Tutorial k metodickému software

Transkript

1 Tutorial k metodickému software Předmluva Úvodní obrázek Tutorial Vás seznámí s filozofií a novým přístupem ke shromažďování podkladů k vaší expozici nebo výstavě, který můžete využít pro digitalizaci sbírkového fondu a k tvorbě databáze příběhů a kontextů o jednotlivých sbírkových předmětech. Symbolické znázornění předmětu rozloženého podle různých úhlů pohledu Základem je pomocí metodického software vytvoření informačního tezauru, který můžete dále využít nejen pro tvorbu scénáře připravované výstavy nebo expozice, ale též pro doplnění informací a zkvalitnění stávajících expozic, hlavně však pro tvorbu multimediální prezentace různého zaměření. Touto metodou zpracované sbírky jsou připravené pro široké využití v jakékoliv formě prezentace. 1

2 Znázornění informačního tezauru jako truhly, ze které vykukují příklady. Na čele truhly je charakterizovaný předmět. Informační tezaurus vytvořený pomocí metodického software umožní pořádání a tvorbu i jiných muzejních programů (jako jsou např. tématické workshopy, odborné exkurze, tvorba programů pro tématické víkendové pobyty, vydávání tématických elektronických materiálů pro školy podle jejich výukových požadavků, apod.). Pravěký Skazen v Asparnu Navštěvnické centrum NP Thayatal v Rakousku Tutorial Vás provede jednotlivými myšlenkovými kroky a postupem práce, jejímž cílem je přiblížení informačního potenciálu sbírkových předmětů, které tvoří vlastní podstatu kulturního a historického dědictví, do hodnot vnějších přitažlivých a pochopitelných pro běžného návštěvníka muzea. 2

3 Symbolicky znázorněný sb. předmět, skrývající v sobě různé informace (pomůcky, material, lidé) - Český křišťál - baroko 3

4 Úvod Titulní strana úvodu V rámci projektu "Interaktivní expozice v zážitkové turistice jako forma zpřístupnění kulturního dědictví co nejširšímu spektru uživatelů" byl vyvinut metodický software využitelný pro budování nových interaktivních expozic v oblasti venkovské zážitkové turistiky a pro transformaci stávajících expozic do interaktivní formy, prezentující regionální kulturní dědictví. Logo projektu znázorňující zapojení vícero smyslů Řešitelem projektu bylo Centrum pro komunitní práci jižní Čechy. Software vyvinuli pracovníci Katedry aplikované mechaniky z Technické Univerzity v Liberci. 4

5 Logo CpKP Metodice předcházela analýza interaktivity a způsobů interpretace cca 60 muzeí spíše místního městského typu, protože jak naznačuje název výzkumného projektu, cílem je zvýšit turistickou atraktivitu menších muzeí a pomoci tak venkovskému cestovnímu ruchu. Multifaktorové grafy pro analýzu muzeí v ČR a ve světě Součástí softwaru je digitální nápověda - databáze příkladů, jak transformovat vybrané sbírkové předměty, která vznikla z návrhů na transformaci u 20 stálých expozic vytvořených v rámci výzkumného projektu. 5

6 Struktura multimediálního HELPu k Multimediálnímu softwaru Současně bylo cílem najít také finančně a provozně nenáročnou formu transformace expozice, která by od pracovníků muzea nevyžadovala jejich nezbytnou přítomnost a zvýšené nároky na údržbu speciálních didaktických zařízení. Interaktivní expozice železa Ferrum v rakouském Ybbsitzu Protože práce s metodickým softwarem je výsostně intelektuální práce, autoři nepředpokládali okamžitý výsledek a proto je v průběhu práce se softwarem možné kdykoliv dosud vložená data předběžně uložit a vrátit se k práci po nějaké době, např. po získání chybějících dat či po promyšlení dalších kroků nebo způsobů interpretace. 6

7 Hlavní okno s rozbalenou roletkou - uložit jako 7

8 Cíl a filozofie metodického software Úvodní stránka kapitoly Sbírkový fond a jeho doprovodná dokumentace slouží vedle uchovávání, též k prezentaci kulturního a historického dědictví. Ukázka depozitáře, evidence sbírkových předmětů S nástupem informačních technologií ale i možnosti. Metodický software je finální podobě zní vytvářet nové interaktivní formy multimediální obrazovky apod.). a digitalizace se objevují nové požadavky souborem postupů, jak řešit úkol, jenž ve či transformovat stávající expozice do prezentace (videoprůvodce, dotykové 8

9 Vývojový diagram programu Je užitečnou pomůckou pro tvůrce expozic, protože vytváří podmínky pro jiné zpracování sbírkových předmětů, odbornou databázi lze doplnit o další fakta, která přiblíží exponát návštěvníkovi doplněním o takové informace, které budou nejen zdrojem poznání, ale i zážitku. Metodický software je návodem, jak sesbírat a sestavit podklady umožňující zajímavou formou prezentovat kulturní a přírodní dědictví. Ukazuje jaké prezentační nástroje a úhly pohledu zvolit, aby se dosáhla větší dostupnost pro širší spektrum uživatelů. Tím se také zvýší atraktivita muzeí pro kulturní cestovní ruch (kulturní turistiku). Princip rozkládání informací o sbírkovém předmětu, podle různých úhlů pohledu Způsob, jak následně použít metodu informačního tezauru pro jednoduché prezentace nebylo cílem výzkumného projektu, protože na trhu je nepřeberné množství levných či zcela bezplatných softwarů, se kterými průměrný uživatel PC dokáže multimediální interaktivní prezentaci sestavit. Co se ukázalo jako 9

10 obtížné, bylo nabídnout nové postupy pro interpretaci známých informací o sbírkových předmětech. Okna různých programů pro tvorbu multimediálních prezentací V podstatě se jedná o dvě fáze transformace : - v první fázi se podle metodického software zpracovávají stávající informace pro transformaci, které se vážou buď k vytipovanému tématu expozice nebo k expozici již instalované ( obvykle to provádí odborný pracovník znalý dané sbírky či tématu) Práce experta při zkoumání předmětu - Multimediální prezentace o šumavském sklářství ve druhé fázi se získané informace z podkladů, jež jsou výstupem metodického softwaru, transformují do interaktivní formy. Vzniká výstup pro multimediální prezentaci. Tuto formu prezentace provádí např.pedagog nebo PR pracovník. 10

11 Postup zpracování expozic do metodického software Úvodní stránka kapitoly Autor či kurátor vnímá při návrhu výstavy (ať už časově omezené či nikoliv) její celkové vyznění, cíl, strukturu vztahů mezi jednotlivými exponáty, jejich interakci při interpretaci kulturního a historického dědictví. Tyto vztahy mezi sbírkovými předměty a celkové vyznění výstavy se odráží i v úhlu pohledu na doplňkové informace o jednotlivých sbírkových předmětech a expozici jako celku. Expozice o historickém vývoji železa v Návštěvnickém centru Ferrum v rakouském Ybbsitzu 11

12 Grafické schéma vztahů v jednotlivých typech expozic: (a) Exp. víceoborová, (b) Exp. užšího tématu, (c) Exp. typologické řady Proto se metodický software snaží tyto typy vazeb zachovat. Rozděluje expozice, ke kterým uživatel vytváří informační tezaurus do tří základních typů ( viz terminologický slovník). Proto je ve většině případů jedno, jaký typ uživatel zvolí, nicméně je třeba vnímat odlišnosti těchto vazeb a po výběru typu expozice se jich držet. Proto je nutné se nad plánovaným konečným vyzněním multimediální prezentace zamyslet. Praxe možná vyvolá potřebu metodický software v budoucnu modifikovat, aby se za určitých okolností mohlo při naplňování dat mezi typy expozic volně přecházet. Po zkušenostech doporučujeme vybrat ke zpracování do multimediální prezentace takovou expozici či typologickou řadu, která zahrnuje sbírkové předměty, k nimž existuje dostatečné množství dostupných znalostí a rozsah doplňkových faktů a podkladů, aby bylo možné databázi příběhů a kontexty o jednotlivých sbírkových předmětech naplnit. Ukázka videoprůvodců s bohatým sbírkovým materiálem Okno s nápovědou rozměry foto, video V multimediální prezentaci převládají zobrazení, s textem minimálně. Proto je nutné sbírat podklady v náležité kvalitě. se pracuje Pro multimediální prezentaci na dotykové obrazovce musí být: - minimální rozměry fotografie ve formátu jpg, jpeg, png, bmp, tif či videa ve formátu avi, mpeg, wmv, mov o rozměrech 640 x 480 pixelů 12

13 Pro multimediální prezentaci na videoprůvodci mobilního typu jako jsou PDA zařízení, smartmobil, apod. musí být : - minimální rozměry fotografií ve formátu jpg, jpeg, png, bmp, tif či videa ve formátu avi, mpeg, wmv, mov o rozměrech 320 x 240 pixelů. Jak je členěno zpracování expozic v metodickém software Titulní stránka kapitoly Rozhodovací okno podle typu sbírek (CES) Metodický software vychází z podmínek v České republice a nejdříve rozděluje zpracování dat o sbírkových předmětech na část pro vlastníky/správce sbírek ve veřejných muzeí (v tomto software uvedené jako sbírky muzejní povahy), které jsou zpravidla evidované v Centrální evidenci sbírek (ve zkratce CES) podle zákona 122/200 Sbírky o ochraně sbírek muzejní povahy, a na vlastníky 13

14 soukromých sbírek (soukromá osoba, občanská sdružení, školy), jejichž sbírky jsou v tomto software označené jako sbírky nemuzejní povahy. Toto členění jsme zvolili proto, že základní rozdíl mezi těmito sbírkami je v úrovni zpracování sbírkového fondu (soukromí vlastníci zpravidla nevedou výše uvedeným zákonem specifikovanou evidenci sbírkových předmětů a velmi často, zejména u malých muzeí sbírky odborně nezpracovávají). Tento rozdílný přístup k dokumentaci sbírek se následně projevuje i v množství informací o sbírkovém předmětu, které je uživatel schopen při práci na informačním tezauru použít. Ukázky venkovských expozic Sbírky soukromých muzeí slouží obvykle k jiným cílům než sbírky veřejných muzeí. Jejich profil a péče o ně je vždy vázána na vlastníka, mnohdy u menších muzeí není ani základní evidence. Proto je pro tento typ muzeí zpracování dat v části metodického software zjednodušeno. Ukázky veřejných expozic (muzea, zámky) 14

15 V části pro expozice se sbírkami veřejných muzeí je zpracování dat podrobnější. Plošné schéma vztahů mezi sb. predměty podle typu expozic Metodický software pracuje na základě vzájemných vazeb mezi jednotlivými předměty. Jednotlivé typy expozic se liší podle vzájemných vazeb mezi jednotlivými předměty a ve vztahu k expozici jako celku. Jde o přibližně 4 okruhy: - vazby oborové nebo tématické, - vztahy časové, - vztahy k určité lokalitě, - vazby emocionální. Expozice víceoborové Skupiny vystavených sbírkových předmětů charakterizující stejnou lokalitu, ale v určitých případech se lišící v rovině časové (jednotlivé skupiny pochází z jiného časového období), a které se sdružují s ohledem na téma či obor do více skupin, jsme zařadili do typu Expozice víceoborové. Příklad víceoborové expozice, Staré Město 15

16 Vytváříme-li takovou expozici širšího pojetí (jakéhosi nadtématu, např. již mnohokrát zmiňovaná vlastivěda vymezeného regionu, řemesla vybraného historického období, širší expozice techniky, expozice geologie aj.), která je složena z několika samostatných tématických či oborových částí (jakéhosi podtématu, např. v případě řemesel vybraného období dílna ševce, tkalce, obchodníka, hodináře, kamnáře apod., v případě geologie mineralogie, paleontologie, vulkanologie apod.), je důležité vybrat pro každou část expozice to podstatné a charakteristické pro dané téma či obor. U vlastivědných expozic doporučujeme, aby se zaměřila pozornost na specifika dané oblasti ( potřeba odlišení od ostatních stejně zaměřených expozic jiných muzeí), vypíchnout je třeba zajímavost a odlišnost, která jinde není. V případě technických expozic je vyzkoušeno zaměřit se na předměty, které ovlivnily vývoj společnosti, způsobily změny jejího chování či podmínky života, na zajímavosti a kuriozity, apod. Podstatné a charakteristické exponáty tvoří páteř každé expozice a jsou-li přiměřeně doplněny o vhodný doprovodný materiál, což může být i kvalitní multimediální prezentace, je návštěvnický úspěch zaručen. Vazby mezi jednotlivými exponáty vlastivědných expozic mohou být časové (pochází z vymezeného časového období), regionální (pochází z vymezeného regionu/oblasti) či oborové (předměty náleží ke stejnému vědnímu oboru či souvisí se stejným oborem lidské činnosti). Součástí těchto expozic však často bývají také prezentace věnované významným osobnostem daného oboru nebo oblasti (vynálezce, spisovatel, významný starosta, válečník aj.) nebo spolkům, sdružením, organizacím a institucím (např. Sokol, Spolek dobrovolných hasičů, Červený kříž, Skauti, Spolek svobodných dam a další). Exponáty pak spojuje určitá souvislost s danou osobností nebo spolkem či organizací. Zmíněné vazby mezi exponáty se mohou samozřejmě prolínat. Expozice užšího tématu Expozice zpracovávající jedno užší téma, ztvárněné zpravidla do podoby aranžované scény nebo mající charakter pamětní síně, či muzea posledního dne apod. Představují původní atmosféru určitého místa, váží se ke stejné události nebo činnosti. Zde jsou jednotlivé předměty zpravidla spojovány vazbou časovou, tématickou nebo lokální. Typickým příkladem pro vazbu emocionální jsou zachovalé autentické interiéry (např.pracovny a pokoje významných osobností). Tyto expozice řadíme do typu Expozice užšího tématu. 16

17 Muzeum A. Nobela loznice, Karlskoga, Švédsko Vesely kopec tradiční interiér Exp. E. Welzla, Zábřeh Muzeum A. Nobela sekretář, Karlskoga, Švédsko Muzeum A. Nobela prac. stůl, Karlskoga, Švédsko Muzeum A. Kaspara pracovna, Loštice Muzeum V. Priznitze, Jeseník Muzeum A. Nobela herec - socha, Karlskoga, Švédsko Ukázky expozic zařazených do typu Expozice užšího tématu V případě tvorby expozic zaměřených na užší, vymezenější téma chceme zpravidla sbírkové předměty zasadit do vazeb původního prostředí, kde byly používány či kde se vyskytovaly. Sbírkové předměty v takové expozici mají buď vymezení časové (pochází ze stejného období), oborové (jsou vázány na stejný vědní obor nebo obor lidské práce) nebo pocházejí z jedné lokality, případně se toto vymezení prolíná. Podstatné však je vhodným prostorovým ztvárněním a nainstalováním vytvořit patřičnou atmosféru původního prostředí, naznačit vzájemnou souvislost prezentovaných exponátů a jejich roli či funkci v původním prostředí a době. Typologická řada Typologická řada sbírkových předmětů demonstruje např. vývoj tvaru určitého předmětu (válečných seker, skleněných předmětů, keramických nádob) a s tím související změnu užitných a funkčních vlastností v časové linii. Předměty z jiné oblasti mnohdy již tvoří jinou další linii, která může sledovat krajové odlišnosti stejného produktu. Součástí digitálně zpracované typologické řady však nemusí být jen samotné autentické předměty. Pokud některý předmět z vývojové řady již neexistuje, může být nahrazen vhodnou dokumentací (fotografie, nákresy, obrázky, 3D vizualizace apod.). 17

18 Ukázky expozic zařazených do typu expozice - Typologická řada Exp. lesnictví, Úsov Exp. sekyr, Ferrum, Ybbsitz, Rakousko Exp. šumavského skla, Kašp. Hory Exp. starověké keramiky, Briteiros, Portugalsko Exp. šumavského skla, Kašp. Hory Náhrada předmětu nákresem pro výrobu skla, Kašp. Hory Náhrada předmětu 3D vizualizací Rozhodovací okna pro vnitřní hodnoty sb. předmětů Metodický software nabízí popis kulturní, historické a společenské hodnoty sbírkových předmětů nebo skupiny sbírkových předmětů. 18

19 Pateříky - příklad rozkladu sbírkového předmětu podle různých úhlů pohledu Tyto hodnoty jsou natolik proměnné a vzájemně se prolínající, že je pouze na uživateli, jaké příklady do kterého hodnotového typu použije. Zároveň není nutné, aby sbírkové předměty vykazovaly všechny tři hodnoty, protože v časovém horizontu může dojít k přehodnocení, což software umožňuje. Pdf výstup s některými prázdnými řádky Pokud sbírkový předmět či skupina sbírkových předmětů některou hodnotu nevykazuje, políčka formulářového listu zůstanou nevyplněna. 19

20 Rozhodování mezi typem vnitřní hodnoty Autoři programu chápou kulturní hodnotu ve smyslu kulturní úrovně a vývoje společnosti v dané době, kterou předmět reprezentuje. Naopak Společenská hodnota předmětu více poukazuje na společenské vazby a poměry dané doby (např. z hlediska politického, hospodářského či národního). Protože u tvorby tohoto informačního tezauru jde zejména o podklady pro tvorbu příběhu, o zasazení předmětu do určitého kontextu a odlišení kulturní a společenské hodnoty může být problematické, mohou být data vložena jen k jedné z těchto hodnot a je jen na tvůrci prezentace, kterou hodnotu či aspekt upřednostní. O jaké druhy doplňkových či lépe odborníkům známých informací jde a jak je možné je návštěvníkovi představit? Jak zviditelnit vnitřní hodnoty sbírkového předmětu, kvůli kterým byl do sbírky zařazen, zkoumán a patřičně chráněn pro další generace? Představit veřejnosti sbírkový předmět znamená například zasadit jej do jeho původního prostředí, ukázat, jaká byla jeho funkce a k čemu byl určen. Je vhodné nabídnout paralelu mezi minulostí a dneškem. Námi nabízeným postupem prezentace je interpretace formou digitálního příběhu. Ukázky kontextů k vystaveným sbírkovým předmětům Exp. pravěké kuchyně, prehistorický skanzen Heldenberg Ukázka použití pravěkého nástroje, prehistorický skanzen, Heldenberg Foto výroba dřeváku M. Šumavy, Sušice Příběh má velice důvěrný vztah s autenticitou sbírkového předmětu, může jej 20

21 zaktivizovat. Je důležité vybrat různé aspekty tak, aby je bylo možné pospojovat do souvislého příběhu. Pak bude zážitek z prezentace výstižný a působivý. Důvěryhodný a autentický příběh poskytne předmětu a zážitku z něj sociální význam a obsah. Důležité ale je podpořit příběh dostatkem relevantních dat a faktů, protože až jejich množství rozhoduje o vlastní autenticitě příběhu. Nicméně je ale třeba mít na paměti, že konečným hodnotitelem autenticity je návštěvník. Ukázky sb. předmětů s příběhem tajemná ilustrace knihy, zámek M. Hradiště skleněné housle, M. Šumavy, Kašp. Hory skleněný poklad, M. TGM, pobočka Jesenice Magnetická rezonance mozku Znázornění části mozku při čtení Znázornění mozku při poslechu Znázornění mozku při řeci Odborníci na neuromarketing zjistili, že pokud se člověk setká s informací v tištěné podobě, iniciuje se mu analytické centrum mozku. Naproti tomu u informace v audiovizuální podobě je nejaktivnější emocionální a dlouhodobá pamět. To znamená, že člověk tyto informace přijímá mnohem snadněji, případně s pocitem uspokojení a dlouhodobě si je pamatuje. Metodický software lze použít pro zpracování informačního tezauru u expozic stávajících, ale také jako přípravný materiál pro expozice nové, které se vytvářejí. V našem popisu pracujeme s metodou pro expozice stávající. 21

22 Exp. nářadí, Návštěvnické centrum Ferrum, Ybbsitz, Rakousko 3D návrh expozice tortury v Jeseníku Formulářová okna pro vkládání dat Zpracování informačního tezauru u Expozice víceoborové postupuje prostřednictvím popisu kulturní, historické a společenské hodnoty sbírkového předmětu,dále jeho užitných a funkčních vlastností, technologie výroby a pomůcek a materiálu. Tato data se zpracovávají pro každý jednotlivý předmět v rámci jednoho oboru či tématu zvlášť. Výběr sbírkových předmětů pro jednotlivé interpretace Můžeme takto zpracovat všechny sbírky vystavené v expozici a vytvoříme zajímavé tématické celky s jejichž informační hodnotou dokážeme vytvářet pomocí metodického software různé typy prezentací navazujících na obsah dané expozice (využití např. pro školy). 22

23 Naopak zpracování Expozice užšího tématu popisuje nejprve kulturní, historické a společenské hodnoty tohoto užšího tématu/oboru, který expozice prezentuje Popis vnitřních hodnot celku (expozice tradiční světnice) Vybrané předměty, které se budou dále analyzovat a data a až poté přechází k popisu vybraných sbírkových předmětů, které výše popsané hodnoty dokládají (opět jsou zde popisovány užitné a funkční vlastnosti předmětu, technologie výroby, používané pomůcky a materiál, z něhož je předmět vyroben). 23

24 Formulářové okno pro vkládání doplňkových informací a dat. Obdobný postup zpracování je uplatněn u Typologické řady sbírkových předmětů. Zde se však pracuje s celou skupinou sbírkových předmětů propojených časovými a někdy i mimoregionálními vazbami. Sbírka historických střelných_zbraní, NZM Ohrada Struktura vztahů u typologické řady Nejdříve musíme popsat kulturní a společenskou hodnotu, užitné a funkční vlastnosti sbírkových předmětů, zařazených do typologické řady jako celku. 24

25 Postup vkládání dat pro celou typologickou řadu 25

26 Postup vkládání doplňkových informací k jednotlivým sbírkovým předmětům Následuje popis historické hodnoty, technologie výroby, pomůcek a materiálu jednotlivých sbírkových předmětů z typologické řady, jež jsou vystaveny v dané expozici. Oproti předchozím dvěma typům expozic, které při popisu vycházejí z konkrétních sbírek dané expozice, mohou být při zpracování podkladů k typologické řadě objektem popisu i sbírkové předměty odjinud (máme-li v expozici jen několik sbírkových předmětů z této řady) a to z expozic či depozitářů jiných muzeí či institucí (např. hrady, zámky) nebo pouze z dokumentace, pokud předměty již fyzicky neexistují. 26

27 Postup úkonů spojených s exportem dat Transformace jednotlivých typů expozic končí exportem vložených dat do souboru PDF a zkomprimováním příloh do souboru ZIP. Před finálním zkomprimováním softwaru je umožněn náhled na vložená data s možností vrátit se k jejich úpravě v případě zjištění nedostatků. Znázornění databáze informačních tezaurů k. dědictví Takto zpracovaný informační tezaurus jednotlivých sbírkových předmětů i celé výstavy je možné v této digitalizované podobě snadno uložit k již existujícím dokumentům, např. do databáze příběhů o zpracovaném kulturním a historickém dědictví dané oblasti, a lze jej i odeslat zpracovatelům dalších muzejních programů a prezentací (workshopy, semináře) či využít k odborným nebo populárně naučným publikacím. Kdo s metodickým softwarem pracuje Zpracování údajů a příloh do metodického softwaru, tedy práce na první fázi transformace expozic do interaktivní formy, je úkolem pro muzejní pracovníky či vlastníky sbírky, kteří expozici a jí prezentovaná témata a sbírky, z nichž 27

28 čerpají, dobře znají a rozumějí jim, tedy pro tým příslušných odborníků. Stěžejní roli zde má kurátor příslušných sbírek, který s nimi denně pracuje a zná nejlépe jejich kulturní hodnotu a zpravidla zpracovává i samotnou expozici. Je však důležité, aby se na zpracování podkladů do metodického softwaru podíleli také ti, kteří popisovanou expozici spoluvytvářeli, kteří dali expozici konkrétní tvář, podíleli se na její výtvarné podobě (výtvarník, architekt ), kteří mohou doplnit informace zejména k prezentačnímu a interpretačnímu záměru ztvárnění expozice. Lektoři a průvodci, na kterých stojí vlastní interpretace obsahu expozice a kteří se především zabývají zprostředkováním tématu (sdělení) expozice návštěvníkům, mohou doplnit další úhly pohledu na sbírkové předměty či na téma expozice. Restaurátoři a konzervátoři, kteří znají zejména hmotnou podstatu předmětu, mohou tak přispět informacemi k popisu materiálu, z nichž je předmět zhotoven a také objasnit použité technologie a postupy. 28