Programové cíle sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Programové cíle sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením"

Transkript

1 Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra Sociální politiky a sociální práce Magisterská diplomová práce Programové cíle sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením Bc. Lada Sadílková Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. Konzultant: Mgr. Josef Horňáček Brno

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, a že jsem všechny použité zdroje, ze kterých jsem při jejím zpracování čerpala, uvedla v seznamu literatury. V Brně dne Bc. Lada Sadílková 2

3 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především svému konzultantovi Mgr. Josefu Horňáčkovi za podmětné rady a připomínky, věnovaný čas a vstřícný přístup během konzultací diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat sociálnímu Call centru Kolibřík a jmenovitě panu řediteli Ing. Josefu Novotnému a paní supervizorce a personalistce Idě Pařilové za poskytnutí důvěry a časového prostoru, vstřícného přístupu a za ochotu spolupracovat při vzniku případové studie. Poděkování patří také rodičům za trvalou podporu a důvěru během studií a mému partnerovi za oporu a poskytnutí zázemí, během kterého mohla následující diplomová práce vzniknout. 3

4 Obsah Úvod... 8 Teoretická část Sociální firma a její teoretické vymezení Teoretická východiska sociální firmy Společenská odpovědnost firem Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální podnik Sociální firma Standardy sociální firmy Ekologický kontext sociální firmy Shrnutí Sociální firmy v kontextu České republiky Založení sociální firmy Financování sociálních firem Aktéři ovlivňující činnost sociálních firem Výsledky šetření v ČR Další vývoj sociálního podnikání v ČR Navrhovaná opatření ke zlepšení sociálních firem v ČR Shrnutí Problematika definování kategorie osob se zdravotním postižením Rozlišení pojmů postižení, handicap a invalidita Vývoj klasifikace zdravotního postižení Vymezení pojmu osoby se zdravotním postižením Modely zdravotního postižení Individuální a sociální model postižení

5 3.5. Shrnutí Osoby se zdravotním postižením a trh práce Pracovní trhy Znevýhodněné osoby na trhu práce Dlouhodobá nezaměstnanost Statistická data OZP na trhu práce Legislativa při zaměstnávání osob se zdravotním postižením Legislativní opatření vyplývající ze zákona o zaměstnanosti Bariéry zdravotně postižených osob při vstupu na pracovní trh Motivace osob se zdravotním postižením k účasti na trhu práce Shrnutí Programová teorie Akční model Vztah mezi komponenty konceptuálního rámce programové teorie Shrnutí Empirická část Metodika Metodika a strategie výzkumu Případová studie Klasifikace případových studií Výzkumné otázky Hlavní výzkumná otázka Dílčí výzkumné otázky Operacionalizace Technika sběru dat Jednotka zkoumání a jednotka zjišťování Etická dilemata výzkumu

6 7. Výzkum Předmět a cíl výzkumu Průběh sběru dat Interpretace výsledků šetření Proč se organizace rozhodla pro implementaci strategie sociálního podnikání? S jakými státními a komunitními partnery sociální firma spolupracuje? Kdo jsou zaměstnanci starající se o cílovou skupinu a jaká je jejich náplň práce? Jaká je cílová skupina znevýhodněných zaměstnanců v sociální firmě? Jaké faktory na úrovni mikro-roviny ovlivňují programové varianty a strategie sociální firmy? Jaké faktory na úrovni makro-roviny ovlivňují programové varianty a strategie sociální firmy? Jakými veřejnými či interními protokoly se sociální firma řídí? Závěr Hodnocení přínosů programu pro cílovou skupinu BIBLIOGRAFIE: Anotace Annotation Jmenný a věcný rejstřík Přílohy Příloha č. 1 Kritéria jednotlivých standardů sociální firmy dle Focus Praha Příloha č. 2 Znevýhodněné skupiny na trhu práce podporované OP LZZ Příloha č. 3 Právní formy sociálních podniků v ČR

7 4. Příloha č. 4 SWOT analýza sociální ekonomiky a sociálního podnikání Příloha č. 5 Nástroje APZ určené pro zvýšení uplatnění OZP na trhu práce Příloha č. 6 Prvky akčního modelu programové teorie Příloha č. 7 Schéma dílčích výzkumných otázek Stať Úvod Teoretická východiska Sociální ekonomika, sociální podnikání, sociální firma Osoby se zdravotním postižením na trhu práce Programová teorie a akční model Metodologie výzkumu Interpretace výsledků šetření Závěr Hodnocení přínosů programu pro cílovou skupinu Bibliografie:

8 Úvod Diplomová práce se bude zabývat programovými cíli konkrétní sociální firmy z Brna, která se orientuje na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V úvodu se zmíním, proč jsem si následující téma diplomové práce vybrala. Koncepty sociální ekonomiky a sociální firmy jsou v České republice relativně novým fenoménem, který se teprve dostává do povědomí společnosti. Sociální firma je formou sociálního podnikání, které ve svých strategických cílech usiluje o zvýšení participace marginalizovaných skupin na trhu práce a reinvestici podnikového zisku zpět do svých zaměstnanců či komunity. (Focus Praha, 2007) Z rizikových skupin na trhu práce jsem se zaměřila na osoby se zdravotním postižením, které patří v České republice do skupiny znevýhodněných osob na pracovním trhu, a zároveň se jedná o početně významně zastoupenou skupinu. Přestože existuje řada legislativních opatření na podporu zaměstnanosti zdravotně postižených osob, státu se dlouhodobě nedaří výrazně snižovat počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením (Michalík a kol., 2011). Sociální firmy, které se prvořadně neorientují na dosahování co nejvyššího zisku, ale usilují o sociální cíle, proto nabízí novou alternativu mezi státem a trhem a vytvářejí účelově řadu pracovních míst primárně určených pro znevýhodněné osoby na trhu práce. Zájmem mé diplomové práce bylo poznání programu konkrétní fungující sociální firmy, která poskytuje zaměstnání OZP. Proto jsem se rozhodla pro design případové studie, která umožňuje porozumět komplexnímu sociálnímu fenoménu a také vztahům v rámci zkoumaného případu i k okolnímu světu (Jelínková, 2011). Cílem práce pak bylo zjistit, jaké programové cíle tato sociální firma má a jaké nástroje při jejich dosahování využívá. Záměrem symbolického cíle je představení sociální firmy jako vhodné alternativy pro zaměstnávání rizikových skupin na trhu práce s důrazem na porozumění kontextu, ve kterém sociální firma reálně funguje. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou, přičemž pojítko těchto dvou částí tvoří akční model programové teorie dle Chena. V prvních pěti kapitolách teoretické části definuji pojmy, které se vztahují k hlavní výzkumné otázce a jejichž vymezení považuji za důležité pro porozumění zkoumanému tématu. Při jejich tvorbě jsem vycházela jak z odborné literatury, tak z množství internetových zdrojů vážících se k dané problematice. V teoretické části vymezuji koncept sociální ekonomiky, sociálního podnikání a sociálních firem, pro které v českém prostředí zatím neexistuje 8

9 jednotné formální vymezení. Je nastíněna současná situace sociálních firem v kontextu ČR a analýza dat zjištěných z probíhajících šetření sociálních podniků a sociálních firem. Dále se zabývám problematikou definování osob se zdravotním postižením a jejich postavením na trhu práce společně s bariérami a legislativními opatřeními usilujícími o jejich odstraňování. V poslední kapitole je poté stručně představena programová teorie a akční model (Chen, 2005), který následně využívám v empirické části práce. Programová teorie tvoří teoretický rámec, ze kterého případová studie vychází a který se snaží ověřit. Zároveň akční model programové teorie určuje strukturu případové studie a jeho jednotlivé komponenty byly využity jako dílčí výzkumné otázky, na jejichž základě mohla být v závěru zodpovězena hlavní výzkumná otázka: Jaké programové cíle a nástroje pro jejich dosahování využívá sociální firma zaměstnávající osoby se zdravotním postižením? Aplikačním cílem práce je propojení teoretických poznatků týkajících se sociálního podnikání, sociálních firem a zaměstnávání OZP s programovou teorií v reálném prostředí. Sociální podnikání a provozování sociálních firem je v ČR zatím novým konceptem, proto si práce klade za cíl zjistit, jak funguje sociální firma v praxi a jaké programové cíle a nástroje k jejich dosahování firma volí. Získané poznatky poslouží jak zkoumané sociální firmě jako zpětná vazba programových strategií, tak pro zvýšení informovanosti a publicity o činnosti konkrétní sociální firmy i sociálních firem obecně. Sociální firmy usilují o větší státní podporu a formální postavení na trhu, proto je třeba zvyšovat povědomí o jejich činnostech a účelech. Diplomové práce na téma sociálního podnikání a sociálních firem jsou také uveřejňovány na platformě České sociální podnikání a slouží jako zdroj informací pro stávající a začínající sociální podnikatele i pro studenty zabývající se tématikou sociální ekonomiky a sociálního podnikání. 9

10 Teoretická část 1. Sociální firma a její teoretické vymezení V posledních několika letech se v České republice začíná prosazovat a rozvíjet nový koncept sociální ekonomiky 1, jakožto třetího sektoru. Tématu se v české literatuře věnuje především Dohnalová (2009). Možnosti sdružování a vytváření různých organizací a podniků nabízí v moderní občanské společnosti veřejný sektor, který je mezi státem a trhem a jednotlivými občany. Je nazýván třetím sektorem 2, vedle veřejného státního sektoru a soukromého ziskového tržního sektoru. (Dohnalová, 2009, s. 7) Tento trend společně s příklady dobré praxe lze vystopovat především v zemích západní Evropy, kde již řadu let tento model sociálního podnikání úspěšně funguje. Sociální podnikání se zaměřuje ve svých strategických cílech mimo jiné na zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce a sociální firmy začínají tvořit novou alternativu při řešení této celospolečenské otázky. Schéma č. 1 Společnost a vztah mezi veřejným sektorem, soukromým sektorem a sociální ekonomikou. Veřejný sektor (Stát) Soukromý sektor (Trh) Třetí sektor (Sociální ekonomika) Zdroj: Podle Dohnalová, 2006, in Dohnalová, Sociální ekonomika má významnou úlohu v místních podmínkách, neboť bezprostředně reaguje na konkrétní problémy a na potřeby občanů a vychází z dobrovolné kolektivní iniciativy. (Dohnalová, 2009, s. 7) 2 Pro třetí sektor se někdy užívá také označení třetí systém, sociální ekonomika, solidární ekonomika, občanský sektor, neziskový sektor nebo dobrovolnický sektor. (Dohnalová, 2009). V zahraničí se charakteristiky subjektů sociální ekonomiky a občanského sektoru často překrývají, odlišnost koncepce sociální ekonomiky od koncepce občanského sektoru je spojena s výkladem rolí subjektů třetího sektoru a s očekáváními, která má třetí sektor naplňovat sledování sociálního cíle, ekonomickou aktivitu (podnikání), a tím zvyšování podílu samofinancování, vytváření ekonomických statků a poskytování tržních služeb zejména v místních podmínkách při zachování požadavků občanského sektoru (inovace, důvěra, dobrovolnost). (Dohnalová, 2009, s. 7) 10

11 1.1. Teoretická východiska sociální firmy Koncept sociální firmy vychází z etických a humanistických základů. Základní myšlenkové přístupy mají své kořeny v sociální práci a existenciální filosofii. Charakteristika a standardy sociálních firem zase vycházejí z konceptu společenské odpovědnosti firem, sociální ekonomiky a sociálního podnikání. (Focus Praha, 2007). Psychosociální přístup - jedním z principů, který je využíván v sociálních firmách, je psychosociální přístup. Základní teze byla formulována již roku 1917 Mary Richmondovou, která se ve své práci zabývala diagnostikou sociálních podmínek jedinců a individuální sociální prací s klientem. (Navrátil, 2001) Dále tento koncept rozvíjela především Florence Hollisová, která poprvé formulovala model nazvaný psychosociální přístup a identifikovala hlavní procesy intervence, jimiž určila modifikaci prostředí, psychologickou podporu, posilování schopností klienta vnímat externí realitu a posilování schopností klienta vnímat intrapersonální realitu. (Navrátil, 2001, s. 43) Obecný teoretický rámec psychosociálního přístupu vychází z teorie systému, ekologického přístupu a psychodynamických konceptů. Člověk je vždy zasazen do konkrétní situace, která by měla být reflektována a jedinec na tuto situaci nějak reaguje. Tento přístup tak předurčuje postoje a zásady, které by měla sociální firma zaměstnávající znevýhodněné osoby na trhu práce dodržovat a zohledňovat. Důležitá je především individualizace, nehodnotící postoj, respekt, zachování důvěry a akceptace jinakosti. (Biestek in Navrátil, 2001). Humanistické a existencionální teorie - tyto přístupy vnímají člověka jako autonomní osobnost, která má vždy stejnou hodnotu. Jedinci jsou považováni za experty na svůj vlastní život a jejich názory, postoje a interpretace jsou platné a cenné. (Navrátil, 2001) Hodnoty pocházející z humanismu jsou východiskem většiny etických kodexů nejen v sociální práci, ale také u firem, které se rozhodnou sociálně podnikat. V rámci teoretického základu humanismu a existencionalismu vzniklo několik směrů, ze kterých zde uvedu ty, které se dotýkají sociálního podnikání. Přístup orientovaný na klienta ten na rozdíl od psychosociálního přístupu staví do oblasti zájmu význam vnitřního JÁ a možnost osobního růstu. Nezaměřuje se na prostředí jedince, člověk je vnímán jako proces, který je celoživotně ve vývoji. Dle Rogerse (in Navrátil, 2001, s. 51) člověk: 11

12 Má právo na vlastní důstojnost a rozvoj, jeho podstata je přirozená a jeho lidskou osobnost je třeba respektovat Je schopen si uvědomovat své vlastní hodnoty a řídit se jimi, být odpovědný k sobě i druhým Je schopen uspořádat a hodnotit své vlastní pocity, myšlenky a chování Je schopen se sám rozvíjet a utvářet pozitivní vlastnosti Je schopen konstruktivní změny a osobnostního vývoje V rámci tohoto přístupu je každý člověk vnímán jako autonomní bytost, která za sebe nese zodpovědnost a může se svobodně rozhodovat v rámci své životní situace. Na každou osobu by tak mělo být nahlíženo jako na osobnost, kterou je nutno vnímat zde a nyní (Rowe in Navrátil, 2001, s. 50), bez stereotypů či předsudků a s nárokem na svůj osobní prostor a svobodu. Tzn., že jedinec by měl mít také nárok svobodně vykonávat zaměstnání a tím se rozvíjet a naplňovat svou potřebu seberealizace. Některé znevýhodněné skupiny však na trhu práce nemohou zcela svobodně uplatňovat své pracovní strategie, protože jejich postavení je ztíženo stigmatizací či klasifikací zdravotní či sociální diagnózy. Sociální firmy by měly zajišťovat všem zaměstnancům stejné pracovní podmínky a autonomii bez rozlišování mezi neznevýhodněnými a znevýhodněnými zaměstnanci. Existencionální teorie a logoterapie Koncept V. E. Frankla, vychází z teze, že základní potřebou je vůle ke smyslu. Hledání smyslu je podstatnou kategorií lidské motivace. Podstatou je poskytnutí pomoci a opory jedinci, aby se dokázal zorientovat a získal energii a odvahu pro hledání vlastního sebeurčení. (Navrátil, 2001, s. 61). Z tohoto hlediska lidská práce a zaměstnání poskytuje v životě jedince nezastupitelné místo a dává mu smysl a řád. Dopomáhá důstojné existenci, přináší nejen nezávislost a materiální prospěch, ale také možnost seberealizace, společenské užitečnosti. Napomáhá mimo jiné v navazování nových sociálních vztahů, zvyšování sebeuplatnění a sebeúcty. Pro osoby zdravotně postižené je komplikované těchto stavů sebenaplnění a sebeurčení dosáhnout. (Focus Praha, 2007) Přitom pro zdravotně postiženého jedince je kontakt se zdravými lidmi v rámci výkonu zaměstnání často jedinou příležitostí k integraci a zapojení do běžného života. Výše zmíněné teoretické přístupy využívané především v sociální práci s klienty tvoří hodnotový rámec sociálních firem, v jejichž středu by měli stát zaměstnanci individuality se specifickými potřebami. 12

13 1.2. Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 3 je v České republice v posledních letech stále rozšířenější model odpovědného podnikání, které reaguje na neustále se globalizující trhy a tržní chování podniků. Sociální firmy 4 vycházejí částečně ze zásad a principů CSR a využívají je při formulování cílů a strategií sociálního podnikání. V pramenech nelze nalézt jednotnou definici CSR (Kuldová, 2010). Jedním ze způsobů vysvětlení této skutečnosti může být neukotvenost v české legislativě. Trnková (2004) zdůvodňuje tento fakt tím, že CSR je založena na dobrovolnosti firem, které se rozhodnou CSR aplikovat nad rámec povinných opatření, neexistují žádné konkrétní vymezující hranice, jež by určovaly rozsah uplatnění CSR v rámci konkrétních firem. CSR je konceptem, který se rozhodne firma dobrovolně naplňovat v rámci svého podnikání a stvrzuje s tím, že se bude spoluzodpovídat za blaho a udržitelný rozvoj moderní společnosti, ale zároveň bude usilovat o zachování konkurenceschopnosti a ziskovosti (Kuldová, 2010). Pro vystižení podstaty a porozumění problematice CSR jsem se rozhodla zde uvést definici Dytrta (2006, s. 103) CSR může být definována jako dobrovolná integrace sociálních a ekologických ohledů v součinnosti se zainteresovanými stranami do podnikatelských činností firmy. Jde o proces budování důvěry různých zainteresovaných stran ve fungování firmy, který nebude jen sledovat úzké ekonomické cíle, ale bude prospěšný ze širších společenských aspektů. CSR je spojována s transformací strategie podniku z Profit only, zaměřeného výhradně na zisk společnosti na tzv. strategii Triple-bottom-line, neboli tři Pé (Pavlík, Bělčík a kol., 2010). Tato strategie zahrnuje 3 pilíře: People, Planet, Profit. Charakteristické rysy CSR se dají rozdělit do tří rovin aktivit (Steinerová, Václavíková, Mervart, 2008, s. 2) : ekonomická činnost firmy (Profit) sociální rozvoj (People) ochrana životního prostředí (Planet) 3 Termín společenská odpovědnost firem se velmi často zkracuje. V literatuře se lze setkat s těmito typy zkratek: česká SOF a anglická CSR (Corporate Social Responsibility), zde budu využívat častější zkratku CSR. 4 I přes blízkost konceptů CRS a sociální firmy nelze považovat každou společnost, která se hlásí a naplňuje CSR zároveň za sociální firmu. Sociální firma je charakteristická zaměstnáváním určitého procenta znevýhodněných osob a reinvesticí zisku viz níže, což není podmínkou pro firmy, které se rozhodnou pro formu společensky odpovědného podnikání. 13

14 Sociální firmy zaměstnávající osoby se zdravotním postižením budou využívat především sociálního pilíře CSR Sociální ekonomika Koncept sociální ekonomiky vznikl v západní Evropě na prahu 21. století jako reakce na měnící se globalizovanou společnost, ekonomickou krizi a krizi sociálního státu. Jak uvádí Bednáriková a Francová (2011), sociální podnikání existuje ve společnosti již delší dobu, pojem sociální ekonomika se však začíná objevovat až po roce 2000 a její vývoj je silně závislý na historických a kulturních souvislostech jednotlivých zemí. Dle Dohnalové (2009) je v České republice dostatek předpokladů k pochopení významu třetího sektoru a přijetí koncepce sociální ekonomiky, nejsou však v současné době ještě příliš zavedené. Sociální ekonomika v ČR existuje, avšak není stejně jako sociální podniky dosud formálně definovaná, chybí legislativní ukotvení, nevznikl dosud orgán na vládní ani jiné úrovni, jehož předmětem by byla sociální ekonomika a je všeobecně nízké povědomí o obsahu tohoto pojmu. (Dohnalová, 2009, s. 8) Pokoušela jsem se v této práci uvést takové definice sociální ekonomiky, které by byly uplatnitelné v kontextu České republiky. Členská schůze TESSEA 5 upravila a přizpůsobila evropské pojetí tohoto pojmu tak, aby lépe zapadalo do souvislostí a stavu sociální reality v ČR: Pojem sociální ekonomika vnímáme jako souhrn aktivit uskutečňovanými subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje. (Bednáriková, Francová, 2011, str. 14) Komplexnější definici poté nabízí také Evropský ekonomický a sociální výbor EU, zde jsou zároveň vyjmenovány základní prvky sociální ekonomiky, vyplývající ze sociálních cílů: Společnou charakteristikou subjektů sociální ekonomiky je akcentování sociálních cílů, důraz na prvky podnikání, avšak nikoli potřeba maximálního obratu a zisku. Jejich základními hodnotami jsou solidarita, sociální soudržnost, sociální 5 TESSEA je zkratka pro Tematickou síť pro sociální ekonomiku, která vznikla v rámci stejnojmenného projektu č. CZ.1.04./5.1.01/ , podpořeného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl realizován v letech 2009 až (Bednáriková, Francová, 2011, s. 7) 14

15 odpovědnost, demokratické řízení, participace občanů a autonomie. Jsou kombinací podnikatelského zaujatí a ohledů k veřejnému zájmu. (Focus Praha, 2007, s. 13) Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že sociální stát již nemůže v plné míře zabezpečovat či podporovat všechny sociální potřeby svých obyvatel. Dochází ke snižování státní podpory a vlády předávají některé své tradiční úkoly do rukou soukromých organizací a podniků. (Dohnalová, 2009, s. 10) Je tedy nutné přenést část zodpovědnosti na veřejný sektor. Komerční pojetí a volný pracovní trh však také nejsou dostatečným řešením a nevyhovují nárokům moderní demokratické společnosti, které požadují především dostupnost služeb a uplatnění veřejného zájmu. Sociální ekonomika byla tedy vymezena, aby zastávala roli prostředníka mezi veřejným a soukromým sektorem, hájila sociální cíle státu a komunity, přispívala místnímu rozvoji, ale byla finančně na státu nezávislá a zisková Sociální podnikání Sociální podnikání 6 je ekonomickou činností s ohledem na sociální cíle komunity. Je prospěšné společnosti a životnímu prostředí. TESSEA vyzdvihuje jeho důležitou roli v místním rozvoji a častém vytváření pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Tato činnost však není pro sociální podnikání podmínkou. Nejčastěji využívanou definicí sociálního podnikání je definice schválena v roce 2002 ve Velké Británii: Sociální podnikání je podnikání s primárně sociálními cíli, jehož hospodářský zisk je v prvé řadě znovu investován do podnikání za stejným účelem nebo do rozvoje místní komunity, spíše než aby se jednalo o podnikání vedené potřebou maximalizovat zisk pro zainteresované osoby či vlastníky. (Social Enterprise, 2002, s. 13) V definici uvedené ve Výzvě k podpoře sociálního podnikání v ČR (2009) je tato premisa dále rozvíjena v širších souvislostech jako: Činnost podporující solidární chování, sociální začleňování a růst sociálního kapitálů, zejména na místní úrovni s maximálním respektováním trvale udržitelného rozvoje. 6 Je třeba vnímat rozdíl mezi sociální ekonomikou a sociálním podnikáním. Sociální ekonomika je považována za širší kategorii, do které kromě sociálních podniků patří také podpůrné a finanční instituce a NNO, které vykonávají určité ekonomické aktivity a nejsou při tom sociálním podnikem. 15

16 1.5. Sociální podnik Definicí tohoto konceptu lze nalézt v teorii i praxi mnoho. Lze říci, že můžeme tento pojem považovat za do jisté míry pružný a přizpůsobivý potřebám toho, kdo tuto kategorii definuje a k jakému účelu. Nejednoznačnost především mezi definicí sociálního podniku a sociální firmy lze nalézt také v řadě pramenů, ze kterých čerpá tato práce. Některé z nich nerozdělují sociální podnik a sociální firmu, já jsem se však rozhodla tyto dva termíny rozlišovat a dále se je pokusím v kapitole věnované sociální firmě vzájemně vymezit. Problém nejednoznačnosti definice může být zapříčiněn skutečností, že sociální podniky nemusí být legislativně stanoveny. (Focus Praha, 2007) Legislativa dosud neupravuje sociální podnik jako právní formu sociálně odpovědného podnikání. Přesto má sociální podnik jasnou strukturu znaků, které jej charakterizují. Tuto skutečnost lze demonstrovat na velmi obecné definici, kterou uvádí např. britská Social Enterprise Coalition 7. Ta si pod sociálním podnikem představuje takový podnik, který vytváří podnikatelskou aktivitu za účelem naplňování určených sociálních cílů. Je to jednoduše podnikání, které mění svět k lepšímu. Tuto všeobecnou, abstraktní definici je nutno pro pochopení řešené problematiky více konkretizovat. TESSEA vidí pod sociálním podnikem subjekt sociálního podnikání, který splňuje principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v základních dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu (triple bottom line) ekonomického, sociálního a environmentálního. (Bednáriková, Francová, 2011, s. 15) Základní principy sociálního podniku dle Výzvy k podpoře sociálního podnikání (2009) jsou: Obecně prospěšný cíl, který je formulován ve stanovách nebo statusu Participace, demokratické rozhodování a sociální kapitál Specifické financování a použití zisku Místní rozměr 7 Zdroj: Vlastní překlad autorky. Video charakterizující fungující sociální podniky: 16

17 Charakteristické znaky sociálních podniků dle Focus Praha (2007, s. 14) Orientace na podnikání sociální podniky jsou přímo zaměřeny na tržní produkci výrobků nebo služeb. Sociální cíle Sociální podniky mají explicitně vymezené sociální a/nebo environmentální cíle. Sociální vlastnictví sociální podnik může být založen na spoluúčasti stakeholderů, kteří řídí podnik a jsou odpovědní za sociální, environmentální a hospodářský dopad. Zisk může být rozdělen mezi zainteresované strany nebo využit ve prospěch komunity. Aby mohl být podnik prohlášen za sociální, je třeba, aby byl subjektem soukromého práva 8, splňoval výše uvedené charakteristické znaky, byl svou povahou, formou podnikání a strategickými cíli podnikáním sociálním. Např. mít sociální poslání zabudováno do struktury a systému řízení podniku a mít určen způsob, jak budou využity zisky z podnikatelské činnosti k financování rozvoje komunity a investování do zaměstnanců Sociální firma Potom, co zde byly charakterizovány sociální ekonomika, sociální podnikání a sociální podnik, dostávám se k hlavnímu tématu této práce, kterému se budu podrobně věnovat v rámci empirické části. Sociální firma vychází z principů sociální ekonomiky, je modelem sociálního podnikání a jedná se o konkrétní formu sociálního podniku. Problematické je zde především zaměňování pojmů sociální podnik a sociální firma. Ač se podnik a firma využívají v praxi coby synonyma, zde budu rozlišovat mezi sociálním podnikem, coby subjektem nadřazeným a sociální firmou, která může být pouze jednou z variant sociálního podniku. Stejně tak však mohou být sociálním podnikem také např. družstva, občanská sdružení, atd., která se nezaměřují na zaměstnávání znevýhodněných osob, ale mají jiné sociální či ekologické cíle sloužící k rozvoji komunity. Charakteristickým znakem, který je typický pro sociální firmu, je zaměstnávání určitého procenta znevýhodněných osob na trhu práce 9. 8 Subjekty soukromého práva jsou: družstva, občanské sdružení, obecně prospěšné společnosti, církevní právnické osoby, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a osoby samostatně výdělečně činné. Nepatří zde příspěvkové organizace a obce (Focus Praha, 2007, s. 14) 9 V literatuře se lze setkat ještě s jiným termínem, odpovídajícím charakteristice sociální firmy a tou je integrační sociální podnik. (Bednáriková, Francová, 2011). V anglické literatuře se pro sociální firmy 17

18 Mezinárodně uznávaná definice sociální firmy přijatá platformou Confederation of European social Firms, Employment initiatives and social Co-operatives (CEFEC) v roce 1996 se skládá z následujících bodů 10 : Sociální firma je vytvořena za účelem zaměstnávání lidí s postižením nebo jinak znevýhodněných na trhu práce. Jedná se o podnikatelský subjekt, který užívá vlastní tržně orientované výrobky zboží a služeb k naplňování svých sociálních cílů. Podstatný počet zaměstnanců jsou lidé s postižením nebo jiným znevýhodněním na trhu práce. Každý zaměstnanec dostává tržní mzdu nebo plat odpovídající jeho práci (bez ohledu na produktivitu práce) Pracovní podmínky by měly být rovné mezi znevýhodněnými a neznevýhodněnými zaměstnanci. Všichni zaměstnanci by měli mít stejná práva a povinnosti Hodnoty sociálního podnikání dle Social Firms UK 11 : Enterprise Podnikání sociální firmy kombinují tržní orientaci se sociálními cíli a společenským posláním. Sociální firma by měla získávat ze svých podnikatelských činností minimálně 50 % příjmů. Employment Zaměstnávání sociální firma vytváří pracovní prostředí, které zajišťuje všem zaměstnancům podporu, příležitost a smysluplnou práci. Procento znevýhodněných zaměstnanců musí přesahovat zákonem stanovenou hranici. V ČR je tato hranice v přepočtu na celé úvazky minimálně 25 %. Empowerment Integrace/nezávislost sociální firma usiluje o sociální a ekonomickou integraci znevýhodněných lidí tím, že je zaměstnává. Klíčovým nástrojem k tomuto cíli je plnohodnotný pracovněprávní vztah na základě pracovní smlouvy a posílení ekonomické nezávislosti prostřednictvím vyplácení tržních mezd zaměstnancům. uvádí zkratka WISE (Work Integracion Social Enterprise). Dostupné např. na: 10 Citováno z: 11 Citováno z: Přeloženo a upraveno pro ČR autorkou. 18

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015

Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Sociální podnikání uvedení do problému 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Praha, 5.6.2015 Eva Kučerová, odborná asistentka katedry humanitních věd ČZU Praha, kucerovae@pef.czu.cz, tel. 603

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008

GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 GLE o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Úvodní slovo GLE o.p.s. zažilo zajímavý a přínosný rok. Uspořádali jsme několik kurzů a seminářů v oblasti projektového managementu a sociálního podnikání, docházelo k výměně

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci 15.4.2015 2014/2236(INI) NÁVRH ZPRÁVY o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti (2014/2236(INI))

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Pozice Asociace nestátních neziskových organizací Zelený kruh Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Duben 2012 Doporučení... 2 Popis problémové situace... 3 1. Návaznost na významné strategie a

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Jak začít se sociální podnikáním

Jak začít se sociální podnikáním Jak začít se sociální podnikáním Brožura pro budoucí sociální podnikatele Vážení čtenáři, držíte v ruce brožuru s názvem Jak začít se sociálním podnikáním? Ano, jak začít s popisem sociálního podnikání?

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA

Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Sociální pilíř CSR ve vztahu k zaměstnávání OZP LEGISLATIVA Karel Rychtář (AZZP ČR) Ostrava, 15.9.2014 OP LZZ, CZ.1.04.5.1.01/77.00003 PPS pilotní kurz legislativa 1. Úvod 2. Osoba se zdravotním postižením

Více

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax:

Adresa: Na Františku 32 Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp 110 15 Praha 1 Telefon: 224 853 465 Fax: Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada

Vznik Klastru. 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada listopad 2014 Vznik Klastru 7. 11. 2013 registrace stanov občanského sdružení Klastr sociálních inovací a podniků SINEC 2. 12. 2013 úvodní Valná hromada Orgány Klastru Valná hromada nejvyšší orgán Klastru

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Sociální podnikání Michal Zháněl

Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání Michal Zháněl Sociální podnikání 1. Definice sociálního podnikání 2. Blindekuh jako příklad úspěšného podniku a časté chyby sociálních podnikatelů 3. Právní úprava 4. Srovnání právních

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dominika Linhartová pracovní konzultantka APLA Praha, Střední Čechy, o. s. V Holešovičkách 593/1a, Praha 8 OZP Osobami se zdravotním postižením (OZP) jsou podle

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu

Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15. Katedra podnikání a managementu Tematické okruhy bakalářských prací pro akademický rok 2014/15 Katedra a managementu prof. Ing Zdeněk Mikoláš, CSc. Rodinné doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. Rozvoj klíčových kompetencí podnikatelů a manažerů

Více

Opatření na podporu podnikání

Opatření na podporu podnikání Opatření na podporu podnikání MUDr. Martin Kuba 14. června 2012, Praha Přehled nových finančních nástrojů pro MSP Národní program podpory Strukturální fondy OPPI Program švýcarsko-české spolupráce Program

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5

předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ 5 Název tématického celku: Vliv integrace Evropy na podnikání bank Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Metodika vzniku sociální firmy

Metodika vzniku sociální firmy Sociální firma Hračkotéka Metodika vzniku sociální firmy Obchod s hračkami jako sociální firma zaměstnávající osoby se zdravotním znevýhodněním Tato metodika vznikla jako jeden z výstupů klíčové aktivity

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

Partnerství v oblasti zaměstnanosti v Rakousku a v České republice Alena Zieglerová

Partnerství v oblasti zaměstnanosti v Rakousku a v České republice Alena Zieglerová Partnerství v oblasti zaměstnanosti v Rakousku a v České republice Alena Zieglerová Úřad práce v Mostě 21. setkání krajů, NVF, 25.-26.11.2009 Teritoriální pakty zaměstnanosti v Rakousku Teritoriální pakty

Více

Regionálního programování

Regionálního programování VŠB Technická univerzita v Ostravě Fakulta ekonomická Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vybrané kapitoly Regionálního programování (Prozatímní studijní texty) Doc. Ing. Alois Kutscherauer,

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE

ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE Individuální projekt Karlovarského kraje Udržitelnost dostupnosti krajské sítě sociálních služeb Karlovarského kraje ZÁSOBNÍK PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU UPLATNITELNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM

Více

Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem Společenská odpovědnost firem 15. 2. 2007 Krátce o historii... Diskuze o CSR jsou téměř 3 desetiletí staré, datují se od prvního Dne země v USA v roce 1970 1970 a 1980 CSR se posouvá dopředu pod tíhou

Více

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Doporučená literatura SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 353 s. ISBN 80-247-1501-5, ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3.

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011

Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Vyhodnocení dotazníkového šetření ČUPZ za rok 2010, září 2011 Shrnutí Dotazníkového šetření se zúčastnilo 23 ze 36 oslovených poskytovatelů PZ (včetně jejich poboček) Poskytovatelé PZ zastoupeni ve 13

Více

MOŽNOSTI PODPORY PROJEKTŮ PRO VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ Informace k připravované výzvě v rámci prioritní osy č.1 Adaptabilita, operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v programovacím období 2007-2013

Více

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR

PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR PŘEDSTAVENÍ VÝSTUPŮ PROJEKTU OP LZZ STRATEGIE AGE MANAGEMENTU V ČR Mgr. Ilona Štorová 16.11.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pilíře Age Managementu Pracovní schopnost

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více