Programové cíle sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Programové cíle sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra Sociální politiky a sociální práce Magisterská diplomová práce Programové cíle sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením Bc. Lada Sadílková Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Konzultant: Mgr. Josef Horňáček Brno

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny použité zdroje, ze kterých jsem při jejím zpracování čerpala, uvedla v seznamu literatury. V Brně dne Bc. Lada Sadílková 2

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především svému konzultantovi Mgr. Josefu Horňáčkovi za podmětné rady a připomínky, věnovaný čas a vstřícný přístup během konzultací diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat sociálnímu Call centru Kolibřík a jmenovitě panu řediteli Ing. Josefu Novotnému a paní supervizorce a personalistce Idě Pařilové za poskytnutí důvěry a časového prostoru, vstřícného přístupu a za ochotu spolupracovat při vzniku případové studie. Poděkování patří také rodičům za trvalou podporu a důvěru během studií a mému partnerovi za oporu a poskytnutí zázemí, během kterého mohla následující diplomová práce vzniknout. 3

4 Obsah Úvod... 8 Teoretická část Sociální firma a její teoretické vymezení Teoretická východiska sociální firmy Společenská odpovědnost firem Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální podnik Sociální firma Standardy sociální firmy Ekologický kontext sociální firmy Shrnutí Sociální firmy v kontextu České republiky Založení sociální firmy Financování sociálních firem Aktéři ovlivňující činnost sociálních firem Výsledky šetření v ČR Další vývoj sociálního podnikání v ČR Navrhovaná opatření ke zlepšení sociálních firem v ČR Shrnutí Problematika definování kategorie osob se zdravotním postižením Rozlišení pojmů postižení, handicap a invalidita Vývoj klasifikace zdravotního postižení Vymezení pojmu osoby se zdravotním postižením Modely zdravotního postižení Individuální a sociální model postižení

5 3.5. Shrnutí Osoby se zdravotním postižením a trh práce Pracovní trhy Znevýhodněné osoby na trhu práce Dlouhodobá nezaměstnanost Statistická data OZP na trhu práce Legislativa při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Legislativní opatření vyplývající ze zákona o zaměstnanosti Bariéry zdravotně postižených osob při vstupu na pracovní trh Motivace osob se zdravotním postižením k účasti na trhu práce Shrnutí Programová teorie Akční model Vztah mezi komponenty konceptuálního rámce programové teorie Shrnutí Empirická část Metodika Metodika a strategie výzkumu Případová studie Klasifikace případových studií Výzkumné otázky Hlavní výzkumná otázka Dílčí výzkumné otázky Operacionalizace Technika sběru dat Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Etická dilemata výzkumu

6 7. Výzkum Předmět a cíl výzkumu Průběh sběru dat Interpretace výsledků šetření Proč se organizace rozhodla pro implementaci strategie sociálního podnikání? S jakými státními a komunitními partnery sociální firma spolupracuje? Kdo jsou zaměstnanci starající se o cílovou skupinu a jaká je jejich náplň práce? Jaká je cílová skupina znevýhodněných zaměstnanců v sociální firmě? Jaké faktory na úrovni mikro-roviny ovlivňují programové varianty a strategie sociální firmy? Jaké faktory na úrovni makro-roviny ovlivňují programové varianty a strategie sociální firmy? Jakými veřejnými či interními protokoly se sociální firma řídí? Závěr Hodnocení přínosů programu pro cílovou skupinu BIBLIOGRAFIE: Anotace Annotation Jmenný a věcný rejstřík Přílohy Příloha č. 1 Kritéria jednotlivých standardů sociální firmy dle Focus Praha Příloha č. 2 Znevýhodněné skupiny na trhu práce podporované OP LZZ Příloha č. 3 Právní formy sociálních podniků v ČR

7 4. Příloha č. 4 SWOT analýza sociální ekonomiky a sociálního podnikání Příloha č. 5 Nástroje APZ určené pro zvýšení uplatnění OZP na trhu práce Příloha č. 6 Prvky akčního modelu programové teorie Příloha č. 7 Schéma dílčích výzkumných otázek Stať Úvod Teoretická východiska Sociální ekonomika, sociální podnikání, sociální firma Osoby se zdravotním postižením na trhu práce Programová teorie a akční model Metodologie výzkumu Interpretace výsledků šetření Závěr Hodnocení přínosů programu pro cílovou skupinu Bibliografie:

8 Úvod Diplomová práce se bude zabývat programovými cíli konkrétní sociální firmy z Brna, která se orientuje na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V úvodu se zmíním, proč jsem si následující téma diplomové práce vybrala. Koncepty sociální ekonomiky a sociální firmy jsou v České republice relativně novým fenoménem, který se teprve dostává do povědomí společnosti. Sociální firma je formou sociálního podnikání, které ve svých strategických cílech usiluje o zvýšení participace marginalizovaných skupin na trhu práce a reinvestici podnikového zisku zpět do svých zaměstnanců či komunity. (Focus Praha, 2007) Z rizikových skupin na trhu práce jsem se zaměřila na osoby se zdravotním postižením, které patří v České republice do skupiny znevýhodněných osob na pracovním trhu, a zároveň se jedná o početně významně zastoupenou skupinu. Přestože existuje řada legislativních opatření na podporu zaměstnanosti zdravotně postižených osob, státu se dlouhodobě nedaří výrazně snižovat počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením (Michalík a kol., 2011). Sociální firmy, které se prvořadně neorientují na dosahování co nejvyššího zisku, ale usilují o sociální cíle, proto nabízí novou alternativu mezi státem a trhem a vytvářejí účelově řadu pracovních míst primárně určených pro znevýhodněné osoby na trhu práce. Zájmem mé diplomové práce bylo poznání programu konkrétní fungující sociální firmy, která poskytuje zaměstnání OZP. Proto jsem se rozhodla pro design případové studie, která umožňuje porozumět komplexnímu sociálnímu fenoménu a také vztahům v rámci zkoumaného případu i k okolnímu světu (Jelínková, 2011). Cílem práce pak bylo zjistit, jaké programové cíle tato sociální firma má a jaké nástroje při jejich dosahování využívá. Záměrem symbolického cíle je představení sociální firmy jako vhodné alternativy pro zaměstnávání rizikových skupin na trhu práce s důrazem na porozumění kontextu, ve kterém sociální firma reálně funguje. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou, přičemž pojítko těchto dvou částí tvoří akční model programové teorie dle Chena. V prvních pěti kapitolách teoretické části definuji pojmy, které se vztahují k hlavní výzkumné otázce a jejichž vymezení považuji za důležité pro porozumění zkoumanému tématu. Při jejich tvorbě jsem vycházela jak z odborné literatury, tak z množství internetových zdrojů vážících se k dané problematice. V teoretické části vymezuji koncept sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálních firem, pro které v českém prostředí zatím neexistuje 8

9 jednotné formální vymezení. Je nastíněna současná situace sociálních firem v kontextu ČR a analýza dat zjištěných z probíhajících šetření sociálních podniků a sociálních firem. Dále se zabývám problematikou definování osob se zdravotním postižením a jejich postavením na trhu práce společně s bariérami a legislativními opatřeními usilujícími o jejich odstraňování. V poslední kapitole je poté stručně představena programová teorie a akční model (Chen, 2005), který následně využívám v empirické části práce. Programová teorie tvoří teoretický rámec, ze kterého případová studie vychází a který se snaží ověřit. Zároveň akční model programové teorie určuje strukturu případové studie a jeho jednotlivé komponenty byly využity jako dílčí výzkumné otázky, na jejichž základě mohla být v závěru zodpovězena hlavní výzkumná otázka: Jaké programové cíle a nástroje pro jejich dosahování využívá sociální firma zaměstnávající osoby se zdravotním postižením? Aplikačním cílem práce je propojení teoretických poznatků týkajících se sociálního podnikání, sociálních firem a zaměstnávání OZP s programovou teorií v reálném prostředí. Sociální podnikání a provozování sociálních firem je v ČR zatím novým konceptem, proto si práce klade za cíl zjistit, jak funguje sociální firma v praxi a jaké programové cíle a nástroje k jejich dosahování firma volí. Získané poznatky poslouží jak zkoumané sociální firmě jako zpětná vazba programových strategií, tak pro zvýšení informovanosti a publicity o činnosti konkrétní sociální firmy i sociálních firem obecně. Sociální firmy usilují o větší státní podporu a formální postavení na trhu, proto je třeba zvyšovat povědomí o jejich činnostech a účelech. Diplomové práce na téma sociálního podnikání a sociálních firem jsou také uveřejňovány na platformě České sociální podnikání a slouží jako zdroj informací pro stávající a začínající sociální podnikatele i pro studenty zabývající se tématikou sociální ekonomiky a sociálního podnikání. 9

10 Teoretická část 1. Sociální firma a její teoretické vymezení V posledních několika letech se v České republice začíná prosazovat a rozvíjet nový koncept sociální ekonomiky 1, jakožto třetího sektoru. Tématu se v české literatuře věnuje především Dohnalová (2009). Možnosti sdružování a vytváření různých organizací a podniků nabízí v moderní občanské společnosti veřejný sektor, který je mezi státem a trhem a jednotlivými občany. Je nazýván třetím sektorem 2, vedle veřejného státního sektoru a soukromého ziskového tržního sektoru. (Dohnalová, 2009, s. 7) Tento trend společně s příklady dobré praxe lze vystopovat především v zemích západní Evropy, kde již řadu let tento model sociálního podnikání úspěšně funguje. Sociální podnikání se zaměřuje ve svých strategických cílech mimo jiné na zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce a sociální firmy začínají tvořit novou alternativu při řešení této celospolečenské otázky. Schéma č. 1 Společnost a vztah mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a sociální ekonomikou. Veřejný sektor (Stát) Soukromý sektor (Trh) Třetí sektor (Sociální ekonomika) Zdroj: Podle Dohnalová, 2006, in Dohnalová, Sociální ekonomika má významnou úlohu v místních podmínkách, neboť bezprostředně reaguje na konkrétní problémy a na potřeby občanů a vychází z dobrovolné kolektivní iniciativy. (Dohnalová, 2009, s. 7) 2 Pro třetí sektor se někdy užívá také označení třetí systém, sociální ekonomika, solidární ekonomika, občanský sektor, neziskový sektor nebo dobrovolnický sektor. (Dohnalová, 2009). V zahraničí se charakteristiky subjektů sociální ekonomiky a občanského sektoru často překrývají, odlišnost koncepce sociální ekonomiky od koncepce občanského sektoru je spojena s výkladem rolí subjektů třetího sektoru a s očekáváními, která má třetí sektor naplňovat sledování sociálního cíle, ekonomickou aktivitu (podnikání), a tím zvyšování podílu samofinancování, vytváření ekonomických statků a poskytování tržních služeb zejména v místních podmínkách při zachování požadavků občanského sektoru (inovace, důvěra, dobrovolnost). (Dohnalová, 2009, s. 7) 10

11 1.1. Teoretická východiska sociální firmy Koncept sociální firmy vychází z etických a humanistických základů. Základní myšlenkové přístupy mají své kořeny v sociální práci a existenciální filosofii. Charakteristika a standardy sociálních firem zase vycházejí z konceptu společenské odpovědnosti firem, sociální ekonomiky a sociálního podnikání. (Focus Praha, 2007). Psychosociální přístup - jedním z principů, který je využíván v sociálních firmách, je psychosociální přístup. Základní teze byla formulována již roku 1917 Mary Richmondovou, která se ve své práci zabývala diagnostikou sociálních podmínek jedinců a individuální sociální prací s klientem. (Navrátil, 2001) Dále tento koncept rozvíjela především Florence Hollisová, která poprvé formulovala model nazvaný psychosociální přístup a identifikovala hlavní procesy intervence, jimiž určila modifikaci prostředí, psychologickou podporu, posilování schopností klienta vnímat externí realitu a posilování schopností klienta vnímat intrapersonální realitu. (Navrátil, 2001, s. 43) Obecný teoretický rámec psychosociálního přístupu vychází z teorie systému, ekologického přístupu a psychodynamických konceptů. Člověk je vždy zasazen do konkrétní situace, která by měla být reflektována a jedinec na tuto situaci nějak reaguje. Tento přístup tak předurčuje postoje a zásady, které by měla sociální firma zaměstnávající znevýhodněné osoby na trhu práce dodržovat a zohledňovat. Důležitá je především individualizace, nehodnotící postoj, respekt, zachování důvěry a akceptace jinakosti. (Biestek in Navrátil, 2001). Humanistické a existencionální teorie - tyto přístupy vnímají člověka jako autonomní osobnost, která má vždy stejnou hodnotu. Jedinci jsou považováni za experty na svůj vlastní život a jejich názory, postoje a interpretace jsou platné a cenné. (Navrátil, 2001) Hodnoty pocházející z humanismu jsou východiskem většiny etických kodexů nejen v sociální práci, ale také u firem, které se rozhodnou sociálně podnikat. V rámci teoretického základu humanismu a existencionalismu vzniklo několik směrů, ze kterých zde uvedu ty, které se dotýkají sociálního podnikání. Přístup orientovaný na klienta ten na rozdíl od psychosociálního přístupu staví do oblasti zájmu význam vnitřního JÁ a možnost osobního růstu. Nezaměřuje se na prostředí jedince, člověk je vnímán jako proces, který je celoživotně ve vývoji. Dle Rogerse (in Navrátil, 2001, s. 51) člověk: 11

12 Má právo na vlastní důstojnost a rozvoj, jeho podstata je přirozená a jeho lidskou osobnost je třeba respektovat Je schopen si uvědomovat své vlastní hodnoty a řídit se jimi, být odpovědný k sobě i druhým Je schopen uspořádat a hodnotit své vlastní pocity, myšlenky a chování Je schopen se sám rozvíjet a utvářet pozitivní vlastnosti Je schopen konstruktivní změny a osobnostního vývoje V rámci tohoto přístupu je každý člověk vnímán jako autonomní bytost, která za sebe nese zodpovědnost a může se svobodně rozhodovat v rámci své životní situace. Na každou osobu by tak mělo být nahlíženo jako na osobnost, kterou je nutno vnímat zde a nyní (Rowe in Navrátil, 2001, s. 50), bez stereotypů či předsudků a s nárokem na svůj osobní prostor a svobodu. Tzn., že jedinec by měl mít také nárok svobodně vykonávat zaměstnání a tím se rozvíjet a naplňovat svou potřebu seberealizace. Některé znevýhodněné skupiny však na trhu práce nemohou zcela svobodně uplatňovat své pracovní strategie, protože jejich postavení je ztíženo stigmatizací či klasifikací zdravotní či sociální diagnózy. Sociální firmy by měly zajišťovat všem zaměstnancům stejné pracovní podmínky a autonomii bez rozlišování mezi neznevýhodněnými a znevýhodněnými zaměstnanci. Existencionální teorie a logoterapie Koncept V. E. Frankla, vychází z teze, že základní potřebou je vůle ke smyslu. Hledání smyslu je podstatnou kategorií lidské motivace. Podstatou je poskytnutí pomoci a opory jedinci, aby se dokázal zorientovat a získal energii a odvahu pro hledání vlastního sebeurčení. (Navrátil, 2001, s. 61). Z tohoto hlediska lidská práce a zaměstnání poskytuje v životě jedince nezastupitelné místo a dává mu smysl a řád. Dopomáhá důstojné existenci, přináší nejen nezávislost a materiální prospěch, ale také možnost seberealizace, společenské užitečnosti. Napomáhá mimo jiné v navazování nových sociálních vztahů, zvyšování sebeuplatnění a sebeúcty. Pro osoby zdravotně postižené je komplikované těchto stavů sebenaplnění a sebeurčení dosáhnout. (Focus Praha, 2007) Přitom pro zdravotně postiženého jedince je kontakt se zdravými lidmi v rámci výkonu zaměstnání často jedinou příležitostí k integraci a zapojení do běžného života. Výše zmíněné teoretické přístupy využívané především v sociální práci s klienty tvoří hodnotový rámec sociálních firem, v jejichž středu by měli stát zaměstnanci individuality se specifickými potřebami. 12

13 1.2. Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 3 je v České republice v posledních letech stále rozšířenější model odpovědného podnikání, které reaguje na neustále se globalizující trhy a tržní chování podniků. Sociální firmy 4 vycházejí částečně ze zásad a principů CSR a využívají je při formulování cílů a strategií sociálního podnikání. V pramenech nelze nalézt jednotnou definici CSR (Kuldová, 2010). Jedním ze způsobů vysvětlení této skutečnosti může být neukotvenost v české legislativě. Trnková (2004) zdůvodňuje tento fakt tím, že CSR je založena na dobrovolnosti firem, které se rozhodnou CSR aplikovat nad rámec povinných opatření, neexistují žádné konkrétní vymezující hranice, jež by určovaly rozsah uplatnění CSR v rámci konkrétních firem. CSR je konceptem, který se rozhodne firma dobrovolně naplňovat v rámci svého podnikání a stvrzuje s tím, že se bude spoluzodpovídat za blaho a udržitelný rozvoj moderní společnosti, ale zároveň bude usilovat o zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti (Kuldová, 2010). Pro vystižení podstaty a porozumění problematice CSR jsem se rozhodla zde uvést definici Dytrta (2006, s. 103) CSR může být definována jako dobrovolná integrace sociálních a ekologických ohledů v součinnosti se zainteresovanými stranami do podnikatelských činností firmy. Jde o proces budování důvěry různých zainteresovaných stran ve fungování firmy, který nebude jen sledovat úzké ekonomické cíle, ale bude prospěšný ze širších společenských aspektů. CSR je spojována s transformací strategie podniku z Profit only, zaměřeného výhradně na zisk společnosti na tzv. strategii Triple-bottom-line, neboli tři Pé (Pavlík, Bělčík a kol., 2010). Tato strategie zahrnuje 3 pilíře: People, Planet, Profit. Charakteristické rysy CSR se dají rozdělit do tří rovin aktivit (Steinerová, Václavíková, Mervart, 2008, s. 2) : ekonomická činnost firmy (Profit) sociální rozvoj (People) ochrana životního prostředí (Planet) 3 Termín společenská odpovědnost firem se velmi často zkracuje. V literatuře se lze setkat s těmito typy zkratek: česká SOF a anglická CSR (Corporate Social Responsibility), zde budu využívat častější zkratku CSR. 4 I přes blízkost konceptů CRS a sociální firmy nelze považovat každou společnost, která se hlásí a naplňuje CSR zároveň za sociální firmu. Sociální firma je charakteristická zaměstnáváním určitého procenta znevýhodněných osob a reinvesticí zisku viz níže, což není podmínkou pro firmy, které se rozhodnou pro formu společensky odpovědného podnikání. 13

14 Sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením budou využívat především sociálního pilíře CSR Sociální ekonomika Koncept sociální ekonomiky vznikl v západní Evropě na prahu 21. století jako reakce na měnící se globalizovanou společnost, ekonomickou krizi a krizi sociálního státu. Jak uvádí Bednáriková a Francová (2011), sociální podnikání existuje ve společnosti již delší dobu, pojem sociální ekonomika se však začíná objevovat až po roce 2000 a její vývoj je silně závislý na historických a kulturních souvislostech jednotlivých zemí. Dle Dohnalové (2009) je v České republice dostatek předpokladů k pochopení významu třetího sektoru a přijetí koncepce sociální ekonomiky, nejsou však v současné době ještě příliš zavedené. Sociální ekonomika v ČR existuje, avšak není stejně jako sociální podniky dosud formálně definovaná, chybí legislativní ukotvení, nevznikl dosud orgán na vládní ani jiné úrovni, jehož předmětem by byla sociální ekonomika a je všeobecně nízké povědomí o obsahu tohoto pojmu. (Dohnalová, 2009, s. 8) Pokoušela jsem se v této práci uvést takové definice sociální ekonomiky, které by byly uplatnitelné v kontextu České republiky. Členská schůze TESSEA 5 upravila a přizpůsobila evropské pojetí tohoto pojmu tak, aby lépe zapadalo do souvislostí a stavu sociální reality v ČR: Pojem sociální ekonomika vnímáme jako souhrn aktivit uskutečňovanými subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. (Bednáriková, Francová, 2011, str. 14) Komplexnější definici poté nabízí také Evropský ekonomický a sociální výbor EU, zde jsou zároveň vyjmenovány základní prvky sociální ekonomiky, vyplývající ze sociálních cílů: Společnou charakteristikou subjektů sociální ekonomiky je akcentování sociálních cílů, důraz na prvky podnikání, avšak nikoli potřeba maximálního obratu a zisku. Jejich základními hodnotami jsou solidarita, sociální soudržnost, sociální 5 TESSEA je zkratka pro Tematickou síť pro sociální ekonomiku, která vznikla v rámci stejnojmenného projektu č. CZ.1.04./5.1.01/ , podpořeného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl realizován v letech 2009 až (Bednáriková, Francová, 2011, s. 7) 14

15 odpovědnost, demokratické řízení, participace občanů a autonomie. Jsou kombinací podnikatelského zaujatí a ohledů k veřejnému zájmu. (Focus Praha, 2007, s. 13) Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že sociální stát již nemůže v plné míře zabezpečovat či podporovat všechny sociální potřeby svých obyvatel. Dochází ke snižování státní podpory a vlády předávají některé své tradiční úkoly do rukou soukromých organizací a podniků. (Dohnalová, 2009, s. 10) Je tedy nutné přenést část zodpovědnosti na veřejný sektor. Komerční pojetí a volný pracovní trh však také nejsou dostatečným řešením a nevyhovují nárokům moderní demokratické společnosti, které požadují především dostupnost služeb a uplatnění veřejného zájmu. Sociální ekonomika byla tedy vymezena, aby zastávala roli prostředníka mezi veřejným a soukromým sektorem, hájila sociální cíle státu a komunity, přispívala místnímu rozvoji, ale byla finančně na státu nezávislá a zisková Sociální podnikání Sociální podnikání 6 je ekonomickou činností s ohledem na sociální cíle komunity. Je prospěšné společnosti a životnímu prostředí. TESSEA vyzdvihuje jeho důležitou roli v místním rozvoji a častém vytváření pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Tato činnost však není pro sociální podnikání podmínkou. Nejčastěji využívanou definicí sociálního podnikání je definice schválena v roce 2002 ve Velké Británii: Sociální podnikání je podnikání s primárně sociálními cíli, jehož hospodářský zisk je v prvé řadě znovu investován do podnikání za stejným účelem nebo do rozvoje místní komunity, spíše než aby se jednalo o podnikání vedené potřebou maximalizovat zisk pro zainteresované osoby či vlastníky. (Social Enterprise, 2002, s. 13) V definici uvedené ve Výzvě k podpoře sociálního podnikání v ČR (2009) je tato premisa dále rozvíjena v širších souvislostech jako: Činnost podporující solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálů, zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udržitelného rozvoje. 6 Je třeba vnímat rozdíl mezi sociální ekonomikou a sociálním podnikáním. Sociální ekonomika je považována za širší kategorii, do které kromě sociálních podniků patří také podpůrné a finanční instituce a NNO, které vykonávají určité ekonomické aktivity a nejsou při tom sociálním podnikem. 15

16 1.5. Sociální podnik Definicí tohoto konceptu lze nalézt v teorii i praxi mnoho. Lze říci, že můžeme tento pojem považovat za do jisté míry pružný a přizpůsobivý potřebám toho, kdo tuto kategorii definuje a k jakému účelu. Nejednoznačnost především mezi definicí sociálního podniku a sociální firmy lze nalézt také v řadě pramenů, ze kterých čerpá tato práce. Některé z nich nerozdělují sociální podnik a sociální firmu, já jsem se však rozhodla tyto dva termíny rozlišovat a dále se je pokusím v kapitole věnované sociální firmě vzájemně vymezit. Problém nejednoznačnosti definice může být zapříčiněn skutečností, že sociální podniky nemusí být legislativně stanoveny. (Focus Praha, 2007) Legislativa dosud neupravuje sociální podnik jako právní formu sociálně odpovědného podnikání. Přesto má sociální podnik jasnou strukturu znaků, které jej charakterizují. Tuto skutečnost lze demonstrovat na velmi obecné definici, kterou uvádí např. britská Social Enterprise Coalition 7. Ta si pod sociálním podnikem představuje takový podnik, který vytváří podnikatelskou aktivitu za účelem naplňování určených sociálních cílů. Je to jednoduše podnikání, které mění svět k lepšímu. Tuto všeobecnou, abstraktní definici je nutno pro pochopení řešené problematiky více konkretizovat. TESSEA vidí pod sociálním podnikem subjekt sociálního podnikání, který splňuje principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v základních dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu (triple bottom line) ekonomického, sociálního a environmentálního. (Bednáriková, Francová, 2011, s. 15) Základní principy sociálního podniku dle Výzvy k podpoře sociálního podnikání (2009) jsou: Obecně prospěšný cíl, který je formulován ve stanovách nebo statusu Participace, demokratické rozhodování a sociální kapitál Specifické financování a použití zisku Místní rozměr 7 Zdroj: Vlastní překlad autorky. Video charakterizující fungující sociální podniky: 16

17 Charakteristické znaky sociálních podniků dle Focus Praha (2007, s. 14) Orientace na podnikání sociální podniky jsou přímo zaměřeny na tržní produkci výrobků nebo služeb. Sociální cíle Sociální podniky mají explicitně vymezené sociální a/nebo environmentální cíle. Sociální vlastnictví sociální podnik může být založen na spoluúčasti stakeholderů, kteří řídí podnik a jsou odpovědní za sociální, environmentální a hospodářský dopad. Zisk může být rozdělen mezi zainteresované strany nebo využit ve prospěch komunity. Aby mohl být podnik prohlášen za sociální, je třeba, aby byl subjektem soukromého práva 8, splňoval výše uvedené charakteristické znaky, byl svou povahou, formou podnikání a strategickými cíli podnikáním sociálním. Např. mít sociální poslání zabudováno do struktury a systému řízení podniku a mít určen způsob, jak budou využity zisky z podnikatelské činnosti k financování rozvoje komunity a investování do zaměstnanců Sociální firma Potom, co zde byly charakterizovány sociální ekonomika, sociální podnikání a sociální podnik, dostávám se k hlavnímu tématu této práce, kterému se budu podrobně věnovat v rámci empirické části. Sociální firma vychází z principů sociální ekonomiky, je modelem sociálního podnikání a jedná se o konkrétní formu sociálního podniku. Problematické je zde především zaměňování pojmů sociální podnik a sociální firma. Ač se podnik a firma využívají v praxi coby synonyma, zde budu rozlišovat mezi sociálním podnikem, coby subjektem nadřazeným a sociální firmou, která může být pouze jednou z variant sociálního podniku. Stejně tak však mohou být sociálním podnikem také např. družstva, občanská sdružení, atd., která se nezaměřují na zaměstnávání znevýhodněných osob, ale mají jiné sociální či ekologické cíle sloužící k rozvoji komunity. Charakteristickým znakem, který je typický pro sociální firmu, je zaměstnávání určitého procenta znevýhodněných osob na trhu práce 9. 8 Subjekty soukromého práva jsou: družstva, občanské sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a osoby samostatně výdělečně činné. Nepatří zde příspěvkové organizace a obce (Focus Praha, 2007, s. 14) 9 V literatuře se lze setkat ještě s jiným termínem, odpovídajícím charakteristice sociální firmy a tou je integrační sociální podnik. (Bednáriková, Francová, 2011). V anglické literatuře se pro sociální firmy 17

18 Mezinárodně uznávaná definice sociální firmy přijatá platformou Confederation of European social Firms, Employment initiatives and social Co-operatives (CEFEC) v roce 1996 se skládá z následujících bodů 10 : Sociální firma je vytvořena za účelem zaměstnávání lidí s postižením nebo jinak znevýhodněných na trhu práce. Jedná se o podnikatelský subjekt, který užívá vlastní tržně orientované výrobky zboží a služeb k naplňování svých sociálních cílů. Podstatný počet zaměstnanců jsou lidé s postižením nebo jiným znevýhodněním na trhu práce. Každý zaměstnanec dostává tržní mzdu nebo plat odpovídající jeho práci (bez ohledu na produktivitu práce) Pracovní podmínky by měly být rovné mezi znevýhodněnými a neznevýhodněnými zaměstnanci. Všichni zaměstnanci by měli mít stejná práva a povinnosti Hodnoty sociálního podnikání dle Social Firms UK 11 : Enterprise Podnikání sociální firmy kombinují tržní orientaci se sociálními cíli a společenským posláním. Sociální firma by měla získávat ze svých podnikatelských činností minimálně 50 % příjmů. Employment Zaměstnávání sociální firma vytváří pracovní prostředí, které zajišťuje všem zaměstnancům podporu, příležitost a smysluplnou práci. Procento znevýhodněných zaměstnanců musí přesahovat zákonem stanovenou hranici. V ČR je tato hranice v přepočtu na celé úvazky minimálně 25 %. Empowerment Integrace/nezávislost sociální firma usiluje o sociální a ekonomickou integraci znevýhodněných lidí tím, že je zaměstnává. Klíčovým nástrojem k tomuto cíli je plnohodnotný pracovněprávní vztah na základě pracovní smlouvy a posílení ekonomické nezávislosti prostřednictvím vyplácení tržních mezd zaměstnancům. uvádí zkratka WISE (Work Integracion Social Enterprise). Dostupné např. na: 10 Citováno z: 11 Citováno z: Přeloženo a upraveno pro ČR autorkou. 18

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Indikátory sociálního podniku.

Indikátory sociálního podniku. Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory

Více

Sociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií

Sociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií Sociální podnikání v JMK a KV Katedra Enviromentálních studií 15.4.2014 Hlavní poslání společnosti 3P Koncept trojího prospěchu principy SP P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu Tachov 16. 1. 2015 Ing. Vojtěch Miler PPSD Personální a poradenské družstvo, Brno Program Co je to sociální podnikání? ISÚ MAS Zlatá cesta, o.p.s. - souvislosti

Více

Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.

Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10. Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.2015 Moje historie vzdělání: FF UK obor sociologie a VŠE obor

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí 24. října 2016, Praha OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014 2020 Navazuje

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání

Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání Analýza zvyšování kvality ve vzdělávání pro výzvu č. 02 globálního grantu Olomouckého kraje Zvyšování kvality ve vzdělávání v Olomouckém kraji v rámci oblasti podpory 1.1 Operačního programu Vzdělávání

Více

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit

Více

Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období Karel Vít Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období Karel Vít Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+ Karel Vít Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Výzva č. 30 OP LZZ neinvestiční podpora Počet přijatých žádostí: 822 Počet

Více

Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období 2014-2020 Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 27. 4. 2016 O čem budeme hovořit? Definice sociálního podnikání Statistické údaje

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ INSTAND

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ INSTAND VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2005 OBČANSKÉ SDRUŽENÍ INSTAND OBSAH: 1. Poslání a cíle občanského sdružení Instand... 2 2. Přehled projektů v roce 2005... 3 2.1 Projekty probíhající v roce 2005... 3 2.2 Připravované

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Lze podnikat a pomáhat?

Lze podnikat a pomáhat? Lze podnikat a pomáhat? Sociální podnikání jako udržitelné řešení společenských problémů Jakub Mareš Impact Hub Chřibská 24. 9. 2016 Praha Brno Ostrava Potřeba udržitelných řešení krize důvěry v (sociální)

Více

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí Radmila Herzánová Počátky sociálního podnikání v Evropě - Charta sociální ekonomiky ve Francii (1987) Organizace, které nepatří k veřejnému sektoru, mají demokratický způsob

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020

MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 Národní konference Venkov 2012 Nové Hrady, 1.-3. října 2012 Ing. Vladimír Kváča Ph.D., MPSV ČR Obsah

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+

Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+ Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+ Výzva č. 30 OP LZZ neinvestiční podpora Počet přijatých žádostí: 822 Počet realizovaných projektů: 122 Alokovaná částka pro

Více

Transformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice. Karlovy Vary 5. listopadu 2010

Transformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice. Karlovy Vary 5. listopadu 2010 Transformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice Karlovy Vary 5. listopadu 2010 Pojmy Institucionalizace Stav či proces, kdy se souhrn pravidel a souhrn očekávaných či akceptovatelných

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Únor 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Adaptabilita... 2 Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce... 2 Prioritní

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D.

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST CORPORATE SOCIAL RESPONSIBILITY SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST FIREM Ing. ALENA OULEHLOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Sociální podnikání v ČR 23.9.2014 Olomouc

Sociální podnikání v ČR 23.9.2014 Olomouc Sociální podnikání v ČR 23.9.2014 Olomouc Proč podnikat sociálně? vztah k práci je deformován hledají se cesty smysluplnosti pracovní činnosti pro pracovníky i společnost rostoucí nezaměstnanost problémy

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie Radmila Herzánová Obecné znaky sociální firmy Podstatná část zisku je reinvestována do sociální oblasti a rozvoje vybrané znevýhodněné

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014

Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014 Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe Marek Vyskočil 2014 Obsah Co je sociální podnik Poslání a role sociálních podniků Současná praxe Začínáme podnikat, sociálně! Financování a podpora sociálního

Více

Jak začít se sociální podnikáním

Jak začít se sociální podnikáním Jak začít se sociální podnikáním Brožura pro budoucí sociální podnikatele Vážení čtenáři, držíte v ruce brožuru s názvem Jak začít se sociálním podnikáním? Ano, jak začít s popisem sociálního podnikání?

Více

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává

Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává Společenská odpovědnost - nabídnout víc, než co zákon vyžaduje a společnost očekává 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013 Brno JUDr. Věra Vojáčková,

Více

Společenská odpovědnost naše cesta rozvoje (kde jsme a kam jdeme) 2. ročník Konference společenské odpovědnosti ve veřejné správě 18. 11.

Společenská odpovědnost naše cesta rozvoje (kde jsme a kam jdeme) 2. ročník Konference společenské odpovědnosti ve veřejné správě 18. 11. Společenská odpovědnost naše cesta rozvoje (kde jsme a kam jdeme) 2. ročník Konference společenské odpovědnosti ve veřejné správě 18. 11. 2014 Nechte se inspirovat konceptem společenské odpovědnosti: Proč?

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI

POLITIKA SOUDRŽNOSTI JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

MOŽNOSTI PODPORY PROJEKTŮ PRO VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Informace k připravované výzvě v rámci prioritní osy č.1 Adaptabilita, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v programovacím období 2007-2013

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V NOVÉM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Mgr. Šárka Dořičáková 18.8.2015 Olomouc

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V NOVÉM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Mgr. Šárka Dořičáková 18.8.2015 Olomouc SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V NOVÉM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Mgr. Šárka Dořičáková 18.8.2015 Olomouc SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Sociální služby financovány zejména z prostředků MPSV závislost na dotacích

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada listopad 2014 Vznik Klastru 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada Orgány Klastru Valná hromada nejvyšší orgán Klastru

Více

Odpovědné veřejné zadávání - cesta k efektivním zakázkám

Odpovědné veřejné zadávání - cesta k efektivním zakázkám Odpovědné veřejné zadávání - cesta k efektivním zakázkám Zavádění kritérií zvýhodňující uchazeče, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením v rámci zadávacích řízení vyhlašovaných městskou částí

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE VE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉM ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR. Petra Francová Praha 25.11. 2015 Asociace pro veřejné zakázky

PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE VE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉM ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR. Petra Francová Praha 25.11. 2015 Asociace pro veřejné zakázky PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE VE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉM ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V ČR Petra Francová Praha 25.11. 2015 Asociace pro veřejné zakázky P3 prosazuje téma sociálního podnikání v ČR. Koncept trojího

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu

Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu Informace o aktuálním stavu příprav seed fondu Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 5. prosince 2011, Praha Obsah vystoupení I. Východiska pro založení II. Základní pilíře(včetně

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Karel Rychtář (AZZP ČR) Ostrava, 15.9.2014 OP LZZ, CZ.1.04.5.1.01/77.00003 PPS pilotní kurz legislativa 1. Úvod 2. Osoba se zdravotním postižením

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Vývoj subjektů sociální ekonomie šance a výzvy pro místní komunity. Zbigniew Wejcman BORIS (SCWO)

Vývoj subjektů sociální ekonomie šance a výzvy pro místní komunity. Zbigniew Wejcman BORIS (SCWO) Vývoj subjektů sociální ekonomie šance a výzvy pro místní komunity Zbigniew Wejcman BORIS (SCWO) SOCIÁLNÍ EKONOMIE Spočívá v efektivní ekonomické činnosti podřízené výraznému sociálnímu cíli. Sociální

Více

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA

Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA ředitel sdružení Problémy Olomouckého kraje Třetí nejnižší produktivita na obyvatele v ČR Nejnižší

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více