ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

Transkript

1 REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

2 Obsah Seznam použitých zkratek... 4 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ IDENTIFIKACE Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad Stručná charakteristika programu PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém pokroku operačního programu Finanční údaje Informace o rozpisu využití fondů Pomoc podle cílových skupin Vrácená nebo znovu použitá pomoc Kvalitativní analýza Informace o souladu s právními předpisy Společenství Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Shrnutí vážných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v článku 62 odst. 1 písm. d) bodu i) Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Globální akční plán a související změny v nastavení řídících a kontrolních systémů Personální zajištění Nesrovnalosti Indikátory Policejní vyšetřování Vytýkací dopis od EK, pozastavení ROP SZ Přijaté změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění programu Změny v provádění programu Případná podstatná změna podle článku 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Doplňkovost s jinými nástroji Monitorování a vyhodnocení Monitorovací systém Indikátorová soustava Evaluační aktivity PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Dosažení cílů a analýza pokroku Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění

3 3.2 Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Dosažení cílů a analýza pokroku Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost Dosažení cílů a analýza pokroku Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Dosažení cílů a analýza pokroku Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 5 Technická asistence Dosažení cílů a analýza pokroku Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění TECHNICKÁ POMOC Obecné informace Realizace projektů TA Analýza v oblasti zajištění administrativní kapacity INFORMOVÁNÍ A PROPAGACE Projekty Publicita a absorpční kapacita v letech Projekt Publicita a absorpční kapacita v roce Obecný popis komunikačních aktivit Konkrétní realizace VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OSVĚDČENÉ POSTUPY Pracovní skupiny Externí pracovní skupiny Interní pracovní skupiny Strategie ÚRR SZ Další interní opatření PŘÍLOHY

4 Seznam použitých zkratek AFCOS BENEFIT7 CR CRR Anti Fraud Co-ordinating Structure evropská síť pro komunikaci s Evropským úřadem pro potírání podvodných jednání webová žádost cestovní ruch Centrum pro regionální rozvoj České republiky CSSF14+ centrální systém strukturálních fondů pro programové období CZK CZV ČHMÚ ČR ČSÚ DPH EIA EK ERDF ES EU EUR FS HDP ICT IDS IOP IPRM IROP IS KP14+ KV LD MAS MěÚ česká koruna, měnová jednotka České republiky celkové způsobilé výdaje Český hydrometeorologický ústav Česká republika Český statistický úřad daň z přidané hodnoty posuzování vlivů na životní prostředí Evropská komise European Regional Development Fund Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské společenství Evropská unie euro, měnová jednotka Evropské unie Fond soudržnosti hrubý domácí produkt information and communication technology informační a komunikační technologie integrovaný dopravní systém Integrovaný operační program integrovaný plán rozvoje města Integrovaný regionální operační program informační systém(y) informační systém konečného příjemce pro programové období koordinační výbor linková doprava místní akční skupina městský úřad 4

5 MF MFTK MHD MIS/DWH MITIS MMR MONIT7+ Ministerstvo financí Metodika finančních toků a kontroly programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu na programové období městská hromadná doprava manažerský informační systém (MIS) na úrovni MSC2007 vytvořený na základě datového skladu (Data Warehouse DWH) informační systém Ministerstva pro místní rozvoj pro správu uživatelských účtů, pro hlášení chyb aplikací a pro zadávání rozvojových požadavků na aplikace Ministerstvo pro místní rozvoj informační systém Řídicího orgánu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad MS2014+ monitorovací systém pro programové období MSC2007 monitorovací systém Central pro programové období MV ROP SZ NOK NP NPR NSRR NUTS OAP OLAF OMEŘ OP OPLZZ OPTP OPVK OR ORKP OZKO PAS PCO PO Monitorovací výbor Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad Národní orgán pro koordinaci navazující projekt Národní program reforem České republiky Národní strategický referenční rámec La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques územně statistická jednotka v rámci Evropského společenství Oddělení administrace projektů Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Evropský úřad pro potírání podvodných jednání Oddělení metodického řízení Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Technická pomoc Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost obchodní rejstřík Oddělení realizace a kontroly projektů Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pověřený auditní subjekt Platební a certifikační orgán prioritní osa 5

6 PP PPS PS JMS PSN PT REZZO ROP ROP SZ RR SZ ŘKV ŘO ŘO ROP SZ SF počáteční projekt purchasing power standard standard kupní síly Pracovní skupinu pro jednotný monitorovací systém Pracovní skupina pro nesrovnalosti prioritní téma Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší regionální operační program(y) Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad řídicí a koordinační výbor řídicí orgán(y) Řídicí orgán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad strukturální fondy SFC2007 System for Fund Management in the European Community informační systém Evropské komise pro programové období SRN SW TA ÚOHS ÚOOZ ÚORP ÚRR SZ VIOLA VRR ZS ZVZ ŽP Spolková republika Německo software technická asistence Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Útvar pro odhalování organizovaného zločinu územní odbor realizace programu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad informační systém Platebního a certifikačního orgánu Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad zprostředkující subjekt(y) zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách životní prostředí 6

7 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Závěrečná zpráva o provádění operačního programu v období poskytuje kompletní souhrn informací o průběhu realizace ROP SZ. V následujících kapitolách je popsána stručná charakteristika programu, podrobné informace o věcném a finančním pokroku, a to jak za celý operační program, tak za jednotlivé prioritní osy. Specifická pozornost je věnována územím se soustředěnou pomocí státu. V rámci kvalitativní analýzy je zhodnoceno naplňování globálních a operačních cílů prioritních os, řešen přínos operačního programu k horizontálním cílům EU a k cílům Lisabonské strategie. V samostatné kapitole jsou popsány problémy, které ovlivnily implementaci operačního programu a opatření přijatá k řešení těchto skutečností. Součástí závěrečné zprávy je také vysvětlení použití technické pomoci a přehled realizovaných aktivit v oblasti komunikace, propagace a evaluací. Údaje o finančním pokroku jsou uváděny v EUR za zdroj příspěvek EU, v některých případech také za celkové způsobilé výdaje. V průběhu let vyhlásil ÚRR SZ 68 výzev. Z důvodu pozastavení činností ŘO ROP SZ od června 2012 do září 2013 došlo ke zrušení 14 výzev z let 2011 a 2012, jejichž podané projektové žádosti byly vyřazeny z administrace. Výzva č. 39 na projekty technické pomoci nebyla vyhlášena. Přehled výzev podle oblastí podpory je uveden v kapitole Kvalitativní analýza, podrobné vyhodnocení výsledků výzev je uvedeno v kapitole 3 Provádění podle prioritních os. Zde jsou také uvedeny podrobnější specifikace projektů a informace o vztahu vybraných projektů k partnerství, horizontálním tématům, earmarkingu a k vazbě na NSRR. V rámci všech vyhlášených výzev bylo podáno 1390 projektových žádostí s celkovým finančním objemem 1 608,7 mil. EUR (příspěvek EU). V průběhu následných administrativních kontrol a hodnocení bylo vyřazeno 808 projektových žádostí. Smlouva o poskytnutí dotace byla uzavřena s 582 projekty s finančním objemem 774,4 mil. EUR (příspěvek EU), což činí 48,14% podíl k podaným projektovým žádostem. Z těchto projektů bylo v průběhu další administrace nedokončeno ze strany příjemce, ukončeno ze strany ŘO/ZS nebo pozastaveno 45 projektů, ve finančním objemu 38,6 mil. EUR, což činí 4,99% podíl k zasmluvněným projektům. V letech bylo příjemcům proplaceno 703,5 mil. EUR (příspěvek EU). Proplacení, v některých případech pouze částečné, se týkalo 546 projektů, což představuje 90,85% podíl k zasmluvněným projektům podle finančního objemu. Plně finančně ukončených projektů bylo 535, 2 projekty se nacházejí ve stavu realizace, 9 projektů v objemu 4,1 mil. EUR bylo částečně proplaceno, ale následně staženo ze strany příjemce, ukončeno ze strany ŘO/ZS nebo pozastaveno. Ve finančním vyjádření činí těchto 9 projektů 0,58% podíl k proplaceným projektům. Finanční prostředky za příspěvek EU zahrnuté do souhrnných žádostí zaúčtovaných v PCO činily 703,4 mil. EUR, což činí 99,33% podíl k alokaci tohoto zdroje. Od roku 2009 do 2016 bylo certifikováno 591,2 mil. EUR výdajů, což představuje 83,49% podíl k celkové alokaci ROP SZ (příspěvek EU). Realizace ROP SZ byla negativně ovlivněna skutečnostmi, které měly nepříznivý dopad na značnou část procesů včetně plnění pravidla n+3/n+2. V březnu 2011 byla ze strany PCO dočasně pozastavena certifikace výdajů všech projektů ROP SZ. Jejím důvodem bylo zahájení vyšetřování bývalého ředitele ÚRR SZ Petra 7

8 Kušnierze. V září 2013 byla refundace a certifikace výdajů ze strany PCO obnovena. Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Finanční údaje. V červnu 2012 došlo na základě doporučení MMR a MF ČR k pozastavení činností ŘO ROP SZ, které pro ROP SZ znamenalo pozastavení vyhlašování výzev, příjmu žádostí o dotaci, procesu hodnocení a schvalování projektů a podepisování smluv o poskytnutí dotace. Ze strany MMR bylo také pozastaveno poskytování prostředků na předfinancování ROP SZ ze státního rozpočtu. K obnovení činnosti ŘO ROP SZ došlo v září 2013, zároveň došlo k obnově poskytování prostředků na předfinancování ROP SZ ze strany MMR. Tímto vývojem bylo ovlivněno také plnění pravidla n+3/n+2, které se podařilo splnit pro čerpání alokací za roky 2008 až V roce 2014 se i přes přijatá opatření nepodařilo naplnit limit čerpání a konečná výše automatického zrušení závazku činila EUR. K datu uzavření účtů ze strany PCO bylo ze strany ŘO ROP SZ vyčísleno nedočerpání ve výši cca mil. EUR. Přehled čerpání podle prioritních os a oblastí podpory je uveden v tabulkách č.1-4. Manažerské shrnutí tab. č. 1: Reálný pokrok ROP SZ od počátku programového období (příspěvek EU) Prioritní osa / oblast podpory Podané projektové žádosti Počet EUR Počet EUR Vyřazené projektové žádosti Podíl v % k Podíl v % k podaným PŽ podaným PŽ dle počtu dle EUR a b c d c/a d/b , ,68 22,37 15, , ,05 56,27 61, , ,65 40,00 34,49 Prioritní osa , ,38 47,19 42, , ,07 49,06 50, , ,24 69,05 72,26 Prioritní osa , ,31 66,42 71, , ,87 25,81 33, , ,69 45,16 39,96 Prioritní osa , ,55 35,48 35, , ,28 71,13 56, , ,23 65,52 62, , ,14 61,49 52,90 Prioritní osa , ,64 66,59 58, ,26 0 0,00 0,00 0, , ,51 33,33 16,59 Prioritní osa , ,51 17,39 1,54 Celkem , ,40 58,13 47,48 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k Pozn.: U vyřazených projektových žádostí použit pro přepočet kurz 27,045 CZK/EUR. Vyřazené projektové žádosti zahrnují stavy projektů S1,N11,N12,N13,N2,N4,N S1-Vráceno k přepracování do Benefit7, N11-Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti, N12-Projektová žádost nesplnila formální náležitosti, N13-Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice, N2-Projekt nedoporučen / neschválen, N4-, N5-Projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí / podpis Smlouvy. 8

9 Manažerské shrnutí tab. č. 2: Reálný pokrok ROP SZ od počátku programového období (příspěvek EU) Prioritní osa / oblast podpory Počet EUR Podíl v % k podaným PŽ dle počtu Podíl v % k podaným PŽ dle EUR e f e/a f/b g h g/e h/f ,52 77,63 77, ,60 5,08 4, ,92 43,73 33, ,75 1,64 1, ,39 60,00 61, ,21 7,41 6,61 Prioritní osa ,83 52,81 52, ,56 3,83 4, ,78 50,94 45, ,17 11,11 10, ,55 30,95 24, ,82 0,93 1,21 Prioritní osa ,33 33,58 24, ,99 2,96 1, ,91 74,19 60,79 0 0,00 0,00 0, ,17 54,84 53, ,74 11,76 7,01 Prioritní osa ,08 64,52 58, ,74 5,00 1, ,81 28,87 41, ,86 17,86 13, ,70 34,48 37, ,73 22,50 14, ,68 38,51 42, ,26 19,30 33,71 Prioritní osa ,19 33,41 39, ,85 19,61 15, ,46 100,00 99,94 0 0,00 0,00 0, ,61 66,67 83,15 0 0,00 0,00 0,00 Prioritní osa ,07 82,61 98,39 0 0,00 0,00 0,00 Celkem ,50 41,87 48, ,14 7,73 4,99 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k Pozn.: Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou(dodatkem) zahrnují stavy projektů N6,N7,N8,P45,P6,P7,P8. 2 Projekty pozastavené/ukončené/stažené zahrnují stavy projektů N6,N7,N8. 2 Manažerské shrnutí tab. č. 3: Reálný pokrok ROP SZ od počátku programového období (příspěvek EU) Prioritní osa / oblast podpory Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) Proplacené projekty příjemcům (vyúčtované prostředky) Počet EUR Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) pozastavené/ukončené/stažené příjemcem nebo ze strany ŘO i j i/e j/f k l k/i l/j ,90 94,92 93,63 0 0,00 0,00 0, ,97 98,36 94,71 0 0,00 0,00 0, ,99 96,30 86, ,40 3,85 0,14 Prioritní osa ,86 97,02 91, ,40 0,88 0, ,86 92,59 89, ,34 4,00 2, ,81 99,07 92,60 0 0,00 0,00 0,00 Prioritní osa ,67 97,78 92, ,34 0,76 0, ,86 100,00 95,65 0 0,00 0,00 0, ,51 88,24 91,81 0 0,00 0,00 0,00 Prioritní osa ,37 95,00 94,64 0 0,00 0,00 0, ,90 87,50 86, ,15 6,12 3, ,38 82,50 87, ,55 6,06 3, ,44 82,46 62, ,42 2,13 1,52 Prioritní osa ,72 84,31 85, ,12 4,65 3, ,24 100,00 75,88 0 0,00 0,00 0, ,65 100,00 69,07 0 0,00 0,00 0,00 Prioritní osa ,89 100,00 75,35 0 0,00 0,00 0,00 Celkem ,51 93,81 90, ,86 1,65 0,54 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k Pozn.: U projektů pozastavených, ukončených, stažených příjemcem nebo ze strany ŘO použit pro přepočet kurz 27,045 CZK/EUR. Projekty proplacené příjemcům zahrnují stavy projektů N6,N7,N8,P45,P6,P7,P8. 2 Projekty pozastavené/ukončené/stažené zahrnují stavy projektů N6,N7,N N6-Projekt pozastaven, N7-Projekt nedokončen / stažen, N8-Rozhodnutí/Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS, P45-Projekt v realizaci, P6-Financování projektu ukončeno, P7-Výdaje projektu certifikovány, P8-Projekt finálně uzavřen. Počet Podíl v % k Podíl v % k zasmluvněným zasmluvněným dle počtu dle EUR Počet EUR EUR Podíl v % k Podíl v % k zasmluvněným zasmluvněným dle počtu dle EUR Proplacené projekty pozastavené/ukončené/stažené příjemcem nebo ze strany ŘO Podíl v % k Podíl v % k proplaceným proplaceným dle počtu dle EUR 9

10 Manažerské shrnutí tab. č. 4: Reálný pokrok ROP SZ od počátku programového období (příspěvek EU) Alokace Souhrnné žádosti - zahrnuté ŽoP /zaúčtované v PCO Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) Prioritní osa / oblast podpory Podíl v % k Podíl v % k EUR EUR EUR alokaci alokaci m n n/m o o/m , ,90 97, ,92 78, , ,97 102, ,80 89, , ,29 132, ,66 111,20 Prioritní osa , ,16 108, ,38 91, , ,86 114, ,43 79, , ,81 99, ,69 89,43 Prioritní osa , ,67 100, ,12 89, , ,86 94, ,46 81, , ,51 70, ,82 56,65 Prioritní osa , ,37 87, ,28 73, , ,90 91, ,37 73, , ,38 115, ,59 94, , ,44 82, ,46 66,41 Prioritní osa , ,72 97, ,42 78, , ,24 107, ,29 93, , ,65 100, ,10 84,37 Prioritní osa , ,89 106, ,39 92,35 Celkem , ,81 99, ,59 83,49 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k Manažerské shrnutí graf č. 1: Reálný pokrok ROP SZ od počátku programového období (příspěvek EU) Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k

11 1. IDENTIFIKACE OPERAČNÍ PROGRAM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Dotčený cíl Dotčená způsobilá oblast Konvergence CZ04 Programové období Číslo programu (CCI) Název programu Období, za nějž se zpráva podává Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem 2007CZ161PO008 Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad programové období Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad Region soudržnosti Severozápad je situován ve střední Evropě v České republice na hranici se Spolkovou republikou Německo. V rámci ČR sousedí s regiony Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod, na severu a západě potom se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko (SRN). Obr. č. 1: Region soudržnosti Severozápad na mapě ČR Liberecký Karlovarský Severozápad Ústecký Královehradecký Hl.m. Praha Středočeský Plzeňský Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Jihočeský Jihomoravský Zlínský Zdroj: Programový dokument ROP SZ Polohu regionu lze v kontextu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Region leží svojí severovýchodní částí na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. Výhody plynoucí z polohy regionu jsou ale značně limitovány špatnou dopravní dostupností jak z vnitrozemí, tak vzhledem k nízké propustnosti hranic i ze zahraničí. Pouze malá část regionu podél labské rozvojové osy je s hlavním městem Prahou a vnitrozemím propojena odpovídajícím způsobem dálnicí D8 a I. národním tranzitním železničním koridorem. 11

12 Severozápad je regionem s vysokou mírou urbanizace. Ve městech žije okolo 80 % celkové populace (oproti 70 % na celorepublikové úrovni) viz indikátory kontextu (tab. č. 9). Karlovarský kraj vykazuje po Praze největší podíl městského obyvatelstva. Struktura osídlení je polycentrická, tzn. že na rozdíl od jiných regionů nemá region Severozápad dominující centrum. Funkci pólů rozvoje tak plní šest velkých měst s až obyvateli. Tab. č. 1: Póly rozvoje regionu Severozápad Počet obyvatel Město k k Ústí nad Labem Most Děčín Teplice Karlovy Vary Chomutov Zdroj: ČSÚ k Následující souhrnná tabulka uvádí základní charakteristiky regionu Severozápad, České republiky a rovněž také srovnání uvedených ukazatelů se zeměmi EU. Tab. č. 2: Základní charakteristiky regionu Severozápad v porovnání s EU a ČR (v letech 2006, 2010 a 2014) EU (28) ČR* Region Severozápad* Ukazatel/území Počet obyvatel k (mil. obyv.) 498, ,3 10,3 10,5 10,5 1,13 1,14 1,12 Hustota obyvatelstva 2 na km HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS HDP v běžných cenách na obyvatele ,4 84,4 69,8 67,9 62,7 v PPS (% z EU 27) HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR HDP v běžných cenách na obyvatele ,5 57,9 53,5 44, ,7 v EUR (% z EU 27) Meziroční nárůst HDP (v %) 3,3 2,1 1,5 6,9 2,3 2 3,3-2,2 0,4 Míra zaměstnanosti (v %) Míra nezaměstnan. (v %) 68,9 68,6 69, ,2 55,7 53, ,2 9,6 10,2 7,1 7,3 6, ,8 12

13 Ukazatel/území Struktura zaměstnanosti dle sektorů EU (28) ČR* Region Severozápad* zemědělství 5,7 5,4 5,0 3,6 3,1 2,7 2,6 2,4 1,9 - průmysl 24,7 22,8 21,9 40,0 38,0 38,0 42,6 42,0 39,3 - služby 69,5 71,8 73,1 56,4 58,9 59,2 54,8 55,6 58,8 * Údaje pro ukazatele HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS, HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS (% z EU 27), HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR a HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR (% z EU 27) jsou k datu Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastí propočty k Graf č. 1: Vývoj HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR (% z EU 28) porovnání EU, ČR a regionu Severozápad (období ) Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastí propočty k (údaje za ČR a region Severozápad jsou k datu ) Pozn.: Oproti výročním zprávám za roky jsou nyní (a ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2014) údaje vykazovány v EUR (nikoliv v PPS), a to z důvodu změny metodiky u výpočtu údajů v PPS (historické přepočítané hodnoty před změnou metodiky nejsou k dispozici). Území regionu Severozápad se po správní stránce člení na 2 kraje (NUTS 3): Karlovarský a Ústecký. Region Severozápad se dále dělí na 10 okresů (NUTS 4) a 486 obcí (NUTS 5). V regionu Severozápad žije asi 1,13 mil. obyvatel, což představuje přibližně 1/10 populace ČR. Region Severozápad je co do počtu obyvatel nejmenším regionem v ČR. Průměrná hustota zalidnění cca 130 osob/km 2 se rovná celostátnímu průměru. Území regionu Severozápad se vyznačuje značnými vnitřními rozdíly v koncentraci obyvatel, kdy hustota zalidnění severovýchodní části (průmyslové) je téměř dvojnásobná oproti jihozápadní části (lázeňské oblasti) regionu. 13

14 Obr. č. 2: Přehled vybraných měst v regionu Severozápad dle počtu obyvatel Zdroj: Programový dokument ROP SZ Polycentrický charakter osídlení pak zdůrazňuje význam dopravy mezi jednotlivými městy. Pro celý region Severozápad má zásadní význam doprava z rozptýleného zbytku malých sídel do velkých a středních měst, tedy do měst s více než obyvateli, respektive s až obyvateli. Skutečnost, že s výjimkou Ústí nad Labem ( obyvatel) jsou ostatní póly rozvoje relativně malé ( až obyvatel), vede k závěru, že význam městské dopravy ve srovnání s životně důležitou rolí meziměstské dopravy je relativně menší. Transformace ekonomiky a restrukturalizace výroby po roce 1989 vedly mj. k rozsáhlým změnám odvětvové struktury a ke změnám v rozmístění hospodářských aktivit ekonomické základny regionu Severozápad. Ve stejném období došlo také k výraznému snížení zaměstnanosti v priméru a částečně i sekundéru, vzrostla zaměstnanost ve službách. Ekonomická váha regionu Severozápad byla v minulosti výrazně nadprůměrná. Tento region patřil k vysoce průmyslovým regionům s důrazem především na těžbu nerostných surovin, energetiku a další odvětví těžkého průmyslu (např. strojírenství a chemický průmysl) a na zemědělskou velkovýrobu. Tyto činnosti měly řadu negativních dopadů na kvalitu životního a sociálního prostředí, na sídelní strukturu a vzdělanostní strukturu obyvatel velké části regionu Severozápad. Velkovýrobní způsob v průmyslu, zemědělství, těžbě a energetice vedl k postupnému zhoršování životního prostředí a krajiny. Přechod od hlubinné těžby uhlí a kaolinu na těžbu povrchovou navíc vedl k devastaci rozsáhlých území. I přes postupnou rekultivaci a revitalizaci území po těžbě zaujímají prostory těžby stále významné plochy v centrálních částech regionu Severozápad. Převážná část území se v současné době řadí mezi tzv. regiony se soustředěnou pomocí státu, které se dále dělí na 3 typy dle charakteru postižení (strukturálně postižené, hospodářsky slabé, s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností). Tyto regiony byly pro období vymezeny na základě usnesení vlády ČR č. 141 ze dne

15 1.2 Stručná charakteristika programu ROP SZ je hlavním programovým dokumentem určujícím priority regionu Severozápad pro čerpání strukturálních fondů v programovém období ROP SZ byl schválen EK dne rozhodnutím C(2007)6108/1, CCI 2007CZ161PO008. Strategie ROP SZ vznikla v diskusi všech zainteresovaných regionálních i národních aktérů, a je tedy společným konsensuálním výstupem. Strategie přímo vychází ze zpracované socioekonomické analýzy regionu Severozápad a reflektuje zjištěné problémy a potřeby regionu, které vyplývají jednak z historického vývoje v daném území, jednak z hospodářských trendů v globální ekonomice, která region Severozápad vystavuje vyšší konkurenci projevující se negativním dopadem jak na hospodářství regionu, respektive jednotlivá sektorová odvětví, tak na jeho konkurenceschopnost v oblasti atraktivity pro obyvatele, podnikatele a potenciální návštěvníky. Při definování navrhovaných intervencí program vycházel ze strategie ROP SZ a z obecných principů směřování ke zvýšení využití inovativních postupů, podpory progresivních technologií a posilování vnitřní soudržnosti regionu Severozápad společně s jeho soudržností ve vztahu k ostatním regionům v ČR a sousedním regionům v SRN, to vše při respektování zásad udržitelného rozvoje. Strategie ROP SZ nebyla navrhována jako izolovaný materiál, ale jako komplementární nástroj, který vychází z priorit a strategie NSRR a využívá a doplňuje priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých sektorových (tematických) i územních programů. Vazby jednotlivých oblastí podpory ROP SZ na konkrétní priority NSRR ukazuje následující tabulka. Tab. č. 3: Vazby oblastí podpory ROP SZ na priority NSRR Oblast podpory I. Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor x x Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství xx xx xx II. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vzdělávání xx xx Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti x x x x Posilování sociální soudržnosti x xx Rozvoj informační společnosti xx x III. Strategický cíl Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí x x x x x xx xx Zlepšení dostupnosti dopravou x xx xx IV. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů x x x x x x x x x x Vyvážený rozvoj městských oblastí xx xx xx xx xx x x x Rozvoj venkovských oblastí xx xx x x x x x Zdroj: Programový dokument ROP SZ Pozn.: x - slabá vazba, xx - střední vazba Strategie ROP SZ vychází rovněž z obnovené Lisabonské strategie, respektive NPR, jehož prostřednictvím je Lisabonská strategie realizována. ROP SZ podporuje cíle obnovené Lisabonské strategie v oblastech zvyšování atraktivity území regionu Severozápad pro podnikání zejména zlepšením regionální dopravní infrastruktury a dostupnosti 15

16 jednotlivých částí regionu Severozápad a zlepšením prostředí ve městech. Dále přispěje ke zlepšování podmínek pro vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání a zlepšení zdravotní a sociální péče prostřednictvím budování infrastruktury těchto služeb. Zaměření ROP SZ je rovněž významně propojeno s podoblastmi NPR: Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, zavádění inteligentních systémů pro řízení dopravy a dopravního provozu, zvyšování podílu železniční dopravy na přepravním trhu a zvyšování územní mobility a Udržitelné využívání zdrojů. Tab. č. 4: Vazby oblastí podpory ROP SZ na priority Lisabonské strategie, resp. NPR Oblast podpory Podnikatelské prostředí x x Výzkum a vývoj, inovace x x Udržitelné využívání zdrojů x x xx xxx Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí xx xx xx x xxx xxx Flexibilita trhu práce xx xx Začleňování na trhu práce x x x x x x x Vzdělávání xxx x xx Zdroj: Programový dokument ROP SZ Pozn.: x - slabá vazba, xx - střední vazba, xxx - silná vazba K dosažení globálního cíle ROP SZ navrhuje strategie ROP SZ realizaci cílených investic, které pomohou nastartovat proces postupné adaptace a modernizace zejména urbanizovaných městských center regionu Severozápad jako základních oblastí s rozvojovým potenciálem, jejichž rozvoj bude přínosem pro celý region Severozápad. Novým nástrojem umožňujícím koncentraci prostředků k modernizaci a adaptaci největších měst jako rozvojových pólů regionu je integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM jako soubor vzájemně časově a obsahově provázaných akcí (projektů) se zaměřuje na podporu a řešení problémů: deprivovaného území s koncentrací negativních jevů, jako je vysoká nezaměstnanost, kriminalita, sociální vyloučení atd.; území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů může být použit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny; tematicky vymezené oblasti města, zejména oblast veřejné dopravy. Současně s regenerací fyzického a sociálního prostředí jsou intervence zaměřeny na zlepšení vnější a vnitřní dostupnosti regionu a jeho dopravní obslužnosti tak, aby z ní měli prospěch všichni obyvatelé regionu Severozápad i jeho návštěvníci. Podpora ROP SZ soustředěná na zlepšení dostupnosti a obslužnosti vytvoří podmínky pro vyšší mobilitu obyvatelstva (včetně pracovní síly) i pro rozvoj podnikatelských aktivit v regionu Severozápad. Pro zajištění adekvátních podmínek pro rozvoj urbanizovaných center regionu Severozápad je potřeba zaměřit intervence rovněž na restrukturalizaci a modernizaci jejich zázemí tvořeného především neurbanizovanými venkovskými oblastmi, s cílem vytvoření podmínek pro rozvoj občanské vybavenosti těchto oblastí spolu s podporou rozvoje místních komunit a občanských iniciativ. Strategie ROP SZ se zaměřuje rovněž na cílené intervence směřující k vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Rozvoj cestovního ruchu by přitom měl přispět jak k vytvoření pracovních příležitostí ve venkovských oblastech regionu Severozápad, tak 16

17 k vyšší diverzifikaci ekonomické základny, a tím i ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu Severozápad. V tomto kontextu byly definovány následující cíle ROP SZ. Globálním cílem ROP SZ je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu Severozápad jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu Severozápad bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. Globální cíl bude naplněn prostřednictvím splnění tří specifických cílů ROP SZ: Specifický cíl I Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu; Specifický cíl II Venkovské oblasti využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel; Specifický cíl III Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel. Pro dosažení stanoveného globálního cíle a dílčích specifických cílů stanovuje ROP SZ 5 prioritních os, které se následně člení do 12 oblastí podpory. Celková alokace ROP SZ z prostředků ERDF činí EUR 3. Celkové zdroje ROP SZ, včetně národních zdrojů, činí EUR. Celková finanční alokace ROP SZ je do jednotlivých prioritních os a oblastí podpory rozdělena dle poměrů, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 5: Procentní finanční alokace do úrovně jednotlivých oblastí podpory Podíl Podíl Podíl oblasti prioritní oblasti Prioritní osa Oblast podpory podpory osy na podpory na prioritní ROP SZ na ROP SZ ose 1.1 Podpora rozvojových pólů 39,19 % 16,70 % regionu Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 42,61 % 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 7,16 % 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu 32,05 % 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu 34,28 % 14,61 % 26,52 % 11,30 % 4,07 % 0,29 % 95,93 % 6,87 % 68,57 % 21,97 % 31,43 % 10,07 % 3 Původní alokace ROP SZ činila EUR. V roce 2011 ROP SZ získal dodatečnou alokaci ve výši EUR (do oblasti podpory 3.1) a realokaci z OPTP ve výši EUR (do oblasti podpory 1.3). V roce 2015 bylo v důsledku nenaplnění limitu čerpání vyčísleno automatické zrušení závazku (decommitment) ve výši EUR. 17

18 Prioritní osa Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 5 Technická asistence Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Zdroj: Prováděcí dokument ROP SZ Podíl prioritní osy na ROP SZ 15,61 % 2,57 % Podíl oblasti podpory na prioritní ose Podíl oblasti podpory na ROP SZ 68,11 % 10,63 % 26,42 % 4,12 % 5,47 % 0,85 % 92,34 % 2,37 % 7,66 % 0,20 % Rozdělení prostředků plně reflektuje jak strategii ROP SZ samotného, tak postavení ROP SZ ve vztahu k ostatním operačním programům, včetně Programu rozvoje venkova. Hlavní a stěžejní prioritní osou celkové strategie ROP SZ je prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst. Tato skutečnost byla promítnuta i do návrhu finančního plánu, který na tuto oblast vyčleňuje významnou část finančních prostředků ROP SZ. Členění na úrovni jednotlivých veřejných zdrojů financování v členění do úrovně prioritních os shrnuje následující tabulka. Tab. č. 6: Přehled rozdělení prostředků na jednotlivé prioritní osy v rámci ROP SZ (v EUR) Číslo prioritní osy Název prioritní osy Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Dostupnost a dopravní obslužnost Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 5 Technická asistence Fond/míra spolufinancování vztahována k ERDF / celkovým způsobilým výdajům ERDF / celkovým způsobilým výdajům ERDF / celkovým způsobilým výdajům ERDF / celkovým způsobilým výdajům ERDF / celkovým způsobilým výdajům Příspěvek Společenství Národní zdroje Celkové zdroje Míra spolufinancování EU % % % % % Celkem % Zdroj: Programový dokument ROP SZ 18

19 Graf č. 2: Finanční alokace příspěvku Společenství pro jednotlivé prioritní osy ROP SZ (v EUR) Zdroj: Programový dokument ROP SZ Jednotlivé prioritní osy nestojí samostatně, ale tvoří vzájemně provázaný systém, jehož realizace jako celku přispěje k dosažení požadované změny v regionu Severozápad. Nejdůležitějším aspektem ROP SZ je proto uplatnění principu koncentrace. Kromě geografické koncentrace však je nezbytné koncentrovat také pracovní úsilí (tj. zajistit i určitou úroveň integrace) tak, aby vynaložené prostředky byly soustředěny vždy na komplexní vyřešení identifikovaných problémů v určité části regionu Severozápad. 19

20 Obr. č. 3: Vazby mezi cíli a prioritními osami ROP SZ Globální cíl ROP SZ Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU/ČR. Specifický cíl I Moderní a atraktivní města představující hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu Specifický cíl II Venkovské oblasti využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života svých obyvatel Specifický cíl III Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Hlavní cíl: Zvýšení kvality fizického prostředí urbanizovaných částí regionu Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Hlavní cíl: Oživení a rozvoj venkovských oblastí realizací místních integrovaných projektů Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost Hlavní cíl: Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti Prioritní sa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Hlavní cíl: Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu Prioritní osa 5 Technická asistence Zdroj: Programový dokument ROP SZ V rámci ROP SZ jsou příjemci podpory definováni zvlášť pro každou oblast podpory. Kategorie příjemců zůstávají od roku 2008 beze změn. Bližší legislativní vymezení jednotlivých příjemců je aktualizováno při změnách legislativy. Příjemce podpory ROP SZ definuje následující tabulka, přičemž upřesnění způsobilosti jednotlivých kategorií příjemců podpory v rámci prioritních os, respektive oblastí podpory, obsahuje Prováděcí dokument ROP SZ

21 Tab. č. 7: Kategorie příjemců pomoci ROP SZ Hlavní příjemci Odkaz na legislativu Obce, města Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Kraje Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Organizace zřízené či založené městem, obcí nebo krajem Dobrovolné svazky obcí Nestátní neziskové organizace Školská a vzdělávací zařízení s právní subjektivitou zařazená do školského rejstříku Podnikatelské subjekty (právnické a fyzické osoby) Zájmová sdružení právnických osob 5 Hospodářská komora a její složky Organizační složky státu 23 a další zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 46 a další zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších přepisů Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ( 2 odst. 2 písm. a) až c) zákona) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 20f až 20i zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 6 3 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů (působnost Hospodářské komory ČR a jejích složek vymezená v 4 výše zmíněného zákona umožňuje podporovat cestovní ruch) 3, odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů 5 S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, již není možné od nové sdružení založit. 6 Zájmová sdružení právnických osob vzniklá dle dosavadních právních předpisů se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 21

22 Hlavní příjemci Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad (ŘO ROP SZ) Zdroj: Programový dokument ROP SZ Odkaz na legislativu Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Základní cílovou skupinou pro ROP SZ jsou na základě schválené Strategie regionálního rozvoje ČR na období a v souladu s usnesením vlády ČR č. 560 ze dne a jeho aktualizací usnesením vlády ČR č. 141 ze dne regiony se soustředěnou pomocí státu (více viz kapitola Pomoc podle cílových skupin ). V programovém dokumentu ROP SZ jsou vymezeny i další cílové skupiny, na něž se ROP SZ ve svých jednotlivých prioritních osách zaměřuje (viz následující tabulka). Tab. č. 8: Cílové skupiny ROP SZ Cílová skupina PO 1 PO 2 PO 3 PO 4 PO 5 Obyvatelé měst Lidé pracující a podnikající ve městech, obcích x x Turisté, domácí a zahraniční návštěvníci, návštěvníci lokalit Obyvatelé neurbanizovaných oblastí x x x x x Místní obyvatelé x x Místní podnikatelé ve službách Obyvatelé a návštěvníci regionu, jeho měst a obcí x x x x Podnikatelské subjekty x x Investoři Podnikatelé ve službách cestovního ruchu a v doprovodných službách Profesní sdružení Obce a svazky obcí x x x ŘO ROP SZ a další subjekty podílející se na přímém zajištění technického zázemí přípravy a implementace ROP SZ Zdroj: Programový dokument ROP SZ x x x x x x 22

23 2. PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza Tab. č. 9: Indikátory kontextu Název indikátoru Měrná jednotka Hodnota za rok 2005 Severozápad Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele CZK , ,00 Podíl kvalifikačně náročných zaměstnání na celkové zaměstnanosti % 75,21 78,65 Index vzdělanosti* % 24,96 19,17 Měrné emise z mobilních zdrojů (REZZO 4) tuny/km 2 3,50 5,20 HDP na 1 obyvatele v PPS CZK , ,00 Podíl na HDP (ČR = 100) % 8,80 100,00 Počet registrovaných uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo (registrované osoba 20,48 9,78 na pracovním úřadu) Naděje dožití při narození muži rok 71,32 72,90 Naděje dožití při narození ženy rok 77,67 79,10 Disponibilní důchod domácnosti na 1 obyvatele CZK , ,89 Délka silnic II. třídy km 1 465, ,00 Délka silnic III. třídy km 4 007, ,00 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu ks , ,00 Průměrný evidenční počet zaměstnanců v hromadných ubytovacích zařízeních (fyzické osoba 4 568, ,00 osoby) Počet přenocování přenocování , ,00 Počet obyvatel na 1 lékaře osoba 293,99 272,55 Počet studentů (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště, vyšší odborné osoba , ,00 školy, vysoké školy) Počet míst ve vybraných zařízeních sociální péče místo , ,00** Počet příjemců důchodu osoba , ,00 Počet obcí ks 486, ,00 Podíl městského obyvatelstva % 79,50 70,10 Zdroj: Programový dokument ROP SZ * = (bez vzdělání + základní vzdělání) / obyvatelstvo ve věku 15+ ** všechna zařízení Indikátory kontextu jsou uváděny v hodnotách za rok 2005, stejně jako v Programovém dokumentu ROP SZ 7. Popisují pomocí statistických a makroekonomických veličin výchozí situaci v regionu Severozápad před zahájením realizace ROP SZ a zároveň nabízejí srovnání regionálních a celorepublikových údajů. Jak vyplývá z výše uvedeného přehledu i z analýzy zpracované v Programovém dokumentu ROP SZ, výchozí situace regionu Severozápad byla v řadě oblastí složitější, než v ostatních regionech ČR, což se odrazilo v méně příznivých hodnotách některých indikátorů kontextu v porovnání s celorepublikovým ČR

24 průměrem. Pro ilustraci lze např. uvést ekonomickou oblast (tvorba HDP na 1 obyvatele), strukturu vzdělanosti (index vzdělanosti), míru nezaměstnanosti (počet registrovaných uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo registrovaných na pracovním úřadě). Nižší ekonomická výkonnost regionu Severozápad spojená s nižším podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva a vysokou mírou nezaměstnanosti vede pak i k nižší míře disponibilního důchodu domácností v porovnání s celorepublikovým průměrem. Zajímavým údajem je podíl městského obyvatelstva, který je v regionu vyšší cca o 10 procentních bodů, než je celorepublikový průměr. Je zřejmé, že indikátory kontextu mohou do jisté míry sloužit jako benchmarkingová základna k posouzení přínosu realizace ROP SZ pro region Severozápad. Avšak výraznější výkyvy nebo dokonce poruchy hospodářského cyklu globálního charakteru, což je i případ finanční krize, mohou výrazně tyto kontextové indikátory ovlivnit, a tak do jisté míry zkomplikovat jejich roli srovnávací základny. 24

25 2.1.1 Informace o fyzickém pokroku operačního programu Tab. č. 10: Indikátory programu Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 51/11/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 37 Core 13 na rozvoj dopravy Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup (dopravní dostupnost) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /12/00 Dosažená N/A 123 Počet podpořených projektů Core 34 Počet IS Výchozí N/A 0 na rozvoj cestovního ruchu Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /15/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 175 Core 39 zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup měst a velkoměst - celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /21/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 131 na rozvoj venkovských Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup oblastí Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/06 Přírůstek počtu osob Dosažená 79,06 72,44 70,43 78,03 72,99 66,74 67,22 67,29 N/A 3 N/A 67,29 3 ČSÚ, ŘO Core 22 přepravených veřejnou % Výchozí ,06 72,44 70,43 78,03 72,99 66,74 67,22 67,29 N/A ROP SZ Výsledek dopravou celkem (v %) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /05/02 Dosažená N/A 3 N/A Návštěvníci v regionu - Počet ČSÚ Výchozí N/A počet přenocování Výsledek Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /15/02 Zahraniční návštěvníci v Dosažená N/A 3 N/A regionu - počet Počet ČSÚ Výchozí N/A Výsledek přenocování Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /07/00 Dosažená 25,14 18,00 14,80 15,09 17,24 14,55 14,55 17,74 N/A 3 N/A 17,74 3 Regionální diferenciace míry Lisabon % ČSÚ Výchozí 28, ,14 18,00 14,80 15,09 17,24 14,55 14,55 17,74 N/A 28,21 2 nezaměstnanosti Dopad Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 27,50 27,50 Celkem 25

26 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 51/11/11 Přírůstek/úbytek Dosažená 1,79 3,42-1,28-0,81-0,71-1,51-1,32-1,09 N/A 3 N/A -1,09 3 obyvatelstva v ČSÚ, ŘO Výchozí 0,48 2 1,79 3,42-1,28-0,81-0,71-1,51-1,32-1,09 N/A 0,48 2 podpořených městech a ROP SZ Dopad obcích - migrací Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 1,20 1,20 53/13/02 Dosažená N/A 3 N/A Počet obyvatel s Počet ČSÚ Výchozí N/A vysokoškolským vzděláním Dopad Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /20/03 Dosažená 63,0 62,9 67,1 63,5 63,6 62,6 62,8 62,9 N/A 3 N/A 62,9 3 Regionální HDP na % ČSÚ Výchozí 61,0 2 63,0 62,9 67,1 63,5 63,6 62,6 62,8 62,9 N/A 61,0 2 obyvatele, EU 27 = 100 Dopad Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 64,0 64,0 65/31/05 Plocha obcí v oblastech se Dosažená 2,50 0,66 2,48 33,00 35,90 12,96 1,62 21,70 N/A 3 N/A 21,7 3 Lisabon zhoršenou kvalitou ovzduší % ČHMÚ Výchozí 41,10 2 2,50 0,66 2,48 33,00 35,90 12,96 1,62 21,70 N/A 41,10 2 Dopad (OZKO) na území regionu Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 34,70 34,70 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ, ČHMÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v lednu U indikátorů 51/11/00, 51/12/00, 51/15/00 a 51/21/00 jsou hodnoty uváděny od stavu P5 Realizace projektu ukončena, u ostatních indikátorů od stavu P45 Projekt v realizaci. Ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 byly z důvodu nutnosti vykázání věcného pokroku tyto indikátory uváděny již od stavu P45; tato skutečnost je od roku 2009 změněna a historická data byla přepočítána. Celkem 26

27 V roce 2011 ŘO ROP SZ provedl revizi Programového dokumentu ROP SZ, která se týkala i změn v indikátorové soustavě ROP SZ. Tato revize byla ze strany EK schválena v prosinci Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé a třetí revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne , resp. dne U indikátoru 55/20/03 Regionální HDP na obyvatele, EU 27 = 100 byly na základě údajů z ČSÚ upřesněny hodnoty roků Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat jsou většinou dostupné s ročním zpožděním, tzn. že k datu zpracování závěrečné zprávy jsou k dispozici údaje za rok Indikátory ROP SZ lze rozdělit podle původu do dvou kategorií: Indikátory zjišťované agregací z úrovně jednotlivých projektů (zdrojem je tedy informační systém), jedná se o indikátory typu počet projektů a většina z nich je v kategorii CORE indikátorů; Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat mimo ROP SZ. Použití těchto indikátorů je důležitým předpokladem pro možnost posouzení, zda realizace ROP SZ ovlivnila tato statistická/makroekonomická data regionu Severozápad. ŘO ROP SZ si je vědom i určitých omezení využití těchto indikátorů, která spočívají v tom, že se tyto indikátory mohou měnit i vlivem celé řady jiných a velmi proměnlivých faktorů, které byly poměrně nedávno ještě umocněny poněkud nestandardním makroekonomickým prostředím, a v řadě případů bude složité přímý vliv realizace ROP SZ na tyto veličiny zanalyzovat. Pokud by však tyto indikátory na úrovni programu nebyly využity, nebylo by možné posoudit, zda realizace ROP SZ nějak významně ovlivnila vývoj regionu Severozápad jako celku. 8 Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Zprávě o průběhu realizace ROP SZ ke dni zpracované pro MV ROP SZ konaný dne (27. zasedání) v kapitole 3.4 Ostatní aktivity monitorovacího výboru a řídicího orgánu, část Revize ROP SZ (Příloha číslo 1 usnesení 004/MV27/15). 27

28 2.1.2 Finanční údaje Tab. č. 11: Finanční údaje za všechny prioritní osy (v EUR) Finanční prostředky OP celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % a b c d c/a Prioritní osa ,00 Total , ,44 98,48 Prioritní osa ,00 Total , ,53 89,31 Prioritní osa ,00 Total , ,32 82,41 Prioritní osa ,00 Total , ,88 110,53 Prioritní osa ,00 Total , ,34 92,35 Celkový součet ,00 Total , ,51 94,40 Zdroj: MSC2007, stav k Pozn.: Tabulka obsahuje údaje za celkové způsobilé výdaje (tj. údaje za ERDF + národní veřejné prostředky + soukromé prostředky). U celkových částek vyžádaných od EK nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. V letech byly registrovány žádosti o platbu ve všech prioritních osách, celkem bylo proplaceno 1062 žádostí o platbu. U prioritní osy 5 Technická asistence byly v letech vyúčtovány zálohové platby za 21 projektů TA (projekty byly finančně ukončeny). Ve výše uvedené tabulce ve sloupci Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci jsou uvedeny částky zaslané do EK v rámci 1. až 13. certifikace výdajů. Finanční plán ROP SZ se během programového období několikrát změnil. Původní alokace ROP SZ (příspěvek EU) činila EUR. V roce 2011 ROP SZ získal dodatečnou alokaci ve výši EUR (do oblasti podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu ) a realokaci z OPTP ve výši EUR (do oblasti podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ), celková alokace ROP SZ (příspěvek EU) tedy následně činila EUR. Při této úpravě finančního plánu došlo i k realokaci finančních prostředků mezi oblastmi podpory v rámci prioritní osy 5 Technická asistence (na základě upřesnění výše budoucích nákladů na jednotlivé aktivity byla přesunuta částka EUR z oblasti podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity do oblasti podpory 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad ). V roce 2013 došlo ke změně ve vykazování způsobilých výdajů vůči EK, resp. k úpravě způsobu výpočtu podílu příspěvku z ERDF místo z celkových způsobilých veřejných výdajů na celkové způsobilé výdaje, a do finančního plánu ROP SZ tedy byla zapracována položka vztahující se k soukromému financování 11. Na základě 11 Podrobnější informace ke změně ve vykazování způsobilých výdajů jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok (kapitola Změny v provádění programu ). 28

29 analýz absorpční kapacity ROP SZ došlo také k realokaci finančních prostředků ve výši EUR z prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu do prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje, resp. z oblasti podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení do oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 12. Současně na základě analýz absorpční kapacity ROP SZ došlo i k realokacím mezi oblastmi podpory v rámci jednotlivých prioritních os 13. V roce 2015 byl finanční plán ROP SZ upraven v souvislosti s automatickým zrušením závazku (tzv. decommitment) za rok 2014 prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost, 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a 5 Technická asistence, resp. oblasti podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu, 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu, 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR a 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad byly celkově poníženy o EUR 14. Celková alokace ROP SZ (příspěvek EU) tedy následně činila EUR. Tab. č. 12: Finanční plán ROP SZ na celé programové období (v EUR) Prioritní osa / oblast podpory Fond Příspěvek EU v EUR Veřejné prostředky celkem v EUR Soukromé financování celkem v EUR Podíl na celkové alokaci ROP SZ v % 1.1 ERDF , ERDF , ERDF ,30 Prioritní osa 1 ERDF , ERDF , ERDF ,87 Prioritní osa 2 ERDF , ERDF , ERDF ,07 Prioritní osa 3 ERDF , ERDF , ERDF , ERDF ,85 Prioritní osa 4 ERDF , ERDF , ERDF ,20 Prioritní osa 5 ERDF ,57 Celkem ROP SZ ERDF ,00 Zdroj: MSC2007, stav k Podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok (k realokaci v kapitole B) Kvalitativní analýza a B) Kvalitativní analýza, k analýzám absorpční kapacity ROP SZ v kapitole Evaluační aktivity ). 13 Podrobnější informace k těmto realokacím jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok (kapitola Změny v provádění programu ). 14 Konkrétní částky u jednotlivých oblastí podpory byly stanoveny s ohledem na výši příslušných alokací pro rok 2012 a s ohledem na aktuálně zasmluvněné finanční prostředky a na aktuálně vyhlášené/hodnocené výzvy. 29

30 V následující tabulce je uveden seznam zálohových a průběžných plateb z EK tyto platby jsou rozpočítány poměrově do prioritních os dle % alokace prioritní osy na celkové alokaci ROP SZ. Tab. č. 13: Zálohové a průběžné platby ROP SZ (v EUR) % Částka zálohové/ z alokace Prioritní osa průběžné platby na prioritní ERDF osu 1 Regenerace a rozvoj měst 42, ,34 2 Integrovaná podpora místního rozvoje 7, ,34 3 Dostupnost a dopravní obslužnost 32, ,61 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 15, ,22 5 Technická asistence 2, ,52 Celkem ROP SZ 100, ,03 Zdroj: MSC2007, stav k Pozn.: U finančních částek nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Tab. č. 14: Termíny zálohových a průběžných plateb ROP SZ (v EUR) Částka zálohové/ Datum průběžné platby ERDF , , , , , , , , , , , , , ,74 Celkem ROP SZ ,03 Zdroj: MSC2007, stav k Pozn.: U finančních částek nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Zálohové platby jsou finanční prostředky, které slouží na počátku programu k urychlení čerpání a k menšímu zatížení ekonomik daného státu. Jsou využívány postupně prostřednictvím podaných souhrnných žádostí o platbu. Ve výše uvedené tabulce jsou vedle zálohových plateb započítány i průběžné platby zaslané ze strany EK na základě 1. až 13. certifikace. Detailní rozpis zálohových plateb a žádostí o průběžnou platbu je možné vidět v následující tabulce ve sloupci b a c. 30

31 Tab. č. 15: Naplňování pravidla n+2/n+3 (v EUR) Finanční plán rok Celková alokace EU prostředků roční n+3/n+2 limity souhrnné Předběžné platby z EK roční Žádosti o průběžnou/ závěrečnou platbu předložené EK roční Předběžné platby z EK + žádosti o platbu roční Předběžné platby z EK + žádosti o platbu souhrnné Rozdíl mezi platbami a limity souhrnné Výjimky z automatického zrušení závazku podle čl. 95 a 96 Rozdíl mezi platbami a limity se započtením čl souhrnné a b c d=b+c e f=e-a g h=g+h , , , ,42 0, , , , ,05 0, , , , , ,09 0, , , , ,98 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,64 Konec období , , , , , ,00 Celkem , , , , , , , ,00 Zdroj: MSC2007, stav k Pozn.: Pravidlo n+3 se uplatňuje pro roky , pravidlo n+2 pro roky U certifikovaných prostředků předložených EK nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 539/2010 ze dne (novela Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006) došlo k určitému rozvolnění pravidla n+2/n+3 prodloužení lhůty pro výpočet automatického zrušení ročního rozpočtového závazku v souvislosti s celkovým ročním příspěvkem na rok 2007 tak, aby se zvýšilo čerpání prostředků poskytnutých na některé operační programy. Alokace na rok 2007 je tak rozpočítána na alokace následujících let. Vlivem rychlého čerpání, následné certifikace a možnosti využití zálohových plateb v předchozích letech došlo i přes pozastavení procesu certifikace výdajů ROP SZ (v období březen září 2013) ke splnění pravidla n+3 pro čerpání alokací roku 2008 a V roce 2013 došlo k souběhu pravidla n+3 pro čerpání alokace roku 2010 a pravidla n+2 pro čerpání alokace V rámci revize Programového dokumentu ROP SZ schválené ze strany EK dne došlo u ROP SZ k úpravě způsobu výpočtu podílu příspěvku z ERDF místo z celkových způsobilých veřejných výdajů na celkové způsobilé výdaje. Díky novému způsobu vykazování došlo k navýšení čerpání prostředků ve vztahu k pravidlu n+3/n+2 od počátku programového období, a tedy i ke splnění pravidla n+3/n+2 pro čerpání alokací roku 2010 a 2011 v roce I přes opatření přijatá pro minimalizaci ztrát se v roce 2014 nepodařilo z důvodu dlouhodobého pozastavení ROP SZ naplnit limit čerpání. Na základě přijatého oznámení z IS SFC2007 ze dne je konečná výše automatického zrušení závazku (tzv. decommitment) EUR. Na finální výši nedočerpání budou mít ještě vliv probíhající kontroly a zejména pak výsledky auditů Ministerstva financí Auditního orgánu (MF-AO), které budou probíhat ve druhé polovině roku Výše nedočerpaných prostředků ke dni , což byl mezní termín pro předložení poslední souhrnné žádosti o platbu na PCO je odhadována v rozmezí cca 1,6-1,9 mld. CZK (tj. cca 60,4-69,7 mil. EUR). Na finální výši nedočerpání budou mít ještě vliv probíhající kontroly a zejména pak výsledky auditů Ministerstva financí Auditního orgánu (MF-AO), které budou probíhat ve druhé polovině roku

32 Cíl K o n v e r g e n c e Informace o rozpisu využití fondů Tab. č. 16: Kumulativní rozdělení přídělů z příspěvku Společenství podle kategorií (v EUR) Kód Prioritní téma Kód Forma financování Kód Území Kód Hospodářská činnost Kód Poloha Částka v EUR Alokace na prioritní téma (EUR) Podíl k alokaci 11 Informační a komunikační 17 Veřejná správa CZ042 technologie (přístup, zabezpečení, 20 Sociální práce, 01 Nevratná pomoc 01 Město interoperabilita, předcházení rizikům, veřejné, sociální a CZ , ,00 21,02% výzkum, inovace, e-obsah atd.) osobní služby 18 Mobilní majetek železnic 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ041, CZ , ,00 91,63% 23 Regionální/místní komunikace 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ Výstavba CZ041, CZ , ,00 91,12% 24 Cyklistické stezky 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 12 Výstavba CZ041, CZ , ,00 55,66% 25 Městská doprava 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ Výstavba CZ , ,00 79,22% 28 Inteligentní dopravní systémy 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ , ,00 13,96% 29 Letiště 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 12 Výstavba CZ , ,00 67,91% 52 Podpora čisté městské dopravy 01 Nevratná pomoc 01 Město 11 Přeprava CZ , ,00 26,25% 01 Město 22 Jiné nespecifikované služby CZ041, CZ Propagace přírodního bohatství 01 Nevratná pomoc 05 Venkovské oblasti (jiné než hory, 22 Jiné , ,00 38,89% ostrovy a řídce nebo velmi řídce osídlené oblasti) nespecifikované služby CZ041, CZ Ochrana a rozvoj přírodního dědictví 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 12 Výstavba CZ041, CZ042 0, ,00 0,00% 01 Nevratná pomoc 12 Výstavba CZ041, CZ Pohostinství a CZ041, CZ042 ubytovací služby 01 Město 22 Jiné nespecifikované CZ041, CZ042 služby 12 Výstavba CZ Pohostinství a 05 Venkovské CZ041, CZ042 ubytovací služby oblasti (jiné než hory, 19 Činnosti týkající ostrovy a řídce nebo CZ041 se lidkého zdraví velmi řídce osídlené 22 Jiné oblasti) nespecifikované CZ041, CZ042 služby 12 Výstavba CZ Jiné 01 Město nespecifikované CZ041, CZ042 služby 01 Nevratná pomoc 05 Venkovské 12 Výstavba oblasti (jiné než hory, CZ042 ostrovy a řídce nebo 22 Jiné velmi řídce osídlené nespecifikované oblasti) služby CZ Výstavba CZ041, CZ Veřejná správa CZ041, CZ Město 22 Jiné nespecifikované CZ041, CZ Nevratná pomoc služby 05 Venkovské 12 Výstavba CZ041, CZ042 oblasti (jiné než hory, 22 Jiné ostrovy a řídce nebo velmi řídce osídlené nespecifikované služby CZ , , , ,00 151,73% , ,00 96,70% 67,64% 32

33 K o n v e r g e n c e 60 Jiná podpora zlepšení kulturních služeb 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova 75 Vzdělávací infrastruktura 01 Nevratná pomoc 76 Zdravotní infrastruktura 77 Infrastruktura péče o děti 01 Nevratná pomoc 79 Jiná sociální infrastruktura 01 Nevratná pomoc 81 Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, budování kapacit pro provádění politik a programů 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola 86 Hodnocení a studie; informace a komunikace Celkem Zdroj: 01 Město 22 Jiné nespecifikované služby CZ041, CZ Nevratná pomoc 05 Venkovské oblasti (jiné než hory, 22 Jiné , ,00 16,96% ostrovy a řídce nebo nespecifikované CZ042 velmi řídce osídlené oblasti) služby 11 Přeprava CZ Město 12 Výstavba CZ041, CZ Veřejná správa CZ041, CZ Vzdělávání CZ Nevratná pomoc 05 Venkovské oblasti (jiné než hory, , ,00 130,15% ostrovy a řídce nebo velmi řídce osídlené oblasti) 12 Výstavba CZ041, CZ Město 12 Výstavba CZ041, CZ Vzdělávání CZ041, CZ Venkovské oblasti (jiné než hory, , ,00 92,96% ostrovy a řídce nebo 12 Výstavba CZ041, CZ042 velmi řídce osídlené oblasti) 12 Výstavba CZ Veřejná správa CZ Nevratná pomoc 19 Činnosti týkající CZ041, CZ Město se lidského zdraví 20 Sociální práce, veřejné, sociální a CZ042 osobní služby 05 Venkovské oblasti (jiné než hory, , ,00 100,31% ostrovy a řídce nebo velmi řídce osídlené oblasti) 12 Výstavba CZ Venkovské oblasti (jiné než hory, ostrovy a řídce nebo 12 Výstavba CZ , ,00 15,79% velmi řídce osídlené oblasti) 12 Výstavba CZ041, CZ Veřejná správa CZ041, CZ Město 20 Sociální práce, veřejné, sociální a CZ042 osobní služby 05 Venkovské , ,00 98,14% oblasti (jiné než hory, ostrovy a řídce nebo 12 Výstavba CZ041, CZ042 velmi řídce osídlené oblasti) 01 Nevratná pomoc 05 Venkovské oblasti (jiné než hory, 22 Jiné ostrovy a řídce nebo nespecifikované velmi řídce osídlené služby oblasti) CZ041, CZ , ,00 104,43% 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 17 Veřejná správa CZ041, CZ , ,00 140,77% 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 17 Veřejná správa CZ041, CZ , ,00 46,01% MSC2007, stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR , ,00 95,09% Pozn.: Jedná se o prostředky ERDF od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou (tzv. pozitivní stavy), včetně stavu N6 Projekt pozastaven. Na celkové plnění prioritních témat v průběhu programového období mělo největší vliv pozastavení klíčových činností ŘO ROP SZ v období červen 2012 září

34 (tj. vyhlašování výzev, příjem žádostí o dotaci, proces hodnocení a schvalování projektů, zasmluvnění nových projektů, proplácení žádostí o platbu), zrušení některých vyhlášených výzev a následně vypořádání plošné a extrapolované finanční opravy uložené ze strany EK 15. Podstatnou měrou se rovněž projevila intervence České národní banky, která v listopadu 2013 zahájila umělé oslabování kurzu CZK 16. U většiny projektů také žadatelé přiřazovali pouze jedno prioritní téma, a to i v případech, kdy projekt naplňoval více prioritních témat, případně volili témata obecnějšího charakteru. Též se projevily realokace provedené na základě průzkumů absorpční kapacity, a to jak v rámci jednotlivých prioritních os, tak mezi osami. Vliv na průběh plnění během programového období mělo rovněž navýšení alokace na základě schválené revize ROP SZ v roce 2011 a vypořádání decommitmentu za rok V neposlední řadě pak na plnění mělo vliv krácení způsobilých výdajů projektů v důsledku kontroly veřejných zakázek, úspory v projektech a s nimi související změny rozpočtů projektů, nedokončení / stažení projektů, odstupování od smluv o poskytnutí dotace a nesrovnalosti. V roce 2015 a do poloviny roku 2016 došlo k výraznému nárůstu celkové hodnoty vyčerpaných prostředků (celkem na cca 95%, hodnota v roce 2014 činila cca 80 %). Tento meziroční přírůstek vyčerpaných prostředků byl registrován u většiny sledovaných prioritních témat. U tří prioritních témat došlo k přeplnění, naopak u jednoho prioritního tématu došlo ke značnému poklesu (podrobněji viz níže). Na celkový nárůst prostředků mělo vliv zejména zasmluvnění a realizace projektů z výzev vyhlášených v průběhu roku 2014 a na začátku roku Prioritní téma 11 Informační a komunikační technologie bylo splněno na 21 %. Toto prioritní téma je obsaženo ve čtyřech oblastech podpory (v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst, 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů a 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ), žadatelé však zařazovali své projekty spíše pod jiná prioritní témata (např. 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova ), a toto prioritní téma volili pouze v případě, že byl projekt přímo zaměřen na informační a komunikační technologie. Prioritní téma 24 Cyklostezky je naplněno na 56 % a bylo zahrnuto pouze v jedné oblasti podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu. Poslední výzvy zaměřené na tuto oblast podpory byly vyhlášeny v roce 2013 (výzva č. 46 a 47 ROP SZ), přičemž výzva č. 46 ROP SZ byla zaměřena výhradně na podporu cyklostezek a výzva č. 47 ROP SZ pak obsahovala všechny přípustné aktivity pro tuto oblast podpory a byla koncipována jako závěrečná. V roce 2014 a 2015 nebyla již vyhlášena žádná výzva, a to zejména s ohledem na průzkumy absorpční kapacity a zkušenosti s délkou realizace takto zaměřených projektů. 28 Inteligentní dopravní systémy je jediné prioritní téma, u kterého byl s blížícím se koncem implementace ROP SZ zaznamenán výrazný pokles plnění, a to z téměř 76 % v roce 2013 na aktuálně necelých 14 %. Tato situace vznikla v roce 2014, kdy na základě rozhodnutí příjemce dotace byla ukončena smlouva u projektu Karlovarská karta ve výši příspěvku EU CZK (tj. cca EUR). Opětovné navýšení předpokládal ŘO zasmluvněním projektu Elektronický odbavovací systém pro cestující (výše příspěvku EU ,00 CZK, tj EUR). Tento projekt bohužel nebyl do dokončen (z důvodu nedokončeného procesu zadávacího řízení na dodavatele 15 Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 2.3 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění. 16 Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Finanční údaje a Vnější změny s dopadem na provádění programu. 17 Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Změny v provádění programu. 34

35 odbavovacího systému), a byl zařazen mezi tzv. nedokončené projekty. V této souvislosti výrazně klesla částka způsobilých výdajů projektu a ŘO tak proplatil pouze část původně předpokládané částky (cca CZK, tj. cca EUR). Prioritní téma 29 Letiště bylo naplněno na necelých 68 %. Toto prioritní téma bylo zvoleno pouze u jednoho projektu, v rámci kterého byla zmodernizována odbavovací hala na letišti v Karlových Varech. Prioritní téma 52 Podpora čisté městské dopravy bylo naplněno na 26 %. Toto prioritní téma je obsaženo pouze v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu a až do roku 2013 (včetně) nebylo plněno vůbec, zejména kvůli pozastavení ROP SZ a následnému zrušení výzev. V roce 2014 pak byly zasmluvněny projekty předložené v rámci výzev vyhlášených po opětovném spuštění programu. Mírný nárůst prostředků oproti roku 2014 byl způsoben jedním zasmluvněným a proplaceným projektem, který byl předložen v rámci 57. výzvy ROP SZ. Projekty předložené v dalších výzvách zaměřených na tuto oblast podpory (65. a 66. výzva ROP SZ) nebyly tematicky zaměřeny k plnění tohoto prioritního tématu. Prioritní téma 55 Propagace přírodního bohatství bylo splněno na téměř 39 %. Toto prioritní téma bylo obsahem pouze jedné prioritní osy 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu, zároveň žadatelé toto prioritní téma nevolili vzhledem k jinému zaměření svých projektů. Poslední výzva č. 53 ROP SZ byla vyhlášená v roce 2013 a byla koncipována jako závěrečná. Prioritní téma 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví nebylo plněno vůbec, což bylo způsobeno především nezájmem žadatelů o toto prioritní téma a dále tím, že je obsaženo pouze v jedné oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Oproti tomu prioritní téma 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu bylo přeplněno na 152 %. Toto téma je obsaženo ve všech třech oblastech podpory prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu, přičemž u oblasti podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení se jedná o jediné možné volitelné téma. Vysoká míra přeplnění tohoto tématu je způsobena poměrně vysokým zájmem ze strany žadatelů v průběhu celého programového období, potažmo zaměřením projektů. K procentnímu nárůstu tohoto tématu přispěla také realokace z oblasti podpory 4.2 do oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí provedená v roce 2013, čímž došlo ke snížení celkové finanční částky alokované na toto prioritní téma. Prioritní téma 59 Rozvoj kulturní infrastruktury bylo naplněno na cca 68 %. Toto prioritní téma je obsaženo ve třech oblastech podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst, 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury a 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. Na plnění měly vliv zejména realokace provedená v roce 2013, která navýšila celkovou částku alokovanou pro toto téma, dále aplikovaná plošná a extrapolovaná korekce, které snížily míru plnění, a následný decommitment, který alokaci opět snížil na přibližně původní hodnotu. V neposlední řadě se projevila i tendence žadatelů volit si u projektů spíše pouze jedno téma, v tomto případě především prioritní téma 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu, 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví a 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova. U prioritního tématu 60 Jiná podpora zlepšování kulturních služeb nedošlo k optimálnímu plnění (necelých 17 %), toto prioritní téma je obsaženo pouze v jedné oblasti podpory, a to 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu, přičemž závěrečná 35

36 výzva (53. výzva ROP SZ) byla vyhlášena v prosinci Zasmluvněné projekty z této výzvy však k navýšení tohoto tématu nijak nepřispěly, jelikož se přihlásily k plnění prioritního tématu 57, jež bylo přeplněno. V případě prioritního tématu 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova došlo naopak k přeplnění na 130 %. Toto prioritní téma je obsaženo u tří oblastí podpory, a to 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst a 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury. Žadatelé volili toto téma velmi často, a to především v rámci projektů IPRM (oblast podpory 1.1). Vzhledem k tomu, že projekty na sebe navazovaly nebo byly součástí dalších projektů/aktivit, bylo toto téma voleno opakovaně. Prioritní téma 77 Infrastruktura péče o děti bylo splněno na necelých 16 %. Téma je přiřazeno pouze pro oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury. Na plnění mělo vliv zejména nevyhlašování výzev pro tuto oblast podpory od roku 2011 z důvodu nízkého zůstatku alokace a následně pozastavení programu v období červen 2012 září Přestože ŘO provedl realokace prostředků do této oblasti podpory a po svém opětovném spuštění vyhlásil celkem 4 výzvy, žadatelé volili především téma 61, příp. 79. Prioritní téma 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola bylo přeplněno na téměř 141 %. Důvodem byly zejména zvýšené nároky na vypořádání proběhlých auditů a řešení nesrovnalostí a také na kontrolní činnost v souvislosti s realizovanými a zasmluvněnými projekty po opětovném spuštění programu až do konce období způsobilosti výdajů (kontroly na místě jsou v rámci ROP SZ vykonávány s každou žádostí o platbu). Prioritní téma 86 Hodnocení a studie, informace a komunikace bylo splněno na 46 %. I když toto téma bylo voleno téměř stejně často jako téma 85, vzhledem k objemu čerpaných peněz nebylo naplněno. Projekty byly zaměřeny především na publicitu, absorpční kapacitu regionu a evaluace. Velký vliv na neplnění tohoto tématu mělo pozastavení programu v období od června 2012 až do září Pomoc podle cílových skupin Cílové skupiny u jednotlivých prioritních os vymezuje Programový dokument ROP SZ. 18 V následující tabulce je uveden přehled všech typů příjemců a jejich právních forem v rámci ROP SZ. Z hlediska typu příjemce byly v programovém období nejčastěji podporovanými subjekty obce a kraje, jejichž projekty tvoří více než dvě třetiny veškerých podpořených projektů (69,6 %). Samotné obce pak realizovaly více než polovinu všech projektů v rámci ROP SZ (58 %), přičemž využívaly prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst (157 podpořených projektů), prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje (109 projektů) a prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (45 projektů). Ačkoliv měly obce možnost čerpat prostředky také z prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost, podporu z této prioritní osy nevyužily. 18 Poslední verze Programového dokumentu ROP SZ je dostupná na: Podrobnější informace k cílovým skupinám jsou rovněž uvedeny v kapitole 1.2 Stručná charakteristika programu, tab. č. 7 Kategorie příjemců pomoci ROP SZ a tab. č. 8 Cílové skupiny ROP SZ. 36

37 Kraje, z pozice druhého nejčastěji podporovaného typu příjemce, realizovaly taktéž největší podíl ze svých projektů v prioritní ose 1 Regenerace a rozvoj měst, přesněji v oblasti podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů (19 podpořených projektů). Celkem 24 projektů realizovaných kraji bylo podpořeno z prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost a 14 projektů z prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Kraje také realizovaly 5 projektů v rámci oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury. Významnými příjemci ROP SZ byly taktéž soukromé firmy, nejčastěji v právních formách společností s ručením omezeným (35 podpořených projektů soukromých firem) a akciových společností (12 projektů). Akciové společnosti byly obecně velmi častou právní formou příjemců ROP SZ (celkem 43 projektů). Tab. č. 17: Přehled typů příjemců ROP SZ Typ příjemce Právní forma Počet projektů celkem Kraj Kraj 62 Organizace založená krajem Akciová společnost 20 Organizace zřízena krajem Příspěvková organizace 21 Obec Obec 311 Akciová společnost 7 Organizace založená obcí Obecně prospěšná společnost 1 Společnost s ručením omezeným 1 Organizace zřízena obcí Příspěvková organizace 4 Sdružení obcí Svazek obcí 11 Obecně prospěšná společnost 7 Veřejná nestátní nezisková organizace Evidované církevní právnické osoby 6 Sdružení (svaz, spolek, společnost) 2 Neveřejná nestátní nezisková organizace Obecně prospěšná společnost 5 Sdružení (svaz, spolek, společnost) 3 Společnost s ručením omezeným 35 Soukromá firma ostatní Provozovatel drážní dopravy - veřejný subjekt Akciová společnost 12 Živnostník nezapsaný v obchodním rejstříku Živnostník zapsaný v obchodním rejstříku 1 Akciová společnost 4 4 Regionální rada RR SZ 19 Celkem: 536 Zdroj: IS MONIT7+ stav k

38 Na základě Strategie regionálního rozvoje ČR na období a v souladu s usnesením vlády č. 560 ze dne byly vymezeny tzv. regiony se soustředěnou podporou státu. Z celkem 10 okresů regionu Severozápad bylo strategií zařazeno mezi takovéto regiony 8 celých okresů a 1 obvod obce s rozšířenou působností Ostrov. Pouze na jediný okres (Cheb) z celého území regionu Severozápad se tato podpora nevztahovala. Aktualizací seznamu regionů se soustředěnou podporou státu provedenou usnesením vlády č. 141 ze dne 22. února 2010 byl z těchto regionů vyňat okres Litoměřice, kterému byla nicméně pro rok 2010 schválena přechodná podpora. Zároveň území okresu Ústí nad Labem bylo přesunuto z kategorie regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností do kategorie strukturálně postižených regionů, dále okres Děčín byl přesunut z kategorie regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností do kategorie hospodářsky slabých regionů. Naopak okres Louny byl z kategorie hospodářsky slabých regionů přesunut do kategorie regionů s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností. Po zbytek programového období tak region Severozápad disponoval 7 okresy a 1 obcí s rozšířenou působností (Ostrov) zařazenými mezi regiony se soustředěnou podporou státu: Strukturálně postižené regiony: Chomutov Most Sokolov Teplice Ústí nad Labem Hospodářsky slabé regiony: Děčín Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností: Louny Ostrov (okres Karlovy Vary) obvod obce s rozšířenou působností Tab. č. 18: Přehled projektů ve strukturálně postižených regionech v programovém období (v EUR) Strukturálně postižené regiony Bez technické asistence Počet schválených projektů Příspěvek EU v EUR Včetně technické asistence Počet schválených projektů Příspěvek EU v EUR Chomutov , ,21 Most , ,98 Sokolov , ,37 Teplice , ,25 Ústí nad Labem , ,99 Celkem , ,81 Zdroj: IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: Zahrnuty pozitivní stavy projektů od stavu P45 a stav N6 Tab. č. 19: Přehled projektů v hospodářsky slabých regionech v programovém období (v EUR) 38

39 Hospodářsky slabé regiony Počet schválených projektů Příspěvek EU v EUR Děčín ,29 Celkem ,29 Zdroj: IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: Zahrnuty pozitivní stavy projektů od stavu P45 a stav N6. Tab. č. 20: Přehled projektů v regionech s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností v programovém období (v EUR) Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností Počet schválených projektů Příspěvek EU v EUR Louny ,81 Ostrov* ,49 Celkem ,30 Zdroj: IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: Zahrnuty pozitivní stavy projektů od stavu P45 a stav N6. * Údaj podle základní územní jednotky převažujícího místa realizace projektu. Tab. č. 21: Přehled projektů v regionech se soustředěnou podporou státu v programovém období (v EUR) Regiony se soustředěnou podporou státu Strukturálně postižené regiony Hospodářsky slabé regiony Od počátku programového období Počet schválených projektů Příspěvek EU v EUR , ,29 Regiony s vysoce nadprůměrnou ,30 nezaměstnaností Celkem* ,33 Celkem ROP SZ** ,03 Zdroj: IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: Zahrnuty pozitivní stavy projektů od stavu P45 a stav N6* Nezahrnuty projekty TA ** Včetně projektů TA V programovém období podpořil ROP SZ v regionech se soustředěnou podporou státu celkem 329 projektů ve výši přibližně 481,5 mil. EUR (tj. cca 13,0 mld. CZK; kurz: 27,045 CZK/EUR), což činí téměř 68 % z celkového objemu proplacených prostředků ROP SZ. Převážně se jedná o projekty zaměřené na: revitalizaci center měst, obcí a jejich částí a na regeneraci brownfields; občanskou vybavenost a modernizaci infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů; modernizaci zdravotnictví, úpravu vzdělávací infrastruktury ve vazbě na další vzdělávání a na modernizaci vybavení SŠ a VOŠ; osvětové akce veřejnosti, přípravu projektů a projektovou dokumentaci; 39

40 rekonstrukci, modernizaci a budování komunikací II. a III. třídy; rozvoj a budování páteřních regionálních cyklostezek, včetně jejich napojení na páteřní síť; nákup drážních vozidel; budování infrastruktury potřebné pro rozvoj cestovního ruchu a na revitalizaci památek a objektů CR; výstavbu celoročního ubytovacího zařízení, rekonstrukci a modernizaci zařízení hotelového typu včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí; podporu marketingu a propagaci cestovního ruchu, na produkty cestovního ruchu a vytváření systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech regionu Severozápad Vrácená nebo znovu použitá pomoc V únoru 2013 došlo na základě auditní zprávy EK k vyčíslení paušální opravy na proces výběru ve výši 10 % na všechny výdaje, které ŘO ROP SZ již vyplatil příjemcům, a na všechny budoucí výdaje související s projekty schválenými před Dále byla stanovena finanční oprava ve výši 12,41 % na všechny výdaje vyplacené ŘO ROP SZ příjemcům před Tyto finanční prostředky byly do 30. června 2016 znovu použity zejména na proplacení projektů z posledních výzev vyhlášených v roce 2015, a to za dodržení podmínek stanovených v článku 98 Finanční opravy prováděné členskými státy Nařízení Rady (ES) č. 1083/ K vrácení peněžních prostředků ze strany příjemců docházelo průběžně a většina případů se vztahuje k případům řešených nesrovnalostí. Ostatní vratky nepodléhaly procesu nesrovnalostí a dosahují pouze zanedbatelného objemu. Do 31. srpna 2016 byly ŘO ROP SZ na univerzální účet PCO odvedeny neoprávněně použité prostředky získané zpět od příjemců ve výši podílu EU ,21 CZK, tj EUR Kvalitativní analýza Pro úspěšnou realizaci ROP SZ prováděl ŘO ROP SZ pravidelné analýzy jednotlivých výzev. ŘOP ROP SZ v průběhu realizace ROP SZ vyhlásil celkem 69 výzev, v rámci kterých bylo předloženo 1390 projektových žádostí v objemu více než 1, 577 mld. EUR. Z tohoto celkového počtu předložených žádostí bylo pak zasmluvněno 540 projektů v objemu přes 743,6 mil. EUR, což představuje 47,15% míru zasmluvněných prostředků vůči prostředkům požadovaným v projektových žádostech. Detailní přehled poskytuje následující tabulka. 19 Podrobnější informace k vymáhání finanční opravy od příjemců, u kterých auditoři identifikovali pochybení, jsou uvedeny v kapitole Ostatní problémy, bod C) Nesrovnalosti. 40

41 Tab. č. 22: Přehled výzev ROP SZ Pořadové číslo výzvy Podávání projektových žádostí datum zahájení příjmu projektových žádostí Podávání projektových žádostí datum ukončení výzvy Druh výzvy Číslo oblasti podpory Alokace na výzvu Podané projektové žádosti Míra podaných projektových žádostí k alokaci Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou Míra zasmluvněných prostředků k podaným žádostem EUR Kurz Počet EUR % Počet EUR % kolová ,00 26, ,52 79, ,65 47, kolová ,00 26, ,63 61, ,63 100, kolová ,00 25, ,64 271, ,29 31, kolová ,00 25, ,49 91, ,17 80, kolová ,00 25, ,19 81, ,50 19, kolová ,00 25, ,89 388, ,37 23, kolová ,00 25, ,93 93, ,42 99, kolová ,00 25, ,83 137, ,92 54, kolová ,00 25, ,02 137, ,31 24, kolová ,00 25, ,32 53, ,01 34, průběžná ,00 25,25 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 25, ,37 78, ,86 54, průběžná ,00 20, ,30 57, ,30 100, průběžná ,00 20, ,45 51, ,45 100, průběžná ,00 25, ,89 40, ,75 91, kolová ,00 21, ,03 579, ,96 12, kolová ,00 21, ,06 85, ,77 86, kolová ,00 21, ,59 145, ,73 53, kolová ,00 21, ,56 74, ,85 43, kolová ,00 21, ,15 806, ,56 9, kolová ,00 21, ,48 130, ,43 48, kolová ,00 21, ,67 121, ,76 54, kolová ,00 22, ,35 69, ,35 100, kolová ,00 23, ,19 216, ,47 40, kolová ,00 23, ,60 102,01 0 0,00 0, kolová ,00 23, ,43 86, ,43 100, průběžná ,00 23, ,41 81, ,41 100, průběžná ,00 23, ,62 79, ,62 100, průběžná ,00 25, ,84 19, ,48 72, kolová ,00 23, ,40 83, ,40 100, průběžná ,00 25, ,29 37, ,44 60, kolová ,00 23, ,60 78, ,24 69, průběžná ,00 25, ,87 4, ,58 100, kolová ,00 23, ,35 261, ,23 33, kolová ,00 23, ,10 85, ,19 89, kolová ,00 23, ,08 527, ,46 14, kolová ,00 23, ,97 139, ,18 54, kolová ,00 23, ,00 247, ,78 27, kolová ,00 23, ,55 79,85 0 0,00 0, průběžná ,00 25, ,54 22, ,54 100, průběžná ,00 23, ,13 86, ,13 100, průběžná ,00 23, ,11 85, ,11 100, průběžná ,00 25, ,99 58, ,99 100, kolová ,00 25, ,08 134, ,12 7, kolová ,00 25, ,04 246, ,77 28, kolová ,00 25, ,12 217, ,76 10, průběžná ,00 25,25 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 25,25 0 0,00 0,00 0 0, kolová ,00 22, ,44 119, ,37 60, průběžná ,00 25, ,33 14, ,33 84, kolová ,00 22, ,75 91, ,69 19, průběžná ,00 23,50 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 22, ,92 79, ,92 100, průběžná ,00 22, ,28 75, ,28 100, kolová ,00 21, ,44 122,32 0 0,00 0, průběžná ,00 25, ,99 5,98 0 0,00 0, průběžná ,00 23, ,80 3,11 0 0,00 0, kolová ,00 21, ,57 73,68 0 0,00 0, kolová ,00 21,50 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 25,25 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 23, ,90 53,08 0 0,00 0, kolová ,00 21, ,28 90,35 0 0,00 0, kolová ,00 21,50 0 0,00 0,00 0 0, kolová ,00 25,00 0 0,00 0,00 0 0, kolová ,00 25,00 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 25,25 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 23,50 0 0,00 0,00 0 0, kolová ,00 21,50 0 0,00 0,00 0 0, průběžná ,00 23, ,09 86, ,09 100, průběžná ,00 23, ,82 86, ,82 100,00 41

42 Pořadové číslo výzvy Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k: , použit kurz 27,045 CZK/EUR. Na následujícím grafu je uveden vývoj programu a absorpční kapacity ROP SZ z hlediska objemu finančních prostředků, a to jak za ERDF, tak za CZV. Graf č. 3: Vývoj programu z pohledu ERDF a CZV Míra podaných projektových žádostí k alokaci Míra zasmluvněných prostředků k podaným žádostem EUR Kurz Počet EUR % Počet EUR % průběžná ,00 24, ,35 88, ,62 99, průběžná ,00 24, ,38 88, ,56 94, průběžná ,00 25, ,17 43, ,04 88, průběžná ,00 23, ,27 57, ,80 59, kolová ,00 24, ,85 121, ,97 55, kolová ,00 24, ,61 88, ,41 97, kolová ,00 24, ,08 84, ,37 90, kolová ,00 24, ,70 139, ,83 28, kolová ,00 24, ,08 114, ,48 37, kolová ,00 24, ,47 96, ,92 78, kolová ,00 24, ,43 202, ,67 48, kolová ,00 24, ,89 170, ,57 34, kolová ,00 24, ,69 156, ,13 26, kolová ,00 24, ,58 115, ,82 25, průběžná ,00 25, ,03 2, ,51 93, průběžná ,00 23, ,78 23, ,73 75, průběžná ,00 25, ,86 88, ,85 100, průběžná ,00 23, ,47 42, ,29 93, kolová ,00 27, ,83 131, ,85 50, kolová ,00 27, ,53 170, ,71 65, kolová ,00 27, ,70 130, ,44 64, průběžná ,00 27, ,86 93, ,86 100, průběžná ,00 27, ,43 62, ,43 100, kolová ,00 27, ,50 167, ,79 52, kolová ,00 27, ,58 127, ,36 25, kolová ,00 27, ,48 87, ,24 31, průběžná ,00 25, ,62 64, ,26 75, průběžná ,00 23, ,59 47, ,53 98, kolová ,00 27, ,06 129, ,21 55, kolová ,00 27, ,99 99, ,99 100, kolová ,00 27, ,60 146, ,05 49,14 Celkem Podávání projektových žádostí datum zahájení příjmu projektových žádostí Podávání projektových žádostí datum ukončení výzvy Druh výzvy Číslo oblasti podpory Alokace na výzvu Podané projektové žádosti Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou , ,19 47,15 ERDF CZV alokace ERDF alokace CZV částky v EUR Podané projektové žádosti Projekty kryté smlouvou Proplacené projekty Certifikované projekty Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k

43 V průběhu programového období byl u celkem 6 výzev zaznamenán nadprůměrný zájem (nad 200 %) žadatelů. Na druhou stranu nízký zájem pod 50 % byl zaznamenán jen u výzev na individuální projekty IPRM v oblasti podpory 1.1 a v jednom případě u oblasti podpory 1.3. Detailní přehled udává níže uvedená tabulka. Tab. č. 23: Nízký/vysoký zájem žadatelů o podporu z ROP SZ (v EUR) z pohledu výzev Počet Nárokované prostředky - Výzva Oblast podpory předložených Alokace ERDF % poptávky podíl ERDF k alokaci projektů vysoký zájem (nad 300 %) nadprůměrný zájem ( %) , 2.1, 2.2, 4.2, , ,00 206% , ,00 217% , 1.3, , ,00 287% , , ,00 236% , 4.1, , ,00 219% , ,00 202% nízký zájem (pod 50 %) , ,00 19% , ,00 37% , ,00 4% , ,00 22% , ,00 0% , ,00 0% , (1.1) , ,00 39% , ,00 0% , ,00 44% , ,00 3% , ,00 23% , ,00 42% , ,00 47% Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k Pozn.: Nejsou zahrnuty zrušené výzvy. Nárokované částky z PŽ i alokace jsou v EUR. ŘO ROP SZ věnoval taktéž dostatečnou pozornost struktuře a skladbě přijatých projektů. V rámci kvantitativní analýzy výsledků proto pravidelně sledoval: počet předložených projektových žádostí, včetně jejich finančního objemu a % podílu finanční alokace výzvy pro danou oblast podpory; počet vyřazených projektů, včetně členění dle důvodu pro vyřazení, jejich finančního objemu, % podílu z finančního objemu alokace výzvy pro danou oblast podpory a % podílu z celkového počtu předložených projektů; počet schválených projektů, včetně jejich finančního objemu, % podílu z finančního objemu alokace výzvy pro danou oblast podpory a % podílu z celkového počtu předložených projektů. 43

44 K nejčastější chybovosti při předkládání projektů docházelo především u těch žadatelů, kteří své projekty nekonzultovali na příslušných pracovištích ÚORP a neúčastnili se pořádaných seminářů. Podrobné informace uvádí tabulka níže. ŘO ROP SZ zveřejnil pro žadatele na internetových stránkách RR SZ analýzu nejčastějších chyb včetně doporučení, jak se těchto chyb vyvarovat 20. Tab. č. 24: Podíl vyřazených projektů na celkovém počtu předložených žádostí podle PO (v EUR) Příspěvek EU z Prioritní Počet Podíl vyřazených Stav projektu projektové osa projektů (v %) žádosti v EUR Projektová žádost nesplnila formální náležitosti ,92% Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti ,61% Vyřazené projekty celkem ,53% Předložené projekty celkem Projektová žádost nesplnila formální náležitosti ,49% Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti ,65% Vyřazené projekty celkem ,13% Předložené projekty celkem Projektová žádost nesplnila formální náležitosti ,23% Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti ,68% Vyřazené projekty celkem ,90% Předložené projekty celkem Projektová žádost nesplnila formální náležitosti ,02% Projektová žádost nesplnila podmínky 4 přijatelnosti ,29% Vyřazené projekty celkem ,31% Předložené projekty celkem Projektová žádost nesplnila podmínky ,35% přijatelnosti 5 Vyřazené projekty celkem ,35% Předložené projekty celkem Vyřazené projekty celkem ,60% ROP SZ Předložené projekty celkem Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR. Naplnění cílů ROP SZ ŘO ROP SZ pro účely kvalitativní analýzy nechal ze strany externího evaluátora vypracovat Evaluaci přínosů ROP SZ 21, v rámci které zpracovatel vyhodnotil naplnění cílů prostřednictvím konkrétních aktivit realizovaných projektů. Evaluátor vycházel z předpokladu, že pokud došlo k naplnění jednotlivých operačních cílů OP, pak lze usuzovat, že byly naplněny i globální cíle OP, návazně tedy i specifické a hlavní cíle PO a globální cíl ROP SZ. Při vyhodnocení cílů ROP SZ zpracovatel postupoval tak, že jednotlivé aktivity realizovaných projektů přiřadil k operačním cílům oblasti podpory a zároveň pro tuto vazbu stanovil váhu. Tímto způsobem byla zpracována matice vazeb pro každou oblast podpory, a to jak z hlediska počtu projektů, tak i finančních prostředků ERDF Doplnit odkaz na Evaluaci přínosů ROP SZ. 44

45 Při kvantifikaci naplnění globálního cíle prostřednictvím operačních cílů byla míra významu stanovena expertním odhadem evaluátora (počet hvězdiček odpovídá míře významu), neboť bylo potřeba reflektovat skutečnost, že ne všechny operační cíle mají pro globální cíl konkrétní oblasti podpory stejný význam. Míru naplnění globálních cílů pak evaluátor hodnotil ve stupnici: vysoká míra naplnění spíše vysoká míra naplnění spíše nízká míra naplnění nízká míra naplnění Níže v tabulkách je uveden výčet operačních cílů oblastí podpory jednotlivých PO, na které byly vázány jednotlivé aktivity realizovaných projektů, výčet globálních cílů oblastí podpory jednotlivých PO a navazující tabulka znázorňuje komplexní pohled kvantifikace globálních cílů v počtu projektů, resp. ve výši finanční prostředků ERDF. 45

46 Tab. č. 25: Výčet operačních cílů pro oblasti podpory PO 1 PO 4 OP operační cíl OC Regenerace, revitalizace a zatraktivnění městských částí, areálů a objektů vedoucí k jejich oživení a znovuvyužití OC Regenerace a revitalizace brownfields, včetně související infrastruktury OC Zvýšení kvality života obyvatel velkých měst OC Zvýšení atraktivity velkých měst pro návštěvníky a investory OC Regenerace, revitalizace a zatraktivnění městských částí, areálů a objektů vedoucí k jejich oživení a znovuvyužití OC Regenerace a revitalizace brownfields, včetně související infrastruktury OC Zvýšení kvality života obyvatel středních a malých měst OC Zvýšení atraktivity středních a malých měst pro návštěvníky a investory OC Kvalitní, moderní a dobře vybavená infrastruktura pro vzdělávání s regionálním významem OC Kvalitní, moderní a dobře dostupná infrastruktura pro sociální péči s regionálním významem OC Kvalitní a moderní infrastruktura pro zdravotnictví s regionálním významem vybavená novými technologiemi OC Zvýšení informovanosti veřejnosti o projektovém financování místního rozvoje ze strukturálních fondů EU OC Podpora přípravy kvalitních projektů a související projektových dokumentací OC Aktivizace místních komunit při přípravě a realizaci projektů OC Regenerace a revitalizace částí obcí včetně kvalitní, dobře vybavené a dostupné infrastruktury pro občanskou vybavenost, kulturní a komunitní život OC Modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro vzdělávání, sociální péči a zdravotnictví OC Rekonstrukce a regenerace infrastruktury pro hospodářský rozvoj OC Kvalitní a efektivní vnitřní propojení center regionu v páteřních dopravních osách OC Kvalitní dopravní napojení regionu na nadřazenou silniční síť OC Zvýšení kvality letecké dopravy rozvojem dotčené infrastruktury OC Využití potenciálu labské vodní cesty OC Zvýšení atraktivity veřejné hromadné dopravy v regionu OC Zavádění a postupné zlepšování ekologizace ve veřejné dopravě OC Zlepšení dopravní dostupnosti veřejnou dopravou v regionu pro všechny skupiny obyvatel OC Rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura pro turistiku OC Dobrá dostupnost a efektivní využití místních atraktivit pro rozvoj cestovního ruchu OC Rozvinutá infrastruktura pro rozvoj lázeňství v regionu OC Pestrá a vyvážená nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení v regionu odpovídající poptávce OC Dostatečné zázemí doprovodné infrastruktury k ubytovacím zařízením umožňující celoroční využití potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj regionu OC Široké fungující partnerství mezi subjekty cestovního ruchu v regionu OC Komplexní rezervační a informační systémy cestovního ruchu 4.3 OC Efektivní koordinace cestovního ruchu prostřednictvím jednotných mechanismů a účinného marketingu OC Rozvoj nových produktů a programů cestovního ruchu včetně dostatečného personálního zázemí Zdroj: Prováděcí dokument ROP SZ Tab. č. 26: Globální cíle pro oblasti podpory PO 1 Zdroj: Prováděcí dokument globální cíl GC 1.1 Podpora vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst rozvojových pólů regionu GC 1.2 Podpora ekonomického a společenského rozvoje středních a malých měst GC 1.3 Zkvalitnění infrastruktury regionálního významu pro rozvoj vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví 46

47 Tab. č. 27: Míra naplnění operačních cílů oblastí podpory s vazbou na globální cíl PO 1 Operační podíl podíl cíl projektů zaměřených na OC ERDF zaměřený na OC význam pro GC OC ,40% 17,03% ***** OC ,73% 2,48% ** OC ,59% 10,38% **** OC ,37% 4,79% *** OC ,85% 11,12% ***** OC ,73% 1,54% ** OC ,67% 18,27% **** OC ,40% 2,18% *** OC ,25% 16,26% ***** OC ,73% 0,88% ***** OC ,29% 15,07% ***** PO 1 100% 100% Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Globální cíl 1.1 a 1.2 jsou zaměřeny na ekonomický a společenský rozvoj měst a obcí. Jak u velkých, tak i u malých sídel se intervence soustředily na investice do městských částí, areálů a objektů a do zkvalitnění života obyvatel. To jsou základní atributy pro vyvážený rozvoj a pro dosažení vytýčených globálních cílů OP 1.1 a 1.2 v rámci PO 1. Globální cíl 1.3 se zaměřuje na infrastrukturu regionálního významu pro rozvoj vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví. Z rozložení intervencí lze usuzovat, že rozvoj infrastruktury pro sociální péči nebyl primárně řešen ROP SZ a že byly potřeby saturovány v jiném operačním programu, např. IOP nebo OP LZZ. Intervence se tedy soustředily do zdravotnictví a školství, které je v kompetenci krajů, resp. měst a obcí. Evaluátor konstatoval, že všechny tři globální cíle PO 1 se dle expertního odhadu nacházejí přibližně ve středu kategorie vysoká míra naplnění cíle. Tab. č. 28: Globální cíle pro oblasti podpory PO 2 Zdroj: Prováděcí dokument globální cíl GC 2.1 Zvýšení připravenosti místních komunit realizovat rozvojové projekty GC 2.2 Zvýšení kvality veřejné infrastruktury a kvality prostředí pro život obyvatel 47

48 Tab. č. 29: Míra naplnění operačních cílů oblastí podpory s vazbou na globální cíl PO 2 Operační podíl podíl cíl projektů zaměřených na OC ERDF zaměřený na OC význam pro GC OC ,73% 0,43% *** OC ,09% 1,90% **** OC ,36% 2,08% ***** OC ,00% 58,05% ***** OC ,64% 34,19% **** OC ,18% 3,35% *** PO 2 100% 100% Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Na globální cíl 2.1 směřoval proporcionální podíl realizovaných projektů (cca 22 %), které s ohledem na svůj charakter reprezentují pouze cca 4 % finančních intervencí v rámci PO 2. Určující pro PO 2 byl globální cíl 2.2, přičemž realizované infrastrukturální projekty a investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ve městech a obcích tento cíl zajistily. Evaluátor v rámci čtyřbodové stupnice vyhodnotil, že se globální cíl 2.1 se nachází zhruba ve středu kategorie vysoká míra naplnění cíle a globální cíl 2.2 ještě o něco málo výše. Tab. č. 30: Globální cíle pro oblasti podpory PO 3 globální cíl GC 3.1 Modernizací dopravní infrastruktury zajistit kvalitní dopravní spojení uvnitř regionu i jeho napojení na evropské dopravní sítě GC 3.2 Zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v regionu modernizací doprovodné infrastruktury a integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí. Zdroj: Prováděcí dokument Tab. č. 31: Míra naplnění operačních cílů oblastí podpory s vazbou na globální cíl PO 3 Operační podíl podíl cíl projektů zaměřených na OC ERDF zaměřený na OC význam pro GC OC ,07% 38,72% ***** OC ,51% 33,70% ***** OC ,26% 1,57% *** OC ,00% 0,00% ** OC ,08% 13,96% ***** OC ,08% 12,06% ***** OC ,00% 0,00% **** PO 3 100% 100% Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Úskalím některých operačních cílů OP PO 3 bylo, že narazily na reálnou absenci absorpční kapacity v území u aktivit, které je měly naplňovat, např. nebyl z objektivních důvodů realizován žádný projekt zaměřený na lodní dopravu, který by zajistil naplnění operačního cíle Využití potenciálu labské vodní cesty. Globální cíl 3.1 byl zaměřen na rozvoj dopravní infrastruktury a pro jeho naplnění byly určující operační cíle a Minimální akcent na leteckou dopravu a nulový na vodní cestu není pro naplnění globálního cíle zásadní. Zásadní však je, že nebyly využity všechny disponibilní prostředky, alokované na tento globální cíl. Globální cíl 3.2 se zaměřoval na zvyšování standardů dopravní obslužnosti v regionu. Ani zde není nulové plnění operačního cíle určující pro vytyčený globální cíl. Na druhou stranu je nutné opět konstatovat, že i zde nebyly vyčerpány všechny disponibilní prostředky. Evaluátor vyhodnotil míru naplnění obou globálních cílů jako spíše vysokou. 48

49 Tab. č. 32: Globální cíle pro oblasti podpory PO 4 Zdroj: Prováděcí dokument Tab. č. 33 Míra naplnění operačních cílů oblastí podpory s vazbou na globální cíl PO 4 Operační podíl podíl cíl projektů zaměřených na OC ERDF zaměřený na OC význam pro GC OC ,37% 32,13% ***** OC ,84% 30,45% **** OC ,97% 1,92% **** OC ,75% 24,74% ***** OC ,94% 6,18% **** OC ,97% 0,63% *** OC ,00% 0,00% *** OC ,75% 2,86% ***** OC ,42% 1,09% ***** PO 4 100% 100% Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Na první dva globální cíle 4.1 a 4.2 bylo zaměřeno prakticky 95 % finančních prostředků, přičemž akcent byl kladen na infrastrukturu pro turistiku a na zatraktivnění turistických cílů a v návaznosti na to na rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit. Marginální ve finančním vyjádření byl globální cíl 4.3. I přesto, že v počtu projektů reprezentoval přibližně třetinu, ve finančním vyjádření to bylo necelých 5 %. Evaluátor konstatoval, že míra naplnění všech globálních cílů se nachází ve středu kategorie vysoká míra naplnění cíle. Příspěvek intervencí ROP SZ k cílům Lisabonské strategie Přehled o podílu priorit Lisabonské strategie na prioritách ROP SZ (tzv. earmarking) poskytuje následující tabulka (jak v %, tak ve finančním vyjádření). Tab. č. 34 Earmarking vyčerpáno (v EUR) globální cíl GC 4.1 Kvalitní infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu v regionu GC 4.2 Vysoká kvalita a dostačující kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení pro rozvoj cestovního ruchu v regionu GC 4.3 Trvalý zájem a dostatečná informovanost turistů o regionu Prioritní téma (PT) 11 Informační a komunikační technologie (přístup, zabezpečení, interoperabilita, předcházení rizikům, výzkum, inovace, e-obsah atd.) Alokace v EUR Proplacená částka v EUR Vyčerpáno v % vzhledem k alokaci , ,09 21,02% 28 Inteligentní dopravní systémy , ,45 13,96% 29 Letiště , ,80 67,91% 52 Podpora čisté městské dopravy , ,61 26,25% Celkem , ,95 27,72% Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+, stav k Pozn.: Údaje za příspěvek EU, od stavu P6 (Financování projektu ukončeno). Pozn.: Proplacené částky v Kč přepočteny kurzem 27,

50 Další tabulka uvádí pokrok naplňování lisabonských indikátorů v ROP SZ. Tab. č. 35: Lisabonské indikátory v ROP SZ Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota /07/00 Dosažená 25,14 18,00 14,80 15,09 17,24 14,55 14,55 N/A 3 N/A 14,55 Regionální diferenciace míry Lisabon % ČSÚ Výchozí 28, ,14 18,00 14,80 15,09 17,24 14,55 14,55 N/A 28,21 2 nezaměstnanosti Dopad Plánovaná 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 27,50 27,50 65/31/05 Plocha obcí v oblastech se Dosažená 2,50 0,66 2,48 33,00 35,90 12,96 1,62 N/A 3 N/A 1,62 Lisabon zhoršenou kvalitou ovzduší % ČHMÚ Výchozí 41,10 2 2,50 0,66 2,48 33,00 35,90 12,96 1,62 N/A 41,10 2 Dopad (OZKO) na území regionu Plánovaná 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 34,70 34,70 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ, ČHMÚ Příspěvek intervencí ROP SZ k horizontálním tématům EU V rámci Evaluace přínosů ROP SZ zpracovatel také vyhodnotil příspěvek intervencí ROP SZ k horizontálním tématům EU. a) Udržitelný rozvoj Při hodnocení vlivu na udržitelný rozvoj/životní prostředí evaluátor vyhodnotil naplnění kvantifikovatelných i nekvantifikovatelných environmentálních kritérií. Z celkově 520 realizovaných projektů jich 338 přijalo závazek pozitivního vlivu na udržitelný rozvoj a naplnění celkově 575 kvantifikovatelných nebo nekvantifikovatelných environmentálních kritérií. Zbývajících 182 realizovaných projektů (do celkového počtu 520) mělo neutrální vliv na udržitelný rozvoj a nepřihlásily se k žádnému environmentálnímu kritériu. Tab. č. 36: Počty projektů s pozitivním a neutrálním vlivem na udržitelný rozvoj Oblast podpory/prioritní osa Pozitivní vliv Cílová hodnota 2015 ANO NE ANO+NE ROP Severozápad Podpora rozvojových pólů regionu Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů PO 1 Regenerace a rozvoj měst Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvětu veř Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury PO 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadreg. významu Rozvoj dopravní obslužnosti regionu PO 3 Dostupnost a dopravní obslužnost regionu Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu PO 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ 2013 kvantifikovatelný a nekvantifikovatelný 2014 Neutrální vliv Celkem 50

51 Nejčastěji používaným environmentálním kritériem bylo 19 - Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu?. Toto kritérium naplnilo 135 projektů. Následovalo kritérium 37 - Přispěje projekt k ochraně přírodních prvků v zastavěných územích? a 13 - Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech?. Tab. č. 37: Reflexe environmentálních kritérií v oblastech podpory ENVIRONMENTÁLNÍ KRITERIUM Přispěje projekt k obnově stabilního vodního režimu krajiny 5 a prvků ekologické stability? Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení délky 6 přirozených koryt vodních toků? Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých 8 ekologických zátěží? Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení výroby 9 energie z obnovitelných zdrojů? ROP SZ Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Pozn.: Kvantifikovatelná environmentální kritéria jsou označena modře a nekvantifikovatelná oranžově Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? Zahrnuje projekt využívání recyklátů? Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech? 14 Bude projekt realizován s využitím brownfields? Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů 15 veřejné dopravy? Obsahuje projekt podporu výrobků šetrných k životnímu 18 prostředí? 6 6 Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a 19 osvětu? Přispěje realizace projektu ke zlepšení retenční funkce 33 krajiny? Přispěje realizace projektu ke snížení produkce odpadů? 1 1 Přispěje projekt k ochraně přírodních prvků v zastavěných 37 územích? Přispěje projekt ke snížení zatížení transitní a nákladní 39 dopravou? Pokud je projekt realizován na území CHKO je v souladu s 40 jeho plánem péče? Pokud je projekt realizován na území NATURA 2000 je v 41 souladu s podmínkami jeho ochrany? Přispěje realizace projektu ke snížení emisí jednotlivých 43 látek spojených s danou činností? Zahrnuje projekt materiálové využití odpadů popř. využití 61 druhotných surovin z odpadů? Je projekt zaměřený na podporu environmentálně šetrných 76 forem dopravy? Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí 91 skleníkových plynů (CO2 ekvivalent)? CELKEM Z analýzy vyplynulo, že největší přínos k naplňování environmentálních kritérií lze přičítat projektům u oblastí podpory 1.2 a 2.2, což však do značné míry souvisí s množstvím realizovaných projektů v těchto oblastech podpory. Tento pohled nabízí níže uvedený graf. 51

52 Graf č. 4: Odraz udržitelného rozvoje v oblastech podpory ROP SZ Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ V rámci celého ROP SZ byla kvantifikovatelná environmentální kritéria naplněna v 348 případech (ze 403). Nenaplněna byla v 55 případech. Na základě kvantifikace naplňování kritérií evaluátor dospěl k závěru, že kvantifikovatelná environmentální kritéria se podařila za celý ROP SZ naplnit z 86,35 %. Nejvyšší úspěšnost byla zaznamenána u projektů PO 2 a PO 4. Tab. č. 38: Úspěšnost v naplňování kvantifikovatelných kritérií udržitelného rozvoje Oblast podpory/prioritní osa splněno nesplněno úspěšnost ROP Severozápad ,35% 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ,05% 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ,01% 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ,17% PO 1 Regenerace a rozvoj měst ,84% 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti ,33% 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ,33% PO 2 Integrovaná podpora místního rozvoje ,33% 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu ,86% 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu ,82% PO 3 Dostupnost a dopravní obslužnost regionu ,00% 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR ,34% 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení ,11% 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu ,68% PO 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ,81% Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Analýza zvolených environmentálních kritérií identifikovala určitou obezřetnost realizátorů projektů při volbě kritéria, neboť příjemci v mnoha případech volili kritéria, jejichž splnění bylo z hlediska charakteru projektu automatické. b) Rovné příležitosti Z celkového počtu 520 realizovaných projektů se jich 471 zavázalo plnit jedno nebo více kritérií rovných příležitostí. Žádný z těchto projektů nebyl cíleně zaměřen na rovné příležitosti. Zbývajících 49 projektů mělo na rovné příležitosti neutrální vliv a k žádnému z kritérií rovných příležitostí se nepřihlásilo. 52

53 Tab. č. 39: Počty projektů s pozitivním a neutrálním vlivem na rovné příležitosti Pozitivní vliv Neutrální Oblast podpory/prioritní osa více RP 1x RP vliv ROP Severozápad Podpora rozvojových pólů regionu Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů PO 1 Regenerace a rozvoj měst Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury PO 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Rozvoj dopravní obslužnosti regionu PO 3 Dostupnost a dopravní obslužnost regionu Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu PO 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Analýzou monitorovacích zpráv dospěl evaluátor k závěru, že všechny projekty, které se zavázaly k pozitivnímu vlivu na rovné příležitosti (471 projektů) opravdu takový vliv ve všech 1303 položkách měly. Evaluátor se však domnívá, že velká část kritérií rovných příležitostí byla sice formálně správně uvedena, ale jen málo projektů cíleně naplňovalo toto horizontální téma. Nejčastěji příjemci volili oblast RP A - Zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin, resp. kritérium 1 Zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou (257 položek) a kritérium 5 Zlepšení služeb pro rodiče s dětmi (176 položek). Hojně naplňovaným kritériem je taktéž 12 Reflexe rovných příležitostí a specifických potřeb cílových skupin (145 položek) z oblasti RP D - Publicita zohledňující potřeby specifických skupin a kritérium 15 Prevence sociálně patologických jevů (131 položka) z oblasti RP F - Prevence negativních jevů ve společnosti. Naproti tomu na druhé straně spektra stojí kritéria s nejnižším zastoupením. Zejména se jedná o kritérium 8 Zajištění rovných pracovních podmínek pro osoby se specifickými potřebami (10 položek) a kritérium 16 Povědomí o rovných příležitostech, diskriminaci a sociálního vyloučení (15 položek). Celkově lze konstatovat, že kritéria rovných příležitostí byla v rámci ROP SZ naplňována uspokojivým způsobem a z celkových 520 realizovaných projektů jich pozitivní vliv na rovné příležitosti mělo přes 90 %, a to v průměru ve 2,77 kritériích rovných příležitostí na jeden projekt. U velké skupiny projektů, která se přihlásila k naplňování rovných příležitostí, se často jednalo o formální přístup. Evaluátor v rámci analýzy neidentifikoval žádné systémové bariéry, které by neumožňovaly příjemcům naplňovat horizontální témata prostřednictvím jimi zvolených kritérií, jak v oblasti udržitelného rozvoje, tak v oblasti rovných příležitostí. 53

54 Efektivnost čerpání finančních prostředků Monitorovací indikátor Efektivnost čerpání finančních prostředků byl vyhodnocen na základě sady ukazatelů hodnotících úspěšnost čerpání prostředků ERDF v rámci ROP SZ ve vazbě na úroveň nákladů vynaložených na toto čerpání v oblasti podpory 5.1 ROP SZ. S ohledem na eliminaci kurzových vlivů byly jako první komparativní kritéria použity následující dvě veličiny: ke kumulativnímu objemu prostředků vynaložených na implementaci programu v oblasti podpory 5.1 ROP SZ (v mil. Kč) kumulativní stupeň čerpání prostředků ERDF z ROP SZ k celkové alokaci programu (% podíl). Tab. č. 40: Vazba kumulativního stupně čerpání prostředků ERDF z ROP SZ a kumulativního objemu čerpání nákladů v oblasti podpory 5.1 ROP SZ Báze Kumulativní objem čerpaných prostředků oblasti podpory 5.1 (mil. Kč) Kumulativní podíl prostředků proplacených příjemcům k celkové alokaci (%) Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ Koeficient korelace mezi těmito dvěma ukazateli má hodnotu 0,983, což prokazuje silnou pozitivní vazbu mezi kumulativním stupněm čerpání prostředků programu a kumulativním čerpáním prostředků na implementaci programu v oblasti podpory 5.1. Dalším hodnotícím kritériem pro posouzení efektivnosti čerpání prostředků ROP SZ a čerpání prostředků v oblasti podpory 5.1 je následující podílový ukazatel: Kumulativní objem nákladů v oblasti podpory 5.1 (mil. Kč) Kumulativní objem prostředků ERDF proplacených příjemcům (EUR) Tento ukazatel má za cíl demonstrovat vývoj přepočtených nákladů (v Kč) vynaložených v oblasti podpory 5.1 na jedno EUR prostředků proplacených příjemcům. Tab. č. 41: Vazba kumulativního stupně čerpání prostředků ROP SZ a kumulativního objemu čerpání prostředků v oblasti podpory 5.1 Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ 79,5 139,1 210,3 273,8 350,3 409,7 481,1 550,2 566,3 1,10% 5,60% 33,00% 47,00% 52,40% 70,10% 67,70% 89,60% 94,50% Veličina (1) Kumulativní objem prostředků proplacených příjemcům (mil. EUR) (2) Kumulativní objem čerpaných prostředků oblasti podpory 5.1 (mil. Kč) 2,5 48,8 289,9 408, ,6 580,4 607,3 637,9 79,5 139,1 210,3 273,8 350,3 409,7 481,1 550,2 566,3 Ukazatel podíl (1) / (2) 31,56 2,85 0,73 0,67 0,75 0,82 0,83 0,91 0,89 Z vývoje ukazatele je evidentní, že po počátečních výkyvech se jeho hodnota ustálila pod úrovní 1 Kč na 1 EUR proplacených prostředků, což opět prokazuje efektivní vynaložení prostředků v oblasti podpory 5.1 na čerpání prostředků ROP SZ. 54

55 Třetím ukazatelem hodnotícím efektivnost čerpání prostředků ROP SZ je komparace hodnot předchozího ukazatele vyjádřeného z důvodu srovnatelnosti v Kč s obdobnými programy dalšími ROP ke konci 1. Q 2016 je zajištěna vhodná srovnatelnost mezi jednotlivými ROP. V rámci výpočtu ukazatele byly zahrnuty pouze prostředky technické pomoci v obdobných oblastech podpory jako u ROP SZ, tedy oblasti podpory zaměřené na implementaci programu, nikoliv na publicitu či podporu absorpční kapacity. Tab. č. 42: Srovnání jednotlivých ROP z hlediska ukazatele efektivnosti čerpání prostředků ROP Prostředky technické pomoci čerpané na zajištění čerpání v mil. Kč (1) Prostředky proplacené příjemcům v mil. Kč Ukazatel efektivnosti čerpání Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ (1) (2) (1) / (2) ROP SZ 413, ,80 0,0239 ROP MS 486, ,90 0,0277 ROP JV 378, ,60 0,0213 ROP SM 293, ,00 0,0172 ROP SV ,80 0,0235 ROP JZ 372, ,70 0,0223 ROP SČ 399, ,20 0,0269 Hodnota ukazatele efektivnosti čerpání za ROP SZ je v rámci komparace s ostatními ROP mírně nad průměrem, který činí 0,0232, což demonstruje i následující graf. Graf č. 5: Srovnání jednotlivých ROP z hlediska ukazatele efektivnosti čerpání prostředků 0,0300 0,0250 0,0200 0,0150 0,0100 0,0050 0,0000 ROP SZ ROP MSK ROP JV ROP SM ROP SV ROP JZ ROP SČ Ukazatel efektivnosti čerpání Průměr Zdroj: Evaluace přínosů ROP SZ 55

56 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství ŘO ROP SZ řeší všechny případy nesrovnalostí standardním způsobem (podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole Nesrovnalosti ). ŘO ROP SZ vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace ROP SZ, který je v souladu s legislativou ČR i EU. Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: hospodářské soutěže (veřejné podpory), veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, podpory rovných příležitostí. A) Hospodářská soutěž (veřejná podpora) Finanční prostředky na realizaci ROP SZ jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU, týkající se veřejné podpory, a národní předpisy. Základní normou vymezující veřejnou podporu jsou články Smlouvy o fungování EU (bývalé články Smlouvy o založení ES). V souladu s těmito články jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou zakotveny v ustanoveních článku 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU a dále v sekundární legislativě EU. V ČR je ochrana hospodářské soutěže realizována na základě zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže je, dle zákona č. 273/1996 Sb., ÚOHS. Řádné dodržování pravidel hospodářské soutěže je zakomponováno v nastavení jednotlivých operačních programů. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace (vč. jejích příloh) i v průběhu realizace dochází ke kontrole projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. V případě pochybností spojených s aplikací pravidel veřejné podpory u posuzovaného projektu, je ŘO ROP SZ oprávněn pozastavit řízení ve věci schválení podpory. Obnovit ho může v případě, že se prokáže, že pochybnosti byly neopodstatněné. Na národní úrovni je tato oblast upravena v zákoně č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyužívanější výjimkou jsou blokové výjimky poskytované dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (tzv. Obecné nařízení o blokových výjimkách) V rámci programového období bylo dříve aplikováno také Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne , kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) a Pokyny k regionální podpoře na období (2006/C 54/08). 56

57 Dále je možné poskytovat veřejnou podporu dle pravidel pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu: Rozhodnutí Komise ze dne o použití článku 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu; Rámec EU pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby; Sdělení Komise o použití pravidel EU v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. V rámci podpory de minimis 23 jsou aplikovány zejména tyto právní předpisy: Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu; Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU na podporu de minimis. 24 B) Veřejné zakázky V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace ROP SZ pro všechny příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále ZVZ ), který reflektuje evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES, a současně také postupovat podle doplňujících pravidel ROP SZ. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany ŘO ROP SZ. S účinností od došlo k aktualizaci Metodiky k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele. Základní data o veřejných zakázkách jak ve věstníku veřejných zakázek, tak na profilech zadavatele mají podobu strukturovaných dat, a umožňují tak případným zájemcům poměrně snadno automatizovaně získávat informace o veřejných zakázkách pro účely dalšího zpracování, popř. kontroly. Dne vstoupila v účinnost dílčí novela ZVZ, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ČR pod č. 40/2015 Sb. a která řeší nejzásadnější komplikace zadávání do doby, než bude přijat nový zákon upravující zadávání veřejných zakázek. Novela ZVZ obsahuje především následující změny (má pouze dílčí charakter, komplexnější změna zadávacích pravidel bude provedena až novým zákonem o zadávání veřejných zakázek). Došlo k formulační změně ustanovení, které upravuje podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby tato formulace odpovídala nové směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Nově pro zadání formou jednacího řízení bez uveřejnění musí potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Již tedy nejde o okolnosti objektivně nepředvídané. 23 Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není považována za veřejnou podporu, protože vzhledem k její nízké částce má EK za to, že nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory neměla by ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy. 24 V rámci programového období bylo dříve aplikováno také Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis. 57

58 Je rozšířen výčet dílčích hodnotících kritérií, která je možné použít při výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Zadavatel může jako jedno z dílčích hodnotících kritérií využít i hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky. Zároveň je zavedena i možnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce. Dochází tím k převzetí dílčích kritérií uváděných ve směrnici o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Je umožněno předkládat vysokoškolské diplomy v latinském jazyce. Nově tedy není nutné předkládat diplomy v latinském jazyce s připojením úředně ověřeného překladu do českého jazyka, jako tomu bylo doposud v případě, že zadavatel v zadávacích podmínkách předkládání titulů v latinském jazyce výslovně neumožnil. Zrušuje se povinnost zrušit zadávací řízení, pokud zadavatel obdrží jednu nabídku, nebo mu zbyde jedna nabídka k hodnocení. Ruší se povinnost předložit oponentní odborné vyjádření ke schvalování odůvodnění významných veřejných zakázek vládou. Novela ZVZ obsahuje také zrušení ustanovení ZVZ, která upravují seznam hodnotitelů. Dochází tak k celkovému zrušení tohoto právního institutu. Důvodem těchto změn je příprava nové koncepce státní expertízy. Na základě výsledku připomínkového řízení dochází též k úpravě týkající se citlivé činnosti, kdy již nadále nebude za citlivou činnost považován výkon funkce člena hodnotící komise u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 300 mil. CZK bez DPH. Nastávají i změny ve vedení správního řízení při výkonu dohledu nad dodržováním ZVZ, které by měly přispět k urychlení těchto řízení. K byly aktualizovány a uveřejněny Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období z roku Tento dokument je závazný pro řídicí orgány, zprostředkovaně tedy pro příjemce v programovém období , a představuje základní minimum v oblasti zadávání zakázek, které musí být ze strany řídicích orgánů reflektovány v metodických dokumentech. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy EU musí být striktně dodržován, kontrolován a při jehož porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. C) Ochrana životního prostředí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2011/92/EU ze dne o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (dále směrnice EIA ) je do právního řádu ČR promítnuta zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále zákon EIA ). Každý stavební záměr, který překračuje limity uvedené v přílohách zákona EIA, musí při svém předložení jako jednu z povinných příloh obsahovat vyjádření příslušného orgánu o vlivu na životní prostředí. Od dubna 2013 vedla EK proti ČR řízení o porušení smlouvy ohledně údajně nesprávné transpozice směrnice EIA. Dne vstoupil v účinnost zákon č. 39/2015 Sb., jehož znění bylo intenzivně vyjednáno s EK a kterým byla česká legislativa posuzování vlivů na životní prostředí uvedena do souladu se směrnicí EIA. EK však zatím řízení o porušení 58

59 smlouvy neuzavřela. V současné době prochází legislativním procesem novela stavebního zákona, která se dotýká i posuzování vlivů na životní prostředí. EK je průběžně informována. V souvislosti s usnesením vlády č. 1078/2014 ze dne je nutné upozornit na záměry, jejichž povolovací proces skončil před , nicméně jde o záměry, u kterých EK prosadila zvláštní druh posouzení prostřednictvím meziresortní pracovní skupiny. Jde o záměry, u kterých je vedeno tzv. před-infringementové řízení EU Pilot, o velké projekty 25, jejichž spolufinancování ze strany EU dosud nebylo schváleno, a o vybrané projekty, které jsou namátkovým vzorkem. Tyto projekty pak podléhají postupům dle přílohy výše zmíněného usnesení vlády. D) Podpora rovných příležitostí Princip podpory rovných příležitostí je uplatňován v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006, článek 16 Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Na národní úrovni je tato problematika reglementována zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). 2.3 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Shrnutí vážných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v článku 62 odst. 1 písm. d) bodu i) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Výkon auditní činnosti v rámci RR SZ byl začleněn do organizační struktury ÚRR SZ na prvním ustanovujícím zasedání VRR dne usnesením č. 4/1/2006. Od roku 2007 zabezpečoval OA v rámci RR SZ auditní činnost ve dvou oblastech: výkon interního auditu jako součást vnitřního kontrolního systému RR SZ v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole). Naplnění funkce interního auditu bylo schváleno v rámci aktualizované organizační struktury ÚRR na třetím zasedání VRR dne usnesením č. 9/3/2006; funkci PAS na základě Usnesení vlády ČR ze zde č. 760 o zajištění výkonu funkcí auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu, které vycházelo z článku 62 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1260/1999. Výkonem funkce PAS byl OA pověřen Smlouvou o výkonu auditu ze dne uzavřené mezi MF a RR SZ. Uzavření smlouvy bylo schváleno VRR usnesením č. 6/12/2007 z PAS v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy a metodickými dokumenty Auditního orgánu MF vykonával následující činnosti: provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému ROP SZ ve smyslu článku 62 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006; 25 Ve smyslu článku 39 Nařízení Rady (ES) č. 1083/

60 výkon auditů operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů dle článku 62 odst. 1 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. V roce 2008 bylo hlavním cílem zabezpečit funkčnost OA k zajištění požadavků kladených na audit EK z personálního i odborného hlediska, zpracovat vnitřní postupy pro interní audit a PAS, zpracovat auditní strategii za PAS a spolupracovat na dopracování Prováděcího dokumentu ROP SZ. Funkci PAS zabezpečoval OA od roku 2008 do roku V tomto období bylo u RR SZ provedeno 22 systémových auditů zaměřených na ověření účinnosti fungování řídicího a kontrolního systému ROP SZ na klíčových požadavcích dle příslušných ustanovení Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 a Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Pět z těchto auditů bylo zaměřeno na horizontální témata, např. na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. V rámci auditů systémů bylo identifikováno celkem 112 zjištění, z toho 7 zjištění významně závažných, 41 středně závažných a 64 s nízkou mírou závažnosti. Nejzávažnější zjištění se nejčastěji dotýkala uveřejňovaných informací na webových stránkách, jejich náležitostí a nedostatečného uchovávání dat formou archivace. Další zjištění zahrnovala nedostatečnost záznamů o hodnocení projektů v MONIT7+, dodržování lhůt k provedení fyzických kontrol ex-ante a oblasti uchovávání písemností a dokumentace. Zjištění se střední závažností se ve většině případů vztahovala k nedostatečně nastaveným postupům v OM a ve vnitřních předpisech a byla vypořádána úpravou dokumentace ROP SZ. V několika případech byly identifikovány nedostatky v audit trailu řídicí kontroly v kontrolních listech např. u kontroly veřejných zakázek. Nedostatky byly napraveny rozšířením a úpravou příslušných kontrolních listů o chybějící informace. Problém s nejednotným a nedostatečným rozsahem kontrolních listů pro zaznamenání kontrolní činnosti využívaných regionálními radami byl následně odstraněn zavedením formalizovaných kontrolních listů národními orgány. Ke zjištěným nedostatkům byla přijatá opatření prověřována vždy následujícím auditem systému v rámci šetření klíčového požadavku 7 k posouzení postupů pro implementaci preventivních a nápravných opatření v rámci ROP SZ. Od roku 2010 do roku 2012 byly ze strany PAS vyjma auditů systému prováděny na vybraných vzorcích rovněž audity operací s cílem ověřit vykázané výdaje, zejména zda: operace splňují kritéria výběru pro operační program; vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a s podklady vedenými příjemcem; výdaje vykázané příjemcem jsou v souladu s právem EU a vnitrostátními předpisy; veřejný příspěvek byl příjemci vyplacen v souladu s čl. 80 nařízení (ES). Celkem auditoři PAS vykonali 52 auditů operací z toho 12 na projektech TA RR SZ. V rámci auditů operací bylo formulováno celkem 87 zjištění, z toho 10 zjištění s vysokou mírou závažnosti, 12 zjištění se střední závažností a 65 zjištění malé či nízké závažnosti. Peněžní vyjádření nezpůsobilých výdajů bylo definováno u 26 zjištění. Tyto případy byly dále šetřeny jako opodstatněná podezření na nesrovnalost Pracovní skupinou pro nesrovnalosti. 60

61 Tab. č. 43: Přehled auditů vykonaných PAS v období Rok Počet auditů systému Počet zjištění z auditů systému Počet auditů operace Počet zjištění z auditů operace Celkem Zdroj: Interní audit ÚRR SZ Vyjma auditů systému a auditů operace provedených u RR SZ auditory PAS proběhla z úrovně MF (Auditní orgán) dále popsaná šetření. V roce 2010 provedl Auditní orgán mimořádný audit na prověření nákupu zdravotnického zařízení a techniky s možným čerpáním prostřednictvím ROP SZ v návaznosti na závěry auditu Krajské zdravotní, a.s. a souvisejících nemocnic vykonaného pro MF společností Deloitte Advisory s.r.o. Oba audity formulovaly zjištění se střední závažností bez finančního dopadu. V době auditu nebyly u prověřovaných projektů žádné prostředky certifikovány. V témže roce proběhl na ŘO ROP SZ audit monitorovacího systému strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období , který zajišťovala společnost Deloitte Advisory, s. r. o. na základě pověření MF. Auditem nebyly zjištěny nedostatky systémového charakteru ani zjištění se střední či vyšší závažností. Bylo identifikováno 12 zjištění s malou a nízkou mírou významnosti, bez finančního dopadu. V roce 2011 byl zahájen mimořádný audit operace na projektu TA Publicita a absorpční kapacita v roce 2008 a mimořádný audit systému na prověření činnosti RR SZ při výběru projektů, včetně auditů operací na 35 projektech podpořených z ROP SZ u příjemců na místě. Tyto mimořádné audity byly zahájeny na základě vytýkacího dopisu EK ze dne Audity zajišťovala společnost Deloitte Advisory, s. r. o. na základě pověření MF. Provedená šetření identifikovala 3 zjištění s vysokou závažností s peněžním vyjádřením nedostatku a2 zjištění s malou mírou závažnosti. Většina pochybení souvisela s veřejnými zakázkami. V souvislosti s výše uvedenými mimořádnými audity provedených společností Deloitte Advisory, s. r. o., proběhla na ŘO ROP SZ v polovině roku 2012 auditní mise EK za účelem tzv. re-auditu, který spočíval v kontrole vzorku 10 projektů z již auditovaných 35 projektů podpořených z ROP SZ. EK na základě tohoto re-auditu požadovala uplatnění finanční opravy ROP SZ, úpravu postupů pro výběr projektů, zveřejnění informací z hodnocení projektů, opatření proti možným střetům zájmů a zkvalitnění řídící kontroly. V červnu 2012 byla pozastavena činnost ŘO ROP SZ a dočasně pozastaveno poskytování prostředků na předfinancování ROP SZ ze státního rozpočtu. V závěru roku 2012 provedl Auditní orgán audit systému zaměřený na dodržování postupů při naplňování administrativní kapacity v implementační struktuře NSRR. Auditem nebyly shledány žádné nedostatky. EK a Evropský účetní dvůr v průběhu roku 2012 zpochybnily dostatečné oddělení řídící a kontrolní funkce a nezávislost PAS na ŘO u jednotlivých OP v rámci auditní struktury 61

62 nastavené v ČR v roce V rámci Globálního akčního plánu pro ČR byl poté řešen požadavek EK na centralizaci auditních činností na MF odbor Auditní orgán. Na základě Usnesení vlády ČR ze dne č. 671 o centralizaci auditů na MF byla podepsána Dohoda o změně obsahu Smlouvy o výkonu auditu ze dne a k byl výkon činnosti PAS u RR SZ ukončen. Od audit systému na všech úrovních implementace za účelem nezávislého a objektivního ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému a audit operací na vzorku pro ověření vykázaných výdajů vykonává pouze Auditní orgán z úrovně MF. Vzhledem k tomu, že v období od března 2011 do září 2013 byla ze strany PCO dočasně pozastavena certifikace výdajů všech projektů ROP SZ, nebyly v roce 2013 realizovány řádné audity operací. Auditní orgán provedl 3 mimořádné audity operací na základě náhodného výběru vzorku 10% z celkového počtu necertifikovaných projektů. Z těchto mimořádných auditů operací vyplynulo 1 zjištění s vysokou mírou závažnosti a 5 se střední mírou a u 4 zjištění došlo k finančním vyčíslením nezpůsobilých výdajů. Hlavní pochybení spočívalo v nenaplnění plánované hodnoty monitorovacího indikátoru, další pochybení se týkala oblasti zadávání veřejných zakázek. Pochybení s finančním vyčíslením nezpůsobilých výdajů byla šetřena jako opodstatněná podezření na nesrovnalost Pracovní skupinou pro nesrovnalosti. V závěru roku 2013 Auditní orgán zahájil audit systému s cílem zhodnotit řídicí a kontrolní systém ROP SZ. Auditem byla identifikována 4 zjištění s nízkou mírou závažnosti. Opatření ŘO přijal zapracováním postupů do dokumentace ROP SZ. Přijetí nápravných opatření bylo následně prověřeno auditorským týmem v průběhu výkonu auditu systému v roce V průběhu roku 2014 provedl Auditní orgán na vybraném vzorku 30 operací ROP SZ ověření vykázaných výdajů. Z provedených 30 auditů operací vyplynulo 73 zjištění, z toho 14 zjištění s vysokou mírou závažnosti, 16 se střední mírou a 43 s nízkou mírou závažnosti. U 6 operací nebylo identifikováno žádné zjištění. Vzorek projektů zahrnoval i projekt TA Publicita a absorpční kapacita v roce 2011 a audit proběhl u ŘO ROP SZ na místě. Hlavní pochybení byla identifikována v oblasti zadávání veřejných zakázek a v jednom případu se nedostatky týkaly prokázání způsobilosti výdajů. V 17 případech, které byly dále šetřeny jako opodstatněná podezření na nesrovnalost Pracovní skupinou pro nesrovnalosti, byly peněžně vyjádřeny nezpůsobilé výdaje Nezávislé a objektivní ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému provedl Auditní orgán v roce 2014 v rámci 3 následujících systémových auditů. Ve smyslu článku 62 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 provedl Auditní orgán následný audit s cílem ověřit plnění opatření k nápravě z auditu monitorovacího systému realizovaného v roce 2010 a Z šetření auditu vyplynulo, že z původních 12 zjištění přetrvávají 4 (1 se střední mírou závažnosti a 3 s nízkou mírou). Dvě zjištění již byla ze strany ŘO ROP SZ vypořádána zcela a dvě částečně, neboť opatření je v kompetenci MMR a OSMS. Dalším auditem systému z úrovně Auditního orgánu byl mimořádný audit zdravotnictví s cílem ověřit čerpání finančních prostředků z fondů EU za zdravotnickou techniku za období a ověřit způsobilost příslušných operací, včetně postupů zadávání veřejných zakázek. Auditem nebylo formulováno žádné doporučení. 62

63 Jako poslední v roce 2014 byl zahájen řádný audit systému prováděný každoročně za účelem zhodnocení řídicího a kontrolního systému ROP SZ. Z auditu vzešlo 11 zjištění, z nichž bylo 1 hodnoceno vysokou mírou závažnosti, 7 střední mírou závažnosti a 3 nízkou mírou závažnosti. Vysokou míru závažnosti auditoři hodnotili chybějící funkcionality v MONIT7+ v souladu s požadavky přílohy č. III Nařízení Komise č. 1828/2006. Toto zjištění je v řešení neboť vypořádání není plně v kompetenci ŘO. Opatření musí být přijato ve spolupráci s národními orgány, Pracovní skupinou pro jednotný monitorovací systém a správcem MSC2007. Střední mírou závažnosti auditoři zhodnotili nedostatky identifikované v oblasti výběru zaměstnanců implementujících ROP SZ, střetu zájmů při řešení nesrovnalostí na projektech TA, v nastavení postupů pro uzavření ROP SZ, vyplňování kontrolních listů nebo v nedostatečné prevenci chyb a řízení rizik v rámci kontrol prováděných dle článku 13 Nařízení Komise (ES) 1828/2006. K akčnímu plánu přijal ŘO nápravná opatření, která byla následně ověřena auditorským týmem v průběhu následného auditu systému v roce Předmětem auditu systému v 2015 bylo ověření plnění nápravných opatření (follow-up) z auditu systému vykonaného Auditním orgánem u ŘO v roce 2014 včetně ověření klíčového požadavku 7 sytému ROP SZ. Po prověření přijatých opatření k 11 nálezům z auditu systému z roku 2014 auditorský tým posoudil přijatá opatření jako dostačující a zjištění za zcela vypořádaná v 8 případech. Jako nedostačující posoudil auditorský tým opatření přijatá ŘO ve 3 případech a to k nedostatečnému nastavení postupů pro uzavření ROP SZ, k vyplňování kontrolních listů se střední mírou závažnosti a v nedostatečném audit trailu v MONIT7+ s nízkou mírou závažností. K identifikovaným zjištěním přijal ŘO nápravná opatření a o odstranění nedostatků informoval Auditní orgán. V souladu s Plánem auditů operací pro rok 2015 sestaveného z vybraného vzorku projektů vykonal Auditní orgán 38 auditů operací. V rámci těchto 38 auditů operací auditoři identifikovali celkem 85 zjištění, z toho 25 s vysokou mírou závažnosti, 29 se střední mírou a 31 s nízkou mírou závažnosti. Bez zjištění bylo 8 operací. Vzorek projektů obsahoval i dvě operace projektů TA, a sice Zajištění činnosti Úřadu Regionální rady 2013 a Zajištění činnosti Úřad Regionální rady Auditní šetření proběhla na místě u ŘO. U prvního projektu byla identifikována 3 zjištění, z toho 2 zjištění s vysokou mírou závažnosti a 1 zjištění se střední mírou závažnost, u všech zjištění byly vyčísleny nezpůsobilé výdaje. U druhého projektu byla identifikována 4 zjištění, z toho 2 zjištění s vysokou mírou závažnosti a 2 zjištění se střední mírou závažnost i u těchto zjištění byly vyčísleny nezpůsobilé výdaje. Všechna zjištění se týkala pochybení při zadání nebo realizaci veřejných zakázek dle ZVZ. Výsledky auditů operací za rok 2015 s peněžním vyjádřením nezpůsobilých výdajů jsou evidovány a šetřeny jako potvrzená nesrovnalost. Pro rok 2016 zahrnoval Plán auditů operací vybraný vzorek 30 projektů. Pro I. pololetí stanovil Auditní orgán vzorek 12 projektů a pro II. pololetí 18 projektů. Vzorek pro II pololetí obsahoval jednu operaci projektu TA. K bylo z I. pololetí ukončeno 8 auditů operací a pro II. pololetí bylo zahájeno 11 auditů operací. 63

64 Tab. č. 44: Přehled auditů vykonaných Auditním orgánem MF nebo zprostředkujícím subjektem v období Rok Počet auditů systému Počet zjištění z auditů systému Počet auditů operace Počet zjištění z auditů operace Celkem Zdroj: Interní audit ÚRR SZ Vyjma auditů systému a auditů operace vykonaných z úrovně PAS a MF (Auditní orgán) proběhly na RR SZ v období od roku 2007 do roku 2015 další audity a kontroly provedené externími subjekty. Podle článku 71 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 měla ČR povinnost poskytnout EK informaci o nastavení řídicích a kontrolních systémů pro programové období Posouzením nastavení řídicích a kontrolních systémů pověřilo MF společnost PricewaterhouseCoopers, která provedla audit shody subjektů implementačních struktur České republiky zapojených do čerpání finanční pomoci ze strukturálních fondů (ERDF, ESF) a Fondu soudržnosti pro programové období Hlavním cílem auditu bylo ověřit, zda Auditní orgán, PCO, ŘO a ZS jsou připraveny na správu finančních prostředků ze SF a FS, a že řídicí a kontrolní systémy v ČR jsou nastaveny v souladu s odpovídající legislativou ES. Audit shody proběhl v roce 2007 a po jeho provedení byl auditorem ve zprávě o posouzení souladu s předpisy vydán negativní výrok. Bylo identifikováno 59 zjištění, která se vztahovala k nedostatkům v dokumentaci ROP SZ a k nastavení systémů. V první polovině roku 2008 provedla u všech ROP společnost PricewaterhouseCoopers reaudit s cílem zjistit nápravu nedostatků zjištěných při auditu shody z předchozího roku. Dodatečnými auditními pracemi bylo ověřeno, že byly odstraněny veškeré nedostatky vyjma jednoho zjištění, které nebylo v kompetenci ROP SZ a bylo k řešení postoupeno MMR. V roce 2007 na RR SZ dále proběhlo ze strany MF přezkoumání hospodaření RR SZ za rok 2006 a první dílčí přezkoumání za rok Přezkumem nebyly shledány žádné nedostatky. Přezkoumání hospodaření za rok 2007 bylo dokončeno v roce 2008 druhým a třetím dílčím přezkumem bez zjištění a nedostatků. V roce 2007 dále proběhla bez zjištění kontrola pojistného, provádění nemocenského a důchodového pojištění ze strany Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem. V roce 2008 rovněž bez zjištění proběhla na RR SZ podle zákona o finanční kontrole kontrola hodnocení a výběru projektů ze strany PCO. Dle zákona o finanční kontrole provedlo MMR kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky, poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na spolufinancování podílu rozpočtu EU a státního rozpočtu ČR k financování ROP SZ za rok Kontrolní skupina formulovala dvě doporučení ke zjištěným nedostatkům. ŘO přijal nápravná opatření a nedostatky byly odstraněny. 64

65 V závěru roku provedl Úřad práce v Ústí nad Labem kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů. Kontrolou nebyla zjištěna žádná pochybení nebo nedostatky. A MF bez zjištění vykonalo první dílčí přezkoumání hospodaření RR SZ za rok Přezkoumání hospodaření za rok 2008 bylo ze strany MF dokončeno v první polovině roku 2009 druhým dílčím přezkumem opět bez závad. V období roku 2009 vykonalo MMR dle zákona o finanční kontrole kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na spolufinancování podílu rozpočtu EU a státního rozpočtu ČR k financování ROP SZ za rok Kontrolní skupina formulovala čtyři doporučení ke zjištěným nedostatkům. Do konce prvního pololetí roku 2009 byla přijata adekvátní nápravná opatření a nedostatky odstraněny. V roce 2009 na RR SZ proběhla kontrola plateb pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a dodržování povinností plátce pojistného ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a dále kontrola pojistného, provádění nemocenského a důchodového pojištění ze strany Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem. Obě kontroly neshledaly žádné nedostatky či pochybení. V závěru roku MF vykonalo bez zjištění první dílčí přezkoumání hospodaření RR SZ za rok Přezkoumání hospodaření za rok 2009 dokončilo MF počátkem následujícího roku druhým dílčím přezkumem opět bez závad. Kromě výše popsaných mimořádných systémových auditů zdravotní technicky a monitorovacího systému SF a FS Auditního orgánu MF provedl v roce 2010 na RR SZ kontrolu Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrola byla zaměřena na prověření čerpání peněžních prostředků v rámci ROP SZ na projekty dopravní infrastruktury v souladu s právními předpisy, z hlediska zabezpečení účelnosti a hospodárnosti čerpaných peněžních prostředků a nastavení Implementačního systému ROP SZ při čerpání prostředků poskytovaných z rozpočtu EU. V prověřeném období let nebyly kontrolou zjištěny žádné nedostatky. Ve druhém čtvrtletí roku 2010 proběhla ze strany MMR kontrola hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a prostředky státního rozpočtu určenými na spolufinancování ROP SZ za rok Identifikované kontrolní zjištění nemělo vliv na hospodárnost a účelnost čerpání veřejných prostředků a nebyly porušeny obecně platné předpisy. Zjištěný nedostatek byl neprodleně odstraněn úpravou metodiky ROP SZ (OM). Dále Okresní správa sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem provedla kontrolu provádění nemocenského pojištění, odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností v důchodovém pojištění. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. V závěru roku 2010 proběhlo bez zjištění první dílčí přezkoumání hospodaření RR SZ za rok 2010 ze strany MF. Přezkoumání hospodaření za rok 2010 dokončilo MF druhým dílčím přezkumem opět bez závad v roce V roce 2011 byly na základě vytýkacího dopisu EK ze dne zahájeny mimořádné audity, které zajišťovala společnost Deloitte Advisory, s. r. o. na základě pověření MF. Bližší informace jsou uvedeny výše v části popisující audity Auditního orgánu. 65

66 PCO provedlo kontrolu na místě dle zákona o finanční kontrole s třemi kontrolními cíli, jejichž předmětem byly oblasti administrace žádostí o platbu, certifikace výdajů a veřejné zakázky. Se závěry kontroly kontrolní orgán seznámil ŘO v březnu 2015 a v dubnu předal protokol o výsledku kontroly. Kontrolní skupina identifikovala tři zjištění bez finančního vyjádření. K formulovaným doporučením byla přijata nápravná opatření. U jednoho zjištění byl nedostatek odstraněn úpravou dokumentace ROP SZ. K doporučení věnovat zvýšenou pozornost vyplňování kontrolních listů a zkvalitnit kontrolu dodržování povinností příjemců u zadávání veřejných zakázek byla přijata opatření, která jsou aplikována průběžně. MMR vykonalo dle zákona o finanční kontrole kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na spolufinancování podílu rozpočtu EU a státního rozpočtu ČR k financování ROP SZ za rok Ke zjištěným nedostatkům formulovala kontrolní skupina čtyři doporučení, která obsahovala úpravy dokumentace ROP SZ, doplnění vnitřního předpisu a předložení usnesení VRR. Opatření byla přijata do konce roku 2011 a nedostatky odstraněny. Nejvyšší kontrolní úřad provedl další kontrolu se zaměřením na peněžní prostředky určené na výstavbu a údržbu cyklistické infrastruktury. Za kontrolované období nezjistil kontrolní orgán žádné nedostatky. Bez nálezů rovněž proběhla kontrola dodržování pracovněprávních předpisů vykonaná Úřadem práce v Ústí nad Labem. Daňovou kontrolou daně ze závislé činnosti a funkčních požitků za období roku vyčíslil Finanční úřad Ústí nad Labem doměření zálohové daně včetně penále za rok 2010 za využívání osobního automobilu pro služební i soukromé účely statutárním zástupcem po ukončení výkonu funkce předsedy RR SZ. Proti dodatečnému platebnímu výměru podal ŘO odvolání. Napadené rozhodnutí odvolací orgán potvrdil a doměřená daň včetně penále ve výši CZK byla uhrazena na účet správce daně v červnu V závěru roku 2011 bylo provedeno ze strany MF první dílčí přezkoumání hospodaření RR SZ za rok 2011 a dokončeno bylo v první polovině roku 2012 druhým dílčím přezkumem: Obě dílčí přezkoumání byla ukončena bez závad. Počátkem roku 2012 provedl Finanční úřad Ústí nad Labem na RR SZ místní šetření ve věci prověření skutečností o dotaci poskytnuté MMR ze státního rozpočtu a z rozpočtu EU na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2010 č. 1/RS_SZ_2010. Následně byla zahájena daňová kontrola v rámci správy odvodů za porušení rozpočtové kázně. Kontrolním zjištěním bylo konstatováno porušení rozpočtové kázně za zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a SF EU nedodržením podmínky v Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 1/RS_SZ_2010 o vrácení peněžních prostředků konečnému uživateli ve stanoveném termínu. ŘO požádal o posečkání úhrady daní, o prominutí odvodu a o prominutí dopočtu penále. Odvolací orgán žádostem vyhověl a odvody ve výši CZK včetně penále ve výši CZK prominul. MMR vykonalo dle zákona o finanční kontrole kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na spolufinancování podílu rozpočtu EU a státního rozpočtu ČR k financování ROP SZ za rok Dvě kontrolní zjištění byla napravena již v průběhu kontroly a neměla vliv na hospodárnost, efektivnost a účelnost čerpání veřejných prostředků. ŘO ke zjištěným nedostatkům přijal opatření, tím že stanovil oprávněnou osobu pro evidenci podpor de minimis v centrálním registru, a že převedl úroky vztahující se k prostředkům dotace z MMR z depozitního na běžný účet ROP SZ. 66

67 V souvislosti se závěry z mimořádných auditů provedených společností Deloitte Advisory, s. r. o., které identifikovaly zjištění s vysokou a střední závažností za pochybení v oblasti veřejných zakázek (bližší informace jsou popsány výše v části auditů Auditního orgánu), proběhla v červnu 2012 auditní mise EK za účelem tzv. reauditu. Reaudit spočíval v kontrole vzorku 10 projektů z již auditovaných 35 projektů a na základě výsledků vyčíslila finanční opravy ROP SZ. Způsob úhrady finančních oprav byl dořešen na národní úrovni. Koncem roku 2012 vykonalo MF první dílčí přezkoumání hospodaření RR SZ za rok 2012 a v prvním čtvrtletí 2013 druhé dílčí přezkoumání, oba přezkumy byly ukončeny bez zjištění. V roce 2013 provedlo PCO na místě kontrolu systému pro čerpání prostředků ERDF ve smyslu zákona o finanční kontrole. Předmětem kontroly byly dva cíle. V rámci kontrolního cíle 1 bylo ověřeno hodnocení horizontálního kritéria u vybraných projektů. Ke kontrolnímu zjištění z oblasti hodnocení projektů nebylo z důvodu uzavírání programu a ukončení vyhlašování Výzev přijímáno žádné opatření. Předmětem kontrolního cíle 2 byla TA. Kontrole byly podrobeny 4 projekty TA z let 2010 a Byla identifikována 3 kontrolní zjištění. Prověřením účetních dokladů a prověřením dodržení postupů při zadání veřejných zakázek byly kontrolou odhaleny nezpůsobilé výdaje. S ohledem na aplikaci extrapolované finanční opravy nenavrhl PCO žádnou finanční opravu a konstatoval, že zjištění považuje za vypořádaná. ŘO ROP SZ je povinen postupovat dle platné MFTK proto byla kontrolní zjištění nahlášena Pracovní skupině pro nesrovnalosti k projednání. Jako potvrzené byly nesrovnalosti nahlášeny do MSC. MMR vykonalo dle zákona o finanční kontrole veřejnosprávní kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu, určenými na spolufinancování ROP SZ. Dle výroku kontrolního orgánu neměla kontrolní zjištění vliv na hospodárnost, efektivnost a účelnost čerpání veřejných prostředků. Jedno zjištění bylo napraveno v průběhu kontroly určením pracovníka pro kontrolu zákonných lhůt k předložení dato veřejné podpoře a pro plnění informačních povinností. Ke druhému zjištění doložil ŘO doklady o převodu finančních prostředků z nevyčerpané dotace ex-ante ve výši ,50 CZK. Kontrolní orgán byl o přijatém opatření informován. Bez chyb a nedostatků proběhla kontrola plnění povinností v nemocenském pojištění, v důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti provedená Okresní správou sociálního zabezpečení Ústí nad Labem. V závěru roku 2013 vykonal Auditní orgán na RR SZ audit systému (bližší informace jsou uvedeny výše v části auditů Auditního orgánu). Dále MF provedlo první dílčí přezkoumání hospodaření RR SZ za rok Přezkoumání bylo dokončeno v první polovině roku 2014 druhým dílčím přezkumem. Obě kontroly byly uzavřeny bez zjištění, kontrolní orgán pouze upozornil na rizika, která by mohla mít negativní dopad na hospodaření RR SZ. K rizikům formou akčního plánu přijal ŘO opatření, byly nastaveny pravidelné intervaly k předkládání informací VRR o stavu čerpání rozpočtu RR SZ a ŘO stanovil metodu pro časové rozlišování nákladů a výnosů. V roce 2014 proběhly ze strany Auditního orgánu čtyři audity, a sice audit Ověření plnění opatření k nápravě z akčního plánu auditu systému č. 451/10/SYS (16/2010/AO) Audit monitorovacího systému SF a FS pro programové období , Audit operace č. ROPSZ/2014/O/017 na projektu CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita v roce 2011, Mimořádný Audit zdravotnictví č. AO/2014/SM/05 a Audit zaměřený na ověření 67

68 systému ROP NUTS II Severozápad č. ROPSZ/2014/S/001 (bližší informace jsou uvedeny výše v části auditů Auditního orgánu). Na ŘO ROP SZ byla ze strany Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje provedena dle kontrolního řádu kontrola nad plněním povinností v oblasti požadavků vyplývajících ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Kontrolou byla identifikována 2 zjištění, ke kterým ŘO přijal opatření a nedostatky odstranil. Okresní správa sociálního zabezpečení Ústí nad Labem vykonala kontrolu plnění povinností v nemocenském pojištění, v důchodovém pojištění a při odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Kontrolní zjištění identifikovalo nedoplatek pojistného ve výši CZK za výpočet pojistného z chybně vykázaného vyměřovacího základu za zaměstnance a za zaměstnavatele v období duben Dále bylo vyměřeno penále z tohoto dlužného pojistného ve výši CZK. Penále správní orgán na základě žádosti ŘO ROP SZ prominul v plné výši. Dlužné pojistné bylo uhrazeno. MMR provedlo veřejnosprávní kontrolu na místě ve smyslu zákona o finanční kontrole. Předmětem byla kontrola hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a s prostředky státního rozpočtu určenými na spolufinancování ROP SZ. Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky ovlivňující hospodárnost, efektivnost a účelnost čerpání veřejných prostředků. ÚSTECKÁ POLIKLINIKA, s.r.o. vykonala dohled nad pracovními podmínkami na pracovištích zaměstnavatele a zařízeních pro zaměstnance v rámci pracovnělékařských služeb. Kontrolou nebyly shledány žádné nedostatky. První dílčí přezkoumání RR SZ za rok 2014 ze strany MF proběhlo koncem roku 2014 a při přezkoumání nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky, kontrolní orgán pouze upozornil na riziko, které by mohlo mít negativní vliv na hospodaření v budoucnosti riziko spočívá v možném nesprávném rozhodnutí ÚRR SZ o zbytečné likvidaci majetku. ŘO ROP SZ formou akčního plánu přijal opatření. Druhým dílčím přezkoumáním RR SZ za rok 2014, které proběhlo v prvním čtvrtletí 2015, rovněž nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. V prvním pololetí 2015 byla na ŘO ROP SZ provedena daňová kontrola ze strany Finančního úřadu v Ústí nad Labem na základě finanční opravy vyčíslené za porušení ZVZ v rámci mimořádného auditu operace s názvem Publicita a absorpční kapacita v roce 2008 provedeného společností Deloitte Advisory, s. r. o. v období listopad duben Správce daně identifikoval 2 zjištění v porušení rozpočtové kázně s peněžním vyjádřením nedostatků. Za nedodržení ZVZ a neoprávněné použití peněžních prostředků vydal správce daně platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně. ŘO ROP SZ podal proti oběma platebním výměrům odvolání a podnět na prohlášení nicotnosti platebních výměrů. Odvolací orgán odvolání zamítl, napadená rozhodnutí potvrdil a vyměřil penále za prodlení s odvodem. Podněty na prohlášení nicotnosti Odvolací finanční ředitelství odložil jako neoprávněný. Proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství podal ŘO ROP SZ správní žaloby. Zrušení rozhodnutí se ŘO ROP SZ u Krajského soudu v Ústí nedomohl, proto podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který dosud nevydal rozhodnutí, případ je stále v řešení. 68

69 V návaznosti na misi EK v roce 2012 byl proveden ze strany EK doplňkový audit fungování řídicích a kontrolních systémů podle požadavků článků 60 a 72 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Na základě předběžných zjištění z auditu obdržel ŘO ROP SZ varovný dopis před možným přerušením platebních lhůt u ROP SZ. Ke zjištěním auditu ŘO ROP SZ předložil vyjádření a návrh na nápravná opatření. Auditním šetřením EK identifikovala v předběžné zprávě celkem 11 zjištění, z toho 4 zjištění z oblasti administrace projektu, tj. hodnocení a výběr projektových žádostí a 7 zjištění z oblasti řídicí kontroly. K popsaným zjištěním ŘO ROP SZ vypracoval podrobná vyjádření a připomínky. EK u většiny nálezů vyjádření a důkazy ŘO ROP SZ akceptovala a nápravná opatření eliminovala z 11 ke 2 zjištěním. V jednom případě jde za pochybení ve veřejné zakázce u individuálního projektu o finanční opravu ve výši 25 % hodnoty dotčené zakázky. Identifikovanou nesrovnalost bude ÚRR SZ řešit v rámci své kompetence v souladu s postupy stanovenými dokumentací ROP Severozápad. U druhého zjištění EK poukazuje na nedostatečné ověřování ŘO ROP SZ v oblasti veřejných zakázek pro smlouvy dříve ověřené podle starého řídícího a kontrolního systému, tj. před datem , resp. před pozastavením ROP Severozápad. Jako opatření EK požadovala, aby ŘO ROP SZ u těchto zakázek provedl veřejnosprávní kontroly zaměřené na správnost postupu a dodržení podmínek při zadávání veřejných zakázek pomocí zdokonalených postupů nastavených při obnovení ROP SZ nebo uplatnil finanční opravu ve výši 12,41% v souladu s mírou korekce dohodnuté v souvislosti s předchozím přerušením ROP SZ. Na základě usnesení VRR ze 111. mimořádného zasedání přistoupí ŘO ROP SZ k přijetí nápravného opatření formou EK navržené korekce. K nebylo nápravné opatření vypořádáno. Tematická kontrola podle zákona o požární ochraně a vyhlášky o stanovení podmínek požární bezpečnosti proběhla na ŘO ROP SZ ze strany Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje. Kontrolou byla identifikována 2 zjištění, ke kterým byla neprodleně přijata opatření. Nedostatky byly odstraněny doložením kolaudačního rozhodnutí a požárně bezpečnostního řešení kontrolnímu orgánu. MMR provedlo veřejnosprávní kontrolu na místě ve smyslu zákona o finanční kontrole. Předmětem byla kontrola hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU, a s prostředky státního rozpočtu určenými na spolufinancování ROP SZ za rok Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky ovlivňující hospodárnost, efektivnost a účelnost čerpání veřejných prostředků. ÚSTECKÁ POLIKLINIKA, s.r.o. vykonala dohled nad pracovními podmínkami na pracovištích zaměstnavatele a zařízeních pro zaměstnance v rámci pracovnělékařských služeb. Kontrolou nebyly shledány žádné nedostatky. Ze strany Auditního orgánu byly v roce 2015 vykonány tři audity, a sice audit operace na projektu CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti Úřadu Regionální rady 2013, audit operace na projektu CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti Úřadu Regionální rady 2014 a audit systému Audit ověření plnění nápravných opatření (follow-up) z auditu systému ROPSZ/2014/S/001 včetně ověření klíčového požadavku 7 sytému ROP SZ. Bližší informace k těmto auditům jsou uvedeny výše v části popsaných auditů Auditního orgánu. PCO provedl kontrolu na místě dle zákona o finanční kontrole k prověření vynakládání výdajů na program a projekty za účelem certifikace výdajů. Předmětem veřejnosprávní kontroly bylo šest kontrolních cílů: č. 1 Administrace žádostí příjemců o platbu, administrace projektu TA, č. 2 Řešení nesrovnalostí, č. 3 Kontroly podle článku 13 nařízení Komise (ES) 69

70 č. 1828/2006, č. 4 Propagace a publicita, č. 5 Řádné finanční řízení a č. 6 Úplnost a dodržování lhůt pro zadávání dat do informačních systémů. Kontrolou byla identifikována 3 zjištění. Zjištění se týkala formálních pochybení při vyplňování kontrolních listů a protokolů o kontrole a prodlení v hlášení nesrovnalosti na vnitřní úrovni. Lhůta pro přijetí opatření byla stanovena průběžně, plnění bude ověřeno v rámci interního auditu nápravných opatření dle plánu interního auditu pro rok První dílčí přezkoumání RR SZ za rok 2015 ze strany MF proběhlo koncem roku 2015 a při přezkoumání nebyly zjištěny žádné chyby a nedostatky. Konečný přezkum hospodaření RR SZ za rok 2015 proběhl v prvním čtvrtletí 2016 a rovněž nebyly zjištěny žádné nedostatky. V prvním pololetí 2016 MMR provedlo veřejnosprávní kontrolu na místě ve smyslu zákona o finanční kontrole. Předmětem byla kontrola hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými z rozpočtové kapitoly MMR na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu EU a s prostředky státního rozpočtu určenými na spolufinancování ROP SZ za rok Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky ovlivňující hospodárnost, efektivnost a účelnost čerpání veřejných prostředků. PCO provedl kontrolu na místě dle zákona o finanční kontrole k prověření systému pro čerpání prostředků ERDF v rámci ROP SZ za účelem ujištění o řádném vynakládání výdajů na program a projekty za účelem certifikace výdajů. Předmětem veřejnosprávní kontroly byly čtyři kontrolní cíle: č. 1 Administrace žádostí příjemců o platbu na vzorku projektů, č. 2 Archivace a č. 3 Uzavírání programu. (K nebyla kontrola ukončena.) ÚSTECKÁ POLIKLINIKA, s.r.o. vykonala dohled nad pracovními podmínkami na pracovištích zaměstnavatele a zařízeních pro zaměstnance v rámci pracovnělékařských služeb. Kontrolou nebyla shledána žádná pochybení a nedostatky. Tab. č. 45: Počet externích kontrol dle kontrolních subjektů v období Kontrolní orgán Celkem Evropská komise Finanční úřad Hasičský záchranný sbor 1 1 Krajská hygienická stanice 1 1 MF Auditní orgán MF PAS MF Kontrola MF PCO MMR Nejvyšší kontrolní úřad OSSZ PricewaterhouseCoopers Úřad práce Ústecká poliklinika, s.r.o Všeobecná zdravotní pojišťovna 1 1 Celkem Zdroj: Interní audit ÚRR SZ Interní audit v souladu se zákonem o finanční kontrole zabezpečoval na RR SZ od roku 70

71 2007 do konce roku 2012 Odbor auditu. Usnesením č. 28/63/2012 VRR ze dne byl organizační útvar Odbor auditu k zrušen a s účinností od byl zřízen útvar Interní audit. Interní audit je funkčně zařazen pod předsedu RR SZ a organizačně podléhá přímo ředitelce ÚRR SZ. Činnost interního auditu vychází z plánů, které v souladu s ustanovením 30 zákona o finanční kontrole vytváří a předkládá útvar Interní audit ke schválení předsedovi RR SZ. Interní audit zpracovává na období tří let střednědobý plán, který určuje priority interního auditu a odráží potřeby RR SZ z hlediska výsledků její činnosti a předpokládaných záměrů a cílů na víceleté období. Střednědobý plán pak je podkladem pro sestavení ročního plánu. Roční plán interního auditu vychází z analýzy rizik procesů, z nálezů z auditů a kontrol vykonaných v předchozím roce a obsahuje jednotlivé audity pro příslušný rok. Za období bylo na RR SZ vykonáno 32 interních auditů, z toho 26 řádných auditů, 4 mimořádné audity a 2 konzultační zakázky. Řádné interní audity byly zaměřeny na prověření funkčnosti vnitřního řídicího a kontrolního systému, např. audit řídících aktů, audit postupů realizace projektů technické asistence, audit veřejných zakázek a zejména audity plnění opatření z ukončených auditů a kontrol. Mimořádné audity byly provedeny na pokyn předsedy RR SZ v rámci poskytnutí součinnosti Policii ČR a OLAF. Cílem auditů bylo ověřit, zda operace splňuje kritéria výběru pro ROP SZ, vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a jsou v souladu s předpisy ES a ČR a zda byl veřejný příspěvek vyplacen v souladu s článkem 80 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a to u projektu Městské sady aktivní park, Centrum technického vzdělávání (CTV) Ostrov a u projektu Rekonstrukce muzea města Ústí nad Labem s cílem zřízení centra českoněmeckých studií Collegium Bohemicum. Konzultační zakázky byly realizovány na žádost předsedy RR SZ a ředitele ÚRR SZ. Jedna zakázka na žádost ředitele ÚRR SZ spočívala v prověření používání služebních vozidel a služebních cest u ředitelem určených zaměstnanců. Druhá zakázka byla provedena z pokynu předsedy RR SZ v rámci žádosti o spolupráci ze strany Policie ČR při prověření hospodárnosti vynaložených prostředků na projektu Rekonstrukce muzea města Ústí nad Labem s cílem zřízení centra česko-německých studií Collegium Bohemicum. Tab. č. 46: Přehled interních auditů provedených v období Předmět interního auditu Vnitřní předpisy Postupy realizace projektů TA 1 1 Veřejné zakázky Evidence majetku a zásoby 1 Spisový řád 1 Nakládání s hotovostí 1 1 Systém inventarizace 1 1 Vymezení, rozdělení a oddělení funkcí 1 1 Řízení bezpečnosti informací 1 Cestovní náhrady a autoprovoz 1 Plnění opatření z ukončených kontrol Aplikace nového účetnictví 1 Nakládání s majetkem 1 Vnitřní kontrolní systém 1 71

72 Mimořádný audit 1 3 Konzultační zakázka 1 1 Celkem Zdroj: Interní audit ÚRR SZ V rámci 32 interních auditů vykonaných v období bylo identifikováno celkem 229 zjištění. U dvou mimořádných auditů provedených v roce 2011 na výše uvedených projektech bylo u 8 zjištění vyčísleno peněžní vyjádření nedostatků a případy byly nahlášeny jako nesrovnalost Pracovní skupině pro nesrovnalosti. Ze zbývajících 221 zjištění nebylo dosud vypořádáno 5 z posledního interního auditu provedeného koncem roku 2015 z důvodu neuplynutí lhůty pro přijetí opatření. Plnění opatření je nadále sledováno. K nebyly interní audity dle plánu pro rok 2016 ukončeny. 72

73 2.3.2 Globální akční plán a související změny v nastavení řídících a kontrolních systémů V březnu roku 2012 byla Česká republika informována EK o existenci závažných nedostatků ve fungování řídicích a kontrolních systémů u operačních programů ERDF a FS v ČR. EK upozornila na 5 problematických oblastí: nedostatečná nezávislost pověřených auditních orgánů PAS, fungování Auditního orgánu, systém řešení nesrovnalostí, řídicí kontrola a otázky spojené s administrativní kapacitou. V této souvislosti došlo k pozastavení procesu proplácení žádostí o platbu ze strany EK a české orgány byly vyzvány, aby začaly ihned pracovat na nápravných opatřeních. Přílohou dopisu byl tzv. Akční plán pro zlepšení systému řízení a kontroly v rámci strukturálních fondů v České republice (Akční plán), který určoval základní rámec nápravných opatření, jejichž splnění bylo nezbytnou podmínkou EK pro obnovení proplácení plateb. MMR-NOK ve spolupráci s MF a dotčenými ŘO zahájil přípravu na vypořádání všech požadavků, které EK v Akčním plánu stanovila. Byl nastaven harmonogram implementace Akčního plánu, v němž byla jednotlivá opatření rozpracována do většího detailu, zároveň byl nastaven i časový plán jejich realizace. Stěžejní požadavky EK a související opatření týkající se zejména systémových nedostatků byly na úrovni ČR odstraněny do konce roku Vzhledem k tomu, že byl ROP SZ v důsledku tehdejších závažných problémů (policejní vyšetřování, finanční korekce příjemce Krajská zdravotní a.s., zjištění mimořádného auditu provedeného společností Deloitte Advisory, s.r.o., podezření na netransparentnost hodnocení projektů) pozastaven, bylo nutné oproti ostatním OP nastavit také některá specifická nápravná opatření směřující k obnovení, zrychlení a zefektivnění řízení a eliminaci rizik ztráty alokace operačního programu. V rámci výše identifikovaných oblastí byla přijata následující opatření: Nedostatečná nezávislost PAS Odbor auditu ÚRR SZ do zajišťoval audit podle přímo použitelných předpisů ES, resp. EU, na základě smlouvy o výkonu auditu uzavřené mezi MF a RR SZ (audit PAS). V souladu s usnesením vlády ČR č. 671 ze dne o centralizaci auditů na MF byla dne podepsána Dohoda o změně obsahu veřejnosprávní smlouvy o výkonu auditu ze dne , ve které byla nově upravena platnost a účinnost smlouvy o výkonu auditu do V souvislosti se změnou sjednanou touto dohodou byla Interním auditem ÚRR SZ ke dni předána na MF veškerá dokumentace související s výkonem auditů PAS. Od tak došlo k úplnému vyčlenění zaměstnanců PAS ze struktury ŘO ROP SZ a začlenění do struktury MF pod přímý dohled AO a zakotvení v rámci popisů ŘKS. Rovněž veškeré výdaje spojené s činností PAS byly od tohoto data plně hrazeny z prostředků OPTP, čímž došlo k zajištění finanční nezávislosti při výkonu auditní činnosti. Odborem auditu ÚRR SZ byl do zajišťován také interní audit na ÚRR SZ, a to dle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. K v souvislosti se změnou organizační struktury ÚRR SZ byl tento útvar přejmenován na Interní audit ÚRR SZ. Fungování Auditního orgánu 73

74 Byla posílena koordinace a dohled delegovaných auditních činností, v rámci auditů došlo k ověření přijetí opatření k nápravě z předchozích auditů a byl nastaven systém školení auditorů a sdílení zkušeností a nejčastějších auditních zjištění v rámci různých platforem a skupin. Nesrovnalosti ŘO ROP SZ provedl změny v systému řešení nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek s cílem zkrácení doby procesu šetření, byla zakotvena metodická úprava institutu promíjení odvodů zajišťující vyšší transparentnost procesu promíjení. Zároveň došlo k doplnění podmínek, za kterých lze prominout penále v plné výši nebo prominout jen část penále. K zajištění jednotného postupu při rozhodování při řešení nesrovnalostí zařadil ŘO ROP SZ do opatření Akčního plánu vytvoření Katalogu nesrovnalostí, který sloužil především Pracovní skupině pro nesrovnalosti (PSN) ROP SZ. Dále provedl analýzu nejčastějších chyb příjemců, které byly následně zdrojem nesrovnalostí, včetně posouzení jejich závažnosti, frekvence výskytu a možné prevence vzniku těchto chyb. Výstupy z provedené analýzy pak byly důsledněji zakomponovány do připravovaných seminářů a zveřejněny na webových stránkách úřadu. Řídicí kontrola Došlo k převzetí standardizovaných kontrolních listů pro výkon řídicí kontroly dle čl. 13 prováděcího nařízení, veřejnou podporu, veřejnou podporu malého rozsahu a veřejné zakázky, které byly zapracovány do řídicí dokumentace při zohlednění specifik ROP SZ. Dále došlo ke změně systému hodnocení projektů, postupů při schvalování změn projektů, zavedení kontrol na místě s každou žádostí o platbu a kontrol veřejných zakázek před uzavřením Smlouvy o poskytnutí dotace. Ke snížení rizika nekvalitně připravovaných projektů po obnovení programu zrealizoval ŘO ROP SZ semináře pro žadatele, kde jim byly představeny změny v hodnotících kritériích, podrobně probrány povinné přílohy k projektu a s nimi spojené nejčastější chyby v projektech týkající se kontroly přijatelnosti a formálních náležitostí. Dále byl upraven systém kontrol a administrativní řízení ve smyslu minimalizace termínů souvisejících s proplácením ŽoP, zejména při kontrolách zadávacích dokumentací, výběrových řízení, schvalování oznámení změn projektů, kontrol na místě apod. U projektů, které nemohly být z důvodu pozastavení ROP SZ finančně ukončeny, stanovil ŘO pravidla pro počátek doby udržitelnosti a předkládání MZoU. Administrativní kapacita Na základě aktualizace Metodiky výběru zaměstnanců NSRR (s platností od ) provedl ŘO ROP SZ implementaci uvedených pravidel do interních postupů ŘO. Dále byla zapracována ustanovení vyplývající z Metodiky k využívání služeb externích subjektů s účinností od S cílem stabilizovat a zajistit dostatečnou administrativní kapacitu ÚRR provedl ŘO ROP SZ změnu systému odměňování, personálně byly posíleny zejména Územní odbory realizace programu na obou pracovištích a průběžně bylo zajišťováno školení pracovníků v relevantních oblastech. Z důvodu zefektivnění činnosti schválil VRR dne novou organizační strukturu ÚRR SZ. Implementace opatření Akčního plánu byla následně v roce 2013 předmětem dvou auditních misí EK, přičemž ze závěrečných zpráv vyplývá, že všechna opatření na úrovni ČR byla naplněna, systémy fungují a zjištění auditů byla uzavřena. Z důvodu pozastavení ROP SZ v důsledku výše uvedených závažných problémů byla přijata také tato nápravná opatření: 74

75 Obnova programu Vzhledem k tomu, že byla úhrada plošné korekce ROP SZ označena za jednu z hlavních podmínek pro obnovení předfinancování ROP SZ ze státního rozpočtu a také pro obnovení certifikace výdajů ROP SZ ze strany MF a EK, přijal ŘO ROP SZ urgentní opatření spočívající ve vyjednávání s kraji a národními orgány ve smyslu přijetí a úhrady korekce. V této souvislosti docházelo k intenzivním jednáním na úrovni krajů i na úrovni národních orgánů. V neposlední řadě bylo též nutné zajistit financování chodu ÚRR SZ v době pozastavení ROP SZ. Po několika jednáních bylo ŘO umožněno vyhlásit výzvy a realizovat projekty v rámci ROP SZ v prioritní ose 5 Technická asistence s pomocí předfinancování z rozpočtu MMR. Podrobnější informace k pozastavení a obnově programu jsou uvedeny v kap Vytýkací dopis od EK, pozastavení ROP SZ. Řízení programu ŘO ROP SZ nastavil opatření v oblasti práce s predikcemi, řízení disponibilní alokace, plánování výzev, absorpční kapacity, řízení rizika přezávazkování, řízení rizik a aktualizace údajů v monitorovacích systémech. Na základě 17. zasedání MV ROP SZ dne , ŘO ROP SZ zpracoval výše uvedené návrhy kroků pro zlepšení implementace ROP SZ (akční plán). Tento dokument byl zaslán zástupcům EK dne , zároveň byl projednán VRR dne (usnesení č. 5/69/2013). Aktualizované verze akčního plánu, včetně vypořádání úkolů, byly průběžně předkládány na zasedání MV ROP SZ. Dne obdržel ŘO ROP SZ informaci od MMR o schválení usnesení Vlády ČR č. 387 ze dne , jímž bylo předsedovi RR SZ uloženo plnit opatření (tj. akční plán) obsažená v materiálu Vyhodnocení řízení rizikových operačních programů a jednou za 3 měsíce informovat ministra pro místní rozvoj o plnění přijatých opatření a současně předkládat další opatření k řešení rizikových situací, a to až do doby vyjmutí ROP SZ z kategorie rizikových operačních programů. Vzhledem k tomu, že některá opatření z původního akčního plánu ŘO ROP SZ nebyla již relevantní a většina ostatních opatření se vzájemně překrývala, rozhodl se ŘO ROP SZ následně pracovat pouze s akčním plánem obsaženým ve výše zmíněném materiálu schváleném Vládou ČR. Dne obdržel ŘO ROP SZ informaci od MMR o schválení usnesení Vlády ČR č. 144 ze dne , kterým se mění usnesení Vlády ČR č. 387 ze dne a které doporučuje předsedům regionálních rad plnit opatření obsažená v materiálu Analýza čerpání evropských fondů a krizové plány a zasílat ministryni pro místní rozvoj: informaci o postupu v plnění opatření krizových plánů operačních programů nejpozději do 15. dne v měsíci následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí (počínaje 2. čtvrtletím 2014); informaci o postupu v plnění průřezových a klíčových opatření, která jsou v gesci řídicích orgánů operačních programů, nejpozději do 15. dne každého měsíce. Dne obdržel ŘO ROP SZ informaci od MMR o schválení usnesení Vlády ČR č. 124 ze dne , kterým se mění usnesení Vlády ČR č. 144 ze dne a které doporučuje předsedům regionálních rad plnit opatření obsažená v materiálu Analýza čerpání evropských fondů a krizové plány 2015 a zaslat ministryni pro místní rozvoj: 75

76 informaci o postupu plnění opatření k průřezovým rizikům a informaci o postupu plnění opatření krizového plánu, vždy do 10. dne každého měsíce (počínaje březnem 2015); vyhodnocení dopadu krizového plánu na operační program, do a následně do ; aktualizovanou strategii dočerpání operačního programu do V souladu s výše uvedenými opatřeními ŘO ROP SZ k aktualizoval a na MMR odeslal Strategii pro dočerpání prostředků ROP SZ, která popisuje procesy a nástroje k minimalizaci identifikovaných rizik, tj. využití maximálního množství finančních prostředků ROP SZ, resp. efektivní dočerpání a minimalizace ztráty v roce K a k dále ŘO shrnul plnění a dopad plánu jako celku v dokumentu s názvem Vyhodnocení dopadu krizového plánu ROP Severozápad, který zaslal MMR-NOK Personální zajištění Personální plánování Personální plánování chápe ŘO ROP SZ jako systematický přístup k získávání, rozmisťování a využívání zaměstnanců. Jde o strategickou aktivitu, která je orientována na dlouhodobé zabezpečení zdrojů. S ohledem na nezapojení RR SZ do programového období probíhá personální plánování ŘO ROP SZ pouze v souvislosti s dokončováním programového období pro administraci posledních žádostí o platbu, zajištění kontrol udržitelnosti projektů, zajištění zpracování závěrečných dokumentů a chodu ÚRR SZ. Přijatá opatření Z výše uvedených důvodů, v návaznosti na Strategii ÚRR SZ a požadavky vyplývající z akčního plánu ÚRR SZ, evaluační doporučení uvedená v závěrečné zprávě analýzy firemní kultury od společnosti RegioPartner, s. r. o. ze dne a současně stanovení pravidel v oblasti rozvoje lidských zdrojů v rámci Metodického pokynu k rozvoji lidských zdrojů v programovém období a v programovém období vydaného MMR-NOK dne s účinností od (dále jen Pokyn MMR ), se vedení ÚRR SZ rozhodlo definovat personální strategii ÚRR a iniciovat vznik tohoto strategického dokumentu. Úkolem personální strategie je definovat střednědobé cíle v oblasti personálního a organizačního rozvoje a stanovit jednotlivé kroky a nástroje, které povedou k naplnění cílů. Personální cíle přitom navazují na celkovou Strategii ÚRR. Fluktuace Sledování a následné řešení fluktuace je pro ŘO ROP SZ klíčovou záležitostí. Fluktuace zaměstnanců zvyšuje finanční náklady potřebné k nahrazení odchozích zaměstnanců (nábor, adaptace, zaškolení), přispívá k dočasnému snížení produktivity práce a ke zhoršení klimatu firemní atmosféry a image. 76

77 Tab. č. 47: Fluktuace ÚRR SZ v letech Rok Průměrný počet zaměstnanců v roce Počet ukončených pracovních poměrů % fluktuace ,83 3 7, , , ,5 9 11, , , , , , , , , , , , ,35 Zdroj: ŘO ROP SZ, stav k Z uvedeného přehledu vyplývá, že nejvyšší míra fluktuace byla dosažena v letech 2010, 2012 a Přijatá opatření Vliv na zvýšenou fluktuaci roku 2010 měly zejména některé činnosti, které byly subdodavatelsky outsourcovány. Fluktuaci dále ovlivnila skutečnost, že byly některé pracovní poměry ukončeny ve zkušební době ze strany zaměstnavatele, jelikož vybraní zaměstnanci z výběrových řízení nenaplnili odpovídající odborné kompetence. V neposlední řadě ovlivnil fluktuaci také odchod některých zaměstnankyň na mateřskou dovolenou. V průběhu roku 2010 probíhal proces směřující ke stabilizaci personálního obsazení ÚRR SZ. Při obsazování nových nebo stávajících pracovních pozic postupoval nadále ŘO ROP SZ formou výběru uchazečů z vyhlašovaných výběrových řízení dle Metodického pokynu NOK k postupům pro výběr nových zaměstnanců implementujících NSRR, což bylo prověřeno auditem ze strany AO Ministerstva financí dne V roce 2011 se ŘO ROP SZ zaměřil na další vzdělávání pracovníků a na zamezení hrozby fluktuace zejména vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. Z důvodu kapacitního zabezpečení implementační struktury byla pravidelně aktualizována analýza, která se zaměřovala na posouzení potřeb pracovních sil ÚRR SZ. V tomto roce byl také zahájen program Kariéra, který umožňoval předávání informací uvnitř organizační struktury prostřednictvím lektorské činnosti či mentoringu vybraných pracovníků ÚRR SZ. Důvodem nárůstu fluktuace v roce 2012 byl větší počet ukončených pracovních poměrů, jehož hlavní příčinou byla zřejmě situace, ve které se ŘO ROP SZ nacházel probíhající policejní vyšetřování, pozastavení proplácení projektů, pozastavení vyhlašování nových výzev, nedostatek finančních prostředků na běžný chod úřadu a z toho pramenící nejistota. Rok 2013 byl pro ŘO ROP SZ velmi personálně nejistý, a to především v souvislosti s pozastavením ROP SZ. Proběhla řada organizačních a personálních změn, jejichž primárním cílem bylo zajistit fungující organizační strukturu, stabilizovat organizaci a zlepšit firemní klima. Došlo ke změně systému odměňování z dosavadních platů na mzdy nastavené tabulkovým rozpětím. Cílem bylo dosáhnout přehledného nastavení systému odměňování, zlepšit odměňování na klíčových pozicích a posílit motivační faktor vůči zaměstnancům. V září 2013 se důležitým okamžikem stalo vydání rozhodnutí o obnovení 77

78 činnosti ROP SZ, čímž došlo k znovu vyhlášení výzev k předkládání projektů. V této souvislosti bylo nutné zvýšit počet systematizovaných míst. Rok 2014 byl pro ŘO ROP SZ opět velmi personálně nejistý, a to především v souvislosti s řešením začlenění RR do implementační struktury nového programového období Usnesením vlády č. 555/2014 ze dne , kterým vláda schválila IROP pro období , byli ředitelé ÚRR požádáni o zapojení svých zaměstnanců do pracovních týmů a o spolupráci při přípravě programové dokumentace a při tvorbě řídícího a kontrolního systému IROP. Na základě výše uvedeného usnesení vlády došlo u většiny zaměstnanců RR SZ k prodloužení pracovních smluv na dobu neurčitou. V roce 2014 bylo do přípravy IROP v rámci RR SZ zapojeno 17 zaměstnanců (členové pracovních skupin ustavených MMR, členové interní pracovní skupiny IROP, zástupci členů pracovních skupin). V důsledku schváleného usnesení vlády č. 371/2015 ze dne , které pojednávalo o nezapojení regionálních rad do programového období vznikla důvodná obava z neřízené fluktuace zaměstnanců ÚRR SZ související s nejistou budoucností během uzavírání programového období K zamezení odchodu kvalifikovaných zaměstnanců RR SZ by měla přispět nastavená personální strategie ÚRR SZ, jejímž cílem je zajištění dostatečné motivace zaměstnanců (motivační a cílové odměny, revize osobních ohodnocení navázané na roční hodnocení zaměstnanců, stmelovací aktivity, zapojení zaměstnanců do procesu plánování a rozhodování, rozvoj znalostí a dovedností formou interních i externích vzdělávacích akcí), zkvalitnění firemní kultury a realizace programu outplacementu (péče o odcházející zaměstnance). Dalším řešením může být maximální uplatnění pracovní síly ve stávající organizaci, např. přerozdělením činností nebo rekvalifikací na jiné pracovní místo. V této souvislosti dochází k pravidelné aktualizaci plánu administrativních kapacit s přihlédnutím k vývoji plánovaných pracovních činností a finančních možností RR SZ. S ohledem na ukončování programu a s tím související postupné snižování stavu stávajících pracovních míst, musel ÚRR SZ přistoupit k realizaci organizačních změn již před závěrem roku Zároveň ŘO ROP SZ intenzivně vyjednává s CRR o přechodu pracovníků. V této souvislosti byla mezi ředitelkou ÚRR SZ a ředitelem CRR uzavřena dohoda k odloženým nástupům a polovičním úvazkům. Dle ní je možné využít odloženého nástupu v případě, kdy na dané pozici bude nutné setrvat v RR SZ a pracovat na dokončení implementace ROP SZ, případně polovičního úvazku pro souběh činnosti v ÚRR SZ i CRR. Obě varianty vyžadují konzultaci s ředitelkou ÚRR SZ a jsou řešeny individuálně. O těchto možnostech, průběhu výběrových řízení a představení organizace CRR informoval zástupce CRR Ing. Zdeněk Vašák na setkání zaměstnanců RR SZ dne v Ústí nad Labem. Další nevyjasněnou otázkou byl zápočet praxe pracovníků ÚRR SZ. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci RR SZ nejsou vázáni zákonem č. 234/2014 Sb., o státní službě, nemohla jim být v případě nástupu do CRR započítána dosavadní praxe na ÚRR SZ. ŘO ROP SZ se spolu s ostatními regionálními radami účastnil různých platforem či dalších jednání, na kterých upozorňoval na možné důsledky nezapočítání praxe (nedostatečná odbornost pracovníků a administrativní kapacita CRR), účastnil se též připomínkování zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Ustanovení o započtení praxe se podařilo prosadit a následně bylo zakotveno do 17 odst. 7 tohoto zákona. Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 4.3 Analýza v oblasti zajištění administrativy. 78

79 2.3.5 Nesrovnalosti Za oblast nesrovnalostí v rámci ROP SZ je odpovědný ÚRR SZ, který při nahlašování a evidenci jednotlivých případů postupuje v souladu s legislativními předpisy EU a ČR, centrálními metodikami, metodickými příručkami vydanými ministerstvy ČR a interní dokumentací ROP SZ. Řešení nesrovnalostí zahrnuje evidenci, šetření a hlášení podezření na nesrovnalosti a potvrzených nesrovnalostí a jejich prevenci, jejich další monitoring a ve stanovených případech také vymáhání prostředků dotčených potvrzenou nesrovnalostí. Nesrovnalostí se rozumí porušení právních předpisů EU nebo ČR v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu EU nebo ve veřejném rozpočtu ČR, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu EU nebo do veřejného rozpočtu ČR. Odhalení nesrovnalosti v projektu může vést ke komplikacím v jeho realizaci. Nejčastější z nich je pozastavení administrace žádosti o platbu a proplácení výdajů. Zjištěná a potvrzená nesrovnalost pak s sebou zpravidla přináší krácení způsobilých výdajů projektu, ale v některých případech může dokonce vést až k odejmutí celé částky dotace. Tab. č. 48: Přehled nesrovnalostí Období Nahlášené případy Uzavřené případy Případy v šetření rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok Celkem Zdroj: Oddělení nesrovnalostí ÚRR SZ, stav k Hlášené případy se nejčastěji vztahují k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, k nezpůsobilosti výdajů a k nerespektování ostatních podmínek uvedených ve smlouvě o poskytnutí dotace. U dosud neuzavřených případů stále probíhá daňové řízení s příjemcem dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, odvolací řízení na MF, nebo se příjemce z důvodu své činnosti ocitl v insolvenci, popř. probíhá exekuční řízení. Potvrzené nesrovnalosti jsou zpravidla odhalovány v rámci prováděných auditů operací u jednotlivých příjemců, popř. v rámci mimořádných auditů operací Auditního orgánu nebo ukončených veřejnosprávních kontrol ÚRR SZ ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, popř. si pochybení příjemce odhalí sám. Prostřednictvím napojení na síť AFCOS zodpovídá jmenovaný pracovník sítě AFCOS za sledování a hlášení nesrovnalostí Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Hlášené případy na OLAF se nejčastěji týkají porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, porušení zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a porušení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 79

80 Tab. č. 49: Přehled nesrovnalostí nahlášených na OLAF Období Nahlášené případy Uzavřené případy Případy v šetření rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok 2016 Celkem Zdroj: Odbor řízení programu ÚRR SZ, stav k Přijatá opatření V roce 2007 byli příkazem ředitele ÚRR SZ jmenováni garanti a gestor nesrovnalostí, členové interní pracovní skupiny pro nesrovnalosti ROP SZ 26 a následně také kontaktní osoby pro síť AFCOS. Od roku 2008 tvoří součást interních postupů ŘO ROP SZ Příručka řešení nesrovnalostí ROP SZ, která je s ohledem na aktuální legislativní změny, rozhodovací praxi správních orgánů, platnou soudní judikaturu a zkušenosti z řešení konkrétních případů hlášených nesrovnalostí průběžně aktualizována. Vzhledem k narůstající agendě byl na ÚRR SZ vytvořen od září 2009 samostatný Úsek pro řešení nesrovnalostí. Od dubna 2013 byl tento úsek v souvislosti se změnou organizační struktury ÚRR SZ přejmenován na Oddělení nesrovnalostí ÚRR SZ, které i nadále spadá pod Odbor řízení programu ÚRR SZ. Jeho povinností a náplní zůstává evidovat vzniklé nesrovnalosti, provádět pravidelná hlášení, ve stanovených případech také vymáhat prostředky dotčené potvrzenou nesrovnalostí a zajišťovat zasedání interní pracovní skupiny pro nesrovnalosti ROP SZ. Postupy ÚRR SZ v případě porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace dále od července 2012 upravuje externí metodický pokyn Porušení rozpočtové kázně 27, který byl v průběhu programového období několikrát aktualizován s ohledem na změny v národní a evropské legislativě. Na základě tohoto pokynu začal ŘO ROP SZ uplatňovat institut snížených odvodů u smluv uzavřených po datu Sazby finančních oprav a snížených odvodů jsou stanoveny v přílohách tohoto pokynu. Od začátku roku 2016 jsou snížené odvody stanovovány nejen u příjemců, se kterými byla smlouva o poskytnutí dotace uzavřena po , ale i u smluv uzavřených před , ve kterých není stanovena možnost uložení nižší sankce v případě méně závažného porušení podmínek nebo povinností uvedených v této smlouvě, a to s ohledem na nutnost respektovat základní zásady správy daní, konkrétně ustanovení 8 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2015, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je u každého řešeného případu nesrovnalosti aplikována možnost vrácení dotace nebo části dotace dotčené nesrovnalostí na základě výzvy 26 Podrobnější informace o činnosti interní pracovní skupiny pro nesrovnalosti ROP SZ jsou uvedeny v kapitole 6 Výměna zkušeností a osvědčené postupy (ExMP č. 74) 80

81 ŘO ROP SZ v případě kontrolního/auditního zjištění, kdy příjemce porušil povinnost stanovenou právním předpisem nebo smlouvou o poskytnutí dotace. V rozsahu, v jakém příjemce provedl opatření k nápravě, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Vypořádání závazku lze provést rovněž formou zápočtu dotace dotčené nesrovnalostí s žádostí o platbu. Příjemci tuto možnost využívají cca u poloviny případů. Díky tomuto postupu dochází ze strany ŘO ROP SZ ke zrychlení procesu řešení nesrovnalosti a ke snížení administrativní zátěže. V závislosti na tom, kdy k porušení podmínek poskytnutí dotace a odhalení nesrovnalosti došlo, mluvíme o korekci (finanční opravě) způsobilých výdajů (před proplacením výdajů), nebo o odvodu za porušení rozpočtové kázně (po proplacení), kdy ÚRR SZ přistoupí k vymáhání prostředků dotčených nesrovnalostí po příjemci zpět. Ke dni ÚRR SZ vystavil celkem 179 platebních výměrů na odvod za porušení rozpočtové kázně převyšujících 3,96 mld. CZK (tj. cca 126 mil. EUR). Příjemci do konce roku 2015 využívali možnosti promíjení odvodů, o kterém mohl poskytovatel dotace rozhodnout až do výše stanovené interní metodikou ŘO ROP SZ. Od začátku roku 2016 jsou odvody stanoveny dle sazby, která zohledňuje závažnost porušení podmínek nebo povinností stanovených ve smlouvě o poskytnutí dotace. Z výše uvedeného počtu 179 vystavených platebních výměrů bylo již 123 uhrazeno ve výši přesahující 130 mil. CZK (tj. cca 4,6 mil. EUR). U dosud nevymožených peněžních prostředků probíhá daňové řízení s příjemcem dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, odvolací řízení na MF, nebo dosud neuplynula lhůta splatnosti vyměřeného odvodu. Co se týče mimořádných auditů operací z roku 2012 u jednotlivých příjemců na vzorku 35 projektů ROP SZ, které zajišťovala pro MF společnost Deloitte Advisory, s. r. o., vystavil ÚRR SZ (po analýze skutečně proplacených výdajů u auditovaných projektů pracovníky ORKP) k celkem 46 platebních výměrů na odvod za porušení rozpočtové kázně v celkové částce cca 2,37 mld. CZK (tj. cca 83 mil. EUR). Z částky k úhradě v celkové výši cca 712,9 mil. CZK (tj. cca 33,4 mil. EUR), ve které jsou již u některých platebních výměrů zohledněna částečná prominutí, výsledky veřejnosprávních kontrol ÚRR SZ i rozhodnutí odvolacího orgánu MF, bylo uhrazeno cca 86,3 mil. CZK (tj. cca 3,1 mil. EUR). U dosud nevymožených peněžních prostředků probíhá odvolací řízení na MF, nebo dosud neuplynula lhůta splatnosti uloženého odvodu. ÚRR SZ přijal v průběhu programového období několik opatření se snahou předejít vzniku nesrovnalostí: o problematice nesrovnalostí byli žadatelé/příjemci informováni na seminářích a v rámci osobních konzultací; na internetových stránkách RR SZ byla vytvořena sekce Nesrovnalosti 28, kde jsou uvedeny definice a příklady nesrovnalostí, možné následky nesrovnalostí a doporučení k jejich předcházení; příjemci zde naleznou postup ÚRR SZ v rámci daňového řízení a možné kroky, které mohou učinit v případě porušení rozpočtové kázně (návštěvnost této sekce je pracovníky ÚRR SZ průběžně sledována, v druhém pololetí roku 2016 byla návštěvnost hodnocena jako rostoucí s průměrem 170 návštěv za měsíc); na internetových stránkách RR SZ jsou také zveřejněny informace o základních chybách v projektech 29 a o nejčastějších pochybeních při realizaci veřejných zakázek 30 ; 28 (tato sekce je pololetně aktualizována)

82 zaměstnanci RR SZ (konkr. specialisté na veřejné zakázky) prováděli kontrolu dokumentace k veřejným zakázkám před jejich vyhlášením a před uzavřením smlouvy příjemce s vítězným dodavatelem, nikoliv až k datu podání žádosti o platbu, což umožňovalo příjemci případná pochybení včas napravit a neopakovat je v dalších zakázkách; specialisté na veřejné zakázky se mohly osobně v roli pozorovatelů zúčastnit posuzování a hodnocení nabídek u vybraných projektů (otevírání obálek, hodnocení nabídek) úzká spolupráce s příjemci přispívala k zajištění procesu zadávání veřejných zakázek v souladu s podmínkami ROP SZ; v rámci kontroly veřejných zakázek a při řešení sporných případů bylo intenzivněji využíváno služeb externí právní kanceláře. Oddělení nesrovnalostí ÚRR SZ nesrovnalosti pravidelně vyhodnocuje ve 4měsíčním intervalu (tj. vždy k , a daného roku) a tyto výstupy následně předkládá na jednání VRR. ŘO ROP SZ zároveň provedl na konci roku 2011 evaluaci procesu nesrovnalostí ROP SZ, která byla zaměřena na zhodnocení správnosti nastavených metodických postupů v oblasti nesrovnalostí a na posouzení souladu realizovaných postupů s dokumentací a stanovenou metodikou. Výsledná doporučení z této evaluace byla průběžně zrealizována. Manažerské shrnutí této evaluace je k dispozici na internetových stránkách RR SZ 31. Na základě akčního plánu ÚRR SZ pro rok 2015 a následně i pro rok 2016 v souvislosti s přípravou na proces uzavírání programu bylo jedním z opatření stanoveno provedení inventury nesrovnalostí. Tento úkol spočíval v ověření všech evidovaných nesrovnalostí, byla provedena kontrola částek dotčených nesrovnalostí s analogickým popisem opatření k jejich nápravě, popř. byly identifikovány částky, které ŘO ROP SZ označil za nevymožitelné (zejm. soudní řízení, insolvenční řízení, exekuce) a došlo k rozčlenění nesrovnalostí do jednotlivých kategorií (případ uzavřen, nedobytná pohledávka, pozastavený projekt). Z výsledného přehledu nesrovnalostí vychází souhrnná tabulka nesrovnalostí uvedená v příloze č. 1 této zprávy. V roce 2009 byla založena externí pracovní skupina pro nesrovnalosti, jejímiž členy jsou zástupci regionálních operačních programů a dvou operačních programů města Praha. Skupina byla svolávána nepravidelně dle potřeby až do dubna V polovině roku 2014 ŘO ROP SZ inicioval obnovení této skupiny z důvodu potřeby opětovného sdílení informací a výměny zkušeností v oblasti řešení nesrovnalostí a vymáhání finančních prostředků. 32 Zástupci ŘO ROP SZ se dále účastnili i pracovní skupiny Kontrola, audit, nesrovnalosti, která byla založena MMR-NOK s cílem zajistit efektivní koordinaci při implementaci NSRR v oblasti kontrolních mechanismů a auditu a v oblasti harmonizace postupů při zjišťování, řešení a hlášení nesrovnalostí. Jednání pracovní skupiny se v oblasti nesrovnalostí soustředila na aktuální sdílení informací a řešení problémů zejména při řízení prevence nesrovnalostí a při postupu hlášení nesrovnalostí na vnitřní úrovni další informace k této evaluaci jsou uvedeny v kapitole Evaluační aktivity a v příloze č. 3 této zprávy Detailní popis provedených evaluací. 32 Podrobnější informace o činnosti externí pracovní skupiny pro nesrovnalosti jsou uvedeny v kapitole 6 Výměna zkušeností a osvědčené postupy. 82

83 2.3.6 Indikátory V rámci indikátorové soustavy ROP SZ existují indikátory, jejichž dosažené hodnoty se o více než 25 % liší od cílových hodnot. Ve všech případech se jedná o přeplňování stanovených hodnot). Přijatá opatření ŘO ROP SZ již od počátečních fází realizace ROP SZ věnoval problematice plnění indikátorové soustavy zvýšenou pozornost, a to nejen dosaženým hodnotám indikátorů z realizovaných projektů, ale ŘO ROP SZ zároveň na základě principu prevence rizik zpracovával také průběžné analýzy plánovaných hodnot indikátorů ve schválených projektech a informoval o těchto výstupech management ÚRR SZ, VRR i MV ROP SZ. V souvislosti s naplňováním cílových hodnot indikátorů (jejich přeplňováním či naopak nedostatečným plněním) provedl ŘO ROP SZ v roce 2011 jejich revizi v Programovém dokumentu ROP SZ, která byla dne schválena ze strany EK. Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé a třetí revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne , resp. dne O indikátorech, které měly nízké plnění, byli informováni žadatelé na seminářích, pro oblast dopravy byla vyhlášena řízená výzva a ŘO ROP SZ také mapoval absorpční kapacitu u vybraných oblastí podpory (např. oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu, kde je pouze specifický okruh příjemců). Podrobnější informace k vyhodnocení indikátorové soustavy ROP SZ jsou uvedeny v kapitole Indikátorová soustava Policejní vyšetřování Dne bylo ÚOOZ zahájeno vyšetřování, které se týkalo fyzických osob, z nichž pouze jedna byla zaměstnancem RR SZ (ředitel P. Kušnierz). Dne bylo ÚOOZ zahájeno vyšetřování proti dalším zaměstnancům RR SZ vedoucí Územního odboru realizace programu Ústí nad Labem ÚRR SZ I. Kotlanové a vedoucímu Oddělení vnitřních věcí ÚRR SZ J. Martinovskému. Spolu s nimi byl obviněn také bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz. Dne bylo zahájeno policejní vyšetřování proti dalšímu zaměstnanci RR SZ řediteli ÚRR SZ a vedoucímu Odboru vnitřních činností ÚRR SZ P. Markvartovi. Spolu s ním byl obviněn také bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz, bývalý ředitel ÚRR SZ P. Vráblík, bývalá vedoucí Územního odboru realizace programu Ústí nad Labem ÚRR SZ I. Kotlanová, vedoucí Oddělení vnitřních věcí ÚRR SZ J. Martinovský, bývalá vedoucí Oddělení administrace projektů ÚRR SZ K. Odvárková a člen VRR P. Kouda. Dne obvinila Policie ČR ředitelku ÚRR SZ J. Havlicovou ze spáchání přečinu porušení povinností při správě cizího majetku. Obvinění se týká vyplacení odchodného bývalému řediteli ÚRR SZ P. Markvartovi, který je rovněž stíhán. Obviněn byl i bývalý pověřený ředitel ÚRR SZ J. Červinka, který vyplatil odchodné bývalému řediteli ÚRR SZ P. Kušnierzovi, a to na základě konkurenční doložky, kterou s bývalými řediteli ÚRR SZ uzavřel tehdejší předseda RR SZ J. Šulc, který byl také obviněn (včetně bývalého právníka ÚRR SZ J. Martinovského), a to kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. 83

84 Na základě obvinění ÚOOZ ze dne čelí bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz dalšímu trestnímu stíhání, tentokrát ve věci poškození finančních zájmů EU. Dle informací dostupných z médií nové kauze předcházelo předání nahrávek a dokumentů psaných P. Kušnierzem, které se týkaly ovlivňování projektů ROP SZ ze strany regionálních politiků a podnikatelů. Dne ŘO ROP SZ obdržel dopis EK týkající se přerušení průběžných plateb. Dopis byl zaslán zejména na základě informací v médiích ze dne , kdy bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz při soudním líčení prohlásil, že za jeho působení na ÚRR SZ docházelo k ovlivňování projektů, a to i s vědomím krajských politiků, a dále na základě dalšího obvinění P. Kušnierze z poškození finančních zájmů EU z prosince Přijatá opatření VRR dne odvolal P. Kušnierze z funkce ředitele ÚRR SZ (usnesení č. 27/54/2011). K byl s P. Kušnierzem rozvázán pracovní poměr. Dne rozhodl Vrchní soud v Praze, že je bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz vinen tím, že spáchal zločin přijetí úplatku a přečin zneužití pravomoci úřední osoby, odsoudil ho k úhrnnému trestu odnětí svobody na 5 let a uložil mu peněžitý trest ve výši CZK (tj. cca 27 tis. EUR) a trest zákazu činnosti (zákaz výkonu, ve kterém je předmětem činnosti rozhodování o nakládání s finančními prostředky z fondů EU) na dobu 5,5 roku. Zmírnil tak prvoinstanční verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne , který mu uložil trest 7,5 roku odnětí svobody (pokutu ve výši CZK a zákaz činnosti potvrdil). Dne nastoupil P. Kušnierz do věznice v Litoměřicích k výkonu trestu. V listopadu 2014 rozhodl Okresní soud v Mostě o propuštění P. Kušnierze na svobodu s 5letou podmínkou. Krajský soud v Ústí nad Labem však začal projednávat další kauzu, ve které je obžalován. Pracovní poměr s I. Kotlanovou, vedoucí Územního odboru realizace programu Ústí nad Labem ÚRR SZ, byl rozvázán k J. Martinovský po zatčení dne skončil ve vazební věznici, ze které byl propuštěn začátkem října 2012 a následně podal výpověď. Pracovní poměr s ním byl ukončen k P. Kouda dne rezignoval na všechny své funkce (včetně funkce člena VRR). Po propuštění z vazební věznice dne je vyšetřován Policií ČR na svobodě. VRR dne odvolal P. Markvarta z funkce ředitele ÚRR SZ (usnesení č. 3/65/2012). Po propuštění z vazební věznice dne byl s P. Markvartem ukončen pracovní poměr dohodou k VRR po projednání dne (usnesení č. 6/70/2013) dále schválil změnu organizační struktury ÚRR SZ s účinností od Cílem tohoto organizačního opatření bylo zefektivnění činností ÚRR SZ, udržení kvalifikovaných pracovníků, jasnější hierarchie vedení a přesnější stanovení odpovědností za jednotlivé procesy. Na základě tohoto rozhodnutí došlo v červnu 2013 k výběrovým řízením na pozice vedoucích pracovníků ÚRR SZ. VRR dne vzal na vědomí informaci o obvinění ředitelky ÚRR SZ J. Havlicové a rozhodl o jejím ponechání ve funkci ředitelky ÚRR SZ až do pravomocného rozhodnutí soudu (usnesení VRR č. 3d/83/2014). Dne začal Ústecký krajský soud projednávat případ proti bývalým ředitelům ÚRR SZ P. Markvartovi, P. Kušnierzovi a P. Vráblíkovi, proti bývalému členu VRR P. Koudovi a proti dalším bývalým zaměstnancům RR SZ (tj. vyšetřování zahájena dne 84

85 a ). Dne Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl následujícím způsobem: bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz byl odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody na 7 let za ovlivňování projektů, pokutě CZK (tj. cca EUR) a zákazu činnosti v souvislosti s dotacemi na 10 let; bývalému řediteli ÚRR SZ P. Markvartovi byl udělen 2letý podmíněný trest s odkladem na 3 roky a zákaz činnosti na 5 let; bývalému členu VRR P. Koudovi byl udělen 3letý podmíněný trest s odkladem na 5 let a zákaz činnosti na 5 let; bývalé vedoucí Územního odboru realizace programu Ústí nad Labem ÚRR SZ I. Kotlanové byl udělen 2letý podmíněný trest s odkladem na 4 roky a zákaz činnosti na 4 roky; bývalého ředitele ÚRR SZ P. Vráblíka a bývalého vedoucího Oddělení vnitřních věcí ÚRR SZ J. Martinovského soud zprostil obžaloby. Proti vynesenému rozsudku se odvolal P. Kušnierz a P. Kouda, rozsudek tedy není pravomocný. Soud samostatně projednával případ bývalé vedoucí Oddělení administrace projektů ÚRR SZ K. Odvárkové z kauzy byla vyčleněna kvůli mateřským povinnostem. V dubnu 2016 byla Krajským soudem v Ústí nad Labem osvobozena, rozsudek je nepravomocný, státní zástupce se proti němu odvolal. V listopadu 2015 začalo u Krajského soudu v Ústí nad Labem projednávání kauzy týkající se i ředitelky ÚRR SZ J. Havlicové (spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku viz výše uvedené obvinění ze dne ), které pokračovalo i na jaře Hlavní líčení v této věci bude pokračovat v září Dne byl bývalý ředitel ÚRR SZ P. Kušnierz znovu obviněn z poškozování finančních zájmů EU. V současné době probíhá vyšetřování, zatím nejsou k dispozici informace, zda a kdy bude tento případ projednáván u soudu. RR SZ se v rámci probíhajícího soudního řízení s bývalými pracovníky ÚRR SZ přihlásila k náhradě škody (přihlásilo se i MF a Ústecký kraj; Karlovarský kraj vyzván nebyl, přihlásí se až ve 2. stupni řízení). MF uplatňuje náhradu škody ve výši 775 mil. CZK (tj. cca 28 mil. EUR), RR SZ a Ústecký kraj po 628 mil. CZK (tj. cca 22,6 mil. EUR). RR SZ uzavře s oběma kraji smlouvu, aby v případě, že se podaří náhradu škody vysoudit, připadly tyto prostředky krajům. Předsedovi RR SZ bylo dne umožněno nahlédnutí do spisu vedeného u ÚOOZ ve věci vyplacení odchodného bývalým ředitelům ÚRR SZ. ŘO ROP SZ následně informoval ÚOOZ o tom, že se RR SZ prozatím nebude připojovat k náhradě škody, a to zejména z důvodu, že výši náhrady škody nelze stanovit, resp. není zřejmé, vůči komu by ji měla RR SZ uplatnit. RR SZ si zároveň vyhradila právo uplatnit případnou škodu buď před začátkem hlavního líčení, nebo následně v civilním řízení. Dne proběhlo v souvislosti s dopisem EK ze dne jednání zástupců ŘO ROP SZ s národními orgány (NOK, PCO a Auditní orgán) k dalšímu postupu a reakci na uložená opatření ze strany EK. Informativní o probíhajících trestních řízeních, která přímo souvisejí s výkonem činnosti ŘO ROP SZ, byl poté dne a zaslán panu R. Liptákovi z EK. O vývoji situace bude ŘO ROP SZ i nadále průběžně informovat zástupce EK, jak bylo požadováno v dopisech EK ze dne , a

86 2.3.8 Vytýkací dopis od EK, pozastavení ROP SZ Dne obdržel ŘO ROP SZ dopis, jímž EK sdělila, že identifikovala možné nedostatky v řídicích a kontrolních systémech ROP SZ. EK uložila orgánům ČR zlepšit postupy v oblasti kontroly veřejných zakázek a v oblasti výběru projektů a dále mj. požádala o kontrolu všech smluv u certifikovaných projektů. Mimo to EK požádala o informace o výsledcích policejního vyšetřování vedeného proti bývalému řediteli ÚRR SZ P. Kušnierzovi. Dne obdržela ČR odpověď z EK na průběžný dopis, který byl odeslán , jímž ČR požadovala bližší vysvětlení požadavku opětovného posouzení projektů. Ve zmíněném dopise EK souhlasila s návrhem provést kontrolu pouze na vzorku projektů. Vzorek vybrala EK ve spolupráci s Auditním orgánem. Metodika provádění auditů byla schválena EK dne V období proběhl mimořádný audit systému na ŘO ROP SZ a mimořádné audity operací u jednotlivých příjemců na vzorku projektů podpořených z ROP SZ, které zajišťovala společnost Deloitte Advisory, s. r. o. Následně ve dnech se na ŘO ROP SZ uskutečnila auditní mise EK za účelem tzv. re-auditu. Dne obdržel předseda RR SZ dopis MMR a MF ČR, ve kterém byl informován o dočasném pozastavení poskytování prostředků na předfinancování ROP SZ ze státního rozpočtu. Dále byl požádán, aby VRR přijal opatření, která by v případě nepříznivého vývoje měla minimalizovat negativní finanční dopad na ROP SZ. Mezi navrhovaná opatření MMR a MF ČR bylo zahrnuto pozastavení vyhlašování nových výzev, schvalování projektů VRR, podepisování smluv o poskytnutí dotace. Dne obdržel ŘO ROP SZ dopis od EK (s datem ) se závěrečnou zprávou z re-auditu. V tomto dopise EK uvádí, že v kontrolním a řídicím systému ROP SZ jsou vážné nedostatky ohrožující příspěvek Společenství. Na základě auditní zprávy byla vyčíslena paušální oprava na proces výběru projektů ve výši 10 % na všechny výdaje, které ŘO ROP SZ již vyplatil příjemcům, a na všechny budoucí výdaje související se schválenými projekty před Dále byla stanovena finanční oprava ve výši 12,41 % na všechny výdaje vyplacené ŘO ROP SZ příjemcům před Tato finanční oprava byla extrapolována na základě zjištěných nedostatků auditovaného vzorku a následném odhadu chybovosti auditory EK. Dne obdrželo Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu finální českou verzi tohoto dopisu z EK (ŘO ROP SZ tuto verzi obdržel dne ). Přijatá opatření VRR dne usnesením č. 3/61/2012 pozastavil vyhlašování nových výzev, příjem žádostí o dotaci, proces hodnocení a schvalování projektů a podepisování smluv o poskytnutí dotace. S ohledem na pozastavení předfinancování ROP SZ ze státního rozpočtu byly propláceny pouze některé žádosti o platbu. Jednalo se o již zaregistrované a zkontrolované žádosti. Jejich výše odpovídala zůstatkům na účtech RR SZ. Veškeré ostatní proplácení projektů bylo pozastaveno a příjemci byli o tomto písemně vyrozuměni. Na základě výsledků výše uvedeného re-auditu EK provedl ŘO ROP SZ v období od října 2012 do září 2013 řadu opatření, která byla i přípravou pro případ opětovného spuštění ROP SZ. Mezi nejdůležitějšími opatřeními byla zejména následující: zapracování nového dvoufázového systému hodnocení projektů do IS MONIT7+ (hodnocení bylo řádně otestováno a připraveno k ostrému provozu); realizace nového výběrového řízení na externí hodnotitele projektů ROP SZ; 86

87 zpracování návrhů kroků pro zlepšení implementace ROP SZ ve formě akčního plánu, který byl projednáván na zasedáních VRR a MV ROP SZ; realizace analýz absorpční kapacity ROP SZ 33 ; stabilizace administrativní kapacity změnou organizační struktury a výběrovým řízením na ředitele ÚRR SZ a následně na další vedoucí pracovníky; přestěhování sídla ŘO ROP SZ v Ústí nad Labem z důvodu úspory finančních prostředků; realokace mezi oblastmi podpory v rámci jednotlivých prioritních os i mezi prioritními osami ROP SZ 34 ; průběžné informování příjemců ROP SZ o aktuální situaci na RR SZ a o krocích, které ŘO ROP SZ provádí k nápravě a obnovení financování projektů ROP SZ; výroční konference k restartu ROP SZ, k vyhlašování nových výzev a k obnovení proplácení dotací z ROP SZ 35 ; semináře pro žadatele a příjemce ROP SZ, které navázaly na výše uvedenou výroční konferenci ROP SZ 36. ŘO ROP SZ zpracoval dopis pro MMR a MF se stanoviskem k dopisu EK ze dne , který byl odeslán dne ŘO ROP SZ v tomto dopise informoval ministerstva, že nevyužije možnosti prokázat prostřednictvím přezkoumání dotčené dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalostí je menší, než jak jej vyhodnotila EK, a to v povolené době 4 měsíců ode dne, kdy Stálé zastoupení ČR při EU obdrželo zmiňovaný dopis. ŘO ROP SZ dospěl k tomuto rozhodnutí na základě zvážení všech aspektů, zejména hledisek časového a procedurálního. Národní orgány jasně deklarovaly, že závazek přijetí finanční opravy je základní podmínkou pro spuštění ROP SZ. Dále ŘO ROP SZ zohlednil termín březen 2013, do kterého bylo nutné ujistit národní orgány, že se finanční oprava přijímá. ŘO ROP SZ se zavázal jednat o úhradě finanční opravy a deklaroval, že v regionu soudržnosti Severozápad existuje dostatečná absorpční kapacita, která vyplynula z příslušné analýzy provedené ŘO ROP SZ (jak je uvedeno v odstavci výše). V návaznosti na dopis ŘO ROP SZ ze dne obdržel ŘO ROP SZ dne od PCO výpočet plošné a extrapolované finanční opravy, která byla stanovena ve výši 2,065 mld. CZK (tj. cca 74,5 mil. EUR). Tato částka však není konečná, nicméně maximální a její skutečná výše bude nižší v závislosti na celkové výši proplacených výdajů. VRR po projednání dne usnesením č. 3/70/2013 přijal finanční opravu stanovenou v dopise EK ze dne za podmínky uzavření dohody o uhrazení finanční opravy mezi Ústeckým a Karlovarským krajem a dotčenými ministerstvy (MMR a MF), a to kvůli zamezení případným budoucím škodám. VRR rozhodl, že se nebude proti finanční opravě 33 Podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2013 (kapitola Evaluační aktivity ) 34 Podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2013 (kapitola Změny v provádění programu, část Programový dokument ROP SZ ) 35 Podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2013 (kapitola 5.2 Konkrétní realizace, část Výroční konference ) 36 Podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2013 (kapitola 5.2 Konkrétní realizace, část Semináře a konzultační aktivity ) a na internetových stránkách RR SZ 87

88 odvolávat a vyzval oba kraje tvořící region soudržnosti Severozápad a dotčená ministerstva (MMR a MF) k úhradě finanční opravy ROP SZ. VRR zároveň pověřil předsedu RR SZ k dalším jednáním o úhradě finanční opravy. Dne ŘO ROP SZ odeslal EK finální odpověď o přijetí finanční opravy a nevyužití institutu přezkumu příslušné dokumentace. Zároveň byl tento dopis zaslán také na MMR a na Stálé zastoupení ČR při EU. V červenci a srpnu 2013 proběhla jednání mezi zástupci ŘO ROP SZ, MF a MMR ohledně návrhu řešení finanční opravy. Výsledkem těchto jednání bylo rozhodnutí MF podílet se na úhradě plošné a extrapolované finanční opravy ROP SZ zapojením finančních prostředků z účtu Národního fondu, tj. využitím tzv. bufferu 37 ve výši cca 1 mld. CZK (tj. cca 36,4 mil. EUR). Dílčí část bude ŘO ROP SZ vymáhat od příjemců, v rámci jejichž projektů byly zjištěny chyby auditem MF. Zbylou část finanční opravy uhradí Ústecký a Karlovarský kraj ze svých rozpočtů. MF informovalo ŘO ROP SZ, že je připraveno poskytnout krajům bezúročnou návratnou finanční výpomoc s dostatečně dlouhou dobou splatnosti (nejdéle do roku 2020) Dne obdržel ŘO ROP SZ prostřednictvím informačního systému EK SFC2007 dopis, v rámci kterého bylo potvrzeno splnění podmínek pro obnovení průběžných plateb ROP SZ (vyjma 5 projektů příjemce Krajská zdravotní, a. s.). V souvislosti s 5 projekty Krajské zdravotní, a. s., EK také požadovala, aby byla informována o výsledcích policejního vyšetřování nebo o jakýchkoli dalších probíhajících nebo ukončených vyšetřováních. 38 Dne proběhla zasedání zastupitelstev obou krajů, na kterých bylo schváleno poskytnutí dotace RR SZ z rozpočtu krajů na provedení finanční opravy, přičemž Ústecký kraj poskytne částku do výše maximálně 598 mil. CZK (tj. cca 21,6 mil. EUR) a Karlovarský kraj do výše maximálně 308 mil. CZK (tj. cca 11,2 mil. EUR). V návaznosti na usnesení zastupitelstev obou krajů ze dne byla dne Zastupitelstvem Ústeckého kraje schválena Smlouva o poskytnutí dotace RR SZ za účelem částečného uhrazení finanční opravy ROP SZ. Tato smlouva byla schválena také na jednání Zastupitelstva Karlovarského kraje dne Dne byly tyto smlouvy schváleny VRR (usnesení č. 3/77/2013), podepsány předsedou RR SZ a následně podepsány i oběma smluvními stranami (Karlovarským krajem dne , Ústeckým krajem dne ). Dotace pro úhradu finanční opravy ROP SZ byla po připsání na účet RR SZ ve stanovené lhůtě dne odeslána na účet PCO. Dne obdržel ŘO ROP SZ od MMR podepsané Rozhodnutí o poskytnutí dotace RR SZ na rok Následně byly po více než roce vyhlášeny nové výzvy k překládání projektů v rámci ROP SZ a obnoveny další pozastavené činnosti ŘO ROP SZ. Ve dnech byla na ŘO ROP SZ provedena auditní mise EK č. 2015/CZ/REGIO/C4/1416/1 za účelem ověření fungování zdokonalených řídicích a kontrolních postupů zavedených ŘO ROP SZ po předchozím přerušení programu a realizaci všech doporučení vzešlých z auditní mise EK vykonané v roce Dne obdržel ŘO ROP SZ varovný dopis generálního ředitele DG REGIO týkající se předběžných zjištění. Prostřednictvím tohoto dopisu EK varuje před pozastavením plateb z EK pro ROP SZ. 37 Tj. rozdíl, ve kterém národní veřejné výdaje vynaložené v rámci příslušného regionu/regionů přesahují rámec povinné míry národního veřejného spolufinancování. 38 Podrobnější informace o problematice Krajská zdravotní, a. s., jsou uvedeny v kapitole Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění. 88

89 Přijatá opatření ŘO ROP SZ obdržel dne návrh auditní zprávy v českém jazyce (anglická verze ze dne ) s předběžnými závěry auditorů EK. Auditem bylo identifikováno celkem 11 zjištění u 3 zjištění z oblasti výběru a hodnocení projektu nebyla uložena opatření, 1 zjištění bylo ohodnoceno nízkou mírou závažnosti, 4 zjištění střední mírou závažnosti a 3 zjištění vysokou mírou závažnosti. Dle předběžných závěrů auditu by mohla být uplatněna finanční oprava u veřejné zakázky na stavební práce u projektu CZ.1.09/1.1.00/ Zámek Děčín kulturně společenské centrum 39. Nejrizikovějším nálezem auditu je konstatování nedostatečné řídicí kontroly v oblasti zadávání veřejných zakázek, a to u zakázek, které byly zkontrolovány do , avšak k úhradě ŽoP došlo ze strany ŘO ROP SZ až po tomto datu, které je rozhodné pro použití plošné opravy na výdaje vyplacené před ŘO ROP SZ ve stanoveném termínu (dne ) odeslal prostřednictvím Stálého zastoupení EU v ČR reakci s vyjádřením a návrhem řešení zjištěných nedostatků. K datu zpracování této zprávy nedisponoval ŘO ROP SZ závěrečnou auditní zprávou a nemohl k výsledkům auditní mise EK přijmout finální adekvátní opatření 40. Jelikož jedním z možných opatření vedoucích k nápravě je i aplikace finanční opravy, odeslal ŘO ROP SZ dne dopis hejtmanům Karlovarského a Ústeckého kraje s žádostí o poskytnutí finančních prostředků na případnou úhradu této finanční opravy. Dne ŘO ROP SZ obdržel vyjádření od hejtmana Karlovarského kraje se závěrem, že není v možnostech Karlovarského kraje podílet se na úhradě finanční opravy. Podobné vyjádření obdržel ŘO ROP SZ i od hejtmana Ústeckého kraje dne Přijaté změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění programu Vliv změn kurzu CZK/EUR na provádění OP Používání dvou měn při implementaci ROP SZ s sebou přináší komplikace při zajištění optimálního využití přidělené alokace. Zatímco alokace je stanovena v EUR a čerpání programu se také sleduje v EUR, veškeré realizace a proplácení jednotlivých projektů jsou prováděny v CZK. Během programového období se ŘO ROP SZ snažil pomocí vhodně nastaveného systému monitorování disponibilní alokace případné komplikace s předstihem identifikovat a přijímat preventivní opatření před jejich následky. Nevhodně nastavený kurz ve výzvě by mohl v mezních situacích, vzhledem k časové prodlevě mezi vyhlášením výzvy a konečným proplácením, vyústit v přezávazkování nebo naopak nedočerpání programu. Již na počátku programového období se ŘO zavázal z hlediska prevence přezávazkování nevyhlašovat alokaci roku 2013 v žádné oblasti podpory a ponechat ji jako rezervu, která měla být vyhlášena až na konci programového období. ŘO také záměrně vyhlašoval výzvy s mírně podhodnoceným kurzem. Přesto počáteční vývoj kurzu způsobil, že se některé výzvy proplácely se silnějším kurzem, než byl kurz uváděný Evropskou centrální 39 V prosinci 2015 ŘO ROP SZ doplnil k této veřejné zakázce podklady a informace vyžádané ze strany EK. 40 ŘO ROP SZ obdržel závěrečnou auditní zprávu v angličtině dne (oficiální českou verzi zatím nemá k dispozici). 89

90 bankou (ECB). Z tohoto důvodu schválil v roce 2011 VRR několik opatření, která měla případnému přezávazkování zabránit: 1. Vyhlašování výzev v kurzu 21,50 CZK/EUR; 2. vytvoření 10 % rezervy na každé oblasti podpory z alokace pro rok 2013; 3. upravení smlouvy o poskytnutí dotace tak, že je dotace příjemci vyplácena pouze do maximální výše hodnoty kurzu CZK/EUR vyhlášeným pro daný měsíc ECB a 4. zahájení jednání o krytí případného přezávazkování Ústeckým a Karlovarským krajem. V důsledku následného vývoje kurzu CZK/EUR (viz graf níže) bylo nicméně od opatření č. 1 v říjnu 2012 usnesením VRR upuštěno. K vyhlašování alokace pro rok 2013 došlo v roce 2013 po opětovném spuštění programu, přičemž jako opatření pro optimální řízení a čerpání alokace byl v části výzev využit tzv. režim závěrečných výzev. 41 Jednání o smluvním krytí případného přezávazkování ze strany Ústeckého a Karlovarského kraje bylo oběma kraji odloženo nejprve na rok 2013 a posléze na dobu neurčitou. Pozastavení činností ROP SZ přineslo nové problémové situace, které měly z velké části zcela odlišný charakter. ŘO musel začít řešit automatické zrušení závazku (tzv. decommitment). Doprovodné umělé oslabování koruny ze strany ČNB, kterým se začala navyšovat disponibilní alokace programu, hrozbu decommitmentu ještě více podpořilo. ŘO po obnovení činností programu, v reakci na vzniklou situaci, přestal vyhlašovat výzvy s výrazně slabším kurzem, než stanovovala pro daný měsíc ECB. Vhodné nastavení kurzu výzvy bylo vzhledem k opakovanému prodlužování intervence ČNB obtížně určitelné. ŘO se rozhodl závěrečné a dodatečné výzvy vyhlásit v kurzu 27,00 CZK/EUR, 42 tuto hodnotu se totiž rozhodla ČNB po dobu intervence garantovat jako nejnižší možnou hranici kurzu CZK/EUR. ŘO se takto stanoveným kurzem snažil co nejvíce maximalizovat čerpání programu, aniž by hrozilo jeho přezávazkování. 41 Alokace závěrečné výzvy je rozdělena na bezpečnou a nejistou část ve výzvou daném poměru. Projekty kryté byť jen neúplně nejistou částí alokace jsou propláceny podle pořadí, v jakém se umístily při hodnocení. 42 Netýkalo se výzev v oblasti podpory 1.1, kde byl kurz určen Smlouvou o realizaci IPRM, tj. 25,25 CZK/EUR u IPRM I. a 23,50 CZK/EUR u IPRM III. 90

91 Graf č. 6: Vývoj kurzu udávaného ECB a kurzu výzev ROP SZ 29 Kč/EUR 28 Kč/EUR 27 Kč/EUR 26 Kč/EUR 25 Kč/EUR 24 Kč/EUR 23 Kč/EUR Kurz výzvy Kurz ECB 22 Kč/EUR 21 Kč/EUR 20 Kč/EUR 19 Kč/EUR Zdroj: OMEŘ Legislativní změny ŘO ROP SZ v programovém období často narážel na problémy spojené s nejistotou ohledně interpretace některých zákonů. Časté novelizace právních předpisů tuto nejistotu ještě více prohlubovaly. Jedním z příkladů opakované novelizace zákonů týkajících se implementace ROP SZ je zákon č. 137/2006, Sb., o veřejných zakázkách. Tento zákon byl od , tedy ode dne schválení ROP SZ Evropskou komisí, novelizován devatenáctkrát. Problém časté novelizace se týkal také pro implementaci ROP SZ stěžejního zákona č. 248/2000, o podpoře regionálního rozvoje. Zákon původně nestanovoval lhůtu pro zvolení nových členů VRR po ustanovení zastupitelstva kraje. Po volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 nastaly obavy, že bude VRR neakceschopný. Ačkoliv tehdejší úprava zákona nevyžadovala, aby člen VRR byl zároveň členem zastupitelstva kraje, situace, kdy ve VRR zasedali stále někteří členi, kteří již pozbyli mandátu zastupitele kraje, se jevila jako problematická. Z těchto důvodů apeloval ŘO na MMR-NOK, aby přistoupilo k zásadnější úpravě tohoto legislativního předpisu, především z hlediska možných budoucích následků. V roce 2009 MMR-NOK žádal ŘO o podněty na legislativní změny, výše nastíněné možnosti úpravy se nicméně ve dvou následujících novelizacích v letech 2009 a 2010 neodrazily. Až novelizace z roku 2011 v tomto ohledu přinesla změnu. Zákon byl doplněn o devadesátidenní lhůtu na zvolení členů VRR od ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje a o způsoby zániku funkce člena VRR, přičemž jedním z možných způsobů bylo mimo odvolání nebo odstoupení člena také zánik členství VRR v případě zániku mandátu člena zastupitelstva kraje. 91

92 Během roku 2012 byl postaven ŘO před reálné obavy z neakceschopnosti VRR. Policejní vyšetřování a následné obvinění některých zástupců RR vedlo k odstoupení některých členů VRR, vč. předsedy a místopředsedy RR. Tyto funkce byly následně obsazeny, před volbami do zastupitelstev krajů nicméně v době personálních nejistot vyvstala obava o dlouho trvající ustanovování zastupitelstev a také nového VRR. Situace byla vyřešena postoupením některých pravomocí předsedy VRR ředitelce ÚRR. VRR nicméně stanovil také výrazné množství činností, které ředitelce úřadu výslovně nenáležely. Situace byla vyřešena až nově ustanoveným VRR v prosinci roku Novelizace zákona ze dne v této věci upravila znění, když bylo vyjmuto ustanovení o zániku funkce člena VRR zánikem mandátu člena zastupitele kraje. Na další legislativní problém narazil ŘO během pozastavení činností programu. Jednou z podmínek pro opětovné spuštění programu bylo přijetí finanční opravy. Avšak ŘO ze zákona disponuje jen velmi omezeným množstvím vlastních finančních prostředků. Zároveň jednotlivé kraje tvořící region soudržnosti nebyly vázány žádným právním předpisem k převzetí finanční odpovědnosti. Nakonec se podařilo najít shodu, která spočívala v zapojení finančních prostředků z rozpočtu obou krajů a MF (Národního fondu). Avšak nedostatečná legislativa a dlouhá vyjednávání o způsobu řešení tak v důsledku oddalovala obnovení implementace programu a ohrozila čerpání přidělené alokace. Změny v důsledku vyšší moci Velkou část programového období doprovázela hospodářská krize. MMR v roce 2009 představilo Analýzu využití strukturálních fondů pro řešení důsledků ekonomické krize, která identifikovala několik základních možných problémů spojených s ekonomickou krizí. Čtyřmi základními identifikovanými problémy byly: 1. Stížnosti žadatelů na problémy při zajištění kofinancování projektů; 2. problém s udržitelností indikátorů; 3. odstupování žadatelů od projektů a 4. výpadek příjmů obcí a krajů. ŘO ani v jednom z uvedených bodů nezaznamenal vyšší počet případů, přesto za účelem prevence přijal několik opatření, která mj. vycházela i z evaluace Průběžné hodnocení ROP SZ z roku 2009 zabývající se zčásti také dopady ekonomické krize na ROP SZ. V praxi ŘO provedl úpravu etapizace projektu, kdy došlo k nahrazení věcných etap etapami časovými. Přistoupení k vyššímu počtu kratších etap zmírnilo příjemcům nutnost zajistit vysoké náklady na předfinancování celého projektu. Jedním z přijatých opatření bylo také odpuštění příjemci nenaplnění indikátoru o méně než 10 % oproti plánované hodnotě bez rizika sankce. Z pohledu finanční krize se jevila jako nejohroženější realizace projektů v prioritní ose 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu především z důvodu, že v této prioritní ose jsou z velké části oprávněnými příjemci podnikatelské subjekty. Tato obava se do velké míry potvrdila. V prioritní ose č. 4 nebyla dokončena realizace v největším počtu případů (viz tabulka č. 50 Přehled nedokončených projektů ). Důvodem nedokončené realizace nicméně nebyla vždy špatná ekonomická situace. V některých případech vedlo k odstoupení od smlouvy např. pochybení příjemce a následné krácení dotace. Některé z projektů tak nakonec byly realizovány, nikoli však z prostředků ROP SZ, a často v jiném rozsahu. 92

93 Tab. č. 50: Přehled nedokončených projektů Prioritní osa Počet zrealizovaných projektů Počet nedokončených projektů* Procento nedokončených projektů ,54% ,54% ,26% ,63% ,00% * Započteny projekty ve stavu N7 Projekt nedokončen / stažen. Zdroj: MONIT7+, stav k Spolufinancování ROP ze státního rozpočtu Usnesením vlády ČR ze dne bylo rozhodnuto o ukončení spolufinancování projektů ROP a OP hl. města Prahy ze státního rozpočtu. Vzniklá situace nebyla předem konzultována ani s ŘO, ani s veřejnými subjekty v roli příjemců přesto, že se jich usnesení přímo týkalo. Přes neočekávané usnesení začal ŘO ROP SZ ukončení spolufinancování ze státního rozpočtu neodkladně řešit. Na rozdíl od některých ŘO v jiných regionech soudržnosti ŘO ROP SZ nepozastavil příjem a schvalování projektů k financování či podepisování smluv, pozdrželo se jen vyhlášení výzvy č. 21 ROP SZ o několik měsíců. Spolufinancování nebylo zajištěno od roku 2011 u projektů všech příjemců nově schvalovaných po Největší dopad mělo rozhodnutí vlády na již zasmluvněné IPRM. ŘO musel s příjemci v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu uzavřít dodatek, který znamenal, že nově schválené dílčí projekty z IPRM již nebudou spolufinancovány ze státního rozpočtu Změny v provádění programu Revize Programového dokumentu ROP SZ Programový dokument ROP SZ představuje stěžejní dokument určující hlavní priority regionu Severozápad pro čerpání strukturálních fondů v programovém období Ačkoliv změny OP jsou složitou a časově náročnou aktivitou, v některých případech bylo provedení revize OP ROP SZ žádoucí. Revizi OP upravuje článek 33 Obecného nařízení, který stanovuje čtyři základní okruhy možných důvodů ke změně OP, kterými jsou: 1. významné socioekonomické změny; 2. změny priorit Společenství, členského státu nebo priorit regionálních; 3. výrazný odklon od původně stanovených cílů OP odhalené během procesu monitorování OP nebo 4. obtíže při provádění. Během realizace programového období ROP SZ provedl tři revize OP. 93

94 Tab. č. 51 Přehled jednotlivých verzí Programového dokumentu ROP SZ Číslo verze Zdroj: OMEŘ Revize ROP SZ I První revize OP byla realizována během roku Revizí došlo k úpravám cílových hodnot vybraných indikátorů a souvisejících prioritních témat. Další zásadní změnou byla úprava finančního plánu související s navýšením alokace v oblastech podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů a 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu. Oblast podpory 1.3 byla navýšena o částku EUR na základě realokace z OPTP, oblast podpory 3.1 byla navýšena o EUR přiznáním dodatečných prostředků pro ČR ze strany EK na základě čl. 17 Meziinstitucionální dohody. 43 Mezi provedené změny OP patřily: úprava cílových hodnot vybraných indikátorů a souvisejících prioritních témat; úprava finančního plánu; úprava textace podporovaných aktivit (řízení IPRM) a podmínky pro maximální výši způsobilých výdajů na projekty řízení IPRM; úprava textu v souvislosti s výpadkem státního rozpočtu; změna organizační struktury ŘO ROP SZ; upřesnění vymezení některých typů příjemců k vyloučení dvojího výkladu a formální a stylistické úpravy. Prvotní návrh revize byl Evropskou komisí vrácen z důvodu nevydání stanoviska Ministerstva životního prostředí, zda je nutné opětovně posoudit vliv na životní prostředí a vypracovat SEA. Poté, co MŽP rozhodlo, že opětovné posouzení vlivu na životní prostředí u revize Programového dokumentu není nutné, byla revize OP EK schválena. Bližší informace k revizi jsou dostupné ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Revize ROP SZ II Datum schválení EK Činnosti na v pořadí druhé revizi OP probíhaly v roce Nutnost revize vyplynula především z pozastavení certifikace výdajů v období od března 2011 a následným pozastavením činností ROP SZ v důsledku zahájení vyšetřování tehdejšího ředitele ÚRR, Petra Kušnierze. Během procesu obnovování činností ROP SZ v roce 2013 začala být aktivně řešena hrozba automatického zrušení závazku, neboli decommitmentu. Národní orgány navrhovaly 43 Článkem 17 Meziinstitucionální dohody se EK zavázala v případě nepřesnosti odhadu HDP ČR pro léta o více než 5 %, na základě kterého byla určena alokace pro ČR ze SF, případně navýšit částku alokovanou pro ČR o dodatečnou hodnotu. 94

95 realokaci části prostředků (alokaci pro rok 2013) do ostatních ROP. Tato varianta byla nicméně ze strany MV ROP SZ zamítnuta. Prosazena byla pouze varianta realokace finančních prostředků v rámci jednotlivých prioritních os ROP SZ. Mezi provedené změny OP patřily: realokace finančních prostředků v rámci prioritních os; změna vykazování výdajů vůči EK z celkových veřejných výdajů na celkové způsobilé výdaje; úprava cílových hodnot některých monitorovacích indikátorů; úprava hodnot některých prioritních témat; změny v systému výběru projektů; změna organizační struktury ÚRR SZ; formální a stylistické úpravy. Dne byla revize OP odeslána EK, vyjma tzv. screeningu SEA, tedy stanoviska MŽP, zda připravovaná revize OP nemá vliv na původní posouzení vlivu Programového dokumentu na životní prostředí (tzv. SEA). Po vydání stanoviska MŽP, že není nutné opětovně posuzovat vliv OP na životní prostředí, byla ze strany EK dne druhá revize OP schválena. Bližší informace k revizi jsou dostupné ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Revize ROP SZ III Třetí revize OP byla realizována v důsledku nenaplnění pravidla n+2 v roce V důsledku decommitmentu musel být revidován v Programovém dokumentu ROP SZ finanční plán. Bližší informace k revizi jsou dostupné ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Mezi provedené změny OP patřily: změna finančního plánu v důsledku decommitmentu za rok 2014; úprava cílových hodnot některých monitorovacích indikátorů; změny provedené v Programovém dokumentu v důsledku legislativních změn EU a ČR a formální a stylistické úpravy. Dne vydalo MŽP stanovisko, že revize nepodléhá posouzení vlivu na životní prostředí (SEA). Odeslání EK proběhlo dne a následné schválení dne Prováděcí dokument Prováděcí dokument podrobněji rozpracovává Programový dokument ROP SZ. PD prošel prozatím 34 aktualizacemi. Jejich výčet shrnuje následující tabulka. V PD byly prováděny změny navazující na revize OP, změny organizační struktury, právních předpisů, změny ve struktuře kofinancování projektů, upřesnění podporovaných aktivit, změny v pojmosloví aj. 95

96 Tab. č. 52: Přehled revizí Prováděcího dokumentu ROP SZ Číslo verze Datum schválení VRR Zdroj: OMEŘ Operační manuál 44 Datum schválení VRR odpovídá datu platnosti. 96

97 Operační manuál ROP SZ popisuje vnitřní administrativní uspořádání a postupy pro výkon činností ŘO ROP SZ. K neveřejnému Operačnímu manuálu patří také jeho veřejné přílohy Příručka pro žadatele a Příručka pro příjemce, které jsou pro žadatele a příjemce závazné. V roce 2008 přibyla k Operačnímu manuálu další příloha určená pro interní účely, Příručka pro řešení nesrovnalostí. Během roku 2015 byla dále vypracována Příručka pro uzavírání ROP SZ, která je taktéž určena pro interní potřeby a charakterizuje činnosti jednotlivých útvarů RR SZ při uzavírání programu. Operační manuál byl průběžně upravován s ohledem na požadavky auditů, připomínek PCO, změn legislativy a centrálních metodik vztahujících se k implementaci strukturálních fondů a také především na základě zkušeností z administrace projektů a implementace ROP SZ v průběhu programového období. Schválení VRR probíhalo před vyhlášením výzvy nebo v případě větších změn v postupech RR. Tab. č. 53: Přehled revizí Operačního manuálu ROP SZ Číslo verze Datum schválení VRR Datum schválení VRR odpovídá datu platnosti. 97

98 Číslo verze Datum schválení VRR Zdroj: OMEŘ 2.5 Případná podstatná změna podle článku 57 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Ve sledovaném období nebyla zjištěna podstatná změna podle článku 57 Udržitelnost operací Nařízení Rady (ES) č. 1083/ Doplňkovost s jinými nástroji Systém využívání strukturálních fondů v období se vyznačoval velkou mírou provázanosti mezi jednotlivými operačními programy. Z hlediska zajištění co nejefektivnějšího využití finančních prostředků bylo důležité, aby řídicí orgány při realizaci 98

99 svých operačních programů v jednotlivých navazujících oblastech podpory postupovaly koordinovaně. Koordinačním orgánem pro operační programy ČR financované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo pověřeno MMR (NOK). Z důvodu sladění problematiky synergií mezi jednotlivými řídicími orgány a stanovení jednotných pravidel pro naplňování a sledování synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období vydal NOK dne Metodické doporučení k zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období (dále jen Metodika ) 46. Metodika navázala na závěry studie Zajištění synergických vazeb mezi operačními programy v programovém období a byla projednána se zástupci dotčených řídicích orgánů, kteří byli nominováni jako odpovědní pracovníci pro oblast synergií. Na základě zkušeností s implementací prošla Metodika v průběhu roku 2010 několika revizemi, v rámci kterých byly provedeny dílčí úpravy v nastavení pravidel pro řízení a sledování synergických vazeb. Poslední aktualizované vydání Metodiky pochází ze srpna Dle Metodiky vznikají synergické vazby mezi dvěma projekty předloženými ve dvou operačních programech stejným nebo dvěma žadateli v ten moment, kdy jejich současné, resp. bezprostředně návazné působení, má potenciál přinést vyšší efekt ve srovnání se součtem efektů každého z projektů realizovaného odděleně. V rámci ROP SZ byly proto vytipovány oblasti podpory, ve kterých mohou být předkládány projekty vytvářející prostor pro vznik synergických vazeb. Přehled konkrétních oblastí podpory s potenciální synergickou vazbou v rámci jednotlivých operačních programů představuje následující tabulka. Tab. č. 54: Oblasti podpory vytvářející synergické vazby mezi ROP SZ a ostatními operačními programy Počáteční projekt (program, oblast Navazující projekt (program, oblast Zaměření podpory) podpory) ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury OPVK 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání OPVK 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními potřebami OPVK 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení OPVK 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Vzdělávání Vzdělávání 46 b51e27ccca58/metodicke_doporuceni_k_zajisteni_synergickych_vaze_9d c83-b466- b51e27ccca58.pdf a49c8457be/Zaverecna_zprava_Synerg-vazby_OP_07-13.pdf 99

100 Počáteční projekt (program, oblast podpory) ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury ROP SZ 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu ROP SZ 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst ROP SZ 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů ROP SZ 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury IOP 4.1a Národní podpora cestovního ruchu IOP 5.1a,b Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Zdroj: OMEŘ Navazující projekt (program, oblast podpory) OPVK 2.1 Vyšší odborné vzdělávání OPLZZ 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb OPLZZ 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit ROP SZ 4.3 Podpora marketingu a tvorby rozvoje produktů rozvoje cestovního ruchu ROP SZ 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Zaměření Vzdělávání Sociální integrace Cestovní ruch, propagace, marketing Cestovní ruch Nezbytným krokem pro efektivní zajištění synergických vazeb mezi operačními programy je zapracování příslušné problematiky do relevantních programových dokumentů. V rámci ROP SZ byla této problematice věnována samostatná kapitola Příručky pro žadatele ROP SZ, rovněž v Prováděcím dokumentu ROP SZ je u každé relevantní oblasti podpory uvedena informace s přehledem operačních programů a oblastí podpory, kde mohly vznikat synergické vazby. Informace o dalších možných zdrojích financování k zajištění co nejvyššího synergického efektu jsou žadatelům/příjemcům taktéž k dispozici na internetových stránkách RR SZ 48. Zpracovatel formuláře: Tematická oblast: Synergické oblasti podpory ROP SZ: Návaznost na oblasti podpory IOP: Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) ŘO ROP SZ Rozvoj cestovního ruchu 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 4.1a Národní podpora rozvoje cestovního ruchu 5.1a,b Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví ANO

101 Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO / v programové dokumentaci / dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci / výročních zpráv; účast na ŘKV / na tematických mikrotýmech* svolaných pod KV / na monitorovacích výborech / na pracovních skupinách / na výročních konferencích; informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v příručce pro žadatele / příručce pro příjemce, aj.): Mezi ROP SZ a IOP je navázána dle dohody vzájemná spolupráce, která zajišťuje fungování řady koordinačních mechanismů (výměna informací ohledně plánovaných výzev a schválených projektů, poskytování informací na seminářích pro žadatele). Pro žadatele/příjemce ROP SZ byly informace o možnosti zvýšení efektivnosti projektů a dalšího možného financování z IOP k zajištění co nejvyššího synergického efektu doplněny do dokumentace ROP SZ (příručka pro žadatele, prováděcí dokument) a jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách RR SZ 49. Na základě vzájemné spolupráce mezi ŘO ROP SZ a ŘO IOP (MMR) došlo již v roce 2010 k vyhlášení řízené výzvy č. 17 ROP SZ určené pro projekty spadající do oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR. V této výzvě, která byla vyhlášena v termínu s finanční alokací (příspěvek EU) ve výši cca 2 mil. EUR (kurz výzvy 23,50 CZK/EUR), mohly být podpořeny výhradně projekty prokazatelně navazující na hlavní projekt realizovaný v IOP, oblasti intervence 5.1a,b Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. V rámci této výzvy byl schválen projekt města Terezín Revitalizace přístupů k rekonstruovaným budovám v Terezíně. Tento projekt navazoval na hlavní projekt Terezín projekt oživení historických památek", který byl realizován z IOP, v podporované aktivitě 5.1b Realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. V roce 2013 však příjemce odstoupil od smlouvy, a navazující projekt tak nebyl dokončen. Projekt byl do ROP SZ opětovně předložen na začátku roku 2014 v rámci výzvy č. 52 ROP SZ, předložená žádost však nakonec byla stažena žadatelem. Zrealizovat projekt se podařilo až v roce 2015 v rámci výzvy č. 64 ROP SZ, nicméně předložený projekt se na synergickou vazbu již neodkazoval. Vznik synergických vazeb mezi ROP SZ a IOP byl předpokládán i v roce 2011 u řízené výzvy č. 21 ROP SZ určené pro projekty spadající do oblasti podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. V této výzvě, která byla vyhlášena v termínu s finanční alokací (příspěvek EU) ve výši cca 3,5 mil. EUR (kurz výzvy 25,50 CZK/EUR), mohly být podpořeny projekty navazující na projekty realizované v IOP, oblasti intervence 4.1a Národní podpora cestovního ruchu. Z 59 předložených projektů však ani jeden nevykazoval synergickou vazbu. V roce 2012 byla v termínu vyhlášena řízená výzva č. 34 ROP SZ s finanční alokací (příspěvek EU) ve výši cca 4 mil. EUR (kurz výzvy 25,00 CZK/EUR). Tato výzva byla opět určena pro projekty, které spadají do oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR a které prokazatelně navazují na hlavní projekt realizovaný v IOP, oblasti intervence 5.1a,b Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. V červnu 2012 však byly pozastaveny činnosti ŘO ROP SZ a tato výzva byla nakonec zrušena. Po obnovení činností ŘO ROP SZ v roce 2013 již zvláštní řízené výzvy ve spolupráci s IOP vyhlašovány nebyly, nicméně podpora synergických projektů byla nadále zajištěna v běžných kolových výzvách pro oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR a 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. V roce 2013 byla v termínu vyhlášena výzva č. 52 ROP SZ pro oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR s finanční alokací (příspěvek EU) ve výši cca 6,9 mil. EUR (kurz výzvy 24,00 CZK/EUR). Z 31 předložených projektů však ani jeden nevykazoval synergickou vazbu. Dále v termínu byla vyhlášena výzva č. 53 ROP SZ pro oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu s finanční alokací (příspěvek EU) ve výši cca 833 tis. EUR (kurz výzvy 24,00 CZK/EUR). Z 8 předložených projektů

102 však také ani jeden nevykazoval synergickou vazbu. Poslední výzvou, v rámci které mohly být podávány synergické projekty, byla výzva č. 64 ROP SZ vyhlášená v termínu pro oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR s finanční alokací (příspěvek EU) ve výši cca 8 mil. EUR (kurz výzvy 27,00 CZK/EUR). Ze 17 předložených projektů také ani jeden nevykazoval synergickou vazbu. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu: Č. Číslo synerg. projektu OP 1 (PP, NP) Název projektu OP 1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Číslo synerg. projektu OP 2 Název projektu OP 2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídicími orgány, přijatá opatření: Žádné závažné problémy nebyly identifikovány. Náměty na jednání koordinačního výboru / tematického mikrotýmu: - Další poznámky: - * viz Příloha k rozhodnutí č. 235/2009 ministra pro místní rozvoj 102

103 Zpracovatel formuláře: Tematická oblast: Synergické oblasti podpory ROP SZ: Návaznost na oblasti podpory OPLZZ: ŘO ROP SZ Regenerace a rozvoj měst 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO NE (NP) Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO / v programové dokumentaci / dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci / výročních zpráv; účast na ŘKV / na tematických mikrotýmech* svolaných pod KV / na monitorovacích výborech / na pracovních skupinách / na výročních konferencích; informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v příručce pro žadatele / příručce pro příjemce, aj.): Karlovarský a Ústecký kraj působil v programovém období v roli zprostředkujícího subjektu OPLZZ. S příslušnými odbory krajských úřadů v Karlovarském a Ústeckém kraji byla navázána vzájemná spolupráce, která zajišťovala fungování řady koordinačních mechanismů (výměna informací ohledně plánovaných výzev a schválených projektů, poskytování informací na seminářích pro žadatele/příjemce). Pro žadatele/příjemce ROP SZ byly informace o možnosti zvýšení efektivnosti projektů a dalšího možného financování z OPLZZ k zajištění co nejvyššího synergického efektu doplněny do dokumentace ROP SZ (příručka pro žadatele, prováděcí dokument) a jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách RR SZ 50. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu: Č. Číslo synerg. projektu OP 1 (PP, NP) Název projektu OP 1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Číslo synerg. projektu OP 2 Název projektu OP 2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): - Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídicími orgány, přijatá opatření: Žádné závažné problémy nebyly identifikovány. Náměty na jednání koordinačního výboru / tematického mikrotýmu: - Další poznámky:

104 * viz Příloha k rozhodnutí č. 235/2009 ministra pro místní rozvoj Zpracovatel formuláře: Tematická oblast: Synergické oblasti podpory ROP SZ: Návaznost na oblasti podpory OPVK: Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) ŘO ROP SZ Integrovaná podpora místního rozvoje 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními potřebami 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol 2.1 Vyšší odborné vzdělávání 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání NE Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO / v programové dokumentaci / dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci / výročních zpráv; účast na ŘKV / na tematických mikrotýmech* svolaných pod KV / na monitorovacích výborech / na pracovních skupinách / na výročních konferencích; informace na seminářích pro žadatele/příjemce, informace v příručce pro žadatele / příručce pro příjemce, aj.): Karlovarský a Ústecký kraj působil v programovém období v roli zprostředkujícího subjektu OPVK. S příslušnými odbory krajských úřadů v Karlovarském a Ústeckém kraji byla navázána vzájemná spolupráce, která zajišťovala fungování řady koordinačních mechanismů (výměna informací ohledně plánovaných výzev a schválených projektů, poskytování informací na seminářích pro žadatele/příjemce). Pro žadatele/příjemce ROP SZ byly informace o možnosti zvýšení efektivnosti projektů a dalšího možného financování z OPVK k zajištění co nejvyššího synergického efektu doplněny do dokumentace ROP SZ (příručka pro žadatele, prováděcí dokument) a jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách RR SZ 51. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu: Č. Číslo synerg. projektu OP 1 (PP, NP) Název projektu OP 1 Popis synergie Přiřazený kód synergie Číslo synerg. projektu OP 2 Název projektu OP 2 Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): - Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídicími orgány, přijatá opatření: Žádné závažné problémy nebyly identifikovány

105 Náměty na jednání koordinačního výboru / tematického mikrotýmu: - Další poznámky: - * viz Příloha k rozhodnutí č. 235/2009 ministra pro místní rozvoj Synergické vazby mezi ROP SZ a Operačním programem Doprava Synergické vazby, přestože nejsou explicitně v Metodice vymezeny, mohou v rámci ROP SZ vznikat i mezi projekty, které jsou řazeny k prioritní ose 3 Dostupnost a dopravní obslužnost. Násobení účinku intervencí ze strukturálních fondů EU se pak vztahuje k Operačnímu programu Doprava. ŘO ROP SZ v programovém období vyhlásil v prioritní ose 3 celkem 17 výzev s celkovou finanční alokací (příspěvek EU) ve výši EUR. IPRM Synergické vazby v rámci ROP SZ lze vysledovat i mezi projekty v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu (IPRM) a projekty tematických operačních programů. IPRM je nástrojem urbánní politiky navyšující synergický efekt prostřednictvím koordinace odvětvových a územních politik ve městech. V programovém období patřily IPRM k nejvýznamnějším koordinačním mechanismům pro intervence regionálních a tematických operačních programů cílené na rozvoj měst. Do IPRM mohla města nad 50 tis. obyvatel jako žadatelé zahrnout také projekty požadující podporu z tematického operačního programu. Na základě potvrzení města o tom, že projekt je součástí schváleného IPRM, poskytoval daný ŘO tematického operačního programu v procesu hodnocení a výběru dílčích projektů dodatečnou bonifikaci ve výši 10 % (dle usnesení vlády ČR č. 883 ze dne ). Tím byl umocněn synergický efekt příslušného IPRM. Díky vysoké míře urbanizace se v regionu Severozápad nachází 6 měst splňujících základní podmínku pro realizaci IPRM (Karlovy Vary, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem a Děčín). ŘO ROP SZ v programovém období vyhlásil 3 výzvy na předkládání IPRM, v rámci kterých bylo vyhlášeno celkem výzev na předkládání dílčích projektů s celkovou finanční alokací (příspěvek EU) ve výši EUR. Podrobnější informace k IPRM jsou uvedeny v kapitole 3.1 Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst. Finanční nástroje EU Při vyjednávání konečné podoby Programového dokumentu ROP SZ byl na základě požadavku EK začleněn do textu také odkaz na možné využití nového nástroje finančního inženýrství JESSICA, který je iniciativou EK a Evropské investiční banky. Prostředky z nástroje JESSICA mohou být poskytovány formou úvěrů, záruk či kapitálového podílu. JESSICA podporuje projekty, které nejsou z hlediska času a míry návratnosti investice a socioekonomického přínosu zařaditelné mezi projekty realizované s dotací, a dále projekty, které jsou v rozumném časovém horizontu ekonomicky návratné. Pro využití tohoto finančního nástroje se jevila příhodná prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst, konkrétně oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu. 52 Výzva č. 29 ROP SZ byla vyhlášena dohromady pro IPRM I. a IPRM III. 105

106 Zástupci ŘO ROP SZ se od roku 2009 pravidelně účastnili jednání, seminářů a konferencí o případném využití nástrojů finančního inženýrství. V roce 2010 byl ROP SZ zapojen do evaluačního projektu MMR Studie proveditelnosti implementace nástroje finančního řízení JESSICA v podmínkách České republiky na programové období Proti zavedení tohoto nástroje však hovořil nedostatečný zájem ze strany příjemců ROP SZ, nedostatečná finanční alokace i časová tíseň. Z těchto důvodů VRR nakonec rozhodl na svém 50. zasedání dne (usnesení č. 10/50/2011), že v programovém období ŘO ROP SZ finanční nástroj JESSICA implementovat nebude. O této skutečnosti byla následně informována také Evropská investiční banka. 2.7 Monitorování a vyhodnocení Monitorovací systém Jedním z předpokladů pro zajištění úspěšné a efektivní implementace a realizace ROP SZ je existence a bezchybné provozování monitorovacího systému, který je v obecné rovině definován v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Na počátku realizace ROP SZ využíval ŘO ROP SZ informační systémy na základě smlouvy s CRR uzavřené dne (Smlouva o poskytování kompletních servisních služeb zajišťujících řádné provozování SW produktu MONIT a provozování webové žádosti v modifikaci pro užití pro regionální operační program), v rámci které mohl zadávat požadavky na tzv. specifický vývoj IS MONIT. Avšak tzv. centrální rozvoj a úpravy IS byly realizovány v rámci smlouvy uzavřené mezi CRR a společností TESCO SW a. s., ve které nebyl ŘO ROP SZ smluvní stranou. Tento stav představoval v roce 2007 určité riziko, protože nebyla jasně vymezena pravidla, jaké úpravy systému jsou považovány za specifický rozvoj a co spadá do kategorie centrálního rozvoje. Navíc nebyla jasně nastavena pravidla vzájemné komunikace a činnosti pracovních skupin zabývajících se problematikou monitorovacích systémů. V roce 2007 a začátkem roku 2008 procházely IS mnohými úpravami a vyskytovaly se velmi časté výpadky z důvodu jejich značné nestability a nedostatečné kapacity. V průběhu roku 2008 došlo v IS BENEFIT7 a MONIT7+ k rozšíření funkcionalit a zabudování automatických algoritmů za účelem zvýšení komfortu a uživatelské přívětivosti. Ke zlepšení situace v IS také výrazně přispěla evaluační studie ŘO ROP SZ Hodnocení systému monitoringu zpracovaná v období únor-duben 2008, která poukázala na hlavní nedostatky IS MONIT7+. Na základě této studie byla navržena doporučení rozdělená do 3 kategorií z hlediska důležitosti řešení (nezbytná, vhodná a užitečná) 54, se kterými byly seznámeny i CRR a MMR da42847d8427/jessica_zaverecny_vystup_cz_bcd09b28-073f-45d1-baa5-da42847d8427.pdf?ext=.pdf 54 Podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok kapitola Ostatní problémy, které se objevily při provádění operačního programu, část B) Informační systémy ) a na internetových stránkách RR SZ 55 Ze strany MMR byla následně realizována externí analýza aplikací MONIT7+ a BENEFIT7. 106

107 V průběhu roku 2009 již byla klíčová doporučení výše uvedené evaluační studie zaměřené na funkčnost monitorovacího systému naplněna. K zásadním aktivitám patřilo rozšíření elektronické komunikace se žadatelem prostřednictvím IS BENEFIT7, které bylo spuštěno od (kromě přípravy projektové žádosti začala aplikace sloužit i k podávání monitorovacích zpráv a žádostí o platbu). Na základě doporučení z výše uvedené evaluace byla v roce 2009 velmi důležitým pokrokem také realizace implementace Interaktivního modulu ROP SZ 56. Jedná se o externě pořízený softwarový nástroj určený pro sledování a optimalizaci procesů a umožňující analýzu plnění cílů ROP SZ a tvorbu reportů na základě definovaného okruhu dat. Vstupními daty jsou především údaje z IS MONIT7+ (sestavy na sledování věcného a finančního monitoringu apod.) a další vybraná data (alokace, měnové kurzy atd.). Tohoto nástroje je četně využíváno pro zajištění nejrůznějších podkladů (výroční zprávy, materiály pro VRR a MV ROP SZ, ad-hoc reporty atd.). Od roku 2010 využíval ŘO ROP SZ informační systémy na základě smlouvy s CRR (objednatel) a společností TESCO SW, a. s., (zhotovitel) uzavřené dne (Smlouva o zajištění řádného fungování softwarového produktu MONIT7+ a formuláře webové žádosti BENEFIT7 pro užití ŘO ROP NUTS II Severozápad číslo 22/2010). Tato třístranná smlouva nahradila dosavadní dvoustranné smluvní vztahy mezi ŘO ROP SZ a CRR a mezi CRR a společností TESCO SW, a. s., z roku Dále s účinností od (rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č. 281/2010 ze dne ) došlo k převodu části práv a povinností vyplývajících z výše uvedené smlouvy z CRR na MMR (CRR bylo na základě uzavřeného dodatku ze dne pověřeno zajištěním systémové infrastruktury pro provoz a rozvoj jednotného monitorovacího systému; za celkový rozvoj monitorovacích systémů a zajištění všech požadovaných funkčností v rámci celého projektového cyklu v návaznosti na navrhovaná, schvalovaná a zhotovitelem realizovaná tzv. centrální zadání odpovídá MMR; kompletní servisní služby jsou zajišťovány společností TESCO SW, a. s.). Dalším významným přínosem v oblasti monitorovacích systémů bylo v průběhu roku 2011 zajištění vyhovující úrovně funkčnosti IS MITIS, zejména dopracování modulů Release Management (určený k zadávání a sledování průběhu implementace požadavků na rozvoj IS BENEFIT7 a IS MONIT7+) a Incident Management (zajišťující evidenci a průběh řešení požadavků na opravy a odstranění nefunkčnosti IS BENEFIT7 a IS MONIT7+). Modul Identity Management (určený pro nastavení přístupů a správu rolí všech interních a externích uživatelů IS MONIT7+, IS MSC2007, MIS/DWH) byl používán již od roku Průběžnou snahou řídicích orgánů všech operačních programů bylo zajistit jednotný vývoj a bezchybný chod monitorovacích systémů ve spolupráci s provozovateli, správci a dodavateli. Naplňování těchto aktivit bylo zajišťováno formou centrálních (pro všechny operační programy), společných (pro více operačních programů) nebo individuálních požadavků, které byly řešeny v rámci pracovních skupin. Jednalo se zejména o Pracovní skupinu pro jednotný monitorovací systém (PS JMS), které se účastnili zástupci všech operačních programů, zástupci CRR, MMR a MF 57. Na úrovni regionálních operačních programů byly pak zásadní problémové okruhy spojené s fungováním monitorovacích 56 Rozhodnutí o zavedení tohoto softwaru ŘO ROP SZ provedl v době, kdy ze strany MMR bylo stanoveno, že nástroj tohoto typu na centrální úrovni (jako nadstavba IS MSC2007) bude uveden do ostrého provozu až v 1. čtvrtletí roku Tento nástroj byl ze strany MMR implementován až koncem roku 2012 (rutinní provoz byl zahájen v lednu 2013). 57 Podrobnější informace o činnosti této skupiny jsou uvedeny v kapitole 6 Výměna zkušeností a osvědčené postupy. 107

108 systémů řešeny v rámci pravidelných jednání Pracovní skupiny monitorování ROP 58, která iniciovala požadavky na úpravy (zlepšení, optimalizace) a zapracování nových funkčností IS včetně postoupení vybraných návrhů na program jednání PS JMS. K zajištění vnitřní komunikace a předávání informací v rámci ŘO ROP SZ byly organizovány pravidelné schůzky interní Pracovní skupiny monitoring (následně tzv. monitoring meetingy ), na kterých byly kolegům pracujícím s IS předávány informace z výše uvedených externích pracovních skupin (byli seznámeni se zapracovanými změnami a dalším plánovaným rozvojem IS) a zároveň sloužila k vypořádání připomínek z pravidelného testování funkčností IS a k předávání podnětů na úpravy IS. V průběhu roku 2014 a začátkem roku 2015 se zástupce ŘO ROP SZ zúčastňoval také jednání Pracovní skupiny Monitorování a informatika, jejímž cílem bylo zajistit funkční odbornou platformu pro přípravu IROP v souladu se Strategií realizace IROP v oblasti monitorovacího systému pro programové období MS2014+ (včetně všech relevantních interních a externích systémů). Rozsah realizovaných požadavků ze strany ŘO ROP SZ na opravy a konverze dat byl na všech úrovních monitorovacích systémů (IS BENEFIT7, IS MONIT7+, IS MSC2007) dlouhodobě velmi nízký, což bylo zapříčiněno maximální snahou ŘO ROP SZ zajistit včasné zadávání korektních dat do monitorovacích systémů. V průběhu realizace ROP SZ nebyl nikdy překročen stanovený měsíční smluvní limit pracnosti dodavatelů IS BENEFIT7 a IS MONIT7+ (na opravy chyb způsobených pracovníky ŘO ROP SZ), který činil 1 člověkoden. Kvalita dat v IS MONIT7+ ROP SZ včetně zajištění souladu s centrálně sledovanými daty v IS MSC2007 byla v pravidelných periodách vyhodnocována ze strany MMR. U ŘO ROP SZ nebyly v průběhu programového období zjištěny zásadní nedostatky v oblasti věcného a finančního monitoringu a míra chybovosti byla naprosto minimální. Ze strany ŘO ROP SZ byl dodržován maximální počet přístupů do IS MONIT7+ stanovený MMR a v návaznosti na doporučení průběžných auditů byla prováděna revize přístupů interních i externích uživatelů IS MONIT7+ a IS MSC2007. V případě zjištění dlouhodobého nevyužívání získaného přístupu bylo ze strany oddělení monitoringu ÚRR SZ navrženo zrušení přístupových práv pro konkrétního uživatele 59. V listopadu 2010 byl na ŘO ROP SZ proveden, ze strany externího subjektu Deloitte Advisory, s. r. o., komplexní audit monitorovacích systémů č. 451/10/SYS (16/2010/AO). Zjištění z tohoto auditu a návrh akčního plánu byly ŘO ROP SZ předány v lednu Závěrečným výrokem bylo konstatování, že ověřované procesy jsou nastaveny tak, že systém funguje, avšak je potřeba provést několik zlepšení. Stanovení opatření a vypořádání všech zjištění bylo provedeno v průběhu roku 2011 (v některých případech ve spolupráci s externím subjektem SOFTRONIC Praha, a. s., který v té době zajišťoval podporu ICT pro ŘO ROP SZ). 58 Činnost této skupiny na úrovni osobního setkávání byla posledním jednáním v listopadu 2014 ukončena (z důvodu uzavírání programového období ), případné další problémové okruhy byly řešeny prostřednictvím ové komunikace. Podrobnější informace o činnosti této skupiny jsou uvedeny v kapitole 6 Výměna zkušeností a osvědčené postupy. 59 Kontrola a aktualizace přístupů (včetně přidělených rolí) probíhala pravidelně vždy k daného roku. 108

109 V průběhu let byly v oblasti monitorovacích systémů provedeny také 3 audity ze strany PAS (audit č. S/04/2010, S/02/2011 a S/03/2012). Za oblast monitoringu a monitorovacích systémů nebyly zjištěny žádné závažné a systémové nedostatky, pouze bylo nutno zajistit aktualizaci procesní analýzy a projednání řešení zajištění dat dle Přílohy III Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006. Od roku 2011 je celkově možno hodnotit stav monitorovacích systémů jako stabilní, funkční a vyhovujících na všech úrovních (IS BENEFIT7, IS MONIT7+, IS MSC2007). Operativní problémy byly průběžně řešeny ve spolupráci s dodavatelem IS, společností TESCO SW, a. s. Nebyly zaznamenány významnější problémy hardwarového či systémového charakteru, ani zásadní výpadky funkčnosti (s výjimkou předem známých měsíčních termínů instalací nových funkčností, popř. včas ohlášených nepravidelných servisních termínů) Indikátorová soustava Plnění indikátorové soustavy ROP SZ umožňuje kvantifikované posouzení průběžného naplňování cílů programu. Z tohoto důvodu byla této problematice ze strany ÚRR SZ věnována velká pozornost v již počáteční fázi realizace programu. Za účelem včasné identifikace případných rizik a přijetí případných opatření byly ze strany OME monitorovány nejen dosažené hodnoty indikátorů z realizovaných projektů, ale také plánované hodnoty indikátorů ve schválených projektech (smlouvách). Tyto informace byly ze strany OME průběžně poskytovány managementu ÚRR SZ i MV ROP SZ. ŘO ROP SZ pravidelným monitoringem zajistil naplnění všech indikátorů, avšak v rámci indikátorové soustavy došlo k přeplnění některých indikátorů ROP SZ. Výčet těchto, především core indikátorů, uvádíme níže včetně důvodů jejich přeplnění. Obecným důvodem přeplnění indikátorové soustavy ROP SZ je realizace projektu (v období 1/2008-4/2009) Optimalizace Národního číselníku indikátorů (NČI), v rámci kterého MMR-NOK vymezil zcela nové definice indikátorů. MMR-NOK k tomuto kroku přistoupil z důvodu zajištění jednotného monitorování indikátorů napříč všemi operačními programy. Vznik zcela nových centrálních definic indikátorů bylo nutné ze strany ŘO ROP SZ zpřesnit, a to tak, aby byly jednoznačné a srozumitelné pro příjemce podpory z ROP SZ. Z tohoto důvodu byly ze strany ŘO ROP SZ vydány Metodické listy k indikátorům ROP SZ, prostřednictvím kterých ŘO ROP SZ informoval příjemce podpory např. o způsobu výpočtu indikátorů, termínů naplnění, způsobů vykazování apod. K indikátorům týkají se regenerace a revitalizace plochy objektů je nutné zmínit skutečnost, že před zavedením nových definic ze strany MMR-NOK byla vždy započítána pouze plocha půdorysu, avšak po zavedení definic byla metodika nově nastavena tak, že byla započítána vždy celková rekonstruovaná plocha, tj. pokud bylo rekonstruováno jedno patro, byla započítána plocha jednoho patra, pokud byly rekonstruovány dvě patra, byla započítána plocha obou pater. Touto nově vzniklou metodickou instrukcí došlo k velmi významnému přeplňování indikátorů zaměřených na regeneraci a revitalizaci objektů. Dále je nutné uvést, že cílové hodnoty indikátorů byly v Programovém dokumentu ROP SZ nastaveny jako plánovaná hodnota a při vyhlašování výzev k předkládání projektů se vždy jedná o veřejnou soutěž mezi žadateli. Z tohoto důvodu není ŘO ROP SZ schopen zcela předvídat, k jakým indikátorům a s jakou cílovou hodnotou se žadatel přihlásí. 109

110 K přeplnění indikátorů měřících počet projektů došlo u PO 1 a PO 4 především v důsledku snížení minimální hranice (limitu) celkových způsobilých výdajů projektu, a to konkrétně: oblast podpory 1.1 úplné odstranění limitu ve výši 25 mil. Kč v roce 2010; oblast podpory 1.2 snížení limitu z 25 mil. Kč na 5 mil. Kč v roce 2009; oblast podpory 1.3 snížení limitu z 25 mil. Kč na 5 mil. Kč v roce 2010; oblast podpory snížení limitu z 10 mil. Kč na 5 mil. Kč v roce

111 Tab. č. 55: Přeplněné indikátory PO 1 Kód core Název Nové technologie ve zdravotnictví (počet) Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) Počet podpořených projektů na ostatní města - města 5-50 tis. obyv. Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst - celkem Počet podniků / organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části města Počet partnerů zapojených Měrná jednotka Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet m ,75 Počet Počet Počet Počet Plnění v % Důvod přeplnění Další příčinou přeplnění je zpřesnění definice z NČI ŘO ROP SZ upravil definici tak, že je možno započítat i jednotlivé typy/kusy zdravotnického zařízení, pokud mohou být používány samostatně; pokud není možné jednotlivé typy/kusy zdravotnického zařízení používat samostatně, je započítán každý soubor těchto komponentů. Další příčinou přeplnění indikátoru je realizace více projektů jedním příjemcem (zejména města), kdy jeden celistvý projekt byl rozdělen na více etap samostatných projektů. Tím, že došlo k významnému přeplnění indikátorů , (oblast podpory 1.1) a (oblast podpory 1.2), došlo logicky i k přeplnění tohoto indikátoru, neboť se jedná o tzv. nadřazený indikátor, do kterého se výše uvedené indikátory načítají. Dalšími důvody přeplnění indikátoru jsou: Výrazný akcent na partnerství v rámci projektů zařazených do IPRM, ale i mimo něj (zejména IPRM Ústí nad Labem Centrum ; Velká skupina projektů s významně vyšším množstvím partnerů než je průměr, resp. střední hodnota (69 projektů s 4 a více partnery, jeden projekt dokonce s 26 partnery); Možnost nesprávné intepretace partnerství ze strany realizátorů projektů; 111

112 core Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města) Počet podpořených projektů na ostatní města Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve městech Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem m ,80 Počet Počet 5 9 ha ,65 Počet m ,90 Aplikace pouze formálního partnerství (partner dle popisu vykonával pouze dílčí činnosti). Dalším důvodem přeplnění indikátoru je skutečnost, že několik projektů bylo realizováno místo formy etapových projektů jako samostatné projekty. Další příčinou přeplnění indikátoru je více projektů jedním příjemcem (zejména města), kdy jeden komplexnější projekt byl rozdělen na více etap samostatných projektů (týká se zejména administrativních projektů IPRM). Tab. č. 56: Přeplněné indikátory PO2 Kód Název Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve venkovských oblastech Počet partnerů zapojených Měrná jednotka Plánovaná hodnota Dosažená hodnota ha 22 60,45 Počet Plnění v % Důvod přeplnění Další zdůvodnění přeplnění indikátoru: Velká skupina projektů s vyšším množstvím partnerů než je průměrný počet partnerů na projekt 3,54), celkově 42 projektů s 4 a více partnery, jeden projekt dokonce s

113 Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí Počet partnery); Možnost nesprávné intepretace partnerství ze strany realizátorů projektů; Aplikace pouze formálního partnerství (partner dle popisu vykonával pouze zcela dílčí činnosti nebo pouze proběhlo jednání s partnery v přípravné fázi projektu, v realizační fázi už partneři nebyli zapojeni). Tab. č. 57: Přeplněné indikátory PO 3 Kód core core Název Délka nových silnic II. a III. třídy Počet partnerů zapojených Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Měrná jednotka Plánovaná hodnota Dosažená hodnota km 2 7,88 Počet km 35 53,39 km ,76 Plnění v % Důvod přeplnění Dalším důvodem přeplnění indikátoru byla velká skupina projektů se stejným nebo vyšším množstvím partnerů než je průměr (16 projektů s 3 a více partnery, jeden projekt dokonce s 9 partnery). Tab. č. 58: Přeplněné indikátory PO 4 Kód Název Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem Počet zrekonstruovaných památkových objektů Měrná jednotka Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Počet Počet 8 14 Plnění v % Důvod přeplnění 113

114 Core Počet partnerů zapojených Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet Počet Dalšími důvody přeplnění indikátoru jsou: Velká skupina projektů s významně vyšším množstvím partnerů než je průměr (4,19), resp. střední hodnota (33 projektů s 5 a více partnery, jeden projekt dokonce s 61 partnery); Možnost nesprávné intepretace partnerství ze strany realizátorů projektů; Aplikace pouze formálního partnerství v některých projektech (partner dle popisu vykonával pouze dílčí činnosti). Tab. č. 59: Přeplněné indikátory PO 5 Kód Název Měrná jednotka Plánovaná hodnota Dosažená hodnota Plnění v % Důvod přeplnění 114

115 2.7.3 Evaluační aktivity Evaluační aktivity ROP SZ doplňují standardní monitoring ROP SZ. Evaluační aktivity byly realizovány v souladu s rámcovým Evaluačním plánem ROP SZ na období a v souladu s ročními Evaluačními plány ROP SZ za kalendářní roky 2008 až Evaluační plány ROP SZ a jejich vyhodnocení byly pro informaci každoročně předkládány MV ROP SZ. Za celé programové období bylo provedeno celkem 28 evaluací v celkovém objemu 10,9 mil. Kč, přičemž převažoval počet ad-hoc evaluací (14) a on-going evaluací (12). Aktivní práci s evaluačními závěry a doporučeními zabezpečovalo evaluační pracoviště (tj. OME) a také interní PSE ROP SZ, do které byli zapojeni pracovníci napříč celého ÚRR SZ. Členové na úrovni této PSE ROP SZ rozhodovali o zapracování jednotlivých doporučení z evaluačních zpráv a přijetí navržených opatření ke zlepšení. Součástí evaluačních aktivit ROP SZ je i evaluační vzdělávání, neboť vysoká profesionalita v této oblasti je nezbytným předpokladem pro zajištění kvalitních evaluací, které mohou být velmi cenným zdrojem informací pro řízení a publicitu programu. Z tohoto důvodu byl v roce 2008 a 2009 realizován projekt Budování evaluační kapacity ROP SZ, jehož účelem bylo zajistit kvalitní evaluační vzdělávání především pro pracovníky evaluačního pracoviště a další vybrané pracovníky ÚRR SZ. Evaluační pracoviště (tj. OME) bylo po celou dobu programového období doplněno již zmíněnou interní PSE ROP SZ a odbornou oponentní skupinou pro evaluace, kde byli do evaluačních aktivit ROP SZ zapojeni pracovníci ÚRR SZ, partneři a externí experti. Detailní informace k provedeným evaluacím jsou uvedeny v příloze č.3 Detailní popis provedených evaluací. 115

116 3. PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS 3.1 Prioritní osa 1 Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém pokroku prioritní osy Tab. č. 60: Indikátory prioritní osy 1 Kód NČI Kód Konec Měrná Cílová EU/Lisabon Název indikátoru Zdroj Hodnota program. jednotka hodnota období Typ Celkem indikátoru 51/15/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 175 Core 39 zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup měst a velkoměst - celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /15/31 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 18 na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup měst Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /15/41 Dosažená N/A 37 Počet podpořených projektů Počet IS Výchozí N/A 0 na ostatní města Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /15/43 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 120 na ostatní města města 5- Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup 50 tis.obyv. Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

117 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 65/41/10 Počet podniků/organizací Dosažená N/A 25 služeb založených nebo udržených v revitalizované Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup části města Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /42/70 Dosažená N/A 665 Počet zapojených partnerů Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/47 Počet nově pořízených Dosažená N/A 30 nízkopodlažních vozidel ve Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup veřejné dopravě Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /01/01 Plocha regenerovaného a Dosažená 0 0 0,37 36,76 53,58 61,99 85,22 95,10 141,65 N/A 141,65 Core 29 revitalizovaného území ve ha IS Výchozí ,37 36,76 53,58 61,99 85,22 95,10 N/A 0 Výstup městech Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 85,00 85,00 65/11/00 Plocha regenerovaných a Dosažená , , , , , ,86 N/A ,86 revitalizovaných objektů ve m² IS Výchozí , , , , ,68 N/A 0 Výstup městech celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A , ,00 65/11/01 Plocha regenerovaných a Dosažená , , , , , ,80 N/A ,80 revitalizovaných objektů určených pro rozvoj m² IS Výchozí , , , , ,25 N/A 0 Výstup vzdělávání (města) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A , ,00 65/11/03 Plocha regenerovaných a Dosažená , , , , , ,95 N/A ,95 revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní m² IS Výchozí , , , , ,07 N/A 0 Výstup péči (města) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2 400, ,00 61/02/30 Délka nové nebo Dosažená ,72 N/A 7,72 modernizované tramvajové km IS Výchozí N/A 0 Výstup a trolejbusové trati celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 6 6 Celkem 117

118 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota /02/50 Počet nových elektronických (řídících, Dosažená N/A 3 informačních, Počet IS Výchozí N/A 0 odbavovacích) systémů ve Výstup veřejné hromadné dopravě Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/52 Počet nově vybudovaných Dosažená N/A 74 a rekonstruovaných zastávek ve veřejné Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup dopravě Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /01/03 Dosažená N/A 243 Nové technologie ve Počet IS Výchozí N/A 0 zdravotnictví (počet) Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /01/01 Počet vzdělávacích zařízení Dosažená N/A 11 s novým nebo Počet IS Výchozí N/A 0 modernizovaným Výstup vybavením Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /11/13 Přírůstek/úbytek Dosažená -0,70-0,77-1,38-1,13-2,54-2,05-2,09-2,16 N/A 3 N/A obyvatelstva v ČSÚ, ŘO podpořených městech a Výchozí -1,86 2-0,70-0,77-1,38-1,13-2,54-2,05-2,09-2,16 N/A -1,86 2 ROP SZ obcích migrací města Dopad nad obyvatel Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,20 0,20 51/11/14 Přírůstek/úbytek Dosažená -0,10 0,77-4,80-3,73-2,90-4,36-1,82-2,22 N/A 3 N/A obyvatelstva v ČSÚ, ŘO podpořených městech a Výchozí -1,45 2-0,10 0,77-4,80-3,73-2,90-4,36-1,82-2,22 N/A -1,45 2 ROP SZ obcích migrací města Dopad obyvatel Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,80 0,80 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v lednu Konec program. období Cílová hodnota Celkem 118

119 V roce 2011 ŘO ROP SZ provedl revizi Programového dokumentu ROP SZ, která se týkala i změn v indikátorové soustavě ROP SZ. Tato revize byla ze strany EK schválena v prosinci Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat jsou většinou dostupné s ročním zpožděním, tzn. že k datu zpracování závěrečné zprávy jsou k dispozici údaje za rok ŘO ROP SZ sleduje hodnoty projektových indikátorů prostřednictvím podrobné analýzy agregovaného závazku indikátorů ze strany příjemců. Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP SZ je po schválení revize na konci roku 2013 naplňována v dostatečné míře. Podrobný popis této analýzy je uveden v kapitole Indikátorová soustava. 60 Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok

120 3.1.1.B) Kvalitativní analýza V rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst byly vyhlášeny následující výzvy. Tab. č. 61: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 1 Podávání Podávání projektových projektových Pořadové žádostí datum žádostí Druh číslo zahájení příjmu datum výzvy výzvy projektových ukončení žádostí výzvy Číslo oblasti podpory kolová 1.2, ( ) kolová (průběžná) 1.2,(1.1) kolová kolová kolová průběžná průběžná průběžná kolová 1.2, průběžná průběžná průběžná průběžná kolová (průběžná) 1.3,(1.1) průběžná průběžná kolová průběžná průběžná kolová průběžná průběžná průběžná průběžná kolová kolová kolová průběžná průběžná průběžná průběžná kolová kolová průběžná průběžná kolová kolová

121 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 62: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 1 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci administrativní kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % 2.(1.2,1.3) % 4.(1.2,1.1) % 5.(1.3) % 7.(1.2) % 8.(1.3) % 10.(1.1) % 12.(1.1) % 14.(1.1) % 15.(1.2,1.3) % 18.(1.1) % 20.(1.1) % 22.(1.1) % 23 (1.1) % 25.(1.3,1.1) % 26.(1.1) % 29.(1.1) % 30.(1.3) % 31.(1.1) % 32.(1.1) % 33.(1.3) % 36.(1.1) % 37.(1.1) % 42.(1.1) % 43.(1.1) % 44.(1.2) % 49.(1.3) % 50.(1.3) % 54.(1.1) % 55.(1.1) % 56.(1.1) % 57.(1.1) % 58.(1.2) % 59.(1.3) % 65.(1.1) % 66.(1.1) % 68.(1.3) % 69.(1.2) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Pozn. Ve výzvách č.22,23,26,31,36,37 nebyly podány žádné projektové žádosti. 121

122 Tab. č. 63: Celkový přehled za prioritní osu 1 (v EUR) Stav projektu Počet projektů Příspěvek EU Předložené projektové žádosti ,51 Vyřazené projektové žádosti ,66 Projektové žádosti stažené žadatelem ,72 Projekty doporučené k financování ,20 Projekty se smlouvou ,68 Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou ,29 Projekty realizované ,39 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: U předložených, vyřazených, stažených projektových žádostí a projektů doporučených k financování se jedná o částky z projektových žádostí. U projektů se smlouvou se jedná o částky ze smluv/dodatků. Vyřazené projektové žádosti zahrnují stavy N11,N12,N13. Projektové žádosti stažené žadatelem zahrnují stavy N2,N5. Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou zahrnují stavy N6,N7,N8. Projekty realizované zahrnují stavy P45,P6,P7,P8. Z celkového počtu 445 předložených projektů ve výši cca 672 mil. EUR (příspěvek EU) v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst bylo vyřazeno 78 projektů v rámci administrativní kontroly, 40 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 92 projektů bylo staženo žadatelem, k financování bylo doporučeno celkem 247 projektů a u 235 z nich byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Zrealizováno bylo 225 projektů, 1 projekt zatím nebyl dokončen. Tab. č. 64: Seznam nedokončených projektů Oblast podpory Registrační číslo projektu CZ.1.09/1.1.00/ Elektronický odbavovací systém pro cestující Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Název projektu Stav projektu Příjemce P45 Projekt v realizaci Statutární město Ústí nad Labem Termín dokončení Tab. č. 65: Reálný pokrok prioritní osy 1 (příspěvek EU, v EUR) Proplacené Prioritní osa / oblast podpory Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) projekty příjemcům (vyúčtované prostředky) Počet Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) EUR EUR EUR b c d , , , , , , , , ,66 Prioritní osa , , ,38 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR (u částek ve sloupci d) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci) 122

123 Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování příspěvek EU od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou (tzv. pozitivní stavy). Celkem bylo v prioritní ose 1 proplaceno cca 327 mil. EUR (příspěvek EU. Předloženo EK a certifikováno bylo téměř 275 mil. EUR (příspěvek EU). Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu V regionu Severozápad je prostřednictvím ROP SZ realizováno celkem 6 IPRM. Jedná se o 4 zónové IPRM schválené v roce 2008 v rámci výzvy č. 1 IPRM (označováno jako IPRM I.) měst: o Děčín, o Chomutov, o Karlovy Vary, o Ústí nad Labem. Zaměření jednotlivých zónových IPRM bylo popsáno ve Výroční zprávě ROP SZ za rok V roce 2011 byly schváleny 2 tematické IPRM na oblast dopravy v rámci výzvy č. 3 IPRM 63 (označováno jako IPRM III.) měst: o Most, o Ústí nad Labem. Zaměření jednotlivých tematických IPRM bylo popsáno ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Následující 4 tabulky ukazují, o jaký objem finančních prostředků bylo v rámci jednotlivých IPRM zažádáno (rozděleno na zónové a tematické IPRM v CZK a v EUR). Tab. č. 66: Přehled zónových IPRM (v CZK) IPRM Schválené IPRM Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem Požadavek ERDF (%) ERDF Dotace RR SZ ERDF Dotace RR SZ Děčín ,0% Chomutov ,0% Karlovy Vary ,7% Ústí n. Labem ,5% Celkem ,6% Alokace Zdroj: IS MONIT7+, stav k Pozn.: Ve sloupci Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem jsou uvedena data v tzv. pozitivních stavech Výzva č. 2 IPRM vyhlášená v roce 2010 byla nakonec zrušena z důvodu právní jistoty (podrobnější informace jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok 2010 v kapitole Ostatní problémy, bod I) Výzva pro předložení IPRM zaměřených na modernizaci veřejné hromadné dopravy problematika veřejné podpory )

124 Tab. č. 67: Přehled zónových IPRM (v EUR) IPRM Schválené IPRM Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem Požadavek ERDF (%) ERDF Dotace RR SZ ERDF Dotace RR SZ Děčín ,0% Chomutov ,0% Karlovy Vary ,7% Ústí n. Labem ,5% Celkem ,6% Alokace Zdroj: IS MONIT7+, stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR; u alokace použit kurz výzvy 25,25 CZK/EUR Pozn.: Ve sloupci Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem jsou uvedena data v tzv. pozitivních stavech. Tab. č. 68: Přehled tematických IPRM doprava (v CZK) IPRM Schválené IPRM Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem Požadavek ERDF (%) ERDF Dotace RR SZ ERDF Dotace RR SZ Most ,7% Ústí n. Labem ,2% Celkem ,2% Alokace Zdroj: IS MONIT7+, stav k Pozn.: Ve sloupci Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem jsou uvedena data v tzv. pozitivních stavech. Tab. č. 69: Přehled tematických IPRM doprava (v EUR) IPRM Předložené a proplacené Schválené IPRM žádosti o dotaci celkem Požadavek ERDF (%) ERDF Dotace RR SZ ERDF Dotace RR SZ Most ,7% Ústí n. Labem ,2% Celkem ,2% Alokace Zdroj: IS MONIT7+, stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR; u alokace použit kurz výzvy 23,50 CZK/EUR Pozn.: Ve sloupci Předložené a proplacené žádosti o dotaci celkem jsou uvedena data v tzv. pozitivních stavech. Celkem bylo pro oblast podpory 1.1 vyhlášeno 24 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 76 projektů ve výši cca 151,8 mil. EUR (příspěvek EU), 6 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 4 projekty byly vyřazeny z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 7 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 62 projektů, a u 59 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Dokončeno bylo 55 projektů. Jeden projekt zatím nebyl dokončen. 124

125 Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši cca 115,1 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 93,2 mil. EUR (příspěvek EU). Nejčastějšími typy projektů v oblasti podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu, v rámci zónových IPRM (IPRM I.) byly projekty zaměřené na volný čas (sportovní a kulturní aktivity), regeneraci a revitalizaci veřejných prostranství, náměstí a parků, rekonstrukci a modernizaci zařízení pro sociální služby. Veškeré realizované projekty jsou svým zaměřením a svými realizovanými aktivitami v souladu s cíli dané oblasti podpory, kterými jsou např. regenerace, revitalizace a zatraktivnění městských částí, areálů a objektů vedoucí k jejich oživení a znovuvyužití (naplňováno např. prostřednictvím projektů Rekonstrukce domova pro seniory Děčín II, Kamenická 755/195, Dobudování obratiště a točny v Ústí nad Labem, Revitalizace nádvoří děčínského zámku nebo projekt Hala po míčové sporty v Karlových Varech). Dalšími typy projektů v oblasti podpory 1.1 jsou projekty realizované v rámci tématických IPRM zaměřených na oblast dopravy (IPRM III.). Tyto projekty se nejčastěji týkaly pořízení nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě, zavedení nových elektronických, informačních a odbavovacích systémů, nově vybudovaných či zrekonstruovaných zastávek či rekonstrukci související dopravní infrastruktury. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt IPRM Sektorové centrum výstavba sportovní infrastruktury. Prioritní osa: 1. Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory: 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu IPRM: Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem centrum schválený Výborem Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad dne (dále IPRM Ústí nad Labem) Název projektu: Sektorové centrum výstavba sportovní infrastruktury Číslo projektu: CZ.1.09/1.1.00/ Příjemce dotace: Statutární město Ústí nad Labem, IČ: , Velká Hradební 2336, Ústí nad Labem Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje: Výše proplacené dotace: ,18 Kč ,98 Kč ,97 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období 8/2011 9/2012 a navazuje na předchozí projekt Sektorové centrum demolice kdy byl odstraněn zchátralý objekt nikdy nedostavěného obchodního centra a bylo tak připraveno území pro navazující výstavbu sportovní infrastruktury. Nachází se u křižovatky ulic Hoření a Krušnohorská, poblíž městské části Severní Terasa, kde byla na rekultivovaném území vybudována sportovní volnočasová infrastruktura (multifunkční sportovní hřiště, in-line dráha, technické zázemí) s parkovacími místy a zelení. Toto revitalizované prostředí je k dispozici obyvatelům města Ústí nad Labem a jeho návštěvníkům bez zpoplatnění. 125

126 Partnery projektu jsou Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Městské služby Ústí nad Labem, příspěvková organizace a Dětský domov a Školní jídelna, Ústí nad Labem, Špálova 2, příspěvková organizace. Projektem byly naplněny indikátory Počet zapojených partnerů dosažena hodnota 3,00, Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst dosažena hodnota 1 a Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem dosažena hodnota 122,26 m2. Environmentální kritéria: pro tento projekt zvolena nebyla Realizace projektu přispěla ke zvýšení kvality života obyvatel města Ústí nad Labem, především v rámci zóny IPRM CENTRUM a vytvořením nového veřejného prostoru došlo ke zlepšení životního prostředí centra města. Sportovní areál vhodně doplnil chybějící infrastrukturu v této části města. Areál je dobře dostupný i prostřednictvím MHD. V současné době je areál hojně navštěvovaný a využívaný zejména pro in-line bruslení. Příjemce se v době udržitelnosti nepotýká se závažnými problémy. Realizací projektu došlo nejen k naplnění globálního cíle, kterým bylo podpoření vzniku urbanisticky hodnotného a přitažlivého centra města a zlepšení kvality života obyvatel, ale i cílů specifických, tj. zvýšení hodnoty městského centra a posílení jeho atraktivity z hlediska občanské vybavenosti a ve vztahu k IPRM CENTRUM došlo k rozšíření počtu podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst (Ústí nad Labem, zvýšení regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech a zvýšení počtu zapojených partnerů. Nedokončené projekty V oblasti podpory 1.1 je v současné době 1 nedokončený projekt Elektronický odbavovací systém pro cestující. CZ.1.09/1.1.00/ Elektronický odbavovací systém pro cestující Příjemce: Statutární město Ústí nad Labem 66. výzva 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Aktuální časový rozvrh Projekt v realizaci - probíhá 2. etapa projekt byl původně jednoetapový s plánovaným ukončením Nově byla přidána druhá etapa projektu. Detailní popis projektu Ústecký kraj má již zavedený integrovaný dopravní systém (IDS). Jeho hlavním cílem je užší propojení dopravy v Ústeckém kraji. To znamená, že na sebe budou lépe navazovat vlaky, regionální autobusy a MHD. Mimo jiné dojde k sjednocení tarifů, kdy s jednou jízdenkou nebo krajskou dopravní kartou bude možné cestovat napříč regionem bez ohledu na to, které společnosti dopravní prostředek patří. Současný odbavovací systém města Ústí nad Labem neumožňuje se do IDS zapojit. Tento nesoulad je řešen výstupy projektu, pořízením a implementací nového elektronického odbavovacího systému. Tento systém se dokáže plně připojit k IDS, což znamená akceptovat čipové karty jiných dopravců nebo správně rozdělit tržby mezi jednotlivé trakce a dopravní oblasti města Ústí nad Labem. Dalším z mnoha benefitů systému je i možnost analýzy dopravy, určení přepravních proudů, vytvoření dopravních návazností MHD. Pořízením nového elektronického odbavovacího systému se uskuteční přechod z papírových 126

127 jízdních dokladů na elektronický systém odbavení spolu se zjednodušením a zrychlením pořízení platného jízdního dokladu. Ambicí projektu je také zastavení preference individuální automobilové dopravy po městě, se kterou souvisí negativní vlivy na životní prostředí. Realizace nového odbavovacího systému předpokládá přechod z papírových jízdních dokladů na systém elektronického jízdného, kde prioritním nosičem informací je čipová (procesorová) karta umožňující vysokou úroveň uživatelského komfortu i zabezpečení. Tato platforma umožňuje implementaci do integrovaných dopravních/tarifních systémů a bude využívána výhradně pro tyto účely. Realizace tohoto projektu by měla mít dopad na zlepšení kvality životního prostředí v důsledku zastavení trendu zvyšování preference osobní automobilové dopravy před MHD a veřejnou dopravou. Příčiny nedokončení v původním harmonogramu Příčinou zpoždění projektu je skutečnost, že se do současné doby nepodařilo dokončit veřejnou zakázku na dodavatele elektronického odbavovacího systému pro cestující. Stručný přehled zásadních úkonů v rámci veřejné zakázky: zadavatel rozhodl o přidělení veřejné zakázky uchazeči EM TEST spol. s r.o uchazeč Mikroelektronika spol. s r.o. (uchazeč druhý v pořadí) podal námitku proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky rozhodl zadavatel o nevyhovění námitkám uchazeč Mikroelektronika spol. s r.o. podal návrh k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele uchazeč Mikroelektronika spol. s r.o. podal námitku proti porušení zákona zadavatelem v zadávacím řízení rozhodl zadavatel o nevyhovění námitkám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nařídil předběžné opatření (zákaz podpisu smlouvy o dílo) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal rozhodnutí: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS ) podle ustanovení 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ruší úkony zadavatele Statutární město Ústí nad Labem, IČO , se sídlem Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem ve veřejné zakázce Elektronický odbavovací systém pro cestující zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne , pod ev. č , ve znění oprav uveřejněných dne , a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2014/S , ve znění oprav uveřejněných dne pod ev. č. 2014/S , zaznamenané v protokolech č. 4 č. 7 týkajících se posouzení a hodnocení nabídek a všechny následující úkony učiněné zadavatelem v předmětném zadávacím řízení, včetně zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne vítězný uchazeč (EM TEST spol. s r.o.) podal rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 127

128 proběhlo jednání komise, kde byl stanoven další postup. Vítězný uchazeč byl znovu vyzván k vysvětlení nabídkové ceny položek, které rozporoval uchazeč druhý v pořadí u ÚOHS komise posoudila obsah odpovědi (vysvětlení nabídkové ceny položek) a zahájila posouzení nabídkových cen z hlediska, zda se nejednalo o mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle 77 ZVZ. Vzhledem k tomu, že posouzení nabídkových cen položek (dle požadavků viz rozhodnutí ÚOHS) vyžaduje vysokou odbornost v oblasti odbavovacích systémů provozu veřejné hromadné přepravy, komise doporučila zadavateli nechat zpracovat znalecký posudek na vybrané položky. V této záležitosti byla již provedena poptávka na zpracování znaleckých posudků a komise doporučila zadavateli využít nabídku soudního znalce Ing. Michaela Trezziho, CSc. (posudek na mimořádně nízkou nabídkovou cenu) a soudního znalce Ing. Václava Bláhy (posudek na plnění podmínek zadávací dokumentace). - srpen 2016 ÚOHS svým rozhodnutím umožnil zadavateli pokračovat ve veřejné zakázce. Zadavatel tedy může pokračovat ve veřejné zakázce a vybrat vítězného dodavatele, existuje zde však vysoce pravděpodobné riziko, že neúspěšný uchazeč opět podá podnět na ÚOHS a dojde ke znovuzastavení veškerých lhůt při zadání veřejné zakázky. S ohledem na dobu realizace samotné zakázky (minimálně 10 měsíců) je v tuto chvíli nereálné, aby byl projekt dokončen ve stanovené lhůtě (do konce roku 2016). Již proběhlo první jednání se zástupci příjemce a jako pravděpodobná se jeví varianta, že dojde k ukončení smlouvy o poskytnutí dotace. Oblast podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Celkem bylo pro oblast podpory 1.2 vyhlášeno 7 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 279 projektů ve výši cca 322,8 mil. EUR (příspěvek EU), 60 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 28 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 69 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 129 projektů, z toho u 122 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace, z těchto projektů bylo 120 dokončeno. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši téměř 105,6 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 92,7 mil. EUR (příspěvek EU). Nejčastějšími typy realizovaných projektů v oblasti podpory 1.2 byly projekty zaměřené na rekonstrukci a modernizaci zařízení a objektů určených pro volný čas, sportovní a kulturní aktivity, na regeneraci a revitalizaci veřejných prostranství, náměstí, parků. Veškeré realizované projekty byly svým zaměřením a svými realizovanými aktivitami v souladu s cíli dané oblasti podpory, kterými byly např. regenerace, revitalizace a zatraktivnění městských částí, areálů a objektů vedoucí k jejich oživení a znovuvyužití nebo zvýšení kvality života obyvatel středních a malých měst prostřednictvím modernizace infrastruktury pro rozvoj občanské infrastruktury (naplňováno např. prostřednictvím projektu Komplexní obnova kostela sv. Václava v Radíčevsi jako centra kulturního života, Záchrana objektu bývalých papíren a vybudování depozitářů muzea v jejich části ve městě Žatec, projekt Skalka - dětské dopravní hřiště v Chebu). 128

129 Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Revitalizace parku Městské sady Prioritní osa: Oblast podpory: Název projektu: Číslo projektu: Příjemce dotace: 1 Regenerace a rozvoj měst 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Revitalizace parku - Městské sady CZ.1.09/1.2.00/ Město Cheb se sídlem náměstí Jiřího z Poděbrad 1/14, Cheb IČ: Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje: Vyplacená dotace: ,00 Kč ,81 Kč ,11 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období 3/ /2015 a týkal se obnovy parku Městské sady, který je umístěn v centru Města Cheb. Místem realizace je městský park se svými charakteristickými prvky široké chodníky, dřevěná odpočinková místa s lavičkami, odpadkové koše, vzrostlé stromy, ojedinělé keřovité porosty. Park je obdélníkového průřezu oklopen ze tří stran místními komunikacemi a při straně jižní pak krajskou silnicí II/606 ulicí Vrbenského, která přechází v ulici Evropskou. V zájmovém území se vyskytují dva pomníky: Pomník americkým padlým vojákům za 2. světové války a pomník A. Pfeffera, stavitele. Realizací projektu došlo k obnovení cest v celém parku včetně nového dekorativního osvětlení a osázení novými stromy a keřovými patry. V parku byly nainstalovány 2 nové informační tabule s osvětlením, odpadkové koše, dřevěné parkové lavičky, stojany na kola, dekorativní osvětlení a přístřešek pro autobusovou zastávku. Záměrem bylo ponechat hlavní diagonální směry pohybu a respektovat stávající siluetu parku v největší možné míře. Hlavní radiály propojují park severojižním směrem s přidaným paprskem z jihu na střed centrálního památníku. Přidáním jižního paprsku vznikl v chodnících symbolický znak trojzubce - což je znak druhé americké brigády, která osvobodila Cheb (centrální památník je umístěn uprostřed parku). Partneři projektu Petr Troníček a Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje poskytli potřebnou součinnost při přípravě projektu a realizaci projektu, a to poskytováním konzultací při zpracování studie proveditelnosti a projektové žádosti včetně účasti při jednáních projektového týmu. Spolupráce s partnery bude pokračovat i v době zajištění udržitelnosti projektu. Projektem byl naplněn indikátor plochy regenerovaného a revitalizovaného území ve městech, a to v rozsahu 1,79 ha plochy. Již při zpracování projektové dokumentace proběhly konzultace s organizací tělesně postižených NIPI a veškeré připomínky byly zapracovány do projektu tak, aby byly dodrženy technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (publikace Bezbariérové řešení staveb vydané ABF). V rámci realizace projektu byla naplněna environmentální kritéria projektu, a to rekonstrukce zelených ploch ve městě Chebu a uskutečnění přednášky pro veřejnost na téma Moderní přístup k městské zeleni pořádané Městským úřadem v Chebu. Realizací projektu došlo k naplnění cíle tj. revitalizací a regenerací městského parku došlo k zatraktivnění a doplnění technické a občanské infrastruktury a ke zlepšení podmínek pro osoby se sníženou mobilitou a rovněž k rozšíření možností pro relaxaci a odpočinek občanů a návštěvníků města uprostřed městského centra. Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů 129

130 Celkem bylo pro oblast podpory 1.3 vyhlášeno 11 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 90 projektů ve výši cca 197,6 mil. EUR (příspěvek EU), 12 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 8 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 16 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 56 projektů, z toho u 54 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace, z těchto projektů bylo 50 dokončeno. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši téměř 106,4 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo téměř 89 mil. EUR (příspěvek EU). Nejčastějšími typy zrealizovaných projektů v oblasti podpory 1.3 byly projekty zaměřené na rozvoj služeb poskytovaných v sociální oblasti, zkvalitnění a modernizaci výuky středních a odborných škol prostřednictvím pořízení technického vybavení (např. strojů), zařízení pracovních dílen laboratoří a počítačových učeben (např. projekt Integrovaná SŠ energetická Chomutov, výstavba vzdělávacího centra, ISŠ Cheb Centrum dřevozpracujících oborů ). Dalšími častými typy byly projekty zaměřené na modernizaci či rekonstrukci zdravotnických zařízení prostřednictvím stavebních úprav včetně pořízení nových technologií. V této souvislosti lze uvést projekt Krajské zdravotní Rekonstrukce a modernizace Dětské kliniky - KZ,a.s. - MNUL,o.z. (dětský urgentní příjem a stacionář) v Ústí nad Labem a projekt Karlovarského kraje Lineární urychlovač pro nemocnici v Chebu - přístavba zázemí. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Obnova přístrojového vybavení oddělení onkologie a radioterapie v nemocnici Cheb lineární urychlovač Prioritní osa: 1 Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory: 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů Název projektu: Obnova přístrojového vybavení oddělení onkologie a radioterapie v nemocnici Cheb-lineární urychlovač Číslo projektu: CZ.1.09/1.3.00/ Příjemce dotace: Karlovarská krajská nemocnice a.s. Bezručova 1190/ Karlovy Vary IČ: Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje: Vyplacená dotace: ,00 Kč ,00 Kč ,75 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období 4/ /2015 a týkal se pořízení lineárního urychlovače do Karlovarské krajské nemocnice a.s. Nemocnice Cheb pro oddělení radioterapie a klinické onkologie. Prostřednictvím projektu bylo docíleno významného zlepšení stávajících podmínek pro poskytování onkologické zdravotnické péče. Díky zavedení nového moderního lineárního urychlovače, který zvyšuje kvalitu a úroveň léčebných postupů, a tím zvyšuje celkovou kvalitu lékařské péče, bylo dosaženo celkového zmodernizování přístrojového vybavení KKN a.s. Výsledkem bylo zvýšení kvality a komfortu poskytované péče pacientům, především pak významné zefektivnění funkce nemocničního zařízení ve vztahu k péči o pacienty s nádorovým onemocněním, v častých případech v bezprostředním ohrožení 130

131 života; prostřednictvím efektů projektu byla pozitivním způsobem ovlivněna kvalita života všech obyvatel regionu. Partneři projektu Karlovarský kraj, Město Cheb, Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje, příspěvková organizace a Oblastní spolek Českého červeného kříže Karlovy Vary poskytli potřebnou součinnost při přípravě projektového záměru, realizaci projektu, a to účastí na jednáních realizačního týmu, poskytováním odborných konzultací. Spolupráce s partnery pokračuje i v době zajištění udržitelnosti projektu. Projektem byl naplněn indikátor nové technologie ve zdravotnictví, a to počtem 1. Environmentální kritéria nebyla pro tento projekt stanovena. Realizací projektu došlo k naplnění cíle, tj. zvýšení kvality poskytovaných služeb v oblasti onkologie, optimální a snadno dostupné akutní péči a zvýšení kvality lékařské péče v regionu. A) Partnerství Principy partnerství v jednotlivých projektech podávaných v rámci ROP SZ byly jedním ze sledovaných a bodovaných kritérií v rámci celého procesu hodnocení projektů. Žadatelé v rámci projektového partnerství spolupracovali se svými partnery ve všech fázích projektu (v přípravné, realizační i provozní fázi). Forma partnerství se dokladovala smlouvou nebo dohodou o partnerství. Partnerem projektu nesměla být dodavatelská firma nebo subjekty, které pracovaly pro žadatele na komerční bázi. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích bylo prověřeno a bodově zvýhodňováno na základě hodnotících kritérií uvedených v příloze č. 4 Příručky pro žadatele. Současně toto bylo předmětem i následných kontrol. Příklad aktivit partnera projektu na základě znění smlouvy o partnerství: Oblast podpory 1.3 Rekonstrukce Centra denních služeb pro klienty se zdravotním postižením. Žadatel: Diakonie ČCE Středisko křesťanské pomoci v Litoměřicích Partneři: město Litoměřice, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Litoměřicích, Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb Litoměřice, p. o., Základní škola speciální, Základní škola praktická a Praktická škola, Litoměřice, p. o. Příklad aktivit partnera v projektu: V přípravné fázi role partnera (město Litoměřice) spočívala zejména v připomínkování a hodnocení výstupů projektu, ve spolupráci na definování potřeb cílových skupin, ve spolupráci na návrhu změn a doplnění projektu. Při realizaci projektu město Litoměřice spolupracovalo při zpracování zpráv o své činnosti v dohodnutých termínech. Při provozu spočívala role partnera ve spolupráci při zajišťování publicity projektu. B) Horizontální témata V rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst sledoval ŘO ROP SZ vlivy na dvě průřezové oblasti - udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. EU považuje tato dvě témata za své zásadní politiky a principy. Z tohoto důvodu ŘO ROP SZ považuje zmíněná témata za strategická. Žadatelé měli povinnost při realizaci svých projektů zajistit minimálně neutrální vliv na životní prostředí a rovné příležitosti. Hlavním cílem začlenění horizontálních témat do projektové činnosti bylo přispět ke zlepšení stavu životního prostředí i zlepšení situace v oblasti rovných příležitostí a vyšší kvalitě projektů. V celkové souvislosti hodnocení vlivu projektu na rovné příležitosti a udržitelný rozvoj byly ve výzvách zvýhodněny projekty, které naplňovaly alespoň 2 kritéria horizontálních témat. 131

132 Mezi nejčastěji volená kritéria pro udržitelný rozvoj patřila: zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech, regenerace brownfields, ochrany přírodních prvků v zastavěných územích, úspory energie, investice do rozvoje systémů veřejné dopravy. Veškeré podpořené projekty vykazovaly pozitivní vliv na rovné příležitosti a to prostřednictvím realizace aktivit vedoucích ke zlepšení zejména: vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou a orientací jedná se zejména o osoby na vozíku, invalidy, zrakově postižené, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a děti (např. bezbariérové nájezdy na silnice, bezbariérové přístupy do objektů, využití slepecké dlažby na upravených chodnících); služeb pro rodiče s dětmi a pro seniory (rozšíření volnočasových služeb, zohlednění potřeb rodičů a dětí např. dětské koutky), Příklad horizontálního tématu (udržitelný rozvoj, rovné příležitosti) Oblast podpory 1.2 Litoměřice modernizace a dostavba autobusového nádraží I. etapa. Žadatelem projektu bylo město Litoměřice. Projekt přispěl k rekonstrukci autobusového nádraží, tím podstatně zlepšil podmínky pro provozování systému veřejné dopravy ve městě Litoměřice. Přiklad udržitelného rozvoje: V rámci projektu došlo k vybudování zeleně (zatravnění ploch, osázení stromky a keři o rozloze 0,15 ha). Příklad rovných příležitostí: Projekt obsahuje vyhrazená parkovací místa pro osoby ZTP, bezbariérový přístup pro osoby se sníženou pohyblivostí a výrazným zlepšením přístupu na nádraží pro všechny skupiny uživatelů. Součástí je orientační naváděcí systém pro nevidomé a slabozraké využívající Braillova písma, např. (řadící zábradlí mají osázené štítky s čísly nástupišť Braillovým písmem), dále hlasové majáčky a vodící prvky v zábradlí. C) Earmarking ŘO ROP SZ v rámci své implementace upřednostňuje ty projekty, které svým zaměřením spadají do intervencí v rámci earmarkingu. Aktivity spadající do earmarkingu jsou bodově zvýhodněné v případě, že přispívají k naplnění tzv. Lisabonské strategie. V ROP SZ byly definovány kategorie výdajů (tzv. kódy intervencí) č. 11, 28, 29 a 52 pro earmarking v celkové výši EUR, což představuje cca 5,61 % z celkové ERDF alokace ROP SZ ve výši EUR. Tab. č. 70: Earmarking (v EUR) Projekt Kód intervence Stav Příspěvek EU (v EUR) Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Efektivní řízení IPRM I 11 P7 Výdaje projektu certifikovány Efektivní řízení IPRM II 11 P7 Výdaje projektu certifikovány Obnova vozového parku trolejbusů 52 P45 Projekt

133 Oblast podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Optimalizace logistických a obslužných procesů Doplnění zdravotnického zařízení a přístrojů Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem Doplnění zdravotnického zařízení a přístrojů Nemocnice Děčín o. z v realizaci P7 Výdaje projektu certifikovány P6 Financování projektu ukončeno P6 Financování projektu ukončeno Doplnění zdravotnického zařízení a přístrojů P6 Financování 11 Nemocnice Chomutov o. z. projektu ukončeno Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,728 CZK/EUR D) Vazba na NSRR ROP SZ v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst svým zaměřením přímo navazuje a naplňuje priority definované v rámci NSRR. Tab. č. 71: Vazba na NSRR Oblast podpory II. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vzdělávání Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Posilování sociální soudržnosti III. Strategický cíl Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí x x x IV. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů x x x Vyvážený rozvoj městských oblastí xx xx xx Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Prioritní osa 1 ROP SZ má přímou vazbu na prioritu Vzdělávání, která je součástí druhého strategického cíle NSRR. Přímá vazba je také mezi prioritou Vyvážený rozvoj městských oblastí čtvrtého strategického cíle NSRR a všemi třemi oblastmi podpory prioritní osy 1 ROP SZ, a to v oblasti zaměřené na posilování role měst jako akcelerátorů růstu a rozvoje regionu Severozápad. Prioritní osa 1 ROP SZ má dále sekundární vazbu na priority Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a Posilování sociální soudržnosti druhého strategického cíle NSRR, na prioritu Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí třetího strategického cíle NSRR a na prioritu Vyvážený rozvoj regionů čtvrtého strategického cíle NSRR. Naplňování čtvrtého strategického cíle vychází z podstaty ROP SZ a zaměření prioritní osy 1. V programovém období byly realizovány projekty, které mají svým zaměřením přímou vazbu na priority NSRR, resp. projekty zaměřené na vzdělávání a posilování soudržnosti jako např. projekt města Litvínov Revitalizace MŠ Paraplíčko v Litvínově, projekt Ústeckého kraje Gymnázium Kadaň - Multifunkční výukové centrum nebo projekt Integrované střední školy Cheb ISŠ Cheb Centrum dřevozpracujících oborů. Na třetí strategický cíl NSRR pak navazuje např. projekt města Krupka Zvýšení bezpečnosti chodců v Krupce, nová parkovací místa, přechody pro chodce nebo dílčí projekt v rámci IPRM xx x x 133

134 Karlovy Vary Karlovy Vary, Meandr Ohře - víceúčelová lávka, příjezdová komunikace a parkoviště Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V celkovém shrnutí závažných problémů a přijatých opatření lze uvést pro prioritní osu č. 1 Regenerace a rozvoj měst následující informace: Většina projektů vykazovala určitá pochybení, z nichž bylo patrné, že žadatelé projekty před registrací na ÚRR SZ předem nekonzultovali a neúčastnili se pořádaných seminářů. Nejčastějšími důvody pro vyřazení projektu ve fázi administrace žádostí byly např., aktivity projektu, chybně zvolená oblast podpory, datum zahájení a ukončení projektu, aktivity projektu nebyly investicí, chybně nastavený finanční plán a rámec projektu. Žadatelům bylo ze strany ŘO ROP SZ doporučeno účastnit se konzultací a pořádaných seminářů na obou územních pracovištích v Ústí nad Labem i v Karlových Varech. Prostřednictvím cílených seminářů, osobních konzultací a rozšíření příruček pro žadatele i příjemce o konkrétní problematické oblasti, se většina vyskytujících chyb eliminovala. Pro žadatele byla zpracována analýza nejčastějších chyb v projektových žádostech, která byla k dispozici i na internetových stránkách ŘO ROP SZ. Dalším problémem se však ukázala častá aktualizace programové dokumentace ROP SZ, která byla nezbytná z důvodu změn na straně externích subjektů zapojených do implementace ROP SZ. Docházelo k předkládání projektových žádostí o dotaci na neaktuálních formulářích. Z tohoto důvodu začal ŘO ROP SZ při výzvách zveřejňovat aktualizované verze příslušné dokumentace. V obou krajích se pořádaly semináře pro žadatele, které se vztahovaly k informacím o vyhlášených výzvách, podporovatelných aktivitách, jednotlivých přílohách, způsobilých výdajů. Několik seminářů se pořádalo i na vyplňování webové žádosti Benefit7. Hlavním účelem seminářů bylo upozornit na novinky a změny v projektové dokumentaci, případně na nové funkčnosti elektronické aplikace Benefit7, zejména pro zpracování žádosti o dotaci a následně ke zpracování žádosti o platbu, zasílání monitorovacích hlášení a zpráv. V oblastech podpory spadajících do prioritní osy 1 nebyl identifikován problém s absorpční kapacitou, naopak zájem o jednotlivé oblasti podpory byl vždy vyšší než alokované finanční prostředky. Z nestandardních situací lze uvést pouze zrušení výzvy č. 2 IPRM Výzva pro předložení IPRM zaměřených na modernizaci veřejné hromadné dopravy problematika veřejné podpory. Tímto krokem došlo ke zpoždění realizace IPRM o 6 měsíců, ale čerpání alokace nebylo s ohledem na pravidlo n+2/n+3 ohroženo. Specifickým negativním jevem v roce 2012 a 2013 bylo pozastavení předfinancování ROP SZ ze státního rozpočtu a následné pozastavení činností ŘO ROP SZ (vyhlašování nových výzev, příjem žádostí o dotaci, proces hodnocení a schvalování projektů a podepisování smluv o poskytnutí dotace) na základě usnesení VRR č. 3/61/2012 ze dne Tento negativní jev se týkal i ostatních prioritních os. Na základě dopisu EK ze dne , kterým bylo rozhodnuto o obnovení průběžných plateb ROP SZ a na základě souhlasných usnesení zastupitelstev Ústeckého a Karlovarského kraje o úhradě poměrné části finanční opravy, VRR svým usnesením č. 3/77/2013 ze dne mj. obnovil vyhlašování výzev a podepisování smluv o poskytnutí dotace. Proplácení finančních prostředků konečným příjemcům bylo však formálně pozastaveno do , kdy RO ROP SZ obdržel z MMR Rozhodnutí o poskytnutí dotace RR SZ na rok

135 V oblasti realizace projektů lze obecně říci, že příjemci nedostatečně oznamují změny v projektech, realizované změny nejsou řádně zasmluvněny či fakturovány. Příjemci na dodatečné stavební práce nerealizují odpovídající zadávací řízení (pro jejich zadání příjemci často využívají režim jednacího řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro jeho využití). Při kontrole zadávání veřejných zakázek jsou zaznamenávána také pochybení v samotném procesu realizace zadávacího/ výběrového řízení (nejsou dodrženy postupy dané zákonem a Pokyny pro zadávání zakázek ROP SZ). Mezi nejčastější pochybení příjemců patří dále nesprávná fakturace (nesoulad mezi fakturovaným a skutečným stavem. Tyto případy byly řešeny v rámci interní pracovní skupiny pro nesrovnalosti ROP SZ, přičemž v případě potvrzené nesrovnalosti se následně uplatňuje odpovídající finanční oprava (tj. krácení dotace nebo odvod již proplacených prostředků). Tyto uvedené problémy se vyskytují i v rámci ostatních prioritních os. Aby se eliminovala případná pochybení, ŘO ROP SZ pořádal na obou územních pracovištích v Ústí nad Labem a v Karlových Varech semináře pro příjemce, které se zabývaly problematikou veřejných zakázek. ŘO ROP SZ na svých internetových stránkách zveřejňuje přehled nejčastějších pochybení, příjemcům zaslal upozornění k podmínkám realizace výběrových řízení a dokumenty, v nichž jsou uvedeny oblasti, které je třeba řádně prověřit při zpracování monitorovací zprávy a před podáním ŽoP. Příjemcům byly poskytovány individuální konzultace. V oblasti podpory 1.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů u žadatele Krajské zdravotní, a.s., probíhal kontrolní audit u všech pěti projektů zabývajících se zdravotnickým zařízením a přístrojovou technikou. Kontrola projektů byla zaměřena na veřejné zakázky. V červenci roku 2012 ÚRR odeslal příjemci platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně z důvodu pochybení veřejných zakázek. Příjemce v prosinci roku 2012 požádal o prominutí vyměřeného odvodu. Výše prominutí se projednávala na interní pracovní skupině pro nesrovnalosti v období února/července V souladu s doporučením PCO bylo v červenci 2013 schváleno částečné prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši 63%. Příjemce dne požádal ÚRR SZ o posečkání úhrady odvodu a podal k soudu žalobu proti rozhodnutí MF týkající se zamítnutí odvolání proti vystaveným platebním výměrům. ŘO ROP SZ rozhodl o prodloužení posečkání do Dne požádal příjemce o další posečkání úhrady odvodu, ŘO ROP SZ dne rozhodl o prodloužení posečkání do Dne Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl o zamítnutí žalob, které příjemce podal proti MF. Následně příjemce podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozsudkům Krajského soudu v Ústí nad Labem. V důsledku přiznání odkladného účinku správní žaloby Krajským soudem v Ústí nad Labem usnesením 15 Af 67/ a následného rozsudku o zamítnutí žaloby 15 Af 67/ byla změněna splatnost odvodu na Na základě tohoto rozsudku došlo k obnově řízení pravomocných Rozhodnutí o posečkání úhrady odvodů, přičemž dne bylo odesláno Rozhodnutí o posečkání úhrady odvodů (5x), kdy se povoluje celková dlužná částka splatná dne posečkat do (posečkání odvodu je možné podle ustanovení 156, odstavec 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nejdříve od splatnosti, jestliže byla splatnost rozhodnutím správního soudu změněna, je nutné změnit i rozhodnutí o posečkání odvodu). Dne příjemce doručil Žádost o povolení posečkání, a to do vyčerpání všech právních prostředků směřujících k obraně proti předmětným PV, minimálně do Uvedená žádost o povolení posečkání se opírá pouze o skutečnost, že příjemce podal NSS příslušné kasační stížnosti a veškerá argumentace v žádosti vychází z této skutečnosti. Vzhledem k tomu, že kasační řízení u projektů CZ.1.09/1.3.00/ , CZ.1.09/1.3.00/ , CZ.1.09/1.3.00/ byla skončena v neprospěch příjemce a žádnou další konkrétní skutečnost příjemce ve své žádosti neuvedl, byla žádost zamítnuta. 135

136 3.2 Prioritní osa 2 Integrovaná podpora místního rozvoje Oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti Oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 72: Indikátory prioritní osy 2 Kód NČI Kód Konec Měrná Cílová EU/Lisabon Název indikátoru Zdroj Hodnota program. jednotka hodnota období Typ Celkem indikátoru 51/21/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 131 na rozvoj venkovských Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup oblastí Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /42/70 Dosažená N/A 440 Počet zapojených partnerů Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /05/05 Plocha regenerovaného a Dosažená 0 0 1,13 13,18 15,02 18,45 20,88 21,32 60,61 N/A 60,61 revitalizovaného území ve ha IS Výchozí ,13 13,18 15,02 18,45 20,88 21,32 N/A 0,00 Výstup venkovských oblastech Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 22,00 22,00 65/15/01 Plocha regenerovaných a Dosažená N/A revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání m² IS Výchozí N/A 0 Výstup (venkov) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /15/03 Plocha regenerovaných a Dosažená , , , , , , ,67 N/A 6 670,67 revitalizovaných objektů sociálních služeb a m² IS Výchozí , , , , , ,37 N/A 0 Výstup zdravotní péče (venkov) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 6 000, ,00 136

137 Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota Typ indikátoru 51/11/15 Přírůstek/úbytek Dosažená 7,99 9,20 1,80 0,33 2,34 0,40-1,28-0,08 N/A 3 N/A obyvatelstva v ČSÚ, ŘO podpořených městech a Výchozí 6,83 2 7,99 9,20 1,80 0,33 2,34 0,40-1,28-0,08 N/A 6,83 2 ROP SZ obcích migrací města a Dopad obce do obyvatel Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 7,50 7,50 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v prosinci U indikátoru 51/21/00 je hodnota uváděna od stavu P5 Realizace projektu ukončena, u ostatních indikátorů od stavu P45 Projekt v realizaci. Ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 byl z důvodu nutnosti vykázání věcného pokroku tento indikátor počítán již od stavu P45; tato skutečnost je od roku 2009 změněna a historická data byla přepočítána. V roce 2011 ŘO ROP SZ provedl revizi Programového dokumentu ROP SZ, která se týkala i změn v indikátorové soustavě ROP SZ. Tato revize byla ze strany EK schválena v prosinci Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat jsou většinou dostupné s ročním zpožděním, tzn. že k datu zpracování závěrečné zprávy jsou k dispozici údaje za rok ŘO ROP SZ sleduje hodnoty projektových indikátorů prostřednictvím podrobné analýzy agregovaného závazku indikátorů ze strany příjemců. Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP SZ je po schválení revize na konci roku 2013 naplňována v dostatečné míře. Podrobný popis této analýzy je uveden v kapitole Indikátorová soustava. Celkem 65 Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok

138 3.2.1.B) Kvalitativní analýza V rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje byly vyhlášeny následující výzvy. Tab. č. 73: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 2 Podávání Podávání projektových projektových Pořadové žádostí datum žádostí Druh číslo zahájení příjmu datum výzvy výzvy projektových ukončení žádostí výzvy Číslo oblasti podpory kolová 2.1, kolová 2.1, kolová kolová kolová kolová kolová kolová 2.2 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 74: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 2 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci administrativní kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % 2.(2.1,2.2) % 5.(2.1,2.2) % 15.(2.2) % 16.(2.1) % 51.(2.2) % 62.(2.2) % 63.(2.2) % 67.(2.2) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 75: Celkový přehled za prioritní osu 2 (v EUR) Stav projektu Počet projektů Příspěvek EU Předložené projektové žádosti ,87 Vyřazené projektové žádosti ,63 Projektové žádosti stažené žadatelem ,31 Projekty doporučené k financování ,05 Projekty se smlouvou ,55 Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou ,30 Projekty realizované ,26 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR 138

139 Pozn.: U předložených, vyřazených, stažených projektových žádostí a projektů doporučených k financování se jedná o částky z projektových žádostí. U projektů se smlouvou se jedná o částky ze smluv/dodatků. Vyřazené projektové žádosti zahrnují stavy N11,N12,N13. Projektové žádosti stažené žadatelem zahrnují stavy N2,N5. Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou zahrnují stavy N6,N7,N8. Projekty realizované zahrnují stavy P45,P6,P7,P8. Z celkového počtu 402 předložených projektů ve výši cca 221 mil. EUR (příspěvek EU) v rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje bylo vyřazeno 93 projektů v rámci administrativní kontroly, 90 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 82 projektů bylo staženo žadatelem, k financování bylo doporučeno celkem 145 projektů a u 135 z nich byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Zrealizováno bylo 131 projektů. Tab. č. 76: Reálný pokrok prioritní osy 2 (příspěvek EU, v EUR) Proplacené Prioritní osa / oblast podpory Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) projekty příjemcům (vyúčtované prostředky) Počet Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) EUR EUR EUR b c d , , , , , ,69 Prioritní osa , , ,12 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR (u částek ve sloupci d) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně záloh) nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci) Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování příspěvek EU od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou (tzv. pozitivní stavy). Celkem bylo v prioritní ose 2 proplaceno téměř 51 mil. EUR (příspěvek EU. Předloženo EK a certifikováno bylo cca 45 mil. EUR (příspěvek EU). Oblast podpory 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti Celkem byly pro oblast podpory 2.1 vyhlášeny 3 výzvy. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 53 projektů ve výši cca 5,7 mil. EUR (příspěvek EU), 8 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 18 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 0 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 27 projektů, a u všech projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Dokončeno bylo 24 projektů. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši cca 2,3 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 1,6 mil. EUR (příspěvek EU). 139

140 Podporovaným typem projektů v oblasti podpory 2.1 byly projekty zaměřené na zpracování kompletní projektové dokumentace pro jednotlivé projekty obcí a měst. Podpořené projekty byly v souladu s cíli dané oblasti podpory. Jejich realizace přispěla k posílení místní rozvojové kapacity pro přípravu integrovaných projektů a k rozvoji, zkvalitnění fyzického a kulturního prostředí. Jedná se např. o projekty Studie: Rozvojové území Královské Poříčí západ, Revitalizace parku v Libé projektová příprava, Projekty rozvojové infrastruktury Velké Březno. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Integrovaný projekt obnovy obcí Mikroregionu Sokolov-východ Prioritní osa: Oblast podpory: Název projektu: Registrační číslo projektu: Příjemce dotace: 2 Integrovaná podpora místního rozvoje 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti Integrovaný projekt obnovy obcí Mikroregionu Sokolov-východ CZ.1.09/2.1.00/ Mikroregion Sokolov - východ IČ: , Lázeňská 114, Královské Poříčí Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace projektu celkem: ,00 Kč ,80 Kč ,08 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období od 1/ /2012 a jeho záměrem bylo zpracovat čtrnáct projektových dokumentací, čtyři studie proveditelnosti a pět set kusů barevných letáků, za účelem přípravy projektů směřovaných do obnovy a rozvoje obcí Mikroregionu Sokolovvýchod a vytvořit předpoklady pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí Mikroregionu Sokolovvýchod s hlavním dopadem do oblasti rozvoje kvality života, vzhledu sídel a podpory rozvoje cestovního ruchu. Do realizace projektu byli zahrnuti také občané mikroregionu, a to formou komunitních jednání, která se v průběhu realizace projektu uskutečnila. Jejich cílem bylo propojit soukromý, veřejný a občanský život a aktivizovat občany daného území k zapojení do rozvojových projektů ve své obci. Občané či soukromé subjekty se tak mohli vyjádřit či navrhnout vlastní řešení dané problematiky. Partneři projektu Obec Lomnice, Správa pamětihodností s.r.o., Královské Poříčí, Město Březová a MAS Sokolovsko o.p.s., se společně s příjemcem dotace podílely na realizaci projektu. V rámci tohoto projektu byl naplněn indikátor Počet zapojených partnerů v počtu 4,00. Environmentální kritéria nebyla pro tento projekt stanovena. Realizací projektu došlo k naplnění jeho cíle, tj. prostřednictvím projekční přípravy vytvořit předpoklady pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí Mikroregionu Sokolov východ s hlavním dopadem do oblasti rozvoje kvality života, vzhledu sídel a podpory rozvoje cestovního ruchu. Tím, že byly zpracovány předběžné studie proveditelnosti a informační a komunikační materiály v podobě barevných letáků, je široká veřejnost informována o místním rozvoji regionu. 140

141 Oblast podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Celkem bylo pro oblast podpory 2.2 vyhlášeno 7 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 349 projektů ve výši cca 215,4 mil. EUR (příspěvek EU), 85 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 72 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 84 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 118 projektů, z toho u 108 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace, z těchto projektů bylo 107 dokončeno. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši cca 48,7 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 43,5 mil. EUR (příspěvek EU). V rámci oblasti podpory 2.2 získávaly v předchozích výzvách dotaci nejčastěji projekty zaměřené na revitalizaci a regeneraci veřejných prostranství a center obcí či měst. Podporovány byly také projekty zaměřené na modernizaci objektů v majetku obcí a projekty na budování víceúčelových sportovišť a objektů pro kulturní či komunitní využití. Podpořené projekty jsou plně v souladu s cíli dané oblasti podpory, mezi které patří např. regenerace a revitalizace částí obcí. Z podpořených projektů je možné uvést např. projekt Vybudování zázemí pro komunitní život v obci Staré Sedlo, Rekonstrukce kostela Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi Tři Sekery a rekonstrukce místní komunikace, Multifunkční kulturní centrum a regenerace centra obce Kostomlaty pod Milešovkou a Sportovní volnočasový areál Brozany nad Ohří. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Obnova komunikací, veřejných prostranství a zázemí pro společenský život Prioritní osa: Oblast podpory: Název projektu: Registrační číslo projektu: Příjemce dotace: 2 Integrovaná podpora místního rozvoje 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Obnova komunikací, veřejných prostranství a zázemí pro kulturní a společenský život CZ.1.09/2.2.00/ Mariánskolázeňsko sdružení obcí IČ: , Tři Sekery 157, Tři Sekery Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace projektu celkem: ,00 Kč ,88 Kč ,53 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období od 5/2015 9/2015. Realizací projektu se obnovily komunikace, veřejná prostranství a zázemí pro kulturní a společenský život. Účastnily se ho čtyři obce Svazku - Dolní Žandov, Velká Hleďsebe, Stará Voda a Valy. V obci Dolní Žandov byly provedeny stavební úpravy historického domu čp. 40, který je umístěn v centru obce včetně přilehlého prostranství (chodník a schodiště). Tento dům slouží jako společenské centrum obce a nachází se v něm prostory, které slouží místním spolkům pro komunitní akce, např. Klub žen nebo Klub českého pohraničí. Dále se obnovil prostor u pomníku obětem první světové války a povrch pojezdového chodníku. 141

142 Ve Velké Hleďsebi byla zrekonstruována komunikace na průtahu cyklotrasou CT 361 Klimentovem, spojující průtah Klimentovem s odpočinkovou zónou u nového rybníčku pod La Panné. V obci Stará Voda bylo obnoveno prostranství kolem kulturního domu a v obci Valy byla zrekonstruována místní komunikace v centru obce a došlo k doplnění herních prvků na přilehlé veřejné prostranství sloužící ke společenským akcím včetně vybudování nového hřiště pro petangue. Partnery projektu byly obce Drmoul, Trstěnice, Vlkovice a Město Lázně Kynžvart, které s příjemcem dotace spolupracovaly ve všech fázích projektu. V rámci tohoto projektu byly naplněny indikátory tj. počty zapojených partnerů a plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve venkovských oblastech. Kvantifikovatelné environmentální kritérium s názvem Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu, předpokládané množství - 1 projekt bylo naplněno dne , kdy proběhla přednáška o životním prostředí na téma Význam zeleně v intravilánu obcí. Realizací projektu došlo k naplnění jeho cíle, tj. vytvoření fungujících zázemí pro volnočasové aktivity nejen obyvatel venkovské oblasti ale i tuzemských návštěvníků regionu. A) Partnerství Principy partnerství v jednotlivých projektech podávaných v rámci ROP SZ byly jedním ze sledovaných a bodovaných kritérií v rámci celého procesu hodnocení projektů. Žadatelé v rámci projektového partnerství spolupracovali se svými partnery ve všech fázích projektu (v přípravné, realizační i provozní fázi). Forma partnerství se dokladovala smlouvou nebo dohodou o partnerství. Partnerem projektu nesměla být dodavatelská firma nebo subjekty, které pracovaly pro žadatele na komerční bázi. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích bylo prověřeno a bodově zvýhodňováno na základě hodnotících kritérií uvedených v příloze č. 4 Příručky pro žadatele. Současně toto bylo předmětem i následných kontrol. Příklad aktivit partnera projektu na základě znění smlouvy o partnerství: Oblast podpory 2.2 Název projektu: Sportovně volnočasový areál Brozany nad Ohří Žadatel: Městys Brozany nad Ohří Do projektu bylo zapojeno celkem 5 partnerských organizací, z nichž jsou v příkladu vybrány 3 partnerské organizace. Partner 1: Základní škola a mateřská škola Brozany nad Ohří Příklad aktivit partnera v projektu: Využívání výstupů projektu (infrastruktury) v rámci hodin tělesné výchovy, pořádání akcí mimoškolní výchovy sportovní, výchovné a společenské (besídky) aktivity, prezentace projektu na webových stránkách základní školy, podílení se na přípravě (plánování) aktivit realizovaných ve sportovním areálu, zejména pro děti konzultační a organizační podpora při komunitních akcích (např. Den dětí). Partner 2: Sbor dobrovolných hasičů Příklad aktivit partnera v projektu: Konzultace a připomínkování ve fázi přípravy projektové dokumentace její aktualizace dle požadavků na technické zázemí a nároky hasičské 142

143 techniky (kvůli hasičskému sportu, tonáži techniky atp.), podílení se na přípravě a zajištění bezpečnosti aktivit probíhajících ve sportovním areálu, např. formou dozoru a případného nouzového zásobování areálu (doprava pitné vody v případě potřeby), spolupráce v oblasti zajištění a udržení požární bezpečnosti sportovního areálu, cvičná dráha příprava a realizace soutěží pro děti, zdokonalování schopností a dovedností hasičů, ukázky hasičské techniky a dovedností členů dobrovolného hasičského sboru, příprava, organizační zajištění a realizace soutěží/závodů jednotek dobrovolných hasičů v regionu Severozápad (kulturněspolečenských událostí) s pozitivním dopadem na posílení patriotismu a sociálních vazeb v obci. Partner 3: TJ Sokol Brozany Příklad aktivit partnera v projektu: Užívání zázemí šaten (tělocvičny) pro volnočasové sportovní aktivity, rozvoj dětí a mládeže a setkávání při příležitosti přípravy společných a zážitkových aktivit (prostor pro jejich nácvik, trénink atp.), podílení se na udržení pořádku v okolí sportovního areálu jako opatření pro posílení vztahu mládeže a dětí k odpovědnosti a k vybudované hodnotě sportoviště, zázemí a okolí, realizace sportovní činnosti příprava a realizace sportovně-volnočasových aktivit, vč. zajištění odborného dozoru nad vyvíjenými aktivitami, rozvíjení sportovní dovednosti mládeže a vztahu ke sportu jako prevence sociálně-patologických jevů v obci a okolí. B) Horizontální témata Vzhledem ke stejně zaměřeným aktivitám v projektech jako u prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst jsou v této prioritní ose 2 Integrovaná podpora místního rozvoje sledována stejná kritéria pro udržitelný rozvoj a rovné příležitosti. V souvislosti s hodnocením vlivu projektu na rovné příležitosti i udržitelný rozvoj byly bodově zvýhodněny ty projekty, které naplňovaly alespoň 2 kritéria obou horizontálních témat. Problematice horizontálních kritérií se podrobněji věnuje příloha č. 12 Příručky pro žadatele ROP SZ Průvodce horizontálními tématy, která byla v roce 2013 upravena na základě nejasností ze strany příjemců (byly zapracovány podrobnější vysvětlivky k jednotlivým kritériím horizontálních témat). Nejčastěji volenými kritérii pro udržitelný rozvoj jsou: obnova zelených ploch v sídlech, ochrana přírodních prvků v zastavěných územích, regenerace brownfields, úspory energie. Veškeré podpořené projekty vykazují pozitivní vliv na rovné příležitosti (toto již bylo popsáno u prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst ). Příklad horizontálního tématu Oblast podpory 2.2 Multifunkční kulturní centrum a regenerace centra obce Kostomlaty pod Milešovkou. Příklad udržitelného rozvoje: Díky sadovým úpravám došlo k založení nového trávníku a osazení nové zeleně (v souladu s projektovou dokumentací) v centru obce. Jedná se především o okolí vodní nádrže, tzv. náves a prostor před domy čp. 60 a 61 v Radovesické ulici. O vzniklou zeleň se obec řádně stará (pravidelném sečením, hnojením, prořezáváním keřů a stromků). V rozloze ani kvalitě zeleně nedošlo v průběhu fáze udržitelnosti projektu k žádným změnám. Realizací 143

144 projektu došlo ke změně způsobu vytápění (kotel na tuhá paliva byl nahrazen kondenzačním plynovým kotlem) a k částečnému zateplení objektu. Díky těmto opatřením došlo ke snížení emisí především v případě CO2 a tuhých znečišťujících látek. Příklad rovných příležitostí: V objektu byla zřízena WIFI síť a napojení na internet. Na bezdrátový systém jsou napojeny dva počítače, jeden slouží výhradně promítačům a školitelům, kteří užívají promítací sál a druhý slouží veřejnosti společenské místnosti. Díky bezdrátovému rozvodu je možné se napojit na internet kdekoliv v objektu centra. Pro osoby tělesně postižené byla zřízena příjezdová rampa se zábradlím a madly i bezbariérové WC. Přístup do odpočinkové zóny venkovní části byl vybudován s ohledem na možnosti využití pro osoby tělesně postižené. Multifunkční centrum je využíváno partnery k realizaci besed, promítání vlastní tvorby, k pořádání výstav prací dětí z Výchovného ústavu a dětského domova se školou v Kostomlatech pod Milešovkou a ZŠ Kostomlaty. C) Earmarking V rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje nepřispíval žádný projekt k naplnění cílů Lisabonské strategie. Prioritní osa 2 nezahrnuje činnosti, které jsou v rámci earmarkingu sledovány. Jedná se o informační a komunikační technologie, inteligentní dopravní systémy, letiště a podporu čisté městské dopravy, které jsou sledovány v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst a 3 Dostupnost a dopravní obslužnost. D) Vazba na NSRR ROP SZ v rámci prioritní osy 2 Integrovaná podpora místního rozvoje svým zaměřením přímo navazuje a naplňuje priority definované v rámci NSRR. Tab. č. 77: Vazba na NSRR Oblast podpory II. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Vzdělávání Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Posilování sociální soudržnosti Rozvoj informační společnosti xx x III. Strategický cíl Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí x x Zlepšení dostupnosti dopravou IV. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů x x Rozvoj venkovských oblastí xx xx Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Prioritní osa 2 ROP SZ má přímou vazbu na priority Vzdělávání a Posilování sociální soudržnosti, které jsou součástí druhého strategického cíle NSRR. Přímá vazba je i na prioritu Rozvoj venkovských oblastí čtvrtého strategického cíle NSRR podporující udržitelný rozvoj venkovských oblastí. xx xx x x 144

145 Mezi prioritní osou 2 ROP SZ a prioritou NSRR Rozvoj informační společnosti je sekundární vazba, a to především v souvislosti s rovným přístupem k poptávce a nabídce informační a komunikační technologie. Další vedlejší vazba s druhým strategickým cílem NSRR je v prioritní ose 2 ROP SZ a prioritou NSRR Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti zaměřující se především na zlepšení přístupu k zaměstnání a prevenci nezaměstnanosti prostřednictvím efektivně zacílených a modernizovaných nástrojů aktivní politiky trhu práce a na podporu intervence zaměřené na zvýšení kvality informačních, poradenských, vzdělávacích, zprostředkovatelských a ostatních služeb poskytovaných institucemi na trhu práce, a to především v souvislosti s modernizací, dostavbou a úpravou potřebné infrastruktury. Sekundární vazba je také s prioritami NSRR Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí a Zlepšení dostupnosti dopravou třetího strategického cíle NSRR a s prioritou Vyvážený rozvoj regionů čtvrtého strategického cíle NSRR. Příklady projektů v prioritní ose 2 jsou např. Modernizace veřejného prostoru městyse Brozany nad Ohří, Rozšíření parkovacích míst, ulice Polní v Lázních Kynžvart nebo Obnova ulice Pohraniční stráže ve Velké Hleďsebi Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V celkovém shrnutí závažných problémů a přijatých opatření lze uvést pro prioritní osu č. 2 Integrovaná podpora místního rozvoje následující informace: Většina projektů v úplných začátcích v roce 2008 vykazovala určitá pochybení, která vedla k úplnému vyřazení řady projektů z celkového procesu. Nejčastějším důvodem pro vyřazení projektu bylo např. chybně zvolená oblast, datum zahájení a ukončení projektu, špatně nastavený finanční plán, rámec projektu, nedostatečně popsaná horizontální kritéria, aktivity projektu a tím i kvantifikovatelné indikátory. Většina žadatelů své předložené projekty nekonzultovali a neúčastnili se seminářů, které ÚRR SZ pro žadatele pořádal. Z pohledu administrace projektů nebyly shledány žádné zásadní problémy a nedostatky. Žadatelům v rámci ŘO ROP SZ bylo doporučeno včas výzvy konzultovat na územních odborech realizace programu v Ústí nad Labem i v Karlových Varech a účastnit se pořádaných seminářů. Semináře pro žadatele se vztahovaly k informacím o vyhlášených výzvách, podporovatelných aktivitách, způsobilosti výdajů apod. Realizovány byly také specifické semináře zaměřené např. na vyplňování údajů ve webové žádosti BENEFIT7. Další aktivitou ŘO ROP SZ bylo zpracování podrobné analýzy nejčastějších chyb v předložených projektových žádostech rozčleněných do strukturovaných celků a tato informace byla k dispozici na internetových stránkách. V roce 2010 došlo ke změně struktury financování projektů financovaných z operačních programů na základě usnesení vlády č. 675 ze dne U projektů schválených po , což se týkalo projektů z výzvy č. 15 a 16 ROP SZ, podíl státního rozpočtu činil 0 %. U těchto projektů výpadek státního rozpočtu pokryli samotní příjemci z vlastních zdrojů. V oblasti realizace projektů lze obecně říci, že příjemci nedostatečně oznamují změny v projektech, realizované změny nejsou řádně zasmluvněny či fakturovány. Příjemci na dodatečné stavební práce nerealizují odpovídající zadávací řízení (pro jejich zadání příjemci často využívají režim jednacího řízení bez uveřejnění, aniž by byly splněny podmínky pro jeho využití). Při kontrole zadávání veřejných zakázek jsou zaznamenávána také pochybení v samotném procesu realizace zadávacího/ výběrového řízení (nejsou dodrženy postupy dané zákonem a Pokyny pro zadávání zakázek ROP SZ). Mezi nejčastější pochybení příjemců patří dále nesprávná fakturace (nesoulad mezi fakturovaným a skutečným stavem. Tyto případy byly 145

146 řešeny v rámci interní pracovní skupiny pro nesrovnalosti ROP SZ, přičemž v případě potvrzené nesrovnalosti se následně uplatňuje odpovídající finanční oprava (tj. krácení dotace nebo odvod již proplacených prostředků). Tyto uvedené problémy se vyskytují i v rámci ostatních prioritních os. Aby se eliminovala případná pochybení, ŘO ROP SZ pořádal na obou územních pracovištích v Ústí nad Labem a v Karlových Varech semináře pro příjemce, které se zabývaly problematikou veřejných zakázek. ŘO ROP SZ na svých internetových stránkách zveřejňuje přehled nejčastějších pochybení, žadatelům/příjemcům zaslal upozornění k podmínkám realizace výběrových řízení a dokumenty, v nichž jsou uvedeny oblasti, které je třeba řádně prověřit při zpracování monitorovací zprávy a před podáním ŽoP. Příjemcům byly poskytovány individuální konzultace. 146

147 3.3 Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 78: Indikátory prioritní osy 3 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 51/11/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 37 Core 13 na rozvoj dopravy Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup (dopravní dostupnost) Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /01/00 Délka nových a Dosažená 0 6,88 25,20 143,24 144,35 144,35 187,41 187,41 245,08 N/A 245,08 rekonstruovaných silnic II. a km IS Výchozí 0 0 6,88 25,20 143,24 144,35 144,35 187,41 187,41 N/A 0 Výstup III. třídy celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 182,00 182,00 61/01/01 Dosažená ,76 1,92 1,92 2,32 2,32 7,88 N/A 7,88 Délka nových silnic II. a III. Core 14 km IS Výchozí ,76 1,92 1,92 2,32 2,32 N/A 0 třídy Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2,00 2,00 61/01/02 Dosažená 0 6,88 25,20 142,48 142,43 142,43 185,09 185,09 237,20 N/A 237,20 Délka rekonstruovaných Core 16 km IS Výchozí 0 0 6,88 25,20 142,48 142,43 142,43 185,09 185,09 N/A 0 silnic II. a III. třídy Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 180,00 180,00 61/01/09 Délka nově vybudovaných Dosažená ,31 N/A 3,31 nebo rekonstruovaných km IS silničních obchvatů měst a Výchozí N/A 0 Výstup obcí Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2,70 2,70 61/01/10 Dosažená ,00 19,23 19,41 51,37 53,39 N/A 53,39 Délka nově vybudovaných km IS Výchozí ,00 19,23 19,41 51,37 N/A 0 cyklostezek a cyklotras Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 35,00 35,00 Celkem 147

148 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Měrná Název indikátoru jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 61/03/01 Dosažená N/A 1 Počet upravených Počet IS Výchozí N/A 0 regionálních letišť Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /42/70 Dosažená N/A 87 Počet zapojených partnerů Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/47 Počet nově pořízených Dosažená N/A 16 nízkopodlažních vozidel ve Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup veřejné dopravě Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /01/08 Podíl nově Dosažená 0 0,13 0,45 2,62 2,64 2,64 3,42 3,42 N/A 3 N/A zrekonstruovaných a ŘO ROP % nových silnic na celkové SZ Výchozí 0 0 0,13 0,45 2,62 2,64 2,64 3,42 3,42 N/A 0 Výsledek regionální síti silnic Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/11 Dosažená N/A 94 Počet obcí zapojených do ŘO ROP Počet Výchozí N/A 0 IDS SZ Výsledek Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/48 Podíl vozidel ve veřejné Dosažená 9,64 15,54 23,87 33,86 44,20 53,47 59,29 58,36 57,19 N/A 57,19 ŘO ROP dopravě na ekologický % Výchozí 0 9,64 15,54 23,87 33,86 44,20 53,47 59,29 58,36 N/A 0 SZ Výsledek pohon Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 2,00 2,00 65/31/02 Expozice obyvatelstva Dosažená 24,20 9,10 13,12 61,90 65,50 49,58 9,40 54,80 N/A 3 N/A nadlimitním koncentracím % ČHMÚ Výchozí ,20 9,10 13,12 61,90 65,50 49,58 9,40 54,80 N/A 65 2 Výsledek PM10 Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /03/00 Počet odbavených Dosažená N/A cestujících na regionálních Počet IS Výchozí N/A Výsledek letištích Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem 148

149 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota program. Konec období Cílová hodnota 37/31/13 Dosažená N/A 290 Policie Počet nehod cyklisté/region Počet Výchozí N/A ČR Dopad Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Zdroj: MSC2007, stav k , ČHMÚ, Policie ČR Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku Oficiální statistické výsledky budou dostupné v lednu Výchozí hodnota dle statistiky z roku U indikátoru 51/11/00 je hodnota uváděna od stavu P5 Realizace projektu ukončena, u ostatních indikátorů od stavu P45 Projekt v realizaci. Ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 byl z důvodu nutnosti vykázání věcného pokroku tento indikátor počítán již od stavu P45; tato skutečnost je od roku 2009 změněna a historická data byla přepočítána. V roce 2011 ŘO ROP SZ provedl revizi Programového dokumentu ROP SZ, která se týkala i změn v indikátorové soustavě ROP SZ. Tato revize byla ze strany EK schválena v prosinci Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne Indikátory zjišťované z úrovně statistických dat jsou většinou dostupné s ročním zpožděním, tzn. že k datu zpracování závěrečné zprávy jsou k dispozici údaje za rok U indikátorů 61/02/11 Počet obcí zapojených do IDS a 61/02/48 Podíl vozidel ve veřejné dopravě na ekologický pohon byly na základě údajů ze statistiky upřesněny hodnoty roků Celkem 67 Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok

150 ŘO ROP SZ sleduje hodnoty projektových indikátorů prostřednictvím podrobné analýzy agregovaného závazku indikátorů ze strany příjemců. Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP SZ je po schválení revize na konci roku 2013 naplňována v dostatečné míře. Podrobný popis této analýzy je uveden v kapitole Indikátorová soustava B) Kvalitativní analýza V rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost byly vyhlášeny následující výzvy. Tab. č. 79: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 3 Podávání Podávání projektových projektových Pořadové žádostí datum žádostí Druh číslo zahájení příjmu datum výzvy výzvy projektových ukončení žádostí výzvy Číslo oblasti podpory kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová kolová 3.1 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 80: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 3 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci administrativní kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % 1.(3.1) % 2.(3.1) % 4.(3.2) % 6.(3.1) % 8.(3.1) % 11.(3.2) % 13.(3.2) % 150

151 21.(3.2) % 24.(3.2) % 28.(3.2) % 30.(3.1) % 38.(3.1) % 45.(3.1) % 46.(3.2) % 47.(3.2) % 48.(3.1) % 60.(3.1) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Pozn.: Ve výzvách č.30,38 nebyly podány žádné projektové žádosti. Tab. č. 81: Celkový přehled za prioritní osu 3 (v EUR) Stav projektu Počet projektů Příspěvek EU Předložené projektové žádosti ,42 Vyřazené projektové žádosti ,22 Projektové žádosti stažené žadatelem ,73 Projekty doporučené k financování ,57 Projekty se smlouvou ,80 Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou ,75 Projekty realizované ,06 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: U předložených, vyřazených, stažených projektových žádostí a projektů doporučených k financování se jedná o částky z projektových žádostí. U projektů se smlouvou se jedná o částky ze smluv/dodatků. Vyřazené projektové žádosti zahrnují stavy N11,N12,N13. Projektové žádosti stažené žadatelem zahrnují stavy N2,N5. Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou zahrnují stavy N6,N7,N8. Projekty realizované zahrnují stavy P45,P6,P7,P8. Z celkového počtu 62 předložených projektů ve výši téměř 349 mil. EUR (příspěvek EU) v rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost bylo vyřazeno 8 projektů v rámci administrativní kontroly, žádný projekt nebyl vyřazen z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 13 projektů bylo staženo žadatelem, k financování bylo doporučeno celkem 45 projektů a u 40 z nich byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Zrealizováno bylo 38 projektů. 1 projekt zatím nebyl dokončen. Tab. č. 82: Seznam nedokončených projektů Oblast podpory Registrační číslo projektu Název projektu CZ.1.09/3.2.00/ Cyklostezka Chomutov - Strupčice Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Stav projektu P45 Projekt v realizaci Příjemce Termín dokončení Ústecký kraj

152 Tab. č. 83: Reálný pokrok prioritní osy 3 (příspěvek EU, v EUR) Proplacené Prioritní osa / oblast podpory Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) projekty příjemcům (vyúčtované prostředky) Počet Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) EUR EUR EUR b c d , , , , , ,82 Prioritní osa , , ,28 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR (u částek ve sloupci d) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně záloh) nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci) Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování příspěvek EU od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou (tzv. pozitivní stavy). Celkem bylo v prioritní ose 3 proplaceno cca 198 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a certifikováno bylo téměř 167,6 mil. EUR (příspěvek EU). Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Celkem bylo pro oblast podpory 3.1 vyhlášeno 9 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 31 projektů ve výši cca 247,4 mil. EUR (příspěvek EU), 5 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, žádný projekt nebyl vyřazen z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 3 projekty byly nedoporučeny či neschváleny k financování, popř. staženy žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 24 projektů, z toho u 23 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace, tyto projekty byly všechny dokončeny. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši téměř 147,6 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo téměř 127,2 mil. EUR (příspěvek EU). Projekty v této oblasti podpory byly zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci silniční sítě s cílem lepšího napojení regionu na páteřní síť. Největším přínosem bylo zlepšení dopravní dostupnosti s cílem dosáhnout významného zvýšení vnitřní mobility obyvatel regionu, a tím snížení lokální nezaměstnanosti. Jako příklad úspěšných projektů s velkým regionálním rozsahem můžeme uvést Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji I. etapa a navazující projekt Rozvoj dopravní infrastruktury silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji II. etapa Cílem projektů bylo vytvořit novou kvalitu komunikací II. a III. třídy zajišťujících efektivní propojení uvnitř regionu, vyšší propustnosti přeshraničního spojení a napojení center regionu na nadnárodní osy sítě TEN-T a regionální osy I/13 a I/6. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt III/21047 Modernizace silnice Nejdek - Pernink Prioritní osa: 3 Dostupnost a dopravní obslužnost Oblast podpory: 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu 152

153 Název projektu: Registrační číslo projektu: Příjemce dotace: III/21047 Modernizace silnice Nejdek Pernink CZ.1.09/3.1.00/ Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje, příspěvková organizace, IČ: , Chebská 282, , Sokolov Celkové výdaje projektu: ,86 Kč Celkové způsobilé výdaje projektu: ,86 Kč Dotace projektu celkem: ,81 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období od 03/2014 2/2015, ve třech etapách a jeho záměrem byla rekonstrukce silnice III/21047 Nejdek - Pernink v Karlovarském kraji, katastrálním území Nejdek, Oldřichov u Nejdku a Pernink. Partnery projektu se staly Město Nejdek, obec Pernink a svazek obcí Bystřice. V rámci tohoto projektu byly naplněny indikátory tj. délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy v předpokládané délce 5,60 km a počet zapojených partnerů v počtu 3,0. Kvantifikovatelné environmentální kritérium s názvem Zahrnuje projekt využívání recyklátů? v předpokládaném množství 2 800,00 tun bylo splněno v celkovém množství 3 100,28 tun. Vyfrézovaný materiál byl předán zhotoviteli stavby k dalšímu využití přímo v rámci projektu. Tento materiál byl odvážen na obalovnu, kde byl pak postupně přidáván do vyráběných asfaltových směsí. Realizací projektu došlo ke zvýšení kapacity a průjezdnosti silnice III/21047, zlepšení silniční infrastruktury mezi městem Nejdek a Pernink, kvalitnímu a efektivnímu spojení obcí Karlovarského kraje, propojení regionu s přeshraničním silničním spojením Potůčky - Johanngeorgenstadt (SRN) včetně zvýšení propustnosti přeshraničního spojení a zkvalitnění dopravního napojení regionu na nadřazenou silniční síť. Modernizace silnice III/21047 Nejdek Pernink přispěla především k zvýšení bezpečnosti silničního provozu pro místní obyvatele, zvýšení plynulosti dopravního proudu v horské oblasti včetně dopravní dostupnosti horských oblastí Karlovarského kraje jak pro turisty, tak pro obyvatele kraje, snížení nákladů uživatelů dopravních prostředků snížení časové náročnosti dojezdů, snížení nároků na údržbu silničního úseku, usnadnění pohybu po regionu pro osoby v něm žijící, či osoby do regionu příchozí. Nemalý význam má zpřístupnění některých odlehlých oblastí regionu, které v důsledku špatné dopravní obslužnosti zaostávají ve svém hospodářském rozvoji. Pro obyvatele těchto oblastí se tímto projektem zvýší dostupnost pracovních míst, což povede ke snížení lokální nezaměstnanosti. Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Celkem bylo pro oblast podpory 3.2 vyhlášeno 8 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 31 projektů ve výši cca 101,5 mil. EUR (příspěvek EU), 3 projekty byly vyřazeny v rámci administrativní kontroly, žádný projekt nebyl vyřazen z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 11 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 21 projektů, z toho u 17 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace, z těchto projektů bylo 14 dokončeno. 153

154 Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši téměř 105,6 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 92,7 mil. EUR (příspěvek EU). Realizované projekty v této oblasti podpory měly za cíl zlepšit kvalitu dopravní obslužnosti regionu Severozápad, a to jak hromadné přepravy osob, tak i z pohledu volnočasových aktivit, především z oblasti cykloturistiky. Projekty byly zaměřeny na nákup vozidel regionální železniční dopravy, čímž došlo ke zvýšení kvality cestování jak na hlavních regionálních tratích, tak na tratích na ně napojených. Další projekty byl obecně zaměřené na dvě oblasti. První si klade za cíl zvýšení standardu a zkvalitnění odbavovacích systémů, druhá oblast se zaměřuje na zlepšení dostupnosti a zvýšení komfortu z pohledu cykloturistiky. Ta se stává velmi dynamicky se rozvíjející aktivitou, u které se po dlouhé době začíná vyrovnávat značně velký rozdíl mezi poptávkou po tomto volnočasovém využití a nabídkou, kterou region Severozápad byl schopen nabídnout. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Cyklostezka Ploučnice Prioritní osa: Oblast podpory: Název projektu: Číslo projektu: Příjemce dotace: Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje: Dotace: 3. Dostupnost a dopravní obslužnost 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti Cyklostezka Ploučnice CZ.1.09/3.2.00/ Ústecký kraj, Velká hradební 3118/48, Ústí nad Labem, IČ: ,49 Kč ,65 Kč ,07 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období od 01/ /2014 a jeho záměrem byla výstavba dosud chybějící kvalitní a bezpečné cyklistické komunikace v prostoru vymezeném údolím řeky Ploučnice na území Ústeckého kraje. Místy realizace projektu (liniové stavby) jsou Děčín, Březiny, Malá Veleň, Benešov nad Ploučnicí, Františkov nad Ploučnicí a Starý Šachov. Cyklostezka Ploučnice je jednou ze čtyř páteřních cyklistických tras v Ústeckém kraji. Stezka má nadregionální charakter a tvoří spojnici mezi Ústeckým a Libereckým krajem. Partneři projektu, kterými jsou Statutární město Děčín, město Benešov nad Ploučnicí, obce Malá Veleň, Františkov nad Ploučnicí, Starý Šachov, Nadace Partnerství (v mezinárodním styku "Czech Environmental Partnership Foundation - CEPF) spolupracovali s příjemcem dotace v různých fázích realizace projektu. V rámci tohoto projektu byly naplněny indikátory tj. délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras i počet zapojených partnerů a environmentální kritéria týkající se zaměření projektu na podporu environmentálně šetrných forem dopravy. Realizací projektu došlo k dalšímu rozvoji kvality dopravní obslužnosti. Na vybudované stezce probíhá intenzivní pohyb cyklistů v rámci spádové oblasti Statutárního města Děčín směrem na Benešov nad Ploučnicí. Je součástí rozvoje páteřní nadregionální sítě cyklostezek a v širším měřítku je součástí napojení na nadnárodní sítě cyklostezek a cyklotras v Německu a Polsku. V neposlední řadě cyklostezka přispívá ke zvýšení bezpečnosti cyklistů a ke zvýšení podílu cyklistické dopravy v regionu jako formy udržitelné 154

155 mobility. Vzhledem ke své povaze (přírodní cyklostezka), je cyklostezka často využívána rekreačními cyklisty a turisty. Nedokončené projekty V oblasti podpory 3.2 je v současné době 1 nedokončený projekt Cyklostezka Chomutov - Strupčice. CZ.1.09/3.2.00/ Cyklostezka Chomutov Strupčice Příjemce: Ústecký kraj 47. výzva 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Aktuální časový rozvrh Projekt v realizaci - probíhá 4. etapa - prodloužení/změna termínu ukončení realizace 4. etapy výše uvedeného projektu z na Předložení Monitorovacího hlášení č. 5 - zaregistrováno do Předpoklad ukončení VŘ (dodatečné práce sesuv) do Předpoklad ukončení stavebních prací 4. etapa: Datum zahájení etapy: Datum ukončení etapy: Termín podání MZ se ŽoP, ukončení projektu: Detailní popis projektu Projekt "Cyklostezka Chomutov - Strupčice" je zaměřen na výstavbu cyklistické stezky v trase Chomutov - Otvice - Zaječice - Vrskmaň - Strupčice. Tato stezka je součástí páteřní cyklistické trasy od Nechranické přehrady přes Chomutov a Most, která vede dále v ose Duchcov a Teplice. Celková délka trasy budované v rámci projektu činí 10,3 km a je členěna do šesti úseků: úsek č. 1: ul. Tomáše ze Štítného - Kamencové jezero úsek č. 2: Kamencové jezero - vodárna (obchvat) úsek č. 3: vodárna (obchvat) - Otvice, ul. Jirkovská úsek č. 4: Otvice, ul. Jirkovská - Zaječice, silnice Zaječice - Okořín úsek č. 5: Zaječice - Vrskmaň úsek č. 6: Vrskmaň Strupčice Hlavním cílem projektu je zabezpečit další rozvoj kvality dopravní obslužnosti a propojení města Chomutov s jeho spádovou oblastí. Projekt si rovněž klade za cíl výrazně zvýšit podíl cyklistické dopravy a v neposlední řadě zvýšit bezpečnost cyklistů. Příčiny nedokončení v původním harmonogramu V průběhu stavby cyklostezky byly na úseku č. 6 budované trasy v úseku km 7,5483 až km 8,0621 zjištěny sesuvy. V úseku horní hrany hnědouhelného lomu Šverma se začala výrazně projevovat sesuvná aktivita. Sesuvná území v některých částech zasahovala přímo do trasy komunikace a znemožnila dokončení výstavby. I když se zhotovitel pokusil sesuvy provozně sanovat, po této rychlé stabilizaci podloží lomovým kamenem s odvodňovacími drenážemi se sesuvům nepodařilo zabránit a došlo k jejich opětovným výskytům. Jejich rozsah byl takový, že i přes provedenou sanaci další pohyby pokračují. Výstavba cyklostezky v daném území byla zápisem do stavebního deníku pozastavena. Daná problematika byla následně řešena s autorským dozorem projektanta za účasti specialistů z Báňských projektů Teplice, kteří dané území znají. Bylo konstatováno, že 155

156 posouzení území ve fázi projednání ÚR bylo nedostatečné a trasa byla vedena v sesuvném území. Bylo zpracováno dodatečné stabilitní posouzení území, z kterého vzešla nutnost změny trasy cyklostezky mimo oblast sesuvného území. Z toho důvodu se projektant, technický dozor, zhotovitel a hlavně majitel pozemků Vršanská uhelná dohodli na změně trasy cyklostezky. Tímto řešením vyplynula nutnost zajistit změnu územního rozhodnutí, zpracování projektu změny stavby před jejím dokončením pro vydání změny stavebního povolení a povolení změny stavby před jejím dokončením. S ohledem na náročnost projednávané změny došlo k časovým skluzům v realizaci díla a posunu termínu dokončení stavby. Změnou trasy došlo k výstavbě nové části komunikace pro cyklisty Cyklostezka Chomutov- Strupčice" v úseku č. 6 v rozmezí 7,5483 km - 8,0621 km mezi obcemi Vrskmaň a Strupčice. Navržené řešení vychází z co nejtěsnějšího přeložení původně navržené trasy pod patu odlehčovacího řezu. Navržené řešení předpokládá nahradit nevhodné materiály v aktivní zóně štěrkodrtí s odvodněním parapláně oboustrannou podélnou drenáží. Nedostatek místa je řešen mírným odřezem odlehčovacího řezu. Délka úseku, který je nutné přeložit, je dle původního staničení 513,8 m. Délka nově navržené trasy cyklostezky je 515,7 m. Z důvodu prodloužení projektu o 4. etapu došlo ke změně čerpání finančních prostředků v jednotlivých etapách, kdy část finančních prostředků ze 3. etapy je přesunuta do 4. etapy projektu. Předpoklad ukončení VŘ do a ukončení stav. prací do V současné době nemá řídící orgán informace o tom, že by bylo ukončení projektu ve stanoveném termínu ohroženo. A) Partnerství Řídící orgán ROP SZ významně podporoval v prioritní ose 3 Dostupnost a dopravní obslužnost vznik a trvání partnerství při přípravě a realizaci projektů, tak i v provozní fázi. Funkční partnerský vztah byl předmětem bodového hodnocení a zvyšoval zcela jistě kvalitu předkládaných projektů. V této oblasti podpory byly většinou partneři zapojování do všech fází projektu, což popisovali žadatelé ve své žádosti o dotaci a také to dokládali v partnerských smlouvách, které byly jednou z povinných příloh. Častými partnery žadatelů byly obce a města. Vždy se jednalo o partnery bez finanční účasti. Nemalou pozornost věnuje řídící orgán sledování naplňování jednotlivých bodů partnerství, jak při realizaci projektů tak v době udržitelnosti. Příklady aktivit partnerů na základě znění smluv o partnerství: Oblast podpory 3.1 Název projektu: II/221 Modernizace silnice Merklín - Pstruží, II. etapa Žadatel: Krajská správa a údržba silnic Partner: Obec Merklín Partnerské strany ručí za to, že se budou společně podílet na projektu. Partnerské strany se dohodly, že se budou společně podílet na předinvestiční, investiční a provozní fázi stavby. Předinvestiční fáze: - informovanost občanů, - pronájem pozemků za účelem provedení stavby. Investiční fáze: 156

157 - zajištění koordinace stavebních prací v rámci omezení dopravy a v návaznosti na jiné projekty obce. Provozní fáze: - majetkoprávní vypořádání stavby po jejím dokončení. B) Horizontální témata V rámci prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost je kladen velký důraz na sledování horizontálních kritérií. Žadatelé museli prokázat, že projekt nemá negativní vliv a dále mohli uvést přímo do žádosti, zda jejich projekt naplňuje cíle pro udržitelný rozvoj nebo kritéria rovných příležitostí pro znevýhodněné skupiny. Každá prioritní osa má v elektronické žádosti nadefinovaný číselník kritérií, ze kterých si žadatel vybral vhodné téma, které bylo relevantní pro jeho projekt. Problematice se věnuje i příloha č. 12 Příručky pro žadatele Průvodce horizontálními tématy. V případě, že si žadatel v žádosti zvolil naplnění některého z kritérií pro Udržitelný rozvoj či Rovné příležitosti, bylo to předmětem hodnocení a následného přidělení bodů. Po skončení realizace projektu je příjemce dotace povinen uvedená kritéria garantovat minimálně po dobu udržitelnosti. C) Earmarking V rámci ROP SZ byly definovány aktivity v návaznosti na Lisabonskou strategii, tzv. earmarking. Prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost se týkají dvě aktivity, neboli prioritní témata, a to s kódem 29 Letiště a 28 Inteligentní dopravní systémy. V případě, že žadatel předloží projekt, který svými prostředky naplňuje cíle Lisabonské strategie, je tento projekt bodově zvýhodněn. V následující tabulce jsou uvedeny projekty, které se hlásí k některému z témat earmarkingu. Tab. č. 84: Earmarking (v EUR) Projekt Kód intervence Stav Příspěvek EU (v EUR) Oblast podpory 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Modernizace letiště Karlovy Vary III. etapa, 2. část Oblast podpory 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu 29 P8 Projekt finálně uzavřen Integrovaný odbavovací systém MHD a LD P7 Výdaje projektu 28 propojitelný s IDS Ústeckého kraje certifikovány Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,728 CZK/EUR D) Vazba na NSRR Jedno z hledisek, jehož prostřednictvím jsou hodnoceny operační programy, je i návaznost na NSRR. Proto i v prioritní ose 3 Dostupnost a dopravní obslužnost je tomuto věnována pozornost, a to především při výběru a hodnocení předložených projektů. Již v době, kdy se ROP SZ tvořil, bylo nutností navázat jednotlivé prioritní osy na cíle uvedené v NSRR. Ve chvíli, kdy dochází k výběru podaných projektů, jsou tyto vyhodnocovány i z pohledu naplňování dané prioritní osy, ale i celého ROP SZ. Tab. č. 85: Vazba na NSRR Oblast podpory III. Strategický cíl Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí xx xx 157

158 Zlepšení dostupnosti dopravou xx xx IV. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů x x Vyvážený rozvoj městských oblastí xx xx Rozvoj venkovských oblastí x x Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Prostřednictvím výše uvedené tabulky je možné konkrétně posoudit návaznost předložených projektů ROP SZ na NSRR. Předložené projekty na rekonstrukci a modernizaci komunikací svým charakterem přispívají k naplňování jednotlivých dílčích strategických cílů. Prostřednictvím zkvalitnění komunikací již dochází ke zlepšení dostupnosti a do určité míry i ke zlepšení životního prostředí. Jako velký přínos je možno označit i očekávané benefity pro zpřístupnění venkovských oblastí, a to nejen ve smyslu zlepšení dostupnosti, ale díky zkrácení dojezdových časů zvyšují venkovské oblasti svůj potenciál ve vztahu k dalším ekonomickým a společenským aktivitám. Pořízení nových železničních souprav, budování dopravních terminálů a modernizace odbavovacích systémů je též úzce spojeno s cíli NSRR. Dochází ke zlepšení dostupnosti, vyrovnávání rozdílů městských oblastí a k rozvoji venkovských oblastí. Podobný efekt přináší i budování páteřních cyklostezek či rekonstrukce silniční sítě. Příkladem projektů v prioritní ose 3 jsou např. II/221 Modernizace silniční sítě Hroznětín nebo Cyklostezka Ohře III Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní obslužnost je určena pro středně velké infrastrukturní projekty řešící dopravní infrastrukturu s cílem zlepšit dostupnost regionu Severozápad. To přináší poměrně malé množství velkých projektů předkládaných stejnými žadateli. Tato skutečnost přináší pozitivní efekt v podobě dobré kvality zpracovaných projektů. Již od roku 2008 zaznamenává tato prioritní osa relativně vysokou úspěšnost předložených žádostí. Největší problémy v této prioritní ose byly zaznamenány v oblasti veřejných zakázek. Při kontrole výběrových řízení dochází k neoprávněným použitím jednacího řízení bez uveřejnění, kdy příjemce měl nedostatečně připravenou prováděcí dokumentaci a poté se musel potýkat se změnami v projektu. 158

159 3.4 Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 86: Indikátory prioritní osy 4 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 51/12/00 Dosažená N/A 123 Počet podpořených projektů Core 34 Počet IS Výchozí N/A 0 na rozvoj cestovního ruchu Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /22/00 Dosažená N/A 15 Počet zrekonstruovaných Počet IS Výchozí N/A 0 památkových objektů Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /25/10 Počet nových a Dosažená N/A 25 zrekonstruovaných Počet IS sportovně rekreačních Výchozí N/A 0 Výstup zařízení celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /42/70 Dosažená N/A 525 Počet zapojených partnerů Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /01/00 Počet nově vybudovaných Dosažená N/A nebo zrekonstruovaných Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup lůžek celkem Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem 159

160 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 63/31/01 Počet vytvořených Dosažená N/A 288 propagačních nebo Počet IS marketingových produktů Výchozí N/A 0 Výstup pro cestovní ruch Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /02/12 Počet nově vytvořených Dosažená 0 0 4,92 37,50 49,50 121,09 155,83 223,53 261,61 N/A 261,61 Core 35 pracovních míst v rámci projektů na rozvoj Počet IS Výchozí ,92 37,50 49,50 121,09 155,83 223,53 N/A 0 Výsledek cestovního ruchu Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 165,00 165,00 63/11/03 Využití kapacity Dosažená 39,12 40,48 36,95 38,72 41,40 40,01 41,09 44,38 39,81 N/A 39,81 ubytovacích zařízení % IS, ČSÚ Výchozí 40, ,12 40,48 36,95 38,72 41,40 40,01 41,09 44,38 N/A 40,87 2 Výsledek využití pokojů Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 45,00 45,00 Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku U indikátoru 51/12/00 je hodnota uváděna od stavu P5 Realizace projektu ukončena, u ostatních indikátorů od stavu P45 Projekt v realizaci. Ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 byl z důvodu nutnosti vykázání věcného pokroku tento indikátor počítán již od stavu P45; tato skutečnost je od roku 2009 změněna a historická data byla přepočítána. V roce 2011 ŘO ROP SZ provedl revizi Programového dokumentu ROP SZ, která se týkala i změn v indikátorové soustavě ROP SZ. Tato revize byla ze strany EK schválena v prosinci Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne U indikátoru 63/11/03 Využití kapacity ubytovacích zařízení využití pokojů byly na základě údajů z ČSÚ upřesněny hodnoty roku 2012 a Celkem 69 Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok

161 ŘO ROP SZ sleduje hodnoty projektových indikátorů prostřednictvím podrobné analýzy agregovaného závazku indikátorů ze strany příjemců. Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP SZ je po schválení revize na konci roku 2013 naplňována v dostatečné míře. Podrobný popis této analýzy je uveden v kapitole Indikátorová soustava B) Kvalitativní analýza V rámci prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu byly otevřeny následující výzvy pro předkládání projektů. Tab. č. 87: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 4 Podávání Podávání projektových projektových Pořadové žádostí datum žádostí Druh číslo zahájení příjmu datum výzvy výzvy projektových ukončení žádostí výzvy Číslo oblasti podpory kolová 4.1,4.2, kolová 4.2, kolová kolová kolová 4.1, kolová kolová kolová kolová kolová kolová 4.1 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 88: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 4 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci administrativní kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % 2.(4.1,4.2,4.3) % 5.(4.2,4.3) % 16.(4.2) % 17.(4.1) % 21.(4.1,4.3) % 33.(4.2) % 34.(4.1) % 35.(4.1) % 52.(4.1) % 53.(4.3) % 64.(4.1) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Pozn. Ve výzvách č.33,34,35 nebyly podány žádné projektové žádosti. 161

162 Tab. č. 89: Celkový přehled za prioritní osu 4 (v EUR) Stav projektu Počet projektů Příspěvek EU Předložené projektové žádosti ,80 Vyřazené projektové žádosti ,88 Projektové žádosti stažené žadatelem ,93 Projekty doporučené k financování ,74 Projekty se smlouvou ,91 Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou ,61 Projekty realizované ,30 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn. U předložených, vyřazených, stažených PŽ a projektů doporučených k financování se jedná o částky z projektových žádostí. U projektů se smlouvou se jedná o částky ze smluv/dodatků. Vyřazené projektové žádosti zahrnují stavy N11,N12,N13. Není zahrnut P1160 ve stavu S1 Vráceno k přepracování do Benefitu. Projektové žádosti stažené žadatelem zahrnují stavy N2,N5. Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou zahrnují stavy N6,N7,N8. Projekty realizované zahrnují stavy P45,P6,P7,P8. Z celkového počtu 458 předložených projektů ve výši téměř 310 mil. EUR (příspěvek EU) v rámci prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu bylo vyřazeno 148 projektů v rámci administrativní kontroly, 91 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 65 projektů bylo staženo žadatelem, k financování bylo doporučeno celkem 169 projektů a u 153 z nich byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Zrealizováno bylo 123 projektů. Tab. č. 90: Reálný pokrok prioritní osy 4 (příspěvek EU, v EUR) Proplacené Prioritní osa / oblast podpory Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) projekty příjemcům (vyúčtované prostředky) Počet Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) EUR EUR EUR b c d , , , , , , , , ,46 Prioritní osa , , ,42 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR (u částek ve sloupci d) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci) Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování příspěvek EU od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou (tzv. pozitivní stavy). Celkem bylo v prioritní ose 4 proplaceno téměř 104 mil. EUR (příspěvek EU. Předloženo EK a certifikováno bylo cca 86,7 mil. EUR (příspěvek EU). 162

163 Oblast podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Celkem bylo pro oblast podpory 4.1 vyhlášeno 7 výzev. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 194 projektů ve výši cca 189,7 mil. EUR (příspěvek EU), 71 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 30 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 36 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 63 projektů, a u 56 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Dokončeno bylo 46 projektů. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši cca 66,6 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 55,1 mil. EUR (příspěvek EU). V rámci této oblasti podpory byly podávány nejčastěji projekty zaměřené na památky a turistické objekty (rozhledny, muzea), na infrastrukturu pro turistiku (trasy, stezky, lyžařské trasy a areály), na doprovodnou dopravní infrastrukturu (komunikace, parkoviště, chodníky) a lázeňskou infrastrukturu (wellness). Tyto projekty přispěly ke zlepšení nebo rozšíření nabídky turistických atraktivit a zatraktivněly region pro jeho návštěvníky (jak tuzemské, tak i zahraniční). Zároveň má zvýšení návštěvnosti pozitivní vliv pro poskytovatele služeb v podobě ekonomického přínosu. Úspěšnými projekty v této oblasti podpory jsou např. Dům porcelánu s modrou krví nebo Merklín Brána Krušných hor Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Expozice Běh času hrad Libá Prioritní osa: Oblast podpory: Název projektu: Číslo projektu: Příjemce dotace: Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje: Vyplacená dotace: 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury ČR Expozice Běh času - hrad Libá CZ.1.09/4.1.00/ RENOVUM s.r.o. Klenčí pod Čerchovem 30, PSČ IČ: ,77 Kč ,37 Kč ,82 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období 4/2012 7/2014 a týkal se zřízení expozice v části hradu Libá a zpřístupnění části nemovité kulturní památky, která byla již 40 let v havarijním stavu, veřejnosti. Muzejní expozice byla zaměřena na využití moderních technologií a multimediálních zařízení s interaktivními prvky. Expozice má název Běh času a představuje veškeré součásti běžného života na hradech a zámcích. Vedle standardního společenského života na těchto objektech v oblasti umění výtvarného, hudebního a literárního, je součástí expozice vývoj válečnictví, architektury a stavebnictví, vývoj řemesel a využívání přírodního bohatství a dále vlivy přírodních sil a mystických věd na život obyvatel v této části českoněmeckého příhraničí. Partneři projektu jsou: Česká centrála cestovního ruchu, Obec Libá, Karlovarský kraj a Národní památkový ústav. Partneři poskytli potřebnou součinnost při dotváření projektové 163

164 dokumentace, realizaci projektu a spolupráce s partnery pokračuje i v době zajištění udržitelnosti projektu. Projekt byl naplněn těmito indikátory: - počet zrekonstruovaných památkových objektů - počtem 1. - počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu v Karlovarském kraji - počtem 1 - počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu - počtem 2 Projekt zahrnuje environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu jsou organizovány průzkumné akce s dětmi a pedagogickými pracovníky, dále projekt zahrnuje materiálové využití odpadů, při realizaci bylo vybouráno 292 t materiálu a 86 t bylo zpětně použito pro zachování a dodržení historických technologií a pro další použití při terénních úpravách areálu, při vyzdívkách a opravách zdiva, ocelové konstrukce byly použity jako nosné konstrukce stropů, opracované kamenné prvky byly znovu využity při doplnění kamenných ostění, schodišťových stupňů a zdobných kamenných prvků. Projekt má i nekvantifikovaná environmentální kritéria, a to, že přispěl k ochraně přírodních prvků v zastavěných územích. Realizací projektu došlo k naplnění cíle byl dán základ pro další rozvoj areálu hradu a zámku včetně nejbližšího okolí. Oblast podpory 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Celkem byly pro oblast podpory 4.2 vyhlášeny 4 výzvy. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 116 projektů ve výši cca 101,5 mil. EUR (příspěvek EU), 39 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 18 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 19 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 44 projektů, a u 40 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Dokončeno bylo 31 projektů. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši cca 32,2 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 27,5 mil. EUR (příspěvek EU). Oblast podpory 4.2 je specifická již sama o sobě, neboť je zaměřená pouze na ubytovací a stravovací zařízení, včetně doprovodné infrastruktury, a tak jako příklad charakteristického projektu lze uvést výstavbu nebo rekonstrukci hotelu (penzionu), včetně souvisejících sportovních ploch a zázemí. Přínosem těchto projektů je zkvalitnění nabízených služeb a rozšíření nabídky doplňkových aktivit, které mají za cíl prodloužit pobyt návštěvníků v daném regionu. Kromě ekonomického přínosu pro poskytovatele služeb vytvořili příjemci i nová pracovní místa. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt PIVOVAR HOTEL NA RYCHTĚ Prioritní osa Oblast podpory 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu 4.2 Zlepšení kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení 164

165 Název projektu Číslo projektu Příjemce dotace Celkové výdaje projektu Celkové způsobilé výdaje Výše proplacené dotace PIVOVAR HOTEL NA RYCHTĚ CZ.1.09/4.2.00/ TRADE FINANCE, s.r.o., Vinohradská 2279, Praha, IČ: ,79 Kč ,83 Kč ,29 Kč Popis projektu Projekt byl realizován v období 7/ /2010 a zahrnoval komplexní rekonstrukci a přestavbu objektu RESTAURACE NA RYCHTĚ v Klášterní ulici 75/9 v centru Ústí nad Labem. Rekonstrukce a přestavba budovy, která je více než 150 let stará a byla historicky využívána jako restaurační zařízení, spočívala v rozšíření prostoru restaurace v 1. NP, v rozšíření a modernizaci prostor kuchyně a sociálního zařízení. Dále došlo k přestavbě 2. a 3. NP a přístavbě 4. NP, a to na hotel tříhvězdičkového typu, kdy jsou na každém patře 4 dvoulůžkové pokoje a jeden jednolůžkový pokoj, tedy celkem 15 pokojů o kapacitě 27 lůžek. Pro zvýšení atraktivity rekonstruovaného restauračního a hotelového zařízení byl v objektu vybudován restaurační minipivovar, jehož varny jsou součástí interiéru restaurace. Zbylá technologie, jako jsou pivní tanky a kvasné kádě, jsou umístěny v klenbových sklepních prostorách, kde je i prohlídková trasa pro hosty zajímající se o proces výroby piva. Partnery projektu jsou: Svaz tělesně postižených v České republice, o.s., Střední škola obchodu a služeb, Ústí nad Labem, ŠVEJK TOUR s.r.o. / Jan Kotek - Cestovní kancelář Aloha (změna v průběhu udržitelnosti projektu) a Ing. arch. Roman Prachař. Projekt byl naplněn těmito indikátory: - počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu 1 - počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem 27 - počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu 4 - počet zapojených partnerů 4 - využití kapacity ubytovacích zařízení využití pokojů 23 % Projekt zahrnuje níže uvedená environmentální kritéria: - Dojde v souvislosti s realizací projektu ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů? - Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie. - Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí skleníkových plynů (CO2 ekvivalent)? Cílem projektu byla kompletní rekonstrukce, přestavba a dostavba původního objektu Restaurace NA RYCHTĚ. Záměrem příjemce bylo citlivou rekonstrukcí a přestavbou historického objektu vybudovat zařízení PIVOVAR HOTEL NA RYCHTĚ***, které v sobě skloubí nově vybavenou, tradiční českou restauraci s moderně zařízenou kuchyní a sociálním zařízením, které odpovídají všem náročným požadavkům dnešní doby. Zároveň došlo k rozšíření stravovací kapacity z původních cca 80 funkčních míst na 200 míst. V objektu byl vybudován útulný hotel s certifikací tří hvězd s 15 pokoji (27 lůžek - 12 dvoulůžkových pokojů a 3 jednolůžkové pokoje), a to v původním druhém a třetím nadzemním podlaží a v nově dostavěném čtvrtém nadzemním podlaží. V každém patře jsou čtyři pokoje dvoulůžkové a jeden jednolůžkový. Kapacita hotelu byla v roce 2013 (poslední monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti projektu) naplněna ze 42,4 % (cílová hodnota indikátoru byla stanovena na 23 %). Aby měla nová restaurace a hotel duši a tím i mimořádnou a jedinečnou atmosféru, byl v rámci kompletní přestavby v interiéru restaurace v prvním nadzemním podlaží 165

166 a ve sklepních prostorách zřízen restaurační minipivovar, který produkuje pivo z tradičních českých pivovarnických surovin, pouze pro vlastní spotřebu této restaurace. Pivní varny jsou součástí interiéru restaurace. Projekt předpokládal výrobu dvou stálých značek piva a navíc speciální sezónní nabídky pivních speciálů, přizpůsobené sezónním úpravám jídelního lístku (např. ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem vzniklo k dvoustému výročí osvobození od napoleonských vojsk speciální pivo - rudá jedenáctka, měla barvu krve a dostala jméno Jordán, po padlém dragounovi, který zemřel v boji proti Francouzům při osvobozování Ústí; dále vznikl 12ti stupňový světlý speciální vědecký ležák Kosmík pro výstavu Ústí ve službách vědy na počest a jako připomínku vazby objevu kosmického záření a Ústí nad Labem nebo pivní speciál s historickým názvem Kaiserbier k 110. výročí ústecké návštěvy císaře Františka Josefa I.). Tím došlo k vytvoření jedinečné kombinace v nabídce ubytování a stravování s možností konzumace piva z vlastního restauračního minipivovaru, která nemá v místě realizace projektu ani v okolních přírodních i městských turistických destinacích konkurenci, a k navázání na historickou tradici výroby piva v měšťanských domech. Interiér restaurace je vyzdoben artefakty pivovarnické výroby a je vytvořena i exkursní trasa do sklepních prostor, kde se zájemci mohou seznámit s procesem výroby piva. Služby cestovního ruchu jsou bezbariérově přístupné a vhodné pro využívání tělesně handicapovanými osobami. Restaurace je držitelem certifikátu Czech Specials. Pivovar Hotel Na Rychtě byl partnerem či sponzorem mnoha akcí. Od roku 2010 je organizátorem Ústeckého pivního jarmarku. Ve spolupráci s časopisem Koktejl jsou vydávány Rychtářské listy, kde jsou sdělovány široké veřejnosti informace, novinky a pozoruhodnosti převážně z Ústeckého kraje. V roce 2010 byl uveden článek i v anglickém hospodském a pivovarnickém časopise Cheers. Restaurace Na Rychtě byla podrobena hodnocení MF Dnes (leden 2014), která napsala recenzi a komplexní zhodnocení jídla, obsluhy, piva s výsledkem - skvělé. Oblast podpory 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Celkem byly pro oblast podpory 4.3 vyhlášeny 4 výzvy. Pro tyto výzvy byla stanovena předpokládaná finanční alokace ve výši příspěvku EU EUR (použity kurzy jednotlivých výzev). V rámci těchto výzev bylo podáno celkem 148 projektů ve výši cca 18,5 mil. EUR (příspěvek EU), 38 projektů bylo vyřazeno v rámci administrativní kontroly, 43 projektů bylo vyřazeno z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 10 projektů bylo nedoporučeno či neschváleno k financování, popř. staženo žadatelem. K financování bylo doporučeno celkem 62 projektů, a u 57 projektů byla následně uzavřena smlouva o poskytnutí dotace. Dokončeno bylo 46 projektů. Konečným příjemcům byly proplaceny finanční prostředky ve výši téměř 5 mil. EUR (příspěvek EU). Předloženo EK a úspěšně certifikováno bylo cca 4 mil. EUR (příspěvek EU). V této oblasti podpory se objevily následující typy projektů: informační systémy (včetně značení a map), marketing a propagace (konference, semináře, festivaly, veletrhy, mediální kampaně), nové a rozšířené produkty, regionální partnerství CR nebo informační centra. Charakteristickým projektem, který byl podáván do oblasti podpory 4.3, bylo pořízení propagačních materiálů obce/města či zřízení turistického rezervačního nebo informačního systému. Cílem podaných projektů bylo zvýšit nejen povědomí návštěvníků o atraktivitách cestovního ruchu v regionu, podat jim komplexní informace o možnosti, jak strávit volný čas, a kde se ubytovat a stravovat. Zároveň si podané projekty kladly za cíl vytvořit nové produkty 166

167 cestovního ruchu. Jako příklad lze uvést projekty Karlovarského kraje na vytvoření propagačních materiálů kraje nebo projekt města Litoměřice na prezentaci města i celého regionu pomocí tištěných materiálů, vznik moderních forem prezentace regionu (virtuální prohlídky), zkvalitnění průvodcovských služeb (s využitím audio a GPS guide atd.). Jako příklad úspěšných projektu lze uvést Marketing cestovního ruchu Žatecká chmelařská oblast Chrám Chmele a Piva nebo Rozšíření marketingové podpory cestovního ruchu na okrajové části destinace České Švýcarko. Vybrané projekty Mezi úspěšně zrealizované projekty patří např. projekt Rozšíření produktového portfolia města Karlovy Vary a diferenciace návštěvníků Prioritní osa: 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory: 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Název projektu: Rozšíření produktového portfolia města Karlovy Vary a diferenciace návštěvníků Číslo projektu: CZ.1.09/4.3.00/ Příjemce dotace: INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, o.p.s., Husovo náměstí 270, Karlovy Vary, IČ: Celkové výdaje projektu: Celkové způsobilé výdaje: Vyplacená dotace: ,10 Kč ,10 Kč ,88 Kč Popis projektu: Projekt byl realizován v období od 5/2014 7/2014 a záměrem projektu bylo vytvoření tří marketingových produktů, které stávajícím a potenciálním návštěvníkům představí město Karlovy Vary, a to jak tradiční cestou (web), tak i netradiční cestou (hrané prohlídky, tištěný materiál Co v průvodci nenajdete ). Prvním produktem je implementace a lokalizace webových stránek města a to do čínštiny a arabštiny. Na webu došlo ke změnám designu webu v návaznosti na asijské jazyky tj. zrcadlově obrácená typografie a funkčnost vzhledu pro čínskou a arabskou mutaci. Implementací a lokalizací webových stránek pro čínský a arabský jazyk byla spuštěna jazyková mutace webového portálu v čínštině a arabštině, která umožňuje návštěvníkům z Asie poznat historii a kulturní bohatství města a regionu. Druhým produktem výstupu projektu byly hrané prohlídky městem Karlovy Vary Co v průvodci nenajdete, aneb jak to bylo doopravdy, které byly realizovány dodavatelem Viktorem Brauenreitrem na území města v měsících 6-7/2014 a které netradiční formou seznámily diváky s příběhy vázajícími se k historii, časovým změnám a k místu, čímž došlo k propojení společnosti ve vztahu k přírodě a kulturnímu bohatství města. Jako třetí výstup realizace tohoto projektu byl tištěný materiál Co v průvodci nenajdete v 10 jazykových mutacích (čeština, angličtina, němčina, ruština, polština, italština, španělština, francouzština, arabština a čínština) včetně jejich elektronických verzí přístupných na webové stránce města Karlovy Vary. Partneři projektu Karlovarský kraj, Správa lázeňských parků, Alžbětiny lázně a Lázeňské lesy Karlovy Vary spolupracovali s příjemcem ve všech fázích projektu: v přípravné fázi zejména poradenstvím při výběru obsahu prospektového materiálu, příběhů a zastávek hraných prohlídek a obsahu webových stránek; v realizační fázi konzultacemi při korekturách prospektového materiálu, společném sestavení časového harmonogramu hraných prohlídek a při kontrole dat webového portálu; v provozní fázi zejména při distribuci prospektového materiálu (brožury průvodce). V rámci tohoto projektu byly naplněny indikátory tj. počty vytvořených propagačních produktů pro cestovní ruch a environmentální kritéria týkající se environmentálního vzdělávání, výchovy 167

168 a osvěty a realizace projektu na území CHKO (hrané prohlídky městem a webový portál formou propojení společnost a příroda). Realizací projektu došlo k naplnění jeho cíle, tj. rozšíření produktového portfolia města Karlovy Vary a snaha o výraznější diferenciaci návštěvníků ve městě o potenciální zdrojové trhy. Informace o hraných prohlídkách byly dostupné široké veřejnosti (místní tisk, www, výlep plakátů). Průvodce v 10 jazykových mutacích je distribuován návštěvníkům města prostřednictvím infocenter a prezentačních akcí města Karlovy Vary ve spolupráci s partnery. A) Partnerství Principy partnerství v jednotlivých projektech podávaných v rámci ROP SZ jsou jedním ze sledovaných a bodovaných kritérií. Žadatelé spolupracují se svými partnery ve všech fázích realizace projektu (v přípravné, realizační i provozní). Způsoby jejich zapojení jsou rozličné finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejčastěji kombinací více způsobů. Forma partnerství je převážně doložena smlouvou o partnerství. Partnerem v žádném případě však nesmí být dodavatel. Zapojení partnerů v jednotlivých fázích je prověřováno a bodově zvýhodněno na základě hodnotících kritérií uvedených v příloze č. 4 Příručky pro žadatele. Častými partnery žadatelů v prioritní ose 4 bývají spolupracující města a obce, tělovýchovné jednoty, nestátní neziskové organizace, informační centra, knihovny, muzea a také firmy, které už realizovaly projekty s dotací EU. Příklady aktivit partnerů na základě znění smluv o partnerství: Oblast podpory 4.1 Název projektu: Přestavba objektu ZŠ na muzeum, infocentrum a knihovnu, Habartov - Kluč, Národní č. p. 400 Žadatel: město Habartov Partner: o.s. Klub Četnická stanice Habersbirk Příklad aktivit partnera v rámci smlouvy o partnerství: Přípravná fáze příprava studie a projektové dokumentace, poskytnutí informací o plánované činnosti muzea četnictva; provozní fáze propagace, publicita projektu, vytváření programu a akcí muzea. Oblast podpory 4.2 Název projektu: Dostavba lázeňského domu Čajkovskij Žadatel: VESK, s. r. o. Partneři: Atelier LT s. r. o., Čedok a. s., Destination Group, a. s., Golf & Racing Club Karlovy Vary, Imperiál KV a. s., Střední odborná škola obchodu, provozu hotelů a střední odborné učiliště s. r. o. Příklad aktivit partnera v projektu: Spolupráce s Atelier LT s. r. o. při vytváření projektu (přípravná fáze), dohled při výstavbě objektu na zachování architektonického řešení stavby (v realizační fázi), spolupráce v propagaci hotelu (v provozní fázi s ostatními partnery). Oblast podpory 4.3 Název projektu: Zubrnice poznejte život našich předků Žadatel: obec Zubrnice Partneři: Elektrotechnické muzeum Zubrnice, Zubrnická museální železnice, Škola obnovy venkova, o. p. s., "Sdružení pro rozvoj lidové kultury na Ústecku" 168

169 Příklad aktivit partnera v projektu: Předmětem partnerství s Elektrotechnickým muzeem Zubrnice byla spolupráce při přípravě projektu poskytnutím informací o potřebách muzea v oblasti marketingu a propagace, součinnost při realizaci projektu a při jeho propagaci. B) Horizontální témata Naplňování horizontálních cílů v rámci ROP SZ je věnována velká pozornost. Hodnocení přínosů projektů k rovným příležitostem a udržitelnému rozvoji bylo ve všech výzvách uvedeno v hodnotících kritériích, které měl žadatel k dispozici při zpracování projektu, a to v příloze č. 4 Příručky pro žadatele ROP SZ. Projekty předkládané v rámci prioritní osy 4 nesměly mít negativní vliv na udržitelný rozvoj ani na rovné příležitosti. Doporučeny ke schválení byly pouze projekty, které měly minimálně neutrální vliv na horizontální témata. V rámci hodnocení vlivu projektu na udržitelný rozvoj byly bodově zvýhodněny ty projekty, které mají pozitivní vliv na zlepšení stavu ŽP, a žadatelé se zavázali k naplňování alespoň jednoho environmentálního kritéria. Nejvyšší bodové ohodnocení získaly projekty naplňující alespoň 2 kritéria vlivu na udržitelný rozvoj a zároveň byl smysluplně popsán přínos projektu ke zlepšení situace v oblasti ŽP. V souvislosti s hodnocením vlivu projektu na rovné příležitosti byly bodově zvýhodněny ty projekty, které přispěly ke zlepšení situace v oblasti rovných příležitostí, přičemž se zavázaly k naplňování alespoň jednoho kritéria rovných příležitostí. Nejvyšší bodové ohodnocení získaly projekty naplňující alespoň 2 kritéria, přičemž byl smysluplně popsán přínos projektu ke zlepšení situace v oblasti rovných příležitostí Příjemce musí naplnění environmentálních kritérií a kritérií rovných příležitostí prokazovat a udržet po celou dobu udržitelnosti projektu C) Earmarking V rámci prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu nepřispíval žádný projekt k naplnění cílů Lisabonské strategie. Prioritní osa 4 nezahrnuje činnosti, které jsou v rámci earmarkingu sledovány. Jedná se o informační a komunikační technologie, inteligentní dopravní systémy, letiště a podpora čisté městské dopravy, které jsou sledovány v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst a 3 Dostupnost a dopravní obslužnost. D) Vazba na NSRR ROP SZ v rámci prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu svým zaměřením přímo navazuje a naplňuje priority definované v rámci NSRR. Tab. č. 91: Vazba na NSRR Oblast podpory I. Strategický cíl Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor x x Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití xx xx xx potenciálu kulturního bohatství II. Strategický cíl Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti x x IV. Strategický cíl Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů x x x 169

170 Vyvážený rozvoj městských oblastí x x x Rozvoj venkovských oblastí x x x Zdroj: ÚORP Pozn.: x - slabá vazba, xx - silná vazba Cíle prioritní osy 4 ROP SZ přímo navazují na prioritu Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství prvního strategického cíle NSRR. Jedná se o silnou vazbu, neboť přímo souvisí se zaměřením prioritní osy na podporu udržitelného rozvoje stávajících atraktivit cestovního ruchu, tvorbu a nabídku produktů, programů a aktivit regionálního a nadregionálního významu, které budou atraktivní pro domácí i zahraniční turisty. Slabší vazba je pak na prioritu Konkurenceschopný podnikatelský sektor v rámci prvního strategického cíle NSRR, na prioritu Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti v rámci druhého strategického cíle NSRR a na všechny priority v rámci čtvrtého strategického cíle NSRR, neboť v rámci oblastí podpory prioritní osy 4 jsou vytvářeny podmínky pro vznik nových pracovních míst (především v oblastech podpory 4.1 a 4.2) a udržení zaměstnanosti (zejména v oblasti podpory 4.2). V souvislosti s modernizací a revitalizací infrastruktury cestovního ruchu dochází ke zlepšení prostředí v městských i venkovských oblastech (oblasti podpory 4.1 a 4.2). Předložené a následně schválené projekty byly realizovány jak v městských oblastech, kde je určitá absence turistické infrastruktury znemožňující přilákání, případně udržení turistů po delší období (např. projekt Revitalizace přístupů k rekonstruovaným budovám IOP v Terezíně - Parkoviště u Retranchementu 5), tak i ve venkovských oblastech, které sice nabízejí turisticky zajímavé a vyhledávané atraktivity, nicméně nedisponují potřebným infrastrukturním zázemím (např. projekt Česko-bavorský geopark - zpřístupnění dolu Jeroným v Čisté - Vstupní objekt dolu Jeroným ) Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění V prioritní ose 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu byla v letech 2008 a 2009 zaznamenána vysoká chybovost žadatelů. Ta byla dána nekvalitně zpracovanými studiemi proveditelnosti, nekvalitními rozpočty, nekvalitními finančními analýzami, ale také se často žadatelé neseznámili s aktuální dokumentací platnou pro dané kolo výzvy v rámci ROP SZ, neúčastnili se seminářů ani osobních konzultací. Od roku 2010 nebyly v této prioritní ose zaznamenány výraznější problémy. U projektů, které jsou v období udržitelnosti se ÚRR SZ potýká s částečným nenaplňováním monitorovacích indikátorů 52/02/12 Počet nově vytvořených pracovních míst a 63/11/03 Využití kapacity ubytovacích zařízení využití pokojů. Pro předcházení této chyby byl v červnu 2013 vydán externí metodický pokyn s popisem jednotlivých indikátorů a této problematice byla rovněž věnována pozornost na seminářích pro příjemce, pořádaných v letech

171 3.5 Prioritní osa 5 Technická asistence Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP Severozápad Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tab. č. 92: Indikátory prioritní osy 5 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 51/41/00 Počet podpořených projektů Dosažená N/A 19 zaměřených na technickou Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup pomoc Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /05/00 Dosažená N/A 25 Realizace evaluačních Počet IS Výchozí N/A 0 studií a zpráv celkem Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /07/00 Počet vytvořených Dosažená N/A 60 metodických a technickoinformačních materiálů Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 30 Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup 30 07/42/70 Dosažená N/A 54 Počet zapojených partnerů Počet IS Výchozí N/A 0 Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /11/05 Dosažená N/A Počet účastníků školení a Počet IS Výchozí N/A 0 seminářů Výstup Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Celkem 171

172 Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ indikátoru Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Konec program. období Cílová hodnota 48/02/00 Dosažená 0 76,75 76,75 83,25 325,95 325,95 405,55 487,93 556,36 N/A 556,36 Celkové výdaje na realizaci mil. Kč IS Výchozí ,75 76,75 83,25 325,95 325,95 405,55 487,93 N/A 0 projektů technické pomoci Výsledek Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 490,00 490,00 71/19/00 Dosažená N/A 188 Počet proškolených osob Počet IS Výchozí N/A 0 Výsledek Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A /26/01 Dosažená N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A evaluace N/A evaluace Efektivnost čerpání ŘO ROP evaluace finančních prostředků SZ Výchozí N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A Dopad Cílová 1 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A evaluace evaluace Zdroj: MSC2007, stav k , ČSÚ Pozn.: 1 Cíl stanoven na celé programové období. U indikátoru 51/41/00 je hodnota uváděna od stavu P5 Realizace projektu ukončena, u ostatních indikátorů od stavu P45 Projekt v realizaci. Ve výročních zprávách za rok 2007 a 2008 byl z důvodu nutnosti vykázání věcného pokroku tento indikátor počítán již od stavu P45; tato skutečnost je od roku 2009 změněna a historická data byla přepočítána. V roce 2011 ŘO ROP SZ provedl revizi Programového dokumentu ROP SZ, která se týkala i změn v indikátorové soustavě ROP SZ. Tato revize byla ze strany EK schválena v prosinci Úprava cílových hodnot některých indikátorů ROP SZ byla mj. součástí i druhé revize Programového dokumentu ROP SZ, která byla schválena ze strany EK dne ŘO ROP SZ sleduje hodnoty projektových indikátorů prostřednictvím podrobné analýzy agregovaného závazku indikátorů ze strany příjemců. Obecně lze konstatovat, že indikátorová soustava ROP SZ je po schválení revize na konci roku 2013 naplňována v dostatečné míře. Podrobný popis této analýzy je uveden v kapitole Indikátorová soustava. Celkem 71 Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok Podrobnější informace k této revizi jsou uvedeny ve Výroční zprávě ROP SZ za rok

173 3.5.1.B) Kvalitativní analýza V rámci prioritní osy 5 Technická asistence byly vyhlášeny následující výzvy. Tab. č. 93: Přehled vyhlášených výzev v prioritní ose 5 Podávání Podávání projektových projektových Pořadové žádostí datum žádostí Druh číslo zahájení příjmu datum výzvy výzvy projektových ukončení žádostí výzvy Číslo oblasti podpory kolová průběžná 5.1, průběžná 5.1, průběžná 5.1, průběžná 5.1, průběžná 5.1, průběžná 5.1, průběžná 5.1, průběžná 5.1,5.2 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 94: Přehled výsledků výzev za prioritní osu 5 Výzva Počet přijatých projektů Vyřazeno v rámci administrativní kontroly Vyřazeno z důvodu nízkého bodového hodnocení Nedoporučeno k financování + staženo žadatelem Doporučeno k financování Úspěšnost v % 1.(5.1) % 2.(5.1,5.2) % 3.(5.1,5.2) % 9.(5.1,5.2) % 19.(5.1,5.2) % 27.(5.1,5.2) % 40.(5.1,5.2) % 41.(5.1,5.2) % 61.(5.1,5.2) % Celkem % Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k Tab. č. 95: Celkový přehled za prioritní osu 5 (v EUR) Stav projektu Počet projektů Příspěvek EU Předložené projektové žádosti ,16 Vyřazené projektové žádosti ,17 Projektové žádosti stažené žadatelem ,34 Projekty doporučené k financování ,65 Projekty se smlouvou ,02 Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou 0 0,00 Projekty realizované ,02 173

174 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR Pozn.: U předložených, vyřazených, stažených projektových žádostí a projektů doporučených k financování se jedná o částky z projektových žádostí. U projektů se smlouvou se jedná o částky ze smluv/dodatků. Vyřazené projektové žádosti zahrnují stavy N11,N12,N13. Projektové žádosti stažené žadatelem zahrnují stavy N2,N5. Projekty pozastavené/stažené/s ukončenou smlouvou zahrnují stavy N6,N7,N8. Projekty realizované zahrnují stavy P45,P6,P7,P8. Z celkového počtu 23 předložených projektů ve výši téměř 25,4 mil. EUR (příspěvek EU) v rámci prioritní osy 5 Technická asistence byl vyřazen 1 projekt v rámci administrativní kontroly, 2 projekty byly vyřazeny z důvodu nedosažení minimální výše bodového hodnocení, 1 projekt byl stažen žadatelem, k financování bylo doporučeno celkem 19 projektů a u všech z nich byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace. Zrealizováno bylo 19 projektů. Tab. č. 96: Reálný pokrok prioritní osy 5 (příspěvek EU, v EUR) Proplacené Prioritní osa / oblast podpory Projekty kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) projekty příjemcům (vyúčtované prostředky) Počet Prostředky zařazené k certifikaci (včetně vratek) EUR EUR EUR b c d , , , , , ,10 Prioritní osa , , ,39 Zdroj: MSC2007, IS MONIT7+ stav k , použit kurz 27,045 CZK/EUR (u částek ve sloupci d) Prostředky zařazené k certifikaci (včetně záloh) nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci) Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování příspěvek EU od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou (tzv. pozitivní stavy). Celkem bylo v prioritní ose 5 proplaceno téměř 19,5 mil. EUR (příspěvek EU. Předloženo EK a certifikováno bylo téměř 16,8 mil. EUR (příspěvek EU). Podrobnější informace týkající se realizace projektů TA jsou uvedeny v kapitole 4 Technická pomoc. 174

175 Obr. č. 4: Zasedání VRR dne v Ústí nad Labem Zdroj: ŘO ROP SZ Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Jako v ostatních prioritních osách se vyskytly problémy při kontrolách realizace zadávacích/výběrových řízení (nebyly dodrženy postupy dané zákonem nebo interní směrnicí o zadávání veřejných zakázek). V rámci přijatých opatření k odstranění či předcházení zjištěním byla upravena směrnice o zadávání veřejných zakázek, kde byly nastaveny vnitřní kontrolní mechanismy, aby bylo předcházeno budoucím pochybením (např. předběžná kontrola dokumentace v různých fázích zadávacího/výběrového řízení). 175

176 4. TECHNICKÁ POMOC 4.1 Obecné informace Poskytování technické pomoci (dále také jako technická asistence nebo TA ) je zakotveno v Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1260/1999, článku 46, podle kterého může ČR financovat v rámci operačních programů činnosti v oblasti přípravy, monitorování, hodnocení, informování a kontroly implementace operačních programů a rovněž činnosti zaměřené na zajištění administrativní a absorpční kapacity pro efektivní čerpání pomoci ze strukturálních fondů EU. Cílem technické asistence je zajistit řádné, plynulé, efektivní a účinné řízení, implementaci, kontrolu, monitoring a evaluaci programu. Oblast technické asistence souvisí s potřebou realizovat vhodné aktivity a posilovat nástroje umožňující tuto realizaci ve vztahu ke zvyšování účinnosti a efektivnosti ROP SZ, jakožto jednoho z programů spolufinancovaného ze strukturálních fondů EU. Aktivity technické asistence jsou v rámci ROP SZ zastřešovány prioritní osou 5 Technická asistence a realizovány jsou prostřednictvím dvou oblastí podpory, které zahrnují zejména podporu řídících a implementačních struktur ŘO ROP SZ a podporu rozvoje absorpční kapacity, informovanosti a publicity. Popis prioritní osy, oblastí podpory, cílů a zaměření je uveden ve schváleném programovém dokumentu ROP SZ a jeho prováděcím dokumentu. Při provádění jednotlivých oblastí podpory postupuje ŘO ROP SZ v souladu s Operačním manuálem ROP SZ. Procentní podíl částky, která je vyčleněna z celkové alokace ROP SZ na prioritní osu 5 Technická asistence, tj. na zabezpečení aktivit technické asistence, je 2,64 %, což je v souladu s limitem stanoveným v článku 46 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Tento podíl představuje částku EUR (celkové způsobilé výdaje). Z finančních prostředků technické asistence bylo vynaloženo cca 6,92 % na pořízení a instalaci počítačových systémů, informačních technologií k řízení a monitorování OP. Řídící orgán zaměstnával k ,05 zaměstnanců placených z TA. 4.2 Realizace projektů TA Plán čerpání technické asistence pro ROP SZ pro období (dále i Plán TA ) sloužil jako základní rámcový výhled čerpání a jako podklad pro přípravu ročních plánů čerpání technické asistence. Roční Plán TA byl zpracován za účelem plánování průběžného a efektivního čerpání prostředků technické asistence tak, aby byla zajištěna řádná podpora řízení a implementace ROP SZ v souladu s naplňováním jeho cílů. Na přípravě podkladů pro konkrétní roční projekty TA, s datem zahájení fyzické realizace projektu od 1. ledna, se podílely všechny odbory ÚRR SZ, a to prostřednictvím předkládaných projektových záměrů. Rozpočet jednotlivých projektů sloužil jako podklad pro vypracování plánu čerpání finančních prostředků alokovaných na prioritní osu 5, a to zejména v případě ročních plánů čerpání, které obsahují konkrétní finanční výhled pro daný rok. Všechny projekty TA byly financovány formou ex-ante plateb. V roce 2008 byly realizovány první projekty TA, které byly předloženy v rámci 1. výzvy k předkládání projektů TA pro oblast podpory 5.1 vyhlášené jako kontinuální dne s termínem ukončení příjmu žádostí V rámci této výzvy byly předloženy celkem čtyři projekty TA. Realizace technické asistence 176

177 v roce 2008 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 8/15/2007. Zpracování projektových žádostí v Benefit7 a koordinaci celého procesu přípravy plánu čerpání TA a projektů TA zabezpečoval Odbor technické asistence a publicity. Realizace technické asistence v roce 2009 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 9/22/2008. V roce v rámci Výzvy č. 3 ROP SZ byly předloženy celkem 2 projekty (5.1 1 projekt, projekt). Oba předložené projekty byly schváleny. Zpracování projektových žádostí v Benefit7 a koordinaci celého procesu přípravy plánu čerpání TA a projektů technické asistence zabezpečoval Odbor technické asistence a publicity. Realizace technické asistence v roce 2010 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok. Tento plán byl schválen VRR dne jako usnesení č. 3/33/2009 a specifikoval rozsah čerpání finančních prostředků a realizovaných aktivit v roce Na základě Plánu čerpání TA 2010 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Odbor vnitřních činností, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2011 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán TA byl schválen VRR dne usnesením č. 4/44/2010. Na základě Plánu čerpání TA 2011 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Odbor vnitřních činností, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2012 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 13/54/2011. Na základě Plánu čerpání TA 2012 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Odbor vnitřních činností, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2013 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán TA byl schválen VRR dne usnesením č. 18/63/2012. Na základě Plánu čerpání TA 2013 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Ekonomický odbor, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2014 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 8/77/2013. Na základě Plánu čerpání TA 2014 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Oba předložené projekty byly schváleny. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Ekonomický odbor, oddělení technické asistence. 177

178 Tab. č. 97: Vyčerpané finanční prostředky na prioritní osu 5 Technická asistence (CZK) v letech Oblast podpory 5.1 Oblast podpory 5.2 Celkem , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,90 Celkem , , ,61 Pozn.: Jedná se o celkové způsobilé výdaje Zdroj: Tab. č. 98: Přehled předložených projektů TA v CZK Reg. číslo projektu Oblast podpory 5.1 CZ.1.09/5.1.00/ Celkové Název projektu způsobilé výdaje projektu Podpora implementace ROP SZ Monitoring a evaluace v roce 2008 Příspěvek Společenství (85 %) Národní veřejné zdroje (15 %) , , ,00 CZ.1.09/5.1.00/ Rozvoj lidských zdrojů ÚRR v roce , , ,00 CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti odborných útvarů Úřadu , , ,00 Regionální rady CZ.1.09/5.1.00/ Úřad , , ,00 Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita v roce , , ,00 Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP SZ CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti úřadu Regionální rady , , ,00 Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita v roce , , ,00 Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP SZ CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti Úřadu Regionální rady , , ,00 Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita v roce , , ,00 Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP SZ CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti Úřadu Regionální rady , , ,00 Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita v roce , , ,00 Oblast podpory 5.1 Podpora implementace ROP SZ CZ.1.09/5.1.00/ Zajištění činnosti Úřadu Regionální rady , , ,00 Oblast podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity 178

179 CZ.1.09/5.2.00/ Oblast podpory 5.1 CZ.1.09/5.1.00/ Oblast podpory 5.2 CZ.1.09/5.2.00/ Oblast podpory 5.1 CZ.1.09/5.1.00/ Oblast podpory 5.2 CZ.1.09/5.2.00/ Oblast podpory 5.1 CZ.1.09/5.1.00/ Oblast podpory 5.2 CZ.1.09/5.2.00/ Zdroj: ŘO ROP SZ Publicita a absorpční , , ,00 kapacita v roce 2012 Podpora implementace ROP SZ Zajištění činnosti Úřadu , , ,00 Regionální rady 2013 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Publicita a absorpční , , ,00 kapacita v roce 2013 Podpora implementace ROP SZ Zajištění činnosti Úřadu , , ,00 Regionální rady 2014 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Publicita a absorpční , , ,00 kapacita v roce 2014 Podpora implementace ROP SZ Zajištění činnosti Úřadu , , ,00 Regionální rady 2015 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity Publicita a absorpční , , ,00 kapacita v roce 2015 Plán čerpání technické asistence pro ROP SZ pro období (dále i Plán TA ) sloužil jako základní rámcový výhled čerpání a jako podklad pro přípravu ročních plánů čerpání technické asistence. Roční Plán TA byl zpracován za účelem plánování průběžného a efektivního čerpání prostředků technické asistence tak, aby byla zajištěna řádná podpora řízení a implementace ROP SZ v souladu s naplňováním jeho cílů. Na přípravě podkladů pro konkrétní roční projekty TA, s datem zahájení fyzické realizace projektu od 1. ledna, se podílely všechny odbory ÚRR SZ, a to prostřednictvím předkládaných projektových záměrů. Rozpočet jednotlivých projektů sloužil jako podklad pro vypracování plánu čerpání finančních prostředků alokovaných na prioritní osu 5, a to zejména v případě ročních plánů čerpání, které obsahují konkrétní finanční výhled pro daný rok. Všechny projekty TA byly financovány formou ex-ante plateb. V roce 2008 byly realizovány první projekty TA, které byly předloženy v rámci 1. výzvy k předkládání projektů TA pro oblast podpory 5.1 vyhlášené jako kontinuální dne s termínem ukončení příjmu žádostí V rámci této výzvy byly předloženy celkem čtyři projekty TA. Realizace technické asistence v roce 2008 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 8/15/2007. Zpracování projektových žádostí v Benefit7 a koordinaci celého procesu přípravy plánu čerpání TA a projektů TA zabezpečoval Odbor technické asistence a publicity. Realizace technické asistence v roce 2009 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 9/22/2008. V roce v rámci Výzvy č. 3 ROP SZ byly předloženy celkem 2 projekty (5.1 1 projekt, projekt). Oba předložené projekty byly schváleny. Zpracování projektových žádostí v Benefit7 a koordinaci celého procesu přípravy plánu čerpání TA a projektů technické asistence zabezpečoval Odbor technické asistence a publicity. Realizace technické asistence v roce 2010 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok. Tento plán byl schválen VRR dne jako usnesení č. 3/33/2009 a specifikoval rozsah čerpání finančních prostředků a realizovaných aktivit v roce Na základě Plánu čerpání TA 2010 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a 179

180 koordinaci celého procesu zabezpečoval Odbor vnitřních činností, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2011 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán TA byl schválen VRR dne usnesením č. 4/44/2010. Na základě Plánu čerpání TA 2011 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Odbor vnitřních činností, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2012 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 13/54/2011. Na základě Plánu čerpání TA 2012 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Odbor vnitřních činností, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2013 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán TA byl schválen VRR dne usnesením č. 18/63/2012. Na základě Plánu čerpání TA 2013 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Ekonomický odbor, oddělení technické asistence. Realizace technické asistence v roce 2014 vycházela z Plánu čerpání technické asistence ROP SZ pro rok Tento plán byl schválen VRR dne usnesením č. 8/77/2013. Na základě Plánu čerpání TA 2014 předložila RR SZ ke schválení 2 projekty technické asistence. Oba předložené projekty byly schváleny. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Ekonomický odbor, oddělení technické asistence. Poslední dva projekty TA v programovém období byly zpracovány na rok Na základě těchto podkladů předložila RR SZ dva projekty TA určené k realizaci v roce 2015, které byly VRR usnesením č. 17/91/2014 ze dne doporučeny k financování. Zpracování projektových žádostí a koordinaci celého procesu zabezpečoval Ekonomický odbor, oddělení technické asistence Partikulární přehled písemných výstupů za roky : nerelevantní 2008: Příkaz ředitele k jmenování škodní komise Příkaz ředitele k jmenování likvidační komise Příkaz ředitele k archivaci dokumentace k veřejným zakázkám Řád R-1/2008 Spisový a skartační řád úřadu Regionální rady 180

181 Řád R-2/2008 pracovní řád Řád R-3/2008 Spisový a skartační řád úřadu Regionální rady Směrnice S-1/2008 ředitele Úřadu Regionální rady o etickém chování zaměstnanců Směrnice S-2/2008 ředitele úřadu Regionální rady o zadávání veřejných zakázek Směrnice S-3/2008 ředitele Úřadu o přijímání, evidování a vyřizování stížností Směrnice S-4/2008 ředitele úřadu Regionální rady o používání informačních a komunikačních technologií Směrnice S-5/2008 o fondu zaměstnavatele Směrnice S-6/2008 o pracovních cestách Směrnice S-7/2008 o odměňování Směrnice S-8/2008 o poskytování informací Směrnice S-9/2008 o škodách Příručku pro řešení nesrovnalostí Příručku pro hodnotitele Externí metodický pokyn - Pro používání metodického pro publicitu schváleného dne Externí metodický pokyn - Smlouva o poskytnutí dotace Externí metodický pokyn - Předkládání monitorovacího hlášení v rámci 1., 2., 3., 4., a 5. výzvy 2009: Příkaz ředitele k jmenování Správce vozového parku a jeho zástupce Příkaz ředitele O aktualizaci řídících aktů Směrnice S-1/2009 o zásadách tvorby interních dokumentů Směrnice S-2/2009 o pravidlech pro používání úředních razítek Směrnice S-4/2009 o používání služebních vozidel Metodika změn projektů příloha č. 11 Příručky pro příjemce Pravidla pro projekty předfinancované ze SFDI - příloha č. 14 Příručky pro žadatele Příručka pro vytváření monitorovaích zpráv, hlášení a žádosti o platbu v aplikaci BENEFIT7 příloha č. 14 Příručky pro příjemce Nejčastější pochybení zadavatelů při realizaci veřejných zakázek informace uveřejněna na webových stránkách Externí metodický pokyn - Formuláře pro předkládání monitorovacího hlášení a monitorovací zprávy v rámci 1., 2., 4. a 5. výzvy Externí metodický pokyn - Doklad o prokázání vlastnických vztahů Externí metodický pokyn - K novele zákona o DPH pro projekty 1., 2., 3., 4. a 5. výzvy Externí metodický pokyn - Soupiska účetních dokladů Externí metodický pokyn - Pronájem/výpůjčka majetku pořízeného z dotace po dobu udržitelnosti projektu Externí metodický pokyn - Zkušební provoz u projektů 1. a 2. výzvy Externí metodický pokyn - Pro používání metodického pokynu pro publicitu schváleného dne Interní metodický pokyn - Změny v projektech Interní metodický pokyn - Protokol o ukončení etapy pro projekty 1., 2., 3., 4. a 5. výzvy Interní metodický pokyn - Úvěrový účet Interní metodický pokyn - Informační povinnost příjemce ve vztahu k veřejným zakázkám Interní metodický pokyn - Aktualizovaný rozpočet projektu 181

182 2010: Analýza ROP SZ pro provedení případných změn Evaluace IPRM ROP SZ Externí metodický pokyn č. 21 Limity veřejných zakázek Externí metodický pokyn č. 22 Sleva na pojistném Externí metodický pokyn č. 23 Změny v projektech Externí metodický pokyn č. 24 Změna způsobu proplácení projektů Externí metodický pokyn č. 25 Způsobilost projektů na řízení IPRM Externí metodický pokyn č. 26 Zástava majetku pořízeného z dotace Externí metodický pokyn č. 27 Metodika změn projektů Externí metodický pokyn č. 28 Změny v IPRM a doplnění indikátorů IPRM Externí metodický pokyn č. 29 Příjmy mimo článek 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Poznámka k ext. metodickému pokynu č. 29 Externí metodický pokyn č. 30 VZMR III. kategorie Externí metodický pokyn č. 31 Vyplnění soupisky účetních dokladů Externí metodický pokyn č. 32 Pojištění majetku Externí metodický pokyn č. 33 Změna platnosti Příručky k IS Benefit7, Soupisky účetních dokladů a Pokynu k vyplnění soupisky účetních dokladů Externí metodický pokyn č. 34 Povinná publicita v zadávacím/výběrovém řízení Externí metodický pokyn č. 35 Pronájem / výpůjčka majetku pořízeného z dotace po dobu realizace a udržitelnosti Externí metodický pokyn č. 36 Lhůta pro předkládaní Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu a povinné přílohy MH a MZ Externí metodický pokyn č. 37 Přechod projektů z věcných etap na časové Externí metodický pokyn č. 38 Změna lhůty pro předkládání Monitorovacích hlášení a zpráv Externí metodický pokyn č. 39 Formuláře vybraných příloh Příručky pro příjemce Externí metodický pokyn č. 40 Změna lhůty pro předkládání Monitorovacích zpráv Externí metodický pokyn č. 41 Definice pojmu zadavatele Externí metodický pokyn č. 42 Udržitelnost projektů z oblasti podpory 2.1 a 4.3 ROP NUTS2 Severozápad Interní metodický pokyn č. 18 Přesun mezi investičními a neinvestičními položkami rozpočtu Interní metodický pokyn č. 19 Změny v IPRM a doplnění indikátorů IPRM Interní metodický pokyn č. 20 Upřesnění pojmů a způsobilosti výdajů v oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu Interní metodický pokyn č. 21 Údaje ke kontrolám dle čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 Interní metodický pokyn č. 22 Příjmy mimo čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/1006 v projektech technické asistence Interní metodický pokyn č. 23 Lhůta pro předložení Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu a povinné přílohy MH a MZ Interní metodický pokyn č. 24 Udržitelnost pracovních míst Jak na publicitu aneb čeho se vyvarovat Newsletter Aeroplán Podpořené projekty

183 Příručka pro příjemce (aktualizace) Příručka pro žadatele (aktualizace) Roční evaluační plán ROP SZ na rok 2011 Řád R-1/2010 organizační řád Řád R-2/2010 spisový a skartační řád Směrnice ředitele úřadu S-1/2010 o časovém rozlišení Směrnice ředitele úřadu S-2/2010 o oceňování a evidenci majetku a zásob Směrnice ředitele úřadu S-3/2010 o vedení pokladny Směrnice ředitele úřadu S-4/2010 o fondu zaměstnavatele Územně zaměřená evaluace Výroční zpráva za rok 2009 Zpravodaj k výroční konferenci Zveme Vás...aneb s čím Regionální operační program Severozápad pomohl 2010: Analýza ROP SZ pro provedení případných změn Evaluace IPRM ROP SZ Externí metodický pokyn č. 21 Limity veřejných zakázek Externí metodický pokyn č. 22 Sleva na pojistném Externí metodický pokyn č. 23 Změny v projektech Externí metodický pokyn č. 24 Změna způsobu proplácení projektů Externí metodický pokyn č. 25 Způsobilost projektů na řízení IPRM Externí metodický pokyn č. 26 Zástava majetku pořízeného z dotace Externí metodický pokyn č. 27 Metodika změn projektů Externí metodický pokyn č. 28 Změny v IPRM a doplnění indikátorů IPRM Externí metodický pokyn č. 29 Příjmy mimo článek 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Poznámka k ext. metodickému pokynu č. 29 Externí metodický pokyn č. 30 VZMR III. kategorie Externí metodický pokyn č. 31 Vyplnění soupisky účetních dokladů Externí metodický pokyn č. 32 Pojištění majetku Externí metodický pokyn č. 33 Změna platnosti Příručky k IS Benefit7, Soupisky účetních dokladů a Pokynu k vyplnění soupisky účetních dokladů Externí metodický pokyn č. 34 Povinná publicita v zadávacím/výběrovém řízení Externí metodický pokyn č. 35 Pronájem / výpůjčka majetku pořízeného z dotace po dobu realizace a udržitelnosti Externí metodický pokyn č. 36 Lhůta pro předkládaní Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu a povinné přílohy MH a MZ Externí metodický pokyn č. 37 Přechod projektů z věcných etap na časové Externí metodický pokyn č. 38 Změna lhůty pro předkládání Monitorovacích hlášení a zpráv Externí metodický pokyn č. 39 Formuláře vybraných příloh Příručky pro příjemce Externí metodický pokyn č. 40 Změna lhůty pro předkládání Monitorovacích zpráv Externí metodický pokyn č. 41 Definice pojmu zadavatele Externí metodický pokyn č. 42 Udržitelnost projektů z oblasti podpory 2.1 a 4.3 ROP NUTS2 Severozápad Interní metodický pokyn č. 18 Přesun mezi investičními a neinvestičními položkami rozpočtu 183

184 Interní metodický pokyn č. 19 Změny v IPRM a doplnění indikátorů IPRM Interní metodický pokyn č. 20 Upřesnění pojmů a způsobilosti výdajů v oblasti podpory 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu Interní metodický pokyn č. 21 Údaje ke kontrolám dle čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 Interní metodický pokyn č. 22 Příjmy mimo čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/1006 v projektech technické asistence Interní metodický pokyn č. 23 Lhůta pro předložení Monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu a povinné přílohy MH a MZ Interní metodický pokyn č. 24 Udržitelnost pracovních míst Jak na publicitu aneb čeho se vyvarovat Newsletter Aeroplán Podpořené projekty Příručka pro příjemce (aktualizace) Příručka pro žadatele (aktualizace) Roční evaluační plán ROP SZ na rok 2011 Řád R-1/2010 organizační řád Řád R-2/2010 spisový a skartační řád Směrnice ředitele úřadu S-1/2010 o časovém rozlišení Směrnice ředitele úřadu S-2/2010 o oceňování a evidenci majetku a zásob Směrnice ředitele úřadu S-3/2010 o vedení pokladny Směrnice ředitele úřadu S-4/2010 o fondu zaměstnavatele Územně zaměřená evaluace Výroční zpráva za rok 2009 Zpravodaj k výroční konferenci Zveme Vás...aneb s čím Regionální operační program Severozápad pomohl 2011: Evaluace absorpční kapacity pro evaluace Evaluace procesu nesrovnalostí Externí metodický pokyn č Pronájem/výpůjčka majetku pořízeného z dotace po dobu realizace a udržitelnosti projektu Externí metodický pokyn č Formuláře vybraných příloh příručky pro příjemce Externí metodický pokyn č Pojištění majetku Externí metodický pokyn č Přeúčtování výdajů mezi bankovními účty Externí metodický pokyn č Kontrola veřejných zakázek plně hrazených z kategorie nezpůsobilých výdajů Externí metodický pokyn č Úprava pokynů pro zadávání zakázek Informační materiál - Podpořené projekty Informační materiál - Proměny regionu ROP SZ Informační materiál - Zveme Vás Informační materiál k výroční konferenci ROP SZ Interní metodický pokyn č Metodické listy k indikátorům Interní metodický pokyn č Úprava postupů v souvislosti s plněním indikátorů Interní metodický pokyn č Upřesnění způsobilých výdajů u projektů s veřejnou podporou Komunikační plán ROP SZ 2012 Metodický/technicko informační materiál - Databáze cen 184

185 Metodický/technicko informační materiál - Index konkurenceschopnosti regionů - metodika výpočtu Metodický/technicko informační materiál - Příprava nového programového období Metodický/technicko informační materiál - Revize ROP SZ Newsletter AeROPlán (5 čísel) Plán čerpání technické asistence ROP SZ na rok 2012 Příručka pro příjemce (aktualizace) Příručka pro žadatele (aktualizace) Roční evaluační plán ROP SZ na rok 2012 Roční zhodnocení ROP SZ za rok 2010 Řád R-1/ organizační řád Směrnice S-1/ o ICT Směrnice S-2/ o etickém chování zaměstnanců Směrnice S-3/ o používání služebních vozidel Směrnice S-4/ o používání služebních telefonů Směrnice S-5/ o přijímání, evidování a vyřizování stížností Směrnice S-6/ o tvorbě a čerpání rozpočtu Směrnice S-7/ o nakládání s nepotřebným a nepoužitelným majetkem Směrnice S-8/ o vedení pokladny Směrnice S-9/ o pracovních cestách Směrnice S-10/ o poskytování informací Směrnice S-11/ o škodách Směrnice S-12/ zásady tvorby interních dokumentů Směrnice S-13/ pravidla pro používání úředních razítek Směrnice S-14/ o zajištěné BOZP Směrnice S-15/ o finanční kontrole Směrnice S-16/ o oběhu účetních dokladů Směrnice S-17/ o používání debetní karty Směrnice S-18/ o vzdělávání Vyhodnocení komunikačního plánu ROP SZ za rok 2010 Výroční zpráva ROP SZ za rok 2010 Zaměstnanecký časopis (8 čísel) 2012: Evaluace procesu kontroly veřejných zakázek Evaluace: Zhodnocení přínosů projektů ROP SZ Externí metodický pokyn č. 49 Limity veřejných zakázek Externí metodický pokyn č. 50 Přenesení daňové povinnosti a změna sazby DPH Externí metodický pokyn č. 51 Pokyny pro zadávání zakázek Externí metodický pokyn č. 52 Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ Externí metodický pokyn č Úprava smlouvy o poskytnutí dotace v souvislosti s aplikací snížených odvodů Externí metodický pokyn č. 54 Porušení rozpočtové kázně Externí metodický pokyn č. 55 Přepočtený stav zaměstnanců Interní metodický pokyn č. 28 Interní databáze cen Interní metodický pokyn č. 29 Nové kontrolní listy 185

186 Interní metodický pokyn č. 30 Příjmy mimo čl.55 Nařízení rady (ES) č. 1083/2006 v projektech Technické asistence Metodické listy k indikátorům ROP SZ č. 3 Metodické listy k indikátorům ROP SZ č. 4 Metodické listy k indikátorům ROP SZ č. 5 Newsletter AeROPlán (2 čísla) Plán čerpání technické asistence ROP SZ na rok 2013 Příručka pro příjemce (aktualizace) Příručka pro žadatele (aktualizace) Roční evaluační plán ROP SZ na rok 2013 Vyhodnocení komunikačního plánu ROP SZ za rok 2011 Výroční zpráva ROP SZ za rok : Externí metodický pokyn č. 56 Pronájem /výpůjčka majetku pořízeného z dotace po dobu realizace a udržitelnosti projektu Externí metodický pokyn č. 57- Změna sazby DPH Externí metodický pokyn č. 58 Porušení rozpočtové kázně Externí metodický pokyn č. 59 Udržitelnost projektu Externí metodický pokyn č. 60 Metodické listy k indikátorům Externí metodický pokyn č. 61 Navrácení dokumentace Externí metodický pokyn č. 62 Aktuální přílohy PPŽ a PPP Externí metodický pokyn č. 63 Pokyny pro zadávání zakázek Operační manuál ROP SZ 2.27 Operační manuál ROP SZ 2.28 Operační manuál ROP SZ 2.29 Operační manuál ROP SZ 2.30 Operační manuál ROP SZ 2.31 Operační manuál ROP SZ 2.32 Operační manuál ROP SZ 2.33 Prováděcí dokument ROP SZ 26.0 Prováděcí dokument ROP SZ 27.0 Prováděcí dokument ROP SZ 28.0 Prováděcí dokument ROP SZ 29.0 Interní metodický pokyn č. 31 Úprava harmonogramu udržitelnosti projektu Interní metodický pokyn č. 32 Nakládání s majetkem pořízeným z prostředků PO 5 Technická asistence Interní metodický pokyn č. 33 Úprava udržitelnosti projektu Interní metodický pokyn č. 34 Kontroly zahájené po

187 Newsletter AeROPlán (1 číslo) Plán čerpání technické asistence ROP SZ na rok 2014 Příručka pro hodnotitele -6 Příručka pro hodnotitele -7 Vyhodnocení komunikačního plánu ROP SZ za rok 2012 Výroční zpráva ROP SZ za rok 2012 Vyhodnocení evaluačního plánu ROP SZ na rok 2012 Roční evaluační plán ROP SZ na rok 2014 Analýza absorpční kapacity ROP SZ Aktualizace analýzy absorpční kapacity ROP SZ 2014: Externí metodický pokyn č. 52 Metodika pro výpočet finanční mezery u projektů vytvářejících příjem ROP SZ (verze 2) Externí metodický pokyn č. 58 Porušení rozpočtové kázně (verze 3) Externí metodický pokyn č. 60 Metodické listy k indikátorům (verze 2) Externí metodický pokyn č. 63 Pokyny pro zadávání zakázek (verze 2) Externí metodický pokyn č. 64 Aktuální verze Příručky pro příjemce Externí metodický pokyn č. 65 Metodika změn projektů Externí metodický pokyn č. 66 Pokyny pro stanovení finančních oprav při porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek Externí metodický pokyn č. 67 Porušení rozpočtové kázně Externí metodický pokyn č. 68 Pokyny pro zadávání zakázek Operační manuál ROP SZ 2.34 Operační manuál ROP SZ 2.35 Operační manuál ROP SZ 2.36 Operační manuál ROP SZ 2.37 Operační manuál ROP SZ 2.38 Operační manuál ROP SZ 2.39 Operační manuál ROP SZ 2.40 Operační manuál ROP SZ 2.41 Prováděcí dokument ROP SZ 30.0 Prováděcí dokument ROP SZ 31.0 Prováděcí dokument ROP SZ 32.0 Interní metodický pokyn č. 35 Režim závěrečných výzev Interní metodický pokyn č. 35 Režim závěrečných výzev (verze 2) Strategie pro dočerpání prostředků ROP SZ Vyhodnocení Strategie pro dočerpání prostředků ROP SZ Evaluace Analýza absorpční kapacity Evaluace Procesu kontroly shrnuti Evaluace Analýza firemní kultury Plán čerpání technické asistence ROP SZ na rok 2015 Vyhodnocení komunikačního plánu ROP SZ za rok 2013 Výroční zpráva ROP SZ za rok

188 Vyhodnocení evaluačního plánu ROP SZ na rok 2013 Roční evaluační plán ROP SZ na rok : Evaluace Evaluace komunikačních aktivit Vyhodnocení komunikačního plánu ROP SZ za rok 2014 Výroční zpráva ROP SZ za rok 2014 Zpráva o realizaci technické asistence v roce 2014 Příkaz ředitelky o komunikaci zaměstnanců Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad s médii Dodatek č. 1 Příkazu ředitelky č. 1/2015 o komunikaci zaměstnanců Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad s médii Příkaz ředitelky o poskytování stravovacích poukázek Příkaz ředitelky k aktualizaci řídících aktů Příkaz ředitelky k aktualizaci řídících aktů Příkaz ředitelky ke změně základní pracovní doby Příkaz ředitelky k aktualizaci řídících aktů Příkaz ředitelky o platových výdajích za prosinec 2015 Řád R-1/2015 Spisový řád Směrnice -1/2015 o fondu zaměstnavatele Strategie pro dočerpání prostředků ROP SZ Modifikace kontrolního systému Příručka kontrolora Revize ROP SZ Příručka pro uzavírání ROP SZ 4.3 Analýza v oblasti zajištění administrativní kapacity Personální zajištění Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad byla jednou z klíčových činností vedení úřadu a odboru Kanceláře ředitele, do kterého organizačně spadá personalistka. V roce 2007 po spuštění Regionálního operačního programu probíhala stabilizace personálního obsazení a byla z kvantitativního i kvalitativního pohledu prověřena provedením analýzy lidských zdrojů poprvé k Výchozím materiálem pro analýzu byly tzv. megaprocesy (výčet všech prováděných činností), jejich hodnocení provedli vedoucí pracovníci jednotlivých odborů úřadu. V následujících letech byla tato analýza opakována v půlročních intervalech. Pravidelná aktualizace potřeb pracovních sil vycházela z modelu kapacitního zabezpečení implementační struktury operačních programů a metodika byla koncipována jako posouzení současného stavu rozpracování nebo vykonávání činností vzhledem k cílovému stavu a zároveň zhodnocením kompetencí pracovníků, kteří činnost vykonávali. Na základě těchto pravidelných analýz byly stanovovány problémové oblasti a ŘO ROP SZ přijímal opatření vedoucí k jejich zmírnění, případně úplné eliminaci. Uvedená analýza byla základem pro stanovení: Personálních kapacit Úřadu Regionální rady v dlouhém období 188

189 Kompetencí a jejich získávání, eventuálně prohlubování (vzdělávání) Odstranění eventuálně zjištěných možných rizik Získání podkladů pro nastavení personálního systému úřadu Jednou ze stěžejních problémových oblastí byla fluktuace zaměstnanců Regionální rady (viz kap. 2.3). Pro celkovou stabilizaci stavu zaměstnanců především na odborných pozicích byly mimo jiné zaměstnancům od roku 2008 poskytovány zaměstnanecké benefity: Týden dovolené navíc nad standardní výši Pružná pracovní doba Příspěvek na stravování Systém osobního rozvoje (vzdělávání) v oblastech manažerských a osobnostních dovedností, odborných znalostí a IT dovedností, následně i v oblasti jazykových dovedností (anglický jazyk) Neméně podstatným nástrojem pro zvýšení motivace kvalifikovaných pracovníků byl systém odměňování. Od roku 2008 byl systém odměňování založen na pravidelném čtvrtletním hodnocení kompetencí a dovedností pracovníků úřadu s návazností na výši motivačních odměn. Součástí odměňování byly také cílové odměny, které stanovoval ředitel (ředitelka) úřadu, a byly přidělovány za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu. V návaznosti na zmíněné čtvrtletní hodnocení byly sestavovány individuální plány osobního rozvoje všech zaměstnanců. Na základě výstupů z těchto plánů rozvoje začala od listopadu 2008 realizace modulu Vzdělávání manažerského a osobního rozvoje pro pracovníky úřadu. Velký důraz byl kladen na odborné vzdělávání, horizontální komunikaci v organizační struktuře, byla spuštěna výuka anglického jazyka a bylo realizováno evaluační vzdělávání. V roce 2010 bylo zahájeno vzdělávání, jehož realizace je uskutečňována prostřednictvím OPTP. Ve druhém pololetí roku 2010 začal úřad vydávat v tištěné podobě interní časopis s názvem Team, který informoval zaměstnance o novinkách a změnách v úřadu, o personálních záležitostech apod. Všechny uvedené činnosti měly přesně definované cíle, a to regulaci zmíněné fluktuace, která se za první roky existence úřadu pohybovala na minimálních hodnotách (viz kap. 2.3), motivaci zaměstnanců, jejich kvalitní osobní rozvoj a prohlubování a zdokonalování dovedností a vědomostí, udržení kvalitní firemní kultury a posilování rolí jednotlivých manažerů. V průběhu let realizoval ŘO ROP SZ výběrová řízení s cílem zajistit dostatečné administrativní kapacity pro implementaci programu. Přehled těchto výběrových řízení je uveden v tabulce č. 99 Přehled výběrových řízení RR SZ v letech Tab. č. 99: Přehled výběrových řízení RR SZ v letech Rok Počet výběrových řízení Počet vybraných uchazečů Celkem Zdroj: KŘ, stav k

190 V roce 2011 zahájil Úřad Regionální rady program Kariéra, který umožňoval využívání tzv. knowledge managementu, tedy předávání informací uvnitř organizační struktury. Zaměstnanci zapojení do tohoto programu, tzv. senior specialisté, pracovali na úřadě minimálně 2 roky, dlouhodobě vykazovali pozitivní hodnocení jejich nadřízenými, kolegy i případnými podřízenými a byli odborníky minimálně v jedné odborné klíčové kompetenci. Tito specialisté prováděli interní lektorskou činnosti či mentoring vybraných pracovníků úřadu. Z důvodu pozastavení činností ŘO ROP SZ byl program Kariéra v únoru 2013 upraven, realizována byla pouze část týkající se mentoringu. Po obnovení činností ŘO bylo nutné zvýšit počet systemizovaných míst v souvislosti s vyhlašováním nových výzev pro předkládání projektů od září Tato změna byla navržena na základě provedené analýzy lidských zdrojů. S přihlédnutím k objemu agendy, kterou bylo nutné po vyhlášení výzev pokrýt, potvrdily výstupy analýzy neodpovídající počet pracovníků na stěžejních odděleních (oddělení administrace projektů, oddělení realizace a kontroly projektů a oddělení metodického řízení). Rok 2014 byl pro zaměstnance Regionální rady velmi personálně nejistý a to především v souvislosti s řešením začlenění regionálních rad do implementační struktury nového programového období Dne zvýšil VRR počet systemizovaných míst ze 79 na 94 s platností od Důvodem bylo očekávané zapojení ŘO do přípravy programového období a souběhu těchto dvou období. Pro zajištění fungující organizační struktury, stabilizaci kvalitních zaměstnanců a pro zlepšení firemního klima byla provedena analýza firemní kultury (odkaz na evaluační aktivitu). Ta identifikovala silné a slabé stránky ÚRR SZ, jejichž odstranění, případně udržení u silných stránek, bylo úkolem managementu organizace. V první řadě vytvořili vedoucí pracovníci strategii úřadu a nastavili strategické cíle. Druhým krokem bylo vytvoření personální strategie s cílem nastavit střednědobé cíle v oblasti personálního a organizačního rozvoje a stanovit jednotlivé kroky a nástroje k jejich naplnění. Personální cíle navazovaly na celkovou strategii úřadu. V srpnu 2014 byla obnovena distribuce firemního časopisu Team. Součástí Personální strategie bylo také zavedení interního vzdělávání (v roce 2015). ŘO tak zareagoval na blížící se konec (březen 2015) vzdělávacího programu realizovaného Operačním programem Technická pomoc Vedoucími zaměstnanci byl schválen seznam interních školitelů, kteří splňovali podmínky pro zařazení do tohoto programu a odborné znalosti získané u externích dodavatelů předávali prostřednictvím interních vzdělávacích akcí svým kolegům. Pouze za cenu osobních nákladů tak byly zajištěny podmínky pro stabilizaci a motivaci zaměstnanců RR v návaznosti na jejich odborný růst a zvyšování znalostí a dovedností. Koncem roku 2014 byl upraven systém hodnocení pracovníků. Tzv. průběžné hodnocení probíhalo každý měsíc, systematické hodnocení poté jedenkrát ročně. Výstupem systematického hodnocení byl mj. Individuální plán rozvoje a vzdělávání každého zaměstnance. Tab. č. 100: Vzdělávání pracovníků ÚRR SZ v letech Celkový počet Počet účastníků Rok vzdělávacích vzdělávacích akcí akcí

191 Celkem Zdroj: ŘO ROP SZ, stav k Tab. č. 101: Podrobnější přehled proškolených pracovníků ÚRR SZ v letech Počet Počet Počet Počet účastníků účastníků účastníků účastníků vzdělávacích Rok vzdělávacích interních externích Celkem akcí v rámci akcí v rámci vzdělávacích vzdělávacích MMR, MF, OPTP akcí ÚRR SZ akcí CRR Celkem Zdroj: ŘO ROP SZ, stav k V průběhu přípravy IROP byla navržena administrativní struktura založená na sedmi úřadech Regionálních rad a Centru pro regionální rozvoj (CRR). K tomuto návrhu však EK předložila řadu výhrad a Ministerstvo pro místní rozvoj po diskusi s územními partnery a zástupci AKČR připravilo alternativní návrh implementační struktury postavený na jednom zprostředkujícím subjektu - CRR. Regionální rady tedy nebyly začleněny do implementační struktury IROP v programovém období a hrozilo tak riziko neřízeného odchodu zaměstnanců. Prioritou vedení úřadu v tomto období bylo zajistit zkušenými a kvalitními zaměstnanci uzavírání programového období z důvodu administrací posledních žádostí o platbu, kontrol udržitelnosti projektů a zajištění chodu úřadu. Zaměstnanci RR spolupracovali v oblasti plánování a řízení administrativních kapacit s ostatními subjekty napříč strukturou NSRR. Zástupci úřadu se účastnili pracovních skupin (např. PS Administrativní kapacita) s cílem sdílet nejlepší zkušenosti z personální oblasti a informovat o stavu a vývoji zajištění administrativních kapacit. Vedení ÚRR SZ na základě dostupných informací o budoucích činnostech provedlo výpočet potřebných administrativních kapacit, zohlednilo znalosti a zkušenosti stávajících zaměstnanců, potřebu zachovat historickou paměť a naplánovalo vývoj počtu pracovníků až do roku Vývoj počtu zaměstnanců Regionální rady v letech je uveden v tabulce č. 102 Vývoj počtu zaměstnanců v letech Tomuto plánu, který byl mimo jiné konzultován s Ministerstvem pro místní rozvoj - Národním orgánem pro koordinaci, bylo z hlediska motivace nutné přizpůsobit prodlužování smluv. Se zaměstnanci, u nichž se předpokládalo, že doba trvání pracovního poměru nepřekročí s ohledem na ukončování programového období dobu 3 let, byl uzavřen dodatek k pracovní smlouvě na dobu určitou. ÚRR SZ přistoupil k datu v souladu s Metodickým pokynem k rozvoji lidských zdrojů k prodloužení smlouvy na dobu neurčitou u klíčových zaměstnanců. 191

192 Tab. č. 102: Vývoj počtu zaměstnanců RR SZ v letech Rok Plánovaný počet zaměstnanců Skutečný počet zaměstnanců , , Zdroj: KŘ, stav k V průběhu implementace operačního programu se také vyvíjela organizační struktura Úřadu Regionální rady. V diagramech níže je znázorněn výchozí stav organizační struktury v roce 2008 a současná podoba organizační struktury z roku Změnám organizační struktury v průběhu programového období předcházela analýza lidských zdrojů a jejich cílem bylo zjednodušovat a zefektivňovat procesy a činnosti v prostředí úřadu, zajistit veškerou potřebnou agendu pro řádný chod úřadu. 192

193 Obr. č. 5: Organizační struktura ÚRR SZ 193

194 Obr. č. 6: Organizační struktura ÚRR SZ pro rok

195 5. INFORMOVÁNÍ A PROPAGACE 5.1 Projekty Publicita a absorpční kapacita v letech Základním cílem komunikačních aktivit realizovaných v letech bylo zajištění informovanosti cílové skupiny příjemců a žadatelů v Ústeckém a Karlovarském kraji o poskytování pomoci prostřednictvím ROP SZ v programovém období a o možnostech využití finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU určených pro rozvoj regionů. Souběžně s tím byla při realizaci komunikačních aktivit prezentována role EU při podpoře regionálního rozvoje ve smyslu Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 ze dne 8. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Obsahová náplň nástrojů informovanosti a publicity, tedy komunikační sdělení a charakter obsahu komunikace, vycházela z předem stanovených specifických cílů komunikačního plánu, reflektovala aktuální informovanost cílových skupin a zohledňovala komunikační potřeby ve vztahu k realizaci samotného ROP SZ (např. informací o vyhlášených výzvách). Klíčová sdělení byla stanovena krátkodobě s ohledem na konkrétní komunikační cíle, neboť je bylo nutno přizpůsobovat aktuální situaci. V rámci strategických aktivit komunikace se ŘO ROP SZ soustředil zejména na edukativní sdělení pro potencionální žadatele a příjemce dotací. Byly připraveny metodické příručky, vzdělávací semináře, školení a osobní konzultace pro zpracovatele projektů a žadatele pomoci. Metodické příručky, zejména pak ty, u kterých se předpokládala jejich častější aktualizace, byly distribuovány elektronicky prostřednictvím internetu. Sdělení na seminářích a školeních bylo nutné přizpůsobit stavu informovanosti cílových skupin, pro které byly uspořádané semináře a školení určeny. Tím byl naplněn záměr efektivního vzdělávání a prohlubování znalostí jednotlivých cílových skupin. Hlavním komunikačním aktivitám předcházela aplikace jednotné vizuální identity tak, aby veškerá komunikace ROP SZ probíhala za použití jednotného stylu. Vytvoření a definici tohoto stylu podává samostatný dokument Metodický pokyn pro publicitu OTAP. Metodický pokyn stanovuje především podobu loga ROP SZ, pravidla jeho využití a další složky grafické stránky komunikace související s ROP SZ. Jednotná vizuální identita vytváří předpoklad jednotného vnímání ROP SZ od úvodních informací až po prezentaci výsledných projektů, je důležitá pro dosažení synergického efektu komunikačních aktivit. Veškeré materiály (tisková prezentace a inzerce, internetové bannery a odkazy, billboardy, letáky, brožury, propagační předměty, atp.) mají jednotný grafický styl zaručující propojenost jednotlivých forem kampaně a jejich nezaměnitelnost a obsahují veškeré povinné znaky publicity. Načasování kampaně se vztahovalo k vyhlášeným výzvám k předkládání projektů do ROP SZ. 5.2 Projekt Publicita a absorpční kapacita v roce Publicitou a komunikací se zabýval v roce 2007 Územní odbor realizace programu Ústí nad Labem. V průběhu téhož roku bylo plnění přesunuto do kompetence oddělení technické asistence a publicity, přičemž s vývojem organizační struktury bylo toto oddělení zařazeno různě pod odborem Technické asistence a publicity, Vnitřních činností, Ekonomickým. Toto oddělení zajišťovalo nastavení, žádostí včetně průběžného čerpání projektů Publicity ROP 195

196 SZ, financované z prioritní osy 5 Technická asistence, oblasti podpory 5.2 Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity. CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2008 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2009 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2010 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2011 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2012 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2013 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2014 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita 2015 Tab. č. 103: Výdaje projektu Publicita a absorpční kapacita v roce v CZK Registrační číslo projektu Název projektu Celkové vyčerpané způsobilé výdaje projektu Dotace způsobilých výdajů projektu CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CZ.1.09/5.2.00/ Publicita a absorpční kapacita , ,00 CELKEM , ,00 Zdroj: ŘO ROP SZ Vyčerpané prostředky projektu ve výši ,63 CZK představují cca 67,95% z celkové alokace ,-Kč, která byla vyčleněna pro oblast publicity a absorpční kapacity na programové období V níže uvedené tabulce jsou pak znázorněny finanční prostředky rozdělené podle jednotlivých komunikačních aktivit. 196

197 Tab. č. 104: Finanční prostředky roku podle typu výdajů za celkové období Typ výdaje CZK EUR Inzerce a články ,44 Videospoty ,00 Tiskoviny ,23 Rozhlasové spoty ,50 Semináře a workshopy ,00 Konference a soutěže ,08 Propagační předměty ,03 Grafické práce, PF, kalendář, el. brožura ,92 Monitoring médií ,11 Internetové stránky ,00 Vizuální prvky ,12 Audiovizuální prezentace ,00 Strategické aktivity ,20 Právní služby ,00 Celkem ,63 Zdroj: OTA, stav k Graf č. 7: Čerpání finančních prostředků roku podle typu výdajů za celkové období Monitoring médií 1% Videospoty 2% Rozhlasové spoty 2% Strategické aktivity 7% Právní služby 1% Vizuální prvky 9% Semináře a workshopy 1% Internetové stránky 1% Inzerce a články 34% Grafické práce, PF, kalendář, el. brožura 1% Konference a soutěže 9% Propagační předměty 16% Tiskoviny 16% Zdroj: ŘO ROP SZ 197

198 Čerpání finančních prostředků bylo prováděno, monitorováno a vyhodnocováno v souladu s pravidly a postupy popsanými v dokumentaci ROP SZ platnými pro čerpání prostředků technické pomoci. Prostředky z rozpočtu projektu nebyly vyčerpány v plné výši. Důvodem byla snaha o maximální efektivnost realizovaných publicitních aktivit a jejich optimalizace v průběhu realizace projektu. Graf č. 8: Čerpání finančních prostředků v letech podle typu výdajů Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč ,00 Kč Zdroj: ŘO ROP SZ 5.3 Obecný popis komunikačních aktivit Primárním cílem bylo zprostředkování dostatečného množství informací potenciálním žadatelům a příjemcům. Poskytnutí kvalitního informačního servisu je nezbytné pro zdárnou a bezchybnou realizaci projektů. Průběžná komunikace s cílovou skupinou žadatelů kulminovala především v průběhu vyhlašování výzev. V té době probíhaly semináře, při kterých byl kladen důraz na maximální jednoduchost a názornost poskytovaných informací, minimalizována dotační terminologie a naopak zdůrazněno uvádění pozitivních příkladů z praxe a význam realizovaných projektů na zlepšení života v regionu Severozápad. V této souvislosti byly uspořádány také Výroční konference ROP SZ a Informační meetingy ROP SZ. 198

199 5.4 Konkrétní realizace Komunikační aktivity ŘO ROP SZ v letech vycházely z dlouhodobé koncepce komunikace dané Komunikačním plánem ROP SZ pro období a Komunikačním plánem ROP SZ (dále jen KoP ) pro konkrétní rok. Tyto dokumenty schválené VRR a projednané MV ROP SZ definovaly jak základní komunikační cíle a priority, tak i prostředky komunikace. V tomto období byly vyvíjeny aktivity související se stanovenými cíli, tedy informovat: potenciální příjemce, žadatele, širokou a odbornou veřejnost, implementační orgány a partnery o aktuální situaci na ÚRR prostřednictvím médií, tiskových zpráv a aktualit zveřejňovaných na internetových stránkách potenciální žadatele o možnosti čerpání finančních prostředků z ROP SZ prostřednictvím zajištění široké publicity ROP SZ v médiích; příjemce dotací o novinkách a změnách v dokumentaci ROP SZ prostřednictvím seminářů, tiskovin a internetových stránek RR SZ partnery o možnosti čerpání finančních prostředků ROP SZ a šířit na základě partnerských smluv povědomí o dotacích poskytovaných v jejím rámci, a posilovat tak image této politiky a EU mezi občany regionu Severozápad; širokou veřejnost o realizaci projektů spolufinancovaných z ROP SZ prostřednictvím médií a internetových stránek RR SZ Na všechny komunikační aktivity byla aplikována jednotná vizuální identita, tak, aby veškerá komunikace ROP SZ probíhala za použití jednotného stylu. Vytvoření a definici tohoto stylu popisuje samostatný dokument Metodický pokyn pro publicitu 73. Metodický pokyn stanovuje především podobu loga ROP SZ, pravidla jeho použití a další složky grafické stránky komunikace související s ROP SZ. Jednotná vizuální identita vytváří předpoklad jednotného vnímání ROP SZ od základních informací až po prezentaci výsledných projektů, je důležitá pro dosažení synergického efektu komunikačních aktivit. Veškeré materiály (inzerce, internetové stránky, brožury, propagační a reklamní předměty, atp.) mají jednotný grafický styl. Pro naplnění stanovených cílů bylo použito několika komunikačních nástrojů, jejichž forma byla volena podle obsahu sdělení a zaměření na cílovou skupinu

200 Obr. č. 7 : ROP Brožura Podpořené projekty Zdroj: archiv ROP SZ Strategické aktivity Ve sledovaném období proběhla dvě externí hodnocení komunikačních aktivit. V roce 2010 vyhodnotil dodavatel období 2008, 2009 a první poloviny roku Byly zpracovány podklady pro vypracování komunikačního plánu na rok 2011 a nastaveny cíle s doporučením využití finančních prostředků pro různé oblasti a aktivity. V roce 2015 bylo prostřednictvím externího zpracovatele provedeno v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 a Nařízením Komise (ES) č. 1828/2006 externí hodnocení komunikačních aktivit ROP SZ za období , včetně šetření informovanosti široké veřejnosti. Hodnocení probíhalo od do Hodnocení s názvem Evaluace komunikačních aktivit ROP SZ jeho Závěrečná zpráva z vyjadřuje komunikační aktivity ROP SZ, resp. prověřit aktuální stav informovanosti cílových skupin KoP ROP SZ a vyhodnotit reálný dopad realizace KoP včetně prověření účinnosti informačních a propagačních nástrojů při plnění komunikačních cílů ROP SZ. Evaluační zpráva plnohodnotně prověřila a vyhodnotila jednotlivé cíle na základě analýzy dokumentace ROP SZ, jako jsou např. Programové dokumenty, Operační manuál ROP SZ, Komunikační plán ROP SZ na období , Komunikační plány , Vyhodnocení Komunikačního plánu ROP SZ za roky ,dále nebo doporučení evaluace z roku Základem pro vyhodnocení byla analýza mediálních a prezentačních výstupů, která se zabývá monitoringem tisku, internetovými stránkami, návštěvností webových stránek, publikacemi, tiskovými zprávami, aktualitami apod. 200

201 Komunikační aktivity, resp. jejich zaměření a konkrétní komunikační nástroje byly ve sledovaném období přizpůsobeny aktuální situaci implementace ROP SZ. Ve sledovaném období byl také kladen značný důraz na aktivity s vysokou mírou úspornosti (tiskové zprávy, semináře, komunikace prostřednictvím webových stránek). S ohledem na nestandardní vývoj implementace ROP SZ (pozastavení a znovuobnovení ROP SZ v letech ) nebylo efektivní uskutečňovat veškeré komunikační aktivity v požadovaném rozsahu. I přes uvedenou nepříznivou situaci v době pozastavení ROP SZ se povedlo naplnit všechny základní komunikační cíle a dosáhnout plánovaných dopadových indikátorů. Jak vyplynulo z realizovaných terénních šetření, všeobecné povědomí o ROP SZ přesáhlo plánovaný indikátor o 50%, což je jednoznačně pozitivní výsledek. Přispěla k tomu na jedné straně snaha se distancovat od minulosti a také dobře vedená mediální kampaň v letech 2013 a 2014, použitím vhodných komunikační nástrojů a prezentace konkrétních projektů. Například publicita ROP SZ směrem k prezentaci konkrétních realizovaných projektů byla velmi efektivní, neboť zhruba 50% respondentů ze široké veřejnosti dokázalo jmenovat konkrétní projekt realizovaný z prostředků ROP SZ. K ukončování ROP SZ doporučuje nastavit následující komunikační cíle, přičemž hlavní cílovou skupinou by měla být široká veřejnost: Dosáhnout 20% vnímání široké veřejnosti ROP SZ jako transparentní Dosáhnout 25% informovanosti o výsledcích a přínosech ROP SZ u široké veřejnosti Posílit image transparentnosti v činnosti ÚRR SZ a zvyšování povědomí široké veřejnosti o konkrétních projektech financovaných z ROP SZ V průběhu roku 2015 ÚRR začala pracovat na plnění výše uvedených doporučení, která navazují na komunikační aktivity z předchozích let. Vzhledem ke změně implementace ROP SZ a ukončování programu jako takového budou komunikační aktivity nařízením omezeny jen na nutné, kterými jsou např.: semináře, webové stránky, případné elektronické publikace. Viz Evaluace komunikačních aktivit ROP SZ-závěrečná zpráva ze dne Plošná inzerce, PR zprávy, tiskové zprávy a informace Plošná inzerce byla realizována v regionálních mutacích MF Dnes, Práva, speciálních vydáních Deníku (Deník Extra, Deník plný života), týdeníku 5plus2, týdeníku METROPOL, v Labském a Krušnohorském zpravodaji, měsíčníku REGIO, Krajských listech Karlovarského a Ústeckého kraje a Radničních listech měst Děčína, Chebu, Chomutova, Karlových Varů a Sokolova. ( Obsahově byla inzerce orientována na aktuální situaci ROP SZ, na informace o aktivitách souvisejících s obnovením činnosti ROP SZ a na příklady podpořených projektů z ROP SZ. Prvotním kritériem pro výběr jednotlivých titulů určených k propagaci ROP SZ a efektů pomoci ze Strukturálních fondů, byla distribuce tisku odpovídající dané regionální působnosti kampaně. Vzhledem ke struktuře kampaně byl hlavní důraz kladen na tituly s denní periodicitou. Významným kritériem pro výběr jednotlivých titulů určených k prezentaci ROP SZ byly též distribuční možnosti odpovídající dané regionální působnosti. Dalším ukazatelem výběru je čtenost, která představuje počet příslušníků cílové skupiny, kteří v určitém časovém období (tím rozumíme poslední měsíc u deníků a poslední 3 měsíce u týdeníků) alespoň jednou četli uvedený titul. V hodnocení čtenosti regionálních deníků jsou na předním místě tituly Deník a Mladá Fronta. Jejich lokální mutace pro Ústecký a 201

202 Karlovarský kraj zaručují přesné zaměření na cílovou skupinu specifikovanou zadavatelem. Inzerce byla graficky řešena v souladu s jednotnou vizuální identitou propagace. Oslovení potenciálních žadatelů prostřednictvím tiskové inzerce se jeví jako efektivní forma a vychází z předpokladů Komunikačního plánu Regionálního operačního programu Severozápad, který považuje tuto aktivitu v rámci informovanosti a publicity za jeden ze základních prostředků iniciace zájmu žadatelů o ROP SZ a budování povědomí o ROP SZ u veřejnosti. U magazínů byla volba titulu ovlivněna jejich relevancí k tématu dotačních programů a zacílením na odbornou veřejnost. Obsahově byla inzerce orientována na aktuální situaci ROP SZ, na informace o aktivitách souvisejících s obnovením činnosti ŘO ROP SZ, na vyhlašování výzev a na příklady podpořených projektů z ROP SZ. Obr. č. 8 : Fotografie v soutěži JÁ A PROJEKT Zdroj: archiv ROP SZ PR články - krátké zprávy, propagace významných projektů, zkušenosti subjektů čerpajících pomoc ze Strukturálních fondů EU Cílem této aktivity byla tzv. spontánní publicita, neboli stav kdy se ve vybraných médiích objevovaly požadované informace nikoliv proto, že by si je podavatel platil jako inzerci, ale z vlastní vůle novinářů, pro které budou podávané informace představovat atraktivní témata z hlediska jejich čtenářů, posluchačů. Nutnou podmínkou byl rozvoj kvalitních vztahů s médii (media relations) cílená aktivní práce s vybranými tituly nebo ještě lépe konkrétními novináři. Podávání informací mělo různou formu (tisková zpráva, tisková konference, osobní rozhovor, návštěva realizovaného projektu apod.) Výhodou je větší důvěryhodnost redakčního materiálu ve srovnání s inzercí v očích čtenářů (diváků, posluchačů) a nižší finanční náklady. Nevýhodou je, že podavatel informace (ÚRR) má jen velmi omezené možnosti kontroly celkového vyznění publikovaného materiálu. 202

203 V rámci této části komunikačních aktivit byly tedy publikovány a médiím distribuovány tiskové zprávy ( a informace s cílem seznámit žadatele a veřejnost o existenci a funkci ROP SZ, činnosti RR SZ a další souvisejících tématech (podmínky operačního programu, odborné semináře pro žadatele, publicita atp.). Distribuce informací mediím v Ústeckém a Karlovarském kraji byla prováděna prostřednictvím elektronické pošty. Zveřejňované informace byly médii poměrně dobře přejímány a publikovány v tištěných regionálních mediích bylo jen v období červen 2008 až září 2008 publikováno přes 80 článků s tématikou ROP SZ nebo do něj podaných projektů. Zveřejňované informace byly přejímány také internetovými portály a dalšími médii. Rozhlasová kampaň Na základě koncepce dané KOP byly v rámci Iniciační mediální kampaně využity také rozhlasové spoty. Po zadání cílové skupiny byly vyhodnoceny regionální i celoplošné rozhlasové stanice. Např. v průběhu roku 2015 byla na Českém rozhlase (Ústecký a Karlovarský kraj) realizována kampaň, prostřednictvím které ŘO ROP SZ představil vybrané podpořené projekty a v rámci kterých byly také vysílány spoty a sponzorské vzkazy. Outdoor reklama Součástí Iniciační mediální kampaně bylo také oslovení cílových skupin (veřejnosti a potenciálních žadatelů) prostřednictvím billboardů. Tyto aktivity vycházely z Komunikačního plánu Regionálního operačního programu Severozápad, který předpokládal tuto aktivitu v rámci informovanosti a publicity jako jeden z prvků iniciace zájmu o ROP SZ a budování povědomí o ROP SZ u veřejnosti. Aktivita při realizaci (grafická podoba) vycházela z Nařízení Komise (ES) č.1828/2006. Výběr vhodných billboardových nosičů byl proveden dle hodnocení účinnosti ploch metodou G-wert a dle ukazatele intenzity kampaně. Vybrané plochy byly situovány zejména v centru jednotlivých měst vzhledem ke snaze zasáhnout sdělením co nejširší cílovou skupinu. Audiovizuální prezentace projektů youtube Oddělení komunikace a publicity v rámci inzerce a šíření povědomí o ROP SZ zapojilo do své prezentace také internetové portály informující o čerpání finančních prostředků z Evropské unie a prezentaci zrealizovaných úspěšných projektů financovaných z prostředků ROP Severozápad v Ústeckém a Karlovarském kraji. (viz 203

204 Obr. č. 9 : 12. června 2015 proběhla na hoře Říp akce - ROPská pouť a 19. června 2015 v Chebu akce ROPiáda Zdroj: archiv ROP SZ Newsletter AeROPlán Regionální operační program se prezentoval také prostřednictvím vlastního zpravodaje AeROPlán. Cílem bylo informování široké i odborné veřejnosti o průběhu implementace ROP SZ, vyhlášených výzvách, podpořených projektech, novinkách apod. Zajišťoval kontinuální informovanost především potenciálních žadatelů, žadatelů a příjemců. V letech byl vydáván nejprve v tištěné podobě a jeho distribuce byla zajištěna prostřednictvím institucí veřejné správy zainteresovaných na problematice využívání pomoci ze Strukturálních fondů prostřednictvím ROP SZ. Od roku 2013 byl zpravodaj distribuován elektronicky em a prostřednictvím internetových stránek Distribuce byla zajištěna elektronicky nejen mezi příjemce a potenciální žadatele, ale také mezi členy VRR a MV ROP SZ, dále pak mezi představitele veřejné správy a odborné i široké veřejnosti v obou krajích (Karlovarský i Ústecký). Zpravodaj je také volně ke stažení a zhlédnutí na internetových stránkách RR SZ

205 Obr. č. 10 : Kalendář na r s realizovanými projekty ROP Severozápad Zdroj: archiv ROP SZ Tiskové konference, presstripy a komunikace s médi Nedílnou součástí realizovaných komunikačních aktivit byla komunikace s médii na základě jejich zájmu o ROP SZ. Významná část komunikace spočívala především v přípravě odpovědí na dotazy novinářů směřující především k ROP SZ, činnosti RR, podpořeným projektům a způsobu hodnocení a jejich výběru. V rámci prezentace ROP SZ a pro podporu komunikace s médii byly realizovány tiskové konference se záměrem prezentovat veřejnosti prostřednictvím medií konkrétní projekty a dopady operačního programu. Konference měly u medií pozitivní odezvu a na jejich základě bylo publikováno několik článků a TV spotů. Internetové stránky, aktuality ÚRR na jaře roku 2008 spustil novou podobu internetových stránek Nová podoba webových stránek byla nastavena na přehledné uspořádání jednotlivých kapitol. Publicitě ROP SZ je zde věnováno hned několik položek v menu jako např. Pro média, Fotogalerie a také ve složce Pro Příjemce menu Publicita, kde jsou příjemci dotace seznámeni vždy s aktuální verzí Metodického pokynu pro publicitu a mají zde k dispozici ke stažení propagační banner informující o podpoře z ROP SZ. Nové internetové stránky ( jsou páteřním nástrojem on-line komunikace ve vztahu k ROP SZ. Tyto stránky umožnily oslovit široké spektrum cílových 205

206 skupin ve značné hloubce a rozsahu sdělení, přitom s nízkými náklady. Při jejich tvorbě a správě bylo nutné dbát na to, aby obsah stránek byl přehledný z pohledu relevantních cílových skupin. Návštěvníky stránek byly především potenciální a skuteční žadatelé o dotace a příjemci dotace. Informace, jež jsou pro ně významné, musejí být proto na webu rychle a snadno k nalezení. Prostřednictvím webových stránek byly publikovány například: detailní informace o ROP SZ, legislativní rámec ve vztahu k ROP SZ, informace o implementaci ROP SZ, programové dokumentaci, pokyny a metodiky, podrobné informace o postupu při podávání žádosti, zveřejňování aktuálních výzev ROP SZ, výběrová kritéria, zveřejnění seznamu příjemců pomoci dle Prováděcího nařízení, zprávy o provádění ROP SZ, výsledky evaluací ROP SZ, odpovědi na často kladené otázky, kalendář vzdělávacích a informačních akcí, vydané publikace v elektronické podobě, elektronický zpravodaj nebo odkazy na další stránky týkající se Strukturálních fondů. Webové stránky nabízely například tyto informace: Detailní informace o ROP SZ, Legislativní rámec ve vztahu k ROP SZ, Informace o implementaci ROP SZ, Programovou dokumentaci, pokyny a metodiky, Podrobné informace o postupu při podávání žádosti, Zveřejňování aktuálních výzev ROP SZ, Výběrová kritéria, Zveřejnění seznamu příjemců pomoci dle Prováděcího nařízení Zprávy o provádění ROP SZ, výsledky evaluací ROP SZ Odpovědi na často kladené otázky, Kalendář vzdělávacích a informačních akci, Vydané publikace v elektronické podobě, Elektronický zpravodaj, Odkazy na další stránky, týkající se strukturálních fondů. Např. v sekci Pro média a veřejnost jsou zveřejňovány tiskové zprávy, které jsou zároveň distribuovány médiím prostřednictvím elektronické pošty. Cílem této aktivity je tzv. spontánní publicita, kdy se ve vybraných médiích objevují požadované informace nikoliv formou inzerce, ale novinových článků. Výhodou této formy propagace je větší důvěryhodnost redakčního materiálu a nižší finanční náklady (viz V letech bylo na internetových stránkách RR SZ uveřejněno celkem 818 aktualit, a to zejména o aktuální situaci v ROP SZ, o zajímavých událostech, které měly souvislost s čerpáním dotací ROP SZ, jako je ukončení některých projektů, pozvánky na akce pořádané při otvírání objektů vybudovaných či zrekonstruovaných z dotací ROP SZ, ale také o vyhlášených výzvách a seminářích (viz 206

207 Reklamní materiály a publikace Tento komunikační nástroj buduje povědomí a vztah k ROP SZ. Cílem je především posilování povědomí o ROP SZ a ÚRR. Tento nástroj podporuje a doplňuje zejména nástroje přímé komunikace. V rámci komunikačních aktivit byly proto vyrobeny reklamní a propagační materiály s tématikou ROP SZ. Tyto materiály byly využity při komunikaci s potenciálními žadateli (semináře), příjemci dotací (semináře pro příjemce), účastníky konference ROP SZ, veřejností (soutěže), médii (tiskové konference, prezentace, presstripy). Kromě metodických materiálů k jednotlivým výzvám (distribuce v elektronické formě) byly 75 v letech vydány také tištěné publikace (viz a jiné materiály, např. nástěnné kalendáře prezentující zrealizované projekty z ROP SZ. Dále byly zrealizovány propagační akce, např. Fotografická soutěž JÁ A PROJEKT v roce 2015 (viz Obr. č. 11 : Reklamní materiály ROP SZ 2015 Zdroj: archiv ROP SZ Konference a semináře Konference Každá akce byla vždy zaměřena dle aktuální situace a potřeby, aby byly naplněny cíle programu. Např. v roce 2015 byli cílovou skupinou s vysokou prioritou zejména příjemci podpory z ROP SZ, dále byla komunikace zaměřena na subjekty zapojené do procesu implementace, média a veřejnost. Komunikační aktivity, užité nástroje a kanály byly přizpůsobeny aktuální situaci ROP SZ. Naplňování Komunikačního plánu ROP SZ 2015 v plném rozsahu (např. realizace rozsáhlé dlouhodobé kampaně, která by prezentovala

208 podpořené projekty a dopady ROP SZ, aktivity směrem k široké veřejnosti, podporu čerpání, informování o nových výzvách atp.) bylo přizpůsobeno aktuální situaci a modifikováno s cílem dosáhnout maximální efektivity a důvěryhodnosti užitých nástrojů. I nadále byla komunikace cílena na prezentaci systému; transparentnost procesu poskytování podpory z ROP SZ; informování příjemců a žadatelů o aktuální situaci a jejím předpokládaném vývoji; prezentaci výsledků programu a podpořených projektů. V letech a byly uskutečněny výroční konference ( a informační meetingy ROP SZ (rok 2012), které se staly významnou součástí projektů. Cílem např. meetingu bylo především obnovit komunikaci s příjemci a nezkresleně informovat o aktuálním dění kolem ROP SZ. Tab. č. 105: Výroční konference za roky Rok Město Název konference Téma 2008 v hotelu Vladimír v Ústí nad Labem ROP SZ: Vize přestává být snem" Podstatná část programu byla věnována nastavení programu, zhodnocení dosavadní činnosti ROP SZ v hotelu Spa Resort Sanssouci v Karlových Varech ROP Severozápad 2009 Vize přestává být snem Podstatná část programu byla věnována zhodnocení dosavadní činnosti ROP SZ tj. Udržitelnost projektů Integrované plány rozvoje měst 2010 v Domě kultury v Litoměřicích Cestovní ruch a jeho podpora z regionálních operačních programů Čerpání podpory z regionálního operačního programu Severozápad Cestovní ruch a jeho podpora z regionálních operačních programů 2011 v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem Využití prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie v příštím programovém období v regionu Severozápad Hlavním tématem bylo využití prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie v příštím programovém období v regionu Severozápad, tedy v Ústeckém a Karlovarském kraji v prostorách Společenského sálu Krajské knihovny Karlovy vary v prostorách kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem "ROP Severozápad současnost a výhled do budoucna" Úspěšný restart a budoucnost Hlavním tématem konference byl restart programu, vyhlašování nových výzev a obnovení proplácení dotací. Ve znamení úspěšného restartu programu a budoucnosti nového programového období se nesla Výroční konference ROP Severozápad

209 2015 v hotelu Spa Resort Sanssouci v Karlových Varech. EU dotace nejen s ROPem Evropské dotace a aktuální programové období , Informace týkající se regionálních strategií Karlovarského a Ústeckého kraje. Obr. č. 12 : Výroční konference , hotel Spa Resort Sanssouci Zdroj: archiv ROP SZ Semináře Realizované akce byly zaměřeny na konkrétní oblasti informací, obsah byl připraven dle potřeb jednotlivých cílových skupin a termíny konání korespondovaly s vyhlášením jednotlivých výzev. Semináře zajišťovaly Územní odbory realizace programu ÚRR, a to na svých dvou územních pracovištích v Ústí nad Labem pro Ústecký kraj a v Karlových Varech pro Karlovarský kraj( ). Tab. č. 106: Přehled uspořádaných seminářů a konferencí v roce Počet Název Počet akcí Cílová skupina účastníků seminář žadatelé 209

210 seminář 27 seminář 1 seminář 2 konference 8 Informační meeting 2 celkem 81 Zdroj: OTA, stav k příjemci široká veřejnost společná jednání široká veřejnost široká veřejnost 2012 Územní odbory realizace programu ÚRR zajišťovaly dále také konzultační aktivity se žadateli a příjemci dotace ROP SZ. Nejčastější byly konzultace telefonické, následují konzultace ové a konzultace formou osobních návštěv na územních pracovištích ÚRR SZ. V souladu s Nařízením Komise (ES) č. 1828/2006, Kapitola II, Oddíl 1 Informace a propagace, Článek 4 Provádění a monitorování komunikačního plánu, odst. 2, písm. b), resp. Článek 7 Odpovědnost řídicího orgánu, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost, odst. 2, písm. d), je na internetových stránkách RR SZ uveden aktuální seznam příjemců, názvů projektů a výše částky financování přidělené z veřejných zdrojů (tento seznam je čtvrtletně aktualizován): Obr. č. 13: Seminář pro příjemce , Ústí nad Labem 210

211 6. VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OSVĚDČENÉ POSTUPY 6.1 Pracovní skupiny Přínos výměny zkušeností a příkladů dobré praxe spatřuje ŘO ROP SZ v činnosti několika pracovních skupin. Jsou vedeny odborníky na danou problematiku, kteří vytvářejí pracovní platformy zabývající se koordinací postupů týkajících se řízení jednotlivých operačních programů. Úkolem pracovních skupin je právě výměna zkušeností, v případě vzniku specifických problémů pak příprava podkladů, hledání společného řešení, zpracování výstupů či nastavení jednotného postoje v zásadních otázkách činnosti regionálních rad Externí pracovní skupiny A) Pracovní skupina organizovaná EK.. B) Pracovní skupiny organizované MMR-NOK Pracovní skupina pro jednotný monitorovací systém pro programové období (PS JMS) Pracovní skupina je poradním orgánem MMR pro oblast koordinace jednotného monitorovacího systému v rámci fondů EU v ČR. Slouží k projednání a schvalování návrhů a požadavků MMR, ŘO, PCO a AO na rozvoj jednotného monitorovacího systému. Jednání se účastní také zástupci CRR (tj. dodavatelé IS BENEFIT7, IS MONIT7+ a IS MSC2007). Činnost pracovní skupiny slouží k zajištění aplikace centrální metodiky monitorování do všech úrovní monitorovacího systému, jeho údržbě a rozvoji s cílem zajistit aktuální a srovnatelná data. Pracovní skupina pro ukončování programového období (PS UKON) PSE C) Pracovní skupiny organizované řídicími orgány PS monitorování ROP PSE ROP PS metodického řízení ROP PS pro nesrovnalosti ROP + OP Praha PS administrativní kapacita Interní pracovní skupiny PS Ukončování ROP SZ PSE ROP SZ a Odborná oponentní skupina ROP SZ 211

212 PS monitoring ROP SZ PS Restart PSN ROP SZ 6.2 Strategie ÚRR SZ 6.3 Další interní opatření Sledování žádostí o platbu Kontrola žádostí o platbu Pracovní setkání územních odborů ÚRR SZ?? OMEŘ/OŘP meetingy Interní databáze cen Systém sledování vazeb (SSV) ecba Příručka pro kontrolory 212

213 7. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Souhrnná tabulka nesrovnalostí Příloha č. 2: Souhrnná tabulka pozastavených projektů Příloha č. 3: Detailní popis provedených evaluací 213

214 214