Projekt analýzy návštěvnosti Cyklostezky Bečva
|
|
- Radek Bárta
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Projekt analýzy návštěvnosti Cyklostezky Bečva Project of the traffic analysis of the Bicycle Path Bečva Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D. Vypracoval: Martin John Management cestovního ruchu Brno, 2012
2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně, dne Martin John
3 PODĚDOVÁNÍ Děkuji Mgr. Sylvě Hřebíčkové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování bakalářské práce.
4 Předtím než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se lidské duše. Člověk přestal toužit jít, jít po vlastních nohách a radovat se z toho. Ani svůj život už neviděl jako cestu, nýbrž jako silnici; jako čáru, která vede od bodu k bodu, z hodnosti kapitána k hodnosti generála, z funkce manželky do funkce vdovy. Čas života se mu stal překážkou, kterou je třeba zvládnout čím dál většími rychlostmi. Cesta a silnice, to jsou též dvě pojetí krásy. Ve světě silnic krásná krajina znamená ostrov krásy spojený dlouhou čarou s jinými ostrovy. Ve světě cest je krása nepřetržitá Milan Kundera
5 Obsah ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST CYKLOTURISTIKA Historie cykloturistiky Cyklistika a cykloturistika Základní cíle cykloturistiky Základní složky cykloturistiky Dělení cykloturistiky Cyklotrasy Cyklistická stezka Cyklostrategie, Infrastruktura cyklostezky CYKLOSTEZKY PODLE VZORU EVROPSKÉ UNIE Greenways program Dálkové cyklotrasy podél vodních toků EuroVelo síť CYKLISTIKA A ZDRAVÍ FINANCOVÁNÍ CYKLOSTEZKY Financování ze zdrojů Evropské unie Regionální operační program NUTS II Střední Morava CYKLOSTEZKA BEČVA Úseky Cyklostezky Bečva Monitoring CÍL PRÁCE ÚKOLY PRÁCE POSTUP PRÁCE A POUŽITÉ METODY PRAKTICKÁ ČÁST MONITORING SWOT ANALÝZA VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ DISKUZE... 52
6 5 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHY RESUMÉ... 66
7 Úvod V osmdesátých letech dvacátého století dochází ve vyspělých evropských zemích ke vzniku nového životního trendu. Lidé začínají žít zdravě a tento nový životní styl úzce souvisí s návratem k tělovýchovným aktivitám. Ty vrátily velkou část obyvatel k přírodě. V souvislosti s tímto trendem dochází i k postupnému prodlužování života. Stále více cyklistů využívá cykloturistiku jako vhodnou sportovní aktivitu ve snaze pokračovat v aktivním životním stylu. Jízda na kole je pohyb, který nás provází od dětství. S jízdním kolem máme spojené první výlety, cesty za dobrodružstvím a první pokusy překonat sami sebe. S rostoucí automobilovou a nákladní dopravou na pozemních komunikacích se však cykloturistika stala postupně nebezpečnou pro všechny skupiny cyklistů. Východiskem pro další rozvoj cykloturistiky je výstavba široké sítě cyklistických stezek. To se podařilo např. v západní Evropě již v devadesátých letech dvacátého století. Při svých cyklotoulkách po cyklistických stezkách jsem si řekl, že bych se rád dozvěděl o cyklostezkách v České republice, např. jak se financují, kde, kdy a proč vznikají, jak jsou značeny, atd. Proto dále v bakalářské práci přiblížím Cyklostezku Bečva, která je mi ze všech nejblíže, protože se nachází u mého rodného města Lipníka nad Bečvou. Zde jsem pomáhal provádět hranické rozvojové agentuře Cyklostezky Bečva s monitoringem, který vyhodnotím v bakalářské práci. Vytvořil jsem také anketní dotazník pro veřejnost. Data z cyklostezek a cyklotratí, která jsou v práci využita, byla nasbírána v letech Práce se skládá z části teoretické a z části praktické. Teoretická část definuje základní pojmy spojené s cykloturistikou v České republice. Praktická část se zabývá určitou cyklostezkou - Cyklostezka Bečva. Jsou zde ukázány výsledky anketního dotazníku, monitoring a SWOT analýza Cyklostezky Bečva. 7
8 1 Teoretická část 1.1 Cykloturistika Historie cykloturistiky Cykloturistika jako druh turistiky vzniká s objevem jízdního kola na počátku 19. století. Tento převratný vynález byl od počátku určen pro zábavu a radost z netradičního pohybu. Do poloviny 19. století jízdní kolo představuje nedostupný módní dopravní prostředek pro skupinu vyvolených. Teprve s masivní výrobou kola dochází ke vzniku organizací, jako je u nás Česká ústřední jednota velocipedistů, která vznikla v roce Tato organizace sdružovala 4 kluby celkem se 150 členy. Náplní sdružení bylo rozšíření jízdního kola a organizování výletů do okolí. Rozvoji cyklistiky namáhal i první sportovní časopis, který byl založen v roce 1884 a jmenoval se Cyklista. Cykloturistika se úspěšně vyvíjela až do začátku 20. století, kdy její rozkvět zastavily obě světové války. Prudký poválečný technický rozvoj způsobil, že se cykloturistika jako forma cestování posunula od používání jízdního kola jako dopravního prostředku do formy zábavy a aktivního trávení volného času (Mikyska, 2006). Se změnou politického systému u nás dochází od počátku devadesátých let i ke změně vnímání vlastního těla a potřeb jednotlivců na volno-časové aktivity. V našich zemích se začíná opět objevovat jízdní kolo jako prostředek k cestování s jeho přednostmi pro zdraví a zábavu. Nastupuje generace lidí, kteří chtějí svůj volný čas trávit aktivně. V tomto období dále dochází k nárůstu ekologického povědomí turistů i cykloturistů. Příchod dalších technických inovací v oblasti kol, především vznik a dostupnost horských kol, vede k masovému návratu k cykloturistice a snaze o odpoutání od frekventovaných komunikací. S masivním návratem k cykloturistice úzce souvisí vznik a vytyčení prvních cyklistických tras a cyklistických stezek v České republice (Mikyska, 2006). 8
9 1.1.2 Cyklistika a cykloturistika Cyklistika a cykloturistika jsou úzce související pojmy, které se velmi často protínají. Cyklistika je převážně soutěživá forma jízdy na kole, oproti tomu cykloturistika označuje nesoutěžní jízdu na kole, která vykazuje známky aktivního odpočinku. Cykloturistika dnes patří mezi celou řadu aktivit, které jsou zařazeny do turistiky, a kterou u nás zastřešuje Klub českých turistů (dále jen KČT). Turistika je v českém pojetí komplexem činností spojených s aktivním pohybem (cestováním) v přírodě a vyžadujících řadu odborných znalostí a dovedností (Neuman a kol., 2000). Při cykloturistice se k přepravě a k cestování používá jízdní kolo a dochází zde ke kombinaci pěší turistiky s mototuristikou. S potřebou člověka k návratu k přírodě prožívá cykloturistika nebývalou renesanci. Jízda na kole má pozitivní vliv na zdraví člověka a neovlivňuje negativně přírodní prostředí. Tato pohybová činnost předpokládá zvládnutí techniky jízdy, znalost dopravních předpisů, zvládnutí první pomoci a základy údržby a opravy kola. Základem cykloturistiky je kulturně poznávací činnost, která klade nároky i na fyzickou přípravu. Tím splňuje cykloturistika hlavní cíle, které si turistika dává, a to funkci vzdělávací, výchovnou a zdravotní, a také její základní složky pohybovou, kulturně poznávací a technicky odbornou. (Mourek a kol., 2011) Základní cíle cykloturistiky Cílem cykloturistiky je poznání přírodních a společenských poměru ve zvolené oblasti a k tomu využívá odborně technických znalostí a dovedností. Základní cíle cykloturistiky jsou, obdobně jako v případě turistiky, děleny do tří skupin (Hřebíčková, 2010). Vzdělávací cíle Rozvoj pohybových schopností a dovedností potřebné k aktivnímu zvládnutí cykloturistiky Učí nové odborně technické dovednosti a napomáhá nárůstu manuální zručnosti Rozšiřuje kulturní rozhled a znalosti Ověření poznatků v praxi 9
10 Výchovné cíle Působení na osobnost Rozvoj volné vlastnosti nutné k absolvování cyklovýletu Využití cykloturistiky jako terapie Pomocí poznání kulturních a přírodních krás napomáhá utvářet estetický vkus Zdravotní cíle Aktivní spojení tělesného systému s vlivy přírodního prostředí Rozvoj vytrvalosti jako základ dobré tělesné kondice Zlepšení odolnosti organismu Uvolnění psychického napětí Vhodné i pro osoby s nižší zdravotní kondicí Prodlužuje aktivní stáří Základní složky cykloturistiky U cykloturistiky, stejně jako u ostatních druhů turistiky, můžeme na základě definice turistiky rozlišit jednotlivé složky, které celkově vytváří vlastní obsah turistiky (Hřebíčková, 2010). Pohybová složka cykloturistiky Pohybová složka vychází z podstaty pohybové činnosti a účelnosti. Napomáhá k rozvoji těchto schopností a dovedností: Rozvoj motorických schopností kondiční i koordinační Rozvoj dovedností (nasedání, jízda, zatáčení, výjezdy a sjezdy, brždění atd.) Přínos rekreačního pobytu na zdravotní stav jedince Kulturně poznávací činnosti Náplní kulturně poznávací složky je poznávání přírody, života společnosti a výtvorů lidské práce. Toto poznání se dělí na dvě části: 10
11 Poznání přírody seznámení s geografií, rostlinstvem a živočišstvem dané lokality Poznání života společnosti historie, struktura a aktuální stav ve společnosti (Ondráček, 2007) Odborně technické činnosti V odborně technické činnosti se jedná o praktické dovednosti a poznatky, které umožní bezproblémový pohyb a pobyt v přírodě. Starost o materiál (jízdní kolo) Topografie a orientace v terénu Hygiena a první pomoc Meteorologie Tábornická tvořivost a dovednost Znalost značení Znalost dopravních předpisů Vědomosti a dovednosti související s ochranou přírody (Ondráček, 2007) Dělení cykloturistiky Cykloturistiku lze provozovat na různých výkonnostních stupních, ale i na různých typech povrchů, a s tím úzce souvisí i používání vhodného typu kola. Dělení cykloturistiky podle výkonnosti: Rekreační cykloturistika zaměřena na kulturně poznávací činnost bez nároku na fyzickou zdatnost a speciální vybavení kola Základní cykloturistika vyžaduje lepší fyzickou zdatnost a lépe vybavené kolo Výkonnostní cykloturistika vyžaduje velké fyzické nároky a speciální vybavení jízdního kola Dělení cykloturistiky podle použití typu kola: Silniční kola cykloturistika prováděná po kvalitních silnicích Horská kola speciálně upravená kola do terénu 11
12 Trekingová kola jedná se o mezistupeň mezi oběma předchozími, tyto kola se nehodí do těžkého terénu Cyklotrasy Cyklotrasy pro účely cykloturistiky jsou cesty vedené především mimo zastavěné území. Nevadí zde zajížďky, jsou-li zpestřeny atraktivním prostředím jako jsou výhledy, zeleň a památky. Základním požadavkem na cyklotrasy je tedy bezpečnost a atraktivita prostředí. Cyklotrasy v České republice jsou převážně vedeny po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích, které jsou z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu vhodné pro jízdu cyklistů. Cyklistické trasy jsou značeny podle 57 a 58 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, a jeho prováděcí vyhlášky MD ČR č. 30/2001 Sb., která popisuje systém značení cyklistických tras. První značení cyklotras začalo již roku 1997 pásovým značením. Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené vyhláškou č. 30/2001 Sb. Oba způsoby značení tvoří síť číslovaných cyklotras, jejichž garantem je z pověření Ministerstva dopravy a Ministerstva vnitra Klub českých turistů, který eviduje cyklotratě a všem novým trasám přiděluje evidenční čísla z celostátního registru (Obr.1). K dosáhla celková délka označených cyklistických tras km.(kčt, 2011) Oficiální dělení cyklotras v ČR včetně jejich délek v km k : Hlavní (mezinárodní a nadregionální) třídy označeny jednocifernými čísly, celková délka 875 km II. třídy trasy označeny dvoucifernými čísly, celková délka 3 727,5 km Vedlejší (regionální) III. třídy trasy označeny trojcifernými čísly s celkovým počtem 2 865,5 km 12
13 Doplňkové (lokální) IV. třídy trasy označeny čtyřcifernými čísly, s celkovým počtem km Obr. 1: současná podoba značení cyklistických tratí Zdroj: (Červenokostelecko, 2012) Tento systém značení, navržený před 15 lety, který je do dnešních dnů používaný, přestává korespondovat se stavem v terénu. Důvodem je to, že hlavní cyklistické koridory většinou vznikly mimo původně navrhované trasy. V současné době se plánuje proznačení transevropských EuroVelo tratí, které vedou přes naše území. Hlavním argumentem ke změně značení jsou dva důvody (Cyklostrategie, 2011). Budování dlouhých cyklistických stezek kolem řek Označení EuroVelo tratí Systém je tedy nutno změnit tak, aby odpovídal současné situaci a požadavkům pro další rozvoj. V této souvislosti proběhla celá řada jednání (jedno z posledních při příležitosti jednání o národní cyklostrategii ve Velkých Karlovicích). Zástupci regionů byli seznámeni s plánem změn cyklistického značení. V současné době mají mezinárodní a nadregionální trasy čísla jedno a dvojciferná, regionální trociferná a lokální čtyřciferná. Lokální cyklotrasy začínají v každém kraji jiným číslem a nemají žádný vypovídající charakter o kvalitě trati, ani o jejím případném vedení po komunikacích 13
14 s motorovou dopravou. Některé jednociferné trasy, například CT 1 Praha Brno nejsou dosud celé propojeny, naproti tomu některé trojciferné trasy mají všechny znaky moderních cyklostezek (CT 204 Ohře). Reforma číselného značení by měla proběhnout podle vládního dokumentu č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy (dále jen Cyklostrategie ) s minimálními náklady podle přesně stanovených metodických pokynů. Může dojít k přečíslování celé trasy, například Labská trasa bude mít číslo 2 po celé délce, ale změny v číslování mohou nastat také jen v určitých úsecích, kdy dojde k přeložení do vhodnějších koridorů. Změny by měly proběhnout v horizontu dvou až tří let tak, aby je kraje mohly zahrnout do svých rozpočtů. Výsledkem těchto jednání je nový plán číslování dálkové sítě cyklistických tratí v České republice, platný k (Cyklostrategie, 2011) Vedle cyklistických tras, o které se stará KČT, vznikaly po celé republice i regionální sítě cyklistických tras. Za příklad mohou sloužit Moravské Vinařské stezky. Do tohoto projektu bylo zapojeno 280 vinařských obcí a autoři vytyčili a označili více než tisíc dvě stě kilometrů stezek přes deset vinařských oblasti Moravy. Jde např. o oblast Znojemska (215km), Slovácka (408km), Mikulova (182km) a Velkopavlovicka (321km) atd. Trasy většinou vedou po komunikacích s nízkým silničním provozem, místy jsou využity polní či lesní cesty. Pro jednotlivé trasy byly vydány speciální mapy. Všechny oblasti jsou propojeny páteřní magistrálou ze Znojma do Uherského Hradiště, která je dlouhá 300 kilometrů. Jednotlivé trasy jsou označeny logem Moravských vinařských stezek a pro jednotlivé okruhy mají loga vždy svoji jedinečnou barvu (Cyklostrategie, 2011). Návrh nového značení můžeme vidět na obr.2. 14
15 Obr. 2: Návrh nového značení dálkových cyklistických tratí Zdroj: (Cyklokonference, 2011) Cyklistická stezka Cyklostezka v České republice je pozemní komunikace nebo její jízdní pás, nikoliv jízdní pruh, která je vyhrazena dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu a je zde zákaz vjezdu všem motorovým vozidlům. Podle pravidel silničního provozu smí užívat cyklostezku vedle cyklistů pouze lyžaři a jezdci na kolečkových bruslích. V českých podmínkách měří cyklostezky od několika set metrů po několik kilometrů. K bylo evidováno 1903 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty (z toho je v intravilánu 1005 kilometrů a extravilánu 898 kilometrů). Cyklostezek označených dopravní značkou C - C8, C9 a C10 je 1593 kilometrů a komunikací vhodných pro cyklisty 310 kilometrů. Oproti roku 2009 došlo k nárůstu úhrnné délky cyklostezek o 302 km (Cyklostrategie, 2011). Česká republika se usnesením vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy (Cyklostrategie) České republiky přihlásila k podpoře cyklistiky. Cyklostrategie demonstruje komplexnost a šíři dané problematiky. Cyklistiku vnímá jako cyklodopravu a cykloturistiku, ale často jí spojuje s ochranou životního prostředí či podporou fyzické aktivity obyvatelstva (Cyklostrategie, 2011). 15
16 Na tomto základě byly definovány čtyři priority Cyklostrategie. 1. rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území 2. rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu 3. rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí 4. zajištění koordinace s dalšími rezorty a subjekty Cyklostrategie, 2012 Aktualizovaná verze Cyklostrategie vychází z vyhodnocení Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, která byla vytvořena pro roky , ale především ze strategicky nadřazeného dokumentu, kterým je Aktualizace Dopravní politiky České republiky pro léta z roku Aktualizovaná Cyklostrategie vychází i z dalších dokumentů jako jsou: 1. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. září 2010 o evropské bezpečnosti silničního provozu v létech (2010/2020(INI)) 2. Zelená kniha Na cestě k nové kultuře městské mobility 3. Národní strategický referenční rámec ČR Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období , která byla schválena na usnesení Vlády České republiky ze dne 10. srpna 2011 č. 599, kde je cílem podpora realizace programů zaměřených na zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců 5. Rozvoj cyklistiky a s tím i zvýšení pohybové aktivity přispívá k naplňování usnesení vlády č /2002 k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. Století (Cyklostrategie, 2012) Nárůst v databázi cyklostezek a komunikacích vhodných pro cyklisty je podle statistik CDV celých 302 km oproti roku Podíl jednotlivých krajů na celkové délce cyklostezek v ČR k můžeme vidět na obr. 3. Nejrozsáhlejší síť cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty se v rámci ČR nachází na území hlavního města Prahy (224 km) a také ve Středočeském kraji (215 km). Po těchto dvou následuje kraj Moravskoslezský (181 km), Zlínský (175 16
17 km), Olomoucký (171 km) a Jihomoravský (162 km). Další skupinu tvoří Pardubický kraj (144 km), kraj Královéhradecký (140 km). Poslední dva kraje, které mají celkovou délku cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty ještě nad 100 km je Plzeňský kraj s 120 km a Jihočeský se 106 km. Obr. 3: Podíl jednotlivých krajů na celkové délce cyklostezek v ČR k (v %) zdroj: (Cyklostrategie, 2012) Z grafu vyplývá, že nejvíce cyklostezek a jízdních pásů, celkem 224 km, se nachází v Praze. Díky relativně velkému počtu kilometrů by měla být cykloturistika po našem hlavním městě bezpečná. Za prvních osm měsíců roku 2011 však došlo v Praze k 30% nárůstu nehod za účasti cyklistů, z nichž dvě nehody byly smrtelné. Přičemž základním požadavkem při tvorbě cyklostezek by měla být především bezpečnost cyklistů. Ze statistických materiálů o nehodovosti, které poskytuje Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR, vyplývá, že v průběhu 2011 došlo v nehodovosti cyklistů k nárůstu o 468 nehod na konečných 2363 nehod. Dětští cyklisté se podíleli na 290 nehodách, což je o 89 nehod více než v roce Při nehodách bylo usmrceno 50 cyklistů. Nehody cyklistů se převážně dějí v obcích na silnicích II. a III. třídy. Tyto čísla jasně varují před cykloturistikou na silnicích s provozem motorových vozidel. Zvyšující 17
18 se počet nehod cyklistů a počet úmrtí na kole je argumentem pro výstavbu nových, bezpečných stezek na našem území. Podle všech zaregistrovaných nehod jsou k poměru ujeté vzdálenosti cyklisté vystavení více než čtyřnásobně většímu riziku nehody než motoristé. Ve skutečnosti jejich riziko je větší než desetinásobně. České silnice jsou šesté nejméně bezpečné v Evropě. Vyplývá to ze srovnání, které připravil výbor Evropské unie pro dopravní bezpečnost a norská dopravní služba Statens Vegvesen. Nejhůř skončily komunikace v Řecku, naopak nejbezpečnější jsou v Nizozemí (Cyklostrategie, 2011). Největším rizikem cyklistů ve věku 65+ je jejich věk. Z dopravních údajů Cyklostrategie vyplývá, že 40 % cyklistů seniorů má podíl na nehodě s rizikem vážného zranění nebo smrti. Více jak polovina nehod těchto cyklistů se děje bez spoluúčasti jiné osoby. V důsledku malého množství cyklistických stezek se na našem území na jízdních kolech pohybují především mladší lidé do čtyřiceti let (Cyklostrategie, 2012) Infrastruktura cyklostezky Aby cyklostezka směla využívat název stezka, musí splňovat určitá kritéria na občanskou vybavenost. Jedná se především o služby, které cyklisté kolem této stezky očekávají a vyžadují. Jedná se o: infocentra, ubytování, stravování, mapy, propagační materiály, průvodce oblastí, značení stezky, kvalitní zpevněný povrch stezky, odpočívadla, půjčovny kol, servisy, úschovny nebo prostory na uzamčení a odstavení kola, přeprava kol a zavazadel. Vytvoření infrastruktury je nezbytné pro vytýčení trasy nebo okruhu a s tím úzce souvisí vytvoření pro danou oblast cyklobalíčku (MOUREK a kol., 2011). 18
19 1.2 Cyklostezky podle vzoru Evropské unie Vedle tratí, které udržuje a vytyčuje KČT, vedou přes Českou republiku i cyklotratě Greenways (Zelené cyklostezky) a dálkové trasy kolem vodních toků - projekt EuroVelo Greenways program Greenways, zelené stezky, jsou v České republice realizovány Nadací Partnerství, která je od roku 2005 součástí Evropské cyklistické federace (dále jen ECF). Zelené stezky jsou komunikace nebo přírodní koridory využívané v souladu s jejich ekologickou funkcí a potenciálem, pro sport, turistiku a rekreaci. Přinášejí užitek v oblasti ochrany přírody kulturního dědictví, zlepšují možnosti pro dopravu, rekreaci a turistiku, jsou výzvou k zdravějšímu životnímu stylu a udržitelnému využívání místních zdrojů. Greenway - znamená stezka, přirozený nebo vytvořený koridor, využívaný pro rekreaci, táhnoucí se podél přírodních prvků, jako jsou vodní toky, údolí, hřebeny hor, atd (CMD Group, 1997). Typy Greenways: Dálkové Greenways: spojují vzdálené cíle, jsou dlouhé přes 50 km. Jsou páteří turistických koridorů, které podél nich vznikají. Účelem těchto tratí je zlepšit propojení a propustnost měst a krajiny a zvýšit bezpečnost a atraktivitu dopravní infrastuktury. Toto vše by mělo umožnit vznik šetrné turistiky (např. Greenways Střela Berounka). Dálkové Greenways jsou využívané jako dopravní spojnice pro obyvatele žijící v jejich okolí a jako páteř turistického koridoru, ke kterému se připojují další regionální a místní produkty a projekty respektující zásady udržitelného rozvoje a ochrany dědictví. Místní a regionální Greenways: jedná se o přímé stezky nebo okruhy, většinou mimo městskou oblast. Obvykle jsou dlouhé od km. Účelem stezek je zvýšení bezpečnosti jejich uživatelů, zabezpečení dopravního spojení a prostupnosti daného území. Jsou využívané pro jednodenní a víkendovou rekreaci a turistiku jako prostor pro zeleň a oddechové zóny, spojují parky, rekreační a sportovní místa. 19
20 Městské Greenways: jde o víceúčelové stezky pro cyklisty, pěší, in-line bruslaře, vozíčkáře, nemotorové uživatele. Jsou vybudované podél přírodních nebo vytvořených linií v městském prostředí. Účelem stezek je zvýšení bezpečnosti uživatelů stezek, které jsou plně integrované do systému městské a příměstské dopravy. Zelené stezky Greenways mají přesně stanoveny požadavky na infrastrukturu, funkční kritéria a základní požadavky pro jednotlivé typy stezek. Všechny podrobné informace lze najít v programu Nadace partnerství. Ukázka značení tras Greenway v ČR (Obr. 4) (Nadace partnerství, 2011). Obrázek 4: ukázka značení tras Greenway v ČR Zdroj: (Cyklotoulky, 2011) Dálkové cyklotrasy podél vodních toků projekt Greenwaydálkové stezky Jedná se trasy, které jsou začleněny do evropského cyklistického programu EuroVelo. Příkladem dálkové trasy, která patří do stezek Greenway je Labská stezka, která bude i součástí stezky EuroVelo EV4. V České republice bude měřit 370 km od pramene řeky Labe a povede k hranicím s Německem. Značení této stezky na území našeho státu je prozatím prováděno pomocí obecného národního turistického značení, a to černými číslicemi na žlutých podkladových tabulkách. Příklad značení - úsek od německých hranic do Mělníka číslem 2, úsek z Mělníka do Vrchlabí číslem 24, úsek z Vrchlabí do Špindlerova Mlýna není značen vůbec a dále k prameni Labe jde pouze o místní značení. V současné době je dokončeno 69 km cyklostezky. Pouze ve třech městech na celé trase jsou cyklostezky 20
21 dokončeny, a to v Poděbradech, Kovanicích a v Ústí nad Labem (Kovaříková, 2010) EuroVelo síť Součástí evropských cyklostezek je projekt EuroVelo, který vzniká od roku Jedná se o síť evropských cyklostezek, kterou organizuje Evropská cyklistická federace (ECF) jako projekt 12 dálkových tratí přes Evropu. V současné době se značí takto: EV1-12. Celková délka projektovaných tras by měla dosáhnout km. V současné době je v provozu km cyklotratí. Dosud není žádná z cyklostezek zcela dokončena. Českou republikou prochází tři tratě a čtvrtá trať se připravuje. Z usnesení Evropského parlamentu z 15. prosince 2011 by se měla EuroVelo, evropská síť dálkových cyklotras, stát součástí sítě TEN-T (Obr.5) (Eurovelo, 2011; Cyklostrategie, 2011). TEN-T je oblast politiky Evropské Unie (dále jen EU) v rámci generálního ředitelství pro rozvoj mobility a dopravy. Je zaměřená na finanční prostředky na podporu rozvoje transevropské dopravní infrastruktury, která by pro EU mohla být strategicky důležitá. Po zasedání EU a v návaznosti na hlasování generální tajemník ECF Bernhard Ensink poznamenal, V roce 1995 jsme měli vizi vytvořit do roku 2020 evropskou síť cyklotras. Díky Evropskému parlamentu, aby EuroVelo bylo začleněno do transevropské sítě dopravy ( TEN-T), se tato vize dostává zase o kousek blíž k realitě. (Eurovelo, 2011; Cyklostrategie, 2011) Seznam a popis EuroVelo tratí s působností v České republice EV4 Středoevropská trasa (6000km) část tratě v ČR - Děčín Rakovník Beroun Praha Brno Ostravsko EV7 od Baltu k Jadranu Jadranská cesta (1930km) část tratě v ČR Děčín Labe Mělník -Vltavská stezka České Budějovice Dolní Dvořiště EV9 Roscoff Kyjev (4000km) část tratě v ČR Břeclav Mikulov Brno Olomouc Mikulovice Nově připravované stezky EV13 - Stezka železné opony (9000km) část tratě v ČR Trojmezí Cheb Šumava Novohradsko Podyjí Břeclav 21
22 Obr. 5: Návrh vedení tras eurovelo přes ČR Zdroj: (Cyklokonference, 2011) Trasy EuroVelo projektu jsou rozděleny do tří skupin (Obr.6). 1. Severojižní trasy (čísla tras EV1, EV3, EV5, EV7, EV9, EV11) EV1 Trasa po pobřeží Atlantiku (8186km) EV3 Poutnická trasa (5122km) EV5 Via Romea Francigena (3900km) EV7 Středoevropská trasa (6000km) EV9 Od Baltu k Jadranu Jadranská cesta (1930km) EV11 Východoevropská trasa (5964km) 2. Západovýchodní trasy (čísla tras EV2,EV4, EV6, EV8) EV2 Cesta hlavními městy (5500km) EV4 Roscoff Kyjev (4000km) EV6 Od Atlantiku k Černému moři (3653km) EV8 Středomořská trasa (5388km) 3. Okruhové trasy (čísla tras EV10, EV 12) EV10 Trasa kolem Baltského moře Hanzovní okruh (7930km) EV12 Trasa kolem Severního moře (5932km) EV13 Stezka železnou oponou (9000km) EV15 nově připravovaná trasa Rýnská stezka (1000km) [2] 22
23 Obr. 6: mapa tras EuroVelo Zdroj: (Pedroni, 2007) Cyklostezky jsou velice rozšířeny v západních zemích Evropy, jako jsou Německo, Rakousko, Francie, Nizozemí nebo Itálie. V těchto zemích jednotlivé cyklistické stezky dosahují i několika stovek kilometrů. Většinou se jedná o vybudované cesty s pevným (asfaltovým) povrchem se zákazem vjezdu všech motorových vozidel. Tyto cyklostezky slouží cykloturistům k zábavě, sportu i rekreaci. Stezky velice často lemují vodní toky velkých řek (mnohdy i přes několik států), nebo se jedná o okruhové stezky přes jednotlivé kulturní, historické a přírodní centra, kdy cesta začíná a končí v jednom místě. Stezky pro jízdní kola vždy kopírují terén se všemi jeho obtížemi a atraktivitou. Takto vytvořená síť stezek vyhovuje velkému počtu cyklistů, kteří se liší nejen věkem, ale i fyzickou zdatností. K nejoblíbenějším zahraničním cyklostezkám z pohledu německých turistů (seřazeny podle významu) patří Dunajská cesta, Tauernradweg (Rakousko), Rýnská cesta (Švýcarsko), Inntalradweg (Rakousko), Loireroute (Francie), Alpská panoramatická cesta (Švýcarsko), Jakubská cesta (Španělsko), 23
24 Drávská cesta, která vede přes Rakousko (JEŽEK, JEŽKOVÁ, 2006). Ukázka značení stezky EuroVelo (Obr.7). Obr. 7: Ukázka značení stezky EuroVelo Zdroj: (Karlovarský kraj, 2012) 1.3 Cyklistika a zdraví Jedním z hlavních rizikových faktorů, které ohrožují seniory, jsou srdečně cévní onemocnění. Tato skupina nemocí je často způsobena nedostatkem pohybu. Pohybová aktivita u 80% obyvatelstva je velmi nízká a lidé jsou velmi často postiženi funkčními poruchami pohybového systému. Ty se projevují z 60% nesprávným držením těla, v 40% koordinačními těžkostmi a v 35% obezitou. Proto často dochází k přetěžování nebo asymetrickému zatěžování organismu. Mezi aerobní outdoorové pohybové aktivity, vhodné pro všechny věkové kategorie, patří jízda na kole. Vlivem této pravidelné aktivity dochází ke snížení rizika vzniku onemocnění. Cyklistika napomáhá snižovat hmotnost, zmírňuje stres a napětí a pomáhá prodlužovat život. Při opakované aerobní zátěži (např. při jízdě na kole) dochází jednak k podstatnému zlepšení rozsahu pohybu a také ke zlepšení svalové koordinace. Tím dochází ke zvětšení svalové hmoty a souhře agonistů a antagonistů. Můžeme tedy konstatovat, že jízda na kole vede k celkovému zvýšení pevnosti a odolnosti vazivového a kostního systému. Dále pak zlepšuje nervosvalovou koordinaci. U dýchacího systému dochází k prohloubení dechu, snížení dechové frekvence a zvýšení pohyblivostí bránice. Jízda na kole napomáhá k výraznému posílení kardiovaskulárního systému, dle dostupných dat dochází k výraznému, více než 50% snížení rizika koronárních srdečních onemocnění, 50% snížení rizika 24
25 onemocnění diabetes dospělých, 50% snížení rizika obezity a o 30% snížení rizika hypertense. Tato pohybová aktivita dále působí velmi příznivě i na psychiku jedince. Stává se fyziologickým návykem, při kterém se uvolňují hormony endorfiny. Tyto látky často navozují stav euforie a nutí nás aktivitu, při které tento stav vzniká, opakovat.(cyklostrategie, 2011; CHALOUPKA, 2010) 1.4 Financování cyklostezky Jednou z podstatných součástí, bez které by cyklostezky v podstatě nemohly existovat, je jejich financování. Dříve, kdy byl vývoj cyklistické dopravy ve svých počátcích, se tyto projekty financovaly především ze zdrojů obecních rozpočtů. Proto se na území České republiky přespříliš cyklostezek a cyklotras nenacházelo. Jedno z prvních měst, kde cyklostezky začaly vznikat, je město Hradec Králové. Po roce 2000 se začala podmínky zlepšovat. Důvodem byl potenciál využití finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Tato pomoc přispěla k zrodu nových cyklostezek. Cyklostezky se také od roku 2000 mohou financovat z krajských rozpočtů prostřednictvím dotačních programů. Tyto programy jsou vyhlašovány každý rok a žadatel i projekt musí splňovat podmínky a požadavky zadané v příslušném dotačním programu. Zastupitelstvo kraje rozhoduje poskytnutí datace. Po vstupu do Evropské unie k se České republice vyskytla možnost čerpání finančních prostředků na výstavbu cyklostezek ze Strukturálních fondu EU. V programovém období byla cyklistická infrastruktura financována ze Společného regionálního operačního programu (SROP) a také z iniciativ Evropské unie INTEREG III nebo LEADER+. Současné programové období přináší eventuality k čerpání dotací z regionálních operačních programů ( Moravskoslezský kraj, 2012) Financování ze zdrojů Evropské unie Po vstupu do Evropské unie může ČR čerpat finanční prostředky ze Strukturálních fondů a fondu soudržnosti, které tvoří nejvyšší nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Vedou ke snižování nezaměstnanosti, 25
26 zlepšování životního prostředí, či rozvíjí podnikatelské prostředí a lidské zdroje (Wokoun, 2008). České republice se v programovém období podařilo získat z fondů EU přibližně 80 mld. Kč, které byly použity v rámci Cílů 1, 2 a 3 politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Cíle 2 a 3 se realizovaly pouze v Praze. Cíl 1 podporoval růst regionů s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75 % průměru EU (Fondy Evropské unie, 2012) V druhém programovém období je pro ČR vyčleněno v rámci cílů 1, 2, 3 hospodářské a sociální politiky soudržnosti 26,7 miliard eur. Využívají se z 3 finančních nástrojů Fondu Soudržnosti (FS), Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) (Fondy Evropské unie, 2012). Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl podporuje regiony na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro cíl Konvergence. Jedná se o regiony, které mají HDP na obyvatele vyšší než je 75% průměru Evropské unie. A zároveň regiony, jejichž HND je na obyvatele vyšší než 90% průměru celé EU. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v ČR se pod něj vztahuje město Praha se dvěma operačními programy OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Na tento cíl připadá v ČR 0,42 miliardy eur. Týká se to jak investičních projektů orientovaných zejména na podporu veřejné dopravy a dopravní dostupnosti, podporu inovací, informačních a komunikačních technologií, podnikání a zlepšování životního prostředí v Praze, tak neinvestičních projektů zaměřených na vzdělávání, sociální integraci, podporu zaměstnanosti a rozvoj lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji (Fondy Evropské unie, 2012). Cíl Evropská územní spolupráce Všechny regiony v České republice spadají pod tento cíl. Tento cíl je financován z ERDF a to částkou 0,39 miliard eur. Územní kooperace usiluje o podporu na třech úrovních meziregionální, nadnárodní a přeshraniční. Přeshraniční probíhá na úrovni NUTS III, které se objevují podél všech vnitřních 26
27 a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů NUTS III vedené podél námořních hranic. Hranice musí být od sebe vzdáleny maximálně 150 km. Prioritami jsou oblasti výzkumu, vývoje, analýzy trhu, marketingu, výstav a veletrhů či spolupráce s ochranou životního prostředí (Opatřil, 2011). Prostředky lze čerpat z 9 operačních programů: OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce ČR Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR Slovensko OP Přeshraniční spolupráce ČR Rakousko Síťový operační program ESPON 2013 Síťový operační program INTERACT II (Fondy Evropské unie, 2012) Cíl konvergence Podpora směřuje do hospodářského a sociálního rozvoje regionů NUTS II s hrubým domácím produktem, který je nižší než 75% průměru EU. Další podmínkou využívání peněžních prostředků z cíle konvergence je, že hrubý národní důchod (HND) na obyvatele musí být nižší než 90% průměru Evropské unie. V České republice jsou prostřednictvím tohoto cíle financovány všechny regiony soudržnosti, až na hlavní město Prahu, která přesahuje tyto podmínky. Strukturální fondy Evropské unie (ERDF, ESF i FS) financují tento cíl. Cíl konvergence se snaží o hospodářský růst a tvorbu nových pracovních míst v nejvíce zaostalých regionech, dále usiluje o rozvoj inovací, podporu rozvoje infrastruktury, služeb cestovního ruchu, odstraňování ekologických zátěží a spoustu dalších důležitých aspektů pro snížení disparit mezi regiony (Opatřil, 2011). Cíl obsazuje 15 operačních programů, které jsou rozděleny do regionálních operačních programů a tematických operačních programů. Na regionální operační 27
28 program bylo vyhrazeno 4,66 mld. eur a na TOP 21,23 miliard eur (Fondy Evropské unie, 2012). Regionální operační programy: ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava (Fondy Evropské unie, 2012) Regionální operační program NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Střední Morava se vztahuje pod cíl Konvergence a je určen pro region soudržnosti Střední Morava. Byl schválen Evropskou komisí dne a řídícím orgánem je Regionální rada Regionu soudržnosti Střední Morava. Administrativně je Střední Morava z pohledu kvalifikace EU regionem soudržnosti, který tvoří dva kraje - Olomoucký kraj a Zlínský. Jednotlivé okresy i ORP jsou velikostně i urbanisticky velmi rozdílné; hustota zalidnění je ve Zlínském kraji vyšší (149 osob na km2) než v Olomouckém kraji (121 osob na km2) (Fondy Evropské unie, 2012). Značná část NUTS II Střední Morava má periferní polohu - hraničí s Polskem a Slovenskem. Rozloha činí km2, tedy 11,7 % území ČR (Fondy Evropské unie, 2012). Program se zaměřuje je na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu. S tím souvisí modernizace prostředků veřejné dopravy, rozvoj infrastruktury i služeb cestovního ruchu, preparace menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek života v obcích a na venkově. Pro operační program bylo vyčleněno z ERDF 657,39 mil., což činí asi 2,46% všech prostředků určených pro Českou republiku (Tab. 1). Tento program má být také financován z českých veřejných zdrojů o dalších cca 116,01 mil. Eur (Fondy Evropské unie, 2012). 28
29 Tab. 1 Finanční plán Regionálního operačního programu Střední Morava Zdroje ze Rok strukturálních fondů (ERDF) v eurech Zdroj: (Fondy Evropské unie, 2012) Zpracování vlastní. Globální cíl Regionálního operačního programu Střední Morava - komplexní vylepšení životní úrovně jeho obyvatel, vylepšení konkurenceschopnosti regionu soudržnosti Střední Morava a zvyšování ekonomické vyspělosti doplňují tři specifické cíle (Tab.2). Tab. 2 Přehled specifických cílů ROP Střední Morava Specifický cíl 1 Specifický cíl 2 Specifický cíl 3 - zabezpečení efektivní, flexibilní a zejména bezpečné dopravní infrastruktury - zajištění kvalitních a spolehlivých veřejných dopravních služeb - zlepšení kvality života - zvýšení atraktivity měst a obcí - zaručení kvalitních a dostupných sociálních služeb - vytvořit příznivé podmínky pro podnikání Zdroj: (Fondy Evropské unie, 2012) Zpracování vlastní - zvýšení atraktivnosti cestovního ruchu - prostřednictvím zdokonalení jeho infrastruktury, služeb, informovanosti Výše uvedené cíle představují základ pro formulaci prioritních os, které tvoří logické celky, prostřednictvím kterých jsou konkretizovány oblasti podpory. Ty definují, jaké typy projektů je možno v rámci příslušné prioritní osy podpořit. Vzájemně se podporují a doplňují, aby došlo k naplnění globálního cíle Regionálního operačního programu Střední Morava (Fondy Evropské unie, 2012). 29
30 Prioritní osy programu: Doprava Integrovaný rozvoj a obnova regionu Cestovní ruch Technická pomoc Účelem je využití cyklostezek pro dopravu v rámci cesty do zaměstnání či školy, ale i trávení volného času. Zajištění bezpečnosti se klade především na městské části, které jsou dalším cílem výstavby cyklostezek. Rozšiřování stávající sítě cyklostezek a cyklotras a jejich vzájemné napojení se budou podporovat ve venkovských oblastech. Žadatelé, kteří mají oprávnění čerpat podporu z této prioritní osy, jsou kraje, dobrovolné svazky obcí, obce, organizace zřizované, nebo zakládané kraji a obcemi a podnikatelské subjekty (Dotace a projektový management, 2012). 1.5 Cyklostezka Bečva Cyklostezka Bečva je součástí tzv. cyklodálnice C1 "Cyklostezka Bečva", nebo také jako úsek II. Vede z Velkých Karlovic od pramenů řeky Bečvy přes obce Horního Vsacka až na Vsetín. Od Vsetína přes Bystřičku a Jarcovou až do Valašského Meziříčí. Cyklostezka dále pokračuje směrem na Hustopeče nad Bečvou až po Tovačov, kde se nachází soutok Bečvy s řekou Moravou. Celková délka této královny moravských stezek je přes 160 km a vede dvěma kraji Zlínským a Olomouckým (Vojtků, 2012). Nápad, který se rodil přes 10 let v roce 2000 byl, aby cyklodálnice kopírovala tok řeky Bečvy, se začal realizovat zejména v okolí Přerova a Lipníka nad Bečvou, kde také vznikaly první úseky pro cykloturistiku (Vojtků, 2012). 30
31 1.5.1 Úseky Cyklostezky Bečva Úsek I. Vsetínská Bečva Úsek kolem Vsetínské Bečvy začíná ve Velkých Karlovicích a končí ve Valašském Meziříčí. Na více než 58 kilometrech se nachází krásná příroda Hornovsacka, valašské dřevěnice a jedno z center Valašska - město Vsetín. Je zde příležitost ke koupání, ubytovací a stravovací zařízení. Cyklostezka se nachází v CHKO Beskydy a v území NATURE CHKO Beskydy byla vyhlášena CHKO 5. března Nachází se v Moravskoslezském a Zlínském kraji. Svou rozlohou patří mezi největší chráněnou krajinou oblast v České republice (Cyklostezka Bečva, 2010). Úsek II. Rožnovská Bečva Část cyklostezky sledující tok Rožnovské Bečvy vede z obce Horní Bečva do Valašského Meziříčí a měří 31 kilometrů. Úsek patří k vůbec nejmodernějším cyklostezkám u nás a vede kromě jiného i významným valašským městem Rožnovem pod Radhoštěm. Terén je vhodný zvláště pro zdatnější cyklisty, a proto bylo otevření tohoto úseku velice vítané. Nachází se zde i přehradní nádrž Horní Bečva (Cyklostezka Bečva, 2010). Úsek III. Bečva Úsek mezi dvěma soutoky - Vsetínské s Rožnovskou Bečvou a Bečvy s Moravou - začíná ve Valašském Meziříčí a končí v Tovačově. Měří přes 70 kilometrů a vede z valašských kopců přes úzkou Moravskou bránu až do hanáckých rovin kolem Přerova. Tato trasa je nenáročná svým rovinatým terénem. Prochází Hustopečemi nad Bečvou, Teplicemi nad Bečvou, Lipníkem nad Bečvou, Přerovem, Troubkami a končí v Tovačově. Tato trasa je vhodná i pro rodiny s dětmi a méně zdatné cyklisty (Cyklostezka Bečva, 2010). 31
32 Úseky bez motorové dopravy: Zubří Zašová Valašské Meziříčí (13 km) Hranice Rybáře Dříň (4 km) Osek nad Bečvou (Oldřichov) Přerov (12 km) (Cyklostezka Bečva, 2010). Úseky sjízdné na in-line bruslích: Troubky - Henčlov - Přerov (část po zámkové dlažbě), 8 km Přerov - Lipník nad Bečvou - Týn nad Bečvou (19 km) Hranice - Rybáře - Dříně (4 km) Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm (15 km) Rožnov pod Radhoštěm - Dolní Bečva (6 km) Vsetín-Trávníky - odbočka na Ratiboř (5 km) Vsetín - Velké Karlovice (u Nového Hrozenkova není asfaltový povrch), (30 km) (Cyklostezka Bečva, 2010) Monitoring Agentura Cyklostezka Bečva nám umožnila se aktivně zúčastnit monitoringu návštěvnosti jednotlivých úseků cyklostezky. Sledované objekty byli cyklisté, in-line bruslaři, pěší, další uživatelé. U skupiny cyklisté podrobněji charakterizujeme, zda se jedná o seniory, rodiny s dětmi, sportovce či ostatní nezařazené cyklisty. Za sportovce byli označeni ti, kteří se cyklistice pravděpodobně věnují aktivně s větší intenzitou, používají speciální oblečení, obuv, ochranné pomůcky a další cyklistické vybavení. Monitorig byl prováděn v následujících lokalitách: Osek nad Bečvou (Bečva) Hranice, Rybáře (Bečva) Valašské Meziříčí (Vsetínská Bečva) Janová (Vsetínská Bečva) Nový Hrozenkov (Vsetínská Bečva) Zašová (Rožnovská Bečva) 32
33 Prostřední Bečva (Rožnovská Bečva) Časový harmonogram monitorované lokality: pátek dopolední Rybáře pátek dopolední, odpolední Lipník sobota dopolední, odpolední Rybáře neděle dopolední, odpolední Lipník úterý odpolední Rybáře úterý dopolední, odpolední Janová úterý dopolední Valašské Meziříčí sobota dopolední, odpolední Zašová neděle dopolední, odpolední Prostřední Bečva úterý dopolední Prostřední Bečva středa dopolední Nový Hrozenkov pátek odpolední Prostřední Bečva pátek dopolední, odpolední Zašová sobota odpolední Valašské Meziříčí sobota dopolední, odpolední Janová 33
34 2 Cíl práce Cílem práce je na základě analýzy zhodnotit současný stav a navrhnou změny pro projekt Cyklostezka Bečva. V práci jsem se zaměřil pouze na jeden monitorovaný úsek cyklostezky Bečva na Přerovsku. 2.1 Úkoly práce Abych splnil cíl práce, určil jsme následující úkoly: Na základě dostupných materiálů Cyklostezky Bečva posoudit současný stav dané cyklostezky. Analýza současného stavu cykloturistiky na Cyklostezce Bečva Zvolit vhodný výzkumný vzorek, provést segmentaci respondentů Vytvořit anketní dotazník, sběr dat, provést a vyhodnotit kvantitativní metodou, prakticky srovnat teoretické dosavadní poznatky Zhodnotit výsledky a navrhnout změny pro další projektové postupy či žádosti. 2.2 Postup práce a použité metody Z odborných článků, které jsou uvedeny v seznamu zdrojů, sběrem teoretických poznatků z dosavadních výzkumů. Dalším východiskem budou dokumenty v problematické oblasti vydané v České republice nebo případně i v Evropské unii. Dalšími zdroji budou také internetové zdroje, a to z důvodu nedostatku odborných publikací v dané oblasti. Hlavní část stavíme především na dotazníkovém šetření. V práci využíváme kvantitativní metodu. Výzkumný vzorek se skládá z aktivních respondentů, kteří jsou aktivními účastníky cyklostezky Bečva a dobrovolně zodpověděli dotazník zveřejněný na webových stránkách na sociální síti Facebook a na určitém úseku cyklostezky. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři. Dotazník obsahoval 23 otázek týkajících se cyklostezky Bečva a 191 respondentů vyplnilo dotazník. Zveřejněný byl od do
35 Předmětem průzkumu v této práci je spokojenost respondentů z nově vybudovanou cyklostezkou na levé straně řeky Bečvy. Objektem průzkumu jsou muži a ženy trvale žijící v okolí Hranicka, Lipníka nad Bečvou, Oseka nad Bečvou a Přerova. V této práci byla použita nejběžnější a nejpoužívanější metoda provádění kvantitativního výzkumu, kterou je, podle (Surynka a kol., 2001), dotazování, metoda dotazování je založena na výpovědích lidí dotázaných, nebo jinak také respondentů (Surynek a kol., 2001). Výzkumná otázka byla zodpovězena pomoci techniky písemného dotazování, která spočívá v tom, že respondent sám písemně odpovídá na otázky v dotazníku (Surynek a kol., 2001). Data získaná pomoci dotazníkového šetření byla analyzována prostřednictvím statistické metody třídění (Minařík, 2006), u každé otázky byla sestavena tabulka rozdělení četností odpovědí respondentů na danou otázku. Statistickou jednotkou v této práci je občan s bydlištěm v okolí Hranicka, Lipníka nad Bečvou, Oseka nad Bečvou a Přerova bez omezení věku. Zkoumaným znakem je nově vybudovaná cyklostezka na levé straně řeky Bečvy. 35
36 3 Praktická část V následující kapitole jsou uvedeny výsledky monitoringu Cyklostezky Bečva, SWOT analýzy, která zachycuje možnosti cestovního ruchu v oblasti Cyklostezky Bečva na úseku Bečva. Je zde také uvedena analýza výsledků provedeného dotazníkového šetření. 3.1 Monitoring Výsledky monitoringu návštěvnosti Cyklostezky Bečva ve sledovaném období dosáhla i přes nepříznivé a značně deštivé počasí, celkovou návštěvnost 4963 osob, což oproti loňskému měření návštěvnosti znamená nezanedbatelný nárůst počtu uživatelů (o 1505 uživatelů více). Skoro z 80% se jednalo o cyklisty, za nimiž s téměř 10% následovali chodci, respektive bruslaři. Zbylá necelá dvě procenta tvořili běžci a jezdci na koloběžkách. Denní návštěvnost cyklostezky dosáhla maximální hodnoty o víkendu, a to v lokalitě Osek nad Bečvou, kdy bylo zaevidováno celkem 1608 průjezdů. Naopak minimální hodnota 41 průjezdů byla dosažena ve Valašském Meziříčí o víkendu, z důvodu velmi nepříznivého počasí. Průměrná denní hodnota návštěvnosti ve všední dny dosáhla 211,7 osob, v dny pracovního klidu pak dosáhla téměř 500 osob, což je více než dvojnásobný rozdíl. Oproti loňskému měření je pak o víkendu průměrná denní návštěvnost více než trojnásobně vyšší ( osob, osob). Dle hodinových údajů nastává ve všední dny špička na cyklostezce mezi 14. a 17. hodinou, výjimkou je lokalita Valašské Meziříčí, kde špička v pracovní den byla zaznamenána mezi 10. a 12. hodinou. Rozdíl oproti odpoledním hodinám je však nepatrný. O víkendech lze největší frekvenci ve využívání stezky pozorovat mezi 15. a 16. hodinou. Při definování skupiny, jež Cyklostezku Bečva nejvíce využívá, byl výsledek jednoznačný, jedná se o cyklisty. Největší skupinu tvoří cyklisti, jež jsme nezařadili ani do skupiny seniorů, rodin s dětmi, ani sportovců, nýbrž do skupiny ostatní cyklisti - z celkového počtu 4364 cyklistů tvoří celých 45,5%. Cyklisti se tedy umístili na prvním místě v návštěvnosti cyklostezky a to celkem se 78,8% účastí. Druhou pozici nejčastějších návštěvníků obsadili oproti loňskému roku pěší uživatelé s 9,8%, a těsně za nimi jsou pak in-line bruslaři 36
37 s 9,7%. Na poslední pozici se umístila skupina ostatní nezařazení uživatelé s 1,7%, kde jsme evidovali například běžce a návštěvníky na koloběžkách. Díky následujícímu monitoringu se městu Lipníku nad Bečvou podařilo získat prostředky z Regionálního operačního programu. Za spolupráce rozvojové agentury a Oseku nad Bečvou se podařilo vybudovat cyklostezku na levé straně řeky Bečvy a odklonit tak nejvíce frekventované, až nebezpečné místo úseku Cyklostezky Bečva od Lipníku nad Bečvou po Osek nad Bečvou, který se nachází na pravé straně řeky Bečvy. Výstavba trvala necelé 2 měsíce a byla financována z finančních prostředků EU a města Lipník nad Bečvou. Na jaře příštího roku provede obec Osek nad Bečvou opravu navazujícího úseku, takže cyklisté dojedou po asfaltovém koberci až po most přes Bečvu u Oseka nad Bečvou. Nový úsek cyklostezky, který je vyznačen dopravním značením a osazen mapami, bude široké veřejnosti sloužit k trávení volného času, dojíždění do zaměstnání a přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. 3.2 SWOT analýza Následující kapitola se zabývá analýzou a možnostmi cestovního ruchu v oblasti Cyklostezka Bečva na úseku Bačva za pomoci SWOT analýzy (Tab. 3). Tab. 3 SWOT analýza Úseku Bečva Vnitřní prostředí Silné stránky Historicky a architektonicky zajímavý úsek Sportovní a rekreační možnosti Střední náročnost úseku Dobrá kvalita povrchu Část úseku bez motorové dopravy Vnější prostředí Zájemci o historii a architekturu Trasa vhodná pro rodiny s dětmi Mnoho přírodních zajímavostí Zdroj: vlastní, zpracování vlastní 37 Slabé stránky Nedostatečná informovanost cykloturistů Nedostatek občerstvení na cyklostezce Velká frekventovanost Znečištění krajiny Přírodní katastrofy Údržba cyklostezky
MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH rok 2011
MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH rok 211 15. 7. 3. 7. 211 Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z.s. Třída 1. máje 263, 753 1 Hranice Kontakt: tel.: (+42) 581 626 22
VíceMONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH
MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH 15. 7. 1. 8. 2010 Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z.s. Třída 1. máje 2063, 753 01 Hranice Kontakt: tel.: (+420) 581 626 202 fax:
VíceMONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH rok 2012
MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH rok 212 2. 7. 2. 8. 212 Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z.s. Třída 1. máje 263, 753 1 Hranice Kontakt: tel.: (+42) 581 626 22 mobil:(+42)
VíceProjektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková
Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana
VíceJihočeský systém páteřních cyklistických cest
Jihočeský systém páteřních cyklistických cest NADACE JIHOČESKÉ CYKLOSTEZKY Dopravní systém CYKLOTRANS ČSAD JIHOTRANS Motto na úvod Předtím, než se cesty ztratily z krajiny, ztratily se z lidské duše. Člověk
Více21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA
1. Základní údaje k celému toku 21. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva VSETÍNSKÁ A ROŽNOVSKÁ BEČVA Délka toku: Bečva 62 km, Rožnovská Bečva 31,5 km, Vsetínská Bečva 49 km) Prameny: Čarták 870 m n. m.
VíceMONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH
MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH 2015 29. 7. 3. 9. 2015 Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z.s. Třída 1. máje 328, 753 01 Hranice Kontakt: tel.: (+420) 581 626 202
Více22. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva v Olomouckém kraji (částečně ve Zlínském kraji oblast Valašského Meziříčí)
22. Cyklistická cesta Cyklostezka Bečva v Olomouckém kraji (částečně ve Zlínském kraji oblast Valašského Meziříčí) 1. Základní údaje k celému toku Délka toku: Bečva 62 km, Rožnovská Bečva 31,5 km, Vsetínská
VíceZávěrečná cyklokonference Bzenec
Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy
VíceZÁPIS. z koordinačního jednání ve věci začlenění podpory realizace cyklistické infrastruktury, které proběhlo. dne 27.8.
ZÁPIS z koordinačního jednání ve věci začlenění podpory realizace cyklistické infrastruktury, které proběhlo dne 27.8.2013 v 14:00 v zasedací místnosti na MD Přítomní: Václav Krumphanzl MD, odbor pozemních
VíceZelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008
Zelené stezky - Greenways Konference KOLA A KOLEČKA Hradec Králové, 14. 3. 2008 Jakub Smolík, manažer Greenways Praha-Vídeň Co jsou Greenways? Zelené stezky Greenways jsou multifunkční stezky a zelené
Více(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF
6. dubna 2006 Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF 1. Období do 31. prosince 2006/31. prosince 2008 2. Obdobní od 2007 do 2013 /2015!!!!!! ""!!!! ## 2004-2006 (2008)
VíceEvropský sociální fond v ČR 2007 2013
Evropský sociální fond v ČR 2007 2013 26. 3. 2009 petr.leistner@mpsv.cz 1 Cíle EU pro léta 2007-13 1. Konvergence 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3. Evropská územní spolupráce Petr.leistner@mpsv.cz
VíceČESKO JEDE PŘÍPRAVA NA ROK ČESKÉ BUDĚJOVICE 10/2017
ČESKO JEDE PŘÍPRAVA NA ROK 2018 18. 10. 2017 ČESKÉ BUDĚJOVICE 10/2017 STRATEGICKÝ RÁMEC PODPORY AKTIVNÍ MOBILITY, ZEJMÉNA CYKLISTICKÉ DOPRAVY A CYKLOTURISTIKY. Existence koncepčního dokumentu PROGRAM ROZVOJE
VíceFinanční zdroje euroregionů v období
Finanční zdroje euroregionů v období 2007-2013 Cíle regionální politiky 2007-2013 V období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle, k jejichž dosažení má v evropském střednědobém rozpočtovém rámci
VíceD o h o d a (Memorandum)
D o h o d a (Memorandum) o vzájemné spolupráci MD, MMR, MŽP, MZ a krajů k naplnění realizace Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR Úvod Vláda České republiky přijala usnesením vlády č. 678 ze
VíceFinancování cyklodopravy z Regionálních operačních programů NUTS II a SFDI. Ing. Jaroslav Martinek
Financování cyklodopravy z Regionálních operačních programů NUTS II a SFDI Ing. Jaroslav Martinek Problémy s přípravou X vlastníků pozemků roztroušených po celém světě pozemkovou úpravou se pozemky mohou
VíceProjekt cyklistické dopravy v Napajedlích
Projekt cyklistické dopravy v Napajedlích Město Napajedla má 7 500 obyvatel. Je obcí s pověřenou působností pro správní obvod s 15 tisíci obyvateli. Z hlediska dopravního se nachází ve významném nadregionálním
VícePáteřní cyklistické trasy v Ústeckém kraji
Páteřní cyklistické trasy Páteřní cyklistické trasy v Ústeckém kraji NÁRODNÍ CYKLOKONFERENCE Velké Karlovice, 2.6.2011 1 Páteřní cyklistické trasy Obsah prezentace celková koncepce rozvoje páteřních tras
VíceVyhodnocení dopadů projektů rozvoje cyklistické infrastruktury do života regionů
Vyhodnocení dopadů projektů rozvoje cyklistické infrastruktury do života regionů Martin Maštálka Jana Stýblová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Dopady
VíceROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK
ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013
VícePodpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy
Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start
VíceIROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod
IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů
VíceVyužívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce
Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF
VícePříloha 1 - STRATEGICKY NADŘAZENÉ DOKUMENTY
Příloha 1 - STRATEGICKY NADŘAZENÉ DOKUMENTY Aktualizace Cyklostrategie vychází také ze strategicky nadřazených dokumentům: Aktualizace Dopravní politiky České republiky pro léta 2005-2013 z roku 2011.
Více7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod
7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2
VíceČesko jede příprava na rok 2018
Česko jede příprava na rok 2018 18. - 19. 10. 2017, České Budějovice Přesná adresa konání akce: B. Němcové 12/2 (budova ČEVAK), České Budějovice O pracovním semináři Je to už rok, co CzechTourism převzal
VíceStrategický plán rozvoje obce Milotice nad Bečvou
PROBLÉMOVÉ OKRUHY STRATEGIE OBCE MILOTICE NAD BEČVOU Z výchozí SWOT analýzy a dotazníkového šetření se jeví účelně rozčlenit slabé stránky a problémy obce Milotice nad Bečvou do pěti problémových okruhů
VíceCíl IPRM. Integrovaný plán rozvoje města. Definice
Integrovaný plán rozvoje města IPRM je jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních
VíceStrategický rámec podpory aktivní mobility:
1 Pracovní seminář Česko jede příprava na rok 2018 18. 10. 2017, České Budějovice Strategický rámec podpory aktivní mobility: Koncepce rozvoje cyklistiky ve Středočeském kraji na období 2017 2023 (Cyklokoncepce
Více7 let ROP JV. Podpora regionálního rozvoje? Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod
7 let ROP JV Podpora regionálního rozvoje? Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Evropa 2014-2020 Kdo jsme? Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod je řídícím orgánem
VíceRPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství
RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor Rámce podpory Společenství
VíceV Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y
V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
VíceSeminář a exkurze pro poskytovatele služeb podél Labské stezky v Ústeckém kraji v rámci projektu Partnerství o.p.s Labská stezka bez hranic
Seminář a exkurze pro poskytovatele služeb podél Labské stezky v Ústeckém kraji v rámci projektu Partnerství o.p.s Labská stezka bez hranic Nadace Partnerství Vás srdečně zve na jednodenní seminář spojený
VíceRozvoj cykloturistiky v JMK České Budějovice 2017
Rozvoj cykloturistiky v JMK České Budějovice 2017 Koncepce rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016-2023 Schválena ZJMK na 25. zasedání 18.2.2016 STRUKTURA STRATEGICKÝCH PRIORIT A CÍLŮ Priorita
VíceSTRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5
VíceDálkové trasy v ČR. národní cyklokonference 2011 - Velké Karlovice
Dálkové trasy v ČR národní cyklokonference 2011 - Velké Karlovice Daniel Mourek Datum 2.6.2011 Evropský trh cykloturistiky Odhad - 54 mld. EUR (domácí i zahraniční cesty) a 25,6 mld cykloturistických cest
VíceRozvoj cykloturistiky v JMK Brno
Rozvoj cykloturistiky v JMK Brno 15.3.2016 Koncepce rozvoje cyklistiky v Jihomoravském kraji na období 2016-2023 Schválena ZJMK na 25. zasedání 18.2.2016 STRUKTURA STRATEGICKÝCH PRIORIT A CÍLŮ Priorita
VíceMinisterstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního
VíceNadace Jihočeské cyklostezky
Nadace Jihočeské cyklostezky Nadace Jihočeské cyklostezky - činnost 1. Koordinace rozvoje cyklistické infrastruktury v JčK 1.1. stanovení priorit rozvoje 1.2. podpora konkrétních činností 1.3. zpracování
VíceZákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU
Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován
VíceRegionální operační program NUTS II Severovýchod
Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,
VícePříprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,
Příprava na kohezní politiku EU 2014+ - nadnárodní, národní a krajská úroveň Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje, 26. 4. 2012, Přerov Hlavní milníky Strategie Evropa 2020 3/2010 5. kohezní zpráva
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceOperační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,
VíceEvropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím
VíceDOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SPOLUFINANCOVANÁ ZE SF / FS A NÁRODNÍCH ZDROJŮ ÚNOR 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace NSRR
VíceProjektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.
Projektové řízení I. doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Doporučená literatura SVOZILOVÁ, A. Projektový management. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 353 s. ISBN 80-247-1501-5, ROSENAU, M. D. Řízení projektů. 3.
VíceProgramový rámec IROP
Programový rámec IROP Program: Integrovaný regionální operační program Prioritní osa: Komunitně vedený místní rozvoj Investiční priorita: Provádění investic v rámci komunitně vedených strategií místního
VíceJak fungují evropské dotace
Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání
Více2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OP DOPRAVA Řídící orgán OP Doprava harmonogram naleznete na http://www.opd.cz/cz/informace-pro-zadatele Tab. 2 - OTEVŘENÉ VÝZVY
VíceRole a význam aktivního transportu pro zdraví, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020
Role a význam aktivního transportu pro zdraví, Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020 Ing. Jaroslav Martinek, CDV Jaroslav.martinek@cdv.cz +420 602 503 617 www.centralmeetbike.eu
VíceČesko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014
Česko jede 2014 Brno, 6. 11. 2014 Řeka Jizera Největší pravostranný přítok Labe (cca 165 km). Propojuje státní hranice s Polskem, turistické regiony Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Střední Čechy (Polabí)
Vícewww.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,
Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy
VíceEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV
VíceAlkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů
Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah
VíceVize Karlovarského kraje v cyklodopravě. Slatina 26.10.2011
Vize Karlovarského kraje v cyklodopravě Slatina 26.10.2011 OBSAH PREZENTACE 1. CYKLISTIKA VE STRATEGICKÝCH DOKUMENTECH KARLOVARSKÉHO KRAJE 2. FINANČNÍ ZDROJE A DOTAČNÍ POLITIKA 3. REKREAČNÍ CYKLISTIKA
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR
Program Evropské územní spolupráce RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Brno 4.12.2014 Obsah prezentace kohezní politika EU
VícePodpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů
Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Výroční konference ROP Severozápad 21. září 2010, Litoměřice Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 1 Programové období 2004 2006 Rozdělení prostředků na rozvoj
VíceRegionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod
Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod
VícePRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu
4.10.2012 PRAHA Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu Osnova prezentace Co se podařilo zrealizovat v oblasti podpory
VíceProgramy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH
Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy
VícePLÁN ROZVOJE SPORTU OBCE ÚSTÍ
PLÁN ROZVOJE SPORTU OBCE ÚSTÍ NA OBDOBÍ 2019-2029 Dokument byl schválen zastupitelstvem obce Ústí usnesením č. ze dne.. Vypracoval: Bc. Jan Zajíček 1 Obsah Úvod... 3 1. Aktuální stav... 4 1.1 Sportoviště
VíceCyklotrasy a cyklostezky v Pardubickém kraji
Cyklotrasy a cyklostezky v Pardubickém kraji Bc. Alexandra Jetmarová České Budějovice 18. 10. 2017 Osnova Koncepce cyklo a in-line turistiky v Pk Podpora v oblasti cyklo-infrastruktury Podpora v oblasti
VíceMONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH rok 2014
MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI CYKLOSTEZKY BEČVA VE VYBRANÝCH LOKALITÁCH rok 2014 10. 7. 5. 8. 2014 Zpracoval: Hranická rozvojová agentura, z.s. Třída 1. máje 2063, 753 01 Hranice Kontakt: tel.: (+420) 581 626
VíceInformační a vzdělávací portál LK
Ing. Eva Stanková Vedoucí Eurocentra Liberec MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ÚŘAD VLÁDY ČR ODBOR INFORMOVÁNÍ O EVROPSKÝCH ZÁLEŽITOSTECH Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2
VíceII. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013
II. STRATEGICKÁ ZPRÁVA České republiky pro programové období 2007 2013 Příloha č. 12 HODNOCENÍ STAVU REALIACE EVROPSKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (stav k 30. 9. 2012) OP Přeshraniční spolupráce Prostředky alokované
VíceRegionální stálá konference Královéhradeckého kraje
Jednání Pracovní skupiny Doprava Regionální stálá konference Královéhradeckého kraje 26. 10. 2018, Hradec Králové Program jednání PS Doprava 9:00 9:15 Úvod a základní informace 9:15 9:30 Analytické výstupy
Více22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy
22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední
VíceMONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ
MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Včetně přehledu čerpání v Královéhradeckém kraji za vybrané výzvy v oblasti Doprava Březen 217 (data k 1.3.) K 1.3.217 bylo v České republice vyhlášeno
Více23. Moravská cyklistická cesata, aneb Moravská stezka. v Olomouckém kraji
23. Moravská cyklistická cesata, aneb Moravská stezka v Olomouckém kraji 1. Základní informace: Moravská stezka je cyklotrasa II. třídy a má nadregionální význam. Vede v trase Mikulovice Jeseník Hanušovice
VícePříloha 1. Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 1 OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 4 1.3 Místní komunikace... 10 1.4 Síť
VíceOpatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu
Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů
VíceProgramy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR
Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi, Praha, 18. 11. 2014 Obsah prezentace 1. Základní informace o programech Evropské
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
Více30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu
30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického
VíceProf. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách ve Valticích
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. a kol. XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 20. 22. 6.2012 ve Valticích 1 Jak jsou v dosavadním vývoji České republiky naplňovány základní strategické cíle regionálního
VíceStrategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP. Verze č. 2 (03/2018)
2015 I n á š k r a j j e k r a j p o h o d y Strategie komunitně vedeného místního rozvoje regionu Společná CIDLINA 2014 2022 PROGRAMOVÝ RÁMEC IROP Verze č. 2 (03/2018) Obsah 1. Programový rámec IROP...
VíceINVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU
INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským
VíceÚvod do problematiky Cíl příspěvku Stanovení hypotéz Výsledky analýzy čerpání Ověření hypotéz Shrnutí výsledků Závěr Zdroje
Úvod do problematiky Cíl příspěvku Stanovení hypotéz Výsledky analýzy čerpání Ověření hypotéz Shrnutí výsledků Závěr Zdroje Dotace z EU fondů: Evropské fondy představují poměrně důležitý, avšak časově
VíceStatistika nehodovosti rok 2016
Statistika nehodovosti rok 2016 Statistiky nehodovosti zahrnují pouze ty dopravní nehody, které vyšetřovala Policie České republiky. Pro srovnání vývoje některých ukazatelů nehodovosti a následků uvádíme
VíceObce a evropské fondy v období 2014-2020. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj
Obce a evropské fondy v období 2014-2020 Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014
Více4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji
4. Labská cyklistická cesta v Královéhradeckém kraji Základní informace o Labské stezce z Koncepce cyklistické dopravy Královéhradeckého kraje Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou R-PROJEKT
VíceMarketing dálkových tras v ČR. Brno, 7.11. 2013, Daniel Mourek
Marketing dálkových tras v ČR Brno, 7.11. 2013, Daniel Mourek Definice dálkových cyklotras nadregionální, značené cyklotrasy sloužící především cykloturistice, které splňují minimální standardy na délku,
VíceProgramy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá
Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních
VíceZpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR
Zpráva o čerpání dotačních prostředků z operačních programů za Ústecký kraj v porovnání s ČR Za období: 2014-2018 Leden 2019 REGIONÁLNÍ STÁLÁ KONFERENCE ÚSTECKÉHO KRAJE II Obsah Úvod... 4 Metodika... 4
VíceMěsto Uničov. Soulad s rozvojovými dokumenty
Město Soulad s rozvojovými dokumenty Město započalo s budováním cyklostezek a cyklotras již v roce 1990, kdy vznikly cyklostezky v městském parku. Od roku 2003 je budování nových tras prováděno dle plánovaného
Více50 % 337 km. Stavíme cyklostezky do práce i na výlet. V roce obdržel 15 žádostí o příspěvek na cyklostezky.
Stavíme cyklostezky do práce i na výlet 337 km V Olomouckém kraji je 337 km cyklostezek a chráněných komunikací pro cyklisty. nejen dotace z EU Potřebné finance na cyklostezky získávají obce, města, kraje
VíceOBČANSKÁ PARTICIPACE NA
OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065
VíceDATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)
PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
VíceObec Drážov. Obec Drážov, Drážov 41, Čestice, IČO:
Obec Drážov Plán rozvoje sportu obce Drážov na léta 2018-2028 Obec Drážov, Drážov 41, 38719 Čestice, IČO: 00251143 Obsah 1. Úvod 2. Základní východiska a pojmy 3. Obec Drážov 4. Současný stav podpory sportu
VíceV Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y
V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V31 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti
VícePLÁN ROZVOJE SPORTU Obce Háj u Duchcova na rok
PLÁN ROZVOJE SPORTU Obce Háj u Duchcova na rok 2019-2025 Obsah 1. Úvod 2. Základní východiska a pojmy 3. Obec Háj u Duchcova 4. Současný stav podpory sportu v obci 5. Vize podpory sportu v obci A. Sport
VíceIntervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika
Intervenční logika projektu Fond malých projektů INTERREG V-A Slovenská republika - Česká republika Předmětné aktivity byly definovány s ohledem na jejich očekávaný příspěvek k naplnění cílů projektu a
VíceCelkové náklady projektu v území Mikroregionu Podralsko: odborný odhad 117 mil.kč investiční náklady + 2 mil. Kč na projektovou dokumentaci
15. Cyklistická cesta Ploučnice, aneb Zelená cyklomagistrála Ploučnice 1. Základní informace Celková délka cyklomagistrály: 85km, z toho 50km Podralsko Celkové náklady projektu: odborný odhad 200 mil.
VíceDěti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky
Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 29.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...
VíceV Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y
V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava
Více17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn
17. Orlická cyklistická cesta: Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem - Kostelec nad Orlící Potštejn Vedení cyklotrasy bylo podrobně zpracováno firmou SURPMO, Ateliér Hradec Králové v roce 2004. Jako
VíceRegionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace. Karlovy Vary,
Regionální operační program Severozápad příležitosti pro neziskové organizace Karlovy Vary, 18.3.2008 Regionální rada RS Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad orgán, resp. právnická
Více