Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje Bakalářská práce Autor: Lyubov Bentsa Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Radim Zelenka, PhD. Praha Duben

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 29. dubna 2013 Lyubov Bentsa 2

3 Poděkování: Za odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce bych chtěla poděkovat panu Ing. Radimu Zelenkovi, PhD. Poděkovat bych také chtěla své rodině za její trpělivost a podporu po celou dobu studia. 3

4 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku monetární politiky a její regulatorní orgán Českou národní banku. Práce se soustřeďuje hlavně na cíle a nástroje monetární politiky. Ve dvou posledních kapitolách jsou vysvětleny druhy monetární politiky a její uplatnění centrální bankou. Klíčová slova Měnová politika, Česka národní banka, nástroje monetární politiky, transmisní mechanismus, inflace Annotation This bachelor thesis is focused on the characteristics of monetary policy and its regulátory the Czech National Bank. The work is focused primarily on objectives and instruments of monetary policy. The last two chapters give explanations about types of monetary policy and its application through the Central Bank. Keywords Czech National Bank, monetary policy, instruments of monetary policy, transmission mechanism, inflation 4

5 Obsah Úvod 8 1. Definice monetární politiky Centrální banka Funkce CB Emisní Monetární politika Devizová činnost Regulace a dohled na bankovní systém Banka bank Banka státu Zastupování státu v zahraničí na poli monetární politiky Obchodní (komerční) banky Cíle a kritéria monetární politiky Transmisní mechanizmy měnové politiky Měnová báze Měnové agregáty Měnová kritéria Operativní cíl Zprostředkující kritérium Konečné cíle Nástroje monetární politiky

6 3.1 Přímé nástroje: Pravidla likvidity Úvěrové limity Limity úrokových sazeb Povinné vklady bank Nepřímé nástroje: Operace na volném trhu Diskontní nástroje Konverze swapu a cizích měn Kurzové intervence Přímé i nepřímé nástroje: Povinné minimální rezervy Doporučení, výzvy, dohody Druhy monetární politiky Expanzivní Restriktivní Monetární politika uplatňovaná ČNB Cílování měnového kurzu Nezávislost centrální banky Inflace Cílování inflace Analýza plněni cilování inflace

7 Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků.. 49 Seznam tabulek Elektronické zdroje. 50 7

8 Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza samotné monetární politiky v České republice, kde je jejím hlavním regulátorem centrální banka v podobě ČNB. Dále jsou analýze podrobeny i nástroje a cíle ČNB, které jsou stanovené zákonem o České národní bance. Svých cílů může tato banka dosahovat pomocí měnových nástrojů, které sama reguluje. Přístupy k provádění měnové politiky se s postupem času měnily, dodnes existují značné rozdíly jak mezi vyspělými tržními ekonomikami, tak zejména mezi nimi a rozvojovými zeměmi. V 70. letech došlo k přehodnocení konečného cíle měnové politiky a jejím prioritním konečným cílem se stala cenová stabilita. Monetární politika, regulace a dohled nad bankovním systémem patří k nejdůležitějším činnostem centrální banky. Nejvyšším řídícím a rozhodovacím orgánem je bankovní rada. Práce je rozdělena do pěti hlavních částí. První kapitola popisuje monetární politiku a subjekt, který je za tuto politiku zodpovědný - tedy Českou národní banku. Dále jsou zde vysvětlené její cíle a funkce na finančním trhu a také je zde vysvětlena funkce obchodních bank na trhu. Druhá část mé bakalářské práce je věnována cílům měnové politiky, která jako taková v sobě zahrnuje transmisní mechanizmus, měnovou bázi, měnové agregáty. Jsou zde také popsána operativní a zprostředkující kritéria a konečné cíle monetární politiky. Ve třetí kapitole jsou vymezené přímé a nepřímé nástroje monetární politiky. Čtvrtá a pátá kapitola popisují druhy monetární politiky, nezávislost centrální banky a inflaci. V práci bylo použito metody analýzy a popisu. 8

9 1. Definice monetární politiky Měnová politika byla ovlivňována politickými, popř. hospodářskými událostmi. Po úspěšné stabilizaci ekonomiky a zavedení zlaté měny ve 20. letech minulého století přišla světová hospodářská krize, následně nacistická okupace a později měnové reformy a direktivní plánování. S pádem socialismu se měnová politika vrátila ke své základní funkci stabilizovat cenový a měnový vývoj v České republice. 1 Jednou z nejdůležitějších činností centrální banky je monetární politika, která se snaží pomocí svých nástrojů regulovat množství peněz v oběhu a tím dosáhnout svého hlavního cíle cenové stability. Monetární politika představuje činnost státu, zaměřenou především na: kontrolu množství peněz v ekonomice regulaci úrokových měr stanovení podmínek úvěrování Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance (Zákon č. 6/1993 Sb.) je hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. 2 Monetární politika se uskutečňuje prostřednictvím bankovní soustavy, kterou tvoří centrální banka (ČNB) a obchodní banky

10 1.1 Centrální banka Vznik centrální banky je velice důležitý v bankovnictví. Při její vzniku začala nová éra v bankovním systému. Centrální banka je instituce, která má právo regulace bankovního systému a regulace množství peněz v oběhu a celkem v ekonomice. ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb. o České národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři členové bankovní rady. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. 3 V současně době členy bankovní rady ČNB jsou: guvernér ČNB: Miroslav Singer viceguvernér ČNB: Mojmír Hampl viceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík člen bankovní rady ČNB: Kamil Janáček člen bankovní rady ČNB: Lubomír Lízal člen bankovní rady ČNB: Pavel Řežábek členka bankovní rady ČNB: Eva Zamrazilová

11 1.1.1 Funkce CB V současnosti jsou důvodem existence centrální banky tyto hlavní funkce. Česká národní banka vede účty bank a přijímá jejich vklady, může od bank nakupovat, nebo prodávat státní dluhopisy případně jiné cenné papíry se státní zárukou. Centrální banka Emisní činnost Devizová činnost Banka bank Měnová politika Regulace bank Banka státu (vlády) Obr.: 1 Funkce centrální banky v tržní ekonomice Centrální banka v tržní ekonomice má základní funkce, které lze rozdělit na mikroekonomické a makroekonomické. Do makroekonomické funkce patří: Emisní Jednou z funkcí centrální banky je vydávání hotovosti (bankovek a mincí) a jako jediná ve státě je může znehodnotit. Emise peněz tvoří výsadní právo centrálních bank, to znamená je jejich monopolem. ČNB dbá důkladně na plynulý a hospodárný oběh peněz a ekonomiku. Centrální banka pomocí svých poboček spravuje zásoby bankovek a mincí, stahuje z oběhu, vyměňuje poškozené peníze za nové. Podíváme se do historie české koruny. V nově vzniklém Československu začaly přemýšlet o zavedení samostatné měny, v listopadu 1929 se koruna stala důvěryhodnou a směnitelnou měnou, dosáhla tak statutu zlaté měny. Na základě Mnichovské dohody roku 1938 bylo rozhodnuto o stažení československé koruny z 11

12 oběhu. Po německé okupaci roku 1939 nebyla už koruna samostatnou měnou, platidlem se stala říšská marka. Vláda určila kurz 10 korun za jednu říšsku marku. V současnosti, kdy emise nejsou kryty zlatem, ale jsou emitovány úvěrem, tedy vytvořeným dluhem, stoupá i potřeba hotovostního oběživa. Paradox, že přes nárůst oběživa poměr hotovostních peněz k bezhotovostním se snižuje, je vysvětlitelný větším využíváním výhodných bezhotovostních transferů a expanzí bezhotovostních platebních nástrojů spotřebitelů. 5 Obr.: 2 Vývoj oběživa od roku. Zdroj ČNB Monetární politika Provádí se z cílem udržení cenové stability pro regulaci úrokových měr a zajištění správného množství peněz v oběhu. Aby mohla centrální banka řídit měnovou politiku a rozhodnout, který řídící nástroj a kdy použije, je důležité definovat míru samostatnosti centrální banky tak, aby nemohla 5 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

13 podléhat tlaku vlád, nebo parlamentu na financování deficitních státních rozpočtů. Ve většině vyspělých zemí platí pravidlo: kdo měnovou politiku provádí, ten o ní také rozhoduje. I zde však existují výjimky (např.: zásadní rozhodnutí japonské centrální banky podléhá schválení ministerstva financí). Česká národní banka je v této oblasti zcela nezávislá Devizová činnost CB shromažďuje zlaté a devizové rezervy státu a provádí s nimi operace na devizovém trhu tak, aby udržela pro stát jejich potřebnou výši a regulaci jejich množství v ekonomice v rámci svého působení vydáváním pravidel pro nakládání se zahraničními měnami v bankách i u nebankovních subjektů včetně kontroly jejich dodržování. 7 Na domácích trzích patří devizové intervence mezi nejvýznamnější devizové operace, pomocí, kterých se ČNB snaží ovlivnit výši kurzu domácí měny vůči ostatním měnám. Existují tři základní motivy pro provádění devizové operace: udržování hodnoty devizových rezerv, zabezpečování devizové likvidity země, ovlivňování úrovně a pohybů devizového kurzu domácí měny vůči měnám zahraničním. Cílem devizové činnosti není pouze udržení stability devizového kurzu, ale celé vnější rovnováhy v ekonomice. Mikroekonomickými funkcemi centrální banky se rozumí činnost banky uvnitř ekonomického systému, a tato funkce centrální banky spočívá v těchto činnostech: 6 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

14 Regulace a dohled na bankovní systém Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, družstevními záložnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. 8 Centrální banka uděluje bankovní licence, sleduje činnost obchodních bank s cílem podpory efektivnosti, spolehlivosti a bezpečnosti bankovního systému v zemi Banka bank Centrální banka je regulátor ostatních bank a vystupuje vůči nim jako bankéř, vede jím účty, poskytuje úvěry a provádí zúčtování mezi nimi. přijímá od obchodních bank vklady ve formě: - povinné minimální rezervy v domácí měně, - dobrovolné rezervy v domácí měně pro mezibankovní zúčtování - rezervy v zahraničních měnách. poskytuje obchodním bankám úvěry ve formě bezhotovostní emise peněz. Z pohledu poptávky mohou mít dvě podoby: - úvěry, kdy diskontní sazba je natolik nízká, že pro banky je to velmi levný zdroj (podpora růstu množství peněz v ekonomice), - nebo banky mají problémy se zajištěním likvidity a tento úvěr je pro ni poslední možnost získat zdroje, které potřebuje (CB vystupuje jako věřitel poslední instance)

15 vede bankám účty a provádí zúčtování operací bank. Zúčtovací centrum ČNB provozuje platební systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system), který je jediným systémem mezibankovního zúčtování v České republice Banka státu ČNB jako banka státu vede účty a provádí pro vládu a centrální orgány některé obchodní, finanční a transakční operace, v některých zemích i vedení účtů státem zřízených institucí, či útvarů státní správy. Centrální banky tak plní funkci fiskálních agentů vlád. Do této funkce patří 9 : V rámci své činnosti banka státu vykonává: Správu státního dluhu - činnost je spojena s poskytováním a splácením úvěrů státu, platbou úroků, emisi pokladničních poukázek a dluhopisů, Poskytování úvěru státu je ve vyspělých tržních ekonomikách podmíněno úpisem státních CP a jejich umístěním na peněžním a kapitálovém trhu. Přímé úvěrování státu centrální bankou bez účasti CP je dnes v těchto ekonomikách ze zákona již buď zakázáno, nebo alespoň výrazně limitováno Zastupování státu v zahraničí na poli monetární politiky Zastupuje stát v zahraničních otázkách měnové politiky, reprezentuje stát v zasedání Mezinárodního měnového fondu, skupiny Světové banky, Banky pro mezinárodní platby, v Generální radě guvernérů ECB (jako členská banka 9 REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN

16 ESCB). 11 Centrální banka je pak povinná informovat domácí veřejnost o změnách, přijatých řešení nebo problémech. 1.2 Obchodní (komerční) banky Obchodní banka - podnikatelský subjekt, který vystupuje na finančním trhu jako finanční zprostředkovatel. Banka je ze zákona akciová společnost (soukromý subjekt). Jejich činnost je zprostředkování pohybu finančních prostředků. Banky přijímají vklady a z nich poskytují úvěry. Každá banka musí mít licenci od ČNB, pro získání licence je nutno splnit určíte podmínky: základní kapitál Kč, obchodní plán, který navrhuje strategii a činnost banky, průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce. Hlavní principy obchodní banky: likvidita schopnost banky kdykoliv dostát svým závazkům vůči klientům vkladatelům, rentabilita výnosnost, podíl zisku k vloženému kapitálu. Zisk je tvořen úrokovou a neúrokovou marží po odečtení všech nezbytných nákladů banky na prováděné obchody (mzdy, provozní náklady). Základní ukazatelé pro měření rentability jsou ROA (výnosnost aktiv banky) a ROE (výnosnost vlastního kapitálu banky), bezpečnost musí se dodržovat likvidita, solventnost, výnosnost banky a počítat s možnosti rizika (úvěrová, tržní, operační). 11 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

17 2. Cíle a kritéria monetární politiky Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb. o ČNB - je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. 12 Cenové stability se v tržní ekonomice dosahuje pouze za situace, kdy se množství peněz v oběhu rovná právě potřebnému množství peněz v ekonomice. Jelikož v tržní ekonomice jsou vztahy ovlivněny nabídkou a poptávkou, lze peněžní rovnováhu definovat jako situaci, kdy peněžní nabídka se právě rovná poptávce po penězích. 13 Měnovou (peněžní) rovnováhu lze zapsat: Nabídka peněz = poptávka po penězích 2.1 Transmisní mechanizmy měnové politiky Proces měnové politiky v tržní ekonomice zahrnuje celý sled dění od nastavení a použití nástroje pro regulaci peněz v oběhu, nebo jiného nástroje měnové politiky až po jeho dopad na vývoj měnového cíle. Centrální banka ale nemá přímý vliv na konečný cíl měnové politiky, svými nástroji pouze ovlivňuje monetární vývoj. A právě odpověď na otázku, zda se měnový vývoj ubírá očekávaným směrem, jsou dána 14 : operativní kritéria, zprostředkující kritéria, konečné cíle měnové politiky ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

18 Nástroje centrální banky Transmisní mechanizmus měnové politiky? operativní kritéria zprostředkující kritéria Konečné cíle měnové politiky Obr.: 3 Schematická znázornění transmisního mechanizmu 15 Nepřímý vliv měnových nástrojů na konečný cíl měnové politiky je v obrázku vyjádřen přerušovanou čárou s otazníkem, pouze přes operativní a zprostředkující kritéria. Podle konkrétních použitých operativních a zprostředkujících kritérií měnové politiky rozlišujeme tři základní transmisní mechanismy, které jsou popsány na obrázku Měnový Úvěrový Kursový Nástroje měnové politiky Operativní kritéria měnová báze krátkodobá úroková míra Zprostředkující kritéria měnové agregáty úvěrové agregáty měnový kurz domácí měny Konečné cíle měnové politiky Obr.: 4 Základní transmisní mechanismy měnové politiky ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

19 2.2 Měnová báze Měnová báze je jedno z operativních kritérií, sledovaných v transmisních mechanizmech měnové politiky. Pro velký význam jejích změn při sledování účinnosti měnové politiky se někdy nazývají mocné peníze (high-powered money), nebo rezervní peníze. Měnová báze zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze: 17 oběživo v oběhu zahrnuje hotovost drženou domácnostmi a firmami a hotovost v bankovních trezorech, bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. Parametr (mld. Kč) 01/ / / /2013 Oběživo 390,2 385,9 407,5 417,8 Rezervy bank 35,6 56,0 50,8 50,8 Užití (změny) měnové báze 425,8 441,9 458,3 468,6 Tab.: 1. Vývoj měnové báze ČNB ke konci měsíce v mld. Kč 18 Měnovou bázi lze členit podle stupně kontrolovatelnosti jejích položek centrální bankou na: měnovou bázi nevypůjčenou, která je regulována centrální bankou operacemi na trhu pod kontrolou CB měnovou bázi vypůjčenou, regulovanou centrální bankou pomocí diskontních nástrojů a tedy je menší kontrola CB. 16 REVENDA. Z. Centrální bankovnictví 2. vyd. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN Zdroj: ČNB 19

20 2.3 Měnové agregáty Peněžní (měnové) agregáty představují součet finančních prostředků s určitým stupněm likvidity. Značí se písmenem M a číslem tak, že vyšší agregát obsahuje v sobě menší agregát nižšího stupně plus další skupinu peněz s nižší mírou likvidity. Měnové agregáty jsou především produktem praktických potřeb řízení množství peněz v oběhu. Obecně lze vymezit měnové agregáty: M1 = hotovost držená nebankovními subjekty + běžné vklady domácích nebankovních subjektů v domácí měně M2 = M1 + termínové vklady klientů v domácí měně + ostatní závazky bank ke klientům M3 = M2 + vklady klientů v bankách v zahraniční měně M4 = M3 + vklady domácích subjektů v domácích nebankovních institucích 2.4 Měnová kritéria Mezi nástroji a cíli měnové politiky není přímá vazba, centrální banka svými nástroji ovlivňuje vývoj operativních kritérií ve snaze dosáhnout stanovených cílů měnové politiky. Vývoj operativních kritérií má vliv na posun kritérií zprostředkujících, které indikují míru souladu prováděné měnové politiky s jejími definovanými cíli. 2.5 Operativní cíl Cílem, na jehož dosažení mají přímý vliv nástroje měnové politiky, je operativní cíl (kritérium). Může jím být měnová báze nebo krátkodobé úrokové míry. V moderních rozvinutých tržních ekonomikách je jím dnes nejčastěji krátkodobá tržní úroková míra JÍLEK. J. Peníze a měnová politika. Praha: GRADA Publishing, ISBN

21 Operativním kritériem v současných rozvinutých tržních ekonomikách jsou převážně úrokové sazby, tedy jmenovité tržní krátkodobé úrokové sazby. Jejich užití vychází z keynesiánského pojetí peněz. Podle Keynesovské teorie jsou peníze druhem bohatství s nulovou výkonností, ale vysoce likvidní a jejich držení nenese žádné riziko spojené s kolísáním výnosností či cen Zprostředkující kritérium Nejčastějším zprostředkujícím cílem bývá v současnosti některý peněžní agregát, tržní dlouhodobá úroková míra nebo měnový kurs. Dále zprostředkujícím cílem může být objem úvěrů, ceny aktiv a další. Zprostředkující kritéria jsou ovlivňovaná změnou hodnot operativních kritérií. Centrální banka vybírá zprostředkující kritéria podle: míry svého vlivu na vývoj zprostředkujících kritérií, dostupnosti a spolehlivosti údajů, vazeb mezi kritérii a konečným cílem měnové politiky Konečné cíle Základním smyslem regulace množství peněz v ekonomice je dosahování konkrétních, politicky a ekonomicky definovaných cílů. Hlavní konečný cíl měnové politiky je cenová stabilita, vedlejší může být podpora růstu HDP a podpora zaměstnanosti, rovnováha běžného účtu platební bilance, stabilita měnového kurzu. V transmisním mechanizmu měnové politiky jsou pod silným stupněm kontroly centrální banky operativní kritéria. Přes ovlivňování vybraného operativního kritéria se centrální banka pokouší ovlivňovat zprostředkující kritérium ve snaze dosahovat konečných cílů. Jako 20 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

22 zprostředkující kritéria mohou vystupovat veličiny jako např. peněžní nabídka, devizový kurz nebo (dlouhodobé) úrokové sazby. Zprostředkující a operativní kritéria se nejčastěji objevují při stabilizaci kupní síly měny (jako konečného cíle). 22 Mezi konečné cíle měnové politiky patří nízká inflace, nízká nezaměstnanost a vyrovnaná bilance zboží a služeb. Zprostředkujícími cíli měnové politiky je peněžní zásoba, úroková míra a měnový kurz. 22 MENŠÍK. J. Peníze a peněžní politika. Brno : Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta ISBN

23 3. Nástroje monetární politiky Centrální banka a její monetární politika se rozděluje na přímé (administrativní) a nepřímé (tržní) nástroje měnové politiky. Nepřímé nástroje měnové politiky lze charakterizovat jejich rovným vlivem na bankovní systém vcelku. Nepřímé nástroje mohou ovlivňovat rozhodování obchodních bank nepřímo, pomocí tržních nástrojů. Opakem jsou přímé nástroje monetární politiky centrální banky, které přímo ovlivňují rozhodování bank. Nástroje měnové politiky Nepřímé Přímé i nepřímé Přímé operace na volném trhu PMR pravidla likvidity, úvěrové limity diskontní nástroj doporučení, dohody, výzvy limity úr. sazeb, povinné vklady bank kurzové intervence Obr.: 5 Nástroje monetární politiky. Zdroj Zeman ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

24 3.1 Přímé nástroje: Pravidla likvidity Pravidla likvidity jsou přímým nástrojem centrální banky. A právě ČNB stanoví komerčním bankám, jaký mají mít vztah mezi aktivy a pasivy (patří sem např.: ukazatel kapitálové přiměřenosti) a závazné vazby mezi nimi v bilancích bank s cílem regulace likvidity bank. Velmi tvrdým přímým nástrojem jsou pravidla likvidity zejména tehdy, týkají-li se povinných vazeb mezi aktivy a pasivy obchodních bank. Jako příklady lze uvést povinnost udržovat podíl vlastního kapitálu v určitém poměru (např. 8 %) k celkovým aktivům nebo minimální podíl střednědobých a dlouhodobých vkladů na střednědobých a dlouhodobých úvěrech. Čím vyšší je podíl vkladů na úvěrech, tím nižší je za jinak neměnných okolností peněžní zásoba. Pravidla likvidity však ovlivňují nejen celkovou peněžní zásobu, ale i její časovou strukturu. Používají se ve všech tržních ekonomikách, zejména z důvodu zajištění likvidity obchodních bank. 24 Pro každou banku znamenají tato pravidla minimální podmínky pro zachování likvidnosti banky. Tato pravidla mohou upravovat např.: omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků, v podstatě jde o omezení při obchodování s CP na vlastní účet banky nebo z jiného majetku, omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasiv banky, minimální výší likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasivům, popřípadě ke skupině aktiv či pasiv; této povinnosti lze vyhovět i udržováním stanovené časti zdrojů u ČNB

25 3.1.2 Úvěrové limity Úvěrové limity, nazývané též jako kontingenty či stropy. Úvěrové limity stanoví maximální počet úvěrů, které banka může poskytnout svým klientům s cílem regulace úvěrových kritérií měnové politiky. Ovlivňují jak měnové agregáty, tak i úrokové sazby. 25 Úvěrové limity mohou být členěny z hlediska věřitele do dvou skupin: absolutní úvěrové stropy mají stanoven maximální rozsah úvěrů, které komerční banky mohou poskytovat klientům. Rozsah úvěru lze určit v plné výši poskytnutých úvěrů v daném období, nebo poměrem stavu úvěrů k výši kapitálu dané banky. Povinnost komerčních bank konzultovat s centrální bankou úvěry, které poskytuje jednomu klientovi nad určenou výši 25%. relativní úvěrové stropy stanovují maximální výši úvěru, který může čerpat komerční banka od centrální banky. Centrální banka omezuje diskontní (1%), reeskontní a lombardní (3%) úvěry u některých subjektů, které lze považovat za diskontní nástroj monetární politiky. Nejpoužívanějším úvěrovým limitem ČNB je omezení výše úvěru jednomu klientovi banky na 500 mil. Kč. Mezi používaný relativní úvěrový strop ČNB patří například povinnost konzultovat s centrální bankou úvěry, které přesahují 25% bankovního kapitálu Limity úrokových sazeb Centrální banka může stanovit komerčním bankám maximální limity úrokových sazeb, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak minimální úrokové sazby z přijímaných depozit, reguluje nebo stabilizuje krátkodobou úrokovou míru. Centrální banka může stanovit bankám úrokové stropy nebo minima pro vklady a úvěry, 25 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN POSPÍŠIL. R. Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, ISBN

26 nabízené klientům. Tím přímo ovlivňuje krátkodobou úrokovou míru. Limity úrokových sazeb mohou vést ke stabilizaci úrokové míry v ekonomice a mohou mít i dopad na tvorbu úspor a poptávku po bankovních úvěrech. Na měnovou bázi nemají přímý vliv. 27 Použití limitů depozitních úrokových sazeb sleduje dva hlavní účely. Při snaze stabilizovat tyto sazby v ekonomice budou použity maximální limity, tj. horní hranice úroků z depozit. Při snaze podpořit tvorbu vkladů v bankách budou naopak stanoveny spodní hranice těchto sazeb. 28 Při snížení limitu, poptávka po bankovních úvěrech bude růst, i samozřejmě pří zvýšení limitu by mněla poptávka klesnout Povinné vklady bank Podle ČNB stanovují povinné vklady určitým subjektům povinnost ukládat hotovost, otevírat běžné účty a provádět některé operace přes centrální banku s cílem kontroly a nakládání s penězi těchto subjektů. Tato povinnost se nejčastěji vztahuje k centrálním orgánům (finanční úřad, ministerstva, státní fondy) nebo orgánům místní správy. Povinné vklady jsou likvidní finanční prostředky a ČNB má pod kontrolou peníze, které by jinak byly uloženy v komerčních bankách a zvyšovaly jejích likviditu. V případě likvidních problémů bank by byly tyto vklady okamžitě použity, případně by tvořily zdroj úvěrování nebankovních subjektů s různou mírou rizik ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

27 3.2 Nepřímé nástroje: Operace na volném trhu Operace na volném trhu v tržní ekonomice jsou nejužívanějším a nejefektivnějším nástrojem centrální banky při regulaci měnové báze v současnosti. Spočívají v nákupech a prodejích státních, popř. i některých dalších, vysoce kvalitních a krátkodobých cenných papírů, nejčastěji v podobě krátkodobých pokladničních poukázek. Při těchto operacích se může obchodovat hlavně s krátkodobými dohodami o zpětném odkoupení a bankovními akcepty. V některých ekonomikách, např. u nás, se obchoduje i s vlastními cennými papíry centrální banky. 30 Operace na volném trhu vliv na bilance CB vliv na měnovou bázi Nákup státních CP od dom. bank v domácí měně nárůst nárůst Prodej státních CP od dom. bank v domácí měně pokles pokles Nákup vl. CP od bank v domácí měně (před spl.) nárůst nárůst Prodej vl. CP od bank v domácí měně (před spl.) pokles pokles Nákup vl. CP od bank v domácí měně (při spl.) žádná nárůst Prodej vl. CP od bank v domácí měně nová emise žádná pokles Tab.: 2 Vliv operaci CB na volném trhu na měnovou bázi. Zdroj Zeman 31 Můžeme říci, že Česká národní banka provádí operace na volném trhu ve vztahu k dalším bankám občas výjimečně, ale může prodávat nebo nakupovat cenné papíry ve vztahu k nebankovním subjektům. Pokud centrální banka nakupuje CP od jiných bank, zvyšuje se 30 REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

28 tím měnová báze a úvěrové možnosti komerčních bank. Jestliže ČNB prodává CP, snižuje se tak měnová báze a úvěrové možnosti komerčních bank. Operace na volném trhu lze členit podle nutnosti reakce centrální banky na vývoj měnové báze. - Aktivní operace je prováděna na trhu centrální bankou s cílem změnit měnovou bázi. - Vynucené operace na trhu provádí centrální banka ve snaze vylučovat nežádoucí vývoj měnové báze. 32 Obr.: 6 Tři základní typy operací na volném trhu centrální banky. Zdroj Revenda 33 Podle vlivu měnové báze rozlišujeme tři typy operace na volném trhu: Přímé operace centrální banka nakupuje nebo prodává státní cenné papíry. Vliv na měnovou bázi (případně krátkodobé úrokové sazby a měnový kurz) je trvalý. 32 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN REVENDA. Z. Centrální bankovnictví 2. vyd. Praha: Management Press, ISBN

29 Repo operace představuje ze strany centrální banky prodej cenných papírů s jejich pozdějším nákupem. Repo operace tedy dočasně snižují měnovou bázi. 34 Jsou složené ze dvou transakcí, z pohledu ČNB se jedná o: - prostou repo operaci - prodej a pozdější nákup cenných papírů, dočasné snižování měnové báze; - reverzní repo operaci - nákup a pozdější prodej cenných papírů, dočasný růst měnové báze. Doba trvání reverzní repo operce je určena na 14 dní, je chápána jako dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). Switch operace výměna cenných papírů s různou dobou splatnosti, ale ve stejném objemu. Dopad do měnové báze je neutrální a operace se provádí pro ovlivňování úrokové míry. Jestliže prodá ČNB cenný papír s vyšším úrokem (delší lhůtou splatnosti) za cenný papír s nižším úrokem (kratší lhůtou splatnosti), hovoříme o,give up úrokovém rozdílu, úhradě tohoto rozdílu centrální bankou. V opačném případě (zisk centrální banky z úrokového rozdílu) jde o,pick-up úrokový rozdíl : centrální banka prodává cenné papíry s kratší lhůtou splatnosti a nižším úrokem za cenné papíry s delší lhůtou splatnosti a nižším úrokem za cenné papíry s delší lhůtou splatnosti a vyšším úrokem. 35 Obchody v rámci operací na volném trhu, kdy centrální banka vyhlašuje k prodeji nebo odkupu cenné papíry ve stanoveném objemu, ceně, případně i úrokové sazbě, probíhají formou: aukcí, kde banka nabízí centrální bance podmínky, za nichž je ochotna obchod uskutečnit a jeho podmínky jsou známy ostatním účastníkům aukce, takže mohou svoje nabídky do určitého termínu upravovat, 34 REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN

30 tendrů, kdy účastníci obchodu neznají obsahy konkurenčních nabídek a nemohou své podmínky upravit pro zvýšení šance na úspěšně uzavřený obchod. 36 Obchodování může probíhat ve dvou variantách. Formou holandské aukce, kde cenný papír je prodáván nebo nakupován za rovnovážnou cenu, nebo americké aukce, kdy cena cenného papíru je závislá na vztahu mezi nabídkou a poptávkou Diskontní nástroje Diskontní nástroje jsou klasickým nástrojem monetární politiky, který ovlivňuje centrální banka, a poskytnuté úvěry obchodním bankám zaměřené na regulaci měnové báze mají nepřímý vliv, neboť banky nejsou povinny, ani jinak nuceny nakupovat úvěry od ČNB, pokud mají dostatek jiných zdrojů. 37 Do diskontních nástrojů je možné zařadit: úvěry (poskytnuté centrální bankou obchodním bankám připsáním na účet jejich rezerv u ČNB), úrokové sazby z těchto úvěru, oznámených centrální bankou, úroky z cenných papírů, jsou-li pro operace na volném trhu vyhlašovány. Úvěry, které centrální banka poskytuje obchodním bankám v rámci diskontních nástrojů, mají emisní účel (zvyšují objem rezerv bank). Nezahrnují se sem úvěry, které jsou použity k jiným účelům. Centrální banky poskytují bankám tři hlavní druhy úvěrů diskontní, reeskontní a lombardní (diskontní a lombardní úvěry se označují termínem refinanční úvěry). Diskontní úvěry jsou nejpoužívanější a nejlevnější úvěrové zdroje poskytované obchodním bankám. Banka může čerpat úvěry neomezeně, ale při plnění určitých podmínek až do výše 36 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

31 úvěrového stropu jsou úročené diskontní sazbou a tyto úvěry se poskytuji v domácí měně. Poskytnutím diskontního úvěru centrální bankou dochází ke zvýšení měnové báze a připsání na účet rezerv. Naopak pří splacení úvěru dochází ke snížení měnové báze a zároveň i rezerv. Růst diskontní sazby omezí úvěrové zdroje obchodních bank a sníží jejich nabídku peněz ostatním subjektům v ekonomice. Všeobecně se úvěr stává méně dostupným. Růst diskontní sazby obvykle vyvolá i růst úrokových měr. Celkové účinky růstu diskontní sazby jsou protiinflační. V případě poklesu diskontní sazby očekává centrální banka naopak růst poptávky obchodních bank po svých úvěrech. Pokles diskontní sazby rozšíří úvěrové zdroje bank. Obvykle se přizpůsobí i poklesem úrokových měr. Celkový úvěr se stává obchodu dostupnějším. 38 Diskontní úvěry se dělí na: běžné krátkodobé, zhruba na dobu 1 měsíce, sezonní na překonání sezonních nedostatků likvidity, nouzové jestliže obchodní banka má problémy se splácením svých závazku (není to nástroj měnové politiky ale funkce CB). Centrální banka může odmítnout poskytovat bankám úvěry v případě, že: banka má problémy s likviditou (s předchozím splacením úvěru) banka překročí úvěrový rámec jestliže banka není schopna krýt úvěr cennými papíry. Reeskontní úvěr - centrální banka tyto úvěry poskytuje tak, že odkoupí (reeskontuje) od domácích bank směnky a příslušné částky snížené o úrok připisuje bankám na jejich účty rezerv. 39 Jejichž lhůta splatnosti musí být do tří měsíců. Částka snížená o úrok bude obchodní bance připsaná na účet rezerv. Úvěr se úročí reeskontní sazbou. 38 PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN REVENDA. Z. Centrální bankovnictví 2. vyd. Praha: Management Press, ISBN

32 Reeskontní sazba je odvozována od vyhlašovaných sazeb a pohybuje se nad úrovní sazby diskontní, což znamená vyšší cenu pro peníze, získané reeskontem dříve eskontovaných obchodních směnek. 40 ČNB od roku 1997 reeskont směnek nepoužívá. Lombardní úvěry jsou poskytované centrální bankou jako úvěry zajištěné kvalitními CP (pokladniční poukázky, směnky, akcie) a jsou úročené lombardní sazbou. Délka poskytnutí úvěru se obvykle pohybuje v rozmezí od 30 do 90 dnů. Výše úvěru je nižší než hodnota zastavených CP, protože pro zástavu lze použít i ne zcela prvotřídní (přesto ale vysoce bonitní) cenné papíry, takto se centrální banka zabezpečuje proti možnému poklesu tržní ceny zástavy. Pří poskytování lombardního úvěru centrální bankou dochází ke zvýšení rezerv na účtu a růstu měnové báze. Což pří splacení úvěru dochází naopak ke snížení rezerv a poklesu měnové báze. Diskontní a reeskontní úvěry mohou být poskytovány bankám buď přímo, nebo formou objemových, nebo úrokových aukcí, či tendrů. Lombardní úvěry jsou vždy poskytované přímo a jsou spíše úvěrem nouzovým, jehož účelem je poskytnutí poslední pomoci bance. 41 Lombardní sazba je nejvyšší vyhlášenou sazbou a blíží se úrokové sazbě tržní, což určuje i účel poskytování lombardních úvěrů a hlavně potřebu jejich přijímání obchodními bankami, které za cenu drahých peněz řeší své problémy krátkodobé likvidity Konverze swapu a cizích měn Konverze swapu a cizích měn - nákup a prodej cizí měny za tuzemskou měnu obchodním bankám, termínovaný prodej za předem stanovený měnový kurz. Obchod má dvě podoby: 40 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

33 Konverze - představuje prodej nebo nákup cizí měny za měnu domácí v spotovém (aktuálním) kurzu nebo v dohodnutém termínovém (forward) kurzu bez jakýchkoliv následných zpětných operací; Swap - kombinace spotového obchodu s termínovými. Prodám nebo nakoupím cizí měnu za měnu domácí za aktuální kurz a zároveň uzavírám smlouvu o budoucím zpětném odkupu nebo prodeji za předem dohodnutý (forward) kurz. Dopady konverzí a swapů jako nástroje monetární politiky: 1) prodej deviz centrální bankou - dochází ke stahování českých korun z oběhu, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika; 2) nákup deviz centrální bankou - dochází k "vhánění" českých korun do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika Kurzové intervence Kurzová intervence působí na vztah mezi nabídkou a poptávkou na devizovém trhu s cílem regulace výše měnového kursu koruny k zahraničním měnám. Členění kurzové intervence: nepřímé intervence změna diskontní sazby, která potom přes úrokovou míru ovlivňuje odliv a příliv zahraničního kapitálu. Jestliže roste domácí úroková míra, láka to investory a tak dochází ke zhodnocování domácí měny. Do nepřímých intervencí se zařazuje i nákup či prodej zlata. přímé intervence centrální banka nakupuje či prodává domácí měnu za měnu cizí. Dochází tady ke změně poptávky nebo nabídky cizí měny k měně domácí s dopadem na měnový kurs. Nákup domácí měny vede ke zvýšení poptávky po ní a růstu nabídky cizí měny, zhodnocení domácí měny a snížení měnové báze. Při prodeji dochází ke znehodnocení domácí měny a zvýšení měnové báze dne

34 Nástroj Cíl, použití Diskontní sazba Úroková míra, peněžní zásoba, základní nástroj, signalizační funkce Lombardní úvěr Peněžní zásoba, úroková míra, zdroj peněz pro obchodní banky Reeskont směnek Peněžní zásoba, úroková míra, zdroj peněz pro obchodní banky PMR Peněžní zásoba, úroková míra, bankovní dozor a dohled Operace na volném trhu Operativní regulace peněžní zásoby, základní nástroj Repo operace Operativní regulace peněžní zásoby, regulace úrokové míry Konverze a swapy Devizová politika Kurzová intervence Kurzová politika Tab.: 4 přehled nepřímých nástrojů monetární politiky a jejich působení. Zdroj Kvizda Přímé i nepřímé nástroje: Povinné minimální rezervy Každá banka (včetně stavebních spořitelen) a pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. povinné minimální rezervy (PMR). Banky v současné době udržují PMR na svém účtu v zúčtovacím centru ČNB (tzv. účet platebního styku) a též na účtu pro výběry a skládání hotovostí, mají-li tento účet zřízen. Předepsaný objem PMR je stanoven na 2 % ze základny pro výpočet PMR KVIZDA. M. Centrální banka a národní hospodářství. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, ISBN dne

35 Z peněžního multiplikátoru 46 vyplývá, že výše povinných rezerv je v nepřímo úměrném vztahu k objemu nabídky peněz. Zvýší-li se povinné rezervy např. z 5% na 10%, peněžní multiplikátor se sníží z 20 na 10. To má multiplikovaný dopad na rozsah peněžní nabídky. Zvýšení míry povinných bankovních rezerv sníží rozsah možných úvěrů, které obchodní banky mohou poskytovat. Je to opatření protiinflační. 47 Důvodem pro její držení zůstává dodržení míry likvidity a omezení peněžní multiplikace. Zvýšení PMR vede ke snížení úvěrových zdrojů bank, neboť větší část primárních vkladů musí být uložena u centrální banky a nemůže se zúčastnit úvěrového a multiplikačního procesu. 48 Jestliže ČNB sdělí o zvýšení požadavků na zvětšení povinných rezerv. A banky zjistí, že mají nedostatek rezerv na účtu a budou muset stáhnout některé půjčky Doporučení, výzvy, dohody Centrální banka může ovlivňovat vývoj kritérií měnové politiky též prostřednictvím komunikace s obchodními bankami formou různých doporučení a dohod. Doporučení, výzvy, dohody jsou písemná, nebo verbální doplňování nástrojů měnové politiky konkretizující záměry centrální banky ve vývoji měnové oblasti a bankovního systému. 49 Doporučení mají charakter vyjádřených a spíše obecně formulovaných přání centrální banky na chování bank v nejbližším období. Nemusejí být, ani nebývají v písemné formě. 46 Peněžní multiplikátor - číslo udávající poměr mezi vybraným měnovým agregátem a měnovou bází. Určuje, o kolik se změní daný měnový agregát při změně měnové báze o jednu jednotku. 47 PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

36 Výzvy nemusejí mít písemnou podobu, ve srovnání s doporučeními jsou však konkrétnějšího a důraznějšího charakteru. Dohody mají většinou písemnou podobu a po podepsání se stávají právně závaznými. Často jsou uzavírány i bez účasti centrální banky mezi bankami navzájem REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN

37 4. Druhy monetární politiky Centrální banka má v podstatě dva charakteristické typy měnové politiky: 4.1. Expanzivní Expanzivní měnová politika neboli expanze je akce centrální banky spočívající ve snížení tržní krátkodobé úrokové míry (tj. sníží se úroková míra, za kterou se provádějí operace dodávání či stahování likvidity). Tím se snižují i ostatní úrokové míry v ekonomice. Na to reagují obchodní banky vyšší ochotou poskytování nových úvěrů a klienti jsou aktivnější v přijímání nových úvěrů. Kromě toho domácnosti a podniky více utrácejí, tj. zvyšuje se rychlost oběhu peněz. Expanzivní měnová politika se provádí v případě, jestliže je třeba stimulovat ekonomiku. Centrální banka uplatňuje expanzivní měnovou politiku v situaci vysokých úrokových měr, slabé ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a malých obav o inflaci. Jakmile se úrokové míry dostatečně sníží a došlo k stimulaci ekonomiky, centrální banka se opět zajímá o inflaci a přechází k restriktivní měnové politice. 51 I SM S M I E I¹ E¹ DM M M¹ M Obr.: 7 Expanzivní monetární politika. Zdroj Pačesová JÍLEK. J. Peníze a měnová politika. Praha: GRADA Publishing, ISBN PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN

38 Při nezměněné poptávce po penězích se zvýší nabídka peněz jako důsledek monetární expanze, vyvolané centrální bankou. Rovnováha na peněžním trhu se přesouvá z bodu E do bodu E¹, úrokové sazby se sníží z I na I¹ a množství peněz v oběhu vzroste z M na M¹ Restriktivní Restriktivní měnová politika neboli restrikce je akce centrální banky spočívající ve zvýšení tržní krátkodobé úrokové míry (tj. sníží se úroková míra, za kterou se provádějí operace dodávání či stahování likvidity). Tím se zvyšují i ostatní úrokové míry v ekonomice. Na to reagují obchodní banky nižší ochotou poskytování nových úvěrů a klienti jsou zdrženlivější přijímat nové úvěry. Kromě toho domácnosti a podniky méně utrácejí, tj. snižuje se rychlost oběhu peněz. Restriktivní měnová politika se provádí v případě, jestliže hrozí inflace. Centrální banka uplatňuje restriktivní měnovou politiku v situaci nízkých úrokových měr, přehřáté ekonomiky (příliš rychlého růstu ekonomiky spojeného s růstem mezd a z něho vyplývajícího růstu spotřebních cen), nízké nezaměstnanosti (vývoj mezd obvykle brzdí obavy ze ztráty pracovního místa a nízká nezaměstnanost vede k tlakům na zvyšování mezd) a značných obav o inflaci, centrální banka se opět zajímá o stimulaci ekonomiky a přechází k expanzivní měnové politice. 54 Dlouhodobé efekty restriktivní monetární politiky mají za následek snížení rovnovážné úrovně cen, která odpovídá snížení sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN JÍLEK. J. Peníze a měnová politika. Praha: GRADA Publishing, ISBN

39 I S M SM I¹ E¹ I E DM M¹ M M Obr.: 8 Restriktivní monetární politika. Zdroj Pačesová 56 Svou restriktivní politikou banka snižuje nabídku peněz. Rovnovážný bod se přesouvá z bodu E do bodu E¹, množství peněz v oběhu klesá z M na M¹, úroková míra roste z I na I¹ PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN

40 5. Monetární politika uplatňovaná ČNB 5.1 Cílování měnového kurzu Zlatá měna, resp. měna zlaté devizy, byla zavedena v listopadu NBČ se zavázala udržovat zlatý obsah koruny ve výši 44,58 mg zlata, což znamenalo 33,75 korun za jeden americký dolar. Dosavadní devizová regulace byla zrušena a narůstal podíl zlatého krytí bankovek. 58 Centrální banka má v tomto režimu za úkol zajištění stability nominálního kurzu, pomocí změn úrokových sazeb. Pro dosažení tohoto, musí být splněny některé předpoklady. Vhodná kombinace makroekonomických politik, pro zajištění nízkého inflačního diferenciálu Dostatečná výše devizových rezerv Udržení konkurenceschopnosti Kredibilita země a také institucionální, legislativní a politická stabilita 5.2 Nezávislost centrální banky Česká národní banka je považována za nezávislou, pokud při realizaci svých funkcí nepodléhá vnějším vlivům a politickým tlakům, a to zejména ze strany vlády, parlamentu či dalších politických struktur a institucí. Řada empirických studií potvrdila, že se mezi stupněm nezávislosti centrální banky a mírou dosahované inflace prosazuje jistá korelace: vyšší stupeň nezávislosti centrální banky je zpravidla doprovázen nižší mírou inflace. Obdobně jako princip transparence měnové politiky byla i nezávislost centrální banky akcentována zejména novou klasickou makroekonomií HRNČÍŘ. M. Měnová teorie a politika. Praha: Vysoká škola finanční a správní, ISBN

41 Nezávislost centrální banky je klíčovou podmínkou úspěšné realizace měnové politiky a tedy udržitelného neinflačního růstu ekonomiky. ČNB disponuje vysokou mírou nezávislosti na politických strukturách při plnění svých zákonem stanovených funkcí již od počátku své existence (leden 1993). Nezávislost ČNB je právně zakotvena v Zákoně o ČNB č. 6/1993. Proč je nezávislost centrální banky důležitá? Nezávislost centrální banky je důležitá pro plnění jejího hlavního měnového cíle, kterým je v naprosté většině případů cenová stabilita. Význam cenové stability vyplývá z empirických zkušeností z vývoje světové ekonomiky, které potvrzují, že vysoká a nestabilní inflace má pro vývoj ekonomiky negativní důsledky. Ty se projevují několika kanály. Vyšší inflace je zpravidla volatilnější, což zvyšuje orientaci investorů na krátkodobé finanční investice a na zajišťování se proti inflaci na úkor dlouhodobějších, produktivních investic. Vyšší inflace je spojena s vyššími nominálními úrokovými sazbami, které stimulují příliv krátkodobého, rizikového kapitálu. Dlouhodobější vyšší inflace má za následek zafixování inflačních a depreciačních očekávání při rozhodování ekonomických subjektů. Nepředvídaná vysoká inflace způsobuje i další ekonomické distorze, např. redistribuci důchodu od věřitelů k dlužníkům, znehodnocení úspor či deformaci daňového systému, které snižují růstový potenciál ekonomiky. Význam cenové stability je pro ČR dán i normativně a exogenně - ve formě podmínky pro přijetí do eurozóny Inflace V letech začaly v nově vzniklém Československu radikální změny vedoucí k ustálení ekonomického vývoje, poklesu inflace a vzniku samostatné měny. Na území bývalého Rakousko-Uherska byla vysoká inflace, její příčinou byly válečné výdaje. V prvních dvou létech se Československo pokoušelo o snížení množství peněz v oběhu o třetinu, ale i přesto zůstala inflace vysoká, a bylo nutné ji snížit přísnou měnovou politikou. Po nějaké době se to podařilo, prostřednictvím operace na devizovém trhu, a inflace se začala pohybovat v záporných hodnotách

42 Inflace dlouhodobý nepřetržitý růst cenové hladiny, spojený s nadměrnou emisí peněz, který vede k poklesu kupní síly peněz. Růst cenové hladiny se ve všech členských zemích Evropské unie měří podle indexů spotřebitelských cen. Je třeba definici omezit: ne každý růst cenové hladiny je inflací, růst musí být dlouhodobý, nepřetržitý (min. 6 7 měsíců), cenová hladina může růst i skokem (jednorázové zvýšení energií, zrušení regulace cen), nejde o inflaci, ale jednorázový nárůst peněz. ceny nemohou dlouhodobě nepřetržitě růst, pokud současně neroste nabídka (emise) peněz. Omezením nabídky peněz, či její nedostatečností, se růst cen zastaví Cílování inflace Jak jsem už popisovala, hlavním cílem ČNB je udržení cenové stability, tj. nízké a stabilní inflace. Tuto svoji funkci ČNB uskutečňuje pomocí cílování inflace, kde usiluje o její udržení blízko 2 %. U cílování inflace vyhlásí centrální banka s jistým předstihem veřejně inflační cíl (či posloupnost cílů), o jehož dosažení bude usilovat. Jedná se o aktivní a přímé formování inflačních očekávání. Tento režim zahrnuje do svého rozhodovacího schématu podstatně větší množství informací než jen měnový kurz nebo peněžní agregáty, např. také trh práce, dovozní ceny, ceny výrobců, mezeru výstupu, nominální a reálné úrokové sazby, nominální a reálný měnový kurz, hospodaření veřejných rozpočtů apod. Přechodem režimu na cílování inflace se centrální banka dostává do situace, kdy není schopna sledovat klasicky průběh transmisního mechanizmu měnové politiky, neboť: režim měnové politiky je zaměřen na stanovenou míru inflace (inflační cíl), zprostředkující kritéria se přestávají používat, 61 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

43 snahou centrální banky je dosáhnout inflace blízko vytčeného cíle, rozhodujícím nástrojem je krátkodobá úroková míra (měnová báze je druhotná), inflace je cílována v horizontu několika let (zpoždění mezi opatřením CB a jeho dopadem do inflace je obvykle 1 2 roky) rozhodování o stanovení inflačního cíle je podloženo sofistikovanou prognózou vývoje domácí i zahraniční ekonomiky, inflační cíl je veřejně deklarován, centrální banka je nezávislá ve všech svých aspektech jako ochrana proti politickým tlakům. 62 Centrální banka používá své nástroje měnové politiky pouze ve směru ovlivnění krátkodobé úrokové sazby při sledování vývoje inflace v čase tak, aby se v cílovém horizontu inflace co nejvíce přiblížila definované, veřejně deklarované (cílované) hodnotě. Výhodou cílování inflace je možnost autonomního řízení měnové politiky i při liberalizaci kapitálových toků v globalizovaném finančním trhu. Jeho povaha umožňuje zahrnout maximum inflací do rozhodovacího procesu a transparentní měnovou politiku. Výhodou cílování je i jeho střednědobé zaměření, korespondující se zpožděním dopadů měnových opatření do inflace. A nevýhodou je to, že ČNB není schopna ovlivňovat všechny položky, zahrnované do indexu spotřebitelských cen, jehož vývoj předikuje inflační očekávání veřejnosti. Úspěšná prognóza inflace závisí též na vývoji vnějších faktorů inflace ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

44 Obr.: 9 Inflační cíle ČNB v pásmu roku. Zdroj: ČNB Analýza plněni cilování inflace Inflační cíl je obvykle stanoven formou jasně vyhlášené bodové hodnoty či pásma pro inflaci spotřebitelských cen. Snahou centrální banky je dosáhnutí inflace v blízkosti tohoto cíle. Mohou však nastat situace, kdy by striktní plnění na plnění inflačního cíle vedlo k nežádoucímu rozkolísání produkce, zaměstnanosti či úrokových sazeb. V těchto situacích se většina centrálních bank včetně ČNB nesnaží o naplnění cíle za každou cenu a toleruje flexibilní cílování, tj. dočasné neplnění inflačního cíle. Ve skutečnosti však žádná banka na světě nepřistupuje ke svému inflačnímu cíli striktně, ale více či méně pružně. Zpoždění mezi opatřením centrální banky a jeho nejvýraznějším dopadem do inflace dosahuje obvykle zhruba jednoho až dvou let. Vzhledem k tomu se měnová politika soustředí na plnění inflačního cíle v tomto časovém horizontu, rozhodování banky o nastavení úrokových sazeb se proto řídí prognózou budoucího vývoje. Měnová politika však může zvažovat také vývoj před tímto horizontem a za ním

45 % Na ukázaném obrázku můžeme vidět, jak se vyvíjela inflace od roku 2001 až po rok Za rok 2008 proti předchozímu roku 2007 činila v Česku míra inflace 6,3 %, což je nejvíce od roku Vývoj inflace Obr.: 10 Vývoj inflace v České Republice v letech Rok Vývoj inflace (k prosinci) (%) Inflační cíl (%) , , , , ,9 3-5% v lednu 2002, 2-4% v prosinci , , , , , ,3 3 Tab.: 4 Srovnaní inflačního cíle se skutečným vývojem inflace V roce 2001 Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí vyhlásila inflační cíl 3%, což ve skutečnosti inflace se navýšila od cíle o 1,7 procent. Hlavním opatřením pro zmírnění inflace je její snižování postupně a stabilně pomoci předem vyhlášené měnové a fiskální politiky, takto by se měla stát důvěryhodnou. Důvodem k tomuto ohlášení předem je dát lidem čas na přizpůsobení se situaci. Nový vyhlášeny inflační cíl v období leden 2002 až prosinec 2005 v podobě průběžného pásma, které se pohybovalo z 3 5 % v 2002, a 2 4 % 45