnosti na rozlohu lesů a těžbu dřea Přeládá názor, že rozloha lesů ČR se bude zmenšoat, a yužíání dřea negatině oliňuje žiotní prostředí. Dokonce přeažuje názor, že těžba dřea je pro přírodu škodliější než těžba kamení příp. jiných suroin. Kamenolom lidem adí méně než paseka lese. Názor, že plocha lesů se bude zmenšoat, častěji sdílejí ženy, nejméně časté je toto mínění u respondentů s VŠ zděláním. Názor, že yužíání dřea negatině oliňuje žiotní prostředí mají přeážně mladí lidé spadající do ěkoé skupiny let. To lze poažoat za značný problém, který se může čase prohluboat a je důsledkem negatiních kampaní proti LH.

12 Co si myslíte, že se stane příštích několika letech s rozlohou lesů ČR? 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% bude se zětšoat zůstane stejná bude se zmenšoat Opak je pradou: Za 150 let se zětšila rozloha lesů ČR o ha, tj. o ¼ Za 15 let se rozrostla rozloha lesů ČR o 20 tis. ha., to je elikost docela slušné LS. Dnes je ýměra lesů ha, tj. 35 % rozlohy ČR. neí 4

13 Oliňuje podle ás yužíání dřea zdraí lesů ČR? ano, oliňuje pozitině ano, oliňuje negatině neoliňuje neí 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% Zásoby dřea ČR narostly za 16 let o íce než 100 mil. m3 ( mil., ,8 mil. m3). Každoročně se zásoby dřea zyšují průměru o 6,7 mil. m3. Při roč. těžbách mezi mil. m3 nám za 16 let narostlo naíc šest ročních etátů, tedy za 2,5 r. naroste naíc 1 neyužitý etát. To dokládá ohromný produkční potenciál lesů ČR.

14 Oliňuje podle ás yužíání dřea zdraí lesů ČR? TOTAL let let let 60% 50% 50 40% 30% 20% % 0% ano, oliňuje pozitině ano, oliňuje negatině neoliňuje Co s tím dřeem budeme dělat?

15 Záěry plynoucí zýzkumu eřejného mínění Výzkum potrdil značně rozporuplný ztah eřejnosti khospodaření lesích a yužíání dřea. Lidé yjadřují obay o existenci lesů, domníají se, že jejich plocha se spíše zmenšuje nebo bude zmenšoat. Opak je pradou, za 150 let se rozloha lesů zětšila takřka o 1/4, tj. o ha, roněž tak ýznamně narostly zásoby dřea (které se zyšují tempem neídaným: o 100 mil. m3 za 15 let). Těmto faktům šak eřejnost neěří nebo o nich neí, protože je oliněna dlouhodobě negatiními mediálními kampaněmi, které proti LH edou instituce ochrany přírody a ekologická hnutí. Jejich li je elmi silný předeším na mladé lidi, kteří nemají dostatek zkušeností a snadno podléhají různým mystifikacím.

16 Záěry plynoucí zýzkumu eřejného mínění Velmi negatině je nímán dopad těžby dřea na zdraotní sta lesů. Lidé nechtějí idět, že faktory, způsobující zdraotní problémy lesů, se přeážné míře nacházejí mimo sféru lesního hospodářstí. A ěří zázrak, že když dřeo nebudeme těžit, lesy se uzdraí. Opět je to důsledek ochranářských kampaní. Lidem je sugeroána předstaa o žiotě souladu s přírodou, touží být obklopeni přírodními materiály, chtějí yužíat obnoitelné zdroje, podporují ochranu přírody. Proto, paradoxně, když už je dřeo z lesa enku, lidé kněmu rázem sé postoje změní a s jeho yužíáním nemají problémy.

17 Záěry plynoucí zýzkumu eřejného mínění Důsledkem pak jsou předstay šířené i noináři, že z našich lesů uděláme pralesy a rezerace a dřeo si přiezeme odjinud ze Sibiře, ze Skandináie, z Brazílie apod. Takhle praxi ypadá ekologistický slogan: Mysli globálně, jednej lokálně. Sé lesy necháme sentimentálně zpustnout do podoby pralesů a kůli dřeu, které máme rádi, necháme zplundroat lesy někdy jinde, kde to neidíme, protože co oči neidí, to srdce nebolí.

18 Záěry plynoucí zýzkumu eřejného mínění Výzkum jasně ukázal jeden fakt: rozpolcenost lidských myslí e ztahu k lesům a dřeu, jejich ochraně a yužíání jako neblahý důsledek nekonzistentní, nekoncepční ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že na základních školách se poslední době masině zaádí enironmentální ýuka založená předeším na emocích, lze očekáat u mladé generace nárůst negatiního hodnocení hospodářského yužíání lesů.

19 Školská reforma a lesní pedagogika Šance pro LP přijmout tuto ýzu a pracoat s mládeží Pro úspěšný rozoj lesní pedagogiky je nutné, aby dokázala reagoat na reformu školstí. Státní úroeň systému zděláacích dokumentů předstaují Národní program zděláání arámcoé zděláací programy (RVP). Národní program zděláání ymezuje počáteční zděláání jako celek. RVP ymezují záazné rámce zděláání pro jeho jednotlié etapy předškolní, základní a střední zděláání. Školní úroeň předstaují školní zděláací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje zděláání na jednotliých ZŠ.

20 Školská reforma a lesní pedagogika RVP zaádějí do oblasti základního zděláání průřezoá témata reprezentující okruhy aktuálních problémů současného sěta. Průřezoá témata jsou důležitým formatiním prkem základního zděláání, ytářejí příležitosti pro indiiduální uplatnění žáků i pro jejich zájemnou spolupráci a pomáhají rozíjet osobnost žáka předeším oblasti postojů ahodnot. Tématické okruhy průřezoých témat procházejí napříč zděláacími oblastmi a propojují zděláací obsahy oborů. Tím přispíají ke komplexnosti zděláání žáků a pozitině oliňují proces utáření a rozíjení klíčoých kompetencí žáků. Žáci dostáají možnost utářet si integroaný pohled na danou problematiku a uplatňoat širší spektrum doedností.

21 Marketing lesní pedagogiky České školstí prochází zásadní reformou. Pro LP je elmi důležité, aby korespondoala s touto reformou a dokázala reagoat na měnící se poptáku škol. Učitelé musí chápat LP jako nástroj, který jim pomůže realizoat jejich zděláací cíle. Toho dosáhnout nebude jednoduché, protože LP je konfrontoána s nabídkou eniprogramů realizoaných SEV. Skutečností je, že eřejné mínění je formoáno předeším ekologickými a ochranářskými iniciatiami. Stejně tak jsou formoány názory učitelů.

22 Marketing lesní pedagogiky Lesní pedagogoé by si měli prohloubit znalosti o školní reformě, zjistit si informace o podobě ýuky na školách, snimiž spolupracují, a snažit se pochopit jejich potřeby. Porozumění školské reformě by mělo lesním pedagogům napomoci lépe pochopit potřeby učitelů základních škol rámci jednotliých průřezoých témat. Cílem by měla být přípraa projektů a produktů LP šitých na míru potřebám škol tak, aby je učitelé mohli bez problémů zařadit do sých školních ýukoých programů. LP bude pro učitele ZŠ tím íce atraktiní, čím íce bude naplňoat jejich potřeby.

23 Marketing lesní pedagogiky Důležité je zainteresoat učitele na realizaci LP tak, aby se stali našimi aktiními pomocníky a myšlenky LP použíali a rozáděli e sých školních zděláacích programech. Lesním pedagogům určitě pomůže osojení noých technik při práci s dětmi, které zýší jejich schopnosti, doednosti a kompetence při praktické realizaci LP. Nesporným trendem je určitá standardizace ýukoých programů (tj. programy budou muset splňoat stanoené standardy a kritéria), kterou připrauje ministersto žiotního prostředí pro průřezoé téma Enironmentální ýchoa. LP by elmi pomohlo dosažení nějakého druhu akreditace.

24 Hledání spojenců Lesní pedagogoé jsou e sé činnosti osamocení Lesní pedagogika nemá širší podporu Pro úspěšné rozíjení LP je nutné získáat spojence: Učitele na školách Úředníky na úřadech e státní spráě a samospráě Politiky Cíloé skupiny eřejnosti LP by měla dosáhnout širšího společenského konsensu a rozšířit sůj koaliční potenciál. Pro úspěšné dosahoání jakýchkoli společenských cílů je dnes nutné uzaírat koalice s těmi, kdo mají podobné zájmy nebo společný prospěch.

25 Záěr: Co potřebují lesní pedagogoé Na základě dotazníku jste zolili tyto priority: Komunikační doednosti Rozoj osobnosti Získáání financí Školení ošvp arvp Speciální pedagogika Vzděláání dospělých Práce spřírodninami

26 Projekt les a dřeo je naším žiotem Nadace si podala žádost o grant na MŠMT na tento projekt. Cíle projektu rozoj klíčoých kompetencí u žáků ZŠ prostřednictím realizace školních projektů s tématikou lesa, hospodaření lese a yužití dřea jako obnoitelné ekologické suroiny, zděláání pedagogů ZŠ a pedagogických praconíků Nadace (lesních pedagogů) torbě, přípraě a realizaci ŠVP ytoření Manuálu projektoého yučoání ytoření weboých informačních stránek s problematikou projektoého yučoání a lesní pedagogiky ytoření Sborníku realizoaných školních projektů