VLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ
|
|
- Bedřich Slavík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 TESAŘ M., ŠÍR M. & DVOŘÁK I. J. 2004: Vliv vegetačního porostu a jeho změn na vodní režim půd v pramenných oblastech Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera Corcontica, 41: VLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ Influence of vegetative cover changes on the soil water regime in head water areas in the Giant Mountains TESAŘ MIROSLAV 1, ŠÍR MILOSLAV 1 & DVOŘÁK IGOR JAN 2 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, Praha 6, tesarihas@iol.cz, msir@mereni.cz 2 Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí, idvorak@krnap.cz Popisován je vliv změn vegetačního krytu (trvalý travní porost, kleč, smrkový les) na vodní režim půdy a retenci vody v Modrém dole v Krkonoších. Monitorované plochy se liší vegetačním krytem (kleč, smrkový les, louka) a polohou (niva, svah). Je odhadována maximální retenční schopnost povodí (činí asi 70 mm) ve dvou kontrastních obdobích: při katastrofální povodni v srpnu 2002 a v období dlouhodobého sucha v srpnu Na základě měřených vlhkostí půdy pod porosty kleče, lesa a trávy se dovozuje, že změna porostu nezpůsobuje zásadní změnu vodního režimu půdy a povodí, pokud má vegetace dostatek vody pro transpiraci. Influence of vegetative cover changes on the soil water regime in the Modrý důl catch ment in the Giant Mts. is studied. Monitored plots are covered by different vegetation (dwarf pine stand, spruce forest, meadow) and lie in different positions (valley, slope). Maximum retention capacity of the catchment is evaluated (about 70 mm) in two contrast periods: catastrophic flood in August 2002 and long term drought in August Based on the soil moisture measurement in different stands, it is shown that the vegetative cover change does not influence the soil water regime if plants can transpirate. Klíčová slova: odtoková hydrologie, transpirace rostlin, vlhkost půdy, retence vody v povodí Keywords: runoff hydrology, plant transpiration, soil moisture, water retention in a catchment ÚVOD Výzkum vazby mezi vegetačním pokryvem krajiny a oběhem vody a tepla v přírodě je předmětem dlouhodobé pozornosti hydrologů. V současné době se výzkum nasměroval do horských oblastí, a to pod tlakem série klimatických a hydrologických katastrof, jako byly povodně v letech 1997, 1998 a 2002 a sucha v letech 2000 a Kalamitní odlesnění českých a moravských hraničních hor způsobuje tak závažné ekologické škody, že už nelze spoléhat na hojivé síly přírody a je nutné přikročit k aktivní 30
2 obnově porostů. Avšak ani přes velmi důkladný výzkum v minulých letech nejsou k dispozici spolehlivé návody, jak postupovat při obnově porostů. Výzkum v minulých letech byl převážně motivován snahou o lepší poznání vodohospodářských funkcí lesních porostů, zdravých nebo imisně poškozených (CHLEBEK & al. 1988). Velká část postižených hor leží v chráněných krajinných oblastech nebo národních parcích, takže je diskutabilní, zda je možné užívat osvědčených lesnických postupů při kácení poškozeného lesa a zalesňování holin. Soudobý hydrologický výzkum usiluje o komplexní poznání role rostlin a půdy v hydrologickém cyklu pevnin. Výzkumné práce, zahrnující monitoring všech potřebných složek hydrologického cyklu, probíhají mj. na Šumavě (TESAŘ & al. 2001), v Krkonoších (TESAŘ & al. 2000), v Jizerských horách (TACHECÍ & al. 2003), v Beskydech (BÍBA & al. 2003), v Tatrách (KOSTKA & al. 2001). V tomto příspěvku se popisuje vliv různého vegetačního krytu na vodní režim půdy a retenci vody v povodí. Práce je založena na terénním monitoringu hydrologických a meteorologických dat na čtyřech experimentálních plochách v Modrém dole v Krkonoších. Plochy se liší vegetačním krytem (kleč, smrkový les, louka) a polohou (niva, svah). Pomocí součtových čar srážek a odtoků se odhaduje retenční schopnost povodí ve dvou kontrastních obdobích: při katastrofální povodni v srpnu 2002 a v období dlouhodobého sucha v srpnu Vliv porostů na vodní režim půdy je dokumentován pomocí měření vlhkosti půdy. HYDROLOGICKÉ FUNKCE LESA V lesnické hydrologii v ČR se traduje názor, že lesy jsou zásobárnou vody. Současně panuje protichůdná představa, že lesy podstatně více transpirují než travní porost. Také se říká, že lesy výrazně více tlumí srážky při jejich transformaci na odtok z povodí než travní porosty. Věcný podklad těchto názorů není jasný, neboť ani velkoplošné kalamitní odlesnění horských oblastí ČR je nepotvrdilo. Poznamenejme, že dříve publikované zvýšení vodnosti povodí na Šumavě v důsledku odlesnění (TESAŘ & al. 1997) je omylem. Nebylo způsobeno odlesněním, ale globální klimatickou anomálií v letech , kterou nejspíše vyvolal výbuch sopky na Filipínách v roce 1991 (HANSEN 1996, ELIÁŠ & al. 2002). Tento příklad chybné interpretace správných měření ukazuje, že veškerá měření vodního režimu musí být dlouhodobá a při jejich vyhodnocování je nutné počítat s vlivem mnoha dříve opomíjených faktorů (JAŘABÁČ & al. 1989). Zejména je třeba brát v úvahu kolísání klimatu, vodní režim půd a výměnu tepla mezi atmosférou a rostlinami. Dříve se až na výjimky neměřil vodní režim půd ani toky tepla, proto se dají jen nesnadno komentovat starší závěry o vlivu lesních porostů na srážko odtokový vztah. Situaci komplikuje 50 let probíhající klimatická změna, která v posledním desetiletí nabyla charakteru výrazného globální oteplení (HOUGHTON 1998), v jehož důsledku dochází k dynamizaci klimatu. Průměrná roční teplota vzduchu ve volné krajině ČR se zvětšila za posledních 50 let asi o 1,4 C (BODRI & al. 1997). Uvážíme li, že pro naše území se udává výškový gradient průměrné teploty 0,66 C na sto metrů vzestupu nadmořské výšky, znamená oteplení zdánlivý pokles celého území státu o asi 210 m. A tedy i posun hor do klimatického pásma odpovídajícího spíše vysočinám. Novému klimatu se přizpůsobuje flóra i fauna, jak o tom svědčí např. nález klíšťat v polohách o více jak 200 m vyšších, než tomu bylo dříve (MATERNA 2003). V důsledku toho můžeme jen s velkou opatrností interpretovat výsledky hydrologického výzkumu horského lesa v letech před nástupem oteplení. Týkaly se vlastně jiných klimatických poměrů, než jsou dnešní. Zároveň neumíme odhadnout, jak se bude klima vyvíjet v příštích 80 až 110 letech (KALVOVÁ & al. 1995), což je předpokládaná doba života nově zakládaných porostů. Už proto nelze při návrhu druhové skladby obnovovaných porostů automaticky doporučit konzervativní řešení vysadit porosty druhově shodné s porosty odumřelými. Při úvahách o skladbě nových porostů je důležité respektovat také jejich hlavní hydrologickou funkci, to je retenci vody při transformaci deště (nebo tajícího sněhu) na odtok z povodí. 31
3 VODNÍ REŽIM PŮDY A POVODÍ V průběhu posledních šedesáti let se podstatně změnil názor na roli půdního pokryvu v generaci odtoku vody z povodí. V průkopnické práci (HORTON 1940) se předpokládalo, že rychlá reakce odtoku na srážku, charakteristická pro horské oblasti, je způsobena zejména povrchovým odtokem nevsáklé srážkové vody. Proto se vysvětlovaly odlišnosti v tvorbě odtoku nestejnou drsností povrchu půdy krytého různým vegetačním krytem. Výzkumné práce z posledních let ukázaly, že rychlý odtok vody z povodí může mít další příčiny. Byly nalezeny nejméně dva mechanismy rychlého transportu vody půdou. Je to perkolační proudění v hrubozrnné půdě, případně v jemnozrnné půdě s obsahem hydrofobních látek, nebo proudění v makropórech půdy (viz příspěvky ve sborníku ŠÍR & al. 2003). Oba mechanismy se uplatňují při tvorbě dešťového odtoku v horských podmínkách v ČR. V důsledku posunu názorů na roli půdy byl znovu doceněn význam retence vody v povodí (CZELIS & al. 2003). Střídavé plnění půdy srážkami, prázdnění transpirací a občasným výtokem do podložních vrstev vytváří děj, který se označuje jako vodní režim půd. Půda se chová jako pórovitá průtočná nádrž. Její hlavní hydrologickou charakteristikou je retenční kapacita, to je schopnost zadržovat vodu (TESAŘ & al. 2000). Tedy vyrovnávat v teplém období roku diference mezi nepravidelným přísunem srážkové vody a vcelku pravidelným odběrem vody na transpiraci. A celoročně vyrovnávat rozdíly mezi teplým obdobím, kdy vodu do půdy doplňuje déšť a mohutně spotřebovává transpirace, a studeným obdobím, kdy sněží, voda se proto do půdy nedoplňuje, ale zároveň se z půdy příliš neodčerpává transpirací. V teplém období roku, kdy se v hydrologickém cyklu výrazně projevuje transpirace, podstatnou roli ve vodním režimu půdy hrají rostliny. V teplých obdobích s malými nebo žádnými srážkami zpravidla nevytéká voda z půdy do horninového podloží. Voda z půdy je odebírána rostlinami pro potřeby transpirace. Tím se půdní nádrž prázdní. Což se projevuje zmenšováním vlhkosti půdy. Případné malé srážky jsou v půdě akumulovány. Voda v toku je tvořena výtokem z horninového podloží (tzv. základní odtok). V bezesrážkovém období základní odtok s rostoucím časem klesá. Při velké srážce se půda vodou rychle nasytí a přestane akumulovat vsakující srážkovou vodu. Voda pak z půdy vytéká do horninového podloží tak, že se vytváří objemově významné výtokové oscilace. Ty se na velkém povodí díky plošné heterogenitě srážek, půd a rostlinného krytu nekonají nikdy současně, takže jejich vliv na průtok v závěrovém profilu povodí není výrazný. Avšak na malém povodí je plošná synchronizace výtokových oscilací běžnou příčinou tvorby výrazných odtokových vln. Takto vzniklé odtokové vlny mají v horských podmínkách ostrý nástup, protože prosakující srážky nejsou utlumeny ani v půdě, ani v nepříliš dlouhém a zpravidla mělkém transportním kolektoru, tvořeném vysoce propustnými zvětralinami na skloněném, málo propustném skalním podloží. EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ MODRÝ DŮL Ve východních Krkonoších se nachází povodí Modrý důl s nejvyšším bodem Studniční horou (1554 m n. m.). Geologické podloží je tvořeno horninami krystalinika: svory až fylity, ruly, amfibolity a místy kvarcity a erlány. Na jižním svahu Studniční hory jsou rozsáhlá kamenná moře a suťoviska tvořená převážně šedým muskovitickým svorem až fylitem, místy s kvarcitem. Podél toku Modrého potoka a místy i podél jeho přítoků jsou fluvialní až fluviodeluviální sedimenty, místy jsou vyvinuta v menší míře rašeliniště. Půdy jsou horské humusové a humusoželezité podzoly a nevyvinuté půdy s velmi mělkou humusovou vrstvou, ve spodní části dolu v blízkosti Modrého potoka jsou půdy hlubší (asi 60 cm). Klimatické podmínky Modrého dolu odpovídají charakteristikám chladné vlhké oblasti. Roční průměrný úhrn srážek činí 1200 až 1300 mm. V povodí Modrý potok jsou instalovány automatické monitorovací stanice na několika plochách v odlišných porostech v trávě nad hranicí lesa, v kleči, v lese a v travním porostu v nivě. Průtok v uzávěrovém profilu povodí se měří kontinuálně. Na Stud niční hoře, vrcholovém bodu povodí, se nachází automatická meteostanice. Popis území byl zkompilován dle práce (CHALOUPSKÝ 1989). 32
4 Charakteristika povodí Modrý důl Okres: Katastr: Zeměpisné souřadnice: Trutnov Pec pod Sněžkou východní délka severní šířka Nadmořské výšky: 1010 až 1554 m n. m. Plocha povodí: 2,62 km 2 Fyzickogeografické zařazení: Česká vysočina hornatina Geomorfologická jednotka: Krkonoše Hydrologické číslo sledovaného vodního toku: Název toků od sledovaného k hlavnímu: Modrý potok Úpa Labe Vegetační kryt a využití území: les 62 %, travní porost 38 % Geologická charakteristika: krkonošsko jizerské krystalinikum, svory velkoúpské skupiny s vložkami erlanů, skarnů, amfibolitů a mramorů Půdní typ: podzol humuso železitý, hnědá půda podzolová Průměrná roční teplota vzduchu: 2,9 C Průměrná teplota vzduchu v lednu: 5,9 C Průměrná teplota vzduchu v červenci: 12,1 C Průměrný roční srážkový úhrn: 1261 mm Průměrný roční počet dnů sněhové pokrývky: 196 VÝSLEDKY A DISKUSE Na Obr. 1. a 3. je znázorněn průběh vlhkosti půdy v hloubce 15 cm v srpnu 2002 a 2003 na lokali tách v Modrém dole. Vlhkosti nad 50 % jsou zkreslené v důsledku nelinearity vlhkostních čidel. Na obrázcích je zřetelné, jak vlhkost půdy v povrchovém horizontu reaguje na srážky. Odpovídající srážkové úhrny znázorňují Obr. 2. a 4. Nejvyšší vlhkost je pod klečovým porostem. Je to proto, že půda je zrašelinělá. Nejmenší vlhkost má půda pod lučním porostem (označeno jako louka), jak nad hranicí lesa, tak v nivě (označeno jako niva). Je to způsobeno malou retenční kapacitou převážně minerální a hrubě strukturní půdy. Zrašelinělá půda pod klečovým porostem dobře jímá vodu, takže i malá srážka se projevuje výrazným vzestupem vlhkosti půdy (Obr. 1.). Srpen roku 2003 byl nezvykle suchý. Na Obr. 3. je vidět, jak se s plynoucím časem vyčerpává půdní vlhkost až do srážky ve dnech 18. až Pokles půdní vlhkosti v 15 cm je na všech stanovištích zhruba stejný. Z čehož plyne, že různá vegetace transpirovala shodně. Stejný jev se opakuje po vsaku srážky, od do konce měsíce. Celková retence povodí je stanovena jako rozdíl kumulativních srážek a kumulativního odtoku závěrovým profilem toku (CZELIS & al. 2003). Na Obr. 4. je vyhodnocena maximální celková retence povodí při srážce ve dnech 18.až V této srážkové epizodě činí maximální celková retence 50 mm, když srážkový úhrn v okamžiku maximální retence byl 60 mm. S velkou pravděpodobností nenastal povrchový odtok. Přebytečných 10 mm zřejmě proteklo půdou do podloží a podílelo se na vytvoření odtokové vlny v toku. Retenční kapacity povrchu půdy pokrytého vegetací proto nebylo využito. Srážka 60 mm je maximem, které ještě nezpůsobí povrchový odtok. V extrémně vodném měsíci srpnu 2002 (Obr. 1.) byla zaznamenána rekordní srážka ve dnech 10. až Maximální celkovou retenci povodí při této srážce lze odhadnout hodnotou 70 mm (Obr. 2.). V okamžiku maximální retence dosáhla srážka úhrnu 130 mm. Během srážky došlo k povrchovému odtoku, neboť byla vysoce překročena retenční kapacita povrchu půdy. Tu lze odhadnout jako rozdíl mezi maximální celkovou retencí při extrémní srážce a při maximální srážce, která nezpůsobí povrchový odtok, tedy hodnotou 20 mm. 33
5 Obr. 1. Vlhkost půdy v hloubce 15 cm na čtyřech stanovištích v povodí Modrý důl v srpnu Fig. 1. Soil moisture in the depth of 15 cm in four localities in the Modrý důl catchment during August Kleč = dwarf pine stand, les = forest, louka = meadow, niva = valley. Obr. 2. Srážky a celková retence povodí Modrý důl v srpnu Fig. 2. Precipitation and water retention in the Modrý důl catchment during August
6 Obr. 3. Vlhkost půdy v hloubce 15 cm na čtyřech stanovištích v povodí Modrý důl v srpnu Fig. 3. Soil moisture in the depth of 15 cm in four localities in the Modrý důl catchment during August Kleč = dwarf pine stand, les = forest, louka = meadow, niva = valley. Obr. 4. Srážky a celková retence povodí Modrý důl v srpnu Fig. 4. Precipitation and water retention in the Modrý důl catchment during August
7 ZÁVĚRY Závěrem je možno konstatovat, že dosavadní poznatky o vlivu vegetačního porostu a jeho změn na vodní režim půd a povodí v pramenných oblastech nejen Krkonoš, ale i Jizerských hor a Šumavy, potvrzují platnost závěrů dlouhodobých beskydských výzkumů, jak je uvádí práce (CHLEBEK & al. 1988): Výzkum srážkově odtokových vztahů v beskydských experimentálních povodích poskytl poznatek, že postupné obnovní zásahy na méně jak 50 % plochy povodí roční odtoková množství neovlivnily. Teprve při překročení této plochy je možné pozorovat tendenci k mírnému zvýšení odtoků (...), ale o příčinách těchto změn zatím není možné jednoznačně rozhodnout. Pravděpodobné je vysvětlení, že potlačení (...) výparů ve prospěch odtoku vody nastává, je li nárazově postižen celý ekosystém. Při postupné obnově porostů se může dlouhodobě uplatňovat přírodní kompenzační tendence podporující stálost vodní komponenty lesního prostředí. Praktické důsledky tohoto zjištění bude možné promítnout do strategie lesního i vodního hospoddářství, jakmile budou dalším výzkumem potvrzeny. Je třeba zdůraznit, že závěr o nezávislosti vodního režimu půd na druhovém složení vegetářního krytu neplatí v suchých podmínkách, které jsou extrémní z hlediska růstu rostlin. V nich se totiž výrazně projevují mezidruhové odlišnosti ve vodním provozu rostlin. Ukazují to studie vodního režimu v subtropickém klimatu, kde je nedostatek vody limitujícím faktorem růstu rostlin (SCOTT & al. 1997). Při extrémních srážkách o úhrnu nad 60 mm, které způsobují povrchový odtok, retence vody na povrchu půdy krytém vegetací silně závisí na typu porostu krajiny a jeho vývojovém stádiu (CZELIS & al. 2003, PRUDKÝ 2003), což ovlivňuje zejména vzestupnou větev hydrogramu odtoku (KUŘÍK 2000). V případě Modrého dolu tak může být typem vegetace ovlivněno asi 20 mm retence z maximální celkové retence 70 mm. Monitoring vodního a teplotního režimu poskytuje údaje prokazující, že homeostatickým mecha nismem je transpirace rostlin ve vegetační sezóně. Z toho vyplývá, že v podmínkách, kdy se nemění plocha transpirující vegetace, se nemění ani vodní režim povodí. A to vcelku nezávisle na druhovém složení vegetačního krytu. To je zřejmě důvodem, proč ani velkoplošné kalamitní odlesnění hraničních hor ČR nezpůsobilo vodohospodářskou katastrofu. Na odlesněných plochách narostla náhradní bylinná a keřová vegetace, která převzala vodohospodářskou funkci mrtvých nebo vytěžených stromů. Tato příznivá skutečnost znamená, že obnovu porostů není nutné uspěchat. Je vhodné pokračovat v započatém monitoringu a souběžně se pokoušet o novou výsadbu porostů takového druhového složení, aby porosty odolaly rozvíjející se klimatické změně oteplení. SOUHRN POZNATKŮ Maximální retenční kapacita povodí Modrý důl v Krkonoších činí 70 mm, z toho 20 mm je retenční kapacita povrchu půdy krytého vegetací. Maximální srážka, která ještě nezpůsobí povrchový odtok je asi 60 mm. Různé vegetační kryty (kleč, smrkový les, louka) transpirují velice podobně, pokud mají dostatek vody v půdě. Poděkování Tento příspěvek vznikl s podporou MŽP České republiky (VaV 610/3/00). LITERATURA BÍBA M., CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M. 2003: Účinky lesních půd v ochraně proti povodním. In: ŠÍR & al. 2003, p BODRI L. & ČERMÁK V. 1997: Climate changes of the last two millenia inferred from borehole temperatures: results from the Czech Republic Part II. Global and Planetary Change 14:
8 CZELIS R. & SPITZ P. 2003: Retence vody v povodí při povodních. Acta Hydrologica Slovaca, 4 (2): CZERWIŃSKI J., DUBICKI A., GLOWICKI B., KRZACZKOWSKI P. & KONDAL K. 1995: Wysokogórskie obserwatorium meteorologiczne na Sniezce, Biblioteka monitoringu srodowiska, Wrocław. ELIÁŠ V., TESAŘ M., ŠÍR M. & SYROVÁTKA O. 2002: Stabilita a extremalizace hydrologického cyklu pramenných oblastí. In: PATERA A., VÁŠKA J., ZEZULÁK J. & ELIÁŠ V. (eds.), Povodně: prognózy, vodní toky a krajina. p , Fakulta stavební ČVUT v Praze a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost. HANSEN & al. 1996: A Pinatubo climate modeling investigation. In: FIOCCA G. & al. (eds.), The Mount Pinatubo eruption: Effects on the atmosphere and climate. p , NATO ASI Series Vol. I 42, Springer Verlag, Heidelberg. HORTON R. E. 1940: An approach towards a physicall interpretation of infiltration capacity. Soil Sci. Soc. Am. Proc. 5: HOUGHTON J. 1998: Globální oteplování. Academia, Praha. CHALOUPSKÝ J. 1989: Geologie Krkonoš a Jizerských hor. UÚG, Praha. CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M. 1988: Důsledky porostních obnov na odtok vody z beskydských experimentálních povodí. Zprávy lesnického výzkumu 4: JAŘABÁČ M. & CHLEBEK A. 1989: Metodické náměty k měření v experimentálních povodích. Zprávy lesnického výzkumu 1: KALVOVÁ J. & al. 1995: Scénáře změny klimatu pro Českou republiku. Národní klimatický program Česká republika, sešit 17. ČHMÚ, Praha. KOSTKA Z. & HOLKO L. 2001: Soil moisture and runoff generation in small mountain basin. Publication of the Slovak Committee for Hydrology No. 2., Bratislava. KUŘÍK P. 2000: Vliv lesních porostů na extrémní průtoky. Zprávy lesnického výzkumu 45 (2): MATERNA J. 2003: Sledování výškového rozšíření klíštěte obecného (Ixodes ricinus) na území KRNAP. In: ŠTURSA J. & MARKOVÁ J. (eds.), Ročenka Správy Krkonošského národního parku p PRUDKÝ J. 2003: Analýza přirozené retence vody v povodí řeky Opavy při povodni v červenci Acta Hydrologica Slovaca 4 (2): SCOTT D. F. & LESCH W. 1997: Streamflow responses to afforestation with Eucalyptus grandis and Pinus patula and to felling in the Mokobulaan experimental catchments, South Africa. J. Hydrol. 199: ŠÍR M., LICHNER Ľ. & TESAŘ M (eds.), Hydrologie půdy v malém povodí. Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha. TACHECÍ P. & ŠANDA M. 2003: Dynamika půdní vody na svazích povodí Uhlířská. In: ŠÍR & al. 2003, p TESAŘ M., BUCHTELE J. & ŠÍR M. 1997: Influence of the effect of deforestation on the formation of runoff from the watershed. IHP V, Technical Documents in Hydrology 8: TESAŘ M., ŠÍR M., SYROVÁTKA O. & DVOŘÁK I. J. 2000: Vodní bilance půdního profilu v pramenné oblasti Labe Krkonoše. Opera Corcontica 37: TESAŘ M., ŠÍR M., SYROVÁTKA O., PRAŽÁK J., LICHNER Ľ. & KUBÍK. F. 2001: Soil water regime in head water regions observation, assessment and modelling. J. Hydrol. Hydromech. 49 (6):
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceKlimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the
VíceTestování retenční schopnosti půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 63 67 Srní 4. 7. října 2004 Testování retenční schopnosti půdy Testing of the soil water retention capacity Ľubomír Lichner 1, Miloslav Šír 2, * & Miroslav Tesař 2
VíceVliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 84 88 Srní 4. 7. října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime
VíceTvorba dešťového odtoku z malého horského povodí
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 56 62 Srní 4. 7. října 2004 Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí Runoff formation in a small mountaineous watershed Tomáš Bayer 1, Miroslav Tesař 2 & Miloslav
VíceVegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì
VegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì Miloslav äìr, Miroslav Tesa, ºubomÌr Lichner, Old ich Syrov tka Klíčová slova hydrologie generace odtoku vegetační kryt retence vody v půdě Souhrn Popisuje
VíceTEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ
TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
VíceHYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná
HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VícePŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ
PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro
VícePrůběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005
Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Program Geosféra - SB evidenční označení programu: VaV/1D/1/29/04 název projektu: Biogeochemické cykly ekologicky významných
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceOdtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou
Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou Aleš Vondrka 1, Miloslav Šír 2, Miroslav Tesař 2 1 Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Táboritská 941/II, 379 01 Třeboň
VícePROJEV KLIMATICKÉ ANOMÁLIE V ODTOKOVÝCH POMĚRECH NA POVODÍ LIZ
J. Hydrol. Hydromech., 52, 2004, 2, 108 114 PROJEV KLIMATICKÉ ANOMÁLIE 1992 1996 V ODTOKOVÝCH POMĚRECH NA POVODÍ LIZ MILOSLAV ŠÍR 1), MIROSLAV TESAŘ 1), ĽUBOMÍR LICHNER 2), OLDŘICH SYROVÁTKA 3) 1) Ústav
Více5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.
VíceMonitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno
Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno SUCHO v ČR Ve střední Evropě se sucho vyskytuje NAHODILE jako důsledek nepravidelně se vyskytujících období
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceMetody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové
Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
VíceFunkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír
VíceVliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.
Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceVýzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice
Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 0 6 JABLONEC NAD NISOU, BŘEZEN 2007 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceVLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ
KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN
ANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN Ing. Robin Hála, Ing. Klára Dušková, Nábřežní 4, 150 56 5 Partneři projektu Biologické centrum Akademie věd
VíceČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 1 3 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ
VíceStav sucha pokračuje i v říjnu
Datum: 17. 10. 2018 Místo: Praha-Komořany TISKOVÁ ZPRÁVA Stav sucha pokračuje i v říjnu Srážkový deficit z letních měsíců pokračuje i nadále, do poloviny října představovaly srážkové úhrny na území České
VíceSucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno
Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Klima ČR v mírném pásu - oblast přechodného středoevropského klimatu převážnou část roku u nás
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VícePříčiny a průběh povodní v červnu Ing. Petr Šercl, Ph.D.
Příčiny a průběh povodní v červnu 2013 Ing. Petr Šercl, Ph.D. Úvod Povodně v průběhu června 2013 byly způsobeny třemi epizodami významných srážek, přičemž u prvních dvou epizod byla velikost odtoku značně
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceMěření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 2006
Měření mobilním ultrazvukovým průtokoměrem ADCP Rio Grande v období zvýšených a povodňových průtoků na přelomu března a dubna 6 V období zvýšených a povodňových průtoků bylo ve dnech 27. 3. 11. 4. 6 na
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceHYDROLOGICKÁ ROČENKA
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA 2 0 10 JABLONEC NAD NISOU, ČERVENEC 2011 1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ
VíceSucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce
Tisková zpráva 21.8.2018 Ústav výzkumu globální změny AV ČR Tým Intersucho Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce V tomto týdnu došlo k prohloubení sucha
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VíceGEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,
GEOGRAFIE ČR klimatologie a hydrologie přednáška 6 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz klima x počasí přechodný typ klimatu na pomezí oceánu a kontinentu jednotlivé měřené a sledované
VíceHYDROLOGIE Téma č. 6. Povrchový odtok
HYDROLOGIE Téma č. 6 Povrchový odtok Vznik povrchového odtoku Část srážkové vody zachycena intercepcí: = Srážky, které padají na vegetaci, se zde zachytí a částečně vypaří Int. závisí na: druhu a hustotě
VícePovodně na území Česka
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Povodně na území Česka Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Zpracováno na
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceSEZNAM PŘÍLOH. A. Úvodní údaje, identifikace. B. Průvodní zpráva. C. Souhrnná technická zpráva. D. Výkresová dokumentace
SEZNAM PŘÍLOH A. Úvodní údaje, identifikace B. Průvodní zpráva C. Souhrnná technická zpráva D. Výkresová dokumentace D.1 Přehledná situace M 1:5 000 D.2 Katastrální situace M 1:1000 D.3 Situace stavby
VíceKvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim Ladislav Kašpárek a Roman Kožín VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Možnosti změn infiltrace změnou orné půdy na les Pro odhad toho, jak se projeví změna
VícePočasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceVliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceKlíčová slova : malá povodí, využívání půdy, odtokové poměry, čísla odtokových křivek (CN)
VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA JEHO RETENCI Jana Podhrázská Abstrakt Hydrologické poměry malých povodí jsou ovlivněny mimo jiné zejména způsobem hospodaření na zemědělské půdě. Se změnami politickými jdou
VíceOtázka 1: Říční niva Na kterém obrázku jsou správně označená místa, kde probíhá nejintenzivnější eroze břehů? Zakroužkujte jednu z možností.
ŘÍČNÍ NIVA Text 1: Říční niva Říční niva je část údolí, která je zaplavována a ovlivňována povodněmi. Z geomorfologického hlediska se jedná o ploché říční dno, které je tvořeno říčními nánosy. V nivě řeka
VíceRozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj
5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost
Více5.8 Předpovědi v působnosti RPP Ústí nad Labem Obr Obr Obr Obr Obr Obr Obr. 5.54
5.8 Předpovědi v působnosti RPP Ústí nad Labem Povodí Ohře, pro nějž jsou předpovědi zpracovávány na RPP v Ústí nad Labem, nebylo povodní na jaře 6 zasaženo tak výrazně, jako jiné oblasti ČR. Předpovědi
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceVýtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností
Výtah z vodohospodářské bilance za rok 2009 pro území MěÚ Náchod jako obce s rozšířenou působností Popis hydrologické situace Srážkové poměry Z hlediska množství spadlých srážek byl rok 2009 jako celek
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceHODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 HODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH 1891 23 Martin Možný Summary The aim of the paper is to
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
Víceství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz
12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru
VíceKlimatické podmínky výskytů sucha
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VícePředpovědní povodňová služba Jihlava února 2017
Předpovědní povodňová služba Jihlava - 28. února 2017 Ing. Petr Janál, Ph.D. Mgr. Petr Münster Systém integrované výstražné služby SIVS Pravidla pro varování obyvatel před nebezpečnými meteorologickými
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
Více3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2002 a červenci 1997
3. Srovnání plošných srážek a nasycenosti povodí zasažených srážkami v srpnu 2 a červenci 1997 3.1. Hodnocení plošných srážek Analýza rozložení i množství příčinných srážek pro povodně v srpnu 2 a v červenci
VíceAUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3
AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha; 2 Ústav hydrológie SAV,
VíceSoubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceManagement lesů význam pro hydrologický cyklus a klima
Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceBilance průtoků Extrémní průtoky
Bilance průtoků Extrémní průtoky Vyhodnocení průměrných průtoků Pro statistiku průměrné hodnoty za t (den, měsíc, rok) Průměrný denní průtok 1.průměrný vodní stav z konzumční křivky průměrný Q d Q d pro
VícePOZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH
POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH Jiří Vysoký Astract Piece of knowledge about metering clime on dumps. Metering was taken on a mine situated in Most locality Pařidelský lalok. There
VícePŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU
PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou
Více5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
VícePrůběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum
Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají
VíceProjevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme
Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VícePodnebí a počasí všichni tyto pojmy známe
Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška + 1 hodina cvičení
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceSeminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..
Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.
VíceGLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY
GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ A JEHO DOPADY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Globální oteplování a jeho dopady V této kapitole se dozvíte: Co je to globální oteplování. Jak ovlivňují skleníkové plyny globální
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
Více