Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Monetární politika v ČR, její cíle a nástroje Bakalářská práce Autor: Lyubov Bentsa Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Lucie Sandmann, M.A. Praha Červen

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou, resp. práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 28. června 2012 Lyubov Bentsa 2

3 Poděkování: Za odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce bych chtěla poděkovat paní Ing. Lucie Sandmann, M. A. Poděkovat bych taky chtěla své rodině za jejich trpělivost a podporů po celou dobu studia. 3

4 Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na charakteristiku monetární politiky a její regulatorní organ Česku národní banku. Práce se soustřeďuje hlavně na cíle a nástroje monetární politiky. Ve dvou posledních kapitolách je vysvětleno druhy monetární politiky a její uplatněni centrální bankou. Klíčová slova Měnová politika, Česka národní banka, nástroje monetární politiky, transmisní mechanismus, inflace Annotation This bachelor thesis is focused on the characteristics of monetary policy and its regulátory the Czech National Bank. The work is focused primarily on objectives and instruments of monetary policy. The last two chapters give explanations about types of monetary policy and its application through the Central Bank. Keywords Czech National Bank, monetary policy, instruments of monetary policy, transmission mechanism, inflation 4

5 Obsah Úvod 8 1. Definice monetární politiky Centrální banka Funkce CB Emisní Monetární politika Devizová činnost Regulace a dohled na bankovní systém Banka bank Banka státu Zastupování státu v zahraniční na poli monetární politiky Obchodní (komerční) banky Cíle monetární politiky Transmisní mechanizmy měnové politiky Měnová báze Měnové agregáty Měnová kritéria Operativní cíl Zprostředkující kritérium Konečné cíle Nástroje monetární politiky

6 3.1 Přímé nástroje: Pravidla likvidity Úvěrové limity Limity úrokových sazeb Povinné vklady bank Nepřímé nástroje: Operace na volném trhu Diskontní nástroje Konverze swapu a cizích měn Kursové intervence Přímé i nepřímé nástroje: Povinné minimální rezervy Doporučení, výzvy, dohody Druhy monetární politiky Expanzivní Restriktivní Monetární politika uplatňovaná ČNB Cílování měnového kurzu Nezávislost centrální banky Inflace Cílování inflace Závěr

7 Seznam použité literatury

8 Úvod Cílem této bakalářské práci je analýza samotné monetární politiky v České republice, kde je jejím hlavním regulátorem centrální banka v podobě ČNB. Dále jsou analýze podrobeny i nástroje a cíle ČNB, které jsou stanovené zákonem o České národní bance. Svých cílů může tato banka dosahovat pomocí měnových nástrojů, které sama reguluje. Přístupy k provádění měnové politiky se s postupem času měnily, dodnes existují značné rozdíly jak mezi vyspělými tržními ekonomikami, tak zejména mezi nimi a rozvojovými zeměmi. V 70. letech došlo k přehodnocení konečného cíle měnové politiky a jejím prioritním konečným cílem se stala cenová stabilita. Monetární politika, regulace a dohled nad bankovním systémem patří k nejdůležitějším činnostem centrální banky. Nejvyšším řídícím a rozhodovacím orgánem je bankovní rada. Práce je rozdělená do pěti hlavních částí. První kapitola popisuje monetární politiku a subjekt, který je za tuto politiku zodpovědný - tedy Česku národní banku. Dále jsou zde vysvětlené její cíle a funkce na finančním trhu a také je zde vysvětlena funkce obchodních bank na trhu. Druhá část mé bakalářské práce je věnována cílům měnové politiky, která jako taková v sobě zahrnuje transmisní mechanizmus, měnovou bázi, měnové agregáty. Jsou zde také popsána operativní a zprostředkující kritéria a konečné cíle monetární politiky. Ve třetí kapitole jsou vymezené přímé a nepřímé nástroje monetární politiky. Čtvrtá a pátá kapitola popisují druhy monetární politiky, nezávislost centrální banky a inflaci. V práci bylo použito metody analýzy a popisu. 8

9 1. Definice monetární politiky Měnová politika je důležitá činnost centrální banky, která pomoci svých nástrojů se snaží regulovat množství peněz v oběhu a tím dosáhnout svého hlavního cílů cenové stability. Monetární politika představuje činnost státu, zaměřenou především na: kontrolu množství peněz v ekonomice regulaci úrokových měr stanovení podmínek úvěrovaní Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance (Zákon č. 6/1993 Sb.) hlavním cílem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle - cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Po vstupu ČR do eurozóny se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. 1 Monetární politika se uskutečňuje prostřednictvím bankovní soustavy, kterou tvoří centrální banka (ČNB) a obchodní banky. 1.1 Centrální banka Vznik centrální banky je velice důležitý v bankovnictví. Při její vzniku začala nová éra v bankovním systému. Centrální banka je instituce, která má právo regulace množství peněz v oběhu a v celém v ekonomice, a regulaci bankovního systému. ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v 1 9

10 rozsahu stanoveném zákonem. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři členové bankovní rady. Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. 2 V současně době členové bankovní rady ČNB jsou: guvernér ČNB: Miroslav Singer viceguvernér ČNB: Mojmír Hampl viceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík člen bankovní rady ČNB: Kamil Janáček člen bankovní rady ČNB: Lubomír Lízal člen bankovní rady ČNB: Pavel Řežábek členka bankovní rady ČNB: Eva Zamrazilová Funkce CB Funkce jsou hlavními důvody existence centrální banky v současnosti. Česká národní banka vede účty bank a přijímá jejich vklady, může od bank nakupovat, nebo prodávat státní dluhopisy případně jiné cenné papíry se státní zárukou

11 Centrální banka Emisní činnost Devizová činnost Banka bank Měnová politika Regulace bank Banka státu (vlády) Obr. 1 Funkce centrální banky v tržní ekonomice Centrální banka v tržní ekonomice má základní funkce lze je rozdělit na mikroekonomické a makroekonomické. Do makroekonomické funkce patří: Emisní Historický nejstarší funkci centrální banky, vydává hotovost (bankovky a mince) a znehodnocuje je jako jediná ve státě. Emise peněz tvoří výsadní právo centrálních bank, to znamená je jejich monopolem. ČNB dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh. Prostřednictvím svých sedmi poboček spravuje zásoby bankovek a mincí, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. 4 V současnosti, kdy emise nejsou kryty zlatem, nebo obecně nemají kovové krytí, ale jsou emitovány úvěrem, tedy vytvořeným dluhem, stoupá i potřeba hotovostního oběživa. Paradox, že přes nárůst oběživa poměr hotovostních peněz k bezhotovostním se snižuje, je vysvětlitelný větším využíváním výhodných bezhotovostních transferů a expanzí bezhotovostních platebních nástrojů spotřebitelů. Význam emise hotovostních

12 peněz tak ustupuje do pozadí a základním cílem banky je udržet měnovou stabilitu ekonomiky řízením měnové politiky. 5 Obr.: 2 Vývoj oběživa od roku. Zdroj ČNB Monetární politika Provádí se z cílem udržení cenové stability pro regulace úrokových měr a zajištění správného množství peněz v oběhu. Aby mohla centrální banka řídit měnovou politiku a rozhodnout, který řídící nástroj a kdy použije, je důležité definovat míru samostatnosti centrální banky tak, aby nemohla podléhat tlaku vlád, nebo parlamentu na financování deficitních státních rozpočtů. Ve většině vyspělých zemí platí pravidlo: kdo měnovou politiku provádí, ten o ní také rozhoduje. I zde však existují výjimky (např.: zásadní rozhodnutí japonské centrální 5 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

13 banky podléhá schválení ministerstva financí). Česká národní banka je v této oblasti zcela nezávislá Devizová činnost CB shromažďuje zlaté a devizové rezervy státu a provádí s nimi operace na devizovém trhu tak, aby udržela pro stát jejich potřebnou výši a regulace jejich množství v ekonomice v rámci svého působení vydáváním pravidel pro nakládání se zahraničními měnami v bankách i u nebankovních subjektů včetně kontroly jejich dodržování. 7 Jsou tři základní motivy pro provádění devizové operace: udržování hodnoty devizových rezerv, zabezpečování devizové likvidity země, ovlivňování úrovně a pohybů devizového kurzu domácí měny vůči měnám, zahraničním. Cílem devizové činnosti není pouze udržení stability devizového kurzu, ale celé vnější rovnováhy v ekonomice. Mikroekonomickými funkcemi centrální banky se rozumí činnost banky uvnitř ekonomického systému, a tyto funkce centrální banky spočívá v: Regulace a dohled na bankovní systém Česká národní banka je podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice. ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními 6 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

14 fondy, družstevními záložnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu bankovního sektoru, kapitálového trhu, pojišťovnictví a sektoru penzijních fondů. Systematicky reguluje, dohlíží a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. 8 Regulace bankovního systému centrální bankou a dohled nad ním jsou jednak podmíněné její funkcí banky bank a jednak souvisejí s výkonem měnové politiky. Centrální banka uděluje bankovní licence, sleduje činnost obchodních bank s cílem podpory efektivnosti, spolehlivosti a bezpečnosti bankovního systému v zemi Banka bank Centrální banka je regulátor ostatních bank a vystupuje vůči nim jako bankéř, vede jím účty, poskytuje úvěry a provádí zúčtování mezi nimi. přijímá od obchodních bank vklady ve formě: - povinné minimální rezervy v domácí měně, - dobrovolné rezervy v domácí měně pro mezibankovní zúčtování - rezervy v zahraničních měnách. poskytuje obchodním bankám úvěry ve formě bezhotovostní emise peněz. Z pohledu poptávky mohou mít dvě podoby: - úvěry, kdy diskontní sazba je natolik nízká, že pro banky je to velmi levný zdroj (podpora růstu množství peněz v ekonomice), - nebo banky mají problémy se zajištěním likvidity a tento úvěr je pro ni poslední možnost získat zdroje, které potřebuje (CB vystupuje jako věřitel poslední instance). vede bankám účty a provádí zúčtování operací bank. Zúčtovací centrum ČNB provozuje platební systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross

15 Settlement system), který je jediným systémem mezibankovního zúčtování v České republice Banka státu Vede účty a provádí některé operace pro vládu a centrální orgány některé obchodní, finanční a transakční operace, v některých zemích i vedení účtů státem zřízených institucí, či útvarů státní správy. Centrální banky tak plní funkci fiskálních agentů vlád. Do této funkce patří 9 : V rámci své činnosti banka státu vykonává: Správu státního dluhu - činnost je spojena s poskytováním a splácením úvěrů státu, platbou úroků, emisi pokladničních poukázek a dluhopisů, Poskytuje úvěry státu je ve vyspělých tržních ekonomikách podmíněno úpisem státních CP a jejich umístěním na peněžním a kapitálovém trhu. Přímé úvěrování státu centrální bankou bez účastí CP je dnes v těchto ekonomikách ze zákona již buď zakázáno, nebo alespoň výrazně limitováno. 10 Odkup emisí státních cenných papírů poskytuje zdroje státnímu rozpočtu, zejména při potřebě krytí jeho deficitu, nebo časovém nesouladu jeho příjmů a výdajů, což emisemi krátkodobých pokladničních poukázek REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

16 Zastupování státu v zahraniční na poli monetární politiky Zastupuje stát v zahraničních otázkách měnové politiky, reprezentuje stát v zasedání Mezinárodního měnového fondu, skupiny Světové banky, Banky pro mezinárodní platby, v Generální radě guvernérů ECB (jako členská banka ESCB).12 Centrální banka je pak povinná informovat domácí veřejnost o změnách, přijatých řešení nebo problémech. 1.2 Obchodní (komerční) banky Obchodní banka - podnikatelský subjekt, který vystupuje na finančním trhu jako finanční zprostředkovatel. Banka je ze zákona akciová společnost (soukromý subjekt). Jejich činnost je zprostředkování pohybu finančních prostředků. Banky přijímají vklady a z nich poskytují úvěry. Každá banka musí mít licence od ČNB, pro získání licence je nutno splnit určíte podmínky: Základní kapitál Kč, obchodní plán, který by navrhoval strategii a činnost banky, průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost osob navrhovaných na výkonné řídící funkce. Každá obchodní banka podle hlavních principů: likvidita schopnost banky kdykoliv dostat svým závazkům vůči klientům vkladatelům rentabilita výnosnost, podíl zisku k vloženému kapitálu. Zisk je tvořen úrokovou a neúrokovou marží po odečtení všech nezbytných nákladu banky na prováděné obchody (mzdy, provozní náklady). Základní ukazatele pro měření rentability jsou ROA (výnosnost aktiv banky) a ROE (výnosnost vlastního kapitálu banky). 12 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

17 Bezpečnost musí se dodržovat likvidita, solventnost, výnosnost banky a počítat s možnosti rizika (úvěrová, tržní, operační) Obchodní banky lze rozdělit do následujících kategorií: Univerzální banky, které nabízejí všechny produkty. Tento typ v našem bankovním sektoru převládá. Specializované banky, které se soustřeďují pouze na jednu bankovní službu. Příkladem tohoto typu je stavební spořitelna. Základní funkce obchodních bank: Aktivní, spočívající v poskytování úvěrů, banka vystupuje jako věřitel Pasivní, spočívající v přijímání vkladů od klientů nebo přijaté úvěry od jiných bank, banka vystupuje v roli dlužníka Zprostředkovatelské, zaměřené na různé služby klientům, jako vedení účtů, směnárenské služby, správa cenných papírů, banka není ani věřitelem ani dlužníkem. 2. Cíle monetární politiky Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB - je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. nízko inflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. 13 Cenové stabilitě se v tržní ekonomice dosahuje pouze za situace, kdy se množství peněz v oběhu rovná právě potřebnému množství peněz ekonomice. Jelikož v tržní ekonomice

18 jsou vztahy ovlivněny nabídkou a poptávkou, lze peněžní rovnováhu definovat jako situaci, kdy peněžní nabídka se právě rovná poptávce po penězích. 14 Měnovou (peněžní) rovnováhu lze zapsat: Nabídka peněz = poptávka po penězích 2.1 Transmisní mechanizmy měnové politiky Proces měnové politiky v tržní ekonomice zahrnuje celý sled dění od nastavení a použití nástroje pro regulaci peněz v oběhu, nebo jiného nástroje měnové politiky až po jeho dopad na vývoj měnového cíle. Centrální banka ale nemá přímý vliv na konečný cíl měnové politiky, svými nástroji pouze ovlivňuje monetární vývoj. A právě odpověď na otázku, zda se měnový vývoj ubírá očekávaným směrem, je dána 15 : operativní kritéria, zprostředkující kritéria, konečné cíle měnové politiky. 14 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

19 Nástroje centrální banky Transmisní mechanizmus měnové politiky? operativní kritéria zprostředkující kritéria Konečné cíle měnové politiky Obr.: 3 Schematická znázornění transmisního mechanizmu 16 Nepřímý vliv měnových nástrojů na konečný cíl měnové politiky je v obrázku vyjádřen přerušovanou čárou s otazníkem, pouze přes operativní a zprostředkující kritéria. Podle konkrétních použitých operativních a zprostředkujících kritérií měnové politiky rozlišujeme tři základní transmisní mechanismy, které jsou popsány na obrázku Měnový Úvěrový Kursový Nástroje měnové politiky Operativní kritéria měnová báze krátkodobá úroková míra Zprostředkující kritéria měnové agregáty úvěrové agregáty měnový kurs domácí měny Konečné cíle měnové politiky Obr.: 4 Základní transmisní mechanismy měnové politiky ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

20 2.2 Měnová báze Měnová báze je jedno z operativních kritérií, sledovaných v transmisních mechanizmech měnové politiky Pro velký význam jejích změn při sledování účinnosti měnové politiky se někdy nazývá mocné peníze (high-powered money), nebo rezervní peníze. Měnová báze zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze: 18 oběživo v oběhu zahrnuje hotovost drženou domácnostmi a firmami a hotovost v bankovních trezorech, bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. Měnová báze vyjadřuje vztah centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice. Proto protipoložky měnové báze představují vnější sektor, vládní sektor, bankovní sektor a soukromý sektor. Tyto faktory ovlivňující výši měnové báze se označují jako zdroje měnové báze. Metodika sestavování měnové báze je sjednocena na mezinárodní úrovni v rámci členských zemí Mezinárodního měnového fondu. Sestavování a zveřejňování měnové báze slouží především ke statistickým a srovnávacím účelům. 19 Stručná skladba měnové báze v čase je uvedena v tabulce: 17 REVENDA. Z. Centrální bankovnictví 2. vyd. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

21 Parametr (mld. Kč) 01/ / / /2012 Oběživo 390,2 385,9 407,5 412,9 Rezervy bank 35,6 56,0 50,8 44,1 Užití (změny) měnové báze 425,8 441,9 458,3 457 Tab.: 1. Vývoj měnové báze ČNB ke konci měsíce v mld. Kč 20 Měnovou bázi lze členit podle stupně kontrolovatelnosti jejích položek centrální bankou na: měnovou bázi nevypůjčenou, která je regulována centrální bankou operacemi na trhu pod kontrolovanou CB měnovou bázi vypůjčenou, regulovaná centrální bankou pomocí diskontních nástrojů a tedy je menší kontrol CB. 2.3 Měnové agregáty Peněžní (měnové) agregáty představují součet finančních prostředků s určitým stupněm likvidity. Značí se písmenem M a číslem tak, že vyšší agregát obsahuje v sobě menší agregát nižšího stupně plus další skupinu peněz s nižší mírou likvidity. Měnové agregáty je především produkt praktických potřeb řízení množství peněz v oběhu. Obecně lze vymezit měnové agregáty: M1 = hotovost držená nebankovními subjekty + běžné vklady domácích nebankovních subjektů v domácí měně M2 = M1 + termínové vklady klientů v domácí měně + ostatní závazky bank ke klientům M3 = M2 + vklady klientů v bankách v zahraniční měně 20 Zdroj: ČNB 21

22 M4 = M3 + vklady domácích subjektů v domácích nebankovních institucích 2.4 Měnová kritéria Mezi nástroji a cíli měnové politiky není přímá vazba, centrální banka svými nástroji ovlivňuje vývoj operativních kritérií ve snaze dosáhnout stavovaných cílů měnové politiky. Vývoj operativních kritérií má vliv na posun kritérií zprostředkujících, které indikují míru souladu prováděné měnové politiky s jejími definovanými cíli. 2.5 Operativní cíl Cílem, na jehož dosažení mají přímý vliv nástroje měnové politiky, je operativní cíl (kritérium). Může jím být měnová báze nebo krátkodobé úrokové míry. V moderních rozvinutých tržních ekonomikách je jím dnes nejčastěji krátkodobá tržní úroková míra. 21 Operativním kritériem v současných rozvinutých tržních ekonomikách jsou převážně úrokové sazby, tedy jmenovité tržní krátkodobé úrokové sazby. Jejich užití vychází z keynesiánského pojetí peněz. Podle Keynesovské teorie jsou peníze druhem bohatství s nulovou výkonnosti, ale vysoce likvidní a jejich držení nenese žádné riziko spojené s kolísáním výnosností či cen Zprostředkující kritérium Nejčastějším zprostředkujícím cílem bývají v současnosti některý peněžní agregát, tržní dlouhodobá úroková míra nebo měnový kurs. Dále jím mohou zprostředkujícím cílem být objem úvěrů, ceny aktiv a další. Zprostředkující kritéria jsou ovlivňovaná změnou hodnot operativních kritérií. 21 JÍLEK. J. Peníze a měnová politika. Praha: GRADA Publishing, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

23 Centrální banka vybírá zprostředkující kritéria podle: míry svého vlivu na vývoj zprostředkujících kritérií, dostupnosti a spolehlivosti údajů, vazeb mezi kritérii a konečným cílem měnové politiky Konečné cíle Základním smyslem regulace množství peněz v ekonomice je dosahování konkrétních, politicky a ekonomicky definovaných cílů. Hlavní konečný cíl měnové politiky je cenová stabilita, což vedlejší může být podpora růstu HDP a podpora zaměstnaností, rovnováhu běžného účtu platební bilance, stabilitu měnového kurzu. Tyto vedlejší cíle se spolu s hlavním cílem mohou dostávat v krátkodobém horizontu do vzájemných rozporů a dosažení jednotlivých vedlejších cílů může mít protikladná řešení. Centrální banka v této situaci volí plnění svého hlavního cíle na úkor cílů vedlejších. 24 V transmisním mechanizmu měnové politiky jsou pod silním stupněm kontroly centrální banky operativní kritéria. Přes ovlivňování vybraného operativního kritéria se centrální banka pokouší ovlivňovat zprostředkující kritérium ve snaze dosahovat konečných cílů. Jako zprostředkující kritéria mohou vystupovat veličiny jako např. peněžní nabídka, devizový kurz nebo (dlouhodobé) úrokové sazby. Zprostředkující a operativní kritéria se nejčastěji objevují při stabilizaci kupní síly měny (jako konečného cíle). 25 Mezi konečné cíle měnové politiky patří nízká inflace, nízká nezaměstnanost a vyrovnaná bilance zboží a služeb. Zprostředkujícími cíli měnové politiky je peněžní zásoba, úroková míra a měnový kurz. 23 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN MENŠÍK. J. Peníze a peněžní politika. Brno : Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta ISBN

24 3. Nástroje monetární politiky Centrální banka a její monetární politika se jako nejdůležitější členění rozděluje na přímé (administrativní) a nepřímé (tržní) nástroje měnové politiky. Nepřímé nástroje měnové politiky lze charakterizovat jejich rovným vlivem na bankovní systém v celku. Nepřímé nástroje můžou ovlivňovat rozhodování obchodních bank nepřímo, pomocí tržních nástrojů. Opakem toho jsou přímé nástroje monetární politiky centrální banky, které přímo ovlivňují rozhodování bank. 1) Přímé (administrativní) nástroje: pravidla likvidity úvěrové limity limity úrokových sazeb povinné vklady bank 2) Nepřímé (tržní) nástroje: operace na volném trhu diskontní nástroje konverze a swapy cizích měn kursové intervence 3) Nástroje mezi tržními a administrativními povinné minimální rezervy doporučení, výzvy, dohody Vztahy mezi nástroji a cíli monetární politiky můžeme vyjádřit pomocí následujícího obrázku. 24

25 Nástroje měnové politiky Nepřímé Přímé i nepřímé Přímé operace na volném trhu PMR pravidla likvidity, úvěrové limity diskontní nástroj doporučení, dohody, výzvy limity úr. sazeb, povinné vklady bank kurzové intervence Obr.: 5 Nástroje monetární politiky. Zdroj Zeman 26 Centrální banka může přímo (koupí či prodejem cizí měny) nebo nepřímo (změnou krátkodobých úrokových měr) ovlivnit měnový kurz. Hodnota měnového kurzu není konečným cílem měnové politiky. Jestliže centrální banka přímo ovlivňuje měnový kurz, děla tak to z důvodu stability měnového kurzu. 26 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

26 3.1 Přímé nástroje: Pravidla likvidity Pravidla likvidity je přímý nástroj centrální banky. A právě ČNB stanoví komerčním bankám, jaký mají mít vztah mezi aktivy a pasivy (patří sem např.: ukazatel kapitálové přiměřenosti) a závazné vazby mezi nimi v bilancích bank s cílem regulace likvidity bank. Regulace řízení likvidity v českých bankách je možné spatřit v podmínkách tvorby povinných minimálních rezerv, jež musí každá banka udržovat jako určité procento z předem určených typů primárních vkladů. Toto procento v současnosti činí 2%. 27 Ve většině zemí s tržní ekonomikou mají pravidla likvidity dva společné rysy týkají se většinou nejlikvidnějších aktiv a pasív, jejich struktury, a aktiv a pasív v zahraničních měnách a dále patří mezi základní podmínky pro udělení oprávnění k bankovní činnosti. Velmi tvrdým přímým nástrojem jsou pravidla likvidity zejména tehdy, týkají-li se povinných vazeb mezi aktivy a pasívy obchodních bank. Jako příklady lze uvést povinnost udržovat podíl vlastního kapitálu v určitém poměru (např. 8 %) k celkovým aktivům nebo minimální podíl střednědobých a dlouhodobých vkladů na střednědobých a dlouhodobých úvěrech. Čím vyšší je podíl vkladů na úvěrech, tím nižší je za jinak neměnných okolností peněžní zásoba. Pravidla likvidity však ovlivňují nejen celkovou peněžní zásobu, ale i její časovou strukturu. Používají se ve všech tržních ekonomikách, zejména z důvodu zajištění likvidity obchodních bank. 28 Pro každou banku tato pravidla znamenají minimální podmínky pro zachování likvidnosti banky. Tato pravidla můžou upravovat např.: omezení a podmínky pro některé druhy úvěru nebo investic, vkladů, záruk a závazků, v podstatě jde o omezení při obchodování s CP na vlastní účet banky nebo z jiného majetku, omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasiv banky, 27 KAŠPAROVSKÁ. V a kolektiv. Řízení obchodních bank. Praha : C. H. Beck, ISBN

27 minimální výší likvidních prostředku, popřípadě skupiny těchto prostředku, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasivům, po případě ke skupině aktiv či pasiv; této povinnosti lze vyhovět i udržováním stanovené časti zdrojů u ČNB Úvěrové limity Úvěrové limity, nazývány též jako kontingenty či stropy. Společně s operacemi na volném trhu je lze považovat za nejúčinnější a zároveň nejtvrdší nástroj měnové politiky centrální banky v tržní ekonomice. 29 Úvěrové limity stanoví maximální počet úvěrů, které banka může poskytnout svým klientům s cílem regulace úvěrových kritérií měnové politiky. Ovlivňují jak měnové agregáty, tak i úrokové sazby. 30 Úvěrové limity mohou být členěny z hlediska věřitele do dvou skupin: absolutní úvěrové stropy má stanoven maximální rozsah úvěrů, které komerční banky mohou poskytovat klientům. Rozsah úvěru lze určit v plné výši poskytnutých úvěrů v daném období nebo poměrem stavu úvěrů k výši kapitálu dané banky. Povinnost komerčních bank konzultovat s centrální bankou úvěry, které poskytuje jednomu klientovi nad určenou výši 25%. relativní úvěrové stropy stanovuji maximální výši úvěru, který může čerpat komerční banka od centrální banky. Centrální banka omezuje diskontní (1%), reeskontní a lombardní (3%) úvěry u některých subjektů, které lze považovat za diskontní nástroj monetární politiky Limity úrokových sazeb Limity úrokových sazeb může centrální banka komerčním bankám stanovit maximální úrokové sazby, které mohou požadovat z jimi poskytovaných úvěrů, nebo naopak ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

28 minimální úrokové sazby z přijímaných depozit, reguluje nebo stabilizuje krátkodobou úrokovou míru. Centrální banka může stanovit bankám úrokové stropy nebo minima pro vklady a úvěry, nabízené klientům. Tím přímo ovlivňuje krátkodobou úrokovou míru. Limity úrokových sazeb mohou vést ke stabilizaci úrokové míry v ekonomice a mohou mít i dopad na tvorbu úspor a poptávku po bankovních úvěrech. Na měnovou bázi nemají přímý vliv. 31 Použití limitů depozitních úrokových sazeb může sledovat dva hlavní účely. Při snaze stabilizovat tyto sazby v ekonomice budou použity maximální limity, tj. horní hranice úroků z depozit. Při snaze podpořit tvorbu vkladů v bankách budou naopak stanoveny spodní hranice těchto sazeb. 32 Při zavedení limitu z úrokových sazeb z úvěrů se vždy týká jejich maximální výše. Při snížení limitu lze očekávat růst poptávky po bankovních úvěrech, zvýšení limitů by mělo vést k poklesu poptávky, ale za předpokladu, že banky své sazby z úvěrů skutečně zvýší Povinné vklady bank Podle ČNB povinné vklady stanovují určitým subjektům, povinnost ukládat hotovost, otevírat běžné účty a provádět některé operace přes centrální banku s cílem kontroly a nakládaní s penězi těchto subjektů. Tato povinnost se nejčastěji vztahuje k centrálním orgánům (finanční úřad, ministerstva, statní fondy) nebo orgánům místní správy. Povinné vklady jsou likvidní finanční prostředky a ČNB má pod kontrolou peníze, které by jinak byly uloženy v komerčních bankách a zvyšovaly jejích likviditu. V případě likvidních 31 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN

29 problémů bank by byly tyto vklady okamžitě použity, případně by tvořily zdroj úvěrování nebankovních subjektů s různou mírou rizik Nepřímé nástroje: Operace na volném trhu Operace na volném trhu v tržní ekonomice jsou nejužívanější a nejefektivnější nástrojem centrální banky při regulaci měnové báze v současnosti. Spočívají v nákupech a prodejích státních, popř. i některých dalších, vysoce kvalitních a krátkodobých cenných papírů, nejčastěji v podobě krátkodobých pokladničních poukázek, se při těchto operacích může obchodovat hlavně s krátkodobými dohodami o zpětném odkoupení a bankovními akcepty. V některých ekonomikách, např. u nás, se obchoduje i s vlastními cennými papíry centrální banky. 35 Operace centrální banky na volném trhu mají různé dopady na měnovou bázi, podle charakteru obchodu: - nákup a prodej státních a vlastních cenných papírů před dobou splatnosti vedou ke změnám položky nakoupené CP aktiv v obecné bilanci centrální banky a současně k pohybu měnové báze stejným směrem vlivem vypořádáním obchodu proti rezervám bank; - nákupy vlastních CP v době splatnosti, nebo jejich nové emise nemají vliv na změnu bilance centrální banky, neboť jsou protisměrně vypořádány s rezervami bank, ale změnou rezerv bank se mění i měnová báze; - nákupem a prodejem státních, či vlastních CP dochází prostřednictvím změn měnové báze ke změně peněžní zásoby a tím i změnám krátkodobých úrokových sazeb ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

30 Operace na volném trhu vliv na bilance CB vliv na měn. bázi Nákup státních CP od dom. bank v domácí měně nárůst nárůst Prodej státních CP od dom. bank v domácí měně pokles pokles Nákup vl. CP od bank v domácí měně (před splatnosti) nárůst nárůst Prodej vl. CP od bank v domácí měně (před splatnosti) pokles pokles Nákup vl. CP od bank v domácí měně (pří splatnosti) žádná nárůst Prodej vl. CP od bank v domácí měně nová emise žádná pokles Nákup a prodej státních a vlastních CP od domácích bank v domácí měně -» -»-» Krátkodobá IR Tab. 2 Vliv operaci CB na volném trhu na měnovou bázi. Zdroj Zeman 37 Můžeme říct, že centrální banka provádí operace na volném trhu ve vztahu k dalším bankám, občas výjimečně ale může prodávat nebo nakupovat cenné papíry ve vztahu k nebankovním subjektům. Pokud centrální banka nakupuje CP od jiných bank, zvyšuje se tím měnová báze a úvěrové možnosti komerčních bank. Jestliže ČNB prodává CP, snižuje se tak měnová báze a úvěrové možnosti komerčních bank. Lze operace na volném trhu členit podle nutnosti reakce centrální banky na vývoj měnové báze. - Aktivní operace je prováděna na trhu centrální bankou s cílem změnit měnovou bázi. - Vynucené operace na trhu provádí centrální banka ve snaze vylučovat nežádoucí vývoj měnové báze ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

31 Obr.: 6 Tři základní typy operací na volném trhu centrální banky. Zdroj Revenda 39 Podle vlivu měnové báze rozlišujeme tři typy operace na volném trhu: Přímé operace centrální banka nakupuje nebo prodává státní cenné papíry. Vliv na měnovou bázi (případně krátkodobé úrokové sazby a měnový kurs) je trvalý. Repo operace představují ze strany centrální banky prodej cenných papírů s jejich pozdějším nákupem. Repo operace tedy dočasně snižují měnovou bázi. 40 Jsou složené ze dvou transakcí, z pohledu ČNB se jedná o: 39 REVENDA. Z. Centrální bankovnictví 2. vyd. Praha: Management Press, ISBN

32 - prostou repo operace - prodej a pozdější nákup cenných papíru, dočasné snižování měnové báze; - reverzní repo operaci - nákup a pozdější prodej cenných papíru, dočasný růst měnové báze. Doba trvání reverzní repo operce je určena na 14 dní, je chápána jako dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). Switch operace výměna cenných papíru s různou dobou splatnosti ale ve stejném objemu. Dopad do měnové báze je neutrální a operace se provádí pro ovlivňování úrokové míry. Jestliže prodá ČNB cenný papír s vyšším úrokem (delší lhůtou splatnosti) za cenný papír s nižším úrokem (kratší lhůtou splatnosti), hovoříme o,give up úrokovém rozdílu, úhradě tohoto rozdílu centrální bankou. V opačném případě (zisk centrální banky z úrokového rozdílu) jde o,pick-up úrokový rozdíl : centrální banka prodává cenné papíry s kratší lhůtou splatnosti a nižším úrokem za cenné papíry s delší lhůtou splatnosti a nižším úrokem za cenné papíry s delší lhůtou splatnosti a vyšším úrokem. 41 Obchody v rámci operaci na volném trhu, kdy centrální banka vyhlašuje k prodeji, nebo odkupu cenné papíry ve stanoveném objemu, ceně, případně i úrokové sazbě, probíhají formou: aukcí, kde banka nabízí centrální bance podmínky, za nichž je ochoten obchod uskutečnit a jeho podmínky jsou známy ostatním účastníkům aukce, takže mohou svoje nabídky do určitého termínu upravovat, tendrů, kdy účastníci obchodu neznají obsahy konkurenčních nabídek a nemohou své podmínky upravit pro zvýšení šance na úspěšně uzavřený obchod REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN REVENDA, Z; MANDEL. M; KODERA, J; MUSÍLEK. P; DVOŘÁK, P; BRADA, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

33 Obchodování může probíhat ve dvou variantách. Formou holandské aukce, kde cenný papír je prodáván nebo nakupován za rovnovážnou cenu, nebo americké aukce, kdy cena cenného papíru je závislá na vztahu mezi nabídkou a poptávkou. Z hlediska cíle a pravidelnosti lze operace na volném trhu rozdělit následovně: Hlavní měnový nástroj má podobu repo operací prováděných formou tendrů. Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako kolaterál dohodnuté cenné papíry. Obě strany se zároveň zavazují, že po uplynutí doby splatnosti proběhne reverzní transakce, v níž ČNB jako dlužník vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí ČNB poskytnutý kolaterál. Základní doba trvání těchto operací je stanovena na 14 dní, proto je z hlediska měnové politiky chápána jako klíčová dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba). V závislosti na predikci vývoje likvidity bankovního sektoru jsou čas od času prováděny i repo operace s dobou splatnosti kratší než 14 dní. Vzhledem k systémovému přebytku likvidity v bankovním sektoru slouží repo tendry především k odčerpávání likvidity. ČNB provádí repo tendry s tzv. variabilní sazbou. To znamená, že vyhlášená dvoutýdenní repo sazba slouží jako maximální limitní sazba, za kterou mohou být banky v repo tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádány podle americké aukční procedury, tj. ČNB přijme přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. V případě, že objem objednaný bankami přesáhne predikovaný přebytek likvidity, ČNB nabídky za nejvyšší sazby buď zcela odmítne, nebo proporcionálně zkrátí. Repo tendr je obvykle prováděn třikrát týdně s vyhlášením kolem 9:30 hod. Banky mají možnost ve stanovené době předávat své objednávky, tj. objem a požadovanou úrokovou sazbu. Minimální akceptovatelný objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. Doplňkový měnový nástroj má podobu tříměsíčního repo tendru, v němž ČNB přijímá likviditu na období tří měsíců. Tříměsíční repo tendr opět probíhá podle americké aukční procedury (viz dvoutýdenní repo tendr). ČNB nemá v úmyslu tímto nástrojem vysílat na trh signály, a proto tříměsíční repo sazba používaná pro tento tendr není sazbou ČNB, nýbrž jde o sazbu peněžního trhu aktuální v době vypsání tendru. V současnosti se tento nástroj nevyužívá, poslední tříměsíční tendr byl vypsán v lednu Nástroje jemného ladění (devizové operace, operace s cennými papíry) používá ČNB ad hoc zejména v případech nečekaných krátkodobých výkyvů v likviditě trhu, kdy je 33

34 ohrožena stabilita vývoje úrokových sazeb. Použití těchto nástrojů je v praxi spíše výjimečné. 43 Repo tendry **Oznámení** Den obchodu Směr repo operace dodávací stahovací stahovací stahovací Počáteční den Koncový den Minimální objem objednávky (mil. Kč) Maximální počet objednávek Limitní repo sazba (% p. a.) 0,60 0,50 0,50 0,50 Uzávěrka pro příjem objednávek 13:00 10:00 10:15 10:00 **Výsledky** Minimální repo sazba (% p. a.) --- 0,49 0,50 0,50 Průměrná repo sazba (% p. a.) --- 0,49 0,50 0,50 Maximální repo sazba (% p. a.) --- 0,50 0,50 0,50 Koeficient uspokojení (%) Výsledný objem (mld. Kč) 0,000 59,005 13,200 66,100 Tab.: 3 Aktuální operace ČNB na volném trhu dne

35 3.2.2 Diskontní nástroje Diskontní nástroje jsou klasickým nástrojem monetární politiky, který ovlivňuje centrální banka, a poskytnuté úvěry obchodním bankám zaměřené na regulaci měnové báze mají nepřímý vliv, neboť banky nejsou povinny, ani jinak nuceny nakupovat úvěry od ČNB, pokud mají dostatek jiných, vesměs zdrojů.45 Diskontním nástrojem monetární politiky je diskontní sazba. Je to úroková sazba, vyžadovaná centrální bankou za úvěr, poskytnutý obchodním bankám. Od růstu diskontní sazby centrální banka očekává pokles poptávky po svých úvěrech (tyto úvěry získávají výhradně obchodní banky). 46 Do diskontních nástrojů je možné zařadit: úvěry (poskytnuté centrální bankou obchodním bankám připsáním na účet jejich rezerv u ČNB), úrokové sazby z těchto úvěru, oznámených centrální bankou, úroky z cenných papírů, jsou-li pro operace na volném trhu vyhlašovány. Úvěry, které centrální banka poskytuje obchodním bankám v rámci diskontních nástrojů, mají emisní účel (zvyšují objem rezerv bank). Nezahrnují se sem úvěry, které jsou použity k jiným účelům. Centrální banky poskytují bankám tři hlavní druhy úvěrů diskontní, reeskontní a lombardní (diskontní a lombardní úvěry označují termínem refinanční úvěry). Diskontní úvěry jsou nejpoužívanější a nejlevnější úvěrové zdroje poskytované obchodním bankám. Banka může čerpat úvěry neomezeně ale při plnění určitých podmínek a do výše úvěrového stropu, jsou úročené diskontní sazbou a poskytuji se tyto úvěry v domácí měně. Poskytnutí diskontního úvěru centrální bankou dochází ke zvýšení měnové báze a připsání na účet rezerv. Naopak pří splacení úvěru dochází ke snížení měnové báze a zároveň i rezerv. 45 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN

36 Růst diskontní sazby omezí úvěrové zdroje obchodních bank a sníží jejich nabídku peněz ostatním subjektům v ekonomice. Všeobecně se úvěr stává méně dostupným. Růst diskontní sazby obvykle vyvolá i růst úrokových měr. Celkové účinky růstu diskontní sazby jsou protiinflační. V případě poklesu diskontní sazby očekává centrální banka naopak růst poptávky obchodních bank po svých úvěrech. Pokles diskontní sazby rozšíří úvěrové zdroje bank. Obvykle se přizpůsobí i poklesem úrokových měr. Celkový úvěr se stává obchodních dostupnějším. 47 Diskontní úvěry se dělí na: běžné krátkodobé, zhruba na dobu 1 měsíce, sezonní na překonání sezonních nedostatku likvidity, nouzové jestliže obchodní banka má problémy se splacením svých závazku (není to nástroj měnové politiky ale funkce CB). Centrální banka muže odmítnout poskytovaní bankám úvěry v případě, že: banka má problémy s likviditou (s předchozím splacením úvěru) banka překročí úvěrový rámec jestliže banka není schopna kryt úvěr cennými papíry. Reeskontní úvěr - centrální banka tyto úvěry poskytuje tak, že odkoupí (reeskontuje) od domácích bank směnky a příslušné částky snížené o úrok připisuje bankám na jejich účty rezerv. 48 Jejichž lhůta splatnosti musí být do tří měsíců. Částku sníženou o úrok bude obchodní bance připsaná na účet rezerv. Úvěr se úročí reeskontní sazbou. 47 PAČESOVÁ. H. Makroekonomie. Praha: ČVUT, ISBN REVENDA. Z. Centrální bankovnictví 2. vyd. Praha: Management Press, ISBN

37 Reeskontní sazba je odvozována od vyhlašovaných sazeb a pohybuje se nad úrovní sazby diskontní, což znamená vyšší cenu pro peníze, získané reeskontem dříve eskontovaných obchodních směnek. 49 ČNB od roku 1997 reeskont směnek nepoužívá. Lombardní úvěry jsou poskytované centrální bankou jako úvěry zajištěné kvalitními CP (pokladniční poukázky, směnky, akcie) a jsou úročené lombardní sazbou. Délka poskytnutí úvěru se obvykle pohybuje v rozmezí od 30 do 90 dnů. Výše úvěru je nižší než hodnota zastavených CP, protože pro zástavu lze použít i ne zcela prvotřídní (přesto ale vysoce bonitní) cenné papíry, takto se centrální banka zabezpečuje proti možnému poklesu tržní ceny zástavy. Pří poskytovaní lombardního úvěru centrální bankou dochází ke zvýšení rezerv na účtu a růstu měnové báze. Což pří splacení úvěru dochází naopak ke snížení rezerv a poklesů měnové báze. Diskontní a reeskontní úvěry mohou byt poskytovány bankám buď přímo, nebo formou objemových, nebo úrokových aukcí, či tendrů. Lombardní úvěry jsou vždy poskytované přímo a je spíše úvěrem nouzovým, jehož účelem je poskytnutí poslední pomoci bance. 50 Lombardní sazba je nejvyšší vyhlášenou sazbou a blíží se úrokově sazbě tržní, což určuje i účel poskytování lombardních úvěru a hlavně potřebu jejich přijímaní obchodními bankami, které za cenu drahých peněz řeší své problémy krátkodobé likvidity Konverze swapu a cizích měn Konverze swapu a cizích měn - nakup a prodej cizí měny za tuzemskou měnu obchodním bankám, termínovaný prodej za předem stanovený měnový kurz. 49 ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN ZEMAN. V. Centrální bankovnictví a monetární politika. Brno: Akademické nakladatelství CERM, ISBN

38 Obchod má dvě podoby: Konverze - představuje prodej nebo nakup cizí měny za měnu domácí v spotovém (aktuálním) kursu nebo v dohodnutém termínovém (forward) kursu bez jakýchkoliv následných zpětných operací; Swap - kombinace spotového obchodu s termínovými. Prodám nebo nakoupím cizí měnu za měnu domácí za aktuálním kurzem a zároveň uzavírám smlouvu o budoucím zpětném odkupu nebo prodeji za předem dohodnutý (forward) kurz. Dopady konverzí a swapů jako nástroje monetární politiky: 1) prodej deviz centrální bankou - dochází ke stahování českých korun z oběhu, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika; 2) nákup deviz centrální bankou - dochází k "vhánění" českých korun do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika Kursové intervence Kurzová intervence působí na vztah mezi nabídkou a poptávkou na devizovém trhu s cílem regulace výši měnového kursu koruny k zahraničním měnám. Členění kurzové intervence: nepřímé intervence změna diskontní sazby, která potom přes úrokovou míru ovlivňuje odliv a příliv zahraničního kapitálu. Jestliže roste domácí úroková míra, laka to investory a tak dochází ke zhodnocování domácí měny. Do nepřímých intervencí se zařazuje i nákup či prodej zlata. přímé intervence centrální banka nakupuje či prodává domácí měnu za měnu cizí. Dochází tady ke změně poptávky nebo nabídky cizí měny k měně domácí s dopadem na měnový kurs. Nákup domácí měny vede ke zvýšení po ní poptávky a růstu nabídky 52 dne

39 cizí měny, zhodnocení domácí měny a snížení měnové báze. Při prodeji dochází ke znehodnocení domácí měny a zvýšení měnové báze. Nástroj Cíl, použití Diskontní sazba Úroková míra, peněžní zásoba, základní nástroj, signalizační funkce Lombardní úvěr Peněžní zásoba, úroková míra, zdroj peněz pro obchodní banky Reeskont směnek Peněžní zásoba, úroková míra, zdroj peněz pro obchodní banky PMR Peněžní zásoba, úroková míra, bankovní dozor a dohled Operace na volném trhu Operativní regulace peněžní zásoby, základní nástroj Repo operace Operativní regulace peněžní zásoby, regulace úrokové míry Konverze a swapy Devizová politika Kurzová intervence Kursová politika Tab.: 4 přehled nepřímých nástrojů monetární politiky a jejich působení. Zdroj Kvizda Přímé i nepřímé nástroje: Povinné minimální rezervy Každá banka (včetně stavebních spořitelen) a pobočka zahraniční banky, která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", je povinna držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků, tzv. povinné minimální rezervy (PMR). Banky v současné době udržují PMR na svém účtu v zúčtovacím centru ČNB (tzv. účet platebního styku) a též na účtu pro výběry a skládání 53 KVIZDA. M. Centrální banka a národní hospodářství. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, ISBN