Právo EU po Lisabonské smlouvě
|
|
- Matyáš Urban
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Právo EU po Lisabonské smlouvě Martin Janků Linda Janků KEY Publishing s.r.o. Ostrava
2 Martin Janků, Linda Janků 2012 Foto na obálce benqook/fotky&foto ISBN
3 Obsah Předmluva Seznam použitých zkratek část: Základy práva a institucí EU Evropské právo jako systém propojených právních řádů Evropské právo v užším smyslu Evropské právo v širším slova smyslu Vývoj Evropských společenství a Evropské unie Evropské společenství uhlí a oceli Římské smlouvy o založení Evropského (hospodářského) společenství a Evropského společenství pro atomovou energii Další rozvoj Společenství Maastrichtská smlouva o Evropské Unii Právní základy Evropské unie Změny zakládacích smluv Dohoda o sociální politice Evropský hospodářský prostor a vztahy k Švýcarsku Rozšíření Evropské unie v roce Speciální úpravy (Schengen a Dublin) Amsterodamská smlouva Smlouva z Nice Rozšíření Evropské unie v letech 2004 a Ústavní smlouva pro Evropu a Lisabonská smlouva Rozšíření Evropské unie Územní působnost práva Evropské unie Právní povaha Evropské unie Evropská unie jako mezinárodní organizace Právní subjektivita podle mezinárodního práva Působnost obecného mezinárodního práva a) Vázanost Evropské unie b) Právní předpisy Evropské unie a mezinárodně právní vztahy mezi členskými státy Způsobilost k právním úkonům ve vnitrostátních právních vztazích Výsady a imunity Nadnárodnost Evropské unie Právo EU jako autonomní právní řád Přímý účinek sekundárního práva EU Právní řád Evropské unie jako svazku států Vztahy mezi EU a členskými státy Členské státy jako vládci nad Smlouvami Přístup a vystoupení jednotlivých států Přístup nových členských států Vystoupení členského státu... 44
4 4.3 Základní hodnoty a obecné zásady ve vztazích mezi EU a členskými státy Základní hodnoty Evropské unie Závazek loajality a dodržování Smluv (čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU) Koordinace hospodářských politik Zákaz diskriminace Princip subsidiarity Ochranné a nouzové klauzule Vztahy k národním parlamentům Orgány Evropské unie Přehled Základní znaky institucionálního systému Orgány Evropské unie a ESAE Rozdělení funkcí v systému Unie Sídlo orgánů Administrativní pracovníci Vztahy mezi orgány Evropská rada Obecně Složení a další organizační aspekty a) Složení b) Předseda Evropské rady c) Způsob svolávání ER Rozhodování Úkoly Rada EU Obecně Složení a další organizační aspekty a) Složení b) Předsednictví a podpora Výborem stálých zástupců a generálním sekretariátem c) Jednací řád Rozhodování a) Kvalifikovaná většina b) Prostá většina c) Jednomyslnost d) Zohlednění nesouhlasného postoje jednotlivých členů Funkce Rady a) Funkce v oblasti legislativy b) Funkce při schvalování rozpočtu c) Funkce v oblasti vnějších vztahů d) Výkonné funkce e) Funkce při jmenování jiných orgánů Organizace činnosti Rady EU a) COREPER struktura a úkoly Vazby členů Rady na jejich vnitrostátní postavení Závěr... 64
5 5.4 Evropská komise Obecně Složení Rozhodování a jednací řád Funkce a) Organizace činnosti Komise b) Právo legislativní iniciativy a jeho prvky c) Kontrola a prosazování unijního práva Komisí d) Úloha Komise ve vnějších vztazích EU e) Systém komitologie a institucionální rovnováha v EU Kabinety komisařů a jejich role Závěr Evropský parlament Obecně Struktura Evropského parlamentu Organizace poslanců EP Pravomoci parlamentu a) Legislativní pravomoci EP b) Schvalovací postup EP Závěr Soudní dvůr Evropské unie Obecně Organizace a jednací řád Evropského soudního dvora Tribunál Specializované soudy Judikatura ESD jako integrační faktor Evropský účetní dvůr Evropská centrální banka Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů Ostatní orgány EU Evropská investiční banka Evropský investiční fond Agentury a) Agentury Unie Prameny práva EU Přehled Primární právo EU Smlouvy a jejich přidružené součásti jako základního systému Unie a) Nosné principy struktury b) Změny Smluv c) Bezprostřední použitelnost ustanovení Smlouvy Obecné zásady práva EU Mezinárodní úmluvy jako součást právního řádu Unie Sekundární právo EU Nařízení a) Platnost nařízení... 92
6 6.4.2 Směrnice a) Příkaz k efektivní transpozici b) Výklad konformní s obsahem směrnice c) Přímý účinek směrnic Delegované sekundární akty Rozhodnutí Doporučení a stanoviska Ostatní právní akty Pravomoci Unie a zásada omezeného svěření Požadavek smluvního základu pravomoci orgánů EU Implicitní pravomocí EU Generální zmocnění podle článku 352 SFEU Typologie kompetencí Legislativní postupy Obecně Řádný legislativní postup a) První čtení b) Druhé čtení c) Dohodovací postup d) Třetí čtení Zvláštní legislativní postupy Postup u právních aktů nelegislativní povahy Povinnost odůvodnění, podpis, publikace a vstup legislativních aktů v platnost Interpretace práva EU Presumpce platnosti právních aktů orgány EU Systém právní ochrany v EU ESD jako garant právní ochrany Hlavní druhy řízení před ESD Žaloba na porušení povinnosti Žaloba Komise Žaloba členského státu Projednání žaloby na porušení smlouvy u ESD Výlučná pravomoc ESD dvora rozhodovat spory mezi členskými státy při uplatňování smluv Žaloba na neplatnost Soukromé osoby jako subjekty vznášející žalobu na neplatnost k ESD Zbavení platnosti legislativního aktu ESD Zrušení aktu následkem porušení podstatné procesní náležitosti Retroaktivní účinky rozsudků a stanovisek ESD o zrušení právních aktů Žaloba na nečinnost Podmínky řízení a účastníci Řízení o náhradu škody Podmínky řízení Odpovědnost členského státu za porušení unijního práva Žaloba na neaplikovatelnost nařízení (žaloba incidenční)
7 7.7 Řízení o předběžné otázce Zjednodušené řízení o předběžné otázce Předmět řízení Přípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Povinnost vnitrostátního soudu požádat ESD o rozhodnutí o předběžné otázce Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce a řízení o ní část: Vybrané otázky materiálního práva EU Ochrana základních lidských práv v EU Počátek ochrany lidských práv v ES Začlenění základních lidských práv do práva ES Základní lidská práva a judikatura ESD Příklady základních práv, uznaných judikaturou ESD Obecné zásady právní identifikované ESD Vývoj úpravy základních práv v primárním právu ES /ES Procedurální aspekty ochrany základních lidských práv Vztah ESLP k právu EU Národní soudy a uznávání primátu práva ES a EU Vztah mezi právem EU a opatřeními členských států Sankce vůči členským státům dle práva EU za porušení lidských práv Listina základních práv EU Obsah Listiny Rozsah uplatnění základních práv Prostor svobody, bezpečnosti a práva Obsah spolupráce v oblasti justice a vnitra Stockholmský program Rozhodovací mechanismy a nástroje spolupráce Volný pohyb osob, azyl a přistěhovalectví Schengenská spolupráce Azylová politika Společná politika v oblasti přistěhovalectví Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech Policejní spolupráce Justiční spolupráce v trestních věcech Justiční spolupráce v civilních věcech Zhodnocení vybraných aspektů právní úpravy Právní rámec Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Obecný charakter SZBP Zásady a cíle vnější činnosti EU Rozhodovací mechanismus a nástroje SZBP Rozhodovací pravomoci v oblasti SZBP Nástroje SZBP Institucionální zajištění realizace SZBP Stálý předseda Evropské rady Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
8 Evropská služba pro vnější činnost Zvláštní zástupce pro jednotlivé politické otázky Společná bezpečnostní a obranná politika Obsah SBOP Institucionální zajištění SBOP Vojenské a civilní mise realizované v rámci SBOP Zhodnocení právního rámce SZBP po Lisabonské smlouvě Právní úprava vnitřního trhu Počátky vnitřního trhu Rozvoj a dokončení jednotného vnitřního trhu SEU a rozvoj koncepce deregulace Volný pohyb zboží Cla a dávky rovnocenné clům Kvantitativní omezení a opatření s rovnocenným účinkem Charakter opatření s rovnocenným účinkem Národní předpisy při chybějících komunitárních ustanoveních a judikát Cassis de Dijon Přípustná omezení volného obchodu Technické normy a osvědčení Odpovědnost výrobce za škodu Zákaz daňové diskriminace dle článku 110 SFEU Harmonizace nepřímých daní Aktuální vývoj daňové harmonizace Volný pohyb osob Volný pohyb pracovníků a obecná svoboda pohybu občanů EU Pojem pracovníka požívajícího výhod volného pohybu v primárním a sekundárním právu Rozsah zákazu diskriminace Přípustnost stanovení jazykových požadavků pro určitá pracovní místa Povinnost zaměstnavatelů soukromých osob respektovat zákaz diskriminace Práva pracovníků v rámci volného pohybu Ochrana práv rodinných příslušníků Právo na vzdělání přiznané právem ES Výjimky ze zásady volného pohybu pracovníků Veřejná správa jako neaplikovatelná oblast svobody volného pohybu pracovníků Svoboda usazování Použití svobody usazování u společností Činnosti spojené s výkonem veřejné moci jako profese vyloučené ze svobody usazování Požadavek odborné kvalifikace a volný pohyb osob Volný pohyb služeb Formy volného poskytování služeb Omezení volného poskytování služeb Monopoly na poskytování služeb telekomunikace Liberalizace volného poskytování služeb
9 15. Volný pohyb kapitálu a plateb Vývoj úpravy volného pohybu a judikatura ESD Účinky daňového práva na pohyb kapitálu Finanční služby Legislativní opatření Omezení ve vztahu k třetím zemím aplikovaná EU Volný pohyb kapitálu a jednotná oblast pro platby v eurech (Single Euro Payment Area) Ochrana hospodářské soutěže Ekonomický základ ochrany soutěže v EU Pravidla pro podniky Zákaz kartelových dohod a) Výjimky ze zákazu dohod b) Tzv. kritérium de minimis c) Blokové výjimky ze zákazu dohod d) Procesní pravidla k uplatňování zákazu podle čl Zákaz zneužívání dominantního postavení a) Dominantní postavení na trhu b) Zneužití dominantního postavení Modernizace pravidel o kartelových dohodách a zneužití dominantního postavení Kontrola spojování podniků (fúzí) v rámci EU a) Řízení o povolení spojení podniků b) Nové nařízení o kontrole spojování podniků Pravidla pro státy Veřejné podpory jako součást pravidel hospodářské soutěže a) Ekonomické souvislosti veřejných podpor b) formálně právní požadavky zakotvení pravidel veřejných podpor v primárním právu EU c) definiční znaky veřejné podpory d) Zakotvení veřejných podpor v sekundárním právu EU e) Procesní pravidla týkající se poskytování podpor Státní monopoly a veřejné podniky Právo EU a ochrana spotřebitele Počátky ochrany spotřebitele v ES Rozvoj spotřebitelského práva v EU Ochrana bezpečnosti a zdraví spotřebitele Odpovědnost za výrobek Všeobecná bezpečnost výrobků Směrnice v oblasti bezpečnosti potravin Směrnice o bezpečnosti hraček Směrnice o značení textilií Směrnice o značení kosmetických výrobků Ochrana hospodářských zájmů spotřebitelů Nekalé obchodní praktiky Klamavá a srovnávací reklama Spotřebitelský úvěr
10 Smlouvy sjednávané mimo stálé prodejní prostory Nekorektní podmínky ve smlouvách se spotřebiteli Vyznačování cen na výrobcích Ochrana spotřebitele při výběru turistických zájezdů Smlouvy a finanční služby uzavírané na dálku Vybrané otázky práva obchodních společností Společnosti evropského práva Evropská akciová společnost a) Nařízení Rady o právním statutu S. E b) Účast zaměstnanců na řízení S. E Právní status Evropského sdružení a) Právní status Evropského sdružení b) Směrnice o účasti zaměstnanců na řízení Evropského sdružení Evropské družstvo a) Nařízení Rady o statutu Evropského družstva b) Účast zaměstnanců na řízení Evropského družstva Dílčí harmonizace národních právních úprav obchodních společností v členských zemích Platnost závazků převzatých společností Založení akciové společnosti, zachování základního jmění akciové společnosti Fúze vnitrostátních akciových společností Rozdělení akciové společnosti Úprava společnosti s ručením omezeným o jediném společníku Mezinárodní fúze akciových společností Pobočky společností zřizované v jiných členských státech Nabídky na převzetí akcií Doporučená literatura...269
11 kapitola Předmluva Za dobu osmi let svého členství v Evropské unii a aplikace práva EU v rámci fungování vnitrostátního právního řádu prošla Česká republika spolu s ostatními členskými státy základní přestavbou organizační i právní struktury tohoto integračního seskupení. Na základech neúspěšné Smlouvy o Ústavě pro Evropu byla vytvořena Lisabonská (reformní) smlouva, která po svém podpisu roku 2007 vstoupila k 1. prosinci 2009 v platnost. Změny, které proběhly na základě této zásadní revize primárního práva EU, ale i další rozvoj sekundárního práva EU, realizovaný kontinuálně (tj. bez ohledu na vstup Lisabonské smlouvy v platnost) vyvolaly potřebu přepracování I. vydání naší knihy Vybrané kapitoly z práva EU. Prvotním cílem tohoto pozměněného vydání tedy je promítnout výše uvedené změny do výkladu o právu EU, zaměřeném na prvky a principy fungování tohoto právního systému. První vydání textu spadalo svým datem do období vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a nemohlo tudíž zohlednit v celé šíři dopad provedených změn na interpretaci aplikaci unijního práva orgány EU i členskými státy. Téměř tříletý odstup od data nabytí platnosti smlouvy tento systémovější přístup k dopadům Lisabnoské smlouvy umožňuje. Současně však předkládaná kniha předkládá namnoze kritickou reflexi rozvoje práva EU v období uplynulých deseti let. Toto období se vyznačovalo kvalitativní proměnou EU, plynoucí zejména z bezprecedentního rozšíření tohoto evropského seskupení o dvanáct nových členských států včetně samotné ČR. Noví členové zdaleka nebyli pouze dychtivými no- 11
12 váčky nadšeně se zapojujícími do rozvoje unijních aktivit a benefitujících ze zapojení do vnitřního trhu EU s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu. Naopak se postavili nejednou do role kritiků tohoto seskupení, resp. právních norem, na jejichž základě funguje, nebály se ani zpochybnit některé principy fungování práva EU. Na jedné straně za to sklidili kritiku, na straně druhé přiměly orgány EU i evropské politiky zabývat se předloženými výtkami a korigovat některé zaběhané mechanismy či ustálené mechanismy. Z tohoto pohledu se předkládaný text snaží poukázat na řešené či vnímané nedostatky a naznačit možný další vývoj v těchto oblastech. Tento částečně kritický pohled autorům umožnilo dlouholeté působení vedoucího autorského kolektivu na akademické půdě i v rámci lektorských týmů vzdělávajících v této oblasti práva pracovníky domácí státních i soukromých instituce a organizací. Tato činnost představovala a dosud představuje cennou zpětnou vazbu k informacím o implementaci práva EU ve veřejnoprávní i soukromoprávní sféře. Autoři věří, že předkládaný text poslouží jeho čtenářům jako implus k hlubšímu studium dalších početných zdrojů a prací věnujících se dílčím oblastem unijního práva. Děkují rovněž předem za připomínky a podněty k odstranění případných nedostatků této knihy. Autoři jednotlivých částí textu jsou: doc. JUDr. Martin Janků, CSc.: kap. 1 8, Mgr. et Mgr. Linda Janků: kap. 9 a 10 Brno, říjen
13 kapitola 1 Evropské právo jako systém propojených právních řádů Evropské právo je koncepční zastřešení pro více právních řádů, které se prolínají mnoha různými způsoby. Jedná se o různé formy regionální spolupráce mezi evropskými státy v rozličných oblastech a pokaždé v rámci jiné skupiny evropských členských států. Rozdílné jsou i mechanismy vzájemné součinnosti. Pohybují se od pouhé existence fóra pro vzájemné konzultace o společných smluvních závazcích, týkajících se společných standardů spolupráce a organizačního rámce závazných rozhodnutí členských států, až k vytvoření supranacionální organizace s vlastní normotvornou pravomocí prostřednictvím delegace státní suverenity. Rozmanitost těchto organizačních forem mezistátní spolupráce v Evropě a jejich propojení dosáhly takové úrovně komplexnosti, která v některých případech značně ztěžuje orientaci a přístup k matérii. Kromě toho právní pojmy často neberou ohled na aktuální stav vývoje koexistence různých struktur. Stává se, že v některých případech je jeden a ten samý termín naplněn různým obsahem. Začíná to již v případě samotného pojmu evropského práva. Hlavním úkolem evropského práva jako právní disciplíny je tedy v současnosti mj. jasná systemizace. Nutno zde mít na zřeteli, že Lisabonská smlouva (viz dále Kap. 2, subkap. IX) vnesla do systému Evropské unie značné zjednodušení struktur. 17
14 1.1 Evropské právo v užším smyslu V centru institucionalizované spolupráce a integrace v ekonomické, později též v politické oblasti stojí Evropská unie. Evropské unii předcházely dvě (dříve tři) Evropská společenství: do roku 2002 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) -- Evropské společenství (ES), dříve Evropské hospodářské společenství (EHS) a -- Evropské společenství pro atomovou energii (ESAE), též Euratom Platnost Smlouvy o založení nejstaršího z Evropských společenství, Evrop ského společenství uhlí a oceli (ESUO) skončila v roce Od nabytí účinnosti Lisabonské smlouvy dne 1. prosince 2009, přešla právní subjektivita Evropského společenství na Evropskou unii (čl. 1 odst. 3 Smlouvy o EU, SEU). Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) představuje obsa hově z převážné většiny Smlouvu o založení Evropského společenství. Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) pokračuje nadále spolu s Evropskou unii se společnými orgány (Protokol č. 2 pozměňující Smlouvu o založení ESAE) Maastrichtská smlouva z roku 1992 doplnila spojení v té době tří existujících Společenství o rámec mezivládní spolupráce v oblasti dvou nových společných politik. Současně tato smlouva vytvořila Evropskou unii jako společné zastřešení, které překrývalo toto nové společné uspořádání. Společenství a nové oblasti spolupráce byly často označovány jako pilíře Evropské unie. Společenství tvořila první (a nejdůležitější) pilíř Evropské unie. Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) byl druhým pilířem, a konečně policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (dříve spolupráce v oblasti soudnictví a vnitřních věcí) byl nazývána jako třetí pilíř Evropské unie. Lisabonská smlouva tuto pilířovou konstrukci zrušila a spojila do jediné struktury. Evropská unie nastoupila s vlastní právní subjektivitu jako pokračovatelka Evropského společenství (zatímco ESAE existuje nadále). Nicméně v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky přetrvávají i nadále přes zastřešující rámec Evropské unie, rozdílné rozhodovací mechanismy, které v zásadě nemají přímé účinky pro jednotlivce (viz dále Kap. 10). Dnes tvoří Smlouva o založení Evropské unie společně ses smlouvou o fungování Evropské unie a Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii smluvní základ pro systém práva Evropské unie. Právo Evropské unie, včetně práva Evropského společenství pro atomovou energii a evropského práva, představují evropské právo v užším slova smyslu. Právo EU tvoří zvláštní právní systém, který se vztahuje nejen na členské státy, ale vytváří práva a povinnosti také přímo pro jednotlivce. To platí jak pro smluvní základy samotného ( primární právo) Unie, stejně tak jako pro právo, které vytvářejí orgány Unie na základě smluv ( sekundární prá-
15 vo EU). Rozhodující zde je to, že členské státy přenesly svrchovaná práva na Evropskou unii a umožnily tak orgánům EU vykonávat místo nich normotvornou pravomoc i ve vztahu k jednotlivcům či soukromým osobám obecně (například nařízení o kontrole spojování podniků, ukládání pokut společnostem v oblasti práva hospodářské soutěže). 1.2 Evropské právo v širším slova smyslu Koncentrace zájmu na problematiku Evropské unie určuje hlavní směr právního vzdělávání a zkoumání. Přitom často není věnována patřičná pozornost ostatním formám institucionalizované spolupráce v Evropě. Tyto patří do evropského práva v širším slova smyslu. Integrace právních forem mezistátní spolupráce existujících vedle Evropské unie (zejména Rady Evropy s Evropskou úmluvou o lidských právech, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Evropského sdružení volného obchodu a donedávna též Západoevropské unie) je nezbytná již v tom ohledu, že na ně často odkazuje i smluvní systém Evropské unie samotný. Vývoj práva Evropské unie nemůžeme pochopit bez přihlédnutí k vývoji a souvislostem za hranicemi evropského práva v užším slova smyslu. Rada Evropy, založená v roce 1949, tvořila zpočátku společenství hodnot poplatné společnému duchovnímu dědictví prozápadně orientovaných evrop ských zemí. Pozdějším přijetím většiny zemí z bývalého komunistického bloku se Rada Evropy stala celoevropským fórem na základě společného souboru zásad pro rozvoj právního státu a demokratických struktur. Evropská unie podle ustanovení Smlouvy o fungování EU (čl. 220 odst. 1 SFEU) naváže veškerou účelnou spolupráci s Radou Evropy. V rámci Rady Evropy byla vytvořena jako významný stavební prvek společných evropských norem v oblasti základních lidských práv Evropská úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod (EÚLP) s řadou dalších protokolů. Pro rozvoj práva EU formou nepsaných norem jako jeho součásti hrála EÚLP rozhodující roli. Po celá desetiletí podněcovala EÚLP vytváření obecných právních zásad na ochranu soukromých osob prostřednictvím judikatury Evropského soudního dvora (ESD). 1 Smlouva o Evropské unii se explicitně přihlásila k závazku dodržovat zásady stanovené v EÚLP (čl. 6 odst. 3 SEU). Západoevropská unie (ZEU), tvořící ve své podstatě obrannou alianci západoevropských států, převzala po skončení konfrontace mezi západní a východní Evropou mírotvorné funkce ve službách celoevropské bezpečnosti a převzala roli regionální organizace ve smyslu VIII. kapitoly Charty OSN. Její hlavní úkoly přešly na EU. Proto byla ZEU roku 2011 usnesením svých členských států rozpuštěna. 1 Většina členských států včetně České republiky recipovala ustanovení EÚLP do svého vnitro státního práva s právní silou ústavněprávních norem (v ČR byla článkem 10 Ústavy ČR, tzv.euronovelou z roku 2001 Úmluva vtažena do vnitrostátní právní sféry a stala se součástí našeho právního řádu). 19
16 Snahy o vytvoření evropské bezpečnostní struktury byly a jsou hlavním cílem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bývalé Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Pořádání konferencí o evropské bezpečnosti a spolupráci, které bylo iniciováno Helsinským závěrečným aktem (1975), dostalo nové impulzy politickou a ekonomickou transformací ve střední a východní Evropě. Společné přihlášení signatářských států k zásadám právního státu, demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky bylo závazně stvrzeno podpisem Pařížské charty pro novou Evropu roku Ustanovení Smlouvy o Evropské unii obsahují s ohledem na cíle SZBP odkazy na Helsinský závěrečný akt a Pařížskou chartu (čl. 21 odst. 2 SEU). Na poli ekonomické integrace vzniklo v roce 1960 jako alternativa k Evropským společenstvím, prosazovaná ostatními evropskými státy, Evropské sdružení volného obchodu (ESVO). Sdružení bylo v průběhu následujících dvou desetiletí zcela vtaženo do systému ES a EU. Zbývající čtyři členské státy ESVO (s výjimkou Švýcarska) se zapojily do Evropského hospodářského prostoru (EHP), smluvního režimu, která do značné míry přebírá ustanovení práva EU upravující fungování vnitřního trhu 2. Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) byla založena v roce 1948 jako reakce na Marshallův plán, vypracovaný USA roku V roce 1961 byla přeměněna na Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development OECD). OECD daleko přesáhla evropský rámec a stala se fórem pro hospodářskou spolupráci 34 většinou průmyslově vyspělých zemí západního světa. Členové jsou Austrálie, Belgie, Chile, Dánsko, Německo, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Island, Irsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Lucembursko, Mexiko, Nový Zéland, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Jižní Korea, Česká republika, Turecko, Maďarsko a USA. 2 U nově přijímaných předpisů práva EU je označení text relevantní pro EHP v jejich záhlaví indikátorem toho, že tyto se nově stávají součástí právní úpravy fungování EHP. 20
Mezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
VíceÚřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
VíceOBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13
Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí
VíceOBSAH. Autoři jednotlivých částí... 5 Předmluva... 13
Autoři jednotlivých částí......................................... 5 Předmluva................................................... 13 Kapitola I: Výchozí pojmy..................................... 15 Úvod
VícePrávo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015
Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně
VíceI. EVROPSKÁ INTEGRACE A VZNIK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ UNIE. SOUČASNÝ STAV...
Obsah Upozornění........................... 14 Seznam zkratek.......................... 15 I. EVROPSKÁ INTEGRACE A VZNIK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ UNIE. SOUČASNÝ STAV........ 17 1. Základ evropské
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VícePrávo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES
Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské
VíceObsah. O autorech... 7 Předmluva Seznam zkratek... 31
Obsah O autorech................................................ 7 Předmluva................................................. 27 Seznam zkratek............................................ 31 OBECNÁ ČÁST............................................
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
VíceEvropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.
Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování
VíceHistorie evropské integrace
Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce
VícePRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie
PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.
VíceSmlouvy Evropské unie
Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.
VícePrávní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné
Právní subjektivita ES, právní povaha EU, evropské právo a trestní právo hmotné 3.10.2012 Evropské trestní právo prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Základní pojmy Europeizace
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
VíceVeřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU
Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace
VíceSeznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený
VíceTrestní právo (hmotné a procesní) v evropském prostředí. prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc.
Trestní právo (hmotné a procesní) v evropském prostředí prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., Dsc. Jaroslav.Fenyk@law.muni.cz Europeizace práva proces, v němž se v určité právní oblasti projevuje vliv evropského
VíceInstitucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
VíceInstitucionální uspořádání EU
Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:
VíceOtázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie
Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé
VíceA. Smlouva o Evropské unii
SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA
Více2.10.2012 ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE HIERARCHIE PRÁVNÍCH NOREM ÚSTAVA
ÚSTAVNÍ RÁMEC PRÁVNÍHO ŘÁDU LIDSKÁ PRÁVA PRÁVO EVROPSKÉ UNIE JUDr. Tomáš Pezl Katedra ústavního práva FPR ZČU ÚSTAVA základní právní dokument státu formální základ veřejné moci zakládá zásady dělby moci
VíceHISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceOdbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 11 VY 32 INOVACE 0114 0311 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
VíceVynucování práva EU. Žaloby k Soudnímu dvoru EU
Vynucování práva EU Žaloby k Soudnímu dvoru EU Vynucování práva EU vůči členským státům: na podnět Komise Soudní dvůr správní řízení před Komisí žaloba Komise nebo čl.státu k ESD, rozsudek ESD nerespektování
VíceOBSAH. Seznam použitých zkratek... XI Úvodní slovo editora... XVI. I. Brexit a jeho právně-institucionální dopady na EU jako celek...
Seznam použitých zkratek......................................... XI Úvodní slovo editora............................................. XVI I. Brexit a jeho právně-institucionální dopady na EU jako celek...
VíceMezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.
Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.
VícePrávo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová
Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje
VíceEvropská integrace. (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová
Evropská integrace (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová Cíle semináře vznik evropské myšlenky podmínky a příčiny vzniku ES historický vývoj ES, vznik EU orientace v pojmech přechod
Vícepředmětu EVROPSKÁ INTEGRACE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.
VíceEU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK
EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceFormy sekundárn. (viz 43/71 Politi, 93/71 Leonensio, 34/73 Variola)
Struktura a principy Evropského práva Petr Kolář 2006 1 Struktura Evropské unie Vízová, azylová a přistěhovalecká politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob HLAVA IV ES Policejní a justiční
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy
Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských
VícePrávní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie
Právní aspekty vstupu České republiky do Evropské unie Obsah Obecné principy evropského práva Obchodní a živnostenské právo Pracovní právo Hospodářská soutěž Obecné principy evropského práva Základní orgány
VíceINTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE
INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceZnaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)
Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Iveta Janáčková EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou
VíceKonsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceMetodické listy pro magisterské kombinované studium předmětu Směrnice ES
Metodické listy pro magisterské kombinované studium předmětu Směrnice ES Metodický list č.1. Název tématického celku: Orgány a instituce ES, jejich postavení,úloha a význam pro finanční sféru členských
Vícedvůr rozhodl předložit následující úvahy týkající se zvláštního aspektu, který souvisí se způsobem fungování soudního systému Unie.
Diskuzní dokument Soudního dvora Evropské unie o některých aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1 Stockholmský program přijatý Evropskou radou
VíceInstitucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
VícePrávo Evropské unie II
Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Právo Evropské unie II Anglicky The Law of the European Union II Identifikace PEU II Typ předmětu Povinný ECTS kredity 5 Forma studia
VíceLisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.
Lisabonská smlouva Evropa států a Evropa občanů JUDr.. Lenka Pítrová, CSc. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2008 Hlava II SEU: Ustanovení o demokratických zásadách Členské státy Občané členských států Hlava
VíceZásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU
Pravomoci EU 301 Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU Článek 5 Smlouvy o EU 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení
VíceIns I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1
Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VíceEvropské právo a občan Prezentace pro žáky
Evropské právo a občan Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropské právo Spojeno s evropskou integrací Mezinárodní smlouvy mezi
VícePřehled obsahu. Kapitola 1: Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo EU úvod do problematiky 1
Přehled obsahu O autorovi Seznam zkratek XIV XV Kapitola 1: Mezinárodní dohody o ochraně investic a právo EU úvod do problematiky 1 Kapitola 2: Ochrana investic v mezinárodních dohodách a v právu EU 10
VíceZÁVĚREČNÝ AKT. AF/CE/BA/cs 1
ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 Zplnomocnění zástupci: BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÉ REPUBLIKY, ČESKÉ REPUBLIKY, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ESTONSKÉ REPUBLIKY, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO
VíceEvropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU
VíceProblémy mezinárodní politiky
Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky
VícePrávo Evropské unie II
Vysoká škola Karlovy Vary, obecně prospěšná společnost SYLABUS PŘEDMĚTU Právo Evropské unie II Anglicky The Law of the European Union II Identifikace PEU II Typ předmětu Povinný ECTS kredity 5 Forma studia
VíceSN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceEvropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka
VíceEurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky
Eurocentrum Praha 13. 2. 2008 Mats Braun Ústav mezinárodn rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva důvody a důsledky Co je Lisabonská smlouva? Proč? Rozšíření EU a efektivnější rozhodování Kdy? Měla
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Základy evropského práva Cílem předmětného kursu je seznámení studentů s vývojem evropské integrace, objasnění pramenů práva ES a jejich hierarchie, seznámení
VíceROZHODNUTÍ RADY. ze dne 20. května 1999
DOKUMENTY K SCHENGENU ROZHODNUTÍ RADY ze dne 20. května 1999 o definici schengenského acquis za účelem určení právního základu všech ustanovení nebo rozhodnutí, jež tvoří acquis, v souladu s příslušnými
VíceOBSAH. Zkratky 11. Úvod 13. 1 Vymezení pojmů 15. 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19
OBSAH Zkratky 11 Úvod 13 1 Vymezení pojmů 15 1.1 Daňová harmonizace 15 1.2 Daňová koordinace 19 2 Prameny evropského daňového práva 20 2.1 Vývoj Evropské integrace 20 2.2 Lisabonská smlouva 21 2.3 Orgány
VíceOdbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní
VíceDůsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu
Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 20. 1. 2014 2014/2006(INI) NÁVRH ZPRÁVY o hodnocení soudnictví v oblasti trestního soudnictví a právního státu (2014/2006(INI))
VíceIntegrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu
Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v
VíceMEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ. DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D.
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D. PRAMENY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA VEŘEJNÉHO (MPV) MEZINÁRODNÍ OBYČEJE OBECNÉ PŘIJETÍ = PRAXE ROZŠÍŘENÁ REPREZENTATIVNÍ OPAKOVANÁ
VíceFederalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)
Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.
Více10451/16 ADD 1 jp/mg/lk 1 GIP 1B
Rada Evropské unie Brusel 7. července 2016 (OR. en) 10451/16 ADD 1 PV/CONS 35 ECOFIN 633 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ Předmět: 3475. zasedání Rady Evropské unie (HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI), konané v Lucemburku
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
Více17196/09 eh/id/hh 1 DQPG
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. prosince 2009 (07.12) (OR. fr, es) 17196/09 POLGEN 232 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Coreper/Rada Předmět: Revize Smluv - přechodná opatření
VíceOtázky k ústní závěrečné zkoušce
Bakalářské kombinované studium Vyšší justiční úředník Otázky k ústní závěrečné zkoušce ČERVEN 2012 ZÁŘÍ 2012 LEDEN 2013 Otázky k bakalářské státní zkoušce oboru Vyšší justiční úředník Povinný předmět:
Více1. Obecná činnost Tribunálu Zahájené, ukončené, probíhající věci ( ) 1
. Obecná činnost u Zahájené, ukončené, probíhající věci (2005 2009) 200 000 800 600 400 200 0 Zahájené věci Ukončené věci Probíhající věci Zahájené věci 469 432 522 629 568 Ukončené věci 60 436 397 605
Více1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 5.7.2016 COM(2016) 440 final 2016/0202 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu (2015), kterým se mění příloha dohody o obchodování s civilními letadly obsahující
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu MEZINÁRODNÍ EKONOMICKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření
VíceProces sjednocování (integrace) Evropy
Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem
VíceUsnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI))
P6_TA(2007)0023 Satut evropské soukromé společnosti Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o statutu evropské soukromé společnosti (2006/2013(INI)) Evropský parlament, - s ohledem
VíceBakalářské kombinované studium Program: Právní specializace. Obor: Mezinárodněprávní obchodní studia. Otázky k ústní závěrečné zkoušce
Bakalářské kombinované studium Program: Právní specializace Obor: Mezinárodněprávní obchodní studia Otázky k ústní závěrečné zkoušce ČERVEN 2018 ZÁŘÍ 2018 LEDEN 2019 Povinný předmět: Mezinárodní právo
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. února 2014 (OR. en) 18140/13 Interinstitucionální spis: 2013/0428 (NLE) ASILE 65 N 14 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím
Více***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro dopravu a cestovní ruch 2013/0013(COD) 21.10.2016 ***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a
VíceEVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,
DOHODA O ÚČASTI ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY, LITEVSKÉ REPUBLIKY, MAĎARSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY MALTA, POLSKÉ REPUBLIKY, REPUBLIKY SLOVINSKO A SLOVENSKÉ REPUBLIKY
VíceMezinárodní humanitární právo
Mezinárodní humanitární právo T7a) Právní regulace a závazky z členství ČR v NATO a EU institucionální vymezení organizaci Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského
VíceZáklady práva, 15. listopadu 2016
lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního
VíceZákladní principy fungování Evropské unie. politické a ekonomické integrační uskupení 28 evropských států s 508 miliony obyvatel
Základní principy fungování Evropské unie Evropská unie (EU) politické a ekonomické integrační uskupení 28 evropských států s 508 miliony obyvatel EU vznikla v roce 1. 11. 1993 na základě Maastrichtské
VíceKatedra správního práva a správní vědy
Katedra správního práva a správní vědy Otázky 2. část SZK Správní právo 1. a) Správní právo, jeho vývoj, prameny a systém b) Subsidiarita správního řádu 2. a) Ústavní východiska správního práva b) Zjednodušené
Více196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT.
196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte samt Erklärungen - Tschechisch (Normativer Teil) 1 von 10 ZÁVĚREČNÝ AKT AF/CE/BA/cs 1 2 von 10 196 der Beilagen XXIV. GP - Beschluss NR - 53 Schlussakte
VíceVstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007
Vstup ČR do schengenského prostoru EUROCENTRUM PRAHA 15.5.2007 1 Struktura prezentace základní informace o schengenské spolupráci Principy Historický přehled (1985 2007) Kompenzační opatření příprava ČR
VíceHISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT
HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto
VíceMgr. Miloslav Havlín, Ph.D. Agentury v rámci bývalého druhého pilíře Evropské unie
INFORMACE Mgr. Miloslav Havlín, Ph.D. Agentury v rámci bývalého druhého pilíře Evropské unie Zahraniční politika, bezpečnost a obrana v minulosti patřily a i nadále patří do okruhu záležitostí u nichž
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů
VíceSchéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola
Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní
VíceZÁKLADNÍ APROXIMAČNÍ INSTRUMENTY
ZÁKLADNÍ APROXIMAČNÍ INSTRUMENTY Sbližování českého práva s evropským právem v oblastech justice a vnitřních věcí se uskutečňuje za využití instrumentů základních a instrumentů specifických. Předmětem
VíceODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
ODŮVODNĚNÍ vyhlášky č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů
VíceBody k jednání (II) 28. Zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci konající se ve dnech 8. a 9. března 2018: pořad jednání
Rada Evropské unie Brusel 12. února 2018 6091/18 OJ CRP2 6 PŘEDBĚŽNÝ POŘAD JEDNÁNÍ VÝBOR STÁLÝCH ZÁSTUPCŮ (část II) Budova Europa, Brusel 14. února 2018 (10:30 hod.) 1. Přijetí pořadu jednání Schválení
Více