Přednáška 12 Kompletační konstrukce

Transkript

1 BH 02 Nauka o pozemních stavbách Přednáška 12 Kompletační konstrukce Přednášející: Ing. Radim Kolář, Ph.D Základní rozdělení TI a HI Podlahy Výplně otvorů Úpravy povrchů Rozdělovací spáry Ústav pozemního stavitelství 1

2 Základní rozdělení TI a HI IZOLACE STAVEB Důležitou součástí konstrukčních prvků jsou izolacestavby nebo jejich konstrukcí proti chemickým, fyzikálním, mechanickým a dynamickým vlivům okolního prostředí, tj. proti účinkům vlhkosti, vody, chladu, tepla, hluku, otřesům apod. Podle účelu se izolace dělí na: izolace proti vlhkosti a vodě (hydroizolace) izolace proti chemickým látkám izolace proti chladu a teplu (tepelná izolace) především omezuje nežádoucí tepelné ztráty (zisky) a zabezpečuje požadovaný stav vnitřního prostředí izolace proti zvuku (hluku) izolace proti otřesům a dynamickým vlivům izolace proti větru Ústav pozemního stavitelství 2

3 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ TEPELNÝCH IZOLACÍ Tepelné izolace rozdělujeme na: Vláknité materiály minerální vlákna kamenné vlákna skleněné vlákna Pěnové plasty pěnový polystyrén EPS pěnový polyuretan PUR extrudovaný polystyrén XPS pěněný polyvinylchlorid PPVC pěněný polyetylen PPE Minerální materiály desky z pěnového skla perlitové desky expandované minerální materiály (perlit, keramzit) lehčené betony Tepelné izolace na biologickém základě dřevovláknité a dřevotřískové desky korek materiály na bázi papíru celulózy bavlna, len, sláma, kokosové vlákna, konopí ovčí vlna ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HYDROIZOLACÍ Stavební materiály jsou více nebo méně pórovité a hygroskopické Velmi lehce přijímají vodu nebo vlhkost, která je poškozuje Je nutné stavby proti účinkům vody a vlhkosti chránit Cílem HI je zabránění přístupu vody, vodních par nebo plynů ke konstrukci a tak ji chránit před škodlivými účinky zvýšené vlhkosti Rozdělení hydroizolací proti vlhkosti a působení vody podle izolované části objektu: hydroizolace spodní stavby vodorovné, svislé hydroizolace horní stavby střešní hydroizolace uvnitř objektů (mokré provozy např. koupelny, apod. hydroizolace bazénů, nádrží, jímek hydroizolace tunelů a ražených podzemních staveb hydroizolace mostů a speciálních konstrukcí Ústav pozemního stavitelství 3

4 ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HYDROIZOLACÍ Materiály pro hydroizolace Živičné izolace asfalty, dehty, asfaltové izolační nátěry, tmely a pásy, asfaltové šindele Fóliové izolace fólie kaučukové pryžové, fólie z plastů, profilované fólie, difúzně propustné fólie Silikátové izolační hmoty vodotěsnící nátěry a omítky, rychle tvrdnoucí hydraulické směsi Speciální izolační materiály fasádní nátěry, hydroizolační nátěry plochých střech, izolační vrstvy ze skelných laminátů, tmely spárovací a pokládací, bentonitové izolace ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ HYDROIZOLACÍ Pro izolace šikmých střech navíc: polyesterové textilie polypropylénové textilií folie z polyetylénu Ústav pozemního stavitelství 4

5 Podlahy Podlaha ČSN Podlahy společná ustanovení jednovrstvá nebo vícevrstvá nenosná vodorovná konstrukce uložená na nosném podkladu (např. stropu, terénu nebo jiné nosné konstrukci podstatně podílí na vytváření vnitřního prostředí základní dělení podlahy (zatížení 5kN.m 2 ), průmyslové podlahy (zatížení > 5kN.m 2 ) Požadavky: charakteristiky viditelného povrchu (trhliny, rýhy, apod.) stálobarevnost rovinnost povrchu rozměrová stálost mechanická odolnost a stabilita tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebení tepelně technické vlastnosti působení vody a vlhkosti akustické vlastnosti chemické a biologické vlastnosti požární bezpečnost elektrické a magnetické vlastnosti skluznost hygienické požadavky estetické požadavky Ústav pozemního stavitelství 5

6 Podlaha Skladba podlah Nášlapná vrstva podlahová vrstva, zajišťující vlastnosti podlahy, součástí je i spojovací hmota Vyrovnávací a roznášecí vrstva vrstva zajišťující rovinnost pro nášlapnou vrstvu a roznášející namáhání na podlahu působící Izolační vrstva kročejová izolace, tepelná izolace, vibroizolace Podkladní vrstva strop, podkladní beton, apod. PODLAHA NA STROPĚ PODLAHA NA TERÉNU Plovoucí podlaha, ukončení u stěn Plovoucí podlaha je podlaha, která je oddělena od ostatních konstrukcí pružným materiálem. Důvodem oddělení je především zamezení přenosu kročejovéhohluku a zajištění dilatace podlahy. Těžká Lehká Roznášecí vrstva z potěru cementového nebo Plošná hmotnost je menší než 75kg/m 2 na bázi síranu vápenatého (tzv. anhydrit). Roznášecí vrstva z velkoplošných materiálů. Ústav pozemního stavitelství 6

7 Nášlapné vrstvy Keramická dlažba kladena do lepicí hmoty (tmel) max. tl. 5 mm nebo maltové lože (MC) tl. 5 až 15 mm tloušťka dlažby 6 14 mm prostředí: vnitřní, vnější (mrazuvzdorná) zakončení u stěny: obvykle keramickým soklem rovinnost podkladu: dle ČSN 2 mm/2 m rovinnost provedeni dlažby: 4 mm/2 m spád podlahy: pokud je požadován pak min 0,5% max. 2% Nášlapné vrstvy Dřevěné podlahy Typy podlahy: vlysová podlaha (šířka mm, tl mm) palubová podlaha (š. max 150 mm) parketová podlaha (tabule mm) Prvky se spojují na pero a drážku. Podlahové povlaky koberec, korek, PVC, linoleum, apod. malá tloušťka vrstvy (PVC a linoleum přibližně 1,5 4 mm, koberce cca 6 13 mm, korek cca 4 10 mm kladeno (lepeno) na podložku Ostatní Stěrkovépodlahy vytvářejí souvislý bezespárý povrch. Z materiálů: epoxidové, polyuretanové, bitumencementové, metyl-metakrylátové, polymercementové, cementové, bitumenové Ústav pozemního stavitelství 7

8 Nášlapné vrstvy Podlahy na bázi dřeva laminátové podlahy tloušťka podlahových lamel cca 6 15 mm spoj na pero + drážku nebo na speciální zámek (označováno např. jako Click systém) pokládka na separační vrstvu např. mirelon tlumení hluku a vyrovnání deformací Laminát Popis vrstev dřevěné podlahy 1. povrchová struktura 2. odolná vrstva z melaminové pryskyřice 3. dekorativní papír potištěný 4. vlhku odolná fólie 5. zámkový systém CLICK 6. nosná deska se zvýšenou odolností proti bobtnání F - povrchová úprava - 5 vrstev laku tvrzeného 1. horní vrstva tvrdé dřevo 2. střední vrstva měkké dřevo 3. spodní vrstva 2 mm smrková dýha Vyrovnávací a roznášecí vrstvy Potěry lité vrstvy nebo vrstvy ze zavlhlé směsi bezespáré prováděné přímo na stavbě na bázi cementové (betonové) směsi, síranu vápenatého (tzv. anhydrit), apod. v podřadných prostorách může mít i funkci nášlapné vrstvy (po vyhlazení a povrchové úpravy ochranným nátěrem prašnost) minimální tloušťka podle pevnosti v tahu za ohybu materiálu a plošného nebo bodového zatížení působícího na potěr mm, obvykle beton 50 mm, anhydrit 40 mm dilatace po 35 m 2 spárou 5 20 mm Velkoplošné desky Roznášecí vrstva z velkoplošných materiálů: na bázi dřeva (např. OSB, cementotřískové, dřevotřískové, překližky) na bázi sádrovláknitých desek na bázi sádrokartonových desek V tloušťkách mm. Desky se vždy se pokládají ve dvou vrstvách s překrytím. Ústav pozemního stavitelství 8

9 Výplně otvorů Výplně otvorů Vnitřní: dveře, okna, výklady, vrata Vnější: okna, dveře, výkladce, vrata Materiál: dřevo, plast, hliník, kombinace (dřevohliník, plasthliník, dřevoplast) Okna Slouží k dennímu osvětlení k proslunění k přirozenému větrání Musí se snadno ovládat, čistit, udržovat a opravovat. Velikost oken dle účelu místnosti dle požadavku osvětlení místnosti, tepelné a zvukové izolaci (slabé místo obvodového pláště) v souladu s koordinačními rozměry konstrukce Ústav pozemního stavitelství 9

10 Okna dělení Dělení oken dle způsobu otevírání: pevně zasklená otevíravá (osa otevírání - boky křídel) sklápěcí (dolní hrana) vyklápěcí (horní hrana) kyvná (vodorovná osa uprostřed výšky okna) např. dříve ve školách otočná (svislá osa) např. paneláková okna posuvná výsuvná (podávací) Okna uspořádání dle křídel Jednoduchá okna Jedno křídlo zasklené jedním nebo dvěma skly v jednom rámu a skla nelze od sebe rozdělat, nejčastěji používaná v současné době. s jednoduchým dvojitým trojitým zasklením Zdvojená okna Dvě křídla doléhající na sebe, ale každé ve svém rámu, lze je rozdělat od sebe. Dvojitá okna Dvě křídla samostatně otevíravá, mezi křídly je vzduchová mezera 100 až 300 mm. Rám Deštění (Vodorovné řezy ostěním okna) Křídlo Zasklení Ústav pozemního stavitelství 10

11 Jednoduchá okna dřevěná EURO okno rámy a křídla zhotoveny z třívrstvých resp. čtyřvrstvých lepených hranolů tzv. europrofilů 3 vrstvy = PROFIL IV 68 4 vrstvy = PROFIL IV 78, PROFIL IV 84 lepené prvky => vyloučení kroucení hranolů pohledové lamely jsou bez vad a suků bez podélného napojení (fix) nebo napojovaná (cink) materiál: smrk - nejčastěji, nejměkčí borovice přestává se používat více pryskyřice dub meranti (bílé a červené) zajímavá struktura jako dub, měkké jako smrk merawan vzhledově podobné maranti, tvrdost dubu. Jednoduchá okna dřevěná EURO okno názvosloví 1. Profil EURO 68 (78) Classic 2. Křídlová okapnička z eloxovaného hliníku, se spodním větráním 3. Rámová okapnice z eloxovaného hliníku, s přerušeným tepelným mostem, se spodním větráním a koncovkami 4. Drážka pro celoobvodové kování 5. Zářez pro osazení venkovního parapetu 6. Zářez pro osazení vnitřního parapetu 7. Přídavné dorazové těsnění 8. Středové těsnění 9. Drážka pro odvětrání chladné zóny kolem skla 10. Zasklívací lišta je připevněná skrytými sponami 11. Hermetické utěsnění izolačního skla silikonovým tmelem 12. Izolační dvojsklo Ústav pozemního stavitelství 11

12 Jednoduchá okna dřevěná S dvojitým zasklením S trojitým zasklením Jednoduchá okna dřevěná EURO okno rozměry Ústav pozemního stavitelství 12

13 Jednoduchá okna plastová rám členěn do komor (nyní nejčastěji šesti a sedmi komorový profil) vznikají uzavřené tepelně izolační vzduchové mezery, příp. jsou i vyplněny tepelným izolantem řeší se zejména pevnost (výztuhy), odolnost vůči UV záření kotvení často pomocí příponek Jednoduchá okna plastová Plastové okno Pětikomorové s dvojitým zasklením Sedmikomorové s dvojitým zasklením Osmikomorové s trojitým zasklením Ústav pozemního stavitelství 13

14 Jednoduchá okna kombinovaná Dřevo-hliníkové Plast-hliníkové Plast-hliníkové Osazení oken Názvosloví jednotlivých části vodorovného řezu okna a připojení k ostění. Schéma připojení k parapetu. Z vnější strany se okno chrání okapničkou na rámu a parapetem pod oknem. Ústav pozemního stavitelství 14

15 Osazení oken Kotvení oken Montáž: Rám okna se kotví do zdiva pomocí kotev před prováděním omítek. Nutno zaručit těsnost oken proti proudění vzduchu a pronikání vody. Kotvení pomocí tzv. turbošroubu. Kotvení pomocí ocelové příchytky. Rozmístění kotev. Ústav pozemního stavitelství 15

16 Dveře a vrata Dveře uzavírají komunikační prostor pro chodce. Vrata uzavírají komunikaci pro vozidla. Prvky: pevná část (zárubně), pohyblivá část (křídlo). Umístění: vnitřní, vnější. Dle způsobu otevírání : levé, pravé. Materiál: dřevo, hliník, plast, sklo, kov Dveře vnitřní jednokřídlové: min. šířka mm podřadné místnosti domu komory, sklepy, hygienická zařízení 800 mm obytné místnosti 900 mm vstupní dveře do objektu (RD, menší BD), pro bezbariérový vstup Balkonové dveře: obdobná konstrukce jako okna Otevírání dveří: do komunikačních prostor vždy ve směru úniku z objektu. Součásti dveřního křídla: kování = závěsy, zámek. Vnitřní dveře Základní typy vnitřních zárubní Ústav pozemního stavitelství 16

17 Vnitřní dveře Ocelové zárubně C = mm (až 330 mm) Možnosti osazení zárubní Vnitřní dveře Obložkové zárubně Postup provádění Výšku stavebního otvoru je nutné měřit od dokončené podlahy (parkety, dlažba, koberce). Ústav pozemního stavitelství 17

18 Vnitřní dveře Typy otevírání dveří Skládací dveře Posuvné a zásuvné dveře Venkovní dveře vstupní Materiál: dřevo, plast, hliník. Zárubeň: rámová Vstupní dveře 1. Profil EURO 68 (78) Classic 2. Drážka pro odvětrání chladné zóny kolem skla 3. Kazeta nebo sklo jsou po celém obvodu hermeticky utěsněny silikonovým tmelem 4. Hliníkový práh 5. Hliníková výztuha prahu 6. Středové těsnění 7. Masivní profilovaná zasklívací lišta je připevněná skrytými sponami 8. Kazeta nebo izolační sklo vhodné sklo bezpečnostní, možnost kombinace se sklem dekoračním 9. Přídavné dorazové těsnění Ústav pozemního stavitelství 18

19 Venkovní dveře vstupní, balkonové Vstupní dveře plastové Vstupní dveře hliníkové Venkovní dveře balkonové Materiál: dřevo, plast, hliník. Zárubeň: rámová Ústav pozemního stavitelství 19

20 Venkovní dveře balkonové Otevíravé Sklopně posuvné Garážová vrata Sendvičová konstrukce s prolisy kazet, podélnými drážkami, středovým prolisem nebo bez prolisů. Plášť tvoří galvanizovaný plech o síle 0,53 mm s vnitřní polyuretanovou izolací a přerušenými tepelnými mosty. Sekční Rolovací Posuvná Ústav pozemního stavitelství 20

21 Povrchové úpravy Omítky prováděné ve fázi dokončovacích prací mají chránit konstrukci proti: - oděru, mechanickému poškození - vnějším vlivům (slunce, vítr, déšť) - biologickým vlivům plísně, houby - izolační doplňuje tepelně izolační a akustické vlastnosti stěn - estetické dotvářejí vzhled - hygienické nezadržují prach, snadno čistitelné Materiály pro výrobu omítek pojivo (vápno, cement, sádra) plnivo (písek, perlit) voda (čistá záměsová voda) přísady (zlepšení zpracovatelnosti, zpomalení tuhnutí, vodoodpudivost, tepelně izolační schopnost apod. Ústav pozemního stavitelství 21

22 Omítky Vnitřní omítky Omítání: na rovný navlhčený podklad v jedné nebo více vrstvách tzv. jádrová omítka a vrchní omítka. Tloušťka omítky dle počtu vrstev od 5 mm (jemná štuková na rovném podkladu) až 15 mm. Provádění: Ruční nebo strojní Druhy omítek jednovrstvé, vícevrstvé Vnější omítky Jsou vždy min. dvouvrstvé jádrová omítka a vrchní vrstva. Na vrchní vrstvu se nanáší buď: fasádní barva nebo tenkovrstvá strukturální omítka. Ty se podle pojiva rozlišují na: minerální silikátové silikonové akrylátové silikon-silikátové Omítky Vnější zateplovací systém ETICS zdroj: Stavební lepidlo, sklotextilní síťovina, stavební lepidlo Ústav pozemního stavitelství 22

23 Omítky Vnější zateplovací systém ETICS Parapetní profil Omítky Vnější zateplovací systém ETICS Dilatační profil Rohový profil Ústav pozemního stavitelství 23

24 Obklady Druh obkladů: vnitřní, vnější Materiál: keramické, kamenné, skleněné, dřevěné, kovové, plastové. Obklad keramický: základní rozměr (čtverec, obdélník 100, 200, 300 mm), soklová lišta doplňky: pro ochranu rohů a koutů lišty plastové nebo kovové Vnější obklad musí být málo nasákavý, mrazuvzdorný. Úprava povrchu: režné, glazované. Lepen do tmele (mrazuvzdozný) kontaktně nebo zavěšen na rošt (provětráná fasáda nebo sokl). Vnitřní obklad: obkladačky keramické bělninové. Povrch glazovaný. Použití: hygienické prostory nebo jinak namáhané povrchy stěn. Obklad lepen tmelem max. tl. 5 mm. Další povrchové úpravy Podhledy zavěšené podhledy jsou funkčním i estetickým prvkem v interiérech umožňují skrýt veškeré rozvody a konstrukce zavěšené pod stropem s možností kontroly rozlišují se pevné (např. v podkroví) a kazetové (demontovatelné) mohou působit i jako akustické podhledy Malby Finální úprava vnitřních povrchů stěn a stropů Funkce: zvýšení hygienických a estetických funkcí povrchu Druhy maleb dle složení a účelu: např. vápenná (hlinka), klihová, disperzní Nátěry, nástřiky Povrchová úprava konstrukcí splňující především ochranné funkce před vlhkostí, parazity, zářením, chemickými vlivy, nečistotou, extrémní teplotou apod. Dle účelu: nátěry stěn, stropů, prvků dřevěných(ochrana proti hnilobě), kovových (ochrana proti korozi, proti ohni) apod. Tapetování Materiál tapet: papírové, voskové, kožené, z plast. hmot, stříkané. Výhody: někdy snadná čistitelnost, případně i omyvatelnost, trvanlivost, bezprašné. Tapety jsou lepeny na suchý a hladký povrch (jakýkoli materiál) nebo stříkané Ústav pozemního stavitelství 24

25 Rozdělovací spáry Rozdělovací spáry Rozdělují stavební objekt a tím i stavební konstrukce ve svislém směru na menší tuhé celky s možností volného pohybu. Základní důvod pro toto členění stavby jsou objemové změny v konstrukcích nestejné sedání budovy Podle příčiny a směru pohybu konstrukce nebo části budovy rozdělovací spáry dělíme na: - dilatační směr pohybu vodorovný (horizontální) - posuvné směr pohybu svislý (vertikální) - pohybové směr pohybu horizontální i vertikální -stavební pracovní spára vynucená např. technologií prací Šířka dilatační spáry: L = L α θ p ale min. L = 20 mm L je délka prvku (konstrukce) v m α je teplotní součinitel délkové roztažnosti θ p je zatěžovací teplota ve C Ústav pozemního stavitelství 25

26 Rozdělovací spáry Rozdělovací spáry jsou buď rovné nebo se zalomením do tvaru drážek a polodrážek, které umožňují vodorovný a svislý pohyb. Způsob řešení rozdělovacích spár A. zdvojené konstrukce B. jednostranné kluzné uložení C. vykonzolování D. vložené pole A. A. B. Rozdělovací spáry C. C. D. D. Ústav pozemního stavitelství 26

27 Rozdělovací spáry v nenosných konstrukcích předsazené schodiště anglické dvorky vícevrstvé obvodové pláště atika ploché střechy Dilatační spáry Umožňují pohyb stavebního celku nebo konstrukcí ve směru horizontálním. Jedná se o objemové změny způsobené smršťováním a roztahováním materiálu konstrukce a tím i budovy. Příčina vzniku změna teploty prostředí (den/noc, léto/zima) a materiálu vzniká tahové napětí v konstrukci (vznik trhlin až destrukce konstrukce) chemické procesy v materiálech konstrukce (např. smršťování tuhnoucího betonu, tzv. reologické změny materiálu Objemové změny definujeme jako změny nevyvolávající změnu stavu napjatosti v konstrukci. Tedy dochází ke změnách rozměrů konstrukce a jejich prvků. Dilatační spára prochází svisle celým objektem nebo jeho ucelenou částí, ale min. přes 1 podlaží přes konstrukce vodorovné, odděluje konstrukce svislé, ale nikdy neprochází základy. Nejsou vystaveny velkým změnám teploty. Ústav pozemního stavitelství 27

28 Dilatační spáry Dilatační spáry Dilatační spára neprochází základovými konstrukcemi. Základ v místě dilatace objektu musí být vyztužen. Ústav pozemního stavitelství 28

29 Posuvné spáry Umožňují svislý pohyb stavebních celků navzájem. Procházejí celou výškou budovy od střechy. Včetně základů až na základovou spáru. Navrhujeme je při působení těchto vlivů: nerovnoměrné sedání objektu nepravidelné složení základové půdy. nerovnoměrné zatížení vlivem rozdílné výšky částí objektu nebo rozdílnou velikostí užitného zatížení části objektu (např. administrativa + sklady) různé typy nadzemní části budovy např. vedle sebe skelet a zděná část nebo část ocelová a betonová či ze dřeva. dodatečné změny okolního prostředí např. pokles hladiny spodní vody Pohybové spáry, stavební spáry Pohybové spáry Navrhují se u objektů, kde působí dynamické (měnící se) vlivy, musí procházet celým objektem včetně základových konstrukcí. Např. otřesy půdy vlivem seizmicity nebo v poddolovaném území. Stavební spáry Mají za účel oddělit dvě samostatné stavby nebo jejich části umístěné vedle těsně sebe např. vedle stávajícího domu postavím nový. Tloušťka stavební spáry 2 až 5 mm vyplníme ji např. dvěma vrstvami asfaltového izolačního pásu nebo deskou polystyrenu tl. 5 mm. Ústav pozemního stavitelství 29