Sociální podniky v cestovním ruchu

Transkript

1 Sociální podniky v cestovním ruchu Diplomová práce Ilnara Kuzbekova Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: leden @post.vsh.cz Praha 2013

2 Social enterprises in tourism Master s Dissertation Ilnara Kuzbekova The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Management of destination of tourism Thesis Advisor: doc. Ing. Marie Dohnalova, CSc. Date of Submission: Date of Thesis Defense: January @post.vsh.cz Prague 2013

3 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Sociální podniky v cestovním ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souhlasu s 47 b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. Ilnara Kuzbekova V Praze dne

4 Abstrakt Kuzbekova Ilnara. Sociální podniky v cestovním ruchu. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : stran 81. Tato diplomová práce je věnovana analýze sociálního podnikání v ČR, zejména v oblastí cestovního ruchu. Provádím případovou studii a analýzu sociální firmy Jůnův statek. Tato práce věnuje pozornost specifice sociálních podniků, jejich odlišností, vyžadujících specifické řízení a financování. Porovnávám sociální i klasické podniky, zkoumám podmínky pro založení nových sociálních podniků v ČR, vyhodnocují bariéry pro fungování sociální ekonomiky a problématiku tohoto odvětví. Diplomová práce je rozdělená na tři hlávní části: teoreticko-metodologickou, analytickou a návrhovou. První část je teoretickou základnou práce. Druhá část je analytickým zpracováním ziskáných poznátku metodou provedení případové studie, její součásti je rozhovor s vedoucím Jůnova statku. Výsledkem téro části je zjištění odlišnosti a specifik sociálních podniků. Návrhová část je zaměřená na zpracování konkrétního návrhu nové sociální firmy v Kolíně, kterou lze založit v existujících podmínkách. Práce může být užitečná pro zájemci o založení nového sociálního podniku a příspět k šíření znalostí o sociální ekonomice. Klíčová slova: sociální firma, sociální ekonomika, Jůnův statek, financování, přínosy sociálního podniku..

5 Abstract Social Enterprises in Tourism. [Master s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: pages. This dissertation is focused on the analysis of social entrepreneurship in the Czech Republic, especially in the area of tourism. I make a case study and analysis of social business Junuv farm. This dissertation pays attention to the specifics of social enterprises, their differences, requiring specific management and financing. I compare social and traditional businesses, analyse the conditions for the foundation of new social enterprises in the Czech Republic, evaluate barriers to the functioning of the social economy and the problems in this sector. This dissertation is divided into three main parts: theoretical and methodological, analytical and the part of offers. The first part is the theoretical base. The second part is an analysis of knowledge by practical case studies, it includes a conversation with the head of Junuv farm. As a result of the terrorist is to find differences and specificities of social enterprises. The part of offers is focused on the processing of a specific proposal for a new social enterprise in Kolin city, which can be based on existing conditions. The work may be useful for persons, interested in establishing new social enterprises and can contribute to the dissemination of knowledge about the social economy Key words: social business, social economy, Junuv farm, financing, benefits of social enterprise.

6 Obsah Úvod Teoreticko-metodologická část Sociální ekonomika Sociální podnikání a sociální firma Sociální politika EU Sociální ekonomika v ČR Organizace a projekty, přispívající k rozvoji sociální ekonomiky v ČR Problematika sociální ekonomiky Sociální cestovní ruch v ČR Sociální cestovní ruch v EU Sociální analýza Analytická část Úvod k případové studie Sociální firma Jůnův statek Prezentace sekundárních dat Krátký popis sociální firmy Jůnův statek Historie Jůnova statku Financování Jůnova statku Text případové studie (rozhovor) Rozhovor. Trocha historie Rozhovor. Pracovníky Rozhovor. Zákazníci... 48

7 2.3.4 Rozhovor. Financování a samoudržitelnost Rozhovor. Plány do budoucna Výsledky rozhovoru a analýza Podnikání Prezentace Zaměstnanci Financování Propagace a vnější vztahy Přinosy činnosti sociální firmy Jůnův statek Porovnání sociální firmy a klasického podniku Odpovědi na výzkumné otázky Návrhová část Analýza situace na trhu v Kolíně a podmínek pro založení sociální firmy Návrh sociální firmy Ověření úspěchu firmy. Příklad dotazníku Závěr Seznam literatury Příloha č. 1 Financování Jůnova statku (dotace a příspěvky)... 89

8 Seznam zkratek aj. a jiné apod. a podobně a. s. akciová společnost atd. a tak dále cca asi, zhrůba ČR Česká republika EU Evropská unie o. s. občanské sdružení spol. s r.o. společnost s ručením omezeným tnz. takzvaný

9 Seznam grafů Graf č. 1 Užitečnost sociální ekonomiky Graf č. 2 Financování Jůnova statku (dotace a příspěvky) Graf č. 3 Počet a typ zaměstnanců... 53

10 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počet dohod o vzniku chráněných pracovních dílen Tabulka č. 2 Objem příspěvků na podporu zaměstnávání lidí s postižením v ČR Tabulka č. 3 Porovnání sociální firmy a klasického podniku... 65

11 Úvod Za cíl jakékoliv firmy považují nejčastěji maximalizaci zisku. Dále touto větu rozšiřují na maximalizace tržní hodnoty podniku. V poslední době se objevila snaha směrovat činnost podniku k sociální sféře. Práce pro společnost zlepšuje postavení a image firmy, její vnímání jinými lidmi v okolí. V nedávné době se objevil pojem sociální podnikání. Z legislativního hlediska neexistuje česká právní úprava, která by sociální firmu definovala. 1 Navíc, informace o sociálním podnikání je málo, teoretický podklad k sociálnímu podnikání se objevil jenom v poslední době. Sociální podniky nejsou vůbec definované v některých neevropských státech, například v Rusku. Sociálním podnikem v Rusku může být nazývána jakákoliv organizace, která alespoň jednou provedla nějakou sociální akci nebo přispěla k zachování životního prostředí. Tato diplomová práce je užitečná pro zájemce o sociálním podnikání, zejména pro ti, které chtějí založit novou sociální firmu nebo neziskovou organizaci. Moje práce prosazuje myšlenku, že sociální podnik má zdravější klima a komunikaci než klasická firma, přispívá k politice nezaměstnanosti, místnímu rozvoji a principu rovných příležitosti. Doufám, že mojí práci přispějí taky k prosazení modelu sociální firmy v ekonomice a přijetí koncepce sociálního podnikání. Hypotézy: 1. Zdravotně znevýhodněné osoby jsou schopni se zapojit do zaměstnání, které vytváří specifické podmínky pro jejich pracovní začleňování a zajištuje jejich psychickou, zdravotní a sociální podporu. 2. Sociální podnik nemusí být celkem závislý na veřejných zdrojích (dotacích), může postupem času snižovat jejich míru. 3. Sociální firmy mají někdy zdravější vnitřní komunikační prostředí, než obyčejné podniky, což má pozitivní vliv na ekonomický výsledek činnosti. Analýzu sociálního podnikání jsem vyřešila provést pomocí shromáždění a syntézu existující informace o konkrétní sociální firmě (Jůnův statek, Praha Východ), 1 STRZELCOVÁ, Kateřina. Sociální podnikání po česku. Dotace EU [online]. 2012, č. 1 [cit ]. Dostupné z: 11

12 získání nových poznatků při rozhovoru s vedoucím firmy Jiří Novákem a komunikaci s organizací Fokus Praha. Porovnala jsem Jůnův statek s definovanými standardy a definici sociálního podniku. Dozvěděla jsem víc o způsobu a specifice fungování, řízení a financování sociálního podniku. Použivám metodu případové studie, které je dostatečně užitečná mezi sociálních analýzy. Dále používám SWOT-analýzu. Začínám práci teoreticko-metodologickou časti, nutnou pro pochopení dalších kapitol. 12

13 1 Teoreticko-metodologická část Cílem této kapitoly je získávání teoretických poznatků nutných pro pochopení hlavní analytické části práce. Na začátku se snažím odpovědět na otázky, co je sociální podnikání a jak můžeme definovat sociální podnik. Dále uvádím principy, které musí splnit sociální podnik. Zajímá mi charakteristiky sociální ekonomiky v České republice a Evropě, a konkrétně sociálního cestovního ruchu. Popisuji některé nejvýznamnější firmy, zabývající se rozvojem tohoto odvětví a jeho prosazení v české legislativě. Další subkapitolu věnuji uvedení do problematiky sociálního podnikání a bariéru jeho rozvoje. Na závěr uvádím některé poznatky o již provedených analýzách sociálního podnikání a výzkumných metodách. 13

14 1.1 Sociální ekonomika Pojem sociální ekonomika je definován jako souhrn autonomních soukromých aktivit, uskutečňovaných různými typy organizací, jejichž cílem je služba členům nebo místní komunitě především prostřednictvím podnikání. 2 Sociální ekonomika vytváří příležitostí občanům možnost se zapojit do rozvoje regionu. Subjekty sociální ekonomiky jsou sociální podniky a organizace podporující jejich aktivity ve vzdělávací, poradenské a finančních oblastech. Z hlediska vnitrostátního účetnictví lze rozdělit sociální ekonomiku na tržní (podnikový) a netržní subsektory. Tržní (podnikový) subsektor tvoří družstva a vzájemně prospěšné společnosti, podnikatelské skupiny řízené družstvy, vzájemnými společnostmi, určité neziskové instituce a jiné subjekty, které provozují činnost v jiné formě než družstva a vzájemné prospěšné společnosti, ale splňují principy sociální ekonomiky. Ty jsou nazývány sociální podniky. Netržní subsektor tvoří většinou asociace a nadace. Svůj produkt nabízejí bezplatně nebo za nevýznamnou cenu. Některé organizace mají zakázáno přerozdělování zisku. Sociální ekonomika zkoumá vztahy mezi ekonomikou a společností. Například, v USA je někdy definována jako věda o etických a sociálních příčinách a důsledcích ekonomického chování institucí a organizací 3. V roce 1941 byla založena Asociace pro sociální ekonomii (Asociation for Social Economics ASE), která provádí kvalitní výzkumy v širokém odvětví sociální ekonomiky. Pravidelně pořádá kongresy a konference, poskytuje stipendia a uděluje ceny. Její výzkumná témata jsou: jaký vztah existuje mezi ekonomikou a sociologií, mezi etikou a společenskými 2 P. MÉSZÁROS A TÝM. Sociální podnikání 10 úspěšných příkladů z Evropy. Praha: Nový prostor, o.s., ISBN , s The Association for Social Economics [online cit ]. Dostupné z: 14

15 hodnotami, jaké ekonomické, etické a sociální podmínky musí existovat pro lepší rozvoj státu 4. V rámci sociální ekonomie je zdůrazněn etický aspekt a morální chování její účastníků. Na rozdíl od obecné ekonomie, které je hodně individualistická, je velice normativní a pozitivní. Navíc v sociální ekonomice máji místo i solidarita a kreativita. Užitečnost sociální ekonomiky v místních podmínkách je velmi jasně definována autorem knihy The role of social Economy in Local Development X. Grefte. Uvádím toto v Grafu č. 1. Graf č.1 Užitečnost sociální ekonomiky Zdroj:M. DOHNALOVÁ, DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. [cit ] 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwe ČR,

16 1.2 Sociální podnikání a sociální firma Sociální podnikání je činnosti firmy na prospěch společnosti (odsud pochází i název tohoto druhu podnikatelských aktivit) a životnímu prostředí. Firmy, které patří do tohoto odvětví, často vytváří pracovní příležitostí pro zdravotně postižené nebo sociálně znevýhodněné osoby. Stejně jako ostatní firmy, sociální podnik musí dosahovat zisku (maximalizace zisku) a používat ho na další svůj rozvoj. Obdobně snaží se zvyšovat veřejný prospěch. Sociální podnikání má důležitou roli v rozvoji měst a obcí. Sociální podnikání může významným způsobem přispět k řešení problémů spojených s nezaměstnaností a k podpoře ekonomického rozvoje v konkrétních regionech České republiky. 5 Sociální firma je podnikatelskou jednotkou v celém tržním odvětví sociální ekonomiky. Její definice byla stanovena Konfederací evropských společenských firem, zaměstnaneckých iniciativ a sociálních družstev (CEFEC) v r v Linci. Je to: - komerční společnost, která vytváří práci pro osoby se zdravotním postižením nebo jinou diskriminací na pracovním trhu, - která pomocí tržně orientovaných produktů a služeb dosahuje sociálních cílů, - jejíž větší část zaměstnanců jsou osoby se zdravotním postižením nebo jiným handicapem, - kde každý zaměstnanec obdrží spravedlivou tržní mzdu, která odpovídá jeho pracovnímu nasazení a jeho produktivitě, - ve které má být práce vykonávána stejným způsobem od pracovníků s postižením jako od pracovníků bez handicapu. Všichni mají mít stejná práva a povinnosti. 6 Česká ekonomka N. Johanisová uvádí 5 kritérií, splnění alespoň některých z nich svědčí o tom, že podnik je sociálním. Jedná se o tyto charakteristiky: 5 Nezaměstnaní? Zkuste sociálně podnikat. PLECHÁČKOVÁ, Taťána a Svatava ŠKANTOVÁ. ODD. IMPLEMENTACE ESF A IOP MPSV. MPSV.CZ [online]. 2010, [cit ]. Dostupné z: 6 Sociálnní podnikání. Pointex Plus, s.r.o.: sociální podnik [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 A - Formální kooperativní struktura B - Vzájemná spolupráce jako idea či duše organizace C - Záměrný etický cíl komerční aktivity D - Důraz na místní zdroje, místní produkci pro místní spotřebu, místní environmentální udržitelnosti a na místní finanční toky E - Plné či alespoň částečné financování z vlastních zdrojů. 7 Sociální podnik pomáhá znevýhodněným osobám získat snadnější přístup k příležitostem na trhu práce, a zabránit jejich dlouhodobé nezaměstnanosti. Navíc každý sociální podnik vytváří příjemnější kolektiv a atmosféru pro činnost těchto lidí. Někdy takový pracovní kolektiv je účinnější a má zdravější klima, než obyčejná firma. Sociální podnik poskytuje služby vyloučeným (sociálně či z trhu práce) a/nebo lidem, kteří jsou vyloučením ohroženi, s cílem jejich opětovného sociálního začlenění a/nebo s cílem předcházet jejich sociálnímu vyloučení. 1 Sociální vyloučení je pojem, který se používá pro definování stavu, kdy některé skupiny osob jsou vyloučeni ze společnosti a nemají přístup k ekonomickým příležitostem. Nejčastější příčiny vyloučení jsou etnický původ, pohlaví, věk, nemoc, chudoba, nedostatek pracovních dovedností, nízké příjmy nebo záznam v trestním rejstříku. Za znevýhodněné osoby jsou považováni: - zdravotně postižení (duševně nemocní, tělesně a mentálně postižení, s kombinovaným postižením, - sociálně znevýhodnění (například, osoby po návratu s vězení, nemající doklad o beztrestnosti, bývalí uživateli návykových látek, bezdomovci, migranti). 7 JOHANISOVÁ, N. Living in the Cracks: A Look at Rural Social Enterprises in Britain and the Czech Republic. 1. vyd. Dublin: Feasta, s. ISBN , s. 130, vlastní překlad 17

18 Sociální podnik má prospěch ve 3 oblastech (tzv. principy sociálního podniku nebo koncept trojího prospěchu, Triple botton line, tzv. Tři P : People, Planet, Profit). Tyto oblasti jsou podobné pilířům environmetálního rozvoje. Firma má plnit tyto principy nebo k nim směrovat. Jsou to: - sociální, - ekonomický, - environmentální principy 8. Sledování stavu trojího prospěchu je cílový pro sociální podnik, v nímž se přiblíží ke svým sociálním a ekologickým cílům a výsledkům ke svým finančním (ekonomickým) cílům. Sociální prospěch spočívá v provozování činnosti prospívající společnosti nebo specifické skupině osob, v demokratickém založení a řízení. Hlasovací právo není závislé na výši vloženého kapitálu ve firmě, je to tzv. princip jeden člen, jeden hlas. Sociální cíl je spojen s uspokojením sociálních potřeb obyvatelstva. Ekonomický prospěch je záložen na principu rozdělení zisku přednostně pro rozvoj sociálního podniku a pro naplnění cílů prospívajících veřejnosti. Nicméně zisk není prioritní cíl společnosti. Zdroje ve firmě tvoří nejen tržní, ale i státní (subvence, dary) a nepeněžní (dobrovolnické). Sociální firma působí ve všech odvětvích hospodářství. Environmentální prospěch (někdy ještě místní prospěch) se vyjadřuje hlavně v uspokojení potřeb regionu a využívání místních zdrojů. Navíc by podnik měl zohledňovat otázky ochrany životního prostředí. Smysl sociálního podniku je v provozování činnosti na prospěch občanům a regionu. Identifikace podniku zda je sociálním může být provedeno na základě těchto 3 principů. Měli by být zformulované i v zakládacích dokumentech podniku. Často je podnik vnímán jako sociální, když jenom zaměstnává zdravotně postižené osoby. Ale 8 DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. [cit ] 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwe ČR,

19 není to jediná podmínka, která musí být respektována. Sociálním může být podnik, který má za hlavní cíl i ochranu ekologie. Například, ekologický projekt, který výrazně zlepší život lidí v regionu a zároveň splňuje ostatní podmínky, může být také považován za sociální podnik. 9 Třeba dávat pozor na to, jestli jsou uplatněné ostatní principy. Z toho plyne, že identifikovat podnik jako sociální není jednoznačná a jednoduchá věc. Nedostatečná viditelnost a málo informací je způsobeno tím, že nejsou jasně stanovené zvláštnosti tohoto způsobu podnikání. Někdy se stávalo, že podnikateli nevěděli, že jejich firma je sociální. Například, generální ředitel společnosti Pack-IT v Cardiffu obdržel Cenu za nejlepší sociální podnik ve Velké Británie za rok 2003, ale ani nevěděl, co to znamená. Podle jeho slov: Když jsme dostali britskou Cenu za nejlepší sociální podnik, někdo mě nazval sociálním podnikatelem. Za svou kariéru už jsem byl lecčíms, ale ještě nikdy jsem nebyl sociálním podnikatel. Když jsem potom večer přišel domů, musel jsem se najít, co to vlastně znamená. 10 Jak již bylo zmíněno, pojem sociální firma neexistuje v české legislativě. Často jsou pleteny s chráněnými dílny. Chráněná dílna je obecný název pro dílnu, která zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Některé podnikatelé uvádí, že práce na chráněné dílně je spíš hra pro zaměstnanci, může být přípravou pro odchod do nechráněných podmínek. Od ledna 2012 dle zákona č Sb., o zaměstnanosti chráněné dílny neexistují. Jsou nahrazené pojmem chráněné pracovní místo. 9 TESSEA. Principy sociálního podniku. Praha, Dostupné z: ost/prilohy/principy_soc_podniku.pdf 10 P. MÉSZÁROS A TÝM. Sociální podnikání 10 úspěšných příkladů z Evropy. Praha: Nový prostor, o.s., ISBN , s.13 19

20 1.3 Sociální politika EU Sociální ekonomika je prvkem evropské politiky, především sociální politiky (snaha vlády zlepšit kvalitu života občanů, zejména znevýhodněných skupin lidí. Podíl sociální ekonomiky v Evropské unie je cca 10 % na celkovém HDP a podíl na celkové zaměstnanosti též 10 %. Ministerstva či státní sekretariáty se zabývající otázkami sociální ekonomiky fungují v Belgii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Lucembursku, Švédsku, Finsku a ve Velké Británii. Sociální ekonomiku v EU má na starosti Generální ředitelství pro podnikání. Legitimitu sociální ekonomice přiznávají také Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodní organizace práce (MOP). V roce 2000 byla vytvořena Stálá evropská konference družstev, organizací vzájemné pomoci, sdružení a nadací (European Standing Conference of Cooperatives, Mutual Societies Associations and Foundations, CEP- CMAF), která působí i nyní jako zastřešující organizace a partner Evropské komise. Jedním z 8 tematických operačních programů Evropské unie pro období je OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Sociální integrace a rovné příležitosti je jednou z prioritních os tohoto programu. Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti je zaměřena především na: - pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo osobám sociálně vyloučeným formou přímé podpory i formou zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb, - opatření vedoucí ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob, - prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, - opatření směřující k lepší slučitelnosti rodinného a profesního života 11 Pro sociálně a zdravotně postižené osoby je vyčleněná Oblast podpory Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce. 11 Prioritní osa 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti. ESF EVropský sociální fond v ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 20

21 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor implementace fondů EU v r vyhlásilo výzvu pro předkládání grantových projektů Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce v rámci Lidské zdroje a zaměstnanost ve výše cca 335 milionů korun. Obce a města, místní a občanské iniciativy, NNO, PO, FO mohou požádat o získání grantu z fondu EU za těmito účely. 12 Finanční prostředky se vyčleňují z fondů EU, především z Evropského sociálního fondu. Z Evropského sociálního fondu byl financován v letech projekt MMR Polska, pomocí kterého vznikla sít Lepší budoucnost pro sociální ekonomiku. S polským projektem spolupracují Belgie, Itálie, Finsko, Velká Británie, Švédsko, Česká republika. Sít rozšiřuje a propojuje znalostí a zkušeností států z odvětví sociální ekonomiky s cílem podpořit její rozvoj v rámci operačních programů Evropského sociálního fondu. Sociální ekonomika je úzce spojena se Strategií Evropa Proklamovaným cílem i podtitulem Strategie je dosažení takového hospodářského růstu, jenž bude založen na principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat začleňování, a to jak sociální tak územní Výzva pro předkládání GP Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce. In: CZ.1.04/ Odbor implementace fondů EU MPSV ČR, 2012, č. 96, ,- Kč. Dostupné z: 13 Strategie Evropa Vláda ČR [online] [cit ]. Dostupné z: / 21

22 1.4 Sociální ekonomika v ČR Koncept sociální ekonomiky není dosud v ČR přijat. Neexistuje žádná česká formální ani legislativní vymezení pro sociální ekonomiku a její subjekty, proto je řízená pomocí zahraničních definic a přístupů. Sociální ekonomika v ČR vychází z dlouholetých tradicí solidarity a dobrodružství. Snaha se propojit solidaritu a hospodářství patří ekonomu Karlu Englišu (20. století). Podle něho, podstata hospodářské činnosti je v udržení a zlepšení života národu. Kořeny českých sociálních podniků lze najít už od 19. století. Například, v té době jsou známé spořitelní a úvěrní družstva, všeobecné pojišťovny od Františka Cyrila Kampelíka, spotřební a výrobní spolky dělníků od Františka Ladislava Chleborada pro nemajetné vrstvy a dělnictví 14. Vznik spořitelen a půjčoven je spojen s problémem nedostatku kapitálu a neexistenci českých bank, poskytujících úvěry drobným podnikatelům. Družstevní činnost byla vždycky propojená z výrobními spolky. Je třeba zmínit liberální spolkový zákon od r. 1867, který umožnil zakládání spolků v různých formách a odvětvích. Vznik dalších družstev skoro v každém odvětví (výroba, zemědělství, nákup, kultura, odbyt aj.) podpořilo založení Ústředního svazu konzumních, výrobních a hospodářských družstev v roce 1908 (později Ústředního svazu československých družstev). Největší rozmach dosáhla družstevní činnost v období mezi dvěma světovými válkami. Po válkách vznikaly další organizace, reagující na nové podmínky a provádějící charitativní a humanitární činnost. S příchodem socialistického režimu družstevní a spolková činnost se podřizuje vládě, což mělo své výhody a nevýhody. Po roce 1989 se spolková a nadační činnost rychle obnovuje 14. V současné době sociální ekonomika reaguje na podmínky trhu a nové vznikající potřeby lidí tím, že vytváří potřebné typy produktů a služeb, většinou přispívající k místnímu rozvoji a znevýhodněným vrstvám obyvatelstva. Sociální ekonomiku v České republice lze rozdělit na občanský a družstevní sektory. Organizace občanského sektoru jsou: 14 DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. [cit ] 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwe ČR,

23 - občanská sdružení a jejich organizační jednotky, - nadace a nadační fondy, - církevní právnické osoby zřizované církvemi a náboženskými společnostmi, - obecné prospěšné společnosti 15. Podíl těchto organizací občanského sektorů na celkovém HDP v ČR je cca 0,35% a je téměř beze změny každý rok. Rada vlády pro nestátní neziskové organizace pracuje pro občanský sektor. Družstevní sektor je rozdělen podle oborů působnosti. Uplatňuje mezinárodní principy družstevní činnosti a spadá do oblastí činnosti Družstevní Asociace ČR, která se skládá z čtyř nejvýznamnějších svazů (bytových, spotřebních, výrobních a zemědělských). Přehledné znázornění infrastruktury sociálního podnikání v ČR v současné době vytvořil Jiří Novák, vedoucí Fokusu Praha o. s. pro region Střední Čechy a vedoucí sociální firmy Jůnův statek (Sedlec u Prahy) 16. Infrastrukturu rozdělil na tyto odvětví: - propagace, lobbying (TESSEA, Platforma sociálních firem) - vzdělávání (vysoké školy, agentury) - finanční podpora (MPSV, Magistrát hl. m. Praha, Česká spořitelna poskytování úvěrů sociálním podnikatelům) - podpůrné organizace (podpora podnikání NESsT, Akademie SP nadace VIA, Dobré podnikání, HUB) - sociální podniky 15 VAJDOVÁ, T. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online]. Praha: Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, 2004, s. 1 [citováno ]. Dostupné z: 16 NOVÁK, Jiří. Sociální firma Jůnův statek jako jedna z možností uplatnění zdravotně znevýhodněných na trhu práce Dostupné z: 0statek.pdf 23

24 Podrobnější informaci o těchto organizacích a projektech uvádím v dalších subkapitolách. 24

25 1.5 Organizace a projekty, přispívající k rozvoji sociální ekonomiky v ČR Je třeba zmínit činnost některých organizací, přispívajících k rozvoji sociální ekonomiky. Je to například názorová platforma pro podporu sociální ekonomiky a sociálního podnikání TESSEA, která byla založena v rámci projektu Tematická sít pro rozvoj sociální ekonomiky. Navazuje na činnost Národní tematické sítě pro sociální ekonomiku, která fungovala v rámci programu Equal, a na expertní skupinu NESEA. Činnost TESSEA koordinuje P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Platforma podporuje vznik a rozvoj nástrojů a infrastruktury pro rozvoj sociální ekonomiky 17. Dále vytváří teoretický rámec pro definování sociálního podnikání, prosazuje myšlenku přijetí konceptu sociální ekonomiky. Další organizaci pro šíření myšlenek sociální ekonomiky je Centrum sociální ekonomiky v Praze (CSE), založený v roce 2012 za podpory Magistrátu hlavního města Prahy, Evropského sociálního fondu v rámci programu Praha Adaptabilita. Dále je třeba zmínit aktivitu Platformy sociálních firem v ČR. Je to volné sdružení právnických a fyzických osob se sídlem v ČR, které uznává model sociální firmy (její definici, charakteristiky, principy a standardy. Cíl Platformy je definován jako býti partnerem pro veškeré odvětví a instituce v České republice a reprezentovat model sociální firmy, propagovat a šířit příklady dobré praxe, sít sociálních podniků. Dosahuje svých cílů většinou tím, že provádí různé vzdělávací akce: semináře, konference, exkurze apod. Zakládající členové Platformy jsou 7 sociálních firem a 2 fyzické osoby: Jan Mácha ředitel Regionu Jih Fokusu Praha, o.s, v současnosti ředitel Fokusu Tábor; a Markéta Würtherlová, ředitelka rozvojových projektů Fokusu Praha, o.s. Jeden ze zakládajících členů Platformy je sociální podnik Jůnův statek, který jsem si vybrala jakou objekt zkoumání v analytické části této diplomové práce. 17 TESSEA. České sociální podnikání [online] [cit ]. Dostupné z: 25

26 Fokus Praha je občanskou organizací, její posláním je podpora lidí s duševní nemocí, schopní nalézat možnosti osobní realizaci ve společnosti. Sdružuje odborníky z oblastí péče o lidí s duševní nemocí, včetně dobrovolníků. Poslání organizace: Snažíme se, aby od nás každý klient odcházel vyrovnanější, silnější ve svých vlastních schopnostech a lépe vybavený pro praktický život. Svoji práci děláme profesionálně a s úctou a respektem ke každému. 18 Fokus Praha o. s. realizuje projekt Rozvoj sociální firmy, který řeší problematiku sociální ekonomiky. V rámci projektu funguje mezinárodní partnerství Building Bridges, které je tvořeno 7 partnery z Itálie, Francie, Velké Británie, Německa a Holandska. Projekt funguje za podpory evropského programu Equal. Přínos projektu spočívá zejména ve výměně zkušenosti z oblasti pracovní integrace a zaměstnávání znevýhodněných. Záměr projektu je nalézt možnosti uplatnění postižených nebo znevýhodněných osob v pracovním prostředí. Projekt vytváří nejen teoretický model sociální firmy, ale vytváří 2 fungující sociální firmy Café Therapy, kavárna s restaurací, které zaměstnávají lidí s drogovou závislostí; a zahradnickou sociální firmu, která je zatím nerealizována. Nicméně, bez ohledu na různé nové projekty a programy, podporující sociální ekonomiku, v současné době mají sociální podniky dost problémů, které brání úspěšnému rozvoji v podmínkách tržní ekonomiky. Krátký popis existujících problémů sociální ekonomiky uvádím v další subkapitole. 18 O Fokusu Praha. Fokus Praha [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 26

27 1.6 Problematika sociální ekonomiky Podle zahraničních odborníků lze definovat problémy, vyskytující v odvětví sociální ekonomiky a přijetí koncepce sociální ekonomiky. Jsou to: - Politika vlády (myšlenka, že síle je ve volném trhu, podcenění hodnoty podniků a organizací jiných typů, zejména v místním významu. - Vnímání družstev a nestátních neziskových organizací jako přežitek komunismu. - Závislost neziskových organizací na státu v sociální oblasti. - Omezení autonomii subjektů ekonomiky, pokud využívají cizí nadací. - Sociální podniky mohou využívat zisky na vlastní účely, ačkoliv mají za cíl využívat zisk jen ve prospěch společnosti. - Nedostatek legislativy a regulace v tomto odvětví. - Nedůvěra k etickému a solidárnímu jednání subjektů sociální ekonomiky, vidina ekonomické činnosti jako aktivity s jediným cílem finanční prospěch Problém mobilizace lidských a finančních zdrojů. Kolik je sociálních podniků v ČR nyní nikdo neví. Jenom od r za podpory Ministerstva práce a sociálních věci vzniklo 35 nových sociálních podniků. Ti se rozdělili z Evropských fondů 162 milionů korun. I když se vznikají nové sociální podniky, je jich stále nedostatek. Třeba v Praze je spousta lidí, které by rádi pracovali, ale podmínka na pracovním trhu jsou natolik složité, že většinou zůstávají doma. Hlavní specifikum sociální ekonomiky v Praze podle názoru Kateřiny Brozy, projektové koordinátorky Etincelle, je to, že, třeba, finančních prostředků z evropských fondů je míň, než pro jiné regiony. 19 BORZAGA, C., GALERA G. Social Economy in Transition Economies: Realities and Perspectives [online], 2004 [citováno ]. In DEFOURNY, J.Social Enterprise in an Enlarged Europe: Concept and Realities [online], Dostupné z: 20 DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. [cit ] 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwe ČR, 2012, s

28 Marketa Wὕrtherlová, ředitelka rozvojových projektů Fokus Praha o. s.: Největší problém při zakládání sociálních firem, hlavně u neziskových organizaci jsou to peníze na start, a pak je to know-how v oblastí podnikání, protože neziskové organizace nepodnikají běžně, čili je to co neumí. A pak není tady vůbec vytvořená infrastruktura na podporu rozvoje sociálního podnikání 21 Dotace, které mají neziskové organizace, jsou většinou jenom na první dva roky existence. A za tento čas musí se přizpůsobit tržním podmínkám a dokázat fungovat sami, jenom z vlastních zdrojů, dokázat, že jejich projekt je udržitelný, což je obrovská zátěž. Musejí připravit marketingový plán na to období, kdy budou končit peníze z dotací, přemýšlet nad tím, kde získat nové zdroje financování, sponzorské dary, další granty. Z toho plyne, že sociální firma musí fungovat jako klasický podnik a může udržet na trhu. Zakladatel sociální firmy musí uvědomit, že potřebuje navíc nějaké jiné finanční zdroje, kromě generovaného zisku. Tyto prostředky by měl užívat například na programy, podporující sociálně a zdravotně znevýhodněné zaměstnanci (opatření proti syndromu vyhoření, psychosociální podpora apod.). 21 IVYSILÁNÍ. Češi stále častěji budují sociální podniky: Ekonomika+ [video]. ČT24. Praha, 2011, 2011 [cit ]. Dostupné z: ekonomika/ / 28

29 1.7 Sociální cestovní ruch v ČR Jak už bylo zmíněno, sociální politika je aktuální v současné době a se prosazuje ve všech sférách života. Často slyšíme pojem environmentální rozvoj. Politika cestovního ruchu je dnes uplatněna pod tímto heslem. Základem je uplatnění třech principů: sociálního, ekonomického a environmetálního. V této podkapitole zohledním sociální cestovní ruch. Rok 2013 se probíhá pod heslem Cestování dostupné všem. Od roku 2010 platí podprogram Cestovní ruch pro všechny, který je součásti Národního programu pro cestovní ruch , který vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. ČR se zapojilo navíc do evropského programu Calypso na podporu sociálního cestovního ruchu. V rámci těchto projektů se cestovní ruch snaží přiblížit ke všem: k seniorům a lidem se zdravotním postižením, k studentům a rodinám s nízkými příjmy. S kompletně vypracovaným podprogramem Cestovní ruch pro všechny lze seznámit například v publikaci, vytvořené MMR pro projekt Odborná školení a vzdělávání pracovníků územní veřejné správy pro oblast cestovního ruchu. 22 Jedním s prvních cílů, které stanoví tento podprogram je uvědomení toho, že sociální cestovní ruch je i ekonomickou příležitosti, proto informace o tomto programu je široce distribuována mezi podnikateli a potenciální zákazníky. Dále se podporuje vytváření příslušného zařízení a služeb pro vybrané skupiny sociálně a zdravotně znevýhodněných osob. Tak se nastává specializace na specifickém segmentu trhu. Sociální podniky v cestovním ruchu tvoří hlavně stravovací a ubytovací zařízení. Jsou to například kavárna Therapy, která zaměstnává osoby se zkušenosti z návykovými látky, penzion Jůnův statek, který nabízí také služby restaurace. 22 KOL.AUTORŮ KATEDRY CR VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha: MMR ČR, 2008 [cit ]. ISBN Dostupné z: 29

30 1.8 Sociální cestovní ruch v EU Princip Cestovní ruch pro všechny se uplatňuje i v zahraničí. Sociálním cestovním ruchem se na úrovní celé EU zabývají evropské instituce (Parlament, Komice a Evropský hospodářský a sociální výbor), vlády členských států, odborové organizace a specializované sdružení, podnikatelé a ostatní samotné subjekty. Významné jsou aktivity specializovaných sdružení: organizací BITS (Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch), ANCV (Národní agentura pro poukázky na dovolené ve Francii), IMSERSO (Institut pro seniory a sociální cestovní ruch ve Španělsku). Jejich zkušenosti lze využit i v České republice. BITS (Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch) je jednou z nejstarších mezinárodních organizací, jejichž činnost je spojená se sociálním cestovním ruchem. Podílejí se na zprostředkování informací a zkušeností z této oblastí, zejména pro cílové skupiny seniory a mládež. Pořádá konferencí a semináře ve spolupráci s orgány EU. ACNV (Agence nationale pour les Cheques-Vacances, Národní agentura pro poukázky na dovolené, Francie) má tři hlavní cíle: - pomoci co nejvyššímu počtu lidí jet na dovolenou, zejména lidem s nízkými příjmy - zajistit bezplatné využití sítě odborníků v oboru cestovního ruchu, schopných efektivně reagovat na všechny požadavky - spolupracovat na rozvoji cestovního ruchu a pomoci dosáhnout rovnoměrnějšího rozšíření cestovního ruchu v regionech 14. IMSERSO (Institut pro seniory a sociální cestovní ruch ve Španělsku) její cíle jsou velice podobné francouzské agentuře, avšak má jiné přístupy a způsoby jejich dosažení. Pomocí této organizace více než jeden milion starších lidí jedou na dovolenou skupinovým zájezdem mimo hlavní sezónu. Státní investice do tohoto programu jsou cca 75 milionů EUR ročně. Pomocí různých daňových mechanizmů a úspor dávek v nezaměstnanosti výnos z programu je zhruba 125 milionů EUR. Lze vidět jasně sociální a ekonomické přínosy tohoto programu (kromě peněžních výnosů jsou tam velmi pozitivně důsledky na zdravotní a sociální stav skupiny starších lidí, na úroveň nezaměstnanosti ve státě). 30

31 Existují další příklady organizací, podílejících se na sociálním cestovním ruchu. Jsou to: - PREDIF (Státní platforma zastoupení fyzicky postižených), která pořádá zájezdy a dovolenou pro velmi specifickou skupinu lidí. - společná iniciativa tří organizací, jedné z Velké Britanie (Family Holiday Association), jedné z Belgie (Toerisme Vlaanderen) a jedné z Francie (Vacances Ouvertes), které spolu pomáhají provádět cestovní ruch pro všechny ve svých státech. - regionální program andaluské vlády (Španělsko) rozvíjí program Residencias de Tiempo Libre (ubytovny pro volný čas) spolu s programem Conoce tu Costa (Poznej své pobřeží), který zahrnuje spolupráci mezi regionální správou a místními obecními úřady na podpoře cestování starších lidí v rámci autonomního společenství 14. Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že sociální cestovní ruch je podpořen po celé Evropě, ale největší rozvoj má v nejvyspělejších státech EU. Tyto státy uvědomují důležitost tohoto druhu cestovního ruchu a se snaží rozšířit a předat svá zkušenosti jiným zemím. Aktivity na podporu sociálního cestovního ruchu existují i v méně vyspělejších státech (Portugalsko, Polsko, Maďarsko). V těchto státech hrají velkou úlohu speciální odbory a soukromé organizace. Jako další příklad lze uvést Italií, kde většinu programů a projektů sponzorují spotřebitelská družstva. Informace o programu Cestovní ruch pro všechny se rozšiřuje pomocí hlavních webových stránek o cestovním ruchu v Evropě visiteeurope.com. 31

32 1.9 Sociální analýza Analýza subjektů sociální ekonomiky je velmi důležitým prvkem, který používá soubor různých metod pro jejich hodnocení. Lze najít prvky sociálního šetření v tomto odvětví už na přelomu 19. a 20. století ve Velké Británii. V poslední době se zvyšují požadavky na dokladování výsledků činnosti sociálních podniků. Musí potvrdit svou účinnost, legitimitu a efektivnost především z ekonomického, sociálního a environmentálního (místního) pohledu. Říkají, že proces analyzování a vyhodnocování činnosti subjektů sociální ekonomiky je klíčovým bodem i v celém jejich řízení a přizpůsobování novým požadavkům. Tak proces evaluace a používání různých hodnoticích metod se stává arénou pro prosazování skupinových a profesních zájmů 23, evaluace není neutrální technikou zaměřenou na již existující a nezávislou realitu, ale naopak způsob měření a hodnocení samo tuto realitu vytváří Existující problém ve výběru metody evaluace jakéhokoliv subjektu sociální ekonomiky spočívá v tom, že nelze jasně definovat co je úspěch pro sociální organizaci. V obecné ekonomice cíle jakéhokoliv podniků jsou finanční (maximalizace zisku, zvýšení tržní hodnoty podniku apod.), což není použitelné pro sociální podniky. Proto nelze používat pouze finanční efektivitu za pozitivní výsledek jejich činnosti. Výzkumy odvětví sociální ekonomiky nabízejí spoustu metod analýzy její subjektů. Podrobný seznam používaných metod uvádí britský projekt New Economics Foundation 25. Jsou různé způsoby hodnocení dopadů sociálních podniků, jejích výkonu v lokálních ekonomických podmínkách, zaměřené na zlepšení kvality, efektivity a strategie podniků. Nejpopulárnější metody v ČR jsou především Social Return on Investment (SROI) a Social Accounting and Auditing (SAA). Metoda SROI 23 DOHNALOVÁ, M., DEVEROVÁ, L., ŠLOUFOVÁ, R. Sociální ekonomika, sociální podnikání. Podnikání pro každého. [cit ] 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwe ČR, 2012, s BARMAN, E. What is the Bottom Line for Nonprofit Organizations? A History of Measurement in the British Voluntary sector. In Voluntas DOI / International Society for Third- Sector Research and the Johns Hopkins University, NEW ECONOMICS FOUNDATION [online], 2013 [cit ]. Dostupné z: 32

33 je podobná klasickému ukazateli ROI (Return on Investment, Návratnost investice), používána ve finančním řízení podniku. SROI analyzuje sociální podnik jako investici do sociální sféry. Na pozdíl od ROI má nejen kvantitativní ukazatele (podíl vynaložených nákladu a výstupu, vyjádřených v penězích), ale i kvalitativní část, zahrnující položky, které nelze vyjádřit finančně. Často je požívána metoda analýzy a prezentace sociálního podniku formou případové studie. Případová studie je spíš kvalitativní metodou zkoumání nějakého jevu. Případová studie stejně jako jakýkoliv typ výzkumu se začíná stanovením cílů, dílčích cílů, výzkumných otázek. Dále se rozhoduje o výzkumných metodách a charakteru sbíraných dat. Dále pokračuje v analýze sekundárních dat. Pak jde vlastně text případové studie, vlastní výzkum. Často je proveden pomocí rozhovoru. Na závěr případová studie musí stanovit dosažené výsledky a odpovědí na výzkumní otázky. 26 Případová studie je častou metodou v sociálních vědách a ekonomice. Například existují publikaci, obsahující případové studie různých sociálních firem nejen v Česku, ale i v Evropě. Jsou určené pro zájemci o zakládání nového sociálního podniku a existují pro prosazení a šíření myšlenky způsobu sociálního podnikání. 26 HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, s. ISBN

34 2 Analytická část Pro analytickou část diplomové práce jsem vybrala metodu případové studie konkrétního sociálního podniku, jehož činnost patří k službám cestovního ruchu. Jak už bylo uvedeno v teoreticko-metodologické časti práce, případová studie je metodou kvalitiativního výzkumu, která zkoumá výbraný jev nebo skutečnost do jejich hloubky, v skutečném kontextu. Je velmi požívanou metodou v sociologii. Objektem zkoumání případové studie je sociální firma Jůnův statek. Nabízí komplex služeb ubytovací (penzion), stravovací (restaurace) a jiné služby, proto její činnost patří do ovětví cestovního ruchu (gastronomie a hotelnictví). Analýza konkrétního příkladů z oblasti sociální ekonomiky umožňuje propojit teoretické a praktické znalosti, formulovat výsledky a přínosy činnosti tohoto druhu podniků a navrhnout další možnosti úspěšného sociálního podnikání. Pomocí případové studie a analýzy vybraného podniku potvrdím hypotézy, stanovené na začátku diplomové práce. Z výše uvedeného vyplývá hlavní cíl případové studie: pomocí analýzy sekundárních dat a provedení rozhovoru provést analýzu organizace, činnosti a přínosů sociální firmy Jůnův statek vzhledem k charakteristikám sociálního podniku (zejména zaměstnávání znevýhodněných osob, sledování sociálních a etických cílů, používání státních výpomocí k financování podniku. Tyto charakteristiky jsem podorbně uvedla v teoretické části práce). Pro danou případovou studii jsem stanovila další výzkumné otázky: - Jak se odlišuje sociální podnik od obyčejné firmy? - Které charakteristiky sociálních podniků lze přisoudit Jůnovu statku? - Jak se projevuje sociální aktivita v činnosti firmy? - Jaké konkrétní přínosy má činnost firmy Jůnův statek? - Může sociální firma dokázat fungovat v současných ekonomických podmínkách při dodržení principu sociálního podnikání (konkrétně zaměstnávání zdravotně postižených osob a vytváření podmínek pro jejich vhodné pracovní začlenění)? 34

35 Na začatku studie prezentují jíž existující informaci o této firmě provádím analýzu sekundárních dat. Text případové studie tvoří rozhovor s vedoucím Jůnova statku Jiří Novákem. Napsání případové studie pomohla také komunikace s Fokusem Praha o. s. 35

36 2.1 Úvod k případové studie Sociální firma Jůnův statek Důvod proč by měli zákaznici navštívit Jůnův statek je bud pobyt v penzionu, bud krátká návštěva restaurace nebo pořádání večírku, bud zakoupení drobností v obchůdku nebo údržbářské dílně, bud dovezení prádla do místní prádelny. Celý komplex služeb je nabízen pomocí víc než pěti desítku zaměstnanců, většina z nich má psychický nebo fyzický handicap. O chod firmy se stará vedoucí Jiří Novák, s nímž byl proveden rozhovor, výsledkem kterého je táto případová studie. Podnik Jůnův statek nabízí celý komplex služeb, které se vznikly během skoro 20 let tvrdé práce, aby místním lidem poskytovaly pracovní příležitosti a služby. Od cílů mé diplomové práce se odvíjí cíle provedené případové studie. Jak jsem už uvedla, zkoumám vybraný sociální podnik Jůnův statek. Provádím jeho analýzu jako ekonomického subjektu, proces řízení a organizace, činnost a výsledky práce podniku. Zajímá mi odlišnosti tohoto podniku od obyčejných ekonomických subjektů v kontextu teoretické definice sociálního podniku. Navíc kladu důraz na konkrétní přínosy fungování tohoto podniku. Základní metoda pro provedení případové studie je rozhovor. Dále jsem používala analýzu sekundárních dat (již existujících výzkumů a publikaci o Jůnovu statku, teorii o sociálním podnikání). 36

37 2.2 Prezentace sekundárních dat Většinu sekundárních dat o sociálním podnikání a sociálních firmách jsem uvedla v teoretické části této diplomové práce. Další poznatky, vztahující konkrétně k sociální firmě Jůnův statek jsem zanalyzovala a uvedla v dalších kapitolách. Jůnův statek sociální firma Jak už bylo řečeno, sociální podnik se vyznačuje podle určitých kritérií, tj. odlišnosti od klasických podniků. V České republice doposud neexistují sociální podniky, které by splňovaly všechny kritéria z definice sociální firmy, navíc k tomu, pojem sociální firma se vůbec nepoužívá v české legislativě. Česká ekonomka Naděžda Johanisová ve svém výzkumu o sociálních podnicích zahrnula subjekty, které splňují alespoň jednu z určených podmínek (jsou uvedené v teoretické časti této diplomové práce). Podnik Jůnův statek, podle mého názoru, splňuje tyto kritéria: B - Vzájemná spolupráce jako idea či duše organizace 27. Smyslem Jůnova statku je pomáhat zdravotně znevýhodněným najít důstojnou práci a zajistit odpovídající prostředí pro jejich zaměstnávání. C - Záměrný etický cíl komerční aktivity 4. Zaměstnávání znevýhodněných osob je etickým principem činnosti firmy. Etický kodex je zakotven firmou Fokus Praha, která založila Jůnův statek. D - Důraz na místní zdroje, místní produkci pro místní spotřebu, místní environmentální udržitelnosti a na místní finanční toky 4. Z tohoto kritéria významné je pro Jůnův statek to, že používá místní zdroje a poskytuje služby pro místní obyvatelstvo, naplňuje jejich potřeby. 27 JOHANISOVÁ, N. Living in the Cracks: A Look at Rural Social Enterprises in Britain and the Czech Republic. 1. vyd. Dublin: Feasta, s. ISBN , s. 130, vlastní překlad 37

38 2.2.1 Krátký popis sociální firmy Jůnův statek Jůnův statek vznikl v malé vesnici Sedlec v okrese Praha východ, které je v malém údolí pod vrchem Beckov a má cca 270 obyvatelů. Jůnův statek je nyní sociální firmou, se sídlem v obci Sedlec nedaleko Prahy, která nabízí cely komplex služeb: - nabízí ubytovací služby (penzion s kapacitou 45 lůžek vč. kvalitně vybavené učebny určené pro konferenční a výukovou činnost, apartmán), - provádí hostinskou činnost (v provozu je restaurace se 2 sály ( míst), - provozuje prádelnu, - má internetovou kavárnu, - má údržbářskou dílnu. Hlavní sociální cíl firmy Jůnův statek z hlediska zaměstnávání je nabízet všem svým zaměstnancům rovné příležitosti v pracovním uplatnění v přirozených pracovních podmínkách. 28 Jedná se přímo o zaměstnávání znevýhodněných lidí, ne o přípravu na budoucí zaměstnání a rehabilitaci. Určitá podpora zdravotně znevýhodněných zaměstnanců je zachována. Jůnův statek není chráněnou dílnou, ale ekonomicky výkonným subjektem. Počet nově vznikajících chráněných pracovních dílen se postupně roste. Uvádím toto pro znázornění v tabulce č O sociální firmě. Jůnův statek [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 Tabulka č. 1 Počet dohod o vzniku chráněných pracovních dílen Rok Počet pracovních dílen v ČR chráněných Zdroj: MPSV; ČT24 Češi stále častěji budují sociální podniky [video] IVYSILÁNÍ. Češi stále častěji budují sociální podniky: Ekonomika+ [video]. ČT24. Praha, 2011, 2011 [cit ]. Dostupné z: ekonomika/ / 39

40 2.2.1 Historie Jůnova statku Jůnův statek je původně zemědělskou usedlosti, nyní je sociálním podnikem, jehož zřizovatelem je Fokus Praha, o. s. V r objekt Jůnův statek byl darován občanskému sdružení Fokus Praha. Od té doby usedlost je provozována za podpory Fokusu Praha. Fokus Praha, o. s. je nestátní neziskovou organizaci, od r sdružující psychoterapeuty, socioterapeuty, pracovní terapeuty, psychology, sociální pracovníky a další pracovníky včetně dobrovolníků. Hlavní cíl činnosti organizace spočívá v podpoře práv a prosazení zájmů lidí s duševní nemocí, nabízení komplexní komunitní péči pro tuto skupinu osob. 30 V roce 1997 byl zahájen projekt Phare-Lien, který byl zaměřen na ověření možnosti fungování sociální firmy v rámci legislativy ČR. V rámci tohoto projektu v období od r do r byla prováděná rekonstrukce objektu a vlastně výstavba penzionu, který měl 7 pokojů a učebnu. V rocích bylo zaměstnáno 11 znevýhodněných osob a 2 bez znevýhodnění. Dále byla provedena 2. fáze rekonstrukce. Od r do r v penzionu a nové restauraci bylo zaměstnáno 25 znevýhodněných a 8 bez znevýhodněných. V r byly dostaveny nový sál v restauraci, internetová kavárna, recepce, prodejna, prádelna, údržba a kanceláře. Během rekonstrukce všichni zaměstnanci byli převedeni na pracoviště restaurace a kuchyně. S příchodem krize v r obrat firmy klesne, ale se zlepšuje řízení. Podle slov vedoucího Jůnova statku Jiří Nováku, byli najmouti profesionály, a nebyl s tím problém v krizové období, dále proběhli určité změny v strategii zaměření provozu restaurace, byli provedené nové gastronomické akce, zlepšila se reklama a firma je více otevřena ven. 30 O Fokusu Praha. Fokus Praha [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 40

41 Od r se zahájil komerční provoz prádelny, obchůdek se přeměnil na bistro, probíhají různé kulturní a gastronomické akce. Vedoucím Jůnova statku je Jiří Novák, který plní funkce ředitele občanského sdružení Fokus Praha pro region Střední Čechy. 41

42 2.2.2 Financování Jůnova statku Jůnův statek jako každý sociální podnik je jenom malou části financován z vlastních zdrojů. Další část tvoří různé dotace a příspěvky. Například, mohou to být příspěvky na podporu zaměstnávání lidí s postižením podle paragrafu č. 78 zákona o zaměstnanosti. Celkem objem těchto státních příspěvků roste. Uvádím znázornění v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 s postižením v ČR Objem příspěvků na podporu zaměstnávání lidí Rok Objem příspěvků v milionech Kč 2,7 2,3 2,3 2,2 1,4 Zdroj: MPSV, Češi stále častěji budují sociální podniky: Ekonomika+ [video]. ČT24 3. Společnost Fokus Praha, která pořádala Jůnův statek, každoročně vydává výroční zprávy, v nichž uvádí finanční prostředky, které získala od státu na plnění sociálních cílů. Každoročně v jedné z položek v tabulce o získaných státních zdrojích se uvádí i Jůnův statek. Zanalyzovala jsem výroční zprávy Fokusu Praha od roku 2001 do roku 2011 (což byla nejnovější zprava) a udělala závěr o finančních prostředcích, které získal Jůnův statek od státu během tohoto období. Uvádím výsledek analýzy v tabulce v Příloze č.1. Pro znázornění jsem zpracovala data v podobě grafu č

43 Rok Graf č.2 Financování Jůnova statku (dotace a příspěvky) Financování Jůnova statku (dotace a příspěvky) ,625, Kč 90, Kč 2,583, Kč 887, Kč 755, Kč 542, Kč 111, Kč 620, Kč 0.00 Kč 50, Kč 22,204, Kč 0.00 Kč 5,000, Kč 10,000, Kč15,000, Kč20,000, Kč25,000, Kč Částka, kč Zdroj: vlastní zpracování dat z výročních zprav Fokusu Praha o. s. ( ). 43

44 2.3 Text případové studie (rozhovor) Jsme sociální firmou a lidí k nám chodí jako do běžné restaurace (vedoucí Jůnova statku Jiří Novák) Text případové studie tvoří přepracovaný rozhovor s vedoucím sociální firmy Jůnův statek Jiří Novákem a Kateřinou Hládkou, pracovníci PR oddělení Fokusu Praha. Položila jsem otázky, tykající se organizace, její cílů a způsobů řízení. Zajímala mi organizační struktura a její charakteristické vlastnosti Rozhovor. Trocha historie Rozhovor s vedoucím Jůnova statku Jiří Novákem. Povězte něco o svých začátcích, a co vás přivedlo k tomu, co dnes děláte. (odpověď na tuto otázku jsem získala jako odkaz na stránky Fokusu Praha, kde Jiří Novák už jednou zmiňoval tuto téma). Ve Fokusu začínal v roce 1991 jako pracovní terapeut v chráněné kuchařské dílně, později se stal jejím vedoucím. V letech odešel na čas do komerčního sektoru, kde získával pracovní zkušenosti (vedoucí hotelu a obchodní manažer). V roce 2001 se vrátil zpět do Fokusu Praha, do nově otevřené sociální firmy Jůnův statek, na pozici vedoucí provozu restaurace, načež se v roce 2005 stal jejím vedoucím. V letech byl členem Rady občanského sdružení. V lednu 2013 nastoupil do funkce ředitele regionu Střední Čechy. Je aktivní v oblasti sociálního podnikání v ČR, jeho propagaci, rozvoji a předávání zkušeností 31. Pro mě osobně bylo důvodem zkusit něco nového, co je u nás zcela neznáme a nevyzkoušené. Být v něčem první. A po několikaleté praxi v chráněné dílně a 31 O Fokusu Praha. Fokus Praha [online]. 1990, 2013 [cit ]. Dostupné z: 44

45 komerční praxi na hotelu pokusit se využit obou dosavadních zkušeností, spojit obě dvě činnosti v jeden celek a vyzkoušet, zda to vůbec jde skloubit dohromady. Proč Jůnův statek byl vybrán jako objekt pro vybudování sociální firmy? Důvodů bylo několik. Objekt Jůnova statku, který nutně vyžadoval rekonstrukci, byl darován Fokusu Praha o. s. vnučkou pana Jůna. Fokus Praha v té době provozovalo několik chráněných dílen a dále chtěly provést projekt na poskytnutí pracovních příležitostí lidem, znevýhodněným na trhu práce. Jůnův statek byl vhodným místem pro provedení takového projektu. Povězte něco o cílech existence firmy. Našim cílem je vlastně mít prosperující firmu, která se nepoloží, která bude schopna [zdravotně znevýhodněné] zaměstnance rozvíjet dál. Jakou právní formu má Jůnův statek? Vedoucí firmy uvedl, že sociální firma jako taková v české legislativě neexistuje, a Jůnův statek je evidován na různých úřadech jako chráněná dílna a splňuje všechna její požadavky. Vedoucí řekl, že by podílel víc na zařazení pojmu sociální firmy do české legislativy, kdyby to přineslo určité výhody pro získání grantů, příspěvků a dalších finančních zdrojů. Vedoucí zmínil, že by chtěl pracovat nad předefinováním standardů sociálních firem, protože myslí, že jsou zbytečně úzké. 45

46 2.3.2 Rozhovor. Pracovníky Váš podnik není nějakou chráněnou dílnou, která by poskytovala rehabilitaci a podporu znevýhodněným osobám a připravovala by jich na práci v obyčejných podmínkách. Pracujete jako klasická firma, ale zaměstnáváte znevýhodněné osoby. Poskytujete jim nějakou podporu? Jiří Novák, vedoucí Jůnova statku: Lidé na chráněných dílnách potřebují větší míru podpory, pracují tam častokrát s pracovními psychoterapeuty. Když je v sociální firmě tato podpora výraznější. Lidé, pracující při chráněných dílnách, jsou častokrát méně výkonnější. Většina našich zaměstnanců přišla z chráněných pracovišť (chráněné dílny, tréninková zařízení). Co si myslíte o chráněných dílnách v porovnání se sociální firmou? Aktivity v chráněných dílnách jsou rehabilitační a tréninkové, je to většinou jako hra. Myslím si, že nejsme hra na práci. Pobyt klienta v zařízeních tohoto typu je časově omezen. Jejich cílem je příprava klientů na práci v nechráněných podmínkách. Ale mnoho klientů není schopna odejit do pracovišť v nechráněných podmínkách a vracejí se zpět do péče státu. V klasických podmínkách zaměstnávání chybí minimální stupeň chráněnosti, nezbytný pro lidi se zdravotním postižením. Myslím, že Jůnův statek splňuje tyto podmínky a vyplňuje tuto mezeru. Co si myslíte pod určitou mírou chráněnosti pro znevýhodněné zaměstnanci? Reagujeme na specifické potřeby našich pracovníků při každodenním řízení provozu týmu. Počítáme s případnou docházkou na terapii či lékaři při sestavování pracovních směn. Z důvodu časté nemocnosti zaměstnanců klademe důraz na univerzálnost a zastupitelnost většiny pracovníků. Je třeba zmínit vzájemnou spolupráci a příjemnou komunikaci v naší firmě. Stanovili jsme postup pro případ vyskytnutí zdravotních problémů. My a naše zaměstnanci víme na koho se obrátit v takových situacích. Občanské sdružení Fokus Praha pomáhá zajistit podporu zdraví zaměstnanců, například, v prevenci proti vyhoření. Také věnujeme velkou 46

47 pozornost vzdělávání a zaučování nových zaměstnanců, protože se často stává, že nikdy ji dřív nevykonávali. Co si myslíte je hlavní motivem, proč lide mají zájem o práci ve Vaším podniku? Důvodem je finanční stránka. Myslím si, že to je hlavní motiv prostě normální práce za normální peníze. A my nabízíme normální mzdu. Podle Vašeho názoru jaký přínos má činnost sociální firmy pro své zaměstnance? Zkušenosti ukazují, že naše znevýhodněné zaměstnanci jsou samostatnější, zodpovědnější, lépe zvládají komunikaci, stres, jsou cílevědomější a zdokonalují se v porovnání s ostatními zdravotně znevýhodněnými lidí. Myslím, že schopnost sociální firmy vytvářet podporující podmínky a zohledňovat specifické potřeby svých pracovníků je základním faktorem, proč se nastávají tyto změny. 47

48 2.3.3 Rozhovor. Zákazníci J. Novák: Hodně se orientujeme na zákazníky. Snažíme se přizpůsobit náš produkt k jejich požadavkům. Zákazník: "Je to tu krásné, a pokud bych sem přijel s rodinou, vůbec bych nepoznal, že jde o sociální firmu. Ostatně, jako zákazník to vlastně ani nepotřebuji vědět." Zákaznik: Dala jsem si tam gulášek s bramboráčkama a byl skutečně vynikající! A dovedu si představit, že bych tady strávila dovolenou. Na Jůnově statku. Skvěle fungující firma a navíc sociální. Tady to stojí za návštěvu - soukromou - třeba v rámci nějaké kulinářské akce, anebo profesní - jak má vypadat správná sociální firma. 48

49 2.3.4 Rozhovor. Financování a samoudržitelnost Zhruba 50 % pokrýváme z vlastní činnosti a další zdroje jsou z úřadu práce. Těch dalších zdrojů jsou 2. Vzhledem k tomu, že zaměstnáváme víc než polovinu sociálně a zdravotně znevýhodněných osob, máme nárok na příspěvek z úřadu práce podle paragrafu 78 na jejich mzdu. Další příspěvek máme na provoz chráněného pracoviště. Určité riziko, že nám vyschnou finanční zdroje, například z úřadu práce, samozřejmě je. Proto my se snažíme produkovat víc peněz, abychom byli schopni se oživit. Jiří Novák zúčastnil konference Inovace / Nové trendy v zaměstnávání v r v Ústí nad Labem a zmínil další skutečnost: Aby sociální firma, která zaměstnává tyto zaměstnance mohla fungovat a konkurovat ostatním podnikům, je třeba přizpůsobit její provoz s ohledem na specifika těchto zaměstnanců. Příspěvek se proto zaměřuje zejména na výběr pracovníků, jejich zaučení, řešení problémových situací na pracovišti, vzdělávání, hodnocení zaměstnanců a práci v týmu SCHAUEROVA, Pavla. Minikonference Inovace/Nové trendy v zaměstnávání: Aktuality a články. NOVÝ PROSTOR. Nová ekonomika: Diversity management [online] [cit ]. Dostupné z: 49

50 2.3.5 Rozhovor. Plány do budoucna Přebudování statku a nabízení nových služeb bylo vždycky v souladu s přání zákazníků. Například, původně Jůnův statek chtěl vytvořit restauraci ve stylu vinárny, zaměřenou na minutkovou kuchyň, se stravováním převážně pro hosty penzionu. Avšak se vyskytly požadavky obyvatelů obce na klasický venkovský hostinec tradiční místo setkávání občanů. V souladu s těmito požadavky se mění Jůnův statek. Dále vyskytují další přání a plány. Například, Jiří Novák zmínil: pokud se podaří sehnat peníze, chtěli by na statku postavit ještě malou tělocvičnu a společně s obcí přebudovat dvůr na klasickou vesnickou náves. 50

51 2.4 Výsledky rozhovoru a analýza Analýzu Jůnova statku jako sociální firmy jsem provedla pomocí získané informace při rozhovoru s vedoucím Jiří Novákem, sekundárních dat z internetu, učebnic a publikaci o sociálním podnikání i konkrétně o Jůnovu statku a porovnala jsem tyto poznatky s definovanými standardy sociálního podniku. Touto kapitolu jsem roztřídila podle oblastí, do kterých vtahují standardy sociálních firem Podnikání Svou existenci během skoro 20 let Jůnův statek svědčí o tom, že je schopen obstát na běžném trhu, což je jedním ze základních podmínek sociální firmy. Sociální firma musí mít zpracované podnikatelské plány, marketingové plány, strategie a poslání. Jůnův statek má připravené tyto dokumenty, na jejich zpracování se podílejí i společnost Fokus Praha. Na definici původních cílů Jůnova statku se podílel sám vedoucí, v rámci teoretické skupiny, která před pěti lety vytvářela standardy sociálních firem. Tyto cíle se vedení předefinovala podle nových potřeb a podmínek. Zaměstnanci firmy jsou seznámeni s existujícími dokumenty, resp. s postupy při nestandardních zdravotních situacích (provozní postupy, včetně řešení nouzových a havarijních situací) aj. 51

52 2.4.2 Prezentace Prezentace každé sociální firmy by neměla být primárně postavená na postavení znevýhodněných zaměstnanců. Jůnův statek vypadá navenek jako klasická firma a nesměruje k cílům prezentovat svou činnost tím, že je provedená znevýhodněnými zaměstnanci Zaměstnanci Zaměstnanci podniku jsou převážně lidé s duševním onemocněním. Jen šéfkuchař, vedoucí jiných úseků, pracovní asistent a vedoucí nemají žádná znevýhodnění. Přijetí do práce lidí se zdravotním znevýhodněním je prioritní činnosti firmy. Celkem ve firmě pracuje 57 lidí což je dost velkým počtem vzhledem k tomu, že je v obci Sedlec celkem 270 obyvatelů. Velká část pracovníků přišla z chráněných dílen a pracovišť, ale Jůnův statek považuje jejich práci jako stálé zaměstnání. Podle názoru vedoucího je to jejich silná stránka. Strukturu zaměstnanců Jůnové statku uvádím v grafu č. 3, z kterého lze vidět, že cca 90% všech pracovníků jsou zdravotně znevýhodněné lidí. 52

53 Graf č. 3 Počet a typ zaměstnanců Počet a typ zaměstnanců S duševním onemocnením s jiným onemocněním bez znevýhodnění Zdroj: vlastní Pracovní pozice, které má Jůnův statek jsou: - vedoucí sociální firmy (Jiří Novák, ředitel organizace Fokus Praha pro region Střední Čechy), - pracovní asistent (je zaměstnancem organizace Fokus Praha, v Jůnovu statku pracuje jen na základě zakázky), - provozní restaurace (nemá žádné znevýhodnění), - vedoucí penzionu (nemá žádné znevýhodnění), - vedoucí údržby (nemá žádné znevýhodnění), - vedoucí recepce (nemá žádné znevýhodnění), - vrchní číšník objednávka a roznos jídla/pití, prostírání stolů, mytí skla/příborů, - šéfkuchař (nemá žádné znevýhodnění), - kuchař, - recepční úklid zázemí (recepce, kanceláře, kuchyňka), drobný prodej, přijímání a potvrzování objednávek ubytování, - pomocný číšník, 53