ZPRÁVA Z VÝZKUMU OČEKÁVÁNÍ UŽIVATELŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Transkript

1 ZPRÁVA Z VÝZKUMU OČEKÁVÁNÍ UŽIVATELŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Metodologie výzkumu Výzkum, který byl součástí projektu transformace sociálních služeb, organizovalo Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených a to mezi poskytovateli sociálních služeb a uživateli sociálních služeb. Tvorba dotazníku byla uskutečněna počátkem října Dotazníky byly rozeslány formou poštovní zásilky a obsahovaly text dotazníku, průvodní dopis a odpovědní obálku pro bezplatné vrácení odpovědí. Vzhledem k nemožnosti oslovit přímo uživatele sociálních služeb, byli o předání dotazníku požádáni poskytovatelé. Celkem bylo odesláno 300 dotazníků pro Asociaci ústavů sociálních služeb v celé ČR, dále byly osloveny členské organizace ČRHO a Asociace pečovatelské služby elektronickou formou. Návratnost dotazníků zaslaných touto formou byla minimální. Celková návratnost byla u poskytovatelů 123 dotazníků a u uživatelů v 118 případech. Názory poskytovatelů na novou právní úpravu sociálních služeb V této části textu přinášíme názory poskytovatelů sociálních služeb, tak jak je uvedli v dotaznících. Odpovědi z dotazníků jsou zpracovány formou absolutních a relativních četností do tabulek, následně grafů a jsou doplněny o komentář, který interpretuje získané výsledky. 1. Současný stav přípravy transformace sociálních služeb a přijímání nové legislativy? a) sleduji velmi podrobně a jsem seznámen s textem nového zákona b) sleduji, ale jen omezeně v tisku, televizi apod. c) nesleduji Tab.1 Příprava transformace sociálních služeb absolutní relativní(%) Sleduji podrobně Sleduji omezeně Nesleduji 3 2 Nevyjádřili se 0 0 1

2 Graf 1.- Sledování sociálních služeb 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 76,00% sleduji podrobně 22,00% sleduji omezeně 2,00% nesleduji Komentář 1 Z odpovědí je patrné, že všichni dotázaní se nějakým způsobem zajímají o připravovanou transformaci sociálních služeb. Dokonce 76 % dotazovaných uvedlo, že se o danou oblast zajímají podrobně. Nezájem uvedlo pouhých 2% dotazovaných. Potvrdilo se tak, že poskytovatelé sociálních služeb jejich zaměstnanci patří mezi profesní skupinu, která se o proces přijímání nového zákona zajímá velmi výrazně. U uživatelů sociálních služeb zájem projevil nesrovnatelně menší počet respondentů. 2. Způsob informační kampaně k návrhu zákona a novému obsahu sociálních služeb považujete za? a) dostatečný, informace získáváme snadno b) spíše průměrný, očekával bych více informací, školení apod. c) nedostatečný Tab. 2 Návrh zákona o sociálních službách absolutní relativní(%) Dostatečný Průměrný Nedostatečný Nevyjádřili se 0 0 2

3 Graf 2 Návrh zákona o sociálních službách 6 55,00% ,00% 24,00% 1 dostatečný průměrný nedostatečný Komentář 2 Jestliže drtivá většina respondentů má zájem o projednávání návrhu zákona, potom každý čtvrtý pracovník z oblasti sociálních služeb současně uvádí, že nemá dostatečný přístup k informacím o nově vznikajícím zákoně. Na druhé straně 20 % dotazovaných pracovníků považuje stupeň informovanosti za dostatečný a více než polovina (56 %) dotazovaných uvádí množství informací, z námi sledované oblasti, jako průměrné. 3. Domnívám se, že nový systém sociálních služeb? a) bude lepší než ten dosavadní b) bude v něčem lepší a v něčem horší c) může spíše znamenat zhoršení kvality a dostupnosti služeb Tab. 3 Názory na nový systém služeb absolutní relativní ( %) Bude lepší než ten dosavadní 25 20,3 V něčem lepší a v něčem horší 88 71,5 Zhoršení kvality a dostupnosti služeb 10 8,1 Nevyjádřili se 0 0 3

4 Graf 3. Systém sociálních služeb 8 71,50% ,30% bude lepší než ten dosavadní v něčem lepší a v něčem horší 9,20% zhoršení kvality a dostupnosti služeb Komentář 3 V otázce číslo tři jsme se zaměřili na obecná očekávání respondentů vzhledem k možnostem, které přinese nová právní úprava, nový systém sociálních služeb. Z odpovědí vyplývá, že očekávání poskytovatelů jsou v tomto směru spíše neutrální. Téměř 20 % dotazovaných uvedlo, že očekává pozitivní změny. Odpověď v něčem lepší, v něčem horčí uvádí celých 72 % dovázaných. Chystanou změnu systému sociálních služeb negativně vnímá 8 % jejich poskytovatelů. I tuto otázku jsme v další části zprávy poměřovali s názory respondentů uživatelů. 4. V čem spatřujete či očekáváte největší pozitiva nového systému? a) možnost výběru sociálních služeb b) zlepšení financí c) zlepšení sociálních služeb Tab. 4 Pozitiva nového absolutní systému relativní(%) Volba sociálních služeb Zlepšení financí 13 10,6 Zlepšení sociálních služeb 4 3,2 Nevyjádřili se 73 59,3 4

5 Graf 4 Pozitiva nového systému 6 59,60% ,50% ,10% 2,70% volba sociálních služeb finance zlepšení sociálních služeb Komentář 4 Výsledky otázky číslo čtyři můžeme interpretovat v návaznosti na minulou otázku, v níž téměř 60 % dotázaných zastávalo zlatou střední cestu v oblasti očekávání. Tato opatrnost respondentů se projevila i u této položky, neboť plných 60% z nich se nedokázalo vyjádřit (nebo nenašli) žádná zřetelná pozitiva nového systému. Pokud poskytovatelé sociálních služeb mají konkrétní názor na výhody nového soc. systému uvádějí v 27 % možnost volby konkrétních služeb a v 11 % spatřují výhody nového systému ve zlepšení financování. Celkové zlepšení sociálních služeb očekávají 3 % dotázaných poskytovatelů. Tento výsledek by se dal interpretovat i slovy, že 97 % poskytovatelů se domnívá, že jimi poskytované služby se na základě nově připravovaného zákona nezlepší. I když jistá míra skepticismu při posuzování otázek veřejné politiky a společenských systémů je v české společnosti přítomna téměř jako její imanentní součást, přesto jsou zjištěné výsledky velmi výrazné. Lze použít, vzhledem k očekáváním společnosti obecně (až radostné projevy médií) i tvrzení, že jsou alarmující! 5. V čem spatřujete či očekáváte největší rizika nového systému? a) nedostatek financí b) zneužití financí ve prospěch oprávněné osoby Tab. 5 Rizika nového systému absolutní relativní(%) Nedostatek financí 28 22,7 Zneužití financí 58 47,1 Nevyjádřili se 37 30,1 5

6 Graf 5.-.Rizika nového systému 49,50% 5 45,00% 4 35,00% 3 25,00% 2 15,00% 1 5,00% 24,80% 25,70% nedostatek financí zneužití financí Komentář 5 Největší riziko nového systému spatřují respondenti (47%) v zneužití financí samotnými uživateli. Celkového nedostatku financí na celý sociální systém se obává 23 % dotázaných. Zbytek dotazovaných (30 %) se k možným rizikům nevyjádřil. Zdá se, že představy o relativně nejasném zneužívání dávek a příspěvků jsou v české veřejnosti, zde u poskytovatelů sociálních služeb, poměrně rozšířené. 6. Domníváte se, že v rámci nového systému bude? a) veřejná správa dotovat služby větším množstvím finančních prostředků b) množství financí bude stejné c) očekávám spíše snížení objemu peněz poskytovaných na sociální služby Tab. 6 V rámci nového systému absolutní bude relativní(%) Větší množství financí 21 17,1 Množství financí bude stejné 37 30,1 Snížení objemu peněz 60 48,8 Nevyjádřili se 5 4 6

7 Graf 6 Financování sociálních služeb ,40% ,30% 26,60% 1 3,60% větší množství financí množství financí bude stejné snížení objemu peněz Komentář 6 V názorech na financování nového systému sociálních služeb z veřejných prostředků je téměř 50 % poskytovatelů velmi skeptických domnívají se dokonce, že příliv peněz ze státního rozpočtu do sociální sféry bude nižší než dosud. Přitom objektivně (je rozhodnuto o navýšení transferu o přibližně 3 mld ročně) i subjektivně média i veřejní představitelé ubezpečují, že cílem jsou lepší služby. O tom je přesvědčeno pouze 17 % dotázaných, kteří doufají ve vyšší příliv financí. Zbývajících 30,1 % dotázaných žádnou změnu neočekává. 7. Zhodnotíte-li dosavadní podmínky pro Vámi poskytovanou službu, zhodnotili byste její aspekty následovně (uveďte číslovkou body 1,2,3,4,5 jedna nejméně/nejhůře pět nejlépe) a) finanční zajištění b) právní ukotvení c) kvalita spolupráce klient a poskytovatel d) personální podmínky Tab. 7 Absolutní četnost Průměrná Zhodnocení aspektů hodnota a) Finanční zajištění ,1 b) Právní ukotvení c) Kvalita spolupráce klient a poskytovatel d) Personální podmínky ,1 7

8 Komentář 7 V tabulce číslo sedm vidíme názory respondentů na jednotlivé oblasti jimi dnes poskytovaných služeb. Přitom měli službu hodnotit známkami jedna nejméně a pět nejlepší hodnocení. Průměrem výsledků s použitím absolutních četností lze zjistit, že podmínky pro poskytování služeb hodnotí respondenti jako lehce podprůměrné. Největší nedostatky spatřují v právním ukotvení zde by se s novým zákonem mohlo mnohé zlepšit. Nejpozitivněji, v 51 % se hodnotí kvalita spolupráce klient poskytovatel. Z uvedených výsledků výzkumu je zajímavé i zjištění že ze 123 dotazovaných hodnotí, tolikrát diskutovanou personální otázku v sociálních službách, 9 dotázaných (8 %) jako nejlepší a pouze 2 dotázaní (1,8 %) jako nejhorší??? 8. Uveďte, se kterou z následujících tezí se nejvíce ztotožňujete. Nový systém: (uveďte číslovkou body 1,2,3,4,5 jedna nejhůře pět nejlépe) a) z povahy věci musí být lepší než dosavadní b) zlepší postavení poskytovatelů c) zlepší postavení uživatelů d) zajistí lepší dostupnost služeb e) zajistí lepší kvalitu služeb f) zajistí lepší možnosti kontroly poskytování g) zlepší podmínky pro pracovníky sociálních služeb h) přinese větší podporu a odpovědnost zadavatelů (zřizovatelů) i) přinese vyšší ekonomické nároky na veřejné rozpočty Tab. 8 Uveďte, se kterou tezí se Absolutní četnost nejvíce ztotožňujete Průměrné hodnoty a) Lepší než dosavadní b) Zlepší postavení poskytovatelů ,5 c) Zlepší postavení uživatelů ,4 d) Lepší dostupnost služeb ,9 e) Lepší kvalita služeb ,1 f) Lepší možnosti kontroly poskytování g) Lepší podmínky pro pracovníky sociálních služeb h) Větší podpora a odpovědnost zadavatelů , ,7 i) Vyšší ekonomické nároky Komentář 8 8

9 V porovnání s předchozí tabulkou současný stav je pohled respondentů na nový očekávaný stav pozitivnější v průměru přibližně v hodnotě jednoho bodu. Téměř jednoznačně se respondenti domnívají, že nový sociální systém povede ke zlepšení postavení uživatele. Na druhé straně neočekávají výrazné zlepšení vlastního postavení. U zlepšení postavení poskytovatelů je skóre jen 2.5, přesně průměrné a téměř stejná je i známka pro zlepšení postavení pracovníků v sociálních službách 2,4% respondentů očekává spíše zhoršení. Poskytovatelé očekávají větší podporu a odpovědnost zadavatelů. Nejvyšší známky 3,4 dosáhly položky, že nový systém zlepší postavení uživatelů. 9. Co podle Vašeho názoru způsobilo tak dlouhé čekání na nový systém služeb? a) starý systém de facto vyhovoval potřebám b) přijetí zákona o sociálních službách je mimořádně složité c) představitelé veřejné moci nepovažovali tuto oblast za důležitou Tab. 9 Čekání na nový systém absolutní sociálních služeb relativní (%) Starý systém vyhovoval 11 8,9 Přijetí zákona je složité 52 42,2 Politici nepovažují zákon za důležitý 74 60,1 Nevyjádřili se 0 0 Celkem = 123 Graf.9 Čekání na nový systém sociálních služeb ,50% ,20% ,30% starý systém vyhovoval přijetí zákona SS je složité SS nepovažují za důležité Komentář 9 Dlouhé čekání na nový sociální systém ovlivnila dle 42 % dotazovaných jeho složitost. Laxní přístup politiků ovlivnil dobu přijetí nového sociálního systému dle 60 % respondentů a 9 % poskytovatelů nový zákon nechyběl vůbec. Nejedná se o nadbytečnou otázku, uvědomíme-li si, že na novou právní úpravu se skutečně čekalo více než deset let 9

10 10. Uvedl(a) byste tři nové druhy sociálních služeb, které nový systém legislativně upravuje? a) b) c) Tab. 10 Uvedení druhů absolutní sociálních služeb relativní(%) Osobní asistence 31 25,2 Služby sociální prevence 17 13,8 Odlehčovací služby 14 11,4 Nevyjádřili se 61 49,6 Graf 10 Uvedení druhů sociálních služeb 5 45,00% 4 35,00% 3 25,00% 2 15,00% 1 5,00% 24,80% osobní asistence 13,70% služby sociální prevence 12,00% odlehčovací služby 49,50% Komentář 10 U této otázky měli respondenti možnost otevřené odpovědi měli samostatně definovat některou z nových služeb, kterou upravuje nový zákon. K zamyšlení vybízí fakt, že téměř 50 % poskytovatelů nedokázalo definovat jedinou novou službu. (Již nyní uveďme, že u uživatelů dopadla tato položka ještě hůře!) Zvlášť pokud jich výše téměř 100 % uvedlo, že sledují změny kolem nového zákon a 75 % dotázaných uvádí, že má dostatečné popřípadě průměrné informace o chystaném zákonu. Čtvrtina dotázaných (25 %) uvádí nejvíce jako novou službu osobní asistenci. Ukazuje se, že je rozdíl mezi tím nějaký jev sledovat a podrobně se s ním seznámit. Na druhou stranu je faktem, že respondenti z řad poskytovatelů jsou vždy z povahy věci zaměřeni na jimi poskytovanou službu a o její aspekty, vývoj a případné problémy se tolik nemusí zajímat. 10

11 11. Zákon přináší nový příspěvek na péči, který bude vyplácen přímo uživateli, na rozdíl od současného modelu poskytování dotace přímo poskytovateli. Vzhledem k tomu se domníváte: (uveďte číslovkou body 1,2,3,4,5 jedna nejhůře pět nejlépe) a) že se zvýší konkurence mezi poskytovateli b) že uživatelé mohou příspěvek zneužívat c) se v praxi nic nezmění d) že výše příspěvku je dostatečná ke koupi naší služby Tab. 11 Nový příspěvek na Absolutní četnost péči bude vyplácen přímo uživateli Průměrné hodnoty a) Zvýší se konkurence mezi poskytovateli b) Zneužití příspěvku uživateli , ,5 c) V praxi se nic nezmění ,2 d) Výše příspěvku je dostatečná ke koupi služby ,1 Komentář 11 Vzhledem k tomu, že finanční příspěvek bude vyplácen přímo uživateli služby, namísto výhradního dotování sociálních služeb cestou poskytovatelů, se většina respondentů domnívá, že se zvýší konkurence mezi poskytovateli (více než 50 %) a že může docházet ke zneužití příspěvku (cca 35%). Velmi malá část respondentů se domnívá, že výše příspěvku je dostatečná ke koupi služby. Plně je o tom přesvědčeno jen cca 10% respondentů! U těchto otázek se však ukázalo, že použití číselné škály pro vyjádření bylo pro respondenty poněkud složité a vhodnější by bylo ponechat jen možnosti 1, 3 a 5, které by respondenty více donutily přiklonit se k jasnějšímu a vyhraněnějšímu stanovisku. 12. Pokud jste poskytovatelem služeb rezidenčního typu (dnes domovy a ústav), domníváte se, že zavedení adresné výplaty příspěvku na péči může znamenat? a) klientů našeho zařízení neubude b) očekáváme snížení počtu klientů v důsledku péče o ně v domácím prostředí 11

12 c) očekáváme, že se počet zájemců o služby našeho zařízení ještě zvýší Tab. 12 Zavedení příspěvku na péči bude znamenat Klientů našeho zařízení neubude Snížení počtu klientů Zvýšení počtu absolutní relativní(%) 51 41, ,1 11 8,9 klientů A+B 1 0,8 Nevyjádřili se 18 14,6 Graf 12 Zavedení příspěvku na péči 45,00% 4 35,00% 3 25,00% 2 15,00% 1 5,00% 44,10% klientů našeho zařízení neubude 38,50% snížení počtu klientů 10,10% zvýšení počtu klientů 0,90% a+b 6,40% Komentář 12 Zavedení adresného příspěvku dle 42 % dotázaných nezpůsobí úbytek klientů v zařízeních rezidenčního typu. Snížení klientů v důsledku domácí péče očekává 34 % dotázaných a naopak 9 % dotázaných očekává zvýšení počtu klientů v zařízeních rezidenčního typu. V tomto směru bude víc než zajímavé jak se tato očekávání naplní. Samozřejmě, že nikoliv jen zajímavé, ale svrchovaně (a nejen ekonomicky) důležité 13. Domníváte se, že Vaše zařízení je připraveno ve své činnosti naplnit Standardy sociálních služeb? a) ano, bezezbytku b) ano, ale jen částečně c) ne, nemáme podmínky d) ne, nepovažujeme je za potřebné 12

13 Tab. 13 Zařízení naplní Standardy absolutní relativní(%) služeb Ano, bezezbytku 50 40,6 Ano, ale jen částečně 71 57,7 Ne, nemáme podmínky 1 0,8 Ne, nepovažujeme je za potřebné 1 0,8 Nevyjádřili se % Graf 13 Naplnění Standardů sociálních služeb 58% 50% 41% 40% 30% 20% 10% 1% 1% 0% 0% ano, bezezbytku ano, ale jen částečně ne, nemáme podmínky ne, nepovažujeme je za potřebné Komentář 13 Připravenost vlastního zařízení plnit Standardy sociální je schopné bezezbytku plnit 41 % dotázaných, částečně 58 % dotázaných. Jistě je překvapivé, že pouze jedno procento respondentů nepovažuje Standardy za potřebné Vzhledem ke kritice jíž byl tento nástroj ze strany poskytovatelů podroben, bychom očekávali větší množství odpovědí u této položky. 13

14 14. Jistě víte, že v rámci nového systému bude uživatel s poskytovatelem povinně uzavírat Dohodu o poskytování služby, která upraví všechny podstatné otázky vztahu klienta a poskytovatele služby (namísto současného rozhodnutí např. Krajského úřadu). V této souvislosti: a) myslím, že smlouvu zvládneme vytvořit a uzavřít sami b) uvítali bychom vytvoření obecné a typové smlouvy Tab. 14 Dohoda o poskytování služby absolutní relativní(%) Smlouvu vytvoříme a uzavřeme sami 57 46,3 Vytvoření obecné a typové smlouvy 74 60,2 Nevyjádřili se 0 0 Celkem =123 Graf 14 Smlouva o poskytování sociálních služeb 7 64,20% ,10% smlouvu vytvoříme a uzavřeme sami vytvoření obecné a typové smlouvy Komentář 14 Zákonem obligatorně předpokládané Dohody o poskytování služeb je schopno vytvořit a uzavřít samostatně jen 46 % poskytovatelů. Již vytvořené a typové smlouvy by uvítalo 60 % poskytovatelů sociálních služeb. V rámci této skupiny respondentů se jedná o překvapivé zjištění! 14

15 15. Působíte v následujícím druhu sociálních služeb (dle typologie zákona)? a) služby sociální péče b) služby sociální prevence c) poradenství d) pro seniory e) pro zdravotně postižené f) ostatní Tab. 15 Působíte v následujícím druhu absolutní relativní(%) Služby sociální péče 42 34,1 Služby sociální prevence 3 2,4 Poradenství 8 6,5 Pro seniory 71 57,7 Pro zdravotně postižené 41 33,3 Ostatní 4 3,3 Nevyjádřili se 0 0 Celkem =123 Graf 15 Druh sociálních služeb, ve kterém působíte ,40% ,50% 3 27,50% 2 1 služby sociální péče 2,70% 3,70% poradenství pro zdravotně postižené 3,70% nevyjádřili se Komentář 15 Respondenti v největší míře (57,7%) působí v zařízeních sociálních služeb pro seniory. V oblasti služeb (dnes di iure péče) pro zdravotně postižené pracuje 33,3% dotazovaných. Z pohledu druhu služby, se za poskytovatele služeb sociální péče označilo 34,1% respondentů a dále 6,5% uvedlo poradenství a ostatní druhy služeb. Je však zřejmé, že řada respondentů plně nebyla seznámena s novou typologií služeb dle návrhu zákona, tj. na služby péče, prevence a poradenství. Nejméně procent 2,4% charakterizují služby sociální prevence. Na otázku číslo 15 bylo opět uvedeno více odpovědí, celkem

16 16. Působíte v následujícím kraji? (zatrhnout příslušný kraj) Tab. 16 Působíte v následujícím kraji Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Zlínský Olomoucký Moravskoslezský Absolutní počet 8x 12x 6x 3x 3x 7x 4x 9x 12x 14x 7x 3x 19x 13x Komentář 16 Nejvíce respondentů působí v kraji Vysočina a Olomoucký. Druhým krajem je Moravskoslezský. Pardubický a Středočeský kraj je uveden jako třetí. Čtvrtým krajem je Královéhradecký. Dalšími kraji jsou Praha, Ústecký, Jihomoravský, Jihočeský a Liberecký. Nejméně respondentů působí v kraji Zlínském, Plzeňském a Karlovarském. Uvedený počet respondentů však neumožňuje provést podrobnou analýzu názorů poskytovatelů v jednotlivých krajích, vzhledem k počtu dotazníků z krajů by takové měření nabylo validní. Naopak, vzhledem k velikosti základního vzorku, lze soubor 120 poskytovatelů z celé České republiky považovat za dostačující pro zjištění obecné názorové hladiny ve vztahu ke zkoumanému jevu. 16

17 17. Dotazník vyplňoval? a) vedoucí pracovník zařízení sociálních služeb b) pracovník sociálních služeb c) ostatní, kdo... Tab. 17 Dotazník vyplňoval absolutní relativní(%) Vedoucí pracovník 81 65,9 Pracovník sociálních služeb 25 20,3 Ostatní 17 13,8 Graf 17 Dotazník vyplňoval 80 65, ,3 13,8 0 Vedoucí pracovník Pracovník sociálních služeb Ostatní Komentář 17 Profil respondentů je následující: dotazník vyplňoval ze 66 % vedoucí pracovník, z 20 % sociální pracovník a z 14 % pracovník s jiným pracovním zařazením. Ve světle uvedených zjištění je nutno interpretovat i odpovědi na řadu předchozích otázek např. na zájem o nový zákon, názory na budoucí vývoj apod. Je pravděpodobné, že pokud by odpovídali řadoví pracovníci v sociální péči, budou výsledky poněkud odlišné ve smyslu ještě menší informovanosti a pochopení klíčových tendencí a jevů, které má nový systém přinést. 17