Základní škola Nová Paka, Komenského 555. Vzdělávací program Pomocné školy č.j / Příloha k ŠVP ZŠ Nová Paka, Komenského 555.

Transkript

1 Základní škola Nová Paka, Komenského 555 Vzdělávací program Pomocné školy č.j /97-22 Příloha k ŠVP ZŠ Nová Paka, Komenského 555 Ámos ve škole

2 OBSAH ÚVOD CÍLE A PROSTŘEDKY VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE Organizace pomocné školy Učební plán pomocné školy Hodnocení žáka pomocné školy Spolupráce školy s rodinou PŘÍPRAVNÝ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Organizace vyučování v přípravném stupni Učební plán přípravného stupně Učební osnovy přípravného stupně Smyslová výchova Rozumová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova POJETÍ A OBSAH UČIVA POMOCNÉ ŠKOLY Nižší stupeň pomocné školy Učební plán nižšího stupně pomocné školy Střední stupeň pomocné školy Učební plán středního stupně pomocné školy Vyšší stupeň pomocné školy Učební plán vyššího stupně pomocné školy Pracovní stupeň pomocné školy Učební plán pracovního stupně UČEBNÍ OSNOVY POMOCNÉ ŠKOLY ZÁVĚR Čtení Psaní Počty Věcné učení Smyslová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova Řečová výchova

3 Úvod V pomocné škole se vzdělávají žáci s takovou úrovní rozvoje rozumových schopností, která jim nedovoluje prospívat na základní ani na zvláštní škole, ale umožňuje jim, aby si ve vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči osvojovali základní vědomosti, dovednosti a návyky, potřebné k orientaci v okolním světě, k dosažení maximální možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob a k zapojení do společenského života. Těžiště práce pomocné školy spočívá ve výchovné a vzdělávací činnosti, zaměřené na poskytování elementárních vědomostí, dovedností, na vytváření návyků, potřebných k uplatnění v praktickém životě a na rozvíjení duševních i tělesných schopností žáků, založeném na důsledném respektování jejich individuálních zvláštností. Zkušenosti z práce pomocných škol v České republice ukazují, že i žáci se závažným mentálním postižením si mohou v průběhu desetileté docházky do pomocné školy osvojit velké množství poznatků a dovedností, které zvýší jejich samostatnost a soběstačnost, obohatí celý jejich další život a některým z nich umožní i uplatnění v jednoduchých produktivních pracovních činnostech. Mnohé z vědomostí a dovedností získaných v pomocné škole žáci využijí i při naplňování svého volného času, při různých formách tvořivé činnosti, zájmových aktivit, rekreace a zábavy, které povedou ke zlepšení kvality jejich života. Zcela novou funkcí pomocné školy je připravovat žáky k dalšímu vzdělávání. Absolventi pomocné školy mají možnost pokračovat ve svém vzdělávání v praktické škole a získat tak kvalifikaci k vykonávání jednoduchých pracovních činností. K zefektivnění práce pomocné školy přispívá skutečnost, že od školního roku 1997/98 jsou školy vybaveny učebnicemi pro všechny vzdělávací předměty. Toto opatření usnadní učitelům jejich práci a žákům opakování učiva i domácí přípravu na vyučování. Aktuálním úkolem našeho speciálního školství je umožnit vzdělávání i dětem, které byly donedávna od školní docházky osvobozovány. Aby i tyto děti mohly uplatnit své právo na vzdělání, byl pro ně zřízen přípravný stupeň pomocné školy.při ověřování této nové formy vzdělávání se ukázalo, že mnohé z dětí, u nichž se z počátku školní docházky projevovaly jen velmi malé předpoklady k soustavnému vzdělávání, v průběhu vyučování dozrály a rozvinuly se natolik, že mohou úspěšně absolvovat pomocnou školu. Vzhledem k stále důslednějšímu uplatňování práva všech dětí na vzdělání přicházejí v současné době do pomocných škol i žáci v velmi závažným stupněm postižení. Páce s nimi je pedagogicky i lidsky velmi náročná a ne každý pedagog má dostatek síly a optimismu, aby ji mohl vykonávat. Proto patří hluboká úcta všem učitelům vychovatelům, který se vzdělávaní těchto žáků dlouhodobě věnují. S upřímným přáním mnoha úspěchů všem učitelům i jejich žákům

4 CÍLE A PROSTŘEDKY VÝCHOVNÉ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE POMOCNÉ ŠKOLY Cílem pomocné školy je rozvíjet psychické i fyzické schopnosti a předpoklady žáků a vybavit je takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní, aby se v maximální možné míře zapojili do společenského života. O úspěšnosti zapojení žáků do společnosti nerozhoduje pouze úroveň jejich rozumových schopností a kvalita jejich vědomostí, ale také jejich vztah k ostatním lidem, jejich schopnosti komunikovat a navazovat osobní vztahy a v neposlední řadě i jejich osobní vlastnosti, povahové rysy a úroveň jejich chování. Pomocná škola by proto měla ve své pedagogické práci akcentovat zejména složku výchovnou, to znamená vést žáky ke kladnému a přátelskému vztahu k lidem a k potřebě zapojit se do společnosti, ke kultivovanému společenskému chovní, tak, aby soužití s nimi nekladlo na jejich okolí neúměrné nároky a rozvíjet jejich komunikační schopnosti a dovednosti, které jsou nezbytným předpokladem jejich sociální integrace. Aby žáci mohli zvládnout tyto, vzhledem k závažnosti svého postižení značně vysoké nároky, potřebují nejen speciálně pedagogickou péči svých učitelů a vychovatelů, ale i pomoc psychologů a dalších odborníků, kteří již v současné době působí ve speciálně pedagogických centrech pro mentálně postižené. Pokud při některých pomocných školách tato poradenská pracoviště nejsou zřízena, měly by školy spolupracovat s regionálně nejbližšími speciálně pedagogickými centry a podle potřeby využívat jejich služeb. Velkým problémem, komplikujícím vzdělávání žáků s mentálním postižením, je nejen snížená úroveň jejich rozumových schopností, ale také některé jejich další psychické zvláštnosti, zejména nedostatečná úroveň koncentrace jejich pozornosti a zpravidla velmi nízká úroveň rozvoje jejich volních vlastností. Někteří psychologové dokonce soudí, že právě tyto psychické zvláštnosti jsou větší brzdou vzdělávání žáků s mentálním postižením něž sama jejich mentální retardace. Žáci s mentálním postižením, zejména v mladším školním věku, zpravidla neprojevují spontánní zájem o získávání nových poznatků a většinou nejsou schopni soustředěně sledovat průběh vyučování. Je velmi obtížné dovést i tyto žáky k určité míře odpovědnosti za výsledky školní práce a za jejich vlastní chování a jednání. Vyžaduje to nejen velkou trpělivost učitelů, ale především jejich značnou pedagogickou tvořivost v přístupu k jednotlivým žákům a umění najít pro každého z nich takové motivační činitele, které vzbudí jeho zájem o učení a vzdělání. Jestliže úroveň volních vlastností žáků pomocné školy je často brzdou jejich učení, pak jeho oporou je jejich emocionalita. Mnozí z našich žáků jsou velmi citově vnímaví a citlivě reagují na chování svého okolí vůči své osobě. Podaří-li se navázat dobré citové vztahy mezi žákem a jeho učitelem, je t důležitý krok k úspěšné školní práci. Jedním ze závažných úkolů pomocné školy je vybavit žáky triviem základních vědomostí a dovedností, to znamená naučit je základům čten, psaní a počítání. Zvládnutí těchto požadavků má pro žáky mimořádný význam. Gramotný člověk se nesrovnatelně lépe orientuje v okolním prostředí než jedinec, který nedovede číst a psát. I ti žáci, kteří možná nebudou nikdy číst s plným porozuměním souvislému textu, si potřebují přečíst různé nápisy, nadpisy, názvy různých předmětu a jména osob, s nimiž se budou v životě setkávat. Výuka psaní, kromě toho, že poskytne žákům nedocenitelnou dovednost, kterou mnozí z nich v budoucnosti dokáží prakticky využít, má svůj značný význam instrumentální, představuje patrně nejpropracovanější metodiku rozvíjení jemné motoriky, stimulující zároveň rozvoj myšlení žáků.

5 Aby se mohli žáci dobře uplatni jak v jednoduchých pracovních činnostech v chráněných dílnách nebo jiných přizpůsobených pracovištích, tak v rodině při domácích pracích, potřebují získat řadu využitelných vědomostí, dovedností a návyků z oblasti pracovní výchovy. Všechno, čemu se žáci ve škole naučí, zvýší jejich soběstačnost, samostatnost a usnadní jim i jejich okolí společné soužit. Problémem mentálně postižených jedinců, na rozdíl od jejich nepostižených vrstevníků, bývá příliš velké množství volného času, který nedovedou účelně využít. Dovednosti, které získají při práci v dílně, ve třídě, ve školní kuchyni či na pozemku, jim pomohou tento problém zmírnit nebo odstranit. Pro žáky pomocné školy má mimořádný význam tělesná a pohybová výchova. Pomáhá rozvíjet jejich motoriku a pohybové dovednosti, překonávat jejich neobratnost a zlepšuje jejich pohybovou koordinaci. Při tělesné výchově žáků pomocné školy se uplatňují i některé moderní tělovýchovné prvky, jako je strečink, kalanetika, prvky jógy apod. Jedním z úkolů školy je i rozvíjet estetické ctění, vkus a tvořivost žáků. Je známo, že mnozí mentálně postižení jedinci mají značné tvořivé schopnosti a neobvyklé výtvarné cítění. Někteří z nich dokáží velmi dobře kreslit, jiní jsou schopni vytvářet zajímavé předměty z keramických a dalších materiálů, někteří se naučí velmi pěkně vyšívat, fotografovat, aranžovat květiny apod. Tyto schopnosti je zapotřebí u žáků objevovat a rozvíjet. Téměř všichni mentálně postižení žáci mají velmi rádi hudbu. Někteří mají výborný smysl pro rytmus, jiní dovedou i dobře intonovat. I těžce postižené děti si dokáží osvojit velké množství písniček. Hudbou se dovedou i odreagovat od svých problémů, potíží a špatné nálady. Je proto vhodné poskytnout jim k tomu několikrát denně příležitost. Na každé škole by mělo být k dispozici několik hudebních nástrojů a každý učitel by měl aspoň v elementární míře některý nástroj ovládat. Hudební vzdělávání by mělo být nedílnou součástí dalšího vzdělávání speciálních pedagogů, kteří dosud neměli možnost si tyto dovednosti osvojit. Obsah jednotlivých vzdělávacích předmětů a výchovných složek se vzájemně překrývá. Obdobnými činnostmi se mohou žáci zabývat např. v pracovní a estetické výchově, při čemž v obou z nich si mohou procvičovat prvky čtení č počítání. Proto i počet hodin věnovaných jednotlivým předmětům je pouze orientační. Rovněž délku vyučovací hodiny věnované jednotlivým předmětům nelze vždy na pomocné škole přesně vymezit. Záleží na situaci ve třídě, stavu pozornosti či fyzické únavy žáků, na jejich momentálním zájmu o vyučování apod. Na rozdíl od ostatních škol, kde se žáci mohou do jisté míry podřídit a přizpůsobit požadavkům školy, na pomocné škole je třeba vzdělávací požadavky operativně přizpůsobovat individuálním schopnostem a možnostem jednotlivých žáků.

6 ORGANIZACE POMOCNÉ ŠKOLY Docházka do pomocné školy je desetiletá. Organizačně se pomocná škola člení na čtyři stupně: nižší, střední, vyšší a pracovní stupeň. Délka docházky do jednotlivých stupňů: Stupeň nižší střední vyšší pracovní Délka docházky 3 roky 3 roky 2 roky 2 roky Před nižší stupeň je možno předřadit ještě přípravný stupeň pro žáky, kteří nejsou dosud schopni plnit učební osnovy pomocné školy. Přípravný stupeň může být až tříletý. Počty žáků ve třídách pomocné školy: Třída nižšího stupně se naplňuje do 8 žáků. Třídy středního, vyššího a pracovního stupně se naplňují do 10 žáků. Třída přípravného stupně se naplňuje do 6 žáků. 1)

7 UČEBNÍ PLÁN POMOCNÉ ŠKOLY Počet hodin týdně Předmět nižší stupeň střední stupeň vyšší stupeň pracovní stupeň Čtení Psaní Počty Věcné učení Smyslová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova Řečová výchova Celkem Nepovinný předmět Č.j /97-22 s platností od 1. září Učební plán může ředitel školy až do výše 30% přizpůsobit psychickým a fyzickým možnostem a potřebám žáků. Řečová výchova zahrnuje rozvoj komunikačních dovedností a individuální logopedickou péči. Předmět není klasifikován. Na středním, vyšším a pracovním stupni mohou být zavedeny nepovinné předměty, které se zařazují na rámec týdenní dotace povinných předmětů. Doporučené předměty: zdravotní tělesná výchova, dramatická výchova, sborový zpěv, výtvarné a pohybové činnosti, práce s počítačem.

8 HODNOCENÍ ŽÁKA POMOCNÉ ŠKOLY Prospěch žáka pomocné školy se v jednotlivých předmětech hodnotí formou širšího slovního hodnocení. Formou širšího slovního hodnocení se hodnotí i celkový prospěch žáka vždy po absolvování nižšího stupně, středního stupně, vyššího stupně a pracovního stupně pomocné školy. Při celkovém hodnocení výsledků nižšího, středního a vyššího stupně se uvádí, zda žák postupuje do dalšího stupně pomocné školy. Žáku, který byl zařazen do přípravného stupně, se na konci prvního a druhého pololetí vydává osvědčení. 2) K zabezpečení jednotného postupu při klasifikaci a hodnocení prospěchu žáků pomocných škol a pomocných tříd při zvláštních školách a ústavech sociální péče pro mentálně postiženou mládež vydalo MŠMT ČR metodická návod. SPOLUPRÁCE ŠKOLY S RODINOU Vzájemná důvěra a spolupráce rodiny a školy je jedním z nutných předpokladů úspěšného vzdělávání žáků pomocné školy. Na rozdíl od učitelů, speciálních pedagogů, kteří jsou na práci s postiženými žáky odborně připraveni a zpravidla si ji dobrovolně zvolili za své povolání, rodiče mentálně postižených dětí na tuto svoji celoživotní náročnou roli připraveni nebyli a patrně si ji nikdo z nich dobrovolně nezvolil. Mnozí z nich jsou proto zklamáni, zatrpklí a trpí pocitem neúspěšnosti. Chce-li mít učitel úspěch v práci se svými žáky, musí soustavně spolupracovat i s jejich rodiči. Ukazovat jim cesty, jimiž lze na děti působit, seznamovat je se zákonitostmi a metodickými postupy jejich učení, posilovat jejich sebedůvěru a přesvědčení, že jejich práce s dětmi přinese pozitivní výsledky. Rodiče postižených dětí jsou obvykle velmi citliví, snadno zranitelní a těžko snášejí, když se k nim učitel chová autoritativně a dává jim najevo svoji nadřazenost odborníka. Je pro ně nepříjemné, slyší-li často stížnosti nebo dokonce výčitky, týkající se chování a prospěchu svého dítěte. V takovém případě se rodiče raději škole vyhýbají a s pedagogy pokud možno nekomunikují. Aby se vzájemné vztahy mezi rodiči a pedagogy vyvíjely k prospěchu žáků, učitelé by měli respektovat skutečnost, že rodiče tráví se svými dětmi největší množství času, znají je nejlépe a nejdůvěrněji, i když vzhledem ke vzájemným citovým vztahům k nim často bývají nekritičtí. Rodiče by měli být naproti tomu přesvědčeni, že učitel je jejich partner, který má zájem o rozvoj jejich dítěte, a že se mohou s důvěro na něj obracet při všech výchovných a vzdělávacích problémech. PŘÍPRAVNÝ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Novou formou vzdělávání žáků se závažnějším mentálním postižením je přípravný stupeň pomocné školy. Klad si za úkol umožnit školní vzdělávání žákům, kteří vzhledem k těžšímu stupni mentální retardace a případně i z dalších důvodů(zdravotních, příp. sociálních) nejsou schopni prospívat ani na nižším stupni pomocné školy, ale jsou u nich patrné určité předpoklady rozvoje rozumových schopností. Práce na tomto stupni tvoří přípravnou etapu pro zařazení žáka do pomocné školy. Výchovně vzdělávací činnost je rozčleněna do několika základních tematických okruhů, které se v průběhu každého vyučovacího dne pradidelně střídají, případně se vzájemně prolínají a doplňují. Těžiště práce tvoří rozumová výchova, smyslová výchova, rozvíjení zručnosti a praktických dovedností žáků a tělesná výchova.

9 Smyslová výchova je zaměřena nejen na rozvíjení jednotlivých smyslů, ale především na cílevědomé vytváření vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči. Rozumová výchova navazuje na smyslovou výchovu. Jejím hlavním úkolem je stimulovat rozvoj rozumových schopností žáků, to znamená jejich vnímání, verbálního myšlení, logické paměti, záměrné pozornosti, volních vlastností a v neposlední řadě i rozvoj jejich komunikativních dovedností. Hlavním smyslem rozumové výchovy na přípravném stupni pomocné školy není naučit žáky konkrétním novým poznatkům, ale rozvinout jejich rozumové schopnosti natolik, aby v průběhu svého dalšího vzdělávání mohli a chtěli nové poznatky získávat. I na tomto stupni školy samozřejmě pracujeme s určitým poznatkovým materiálem, jeho osvojení však není cílem,, ale prostředkem rozvíjení rozumových schopností žáků. Rozumová výchova se orientuje především na poznávání předmětů, s nimiž se žáci setkávají v každodenním životě, jejich správné pojmenování a chápání jejich funkce, na označování běžných činností, jejich charakteristiku, průběh a časovou následnost, na rozvíjení paměti a její soustavné cvičení pomocí říkanek, básniček, písniček a krátkých textů, poznávání a čtení několika písmen a slabik. Rozvíjení grafických schopností je zaměřeno hlavně na stimulování rozvoje jemné motoriky, který těsně souvisí i s rozvojem řeči a myšlení. Jedním z úkolů rozumové výchovy je i rozvíjení elementárního abstraktního myšlení v oblasti kvantitativních vztahů, tzn. chápání číselné řady, abstrakce počtu předmětů apod. S rozumovou výchovou neoddělitelně souvisí i volní a citová výchova, která si klade za úkol zejména prohlubování koncentrace žáků, rozvíjení vztahů k ostatním lidem i k sobě samému. Tělesná výchova probíhá podle individuálních plánů, vytvořených na základě znalosti zdravotního stavu žáků a povahy jejich postižení. Je zaměřena na rozvíjení motoriky žáků, jejich pohybových schopností a dovedností a překonávání jejich neobratnosti, případně pasivity. V pracovní výchově si žáci osvojují základy sebeobsluhy a jednoduchých dovedností v práci s různými druhy materiálů a s různými druhy nástrojů, jednoduché techniky výtvarných činností, učí se udržovat pořádek ve svých věcech i ve svém okolí. Hudební výchova tvoří jednu z nejoblíbenějších součástí denního rozvrhu žáků přípravného stupně pomocné školy. Zaměřuje se hlavně na rytmická cvičení, zpěv a vyjádření hudby pohybem, podílí se na rozvíjení vyjadřovacích schopností žáků a podobně jako tělesná výchova je pro žáky prostředkem k odreagování a uvolnění napětí. ORGANIZACE VYUČOVÁNÍ V PŘÍPRAVNÉM STUPNI Funkci přípravného stupně pomocné školy vymezuje 33 Školského zákona. Pro děti s těžkým mentálním postižením jsou určena školská účelová zařízení pro jednoletou až tříletou přípravu na vzdělávání (přípravný stupeň) před jejich zařazením do pomocné školy.3) Přípravný stupeň pomocné školy je zpravidla koncipován jako tříletý s tím, že žák má možnost po splnění určitých kritérií v každém z ročníků (zpravidla po ukončení školního roku, výjimečně i v pololetí) přejít do nižšího stupně pomocné školy. Ve třídě přípravného stupně pomocné školy zabezpečují výchovně vzdělávací činnost současně dva pedagogičtí pracovníci. Ke zdárnému průběhu vyučování v přípravném stupni pomocné školy přispívá i jeho vhodné prostorové vybavení. Kromě vlastní učebny by přípravný stupeň měl mít k dispozici ještě jednu třídu nebo jinou místnost, jíž by bylo možno využívat k relaxaci, odpočinku i k individuální práci se žáky.

10 UČEBNÍ PLÁN PŘÍPRAVNÉHO STUPNĚ Předmět Počet hodin týdně ročně Smyslová výchova 3 99 Rozumová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova 3 99 UČEBNÍ OSNOVY PŘÍPRAVNÉHO STUPNĚ Učební osnovy tříletého přípravného stupně nejsou vnitřně diferencovány podle jednotlivých ročníků. Umožňují pracovat s každým žákem podle jeho možností a schopností nezávisle na délce jeho školní docházky. Po splnění vzdělávacího programu přípravného stupně by žák měl být přeřazen do nižšího stupně pomocné školy. SMYSLOVÁ VÝCHOVA Smyslová výchova je zaměřena na rozvoj smyslového vnímání, pozornosti a dalších psychických funkcí, ale především na cílevědomé vytváření vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči. Ve smyslové výchově by si žáci měli systematicky a opakovaně procvičovat zrakové, sluchové, čichové a chuťové vnímání, hmat, vizuomotoriku a prostorovou orientaci, a to vždy na konkrétním názorném materiálu a v konkrétních situacích. Smyslová výchova probíhá i ve všech ostatních předmětech, pro jejichž úspěšné zvládnutí zároveň vytváří předpoklady. Obsah učiva Diferenciační cvičení Třídění dvou zřetelně odlišných předmětů (panenky autíčka...). Třídění materiálu: dva komponenty (žaludy kaštany, fazole hrách). Třídění předmětů a jejich ukládání do misek nebo krabiček. Třídění předmětů tři komponenty, nejprve velké a výrazně odlišné, postupně menší a méně odlišné (fazole, hrách, čočka). Třídění předmětů podle velikosti (panenky, míče apod.). Třídění obrázků podle obsahu: ovoce, květiny, nádobí. Rozlišování plošných tvarů: kolečko, čtverec, trojúhelník. Rozlišování a poznávání barev. Vytváření abstrakce barvy, vyhledávání předmětů téže barvy. Rozlišování dvou základních výrazně odlišných barev (černá bílá, červená žlutá). Postupné poznávání všech základních barev a jejich pojmenování. Třídění předmětů podle barev.

11 Sluchová cvičení Sluchová cvičení s využitím zraku (zvonek, bubínek, mačkání papíru, klíče), určování původu a směru zvuku. Sluchová cvičení bez využití zraku (zvonek, telefon, psaní na stroji, cinkání lžičky v hrnečku). Poznávání spolužáků a učitelů podle hlasu. Poznávání hudebních nástrojů podle zvuku. Rozlišování a napodobování výslovnosti a dlouhých slabik. Zvuky dopravních prostředků. Poznávání hlasů zvířat a dalších zvuků z magnetofonového pásku. Poznávání předmětů hmatem Poznávání předmětů hmatem s využitím a bez využití zraku. Poznávání předmětů se zavázanýma očima, hra na slepou bábu, na tmu. Rozlišování: teplé, studené, hřeje, chladí, měkké tvrdé, suché, mokré, hladké, drsné. Hlazení jemných látek (samet, plyš, kožešina), navozování příjemných pocitů. Prostorová a směrová orientace Orientace ve třídě: okna, dveře, stolek, lavice... Orientace ve škole: šatna, chodba, třída, umývárna... Nahoře dole, vpředu vzadu. Směrová orientace: řazení předmětů zleva doprava. Nad pod, na začátku, na konci. Na ve do: na stole, ve stole, na skříni, ve skříni, do skříně. Vpravo vlevo, pravá a levá ruka. Plnění jednoduchých příkazů: jdi ke stolu, dej míč na stůl, pod stůl, panenku na židli, do vaničky, do kočárku apod. Cvičení chuti a čichu Cvičení sání, sání brčkem z umělé hmoty. Rozlišování chutí: sladké, slané, kyselé. Lízání medu, lízání čokolády, lízátka. Dýchání nosem, výdech ústy, čichání ke květině. Rozlišování: voní, páchne. Rozlišování potravin podle chuti: jablko, pomeranč, banán, rohlík... ROZUMOVÁ VÝCHOVA Rozumová výchova se v přípravném stupni pomocné školy skládá z několika vzájemně neoddělitelných složek: rozvíjení poznávacích schopností a řeči, logického myšlen, pozornosti a paměti, tvoření početních představ, rozvíjení grafických schopností. Tyto součásti rozumové výchovy vytvářejí u žáků předpoklady k jejich dalšímu vzdělávání, zejména pak k osvojování základů čtení, psaní a počítání. Cílem rozumové výchovy na přípravném stupni pomocné školy není poskytnout žákům určité množství konkrétních vědomostí a dovedností, ale jejich příprava na další vzdělávání, adaptace na školu a na proces učení.

12 Obsah učiva Rozvíjení poznávacích schopností Seznámení s prostředím třídy, školy. Orientace ve třídě a v budově školy. Jména učitelů, jména spolužáků. Seznámení se školními pomůckami. Poznávání a jmenování předmětů denní potřeby (ručník, mýdlo, kartáček). Poznávání jednotlivých druhů ovoce a zeleniny (ve skutečnosti, na obrázku). Poznávání zvířat a jejich mláďat (na obrázku, ve skutečnosti). Poznávání různých druhů rostlin (květiny, stromy). Naše rodina. Maminka, tatínek, sourozenci. Jména členů rodiny. Členové širší rodiny, dědeček, babička. Vztahy mezi spolužáky. Budeme si pomáhat. Poznávání vlastního těla: hlava, dvě ruce, dvě nohy... Rozlišení: chlapci, děvčata, muž, žena (pán, paní). Poznávání jednoduchých tiskacích (hůlkových) písmen. Sociální čtení: poznávání zboží podle obalu, poznávání symbolů: WC, umývárna, poznávání dopravních symbolů, symboly ve zdravotnictví: nemocnice, lékárna... Rozvíjení komunikačních dovedností Nácvik pozdravu. Zdravíme dospělé, zdravíme kamarády. Nácvik vstupu do místnosti. Nácvik pozdravu při odchodu z místnosti. Oslovení dospělého, oslovení spolužáka. Požádání, poděkování. Přání k svátku, k narozeninám. Přání k Vánocům a Velikonocům. Kdy smíme a kdy nesmím mluvit. Chování u stolu. Chování ve zdravotnickém zařízení. Chování v dopravních prostředcích. Chování na hřišti, na ulici, bezpečnost. Využití metod alternativní komunikace u žáků se závažnými komunikačními problémy. Logopedická péče Zjištění úrovně řeči, aktivní a pasivní slovní zásoby. Zjištění řečových vad žáků. 4) Obohacování slovní zásoby a opakování nových slov. Cvičení mluvidel před zrcadlem. Cviky rtů a jazyka. Nácvik správného dýchání: nádech nosem, výdech ústy. Foukání, sfukování papírků, pírka, foukání bublin bublifuk.

13 Napodobování hlasů zvířat (mé, bú, bé, haf, mňau...) Napodobování zvuků (auto, traktor, bum, bum). Nácvik hlásek podle potřeby. Nácvik říkanek, básniček. Rozvíjení logického myšlení a paměti Časové souvislosti: včera, dnes, zítra, dříve, později, ráno, večer, v noci... (snídaně, oběd, večeře). Pojmy: bylo, je bude, pozdě, brzy... Příčinné souvislosti: proč? Zobecňování: (jablko, hruška, pomeranč = ovoce), analogicky zelenina, nádobí, nábytek, hračky, apod. Konkretizace: (ovoce = jablko, hruška, banán...), analogicky zelenina, pečivo, hračky, zvířata apod. Abstrakce: barva, počet, odvozování první hlásky ve slově. Negace: je, není, bylo, nebylo, mám, nemám, chci, nechci. Chápání kvantitativních vztahů: všechno, nic, hodně, málo velký, malý, větší, menší. Počet: 1,2, hodně... Číslice: 1,2. Spojení počtu s číslicí 1,2. Procvičování pojmu a množství 1,2 při různých činnostech. Cvičení paměti: zapamatování krátké říkanky, básničky. Reprodukce krátkého textu, vyprávění (co jsme viděli, co jsme dělali, co jsme měli k obědu...). Zapamatování 2-3 slov (hra na obchod). Cvičení pozornosti. Koncentrace pozornosti na určitou činnost /zpočátku v rozsahu několika vteřin či minut). Motivace k soustředěné činnosti (skupinové či individuální). Pozorné sledování krátkého vyprávění, poslech hudby, pozorné sledování televize, videa. Rozvíjení grafických schopností Cvičení jemné motoriky: cvičení paže, lokte, zápěstí, cvičení dlaní a prstů na obou rukou, tvoření špetky. Uchopení předmětů do celé ruky, do špetky, do dvou prstů. Čmárání: prstem do písku, do krupice, voskovkami, křídou, pastelkami, tužkou, fixem. Horní a dolní oblouk oběma směry houbou na tabuli, křídou, voskovkami, pastelkami, tužkou. Svislé čáry shora dolů. Svislé čáry zdola nahoru. Kroužení vpravo, kroužení vlevo. Vyjádření říkanky pohybem. Kroužení do tvaru oválu. Dva spojené horní oblouky. Odstředivé čáry sluníčko, dostředivé čáry kytička. Vlnovka. Šikmé čáry shora dolů. Šikmé čáry zdola nahoru. Smyčka nahoru. Smyčka dolu.

14 Svislé čáry do linek. Pojem písmeno, první písmeno jména. Pokus o psaní hůlkovým písmem (I, O, V...). Rovnání písmen do řádků (písmena z plastické hmoty, z látky, z perníku). PRACOVNÍ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Úkolem pracovní výchovy je rozvíjet jemnou motoriku žáků, zvyšovat jejich samostatnost a soběstačnost a učit je pracovat s různými druhy materiálů. Pracovní výchova na přípravném stupni pomocné školy se skládá ze tří vzájemně souvisejících složek: nácviku sebeobsluhy a péče o vlastní osobu (oblékání, hygienické návyky, stolování), výchovy k péči okolní prostředí (udržování pořádku a čistoty a utváření základních manuálních dovedností v práci s papírem, textilními materiály, přírodninami, modelinou, apod. Obsah učiva Sebeobsluha Svlékání oděvu, oblékání oděvu. Věšení oděvu na ramínko. Oblékání a svlékání tepláků. Oblékání a svlékání cvičebního úboru, skládání úboru. Oblékání v svlékání svetru panence. Oblékání, svlékání a skládání svetru. Nácvik oblékání ponožek. Oblékání čepice, šály rukavic. Zapínání knoflíků na velkém modelu. Rozepínání a zapínání knoflíků. Udržování pořádku v oblečení, skládání a ukládání do skříní. Zouvání, obouvání, péče o boty, vázání uzlu. Šněrování bor, pokus ovázání kličky. Vzájemná pomoc při oblékán. Hygienické návyky Použití kapesníku. Použití WC. Mytí rukou a obličeje, použití mýdla a ručníku. Čištění zubů. Česání vlasů. Přepírání na panenku, mytí hraček. Mytí ovoce před požitím.

15 Stolování Hygiena při svačině, používání tácků a ubrousků. Správné sezení u stolu. Používání lžíce. Používání příboru. Mytí a utírání nádobí. Prostírání stolu. Úklid stolu po jídle. Péče o okolní prostředí Utírání prachu. Nácvik zametání. Zametání smetáčkem na lopatku. Mytí tabule houbou. Úklid ve třídě. Výzdoba třídy na Vánoce, na Velikonoce. Péče o pokojové květiny, zalévání květin. Práce v koutku živé přírody: zasadit fazoli, hrášek, kypřit, zalévat, pozorovat růst rostlin. Příprava květin na prázdniny. Práce na pozemku: pletí, úprava záhonu, set hrachu, setí ředkvičky. Hrabání posekané trávy. Sklízení ovoce a zeleniny. Sbírání spadaného ovoce. Úklid chodníku před školou. Práce s různými druhy materiálu Práce s pískem na pískovišti: stavění bábovek, kopců, cest, tunelů, přemísťování písku. Vybírání kamínků z písku. Upravování pískové plochy rukama, lopatkou, hráběmi, prkýnkem. Práce se stavebnicí: postav co chceš a umíš. Dům ze dvou kostek, most ze tří kostek, komín. Řazení molitanových kostek ve vodorovném a a svislém směru. Ukládání kostek do krabic. Práce s dřevěnou stavebnicí. Práce s hříbkovou a kroužkovou stavebnicí. Využití mozaikové a magnetické stavebnice. Modelování Zpracování plastelíny oběma rukama. Trhání plastelíny na malé kousky a rovnání na plochu. Krájení plastelíny rádlem. Tvarování kuliček různých velikostí v draních. Vykrajování cukroví z placky rozválené válečkem. Tvoření válečků z plastelíny (hadi, prstýnky, kroužky, náramky). Modelování ježka, bodliny nastříhat nůžkami. Práce s jinými plastickými materiály (modurit, akvaplast).

16 Práce s papírem Mačkání jemného papíru do kuličky, kuličky házet, sbírat, ukládat do různých nádob. Trhání papíru na malé kousky, sbírání, rovnání do misek, kelímků, krabiček. Lepení papíru na vymezenou plochu. Navlékání natrhaného papíru na špejli. Překládání papíru, čepice. Trhání papíru na tenké pružky, stříhání. Řetěz na stromek, přehýbání papíru, lepení natrhaných proužků. Rolování papíru. Práce s textilními materiály Navíjení vlny na cívku, do klubka. Navíjení provázku na cívku. Navlékání korálků na šňůrku. Práce s vatou, sněhulák. Překládání a stříhání kousků látky. Nalepování látky. Koláž. Práce s jehlou s tupým hrotem. Stehy na cvičné desce. Práce s přírodními materiály Sbírání kaštanů a žaludů, jejich třídění, rovnání, ukládání. Sbírání přírodnin a jejich třídění. Figurky z přírodnin a jejich třídění. Figurky z přírodnin (s pomocí učitele) Sběr a třídění ovoce. Trhání listů podle žilek, namáčení, obtisk. Lisování listů, lepení do podzimního motivu. Navlékání listů. Napichování jeřabin na jehlu s tupým hrotem, navlékání na nit. Třídění semen fazole, čočky, kukuřice a ukládání do sáčků. Nalepování semen. TĚLESNÁ VÝCHOVA Úkolem tělesné výchovy v přípravném stupni pomocné školy je prostřednictvím pohybových aktivit přispívat ke zmírnění důsledků mentální retardace žáků. Pojetí tělesné výchovy je zaměřeno na správné držení těla, zvládnutí základních pohybových dovedností, na rozvíjení a posilování pohybové výkonnosti a zvyšování tělesné zdatnosti. V tělesn výchově jsou prováděny i sezónní činnosti (sáňkování, jízda na tříkolce, plavání) Důležitou součástí tělesné výchovy jsou relaxační cvičení. Ke zvýšení účinnosti tělesné výchovy na zdravý rozvoj žáků je vhodné v co největší míře podle podmínek koly využívat přírodní prostředí. tělovýchovné chvilky je třeba zařazovat i do vyučovacích hodin a do přestávek v průběhu celé doby pobytu žáka ve škole. Podle schopností žáků je možné využití některých prvků jógových cvičení. Zaměření tělesné výchovy musí odpovídat psychickým i fyzickým možnostem jednotlivých žáků a specifice jejich postižení.

17 Obsah učiva Napodobování pohybů Vzpažit, předpažit, připažit, upažit. Předklon, záklon, úklony na obě strany. Dřep, sed, klek, leh na zádech, na břiše. Cviky vleže na zádech. Chůze Rovné držení těla, koordinace pohybů při chůzi. Chůze po špičkách, po patách, po vnějších hranách nohou, pomalá a rychlá chůze, střídání tempa a směru. Chůze po schodech, na šikmé ploše, v nerovném terénu, chůze po laně, po čáře. Turstika, co nejdelší pobyt na čerstvém vzduchu. Běh Běh na krátké vzdálenosti. Běh daným směrem, běh se změnou směru. Střídání běhu a chůze. Lezení Lezení vpřed libovolným způsobem, prolézání, přelézání. Lezení po kolenou, po břiše, po čtyřech. Lezení po lavičce. Prolézání tunelem. Skok Skok snožmo na místě, přes čáru. Poskoky snožmo po špičkách. Cvičení obratnosti Stoj na jedné noze s oporou, bez opory. Kolébka na zádech. Přetočení z lehu na zádech do lehu na břiše a zpět. Cvičení na nářadí Lavička: výstup, sestup, chůze po délce lavičky. Bedna: přelézání jednoho až dvou dílů malé švédské bedny, výstup, sestup, seskok, snožmo s dopomocí. Výstup na žebřiny. Cvičení s míčem Házení, chytání a koulení míče. Kutálení míče po zemi, kutálení v sedu rozkročmo. Shazování kuželek míčem. Házení míčem o zem, o zeď. Házení míče do koše.

18 Zdravotní cviky Dechová cvičení, uvolňovací cviky. Relaxační cvičení, prvky jógy. Sezónní sporty Klouzání, sáňkování, hry na sněhu. Házení sněhových koulí do dálky a na cíl. Jízda na tříkolce, případně na koloběžce. Přípravné hry po seznámení s vodou. Koupání v brouzdališti, plavání v bazénu. Hudebně pohybové hry Rytmizovaná chůze. Pohybové vyjádření písničky. Pohybové vyjádření písničky. Chůze podle hudby. Nácvik tanečku. HUDEBNÍ VÝCHOVA Hudební výchova v přípravném stupni pomocné školy plní několik funkcí. Rozvíjí hudebnost žáků, jejich rytmické a intonační schopnost, jejich pohybovou kulturu a napomáhá rozvoji jejich řeči. Plní i funkce psychoterapeutické, pomáhá žákům k odreagování napětí, k překonávání únavy a zlepšení nálady a podílí se na prohlubování koncentrace jejich pozornosti. Obsah učiva Sluchová, dechová, řečová a hlasová cvičení Rozlišování zvuků hudebních nástrojů. Pravidelné dýchání, správné držení těla při dýchání. Nácvik správné výslovnosti textů písní a říkadel. Rytmizace říkadel. Zpěv jednoduchých písní v rozsahu kvinty, pokud možno s doprovodem hudebního nástroje. Rytmická cvičení Hra na jednoduché nástroje (bubínek, triangl, hůlky, případně další dostupné předměty vařečky, misky, pokličky apod.). Hra na tělo (tleskání, dupání). Hudebně pohybová cvičení Pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky. Pohyb podle rytmických doprovodů. Poslech hudby Poslech krátkých skladeb různého charakteru. Poslech relaxační hudby.

19 NIŽŠÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY POJETÍ A OBSAH UČIVA POMOCNÉ ŠKOLY Nižší stupeň je zaměřen zejména na rozvíjení rozumových schopností žáků, na vytváření dovedností a návyků nezbytných pro osvojení základů čtení, psaní a počtů a na rozvíjení pracovních dovedností žáků a jejich motoriky. Žáci jsou soustavně vedeni k aktivnímu vnímání, ke koncentrace pozornosti a ke zdokonalování analyticko-syntetické činnosti v oblasti vnímání a myšlení. Zpřesňuje se jejich orientace v okolní skutečnosti, rozvíjejí se jejich grafomotorické dovednosti a postupně se utvářejí základní početní představy. Žáci si osvojují první písmena a učí se číst snadná slova složená z těchto písmen. Systematicky ve všech předmětech jsou rozvíjeny všechny stránky řeči, rozšiřuje se slovní zásoba, zpřesňuje se výslovnost, zkvalitňuje se vnímání a porozumění mluvené řeči. Značná pozornost je věnovaná tělesné výchově žáků a rozvíjení jejich tvořivých schopností a hudebního projevu. Důraz je kladen na výchovu žáků k pozitivním vztahům k lidem, k vlastní osobě i okolnímu prostředí a na jejich správné společenské chování a vystupování ve škole i mimo školu. Výchovná a vzdělávací činnost se uskutečňuje zpočátku ve formě didaktických her, nejlépe v přirozeném prostředí na vycházkách, na hřišti a při manipulaci se skutečnými předměty. Od živé skutečnosti se přechází k modelům a obrázkům. Při těchto činnostech je možno používat též didaktické hry, hračky a pomůcky určené pro mateřské školy. Jednotlivým předmětům může učitel vyučovat i v kratších časových celcích a podle potřeby je kombinovat a propojovat, při zachování celkové týdenní dotace. UČEBNÍ PLÁN NIŽŠÍHO STUPNĚ POMOCNÉ ŠKOLY Předmět týdně Počet hodin za rok Čtení 2 66 Psaní 1 33 Počty 1 33 Věcné učení 2 66 Smyslová výchova 2 66 Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova 2 66 Řečová výchova 1 33

20 STŘEDNÍ STUPEŇ POMOCNÉ ŠKOLY Úkolem středního stupně pomocné školy je dále rozvíjet kognitivní schopnosti žáků, jejich kladné osobnostní vlastnosti a vztahy, prohlubovat a upevňovat jejich dovednosti a návyky získané na nižším stupni pomocné školy a po všech stránkách pečovat o jejich psychický a fyzický rozvoj. Střední stupeň pomocné školy je významný tím, že se zde žáci naučí číst všechna písmena abecedy a psát převážnou většinu písmen. Osvojí si čtení slabik a krátkých slov, čímž se značně zvýší jejich orientace v okolním prostředí. Velkého pokroku mnozí z nich dosáhnou i v počtech, kde si osvojí číselnou řadu do 11a naučí se v ní orientovat. Osvojí si i základní prakticky využitelné dovednosti v zacházení s penězi. V pracovní výchově žáci získají řadu užitečných dovedností, z nichž mnohé pak uplatní ve svém dalším životě. Na jejich zdravé fyzickém rozvoji se bude podílet tělesná výchova, jejich estetické cítění a dovednosti budou rozvíjeny v hudební výchově a ve výtvarné složce pracovní výchovy. Jednotlivým předmětům může učitel vyučovat v kratších časových celcích, nebo v blocích, při zachování jejich celkové týdenní dotace. UČEBNÍ PLÁN STŘEDNÍHO STUPNĚ POMOCNÉ ŠKOLY Předmět týdně Počet hodin za rok Čtení 2 66 Psaní 2 66 Počty 3 99 Věcné učení 2 66 Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova 2 66 Řečová výchova 1 33 Nepovinný předmět 2 66