MIGRACE DAGMAR BARTO OVÁ

Transkript

1 MIGRACE DAGMAR BARTO OVÁ eská republika se stala od roku 1991 migra n ziskovou zemí. Na kladném migra ním saldu se zpo átku velkou m rou podílela návratová imigrace našich ob an, v letech 199 a 1993 zvýšený migra ní pohyb v souvislosti s rozd lením eskoslovenska a po celá 9. léta sílící p íliv cizinc. Migra ní p ír stky byly tlumeny na po átku 9. let ješt vyššími po ty vyst hovalých, též v souvislosti s rozd lením eskoslovenska, avšak pozd jší údaje o po tech vyst hovalých osob jsou zkresleny neúplnou evidencí vyst hovalých osob, která p etrvává do sou asnosti. Statistické údaje o celkových po tech p ist hovalých osob a cizinc pobývajících na našem území však byly rozt íšt né, nebo platilo n kolik právních norem týkajících se druh pobytu a zp sob evidence cizích státních p íslušník. Krom tzv. krátkodobých pobyt (do 1 dn ), které nebyly považovány za zahrani ní migraci, se mohli v 9. letech podle tehdejší legislativy na území eské republiky zdržovat cizinci s povoleními k trvalému nebo dlouhodobému pobytu. Za zahrani ní migraci sledovanou statistickými orgány bylo tehdy podle statistické definice považováno st hování p es hranice státu spojené se zm nou trvalého bydlišt. Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu byli evidováni statistikou ministerstva vnitra resp. statistikou ministerstva práce a sociálních v cí (pokud zde pobývali na pracovní povolení) a do statistik p ist hovalých osob byli za azováni jen tehdy, když získali povolení k trvalému pobytu (a to i v p ípadech, když se fyzicky v bec nest hovali). Protože získat povolení k dlouhodobému pobytu bylo mnohem snazší než povolení k trvalému pobytu (podmín no p edchozím p echodným pobytem nebo dalšími d vody p edevším spojováním rodin), po ty cizinc s povolením k dlouhodobému pobytu rostly podstatn rychleji než po ty cizinc s trvalým pobytem. V roce 199 bylo v eské republice celkem p es 3 tisíc cizinc, z nich více než t i tvrtiny tvo ili cizinci s povolením k trvalému pobytu, ale v roce 1993 již cizinci s dlouhodobým pobytem p evažovali (6 % z celkového po tu 7 tisíc cizinc ). S tím, jak postupn vzr stala migra ní atraktivita eské republiky a jak se esko m nilo ze zem tranzitní na zemi cílovou, tvo ily osoby s dlouhodobým pobytem v letech již t i tvrtiny cizinc, v letech 199, kdy po ty cizinc s trvalým pobytem stagnovaly, to bylo 7 %, p i emž celkové po ty cizinc se pohybovaly kolem tisíc osob. V roce vstoupily v platnost nové zákony o pobytu cizinc, kterými se zm nily definice typ pobytu cizinc a jejich evidence zm nou metodiky sledování zahrani ní migrace bohužel áste n ztratila návaznost na data o zahrani ní migraci z minulých let. Druhy pobytu cizinc na území eské republiky se rozlišují podle zákona. 36/1999 Sb. o pobytu cizinc, resp. podle tzv. euronovely (zákona. 17/ Sb.) s ú inností od 1.3.3, a podle zákona. 3/1999 Sb. o azylu. Zm ny v migra ní legislativ se odrazily v kolísání po t cizinc s p echodnými pobyty, zatímco po ty cizinc s trvalým pobytem 3 Trvalý pobyt nadále zvolna vzr staly. Od roku 1 se celkové po ty cizinc op t zvyšují a zvlášt v posledních t ech letech po ty cizinc s trvalým pobytem rostou rychleji (pro adu žadatel o trvalý pobyt již uplynuly zákonné ekací lh ty). Postupn se podíl cizinc s p echodným a trvalým pobytem vyrovnává, takže v roce 6 z celkového po tu 33 tisíc cizinc tvo ili cizinci s trvalým pobytem již více než dv p tiny. V obr. 1 jsou svislými plnými árami ozna eny zm na státoprávního uspo ádání ( ), zm ny legislativy (v roce 1999 a 4) a statistické definice obyvatelstva (1). Za cizince se v sou asnosti považuje osoba, která nemá eské státní ob anství, p i emž se rozlišuje n kolik kategorií cizinc, pro n ž platí rozdílné imigra ní p edpisy. První z nich jsou ob ané zemí Evropské unie (v etn ob an Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Islandu) a jejich rodinní p íslušníci, kte í zde žijí trvale nebo p echodn a už s povolením k trvalému nebo p echodnému pobytu, nebo bez n j. V p ípad povolení pro p echodný pobyt vydávané ob an m Evropské unie a p idružených stát jde o nárokované povolení sloužící hlavn jako potvrzení o pobytu pro styk s ú ady p íp. jako doklad o délce pobytu pro žádost o povolení k trvalému pobytu. Další kategorii tvo í ob ané zemí mimo Evropskou unii (ob ané tzv. t etích zemí), kte í v eské republice mohou Migra ní atraktivita eska roste Obr. 1: Vývoj po tu cizinc podle druhu pobytu (do roku 1993 bez osob s nezjišt ným státním ob anstvím, v roce 6 bez osob s ud leným azylem) Po et (v tis.) 3 P echodný a dlouhodobý pobyt MIGRACE 7

2 pobývat p echodn krátkodob do 9 dn (bez víza nebo s vízem do 9 dn ), nebo zde pobývají p echodn na vízum nad 9 dn (platí maximáln 1 rok) nebo na povolení k p echodnému dlouhodobému pobytu, které navazuje na vízum nad 9 dn, a kone n cizinci z t etích zemí žijící zde na povolení k trvalému pobytu. P itom cizinci s platným azylem mají postavení jako cizinci s trvalým pobytem. Poslední kategorii tvo í cizinci bez ohledu na hranice Evropské unie, což jsou registrovaní žadatelé o azyl a cizinci zdržující v esku v rámci do asné ochrany (zákon. 1/3 Sb.). P echodné krátkodobé pobyty nejsou považovány za zahrani ní migraci. Je t eba upozornit též na skute nost, že krom všech t chto cizinc pobývá v esku zna ný po et osob nelegáln. Obr. a: Složení obyvatelstva s dlouhodobým pobytem podle národnosti dle dat s ítání 1 Obr. b: Osoby s dlouhodobým pobytem (v % z obyvatelstva p íslušné národnosti), s ítání ,4 romská n mecká rusínská Obyvatelstvo p íslušné národnosti z nich osoby s dlouhodobým pobytem ma arská slovenská Podíl (v %) 17, 16,,7 Národnost polská ecká chorvatská rumunská 9,1 bulharská srbská 4, ruská,, 1, ukrajinská ukrajinská vietnamská slovenská ruská polská bulharská n mecká ma arská ostatní a nezjišt na albánská vietnamská Národnost Podíl (v %) Obr. 3: Cizinci podle státního ob anství podle druhu pobytu v roce 6 (deset nejvíce zastoupených zemí) Ukrajina (3%) Slovensko (1%) Vietnam (13%) Rusko (6%) Polsko (6%) N mecko (3%) Moldavsko (%) Bulharsko (1%) Spojené státy (1%) ína (1%) Trvalý pobyt "Dlouhodobý pobyt" Nejednotnost ve statistice zahrani ní migrace, kdy eský statistický ú ad evidoval zahrani ní migraci osob s trvalým pobytem v eské republice (v souladu s definicí migrace) a orgány ministerstva vnitra po ty cizinc s ud lenými povoleními k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž by byly tyto statistiky propojitelné, trvala až do s ítání lidu 1. Ve shod s doporu eními OSN ke s ítání lidu a ke statistice zahrani ní migrace se tehdy stali sou ástí obyvatelstva eska též azylanti a cizinci zdržující se v eské republice na vízum nad 9 dní, pobývající zde déle než rok, kte í zde mají obvyklé bydlišt ; od 1..4 jde o osoby s p echodným pobytem (ob ané Evropské unie) a dlouhodobým pobytem (ob ané t etích zemí). Zm na statistické definice znamenala zvýšení po tu obyvatel o tém 7 tisíc osob; nej ast ji šlo o cizince z Ukrajiny, Vietnamu a ze Slovenska. Od s ítání 1 se údaje o cizincích každoro n aktualizují na základ dat o po tech p ist hovalých a vyst hovalých cizích státních p íslušník získávaných b žnou registrací st hování a postupn dochází k harmonizaci datových zdroj. Po ty cizinc na našem území od roku 1993 (vznik samostatné Po et cizinc (v tis.) eské republiky) do roku 6 vzrostly více než 4krát. Ke konci roku 6 žilo v esku cizinc (v etn 1 7 azylant ), tedy na 1 obyvatel p ipadalo 31 cizinc (v roce to bylo 7 cizinc ). Z nich bylo mezi obyvatele eské republiky zahrnuto 96 tisíc cizinc (po ode tení 7 tisíc cizinc s vízy nad 9 dn ), takže podíl cizinc v populaci v roce 6 p edstavoval,9 % (vzr st z, % v roce ). Od s ítání 1 se tedy podíl cizinc v obyvatelstvu eské republiky zvýšil více než ty ikrát. Do po tu obyvatel eska se zapo ítávají také lidé, kte í obdrželi politický azyl: ke konci roku 6 žilo v na území státu 1 7 osob s ud leným azylem nejvíce mezi nimi bylo státních ob an Ruska, Afghánistánu, B loruska a Rumunska. Ve složení cizinc podle státního ob anství tvo ili nejv tší podíl Ukrajinci ( tisíce osob), za nimi byli s tém polovi ním podílem Slováci, z po etn ji zastoupených cizinc následovali ješt ob ané POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 1 6

3 Vietnamu, Ruska a Polska. U Ukrajinc ze t í tvrtin p evažovaly p echodné pobyty, u Slovák z 6 %. P evahu osob s povolením k trvalému pobytu m li naopak cizinci z Vietnamu a Polska. Ukrajinci krom toho, že p edstavovali tém t etinu cizinc, m li také nejv tší migra ní mobilitu. V roce 6 dosáhlo zahrani ní st hování zatím nejv tšího objemu od vzniku samostatné eské republiky byly zaregistrovány tém tisíce st hujících se. Zvýšily se jak po ty p ist hovalých, tak vyst hovalých osob, takže migra ní saldo se ve srovnání s rokem snížilo na 3 tisíc osob. Tab. 1: Zahrani ní st hování Ukazatele migrace celkem z toho muži (%) P ist hovalí ,6 Vyst hovalí , Saldo migrace ,3 Objem st hování ,3 Saldo na 1 obyvatel (muž ),9,6, 1,, 1, 3, 3,4 4,3 V roce se p ist hovaly z Ukrajiny 4 tisíce osob a odst hovalo p es 11 tisíc osob, takže v eské republice p ibylo legální migrací 1 tisíc Ukrajinc, ješt v tší objem m la tato migrace v roce 6, p i emž po ty p ist hovalých Ukrajinc p esáhly 3 tisíc osob a podíl migrace Ukrajinc z celkového obratu vzrostl ze 41 % na 47 %. V roce 6 se také zvýšily migra ní obrat a saldo st hování osob s ruským a vietnamským státním ob anstvím, kdežto migra ní mobilita a saldo migrace se Slovenskem se snížily. Po adí zemí, jejichž státní ob ané m li v eské republice nejvyšší migra ní p ír stky, se v posledních dvou letech stabilizovalo ve srovnání s rokem 4, kdy hlavn vlivem záporného salda slovenských migrant (úbytek 67 osob) byl celkový migra ní p ír stek ve srovnání s rokem polovi ní (z ejm v d sledku legislativních zm n v souvislosti se vstupem eské republiky a Slovenské republiky do Evropské unie, kdy za ala platit tzv. euronovela zákona. 36/1999 Sb. a zm nila se pravidla registrace migrant ze Slovenska). Tab. : Migra ní saldo podle státního ob anství imigrant 4 6 Státní ob anství Saldo Státní ob anství Saldo Státní ob anství Saldo Ukrajina Ukrajina 1 43 Ukrajina Vietnam 3 67 Slovensko 161 Slovensko 6 eská republika 1 6 Vietnam 3 49 Vietnam 4 3 Rusko Rusko Rusko 14 Polsko 747 N mecko 1 33 Moldavsko N mecko 67 Polsko Mongolsko 1 7 Moldavsko 7 Moldavsko 91 Polsko 3 ína 369 Mongolsko 64 ína 777 Bulharsko 6 Spojené státy 93 N mecko 734 Spojené státy ína 46 Spojené státy 4 Ostatní Ostatní 7 Ostatní 4 4 Celkem 1 63 Celkem 36 9 Celkem 34 7 Z v kového složení cizinc je patrné, že velká v tšina z nich p ichází do eska za prací nebo studiem. Nej ast ji to jsou lidé ve v ku 4 let, d ti do let jsou zastoupeny v omezeném rozsahu. Pokud zde cizinci zakládají rodiny, jde hlavn o cizince s trvalým pobytem. V roce 6 se narodilo 1 3 d tí s jiným než eským ob anstvím nejvíce Vietnamc (4) a Ukrajinc (). Nejv tší rozdíl proti domácí populaci je v minimálním zastoupení starších lidí nad 6 let. Pokud bychom v kové složení hodnotili pom rem osob ve v ku nad 6 let a d tí do let, je rozdíl z ejmý ješt více, u domácí populace inil 144 %, u cizinc %. Zcela deformovaná je struktura cizinc podle pohlaví; ve v ku od 3 do let bylo muž dokonce tém dvakrát více než žen. Podíl p ist hovalých muž od roku 3 mírn klesal, p esto muži tvo ili stále více než 6 % imigrant. MIGRACE 9

4 Obr. 4: V kové složení cizinc v eské republice v roce 6 Obr. : Rozmíst ní cizinc v krajích R v roce Ob anky R Ob ané R Praha St edo eský Jihomoravský Cizinky Cizinci Ústecký Moravskoslezský 1 7 V ková skupina Karlovarský Plze ský Královéhradecký Liberecký Jiho eský Olomoucký Pardubický Vyso ina Zlínský Podíl osob (v %) Po et cizinc (v tis.) Obr. 6: Zastoupení cizinc v evropských zemích (kolem roku 4) Podíl (v %) Rozmíst ní cizinc na území státu je velmi nerovnom rné. Koncentrují se p evážn ve velkých m stech a v p íhrani ních regionech severních a západních ech. Tém polovina z nich (147 tisíc) se soust e uje v Praze a ve St edo eském kraji. V porovnání s jinými evropskými státy pat í dosud esko k zemím s velmi nízkým podílem cizinc. Podobn nízké zastoupení, do 4 %, m ly Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Polsko, Ma arsko nebo Slovensko. Vyšší podíly cizinc %, uvád ly Rakousko, N mecko, Kypr, ecko i Belgie, více než p tinu obyvatelstva tvo ili cizí státní p íslušníci v Estonsku a v Lotyšsku, dv p tiny obyvatelstva v Lucembursku. S výjimkou Estonska a Lotyšska, kde jde o státní p íslušníky Ruské federace, je v ostatních zemích skladba cizinc spíše pestrá. Objem vnit ního st hování v posledních letech na rozdíl od poklesu nebo stagnace v 9. letech op t zvolna vzr stal. Místo svého bydlišt zm nilo více než tisíc osob, což bylo o necelých 1 tisíc více než v roce. Lidé se st hovali nej ast ji na kratší vzdálenosti, podíl st hování mezi obcemi stejného okresu se sice o n co snížil, ale stále p edstavoval 4 % mobility. Stejn jako v minulých letech platilo, že pokud se lidé st hují na v tší vzdálenosti než mezi obcemi, jsou to ast ji st hování mezi kraji než mezi okresy téhož kraje. Tab. 3: Objem vnit ního st hování podle typ administrativních jednotek Rok 6,6 7,1,1,3,9 9,4 9,4,6 1, 1,3 1, 1,9,,3,3, 3,4 4,3 4,7,,3,6 Slovensko Litva Ma arsko Polsko esko Finsko Slovinsko Portugalsko Malta Itálie Nizozemsko Velká Británie Dánsko Švédsko Francie Špan lsko Irsko ecko Belgie N mecko Rakousko Kypr Estonsko Lotyšsko Lucembursko celkem Objem vnit ního st hování (abs.) z kraje do kraje,, z okresu do okresu v kraji 3,6 z obce do obce v okrese z kraje do kraje V % celkového objemu z okresu do okresu v kraji z obce do obce v okrese ,7 16,3, ,6 16,, , 16,7 1, ,7 17,1 1, , 17, 1, ,4 19,4 4, ,1 19,4 44, Mezikrajská migrace tvo ila 36 % st hování a její podíl zvolna vzr stal. V t chto p esunech se ale skrývá i významný podíl migrace mezi Prahou a St edo eským krajem, který tvo il v roce 6 tém tvrtinu st hování mezi kraji, p i emž po et vyst hovalých z Prahy do St edo eského kraje byl zhruba dvojnásobkem st hování opa ným sm rem. Migra ní bilance Prahy byla v roce 6 však poprvé od p elomu století tém vyrovnaná (úbytek necelých 4 osob, zatímco v p edchozích letech p ekra oval 6 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 1 6

5 tisíce osob), p itom z celkového po tu 1,9 tisíc vyst hovalých z Prahy sm ovalo do St edo eského kraje 13,3 tisíc osob. Naopak do Prahy se celkem p ist hovalo 1, tisíc osob, z nich byla celá t etina ze St edo eského kraje. St edo eský kraj lze tedy považovat za p irozené široké zázemí hlavního m sta. Praha však byla významným migra ním centrem i pro ostatní kraje. Podíl mezikrajského st hování s Prahou p edstavoval 46 % mezikrajské migrace. Tab. 4: Migrace mezi obyvatelstvem velkom st a jejich zázemím M sto (okresy v zázemí) Ukazatel Praha obrat (Praha-východ, Praha-západ) saldo Brno obrat (Brno-venkov) saldo Plze obrat (Plze -jih, Plze -sever) saldo Ostrava obrat (Frýdek-Místek, Karviná, Opava, Nový Ji ín) saldo Suburbaniza ní tendence, které lze ve vnit ní migraci pozorovat od poloviny 9. let, dále pokra ují. St hování obyvatel velkých m st do jejich okolí se týkalo nejen hlavního m sta, ale také Brna nebo Plzn a v menší mí e i dalších velkých m st. Trendy p esouvání bydlení za hranice velkom st do istšího a klidn jšího prost edí, podporované i výhodn jšími cenami stavebních pozemk, jsou nejvíce patrné v okresech v t sné blízkosti Prahy a Brna. Rostoucí záporné migra ní saldo Prahy a sousedních okres Praha-východ a Praha-západ lze z eteln sledovat již od poloviny 9. let. Migra ní obrat se zvyšoval a rostlo i migra ní saldo, p i emž v roce 6 saldo st hování mezi t mito okresy a Prahou p edstavovalo již,3 tisíc osob ve prosp ch obou okres. Podobn z Brna z celkového po tu 6,7 tisíc vyst hovalých osob sm ovalo 39 % do okresu Brno-venkov, zárove ale ze 4, tisíc p ist hovalých do Brna byla více než tvrtina z okresu Brno-venkov. Suburbanizace iní již 9 % objemu vnit ní migrace K vyrovnávání migra ního salda Prahy do zna né míry p ispívalo st hování cizinc, kte í tvo ili t etinu p ist hovalých do Prahy. Podíl cizinc na vnit ní migraci p itom stále roste, v roce 6 tvo ilo st hování cizinc již více než desetinu objemu vnit ní migrace, v tom jsou ale zahrnuty také pouhé zm ny v evidenci bydlišt cizinc, kdy nedochází k fyzickému st hování. Více než polovinou se na vnit ní migraci cizinc podíleli Ukrajinci (6 %), patnácti procenty Vietnamci, šesti procenty Slováci, dále pak ob ané Moldavska a Ruska. Rostoucí objem vnit ního st hování byl zp soben jednak vyššími po ty osob p icházejících do v ku, kdy je vysoká intenzita st hování ( 34 let), jednak zvýšenou intenzitou migrace, která však p esto hodnotou 1,9 p est hování na 1 obyvatel nedosahovala úrovn z první poloviny 9. let. Ve srovnání s rokem vzrostla do roku 6 intenzita st hování ve v ku 4 let a u d tí do let, snížila se naopak u senior starších 7 let a mladých lidí ve v ku 4 let. Zatímco v roce 1993 byla nejvyšší intenzita migrace ve v kové skupin 4 let, v roce se vysoká intenzita st hování rozší ila i do v ku 9 let. Teprve v roce 6 se však posun nejvyšší intenzity st hování do pozd jšího v ku projevil z eteln. Zvýšení intenzity migrace hlavn ve v ku od 3 do let m lo více p í in: souviselo s delší dobou vzd lávání a v d sledku toho s pozd jším vstupem na pracovní trh, s rostoucí pracovní mobilitou v tržním prost edí, dále s odkládáním s atk a s odkládáním založení rodiny a též s vývojem úrovn bydlení. Nezm nil se rozdílný charakter intenzity st hování podle pohlaví; ženy se st hovaly vždy ast ji než muži a zejména intenzita st hování mladých žen do 3 let byla vždy vyšší než intenzita st hování muž. Obr. 7: Objem a intenzita vnit ního st hování podle pohlaví a v ku Za átkem 1. století se migra ní mobilita obyvatelstva eské republiky op t za ala zvyšovat, avšak stále z eteln ji se odd lují migra n aktivní, ziskové oblasti zejména Praha a st ední echy, dále Jiho eský a Plze ský kraj. Ostatní velké oblasti byly migra n ztrátové, avšak p i podrobn jším územním pohledu se stále výrazn ji uplat uje v migra ní bilanci faktor výhodné polohy. Stále z eteln ji vystupují periferní regiony s dlouhodobými úbytky obyvatelstva zejména v územích vzdálených od ekonomických Po et st hujících se osob (v tis.) Objem migrace v roce 6, muži Objem migrace v roce 6, ženy Intenzita na 1 obyvatel v roce Intenzita na 1 obyvatel v roce V ková skupina Z 1 osob p íslušného v ku se st hovalo MIGRACE 61

6 Obr. : Migra ní saldo podle velikostních skupin obcí (vnit ní I zahrani ní migrace) Migra ní saldo (na 1 obyvatel) a správních center, se špatnou dopravní dostupností a nedostatkem pracovních p íležitostí, bez možnosti zapojení do p eshrani ních ekonomických celk. Suburbaniza ní tendence, levn jší bydlení mimo velká m sta a dobrá dopravní dostupnost zam stnání naopak podporují st hování do atraktivních oblastí hlavn v zázemí m st. A koliv se dále zpomaloval proces koncentrace obyvatelstva, roste v posledních letech atraktivita nejv tších m st, která se z migra n ztrátových m ní v zisková nebo alespo s vyrovnanou migra ní bilancí. K této prom n zna n p isp li i cizí státní p íslušníci, zapo tení do obyvatelstva eské republiky a postavení hlavního m sta Prahy a Plzn. Nejvíce od roku vzrostly relativní migra ní p ír stky v obcích do dvou tisíc obyvatel, ale p ír stky zaznamenala i menší m sta do tisíc obyvatel. Naopak se dále prohloubily migra ní ztráty m st od do tisíc obyvatel a migra n ztrátovou z stala i kategorie m st s tisíci obyvateli. Nový trend snižování úbytk migrací je patrný také u velkých m st od tisíc do tisíc obyvatel. Ve vnit ní migraci pokra ují v posledních letech tendence dekoncentrace a suburbanizace, vylid ují se špatn dostupná sídla nejen ve venkovském osídlení ale i na periferiích ekonomických center. Týká se to zvlášt vesnic s malými možnostmi zam stnání, ve kterých ubývalo obyvatelstvo asto již v minulosti. V n kterých p ípadech došlo naopak díky novým migra ním tok m k renesanci bydlení i v p vodn venkovské krajin. N která venkovská sídla v dosahu v tších m st, která sloužila v 7.. letech z v tší ásti k rekreaci, se op tovn m ní na sídla s p evahou trvalého bydlení. Do ady menších sídel se st hují ( asto jde o návraty) senio i, kte í tak využívají zdejších obvykle nižších náklad na bydlení a na další služby. Ke zlepšování migra ní bilance velkých m st p isp lo do ur ité míry také nové postavení ásti cizinc v populaci eské republiky. 6 6 POPULA NÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 1 6