Petr Kuchař ředitel odboru odbor hlavního architekta egov MV ČR. Ondřej Felix Digitální šampion ČR, odbor hlavního architekta egov MV ČR

Transkript

1 Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR Národní architektonický plán Architektonické vzory Role odboru Hlavního architekta egovernmentu Role jednotlivých OVM ve vztahu Národní architektuře Petr Kuchař ředitel odboru odbor hlavního architekta egov MV ČR Ondřej Felix Digitální šampion ČR, odbor hlavního architekta egov MV ČR Tomáš Kroupa, Petr Tiller, Pavel Hrabě, Tomáš Šedivec odbor hlavního architekta egov MV ČR

2 Obsah prezentace 1. Cíle Národní architektury ICT ve veřejné správě ČR 2. Principy budování NA ICT VS ČR (GEA) 3. Úloha OVM a OHA při budování NA ICT VS ČR 4. Architektonické vzory sdílených služeb egovernmentu 5. Projektové okruhy a hodnocení navrhovaných projektů IROP z pohledu OHA 6. Plán dalších architektonických prací a přehled následných kroků Přílohy Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 2

3 1. Cíle Národní architektury ICT ve veřejné správě ČR Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 3

4 Cíle Národní architektury ICT ve veřejné správě ČR Cílem připravované Národní architektury ICT veřejné správy ČR je zejména: zavést jednotný strukturovaný popis a komunikaci služeb veřejné správy a jejich ICT podpory, jako jeden z předpokladů dosažení cílů SR maximálně ochránit investice do prvků technologické a datové infrastruktury českého egovernmentu a urychlit jeho další rozvoj posunout Českou republiku nejprve mezi země, využívající GEA pro řízení svého egovernmentu jako ICT ve VS Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 4

5 Očekávaný užitek NA ICT VS ČR Různé zájmové skupiny (Stakeholders) dosáhnou různých přínosů: Centrální architekti egovernmentu (OHA a OEG) Ředitelé informatiky OVM Auditoři NKÚ a dalších Ředitelé projektů Řídící orgány strukturálních fondů Správci rozpočtu a to zejména využitím společného a sdíleného strukturovaného popisu ICT ve veřejné správě Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 5

6 Základní okruhy podkladových materiálů 1) Strategický rámec rozvoje VS (vláda ) - Implementační plány (vláda ) 2) Strategie rozvoje ICT služeb ve veřejné správě - materiál shrnuje strategické transformace egov a ICT v ČR - Dříve: Návrh opatření zvyšující efektivnost služeb VS a podpůrných ICT služeb. (Materiál MV projednávaný na tripartitě , následně na 1.zasedání RVIS, plánovaná k projednání vládou 4Q/2015). 3) Analýza souvisejících strategií (analytický projekt MV, 17 okruhů) - Smart Administration - Strategie služeb pro informační společnost - Digitální Česko - Související dokumenty EU např. regulace eidas - a další Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 6

7 Operativní cíle OHA pro NA ICT VS ČR Naplňovat Strategii rozvoje ICT služeb ve veřejné správě a využít NA ICT VS ČR ke kontrole kvality a správnosti podávaných žádostí o dotace ICT projektů Strukturovaně popsat a komunikovat změny NA ICT VS ČR vyvolané zejména realizací ÚEP, eidas, kybernetické bezpečnosti atd. Vyvinout a rozšířit metodiku tvorby a užití NA ICT VS ČR na bázi mezinárodních standardů a zkušeností Podpořit pilotní projekty NA ICT VS ČR v jednotlivých OVM a získat jejich zpětnou vazbu (např. aktuálně MPO a MsK) Šířit architektonické znalosti a sjednocovat VS ČR Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 7

8 2. Principy budování NA ICT VS ČR (GEA) Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 8

9 Enterprise Architecture Enterprise architecture (architektura úřadu) jako manažerská metoda je prostředkem pokorného a celostního poznávání organizace na podporu rozhodování, zejména při plánování strategických změn. Architektura úřadu představuje popis struktury a chování úřadu (kdo jsme), plánovaných změn (odkud a kam jdeme) a jejich informační podpory (k čemu nám je a má být ICT) Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 9

10 Východiska pro návrh metodiky TOGAF - je mezinárodně uznávaný rámec pro řízení tvorby Enterprise architektury ve společnostech využívajících prostředků informačních technologií. Původní koncept vznikl v USA, ale již více než deset let se používá po celém světě včetně České republiky. ArchiMate - je nezávislý grafický modelovací jazyk. O jeho správu se stará konsorcium Open Group, které ArchiMate vyhlásilo jako standard pro popis Enterprise architektury Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 10

11 Národní architektura ICT VS ČR a pojmy NA, NAR a NAP Národní architektura (NA) Národní architektonický rámec (NAR) Národní architektonický plán (NAP) je uplatněním metod a myšlení podnikové architektury na veřejnou správu ČR. Představuje souhrn lokálních architektur OVM a centrálních architektur egovernmentu. představuje myšlenkový koncept, metodiku postupu, sadu standardů, pomůcek a návodů pro tvorbu a údržbu NA a NAP. je popisem plánovaného cílového stavu NA v určitém časovém horizontu a plánem cesty, tj. implementačních kroků (programů a projektů), vedoucích ze současného stavu k dosažení stavu cílového. NAP je také soubor architektonických dat (modelů) a diagramů, udržovaných společně OHA a jednotlivými OVM, členěný na: architektury úřadů architektury sdílených řešení Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 11

12 Koncepce zavedení Národní architektury ICT VS ČR Správa a sdílení znalostí, vzdělávání a komunikace o NA Pravidla pro využívání NA Koncepce NA ICT VS ČR Koncepce řízení a kontroly NA Koncepce rámce NA (NAR) Koncepce rozvoje architekt. dovedností Plán postupu zavedení NA Legislativa NA Rámec Národní architektury - NAR Struktura Graf. jazyk Metamodel a taxonomie Akcelerátory Metoda Principy Architektura Sdílení Služba Governance Zákazník Efektivita Hodnota. Obsah Národní architektury - NAP Architektura stávajícího stavu As-Is Rozdíl Referenční NA Architektura cílového stavu To-Be Společná část NA VS ČR Individuální architektura Národní architektonický plán (NAP) tj. plán projektů na cestě k cílové architektuře (Roadmap) Sada nástrojů pro NA Řízení (management) NA Kontrola (Governance) NA Instituce a zdroje řízení, správy a rozvoje NA Pavel Hrabě Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 12

13 Architektura strategie a směřování Architektura výkonnosti Architektura rizik a bezpečnosti Architektura shody s pravidly Struktura domén obsahu Národní architektury ICT VS ČR Architektura výkonu a provozu veřejné správy Architektura informačních systémů Architektura IT (SW/HW) technologické infrastruktury Pavel Hrabě 2014 Architektura komunikační technologické infrastruktury Například: služby veřejné správy, agendové informační systémy, sdílené HW a SW platformy, Komunikační infrastruktura VS a Národní datová centra Vertikála domén NAP odpovídá TOGAF i ArchiMate, pouze zdvojuje (dělí) technologickou vrstvu. Ve výstupech NAP jsou vedle domén Výkonnosti a Bezpečnosti přítomny i domény Strategie a Standardizace/shody s pravidly. Struktura NAP odpovídá i FEA v2 a GEA-NZ 3.0.

14 Obsah Národní architektury ICT VS ČR typy modelů Referenční modely (RM) Představují nejlepší praxe (Best practices) aplikované na segmenty české VS Reference formy a klasifikace obsahu Individuální modely (IM) koncepce rozvoje organizací VS, vytvořené s metodickou podporou Národního architektonického rámce (NAR) a v souladu Národním architektonickým plánem (NAP) Společné (sdílené) modely ty součásti architektonických modelů, které organizace na různých úrovních veřejné správy musí nebo mohou sdílet Reference obsahu architektur Správa znalostí, vzdělávání a komunikace o NA Legislativa NA a pravidla používání NA Obsah Národní architektury ICT VS ČR Referenční modely NA Individuální modely NA Společné (sdílené) modely NA NAR Národní architektonický rámec Sada nástrojů pro NA Pravidla a instituce řízení NA Pavel Hrabě 2014 A dále metamodel modelů (MM), modely povinných architektonických vzorů (VM) až na úroveň řešení, anonymizované příklady modelů skutečných úřadů (PM). (Značení typů podléhá změně) Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 14

15 Definice rozsahu modelů 1 Individuální architektury (na úrovni enterprise) se modelují výhradně pro konkrétní úřad, a to na libovolné úrovni hierarchie veřejného sektoru. Výjimkou je modelování: klíčových centrálních sdílených prvků egovernmentu ČR vybraných klíčových prvků architektury EU jako jsou společné procesy, služby a aplikační nebo platformové komponenty na úrovni EU architektury na straně obecného (typového) klienta veřejné správy. Zde nejde o individuální, ale o referenční model. Výčet tzv. povinných modelujících subjektů, povinných modelů a pohledů (po etapách zavádění NA ICT VS ČR) bude dán právním předpisem (nařízením vlády, vyhláškou) Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 15

16 Definice rozsahu modelů - 2 Každý úřad bude vytvářet až tři samostatné modely rozdílného rozsahu z hlediska velikosti (záběru) modelovaného úřadu (enterprise): Vlastní model architektury úřadu (OVM) Společný model úřadu a všech jím kontrolovaných (a metodicky vedených) organizací Rozšířený model řadu s prvky od spolupracujících organizací, úřadů, kdekoli v systému veřejné správy (případně soukromé sféry) Centrální modely a vzory jsou převážně rozšířené, představují spolupráci centrálních a lokálních subjektů a systémů egovernmentu Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 16

17 Návrh etap zavedení NA ICT VS ČR Etapa 1: organizace budou mít povinnost předkládat pouze dílčí tzv. architektury schopností, spojené s obsahem projektů, u nichž budou žádat o souhlas odbor Hlavního architekta MV podle pravidel schvalování projektů IROP. kompletní architekturu úřadu dobrovolně modelovat pouze tzv. oficiální pilotní organizace Etapa 2: všechny ústřední správní úřady a úřady krajských samospráv a magistráty statutárních měst, včetně všech svých podřízených organizací s počtem zaměstnanců přesahujícím 100? zaměstnanců nebo s ročními výdaji na informatiku přesahujícími 10? mil. Kč nebo obsluhujících samoobslužně více než ? klientů. dobrovolnými průkopníky bude v etapě 2 řada měst a obcí kategorie ORP Etapa 3: aktivní užívání NA ve všech ústředních správních úřadech, všech krajských samosprávách a ORP a všech jimi zřizovaných nebo financovaných organizacích. Dobrovolníky budou organizace z ostatních oblastí veřejného sektoru Etapa 4: ostatní organizace veřejné správy a veřejného sektoru (fondy, zdravotní pojišťovny, nemocnice a mnoho dalších ) Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 17

18 Úroveň Segmentace individuálních modelů Národní architektury ICT VS ČR Šířka Čas Segmentová Strategická architektura architektura úřadu Segmentová architektura Schopnostní Schopnostní Schopnostní Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Segmentová Schopnostní architekturasegmentová Schopnostní architektura architektura architektura Schopnostní Schopnostní architektura Schopnostní Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura architektura architektura architektura Schopnostní Schopnostní Schopnostní Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura Schopnostní architektura architektura architektura architektura Strategická architektura vždy obsahuje v modelu celý úřad. Strategická architektura slouží ke strategickému plánování rozvoje informatiky na několik let dopředu. Segmentová architektura slouží modelování částí úřadu, které mají společné mechanismy fungování nebo budou předmětem společné změny několik vzájemně kolmých dimenzí segmentace pro hledání podobnosti a výlučnosti Architektura schopností je dílčí architektura určité oblasti externích, interních nebo průřezových schopností úřadu Je nejčastěji vytvářena ve spojení s konkrétní změnou a pro ni plánovaným projektem realizace Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 18

19 Celostátní architektury spravované OHA MV Nejvyšší úrovně modelované podnikové architektury úřadů představující celý veřejný sektor ČR a jeho jednotlivé základní složky. Zejména se tedy jedná o souhrnné pohledy na: Celkovou federovanou architekturu veřejné správy Celkovou architekturu státní správy Celkovou architekturu územní samosprávy» Celkovou architekturu krajských samospráv» Celkovou architekturu místních samospráv (ORP a nižších) Pracujeme na vzniku centrálního architektonického úložiště konzistentní databáze modelů a jejich objektů a vazeb včetně vícedimenzionálních indexů Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 19

20 Pravidla sdílení individuálních modelů architektur OVM mají vlastní zodpovědnost a pravomoc modelovat architekturu, mají lokální nástroj a úložiště modelů. Modely následně sdílejí s OHA v pravidelných cyklech. Centrální úložiště modelů federované NA ICT VS ČR spravuje a publikuje OHA Modely a diagramy se k uložení a publikaci posílají přes datové schránky Modely a diagramy se sdílejí ve standardu The Open Group ArchiMate Model Exchange File Format, OHA stanovuje typy, strukturu a klasifikaci modelů a diagramů a pravidla pro jejich publikaci Modely a diagramy budou indexovány podle více dimenzí s využitím principu Linked Open Data Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 20

21 Cyklus údržby architektur úřadů - doporučení, budoucí pravidla Všechny modely architektury AS IS a TO BE mají být průběžně a postupně aktualizovány, a to: Model AS IS jedenkrát ročně, typicky před sestavováním rozpočtu úřadu Model TO BE v návaznosti na rozpočtový výhled Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 21

22 3. Úloha OVM a OHA při budování NA ICT VS ČR Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 22

23 Funkce útvarů architektury jednotlivých OVM Architekti v týmu útvaru architektury úřadu mají realizovat nejméně těchto pět rozdílných, ale vzájemně se doplňujících a podmiňujících funkcí: Přirozený vzor a leader (metodik) tvorby Enterprise a Solution architektur v jednotlivých OVM v resortu (úřadu), tj. tvůrce a vykladač přizpůsobené metodiky, správce resortních sdílených znalostí (vzory, návody, referenční modely a praktické příklady) a správce prostředků pro sdílení architektonických znalostí (architektonické úložiště, portál, wiki, diskusní fóra, ) Enterprise a Solution Architect architektur (byznys, aplikačních, datových i technologických) centrálních sdílených (nebo jednotných) služeb a centrálních sdílených (nebo standardizovaných) systémů egovernmentu na úrovni resortu (úřadu). Lokální (interní) Enterprise Architekt úřadu a těch organizací úřadu (resortu), které jej o to požádají a kde nepostačí předchozí role rádce. Kontrolní orgán (jako stavební úřad) předběžně kontrolující vybrané vlastnosti v rámci resortu (úřadu) předkládaných IT projektů vůči zásadám NAP (vůči územnímu plánu) a vůči vyhlášeným standardům architektury řešení (jako ve stavebnictví vůči tzv. regulačnímu plánu). Auditní orgán stanovující požadovanou úroveň architektonické zralosti jednotlivých organizací resortu (úřadu), jejich architektonického oddělení a jeho procesů a governance a orgán kontrolující dosažení této úrovně v požadovaném čase a její zachování Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 23

24 Specifické funkce OHA MV ČR pro Národní architekturu ICT VS ČR Architekti v týmu OHA MV ČR, vzhledem ke své centrální zodpovědnosti, musí tytéž role naplňovat napříč celou veřejnou správou. K tomu se navíc přidává 5 funkcí, které jsou z podstaty pouze centrální a jsou svěřeny pouze OHA: Hlavní metodik tvorby, údržby a užití Národní architektury. Přirozený vzor a leader tvorby Enterprise a Solution architektur sdílených komponent veřejné správy Tvůrce (spolutvůrce) legislativy, spojené s Národní architekturou. Zástupce ČR v odpovídajících orgánech Evropské unie, např. ISA Akreditační a certifikační orgán definující povinný rozsah architektonických znalostí, schvalující akreditované kurzy a jejich poskytovatele, stanovující rozsah a podmínky certifikace jednotlivců. Celkový Enterprise Architekt veřejné správy (veřejného sektoru) jako celku nejširší možný Enterprise pohled. Správce celostátních architektur. Pro potřeby MV ČR jako OVM musí být architekti OHA doplněni lokálními Solution a Enterprise Architekty MV a jeho podřízených organizací Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 24

25 4. Architektonické vzory sdílených služeb egovernmentu Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 25

26 Architektonické vzory sdílených služeb egovernmentu Tento referenční model obsahuje následující pohledy: Centrální místo služeb CzechPOINT Datové schránky Elektronická identita Propojený datový fond Úplné elektronické podání Většina pohledů (zatím kromě CMS) představuje každou oblast jako As-Is a To-Be, a to z centrálního a z místního úhlu pohledu. Pohledy To-Be z perspektivy obecného lokálního AIS představují závazné architektonické vzory Ostatní pohledy jsou pro vysvětlující informaci Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 26

27 Rozcestník modelu Sdílených služeb egovernmentu

28 Centrální místo služeb - centrální pohled As-Is Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 28

29 Centrální místo služeb - centrální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 29

30 CzechPOINT - centrální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 30

31 CzechPOINT - Lokální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 31

32 IS Datových schránek - centrální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 32

33 IS Datových schránek - lokální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 33

34 Federované elektronické identity centrální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 34

35 Federované elektronické identity lokální pohled To-Be

36 Propojený datový fond - centrální pohled To-Be

37 Propojený datový fond lokální pohled To-Be

38 Úplné elektronické podání centrální pohled To-Be Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 38

39 Úplné elektronické podání lokální pohled To-Be

40 5. Projektové okruhy a hodnocení navrhovaných projektů IROP z pohledu OHA Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 40

41 Seznam projektových okruhů Implementačního plánu pro strategický cíl 3 Číslo a název projektového okruhu Garant Určení / financování 1. Správa, řízení egovernmentu (včetně systému pro řízení NAP) MV a MF Pouze na financování z OPZ 2. Informační a ICT gramotnost a systémy pro vzdělávání MV Pouze na financování z OPZ 3.1 Úplné elektronické podání MV Plánovaná výzva v roce Kontaktní místa MV Plánovaná výzva v roce Elektronizace odvětví: elegislativa, esbírka MV Plánovaná výzva v roce Elektronizace odvětví: eculture MK, kraje egovernment - resortní 3.5 Elektronizace odvětví: eeducation MŠMT, kraje egovernment - resortní 3.6 Elektronizace odvětví: sociální služby, pojištění, dávky MPSV egovernment - resortní 3.7 Elektronizace odvětví: ehealth MZd, kraje egovernment - resortní 3.8 Elektronizace odvětví: výběr daní a pojištění MF egovernment - resortní 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice MSp egovernment - resortní 3.10 Elektronizace odvětví: eprocurement MMR egovernment - resortní 3.11 Elektronizace odvětví: earchivace (NDA) MV (NA) Plánovaná výzva v roce Zpřístupnění obsahu, transparentnost, opendata MV egovernment průřezové 5.1 Rozšíření, propojení a konsolidace datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání dle jednotlivých agend MV, Správa základních registrů Plánovaná výzva v roce Prostorová data a služby MV, CUZAK egovernment resortní 6.1 Technologická a komunikační infrastruktura (datová centra) 6.2 Bezpečnost a krizové řízení Elektronizace podpůrných procesů Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR provozující IS k podpoře komunikační systémy 41a MV MV, kraje Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura Specifické informační a komunikační systémy a infrastruktura 6.3 Sdílitelné služby technologické infrastruktury (virtualizace) MV Zatím neurčeno 7. Kybernetická bezpečnost NBÚ Plánovaná výzva v roce Elektronická identita MV egovernment průřezové 8.2 Elektronické doručování a ekvivalence dokumentů (eidas) MV egovernment průřezové MV, MF a další resorty procesů Specifické informační a infrastrukturu

42 Popis řešení projektu Podstatné procesní, aplikační, technické a technologické aspekty projektu přes všechny čtyři vrstvy architektonické vize egovernmentu, výhody a nevýhody těchto předpokládaných řešení, vyplývající technická rizika pro realizaci a podmínky následného provozu a údržby: Enterprise architektura projektu samotného prokázání dodržení metodik, standardů a vzorů Národního architektonického plánu veřejné správy ČR Pozice navrhovaného řešení v kontextu stávající a cílové enterprise architektury úřadu a navazujících subjektů veřejné správy Způsob využití sdílených prvků architektur úřadu a egovernmentu, resp. případný přínos k vytvoření nových sdílených služeb Podrobnější architektura řešení projektu, jeho funkční a ne-funkční specifikace. Stanovení úrovně dodávky služeb realizovaných projektem s dodržením minimálních požadovaných standardů Popis následné technické a technologické podpory realizovaného řešení a způsobu jejího zajištění Požadavky specifické pro konkrétní projektový okruh či výzvu, například pro ÚEP: Přehled způsobu realizace povinných a případných dalších komunikačních kanálů ÚEP Popis základních fází procesu ÚEP s potvrzením dodržení minimálních standardů

43 Enterprise architektura projektu samotného Úkolem předkladatele je v této architektuře představit prvky řešení na všech vrstvách tzv. čtyřvrstvé vize architektury egovernmentu, jejich stávající a plánovanou existenci a vzájemné vztahy. Zejména je potřebné uvést: Funkce úřadu, procesy a služby veřejné správy (pro externí a interní klienty), které budou řešením podporovány. Role uživatelů řešení a komunikační kanály, kterými budou klienti službu VS využívat. Aplikační komponenty, jejich základní aplikační funkce a aplikační rozhraní na ostatní komponenty (interní a externí z pohledu úřadu). Aplikační služby poskytované do byznys vrstvy. Technologické komponenty a platformové (IT) služby datového centra Technologické komponenty a služby komunikační infrastruktury Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 43

44 Pozice řešení v kontextu enterprise architektury úřadu Pro kontext úřadu je nutné na každé z vrstev architektury umístit prvky architektury projektu do celkové mapy příslušné vrstvy architektury úřadu a ukázat na souvislosti. Například: jak souvisí implementovaná služba s ostatními službami úřadu, jak nová služba využívá sdílené komunikační kanály úřadu (přepážky, CzechPOINT, portál apod.), zda nově implementovaná aplikační komponenta je první svého druhu v úřadu nebo zda vzniká duplicita, multiplicita - a proč zda řešení sdílí infrastrukturu úřadu, případně proč ne Postupně budou pro usnadnění k dispozici referenční mapy jednotlivých vrstev architektury, zpřesňované pilotními projekty Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 44

45 Způsob využití sdílených prvků architektury úřadu a egovernmentu V textech a diagramech architektury je třeba vyjádřit: V byznys (procesní) vrstvě vztah funkcí, procesů a služeb veřejné správy, zahrnutých do projektu, k existujícím nebo plánovaným sdíleným službám veřejné správy. V aplikační vrstvě vztah k následujícím existujícím a připravovaným centrálním a sdíleným systémům a aplikačním službám: ZR (ISZR, ROB, ROS, RUIAN, RPP, ORG) Agendové systémy přispívající do Propojeného datového fondu CMS/KIVS, NDC, CzP, egsb, elegislativa, esbírka, JIP/KAAS, eop, JIP/SPFO, JIP/SPPO, ISDP, ISDS, ISoISVS, NDA, OpenData, PVS, SPA, MůjArchiv a KYB. V technologické vrstvě vztah projektu k existujícím nebo připravovaným sdíleným IT službám Národních datových center, případně dalším sdíleným IT službám. Ve vrstvě komunikační infrastruktury vztah prvků infrastruktury projektu ke sdíleným prvkům komunikační infrastruktury egovernmentu Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 45

46 6. Plán dalších architektonických prací a přehled následných kroků Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 46

47 Následné kroky implementace NA VS ČR z pohledu OHA Příprava zadání dalších výzev pro ICT projekty Semináře a kurzy k modelu Architektonické vzory sdílených služeb egovernmentu Pokračování v tvorbě referenčních modelů a architektonických vzorů Podpora pilotních projektů Koordinace metodik modelování na MV ČR a dále napříč resorty Příprava změn legislativy pro uzákonění NA Komunikace průběžných výstupů s komunitou architektů veřejné správy Vybudování veřejné Knihovny NA Posilování týmu NA na OHA a podpora budování útvarů architektury v OVM Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 47

48 Děkujeme Vám za pozornost, Petr Kuchař Ondřej Felix Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 48

49 Příloha Vysvětlení zkratek v systému klasifikace modelů a pohledů Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 49

50 Klasifikace a značení modelů NA ICT VS ČR Organizace VS a jejich modely jsou pro účely sdílení, řízení a governance NA ICT VS ČR klasifikovány v těchto skupinách dimenzí: Klasifikace modelovaných (modelujících) subjektů veřejného sektoru Klasifikace architektonických modelů Klasifikace pohledů na model Zvláštní formou klasifikace úřadů a jejich modelů je: Segmentace úřadů a modelů podle podobnosti Realizace se předpokládá množinou indexů implementovaných jako OpenData sety. OHA stanovuje standardy pojmenování a klasifikace modelů Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 50

51 Klasifikace úřadů: Klasifikace modelů Název atributů úřadu Význam atributu Hodnoty atributu POZICE Pozice ve struktuře VS ČR EUN, CNT, ÚSU, KRJ, (PRG), (STM), ORP, OST, PRV, KLI, OVM KÓD ORGANIZACE ROZSAH Jednoznačný kód organizace ze seznamu OVM Vlastní, společná nebo rozšířená architektura úřadu Kód organizace dle seznamu OVM VLST, SPOL, ROZS NÁZ_ROZS Název rozšíření text Klasifikace typů modelů: Název atributů modelu Význam atributu Hodnoty atributu DRUH Druh (účel, typ) modelu (metamodel, referenční, vzorový, příkladový, individuální) MM, RM, VM, PM a IM Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 51

52 Klasifikace pohledů na modely Název atributů pohledu ÚČEL Význam atributu Členění pohledů uvnitř modelu (enterprise) architektury úřadu. Týmž atributem jsou vyjádřeny i architektury nižší úrovně architekturu řešení (SOL) a design řešení (DES). Hodnoty atributu STR, SGM, SCH, SOL, DES FÁZE (Typ, Rok) Případně dvojice: FÁZE_TYP FÁZE_DATUM DOMÉNA ARTEFAKT_TYP ÚHEL_POHLEDU Vztah pohledu vzhledem k časové ose (minulé, současné, budoucí přechodové a cílové architektury). Období záměru fáze architektury (vyjádření minulosti, současnosti nebo budoucnosti AS2013, TB2020). Bez uvedení představuje neznámou minulost nebo cílovou budoucnost v nekonečnu. Označení převažující domény (vrstvy) pohledu na model (zkratky z angličtiny) Stanovuje kódem, zda klasifikovaný pohled je jedno-, dvourozměrný nebo grafický, tedy katalog, matice nebo diagram. Název (kód) typu úhlu pohledu (definice pohledu) např. aplikační katalog, mapa schopností, matice CRUD, a další ASrrrr, TBrrrr MS, BA, AA, DA, TA, IA, SA, PA, IM KT, MX, DG Bude vytvořen číselník úhlů pohledů (viewpoints) NÁZEV_POHLEDU Název pohledu na model (konkrétní instance), je-li třeba text DETAIL Míry podrobnosti variant pohledů téhož úhlu pohledu na L0, L1 a L model Národní architektura ICT ve veřejné správě ČR 52