VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 2009

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD ZA ROK 9

2 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Obsah MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ...4. IDENTIFIKACE...8. Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad...8. Stručná charakteristika programu.... PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU.... Dosažený pokrok a jeho analýza.....a) Informace o fyzickém pokroku operačního programu.....b) Finanční údaje...5..c) Informace o rozpisu využití fondu...8..d) Pomoc podle cílových skupin...3..e) Vrácená nebo znovu použitá pomoc f) Kvalitativní analýza Informace o souladu s právními předpisy Společenství Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Shrnutí vážných problémů zjištěných v rámci postupu uvedeného v čl. 6 odst. písm. d) bodu i) nařízení Rady (ES) č. 83/ Personální zajištění Monitorovací systémy Ostatní problémy Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu Vnější změny s dopadem na provádění programu Změny v provádění programu Případná podstatná změna podle článku 57 nařízení (ES) č. 83/ Doplňkovost s jinými nástroji Opatření k monitorování Monitorovací systém Indikátorová soustava Evaluační aktivity Případná národní výkonnostní rezerva PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS Prioritní osa Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy B) Kvalitativní analýza Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy B) Kvalitativní analýza Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy B) Kvalitativní analýza Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění Prioritní osa Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy B) Kvalitativní analýza Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění...4

3 VÝROČNÍ ZPRÁVA Prioritní osa Dosažení cílů a analýza pokroku A) Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy B) Kvalitativní analýza Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění TECHNICKÁ POMOC Obecné informace Příprava projektů TA realizovaných v roce Realizace projektů TA v roce Příprava projektů TA na rok Čerpání finančních prostředků TA INFORMOVÁNÍ A PROPAGACE Obecný popis komunikačních aktivit Konkrétní realizace...3 3

4 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Seznam použitých zkratek AO Auditní orgán BENEFIT7 webová žádost CBA Cost Benefit Analysis Analýza nákladů a přínosů CHJ Centrální harmonizační jednotka CPT Cost Per Thousand cena za zasažení jednoho tisíce posluchačů cílové skupiny CR cestovní ruch CRR Centrum pro regionální rozvoj ČR CZK Česká koruna, měnová jednotka České republiky ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad EIA Environmental Impact Assessment posuzování vlivů na životní prostředí (posuzování záměrů) EK Evropská komise EKO Ekonomický odbor Severozápad ERDF European Regional Development Fund Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropské Společenství EU Evropská unie EUR euro, měnová jednotka Evropské unie GPS Global Positioning System polohový družicový systém HDP Hrubý domácí produkt HR Human resources lidské zdroje ICT Information and Communication Technology Informační a komunikační technologie IOP Integrovaný operační program IPRM Integrovaný plán rozvoje města IS informační systém MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MONIT7+ Informační systém Řídícího orgánu ROP Severozápad MSC7 Monitorovací systém Central 7-3 MV ROP SZ Monitorovací výbor ROP Severozápad Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti

5 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 NČI Národní číselník indikátorů NOK Národní orgán pro koordinaci NPR Národní program reforem České republiky NSRR Národní strategický referenční rámec NUTS Územně statistická jednotka v rámci Evropského Společenství (z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) OA Odbor auditu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad OAP Oddělení administrace projektů Územního odboru realizace programu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad OKŘ Odbor kanceláře ředitele Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad OMA Odbor monitoringu a analýz Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad OMEŘ Odbor metodického řízení Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad OP oblast podpory OPLZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OPVK Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost OTAP Odbor technické asistence a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad OZKO oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší PAS Pověřený auditní subjekt PCO Platební a certifikační orgán PO prioritní osa PPP Public Private Partnership veřejnoprávní partnerství PT prioritní téma ROP regionální operační programy ROP SZ Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad RP rovné příležitosti RR SZ Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad ŘO Řídící orgán SEA posuzování vlivů na životní prostředí (posuzování koncepcí) SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SROP Společný regionální operační program SRN Spolková republika Německo SŠ střední škola TA Technická asistence

6 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 TOP tématický operační program ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ÚORP Územní odbor realizace programu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ÚRR SZ Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad VRR Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad ŽKV železniční kolejová vozidla pro osobní dopravu ŽP životní prostředí 3

7 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Rok 9 byl významný tím, že se v tomto roce ve větší míře rozběhla vlastní realizace ROP SZ. Zatímco v roce 8 byly vyhlášeny pouze 4 výzvy, v roce 9 bylo vyhlášeno celkem 8 výzev (resp. výzev včetně těch, které byly vyhlášeny ještě v roce 8), z nichž 3 byly plně zadministrovány od vyhlášení výzvy až po uzavření smluv s vybranými žadateli/příjemci. U dvou výzev byl zaznamenán převis podaných projektů nad vyhlášenou alokací (podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole 3 Provádění dle prioritních os). Manažerské shrnutí tab. č. : Přehled výzev ROP SZ Pořadí výzvy Datum zahájení výzvy Celkem Datum ukončení výzvy Typ výzvy Oblast podpory..9 kolová., 3., (.) (4.9.9) (průběžná).3,.,.,.3.9 kolová 4., kolová kolová kolová.3, průběžná 5., průběžná kolová průběžná kolová 3. Alokace na výzvu v EUR Kurz Podané projektové žádosti počet v EUR Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou počet v EUR ,, , , 73643,, , ,66, 69894, 4968, 37798, , , , 5, ,,5 3,5 3,5 3,5 3,5 3, , , , , 53934, , ,, , ,3,, ,,,,, 5559,9 Zdroj: MSC7, IS MONIT7+ stav k 7.., použit kurz EUR/CZK 6,4 Pozn.: ŘO ROP SZ vyhlašuje výzvy jen na evropské zdroje. Měnový kurz, který byl při přepočtu použit, je uveden v tabulce u jednotlivých výzev (oblast podpory. je vyhlašována v CZK, proto u výzvy č. a kurz EUR/CZK není uveden). U finančních částek Podané projektové žádosti a Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou byl použit kurz EUR/CZK 6,4. Ve sloupci Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou jsou uvedeny od stavu P4 Projekt schválen k financování a zahrnují i tzv. negativní stavy. V roce 9 již byly proplaceny některé prostředky příjemcům dotace, a to ve výši cca 44 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). Nejvyšší podíl proplacených prostředků byl u oblasti podpory.3 Infrastruktura v oblasti lidských zdrojů a 3. Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu. Část těchto prostředků byla v roce 9 také certifikována, a to ve výši 4,7 mil. EUR (veřejné prostředky celkem). 4

8 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Manažerské shrnutí tab. č. : Reálný pokrok ROP SZ za rok 9 (v EUR) Oblast podpory...3 Prioritní osa.. Prioritní osa Prioritní osa Prioritní osa Prioritní osa 5 Celkem ROP SZ Alokace 73 Prostředky kryté Rozhodnutím / Smlouvou (dodatkem) a) v EUR počet 5345, , , , 38684, , , , 9375, , , , , , , 56, , , 9 Ukončené projekty v roce 9 b) v EUR % b/a počet ,36 5,6 3984,, ,55 33, ,9 4,9 8738,79, ,87, ,66, ,43 8, ,34 4, ,77,5,, 7953,6 33,5 5595, 44, ,6 3, ,36 8,7 3374,4 6, ,6 5, , 6,9 5 c) v EUR % c/a,,,,,,,,,, ,66, ,66, ,4,8,, 37749,4,5 4845,38, ,9 4,4 467,7, ,84,6,,,,,, 7976,74,8 Proplacené prostředky příjemcům d) v EUR % d/a 64687,98, ,,8 7476,7 6,5 6867,5 6,47 674,4, ,64 4, ,68 4,5 3639, 6,3,, 3639, 4,4 998,, ,68 5, 48979,55, ,33,7 3497,58 8,9 399,9 5, ,48 6, ,66 5, Certifikované prostředky předložené EK e) v EUR % e/a,,,,,,,,,,,,,, ,9 4,8,, ,9, ,5, ,96 4,78 89,5, ,6, ,35 4,58 546,73 4, ,8, ,33,68 Zdroj: MSC7, IS MONIT7+ stav k 7.., použit kurz EUR/CZK 6,4 Pozn.: Údaje v tabulce jsou uvedeny za zdroj financování veřejné prostředky celkem od stavu P4 Projekt s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou, a to i včetně tzv. negativních stavů. U certifikovaných prostředků předložených EK nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. Podrobné vyhodnocení výsledků jednotlivých výzev, včetně rozboru chyb v předkládaných projektech a souvisejících opatřeních přijatých na straně ŘO ROP SZ, je k dispozici v kapitole 3 Provádění podle prioritních os. Zde jsou také uvedeny podrobnější specifikace projektů a informace o vztahu vybraných projektů v členění dle jednotlivých oblastí podpory k partnerství, horizontálním tématům, earmarkingu a k vazbě na NSRR. Po ukončení výzvy č. 5 ROP SZ byla ŘO ROP SZ zpracována interní analýza jejích výsledků, na základě které byly zjištěny závěry v oblasti absorpční kapacity u vybraných oblastí podpory, se kterými ŘO ROP SZ pracoval v rámci následujících výzev. Podrobnější informace jsou uvedeny v kapitole..f) Kvalitativní analýza. Významná byla i zjištění vztahující se ke kvalitě projektů, resp. nakolik vybrané projekty přispívají k naplňování cílů ROP SZ. Vzhledem k tomu, že v naprosto převažující množině projektů schválených v roce 9 byla zjištěna střední až silná vazba mezi aktivitami projektů a cíli ROP SZ a NSRR, je to důležitá zpětná vazba o kvalitním nastavení výběrových kriterií ROP SZ. Důležitá informace vyplynula i z analýzy plnění pravidla n+/n+3 pro alokaci roku 7. Z predikcí, které ŘO ROP SZ pravidelně vypracovává, vyplývá, že by měl být do certifikace v říjnu proplacen objem žádostí o platbu odpovídající alokaci 7. 5

9 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Manažerské shrnutí graf č. : Naplňování pravidla n+, n+3 pro rok 7 (v EUR), , ,9 8, 6, Alokace 7 Zálohy z EK + žádosti o platbu z EK 4,,, Zdroj: MSC7 stav k 7.. V následující tabulce jsou uvedeny prostředky vyplacené v rámci zálohových plateb. Manažerské shrnutí tab. č. 3: Finanční údaje za všechny prioritní osy v EUR Výdaje zaplacené Výdaje zaplacené příjemcem Příslušný subjektem zahrnuté v příspěvek z odpovědným za žádostech o platby veřejných zdrojů platby příjemcům zaslaných ŘO 6867,5 6867,5 6867, , , , , , , , , , , 3639, 3639, 35948, , , , , , , , , , , , , , , , , ,88 Celková částka obdržená od EK Prioritní osa 67588,6 - z toho výdaje typu ERDF Prioritní osa 96954,9 - z toho výdaje typu ERDF Prioritní osa ,9 - z toho výdaje typu ERDF Prioritní osa ,6 - z toho výdaje typu ERDF Prioritní osa ,64 - z toho výdaje typu ERDF Celkový součet ,9 Úhrn v regionech bez přechodné podpory v , , , ,9 celkovém součtu Výdaje typu ESF v celkovém součtu, je-li program spolufinancován ERDF Výdaje typu ERDF v celkovém součtu, je-li operační program spolufinancován ESF Zdroj: MSC7, IS MONIT7+ stav k 7.., použit kurz EUR/CZK 6,4 Pozn.: Tabulka obsahuje údaje za veřejné prostředky celkem (tj. údaje za ERDF + národní veřejné prostředky). U celkových částek vyžádaných od EK nelze použít jeden kurz výdaje předkládané prostřednictvím souhrnných žádostí mají při zaúčtování v IS VIOLA přiřazen odpovídající směnný kurz platný k danému měsíci. 6

10 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Významnou aktivitou v roce 9 bylo i soustavné a systematické zlepšování funkčností monitorovacích systémů. Vzhledem k jejich důležitosti jako monitorovacího, informačního a analytického nástroje nezbytného i pro kvalitní rozhodování považuje ŘO ROP SZ tuto oblast za klíčovou pro další úspěšnou implementaci ROP SZ. Proto ŘO ROP SZ velmi uvítal zásadní změnu k lepšímu během roku 8, která se týkala zejména stability a kapacity informačních monitorovacích systémů, ale i vyššího podílu funkcionalit, výstupních sestav a automatických algoritmů a tudíž i vyšší uživatelské přívětivosti. Podrobnější informace jsou k dispozici v kapitole.7 Opatření k monitorování. Další problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění jsou podrobně specifikované v kapitole.3 Závažné problémy, které se objevily, a přijatá opatření k jejich odstranění. Podrobné informace o projektech realizovaných v rámci technické asistence přináší kapitola 4 Technická pomoc a kapitola 5 Informování a propagace. Řada aktivit realizovaných v roce 9 se týkala oblasti evaluací (podrobné informace v kapitole.7 Opatření k monitorování), publicity a komunikace se žadateli (podrobné informace v kapitole 3 Provádění podle prioritních os a v kapitole 5 Informování a publicita). 7

11 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9. IDENTIFIKACE OPERAČNÍ PROGRAM Dotčený cíl VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Konvergence Dotčená způsobilá oblast CZ4 Programové období 7-3 Číslo programu (CCI) 7CZ6PO8 Název programu Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Rok, za nějž se zpráva podává 9 Datum schválení výroční zprávy Monitorovacím výborem Stručná charakteristika regionu soudržnosti Severozápad Region soudržnosti Severozápad je situován ve střední Evropě v České republice na hranici se Spolkovou republikou Německo. V rámci ČR sousedí s regiony Jihozápad, Střední Čechy a Severovýchod, na severu a západě potom se Svobodným státem Sasko a Svobodným státem Bavorsko (SRN). Obr. č. : Region soudržnosti Severozápad na mapě ČR Liberecký Ústecký Severozápad Královehradecký Karlovarský Hl.m. Praha Středočeský Pardubický Plzeňský Olomoucký Moravskoslezský Vysočina Jihočeský Jihomoravský Zlínský Zdroj: Programový dokument ROP SZ Polohu regionu lze v kontetu střední Evropy hodnotit jako výhodnou. Region leží svojí severovýchodní částí na spojnici významné transevropské rozvojové osy spojující Berlín, Prahu a Vídeň. Výhody plynoucí z polohy regionu soudržnosti jsou ale značně limitovány špatnou dopravní dostupností jak z vnitrozemí, tak vzhledem k nízké propustnosti hranic i ze zahraničí. Pouze malá část regionu soudržnosti podél labské rozvojové osy je propojena s hlavním městem Prahou a vnitrozemím odpovídajícím způsobem dálnicí D8 a I. národním tranzitním železničním koridorem. 8

12 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 V rámci regionu mají nejeponovanější polohu urbanizovaná území, která leží na dvou hlavních rozvojových osách pánevní, s vysokou koncentrací obyvatelstva a průmyslu, a labské, která je součástí transevropského dopravního koridoru. Severozápad je regionem s vysokou mírou urbanizace. Ve městech žije okolo 8 % celkové populace (oproti 7 % na celorepublikové úrovni) viz indikátory kontetu. Karlovarský kraj vykazuje po Praze největší podíl městského obyvatelstva. Struktura osídlení je polycentrická, tzn. že na rozdíl od jiných regionů nemá Severozápad dominující centrum. Funkci pólů rozvoje tak plní šest velkých měst s 5 obyvateli. Tab. č. : Póly rozvoje Město obyvatel (k.. 6) Ústí nad Labem Most Děčín Teplice 5 Karlovy Vary Chomutov 5 7 Zdroj: ČSÚ k.. 6 Následující souhrnná tabulka uvádí základní charakteristiky regionu soudržnosti Severozápad, České republiky a rovněž také srovnání uvedených ukazatelů se zeměmi EU. Tab. č. : Základní charakteristiky regionu soudržnosti Severozápad, v porovnání s EU, ČR (v letech 6-8) Ukazatel/Území EU (7) ČR obyvatel k 3.. (mil. obyv.) 465,6 468,3 47,6,3,4,5,3,4,4 Hustota obyvatelstva na km HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS (% z EU 5) HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR 6 7 Region Severozápad HDP v běžných cenách na obyvatele v EUR (% z EU 5) Meziroční nárůst HDP (%) 3,,9,8 6,8 6,,5 4,9,8,5 64,9 65,8 66,3 55, 55,6 55,9 53, 53, 54,4 8, 7, 7, 7, 5,3 4,4, 9, 7,8 4,5 4,4 3,7 3,6 3,3,6,3,4 Míra zaměstnanosti (%) Míra nezaměstnanosti (%) Struktura zaměstnanosti dle sektorů - zemědělství 4,6 9

13 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 - průmysl 4,7 4,6 4,6 4, 4, 4,6 4, 4,8 4, - služby 7,7 7,9 7, 56,3 56, 56, 55,4 54,9 55,3 Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastní propočty k Graf č. : Vybrané statistické ukazatele porovnání EU, ČR, region Severozápad (rok 8) EU (5) ČR Region Severozápad 4 3 HDP v běžných cenách na obyvatele v PPS (% z EU 5) Zaměstnanost průmysl Zaměstnanost služby Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastní propočty k Graf č. : Vybrané statistické ukazatele porovnání EU, ČR, region Severozápad (rok 8) 8, 6, EU (5) ČR Region Severozápad 4,,, Meziroční nárůst HDP (%) Míra nezaměstnanosti (%) Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastní propočty k 3.. 8

14 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Území regionu soudržnosti Severozápad se po správní stránce člení na kraje (NUTS 3): Karlovarský a Ústecký. Region soudržnosti se dále dělí na okresů (NUTS 4) a 486 obcí (NUTS 5). V regionu žije asi,3 milionu obyvatel, což představuje přibližně / populace ČR. Severozápad je co do počtu obyvatel nejmenším regionem v ČR. Průměrná hustota zalidnění 3 osob/km se rovná celostátnímu průměru. Území regionu se vyznačuje značnými vnitřními rozdíly v koncentraci obyvatel, kdy hustota obyvatelstva severovýchodní části (průmyslové) je téměř dvojnásobná oproti jihozápadu (lázeňské oblasti) regionu. Obr. č. : Přehled vybraných měst v regionu dle počtu obyvatel Zdroj: Programový dokument ROP SZ Polycentrický charakter osídlení pak zdůrazňuje význam dopravy mezi jednotlivými městy. Pro celý region soudržnosti Severozápad má zásadní význam doprava z rozptýleného zbytku malých sídel do velkých a středních měst, tedy do měst s více než 5 obyvateli, respektive s až 3 obyvateli. Skutečnost, že s výjimkou Ústí nad Labem (94 98 obyvatel) jsou ostatní póly rozvoje relativně malé ( obyvatel), vede k závěru, že význam městské dopravy ve srovnání s životně důležitou rolí meziměstské dopravy je relativně menší. V případě regionu soudržnosti Severozápad lze současnou mobilitu pracovní síly hodnotit jako nedostatečnou a označit ji za jednu z hlavních překážek růstu konkurenceschopnosti regionu soudržnosti jako celku. Nízká mobilita pracovní síly dále negativně ovlivňuje efektivitu již realizovaných investic. Koncentrace těžkého průmyslu v centrálních oblastech regionu způsobila v minulosti vážné zhoršení životního prostředí, velice špatná byla po dlouhou dobu zejména kvalita ovzduší. Ačkoli se situace po roce 99 výrazně zlepšila díky investicím do plynofikace a do odsíření a prachových filtrů v průmyslových zdrojích (zejména severovýchodní část regionu), region má stále negativní image poškozeného území, což je jedním z limitujících faktorů pro získávání

15 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 zahraničních investorů a pro rozvoj cestovního ruchu. Negativní vlivy se nepříznivě projevují na zdravotních, sociálních a demografických charakteristikách zdejší populace. Přestože v minulých letech došlo k výrazně příznivějším trendům ve vývoji kvality životního prostředí, lze ekologické zátěže z minulých let považovat za jeden z klíčových problémů zejména v pánevních oblastech regionu. V územích devastovaných těžbou nerostů a v oblastech poničených imisemi škodlivin (lesy) dochází k rekultivaci a revitalizaci. Navrácení ekologické stability čeká též intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinu (zejména okresy Louny a Litoměřice). Transformace ekonomiky a restrukturalizace výroby po roce 989 vedly mj. k rozsáhlým změnám odvětvové struktury a ke změnám v rozmístění hospodářských aktivit ekonomické základny regionu. Ve stejném období došlo také k výraznému snížení zaměstnanosti v priméru a částečně i sekundéru, vzrostla zaměstnanost ve službách. Ekonomická váha regionu soudržnosti Severozápad byla v minulosti výrazně nadprůměrná. Tento region patřil k vysoce průmyslovým regionům s důrazem především na těžbu nerostných surovin, energetiku a další odvětví těžkého průmyslu (např. strojírenství a chemický průmysl) a na zemědělskou velkovýrobu. Tyto činnosti měly řadu negativních dopadů na kvalitu životního a sociálního prostředí, na sídelní strukturu a vzdělanostní strukturu obyvatel velké části regionu. Velkovýrobní způsob v průmyslu, zemědělství, těžbě a energetice vedl k postupnému zhoršování životního prostředí a krajiny. Přechod od hlubinné těžby uhlí a kaolinu na těžbu povrchovou navíc vedl k devastaci rozsáhlých území, která v tomto regionu soudržnosti pokračuje i nadále. I přes postupnou rekultivaci a revitalizaci území po těžbě zaujímají prostory těžby stále významné plochy v centrálních částech regionu soudržnosti Severozápad. Převážná část území se v současné době řadí mezi tzv. regiony se soustředěnou podporou státu, které se dále dělí na 3 typy dle charakteru postižení (strukturálně postižené, hospodářsky slabé, s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností). Tyto regiony byly pro období 7-3 vymezeny na základě usnesení vlády ČR č. 56 ze dne Stručná charakteristika programu ROP SZ je hlavním programovým dokumentem určujícím priority regionu Severozápad pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 7-3. ROP SZ byl schválen EK dne usnesením C (7) 68/ od 4//7 CCI 7CZ6PO8. Při definování navrhovaných intervencí program vychází ze strategie ROP SZ a z obecných principů směřování ke zvýšení využití inovativních postupů, podpory progresivních technologií a posilování vnitřní soudržnosti regionu společně s jeho soudržností ve vztahu k ostatním regionům v ČR a sousedním regionům v Německu, to vše při respektování zásad udržitelného rozvoje. Strategie ROP SZ vznikla v diskusi všech zainteresovaných regionálních i národních aktérů, a je tedy společným konsensuálním výstupem. Strategie přímo vychází ze zpracované socioekonomické analýzy regionu soudržnosti Severozápad a reflektuje zjištěné problémy a potřeby regionu, které vyplývají jednak z historického vývoje v daném území, jednak ze současných hospodářských trendů v globální ekonomice, která region vystavuje vyšší konkurenci projevující se negativním dopadem jak na hospodářství regionu, respektive

16 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 jednotlivá sektorová odvětví, tak na jeho konkurenceschopnost v oblasti atraktivity pro obyvatele, podnikatele a potenciální návštěvníky. Strategie není navrhována jako izolovaný materiál, ale jako komplementární nástroj, který vychází z priorit a strategie NSRR a využívá a doplňuje priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých sektorových (tematických) i územních programů. ROP SZ svým zaměřením přímo navazuje na následující priority NSRR: rozvoj udržitelného cestovního ruchu (I. Strategický cíl), zlepšení dostupnosti dopravou (III. Strategický cíl), rozvoj městských oblastí (IV. Strategický cíl), rozvoj venkovských oblastí (IV. Strategický cíl). Vazby jednotlivých oblastí podpory ROP SZ na konkrétní priority NSRR ukazuje následující tabulka. Tab. č. 3: Vazby oblastí podpory ROP SZ na priority NSRR Oblast podpory...3 I. Strategický cíl - Konkurenceschopná česká ekonomika Konkurenceschopný podnikatelský sektor Podpora kapacit výzkumu a vývoje pro inovace Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství II. Strategický cíl - Otevřená, fleibilní a soudržná společnost Vzdělávání Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Posilování sociální soudržnosti Rozvoj informační společnosti Smart administration III. Strategický cíl - Atraktivní prostředí Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí Zlepšení dostupnosti dopravou IV. Strategický cíl - Vyvážený rozvoj území Vyvážený rozvoj regionů Vyvážený rozvoj městských oblastí Rozvoj venkovských oblastí Pozn.: slabá vazba, - střední vazba Zdroj: Programový dokument ROP SZ Strategie ROP SZ vychází rovněž z obnovené Lisabonské strategie, respektive NPR, jehož prostřednictvím je Lisabonská strategie realizována. ROP SZ podporuje cíle obnovené Lisabonské strategie v oblastech zvyšování atraktivity území regionu soudržnosti Severozápad pro podnikání zejména zlepšením regionální dopravní infrastruktury a dostupnosti jednotlivých částí regionu a zlepšením prostředí ve městech. Dále přispěje ke zlepšování podmínek pro vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání a zlepšení zdravotní a sociální péče prostřednictvím budování infrastruktury těchto služeb. Zaměření ROP SZ je rovněž významně propojeno s podoblastmi NPR: Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí, zavádění inteligentních systémů pro řízení dopravy a dopravního provozu, zvyšování podílu železniční dopravy na přepravním trhu a zvyšování územní mobility a Udržitelné využívání zdrojů. 3

17 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Tab. č. 4: Vazby prioritních os a oblastí podpory ROP SZ na priority Lisabonské strategie, resp. NPR Oblast podpory Makroekonomická stabilita a udržitelný růst Podnikatelské prostředí Výzkum a vývoj, inovace Udržitelné využívání zdrojů Modernizace a rozvoj dopravních a ICT sítí Fleibilita trhu práce Začleňování na trhu práce Vzdělávání Pozn.: slabá vazba, - střední vazba, silná vazba Zdroj: Programový dokument ROP SZ K dosažení globálního cíle ROP SZ navrhuje strategie ROP SZ realizaci cílených investic, které pomohou nastartovat proces postupné adaptace a modernizace zejména urbanizovaných městských center regionu jako základních oblastí s rozvojovým potenciálem, jejichž rozvoj bude přínosem pro celý region. Novým nástrojem umožňujícím koncentraci prostředků k modernizaci a adaptaci největších měst jako rozvojových pólů regionu je Integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM jako soubor vzájemně časově a obsahově provázaných akcí (projektů) se zaměřuje na podporu a řešení problémů: Deprivovaného území s koncentrací negativních jevů, jako je vysoká nezaměstnanost, kriminalita, sociální vyloučení, atd.; Území s vysokým potenciálem růstu, kde pákový efekt strukturálních fondů může být použit ke zvýšení konkurenceschopnosti zóny; Tématicky vymezené oblasti města, zejména oblast veřejné dopravy. Současně s regenerací fyzického a sociálního prostředí jsou intervence zaměřeny na zlepšení vnější a vnitřní dostupnosti regionu a jeho dopravní obslužnosti tak, aby z ní měli prospěch všichni obyvatelé regionu i jeho návštěvníci. Podpora ROP SZ soustředěná na zlepšení dostupnosti a obslužnosti vytvoří podmínky pro vyšší mobilitu obyvatelstva (včetně pracovní síly) i pro rozvoj podnikatelských aktivit v regionu. Pro zajištění adekvátních podmínek pro rozvoj urbanizovaných center regionu je potřeba zaměřit intervence rovněž na restrukturalizaci a modernizaci jejich zázemí tvořeného především neurbanizovanými venkovskými oblastmi, s cílem vytvoření podmínek pro rozvoj občanské vybavenosti těchto oblastí spolu s podporou rozvoje místních komunit a občanských iniciativ. Strategie ROP SZ se zaměřuje rovněž na cílené intervence směřující k vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Rozvoj cestovního ruchu by přitom měl přispět jak k vytvoření pracovních příležitostí ve venkovských oblastech regionu, tak k vyšší diverzifikaci ekonomické základny, a tím i ke zvýšení celkové konkurenceschopnosti regionu. V tomto kontetu byly definovány následující cíle ROP SZ. zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. Globálním cílem ROP SZ je sociálních struktur regionu jako podnikání a život obyvatel. jeho konvergenci k průměrné 4

18 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Globální cíl bude naplněn prostřednictvím splnění tří specifických cílů ROP SZ: Specifický cíl I Moderní a atraktivní města představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu; Specifický cíl II Venkovské oblasti využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel; Specifický cíl III Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel. Pro dosažení stanoveného globálního cíle a dílčích specifických cílů stanovuje ROP SZ 5 prioritních os, které se následně člení do oblastí podpory. Celková alokace ROP SZ z prostředků ERDF činí EUR. Celkové zdroje ROP SZ, včetně národních zdrojů, činí EUR. Celková finanční alokace ROP SZ je do jednotlivých prioritních os a oblastí podpory rozdělena dle poměrů, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 5: Procentní finanční alokace do úrovně jednotlivých oblastí podpory Prioritní osa Podíl oblasti podpory na prioritní ose Podíl oblasti podpory na ROP 4,95% 7,% 6,%,37% 3,4%,38%,%,44% 9,% 3,9% 68,55% 3,8% 3. Rozvoj dopravní obslužnosti regionu 3,45%,68% 4. Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR 6,5%,95% 3,49% 5,83% 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu 7,%,34% 5. Podpora implementace ROPSeverozápad 78,%,%,%,59% Oblast podpory Podíl prioritní osy na ROP. Podpora rozvojových pólů regionu Prioritní osa Regenerace a rozvoj měst. Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst 39,86%.3 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Prioritní osa Integrovaná podpora místního rozvoje. Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti 4,36%. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury 3. Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního Prioritní osa 3 Dostupnost a dopravní významu obslužnost Prioritní osa 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Prioritní osa 5 Technická asistence 4. Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení 5. Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity 33,96% 9,%,7% Zdroj: Programový dokument ROP SZ Rozdělení prostředků plně reflektuje jak strategii programu samotného, tak postavení programu ve vztahu k ostatním operačním programům, včetně Programu rozvoje venkova. Hlavní a stěžejní prioritní osou celkové strategie ROP SZ je Regenerace a rozvoj měst. Tato skutečnost byla promítnuta i do návrhu finančního plánu, který na tuto oblast vyčleňuje významnou část finančních prostředků programu. 5

19 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Členění na úrovni jednotlivých veřejných zdrojů financování v členění do úrovně prioritních os shrnuje následující tabulka. Tab. č. 6: Finanční alokace podle druhů veřejných zdrojů na úrovni prioritních os (údaje v EUR) Číslo prioritní osy Ce lkem Fond/míra Příspěve k M íra spolufinancování Národní zdrojecelkové zdroje Společenství spolufinancov ání vztahov ána k ERDF/veřejným Regenerace a rozvoj m ěst ,% výdajům Integrovaná podpora m ístního ERDF/veřejným ,% rozvoje výdajům Dostupnost a dopravní ERDF/veřejným ,% obslužnost výdajům Udržitelný rozvoj cestovního ERDF/veřejným ,% ruchu výdajům ERDF/veřejným Technická asistence ,% výdajům 85,% Název prioritní osy Zdroj: Programový dokument ROP SZ Graf č. 3: Finanční alokace příspěvku ERDF pro jednotlivé prioritní osy ROP SZ Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Dostupnost a dopravní obslužnost Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Technická asistence Zdroj: Programový dokument ROP SZ Jednotlivé prioritní osy nestojí samostatně, ale tvoří vzájemně provázaný systém, jehož realizace jako celku přispěje k dosažení požadované změny v regionu. Nejdůležitějším aspektem ROP SZ je proto uplatnění principu koncentrace. Kromě geografické koncentrace však bude nezbytné koncentrovat také pracovní úsilí (tj. zajistit i určitou úroveň integrace) tak, aby vynaložené prostředky byly soustředěny vždy na komplení vyřešení identifikovaných problémů v určité části regionu. 6

20 VÝROČNÍ ZPRÁVA 9 Graf č. 4: Vazby mezi cíli a prioritními osami ROP SZ Globální cíl ROP Severozápad Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU/ ČR Specifický cíl I Moderní a atraktivní města, představující hybnou cílu ekonomického rozvoje regionu Specifický cíl II Venkovské oblasti, využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života svých obyvatel Priorita P 3 Priorita P Priorita P Regenerace a rozvoj měst Integrovaná podpora místního rozvoje Hlavní cíl priority: Z výšení kvality fyzického prostředí urbanizovaných částí regionu Hlavní cíl priority : Oživení a rozvoj venkovských oblastí realizací místních integrovaných projektů Dostupnost a obslužnost regionu Hlavní cíl priority : Zlepšení napojení regionu na okolní prostor, zajištění účinného vnitřního propojení a jeho efektivní dopravní dostupnosti Specifický cíl III Dostupný region umožnující efektivní mobilitu svých obyvatel Priorita P4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Hlavní cíl priority : Využití přírodního a kulturního potenciálu pro udržitelný rozvoj CR v regionu Priorita P5 Technická asistence Zdroj: Programový dokument ROP SZ V rámci ROP SZ jsou příjemci podpory definováni zvlášť pro každou oblast podpory. Kategorie příjemců zůstávají od roku 8 beze změn. Bližší legislativní vymezení jednotlivých příjemců je aktualizováno při změnách legislativy. Příjemce podpory z ROP SZ definuje následující tabulka, přičemž upřesnění způsobilosti jednotlivých kategorií příjemců podpory v rámci prioritních os, respektive oblastí podpory, obsahuje Prováděcí dokument ROP SZ (viz 7