ROZKAZ MINISTRA OBRANY. ze dne 5. června 2013 ve znění RMO č. 82/2015 Věstníku (1. novela)

Transkript

1 47 ROZKAZ MINISTRA OBRANY ze dne 5. června 2013 ve znění RMO č. 82/2015 Věstníku (1. novela) Předcházení škodám a řešení škod na majetku státu v působnosti Ministerstva obrany ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět úpravy Tento rozkaz stanovuje: a) zásady a povinnosti pro předcházení vzniku škod na majetku České republiky- Ministerstva obrany; b) zásady pro sjednávání dohod o hmotné odpovědnosti vojáků v činné službě a dohod o odpovědnosti občanských zaměstnanců; c) zásady, působnost a povinnosti při objasňování a řešení škod na majetku České republiky-ministerstva obrany; d) vzory dokumentů a písemností užívaných při objasňování a řešení škod na majetku České republiky-ministerstva obrany. Čl. 2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Pro účely tohoto rozkazu se vymezují následující pojmy: a) škodou se rozumí majetková újma objektivně vyjádřitelná v penězích, která má za následek snížení majetku poškozeného. Škodou je také nemajetková újma jako důsledek plnění odškodnění za poškození zdraví. b) skutečnou škodou je majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v důsledku protiprávního jednání nebo zákonem stanovené kvalifikované události vyvolávající škodu (škodní události) ve zničení, ztrátě, zmenšení, snížení či jiném znehodnocení již existujícího majetku poškozeného (věcí či jiných práv, jakož i hodnot ocenitelných penězi, jako jsou pohledávky, duševní vlastnictví apod.) a která představuje majetkové hodnoty nezbytné k uvedení poškozeného majetku v předešlý stav, popřípadě k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že navrácení poškozeného majetku do předešlého stavu nebylo dobře možné. c) ušlým ziskem se rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, která na rozdíl od skutečné škody spočívá v tom, že v důsledku protiprávního jednání nebo zákonem stanovené kvalifikované události vyvolávající škodu (škodní události) nedošlo k rozmnožení (zvětšení) majetku poškozeného, které mohl poškozený důvodně, s ohledem na obvyklý běh věcí, očekávat. d) škody v působnosti Ministerstva obrany se rozlišují na škody:

2 1) na nemovitých věcech, včetně jejich součástí a příslušenství; 2) na movitých věcech (materiálu); 3) na penězích, které zahrnují především pokladní schodky (manka), přeplatky peněžních náležitostí, promlčené pohledávky, jiné nerealizované peněžní nároky, neoprávněné použití platebních karet, hospodaření s peněžními prostředky na zahraničních účtech a škody na majetkových právech. e) odpovědnost za škodu vzniká při současném naplnění následujících zákonných podmínek: 1) protiprávní jednání na straně vojáka (zaměstnance), 2) vznik škody, 3) příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním vojáka (zaměstnance) a vzniklou škodou, 4) zavinění (úmyslné, nedbalostní). f) protiprávním jednáním se rozumí jednání (konání nebo opomenutí), kterým byla porušena právní povinnost stanovená právním předpisem, vnitřním předpisem nebo řídícím aktem, pokynem nadřízeného, pokud současně představuje i jednání, které je v rozporu s konkrétním ustanovením právního předpisu. Považuje se za něj též obcházení právních předpisů (jednání nebo opomenutí), které sice neporušuje zákaz nebo povinnost stanovenou právním předpisem, ale je v rozporu s jeho účelem a cíli. g) vyloučení protiprávnosti nastává za těchto jednání: 1) plnění zákonné povinnosti; 2) jednání v nutné obraně; 3) jednání v krajní nouzi; 4) svolení poškozeného; 5) přípustné riziko; 6) oprávněné použití zbraně. h) škodní událostí se rozumí skutečnost, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody. i) příčinnou souvislostí se rozumí přímý vztah mezi protiprávním jednáním nebo škodní událostí jako příčinou na straně jedné a škodou jako následkem protiprávního jednání nebo škodní události na straně druhé. Mezi protiprávním jednáním nebo škodní událostí a vznikem škody musí existovat věcná, místní a časová souvislost. j) zaviněním se rozumí psychický vztah osoby ke svému jednání založený na spojení prvků vědomí (předvídání možnosti vzniku škody) a vůle (chtění, nebo aspoň srozumění s možností vzniku škody). Podle vztahu vědomí a vůle se rozeznává: 1) zavinění úmyslné, které spočívá v protiprávním jednání (opominutí) vojáka a zaměstnance, který věděl, že způsobí škodu a způsobit ji chtěl (úmysl přímý) nebo věděl, že může způsobit škodu a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn (úmysl nepřímý); 2) zavinění z nedbalosti, které spočívá v protiprávním jednání (opominutí) vojáka a zaměstnance, který věděl, že škodu může způsobit, přičemž bez přiměřených důvodů spoléhal, že ji nezpůsobí (nedbalost vědomá) nebo nevěděl, že škodu může způsobit, avšak vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům to vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá).

3 Čl. 3 Předcházení škodám 1. Péče o majetek České republiky, který byl Ministerstvu obrany svěřen k plnění jeho funkcí nebo v souvislosti s jejich plněním (dále jen majetek ), je povinností všech vojáků v činné službě 1) (dále jen voják ) a občanských zaměstnanců 2) (dále jen zaměstnanec ). 2. Velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci (dále jen vedoucí organizačního celku ) jsou povinni: a) zajišťovat svým podřízeným takové podmínky, aby mohli řádně plnit své služební nebo pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, které brání řádnému plnění úkolů, učinit opatření k jejich odstranění; b) kontrolovat, zda podřízení plní své úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám; c) vyhledávat, posuzovat a hodnotit rizika možného ohrožení bezpečnosti a zdraví podřízených, informovat je o nich a činit opatření k jejich ochraně; d) nepřipustit, aby podřízení vykonávali práce (činnosti), jejichž výkon by neodpovídal jejich odborným znalostem, schopnostem a zdravotní způsobilosti; e) seznamovat podřízené s právními předpisy, vnitřními předpisy a s odbornými směrnicemi a nařízeními, které vydali odborné orgány a nadřízení k zajištění bezpečnosti práce, a kontrolovat jejich dodržování; f) k zajištění bezpečnosti a bezporuchovosti vojenské techniky a technických zařízení zajišťovat jejich údržbu a včasné opravy a zabezpečovat, aby se v případech a ve lhůtách stanovených právními předpisy, vnitřními předpisy a technickými normami uskutečňovaly jejich pravidelné kontroly a revize; g) činit opatření k předcházení škodám, vzniklé škody včas a řádně objasňovat a evidovat v evidenci škod (modul SKO), zjišťovat jejich příčiny a včas uplatňovat právo na náhradu škody vůči tomu, kdo za škodu odpovídá; h) vyvodit důsledky z průtahů a formálního objasnění škod. 3. Vojáci a zaměstnanci jsou povinni: a) plnit služební (pracovní) povinnosti a řádně hospodařit se svěřeným majetkem tak, aby nezpůsobili újmu na majetku; b) hrozí-li škoda, upozornit své nadřízené a přispět k jejímu odvrácení, je-li to neodkladné a nebrání-li jim v tom důležitá okolnost nebo se tím vystavili vážnému ohrožení sebe popřípadě jiného; c) při odvracení škody si počínat tak, aby zásah k odvrácení škody byl přiměřený okolnostem ohrožení; d) dodržovat právní předpisy, vnitřní předpisy a odborné směrnice a nařízení, které vydali odborné orgány a nadřízení k zajištění bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a oznamovat nadřízenému zjištěné závady a nedostatky; g) jednat tak, aby nedocházelo ke škodám. 1) 2) 2 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů; 3 zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů 3 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů

4 ČÁST DRUHÁ DRUHY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Čl. 4 Základní rozdělení případů odpovědnosti 1. Odpovědnost je nutno rozlišovat podle předpokladů, za kterých vzniká, a podle rozsahu náhrady škody na: a) obecnou odpovědnost vojáků a zaměstnanců za škodu, kterou způsobili zaviněným porušením svých povinností: 1) při plnění služebních (pracovních) úkolů nebo v přímé souvislosti s ním nebo 2) mimo plnění služebních (pracovních) úkolů, b) odpovědnost ve specifických případech, kterými jsou zejména: 1) odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody, 2) odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování, 3) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. 2. U škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách, které je voják (zaměstnanec) povinen vyúčtovat, a u škody vzniklé ztrátou svěřených předmětů se odpovědnost předpokládá přímo ze zákona (objektivní odpovědnost). Čl. 5 Obecná odpovědnost za způsobenou škodu 1. Voják (zaměstnanec), který způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění služebních (pracovních) úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi škodu České republice- Ministerstvu obrany, za ni odpovídá. Vzniklá škoda je napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz, nedochází-li k uvedení poškozené věci do předchozího stavu. Vznik škody a její výši musí prokázat poškozený. 2. Dojde-li k porušení povinnosti také ze strany České republiky-ministerstva obrany, odpovědnost vojáka (zaměstnance) za vznik škody se poměrně omezí. 3. Voják (zaměstnanec) neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo zdraví nebo škodě na majetku a za škodu způsobenou při neschopnosti ovládnout své jednání či posoudit jeho následky za podmínek stanovených právním předpisem 3). 4. Voják rovněž neodpovídá za škodu související s rizikem řádného výkonu služby podle příslušného ustanovení právního předpisu 4). 5. Odpovědnost za škodu na majetku České republiky-ministerstva obrany, kterou způsobili vojáci nikoli při plnění povinností při výkonu vojenské činné služby, zaměstnanci mimo plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s nimi, se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku 5). 3) 4) 5) 102 písm. b) a c) zákona č. 221/1999 Sb., 47 písm. b) a c) zákona č. 220/1999 Sb., 251 odst. 2 a 261 odst. 1 zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 102 písm. a) zákona 221/1999 Sb., 47 písm. a) zákona č. 220/1999 Sb. 415 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

5 Čl. 6 Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody Voják (zaměstnanec) se podílí na náhradě způsobené škody v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, neupozornil-li vědomě nadřízeného na hrozící škodu nebo proti ní nezakročil, ačkoli by se tím zabránilo bezprostřednímu vzniku škody. Při stanovení podílu na náhradě škody se přihlédne zejména k výši a povaze škody a k tomu, co bránilo splnění povinnosti. Čl. 7 Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování 1. Odpovědnost za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování je zvláštní odpovědností, která vzniká jen na základě písemné dohody o hmotné odpovědnosti 6) (v případě vojáka) nebo dohody o odpovědnosti 7) (v případě zaměstnance), popřípadě dohody o společné (hmotné) odpovědnosti 8) (dále jen dohoda ). Dohodu (přílohy 2 až 4) je nutno uzavřít s každým, komu byly na základě jeho služebního (pracovního) zařazení (funkce) na systemizované (pracovní) místo svěřeny k přímému obhospodařování hodnoty, které je povinen vyúčtovat (např. pokladní hotovost, ceniny, karty na odběr pohonných hmot nebo platební karty, zásoby materiálu, pohonné hmoty, stravenky, přepravky, vratné obaly apod., které se přejímají a vydávají proti písemnému potvrzení a jsou určeny k oběhu). Oznámení o jejím uzavření a oznámení o jejím ukončení nebo zániku je nutno zveřejnit v rozkaze vedoucího organizačního celku. 2. Předmětem (hmotné) odpovědnosti nemohou být hodnoty, které nejsou určeny k oběhu nebo k obratu, jako jsou základní prostředky (např. motorová vozidla, inventář kanceláře, psací stroje, počítače, nábytek, který jeho uživatel převzal proti písemnému potvrzení) a drobné předměty v krátkodobém používání. 3. Seznam služebních zařazení a funkcí, systemizovaných (pracovních) míst, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody, je uveden v příloze 1. Uzavřít dohodu je nutné i s orgány ekonomické služby a výplatními orgány a zaměstnanci nakládajícími s peněžními prostředky. 4. Dohodu je možno uzavřít s vojákem (zaměstnancem) i u systemizovaných (pracovních) míst neuvedených v příloze 1, pokud služební (pracovní) zařazení souvisí s přímým obhospodařováním hodnot, které je voják (zaměstnanec) povinen vyúčtovat. 5. Voják (zaměstnanec) odpovídá za vzniklý schodek na základě uzavřené dohody za hodnoty svěřené k vyúčtování. Bude-li s vojákem (zaměstnancem) vykonávat službu (práci) současně více osob, které uzavřely dohodu, lze s vojákem (zaměstnancem) současně v dohodě ujednat, že s ostatními osobami odpovídá za schodek společně. 6) 7) 8) 49 zákona č. 220/1999 Sb., 104 zákona č. 221/1999 Sb. 252 zákona č. 262/2006 Sb. 49 odst. 2 zákona č. 220/1999 Sb., 104 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb.

6 6. K důvodům, pro které se může voják (zaměstnanec) zcela nebo z části zprostit odpovědnosti za schodek patří zejména: a) nahodilé události, např. oheň, povodeň nebo jiná živelní událost, a to pokud je nezpůsobil ani z nedbalosti; b) úmyslné jednání někoho jiného, zpravidla trestná činnost, např. krádeží vloupáním, kdy dochází k prokazatelně násilnému vniknutí; c) nevytvoření přiměřených pracovních podmínek ze strany nadřízeného, zejména tím, že mu bylo zanedbáním povinnosti nadřízeného znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. 7. Dohodu lze uzavřít pouze s osobou, která dovršila osmnáct let věku, po inventarizaci s příslušnou dokumentací. Dohoda musí být uzavřena písemně. 8. Na systemizovaná (pracovní) místa, pro jejichž výkon je nezbytné uzavření dohody, se služebně (pracovně) zařazují jen ti vojáci (zaměstnanci), kteří k úspěšnému výkonu služebního (pracovního) zařazení mají potřebné morální a odborné předpoklady. Za morální předpoklady se považuje zejména trestní bezúhonnost v oblasti trestných činů proti majetku, trestných činů hospodářských a trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných. 9. Trestní bezúhonnost podle odst. 8 se dokládá čestným prohlášením. 10. Dohodu uzavírá vedoucí organizačního celku, u kterého je majetek, který je předmětem dohody, veden v účetnictví (účetní evidenci). Ještě před uzavřením dohody je vedoucí organizačního celku povinen zabezpečit osobě, se kterou uzavírá dohodu, takové podmínky, aby mohla řádně plnit své služební (pracovní) úkoly a seznámit ji se všemi právy a povinnostmi, které pro ni z dohody vyplývají. Vedoucí organizačního celku odpovídá za řádné a včasné uzavření a zaevidování dohody, za splnění povinností s tím spojených a za škodu, kterou případným zaviněným porušením svých povinností v této souvislosti České republice-ministerstvu obrany způsobil. 11. Upozorní-li voják (zaměstnanec) před uzavřením dohody na závady ve výkonu služby či v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami, je vedoucí organizačního celku, který s ním dohodu uzavírá, povinen zabezpečit odstranění objektivních závad ještě před uzavřením dohody. 12. V případě zrušení nákladového střediska (nákladových středisek) a při následném vzniku nového nákladového střediska (nástupce) uzavírá dohodu s vojákem (zaměstnancem) rušeného nákladového střediska na majetek přejímaný od rušeného nákladového střediska vedoucí organizačního celku nového nákladového střediska. 13. Dohoda se vyhotovuje ve dvou stejnopisech. Při společné (hmotné) odpovědnosti se dohoda vyhotovuje v počtu stejnopisů o jeden výtisk vyšším, než je počet osob, s nimiž se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení obdrží (hmotně) odpovědná osoba, druhé vyhotovení se eviduje a ukládá v evidenci. 14. Jsou-li svěřenými hodnotami peněžní prostředky, vyhotovuje se navíc ještě jeden výtisk, který se zasílá Agentuře finanční.

7 Čl. 8 Evidence dohod 1. Evidence dohod se vede v evidenčním archu. 2. Inventurní soupis se v jednom výtisku uloží trvale ke každé dohodě za materiál. V dohodách za peněžní prostředky a ceniny se pořídí odkaz na účetní doklady, kterými se účtuje o těchto hodnotách. 3. Dohoda se skartuje nejdříve za 10 let po dni jejího zániku. 4. Dohodu lze poskytnout k nahlédnutí (předat její ověřený opis) orgánům Vojenské policie, soudům, Agentuře pro právní zastupování, správním orgánům, kontrolním velitelským orgánům a kontrolně revizním orgánům pověřeným uskutečňováním kontrol hospodaření s majetkem rezortu Ministerstva obrany. Čl. 9 Odstoupení od dohody 1. Voják (zaměstnanec), který uzavřel dohodu, může od ní odstoupit za podmínek stanovených příslušným právním předpisem 9). 2. Odstoupení od dohody musí být písemné, zakládá se do evidence k dohodě, od které voják (zaměstnanec) odstupuje. Čl. 10 Zánik dohody 1. Dohoda, kterou uzavřel voják (zaměstnanec) zaniká v souladu s ustanovením 105 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., 50 odst. 2 zákona č. 220/1999 Sb., ( 253 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.). Dochází-li k zániku dohody na základě písemného odstoupení od dohody je dnem zániku dohody den doručení vedoucímu organizačního celku, který dohodu uzavíral. U zaměstnance to může být i den pozdější, je-li uveden v písemném odstoupení. 2. Na evidovaném výtisku dohody se vyznačí číslo rozkazu, ve kterém je uvedena skutečnost, že dohoda zanikla a kterým dnem se tak stalo. 3. Při uzavření dohody a při jejím zániku, při výkonu jiné práce zaměstnancem, který uzavřel dohodu, při převedení takového zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru se provádí inventarizace podle jiného vnitřního předpisu 10). Obdobně se inventarizace provádí ke dni změny služebního zařazení vojáka, jeho přemístění, převedení nebo odvelení. 4. Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností, se provádí inventarizace za podmínek stanovených právním předpisem 11). Obdobně se inventarizace 9) 105 odst.1 zákona č. 221/1999 Sb., 50 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb., 253 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. 10) Čl. 46 a násl. RMO č. 55/2011 Věstníku Inventarizace majetku a závazků v rezortu Ministerstva obrany 11) 254 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.

8 provádí ke dni změn služebního zařazení společně hmotně odpovědných vojáků, jejich přemístění, převedení nebo odvelení a na žádost kteréhokoli z nich při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody. 5. Nepožádá-li zaměstnanec se společnou odpovědností o inventarizaci při skončení pracovního poměru nebo jiných změnách v pracovním zařazení, odpovídá za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti. Stejnou odpovědnost má zaměstnanec, jestliže se zařazuje na pracoviště, kde pracují zaměstnanci se společnou odpovědností a nepožádá zároveň o inventarizaci. Obdobně odpovídá voják se společnou hmotnou odpovědností, u něhož došlo ke změně služebního zařazení, přemístění, převedení nebo odvelení, při odchodu z pracoviště, nebo při nástupu na nové pracoviště kde pracují společně hmotně odpovědné osoby. 6. Vedoucí organizačního celku, u kterého se majetek vede v účetnictví (účetní evidenci), odpovídá za řádné a včasné uzavření a zaevidování dohody, za splnění povinností s tím spojených a za škodu, kterou případným zaviněným porušením svých povinností v této souvislosti České republice-ministerstvu obrany způsobil. 7. Při zjištění schodku na hodnotách svěřených k vyúčtování je povinností vedoucího organizačního celku prokázat inventurou, že vznikl schodek, jeho výši a že byla uzavřena platná dohoda. Došlo-li na svěřených hodnotách k jiné škodě než ke schodku, např. jejich poškozením nebo znehodnocením, odpovídá za tuto škodu voják (zaměstnanec), který podepsal dohodu, podle zásad obecné odpovědnosti za škodu. 8. Uzavření dohody lze požadovat pouze na vojákovi (zaměstnanci), jemuž byl majetkový soubor svěřen, aby s ním hospodařil, přijímal a vydával na písemné potvrzení jeho části. Odpovědnost za schodek nelze požadovat na vojákovi (zaměstnanci), jehož úkolem je, aby zabezpečoval jen úplnost a totožnost souboru předmětů (např. na dozorčím nebo strážném). Čl. 11 Hospodaření s převzatými hodnotami po dobu dlouhodobé nepřítomnosti odpovědné osoby 1. Je-li voják (zaměstnanec), který uzavřel dohodu dočasně nepřítomen, a není-li možné, pro nebezpečí z prodlení, svěřené hodnoty předat jiné osobě k obhospodařování na základě dohody po inventarizaci s příslušnou dokumentací, zajistí služební orgán, aby s těmito hodnotami hospodařila po dobu dočasné nepřítomnosti vojáka (zaměstnance) tříčlenná komise určená v rozkaze. Jeden člen komise musí být určen jejím předsedou. Se svěřenými hodnotami nakládají členové komise vždy společně. 2. Komise je oprávněna hospodařit s převzatými hodnotami jen v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle po dobu jednoho měsíce nepřítomnosti osoby, která měla uzavřenou dohodu. Po této době musí služební orgán určit jiného vojáka (zaměstnance), který převezme hospodaření s daným materiálem po komisionálním převzetí a po sepsání nové dohody. 3. Komise vede o své činnosti podrobný záznam s uvedením, kdy, jak a z jakého důvodu s převzatými hodnotami disponovala. Záznam s datem ukončení jeho vedení, podepíší všichni členové komise a předseda s čitelným uvedením hodnosti, jména, příjmení a systemizovaného (pracovního) místa. Po návratu osoby, která měla podepsanou dohodu,

9 nebo po uplynutí lhůty pro činnost komise se musí uskutečnit inventarizace. Záznam se ukládá jako příloha zápisu o inventarizaci. Čl. 12 Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů 1. Voják (zaměstnanec) odpovídá za ztrátu předmětů, které převzal na základě písemného potvrzení nebo na základě uzavřené dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (dále jen písemný dokument ). Povinnost uzavřít dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů vzniká u zaměstnance, svěřuje-li se mu věc, jejíž cena přesahuje Kč 12) (příloha 2). 2. Při ztrátě svěřených předmětů, které voják (zaměstnanec) převzal na základě písemného dokumentu, se jeho zavinění předpokládá přímo ze zákona. Voják (zaměstnanec) se zprostí odpovědnosti, jestliže prokáže, že ztrátu nezavinil, protože vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. 3. Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů je individuální, jeden předmět nebo soubor předmětů nelze písemně předat jako společnou věc pro více osob. Voják (zaměstnanec) musí mít možnost předmět v době své nepřítomnosti bezpečně zajistit tak, aby k němu neměl přístup nikdo jiný než on sám. 4. Nemá-li voják (zaměstnanec) vytvořeny potřebné podmínky pro zabezpečení svěřených předmětů, které převzal na základě písemného dokumentu, proti jejich ztrátě (např. při cvičeních, při nařízeném ukládání některých svěřených předmětů jinam než do skříněk k tomu určených a opatřených vlastním zámkem) a jestliže ztrátu neprodleně ohlásí svému nejbližšímu nadřízenému, popřípadě dozorčímu organizačního celku, odpovídá za ztrátu jen tehdy, jestliže ji způsobil. 5. Za svěřené předměty se považují drobné předměty, jako jsou součástky vojenské výstroje, vojenské výzbroje, nástroje, nářadí, ochranné pracovní pomůcky, ale i jiné podobné předměty, např. přenosné psací stroje, notebooky, videokamery, diktafony, radiopřijímače, mobilní telefony, které se předávají vojákovi (zaměstnanci) na základě písemného dokumentu k plnění služebních (pracovních) úkolů. 6. Za svěřené předměty se nepovažuje vojenská technika (vojenská vozidla, vojenská plavidla, vojenská letadla), nábytek a jiné vybavení místností (koberce, obrazy, záclony), stroje a v nich zabudované přístroje, ke kterým má přístup více osob, i když je voják (zaměstnanec) převzal proti písemnému potvrzení. Za ztrátu těchto předmětů se odpovídá podle zásad obecné odpovědnosti za škodu. 7. Je-li svěřený předmět poškozen, odpovídá osoba, která jej převzala na základě písemného dokumentu, za škodu podle zásad obecné odpovědnosti. 12) 255 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.

10 ČÁST TŘETÍ ZÁSADY ŘEŠENÍ ŠKOD NA MAJETKU ČESKÉ REPUBLIKY-MINISTERSTVA OBRANY Čl. 13 Objasňující funkcionář 1. Škodu objasňuje a o způsobu vypořádání a náhradě škody, rozhoduje objasňující funkcionář, kterým je, pokud tento rozkaz dále nestanoví jinak, vedoucí nákladového střediska, u kterého se majetek, na němž škoda vznikla, vede v účetnictví (účetní evidenci). Objasňující funkcionář také odpovídá za správnost, úplnost a zákonnost objasňování škody a přijatého řešení (dohoda nebo návrh na soudní vymáhání náhrady škody). 2. Vznikne-li u organizačního celku škoda na majetku, který slouží k zabezpečení jeho úkolů, ale tento majetek se vede v účetnictví nebo doplňkové evidenci jiného nákladového střediska, je objasňujícím funkcionářem vedoucí zabezpečovaného organizačního celku. Obdobně se postupuje u nevlastního majetku. 3. Vznikne-li peněžitá škoda vyplacením náhrady škody, popř. uspokojením jiného nároku oprávněného, u Agentury pro právní zastupování, je objasňujícím funkcionářem vedoucí organizačního celku, v jehož podřízenosti takový nárok nebo jiné plnění vzniklo. 4. Je-li podezření, že za škodu odpovídá nebo spoluodpovídá objasňující funkcionář, plní jeho úkoly jeho nejbližší nadřízený. Je-li podezření, že za škodu odpovídá nebo spoluodpovídá i tento nadřízený, plní úkoly objasňujícího funkcionáře jeho nejbližší nadřízený. Není-li takový nadřízený, je objasňujícím funkcionářem ministr obrany. 5. Není-li možné určit objasňujícího funkcionáře podle odstavce 1, určí ho v rámci své podřízenosti: a) náčelník Generálního štábu Armády České republiky; b) vedoucí zaměstnanec přímo podřízený ministrovi obrany; c) při řešení škod: 1) v zahraničních operacích zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky-ředitel Společného operačního centra, 2) na zahraničním pracovišti první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Čl. 14 Povinnosti objasňujícího funkcionáře Objasňující funkcionář je povinen: a) soustavně sledovat, zda vojáci a zaměstnanci plní stanovené povinnosti a úkoly při hospodaření s majetkem, předcházení škodám a zda se škody vzniklé u organizačního celku stanoveným způsobem a včas evidují a objasňují; b) pravidelně vyhodnocovat stav a příčiny vzniku škod, stanovit a realizovat preventivní opatření k odstranění těchto příčin a k omezení vzniku škod; c) do 10 pracovních dnů po zjištění škody uveřejnit její vznik ve svém rozkazu (příloha 5) a učinit potřebná opatření k jejímu řádnému a včasnému objasnění; d) vzniklé škody na penězích do 10 pracovních dnů po jejich zveřejnění v rozkaze písemně hlásit řediteli Agentury finanční;

11 e) zabezpečit neprodlené zaevidování škody v evidenci škod (modul SKO); f) určit objasňující orgán a uložit mu připravit objektivní a nestranné podklady důležité pro zjištění okolností vzniku škody, pro stanovení jejího rozsahu a výše a pro určení osob, které škodu způsobily a které za ni odpovídají; g) dohlížet na průběh objasňování škody tak, aby toto objasňování proběhlo v souladu s ustanoveními právních předpisů a vnitřních předpisů a ve lhůtě stanovené tímto rozkazem; h) kdykoli v průběhu objasňování při důvodném podezření, že za škodu odpovídá voják, zabezpečit zajištění důkazů postupem stanoveným správním řádem před zahájením řízení 13). V takovém případě je objasňující funkcionář současně příslušným služebním orgánem podle jiného vnitřního předpisu 14) pro řízení ve věcech služebního poměru o náhradě škody postupem podle správního řádu 15) (dále jen správní řízení ); i) do 10 pracovních dnů od ukončení objasňování schválit zprávu o výsledcích objasňování a uzavřít s odpovědnou osobou příslušnou dohodu o náhradě škody a její úhradě (dále jen dohoda o náhradě škody ) nebo jako příslušný služební orgán zahájit správní řízení 16) vedoucí k vydání rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody, vydat rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody nebo věc postoupit k soudnímu vymáhání Agentuře pro právní zastupování; j) zabezpečit vyhotovení účetního dokladu k vyřazení majetku z účetní evidence, pokud nedojde k vypořádání škody uvedením do původního stavu údržbou nebo opravou na náklady odpovědné osoby; k) v případě zahájení správního řízení 17) vůči vojákovi určit oprávněnou úřední osobu 18) k provedení jednotlivých úkonů tohoto řízení. Určení zveřejní ve svém rozkazu a založí do správního spisu. Čl. 15 Objasňující orgán 1. Objasňujícím orgánem se může určit jedna osoba nebo komise složená z více osob v podřízenosti objasňujícího funkcionáře. 2. Objasňujícím orgánem, popřípadě členem komise nesmí být: a) osoba podezřelá z toho, že za škodu odpovídá; b) osoba, která je podřízeným toho, kdo je důvodně podezřelý, že za škodu odpovídá (spoluodpovídá), v případě kryptografického materiálu osoba, která není pracovníkem kryptografické ochrany; c) osoba, u níž lze mít, vzhledem k jejímu poměru k věci a k osobě, která je důvodně podezřelá, že za škodu odpovídá, pochybnosti o její nepodjatosti (např. bývalý přímý podřízený, svědek, osoba blízká). 3. Osoba, kterou má určit objasňující orgán je povinna skutečnosti, které vylučují její účast na objasňování škody podle odst. 2, neprodleně oznámit objasňujícímu funkcionáři. Vyjdou-li tyto skutečnosti najevo až v době, kdy již taková osoba byla určena jako objasňující 13) 138 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád 14) Čl. 2 písm. a) RMO č. 34/2012 Věstníku Rozhodování služebních orgánů ve věcech služebního poměru vojáků z povolání podle správního řádu 15) Část devátá Hlava I zákona č. 221/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů 16) 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád 17) 71 odst. 4 zákona č. 220/1999 Sb., 144 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění zákona č. 272/2009 Sb. 18) 15 zákona č. 500/2004 Sb.

12 orgán, objasňující funkcionář její určení neprodleně zruší a objasňujícím orgánem určí jinou osobu. Čl. 16 Povinnosti objasňujícího orgánu 1. Objasňující orgán je povinen: a) učinit všechny úkony nezbytné k řádnému objasnění škody a o všech úkonech pořídit písemný záznam; b) zapisovat, evidovat a ukládat všechny doklady získané v průběhu objasňování škody do spisového archu (příloha 6); c) postupovat při objasňování škody podle pokynů objasňujícího funkcionáře a průběžně jej o postupu v objasňování informovat; d) neprodleně od majetkového orgánu nebo od orgánu ekonomické služby organizačního celku vyžádat písemnou specifikaci škody; e) upozornit neprodleně objasňujícího funkcionáře, jestliže byl při objasňování zjištěn vznik jiné škody; f) dodržet stanovený termín pro objasnění škody; g) předložit po skončení objasňování objasňujícímu funkcionáři písemnou zprávu o výsledcích objasňování, společně s návrhem: 1) dohody o náhradě škody a její úhradě (přílohy 7 a 8), 2) na zahájení správního řízení o povinnosti k náhradě škody u vojáka, 3) rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody (příloha 13), 4) dohody o prominutí náhrady škody nebo, 5) na postoupení věci Agentuře pro právní zastupování k soudnímu vymáhání náhrady škody vůči zaměstnanci. 2. Objasňující orgán, který neučiní včas všechna opatření potřebná k objasnění škody a ke včasnému uplatnění nároků na náhradu škody nebo řádně a včas neučiní úkony k objasnění škody, odpovídá za škodu, kterou zaviněným porušením svých povinností způsobil [např. tím, že nárok na náhradu škody nemůže být s úspěchem uplatněn proti osobě důvodně podezřelé, že škodu způsobila nebo za ní spoluodpovídá (dále jen odpovědná osoba ) v důsledku toho, že došlo k promlčení práva na náhradu škody a odpovědná osoba uplatnila námitku promlčení]. Čl. 17 Postup při objasňování škody 1. Škoda se objasňuje postupem stanoveným tímto rozkazem, pokud příslušný služební orgán 14) již od počátku nezahájí správní řízení. Správní řízení lze zahájit kdykoliv v průběhu objasňování škody. 2. Objasňující orgán musí zejména získat doklady o následujících skutečnostech: a) kdy, kde a za jakých okolností škoda vznikla; b) jaká je výše škody a její přesný popis; c) co bylo příčinou vzniku škody; d) zda jde o škodu způsobenou úmyslně či z nedbalosti porušením povinností při plnění služebních (pracovních) úkolů anebo v přímé souvislosti s nimi, nesplněním povinnosti k odvrácení škody na majetku České republiky-ministerstva obrany, vlivem požití alkoholických nápojů (v opilosti) nebo užití jiných návykových látek, schodkem na svěřených

13 hodnotách, které je voják (zaměstnanec) povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů; e) kdo za škodu odpovídá (spoluodpovídá), která povinnost, stanovená v právním předpisu a popřípadě ve vnitřním předpisu byla porušena a zda za škodu nespoluodpovídá též Česká republika-ministerstvo obrany (podíl na škodě a v čem spoluodpovědnost spočívá); f) prokázat příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním vojáka (zaměstnance) a vznikem škody; g) skutečnosti rozhodné pro určení výše náhrady (ověřenou výši průměrného měsíčního platu nebo průměrného měsíčního výdělku odpovědné osoby za poslední čtvrtletí před porušením povinnosti, u vojáka též jeho rodinnou a sociální situaci, zda byla škoda způsobena za velmi ztížených podmínek výcviku apod.). 3. Objasňující orgán musí při objasňování škody učinit zejména následující úkony: a) ohledat místo vzniku škody a pořídit o tom záznam. Ohledání se neuskutečňuje, je-li podezření, že se jedná o trestnou činnost (např. vloupání do skladu). V takovém případě neprodleně po zajištění místa činu uvedenou skutečnost oznámí objasňující funkcionář orgánům činným v trestním řízení (příslušné útvary Policie České republiky nebo pověřené orgány Vojenské policie); b) vyslechnout odpovědnou osobu a svědky a sepsat o tom záznam o vysvětlení 19) (přílohy 14 a 15). Je-li nutno sepsat záznam o vysvětlení osoby, která je příslušníkem jiného organizačního celku, požádá objasňující funkcionář vedoucího tohoto organizačního celku o provedení výslechu. Dožádaný vedoucí organizačního celku zabezpečí sepsání záznamu o vysvětlení podle zadaných otázek. S odpovědnou osobou nebo svědkem, je-li vojákem mimo vojenskou činnou službu, sepisuje tento záznam na požádání příslušné krajské vojenské velitelství; c) v souvislosti se vznikem a rozsahem škody zkontrolovat příslušnou evidenci a jiné písemnosti, a je-li potřeba, pořídit z nich řádně ověřené opisy nebo výpisy. Nahlédnout do plánu kontrol a přezkoumat, zda se kontroly řádně a v plánovaných lhůtách uskutečnily, zda byly zaznamenány a písemně vyhodnoceny a ke zjištěným závadám byla stanovena a učiněna potřebná opatření. U škod vzniklých schodkem na hodnotách svěřených k vyúčtování a na svěřených předmětech je třeba vycházet z evidence a zjistit, zda byly řádně, se všemi formálními náležitostmi pořízeny inventurní soupisy a byla náležitě uzavřena dohoda, popřípadě písemný dokument; d) podle potřeby uskutečnit inventarizaci s předepsanou písemnou dokumentací. Zajistit, aby do místnosti, kde případný schodek vznikl, nemohl nikdo vstupovat bez souhlasu objasňujícího orgánu. Evidenci materiálu zkontroluje náčelník evidenčního a účetního pracoviště. Není-li evidenční a účetní pracoviště v souladu s tabulkami počtů vytvořeno, zkontroluje evidenci orgán pověřený vedením evidence majetku. Je-li podezření, že za schodek odpovídá (spoluodpovídá) odborný náčelník organizačního celku, zkontroluje evidenci náčelník nadřízeného evidenčního a účetního pracoviště. O kontrole se pořídí protokol, který se založí do spisového materiálu k objasňování škody; e) je-li to nutné pro objasnění škody vyžádat odborné vyjádření od příslušného odborného orgánu. Odpovídá-li za škodu i tento orgán, vyžádat vyjádření u jeho přímo nadřízeného orgánu; f) o všech objasňovacích úkonech pořídit písemné doklady (záznamy, vyjádření, protokoly apod.); g) dbát při své činnosti na dodržování zásad ochrany utajovaných informací; 19) 137 zákona č. 500/2004 Sb.

14 h) po skončení objasňování sepsat zprávu o výsledcích objasňování škody (příloha 17) a připojit k ní všechny pořízené písemnosti (záznamy, plánky, fotodokumentace, seznamy zničeného nebo ztraceného materiálu s vyčíslením výše škody u jednotlivých položek i celkové výše škody, odborné posudky apod.) formálně zpracované tak, aby mohly být použity pro případné soudní jednání [číslo jednací a datum vyhotovení, podpisy oprávněných osob s čitelným uvedením jména, příjmení a služebního (pracovního) zařazení, vyznačení předsedy komise nebo objasňujícího orgánu, označení a sídla vojenského útvaru, úplné datum vzniku škody, kdo a kdy pořídil kopie dokumentů, kdo a kdy ověřil správnost kopií dokumentů apod.]. 4. Jako svědek nebo odpovědná osoba nesmí být vyslechnut ten, kdo by svým vysvětlením porušil povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích. Vyslechnut může být, zprostil-li ji této mlčenlivosti příslušný orgán, který ji k tomu zavázal, nebo ten, v jehož zájmu je povinna mlčenlivost zachovávat. 5. Odmítnout vysvětlení může ten, kdo by tímto vysvětlením mohl způsobit nebezpečí stíhání pro trestný čin, přestupek nebo správní delikt sobě nebo osobám blízkým 20). 6. Záznam o vysvětlení se označí číslem jednacím, pod kterým se škoda vede, a uvede se v něm datum, hodina a jméno a příjmení objasňujícího orgánu, který záznam o vysvětlení vyslýchané osoby sepisuje. Po přečtení záznam podepisují všechny osoby, které se výslechu zúčastnily. Vyslýchaná osoba podepisuje každou stranu záznamu dole na konci textu. Odmítne-li záznam o vysvětlení podepsat, uvede objasňující orgán do tohoto záznamu doslovně důvody odmítnutí a námitky vyslýchané osoby proti jeho obsahu, neučiní-li tak tato osoba do záznamu písemně sama. Dodatečný zápis pak podepisují všichni přítomní odmítnutí. 7. Podání vysvětlení odpovědných osob a svědků, kteří jsou dlouhodobě služebně mimo území České republiky, se vyžaduje prostřednictvím příslušného organizačního celku Ministerstva obrany, v jehož podřízenosti jsou tyto osoby služebně (pracovně) zařazeny. Čl. 18 Určení výše škody 1. Při určování výše škody se vychází z ceny majetku v době poškození nebo ztráty, tj. z ocenění hodnoty majetku České republiky-ministerstva obrany snížené o amortizaci v důsledku stáří, opotřebení nebo vad v době rozhodné pro vznik škody (příloha 16). 2. Výše škody vzniklé poškozením majetku České republiky-ministerstva obrany se stanoví na základě prokázaných nákladů vynaložených na uvedení daného majetku do původního stavu, tj. včetně účelně vynaložených nákladů spojených s opravou. Od takto stanovené výše škody je nutno odečíst náklady spojené s odstraněním nedostatků a vad, které nejsou v přímé souvislosti se vznikem škody a za které voják (zaměstnanec) neodpovídá. 3. Je-li majetek poškozen tak, že jej nelze uvést do původního stavu, jsou škodou náklady na pořízení nového majetku, snížené o amortizaci poškozeného majetku v důsledku jeho stáří, opotřebení nebo vad v době rozhodné pro vznik škody. Jde-li o škodu způsobenou 20) 55 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., 60 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

15 na spotřebním materiálu, výše škody se o jeho amortizaci nesnižuje. U tohoto materiálu se může pořizovací cena stanovit z nákupní ceny. 4. Pro jednotný postup při určování skutečné výše škody (náhrady), kdy nelze zjistit skutečnou dobu používání (životnosti) v důsledku objektivních příčin, se postupuje podle odstavce Při určování výše škody jsou majetkové orgány organizačního celku, podle majetkových uskupení, povinny objasňujícímu orgánu vypracovat specifikaci škody. U majetku zařazeného do komunikačních a informačních systémů a vydaného organizačním celkům do užívání zpracovává specifikaci výše škody pro objasňující orgán majetkový orgán zabezpečující součásti. 6. Výše náhrady škody (ceny zničeného nebo ztraceného majetku v době rozhodné pro vznik škody) se vypočte podle vzorce CM = DPM ( DP/DŽ * CM AF ), kde: a) CM = cena majetku v době poškození nebo ztráty v Kč; b) CM AF = pořizovací cena majetku vedená v účetnictví v Kč; c) DP = skutečná doba používání majetku (v časových nebo provozních jednotkách); d) DŽ = stanovená doba životnosti majetku (v časových nebo provozních jednotkách); e) DPM = náklady na pořízení nového majetku (obdobné kvality včetně souvisejících nákladů). 7. V odůvodněných případech lze za hodnotu DPM považovat CM AF. Některé komodity se pořizují výhradně centrálně, přičemž se nemusí pořizovat každoročně (např. výstrojní materiál). Z tohoto důvodu není možno zjistit aktuální náklady na pořízení nového majetku od výrobců a vzhledem ke specifice majetku ani na trhu. V tomto případě je jedinou možnou hodnotou odrážející cenu majetku u daného nákladového střediska cena materiálu vedená v účetní evidenci Agentury finanční. Hodnotu DPM je možno též stanovit prostřednictvím komise, kterou určí správce majetkového uskupení. 8. Dojde-li ke škodě na dílu, u kterého se cena v účetnictví nevede, se za CM AF dosadí cena stanovená z faktur dodavatele, komisionálně z Informačního systému logistiky, průzkumu trhu či odborným odhadem. 9. Snížení ceny v důsledku opotřebení může činit maximálně 90 % ceny vedené v evidenci Agentury finanční. 10. Výše náhrady škody poškozeného majetku (např. v důsledku havárie) v době rozhodné pro vznik škody se stanoví z podkladů, které dodal opravce (civilní, vojskový). Výše škody zahrnuje náklady na materiál snížené o amortizaci za dobu používání majetku před jeho poškozením a náklady na mzdu podle hodinové sazby a normované sazby na odstranění poškození. 11. Objasňující funkcionář může na žádost objasňujícího orgánu, jestliže byly vyčerpány všechny prostředky ke stanovení výše škody podle tohoto článku, rozhodnout o přibrání soudního znalce, je-li to vzhledem k předpokládané výši škody účelné, hospodárné a efektivní.

16 Čl. 19 Ukončení objasňování škody 1. Škoda se objasňuje ve lhůtě 60 kalendářních dnů od uveřejnění jejího vzniku v rozkaze, ve zvláště složitých případech do 90 dnů. Je-li objasňujícím orgánem vedoucí zaměstnanec přímo podřízený ministrovi obrany nebo náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, prodlužuje se lhůta na 180 dnů. Lhůtu 90 (180) dnů svým písemným rozhodnutím přiměřeně prodlouží nadřízený objasňujícího funkcionáře na základě jeho žádosti. 2. Rozhoduje-li o věci jiný správní orgán, soud, orgán činný v trestním řízení, správce daně, lhůta pro objasnění škody po dobu řízení u nich vedeného neběží. Objasňující funkcionář přesto dokončí vlastní šetření. Bude-li hrozit nebezpečí z prodlení (promlčení uplatnění nároku na náhradu škody), je objasňující funkcionář povinen rozhodnout podle výsledku vlastního šetření, není-li vázán pravomocným rozhodnutím jiného orgánu v téže věci. 3. Objasňování škody je ukončeno předložením písemné zprávy o výsledcích objasňování objasňujícímu funkcionáři. Ke zprávě se přikládá kompletní dokumentace škody, návrh příslušné dohody nebo podnět k zahájení správního řízení, návrh rozhodnutí o náhradě škody nebo návrh na postoupení věci k soudnímu vymáhání. 4. Objasňující funkcionář schválí zprávu o výsledku objasňování škody do 10 dnů od ukončení objasňování škody. Odmítne-li schválit předloženou zprávu o výsledcích objasňování škody, vrátí ji objasňujícímu orgánu. Současně mu písemně sdělí, proč zprávu neschválil a popřípadě vydá pokyny k doplnění objasňování. Je-li toho zapotřebí, požádá svého nadřízeného o prodloužení lhůty k objasnění škody. Čl. 20 Zkrácený postup při řešení škody 1. Vzniklou škodu po jejím uveřejnění v rozkaze objasňujícího funkcionáře není třeba objasňovat, je-li její výše řádně určena a odpovědná osoba, která byla s výší její náhrady seznámena, uzná písemně v dohodě o náhradě škody nebo v písemném uznání dluhu (příloha 18) svou odpovědnost včetně uvedení důvodů vzniku škody a v určeném rozsahu a lhůtě škodu uhradí (uvedením do původního stavu nebo v penězích). V případě vojáků musí mít dohoda o náhradě škody formu veřejnoprávní smlouvy 21) (příloha 19). 2. Dohoda o náhradě škody nebo písemné uznání dluhu se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích. První výtisk uzavřené dohody o náhradě škody nebo písemného uznání dluhu předá objasňující funkcionář odpovědné osobě, druhý výtisk osobě pověřené správou pohledávek k zaevidování, třetí výtisk Agentuře finanční a čtvrtý výtisk tvoří součást spisového materiálu k objasnění škody. 3. Není-li ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 škoda uhrazena, objasňující orgán odstoupí od uzavřené dohody o náhradě škody a dále postupuje podle čl ) 161 zákona č. 500/2004 Sb.

17 4. Zkrácený postup řešení škody je možno použít i v případech, kdy existuje pravomocné rozhodnutí, popř. protokol o šetření, které uskutečnil správní orgán, soud nebo orgán činný v trestním řízení, s jednoznačným závěrem o zavinění osoby odpovědné za škodu na majetku České republiky-ministerstva obrany. 5. Zkrácený postup při řešení škody lze použít pouze u škod, jejichž výše nedosahuje částky Kč. Spisový materiál ke škodě musí vždy obsahovat výpis z rozkazu, ve kterém byl vznik škody zveřejněn, specifikaci škody a dohodu o náhradě škody. 6. Zkrácený postup řešení škody je možno použít i u škody, jejíž výše nedosahuje částky ,- Kč a která vznikla při plnění úkolů stanovených právním předpisem 22). Součástí písemného záznamu o provedení činnosti stanovené rozkazem v zahraniční operaci musí být záznam o škodě, z něhož je zřejmé, jak škoda vznikla a že za škodu nikdo neodpovídá, nebo že není možné odpovědnost za vzniklou škodu prokázat konkrétní osobě. V takovém případě lze po jejím uveřejnění v rozkaze objasňujícího funkcionáře vydat rozhodnutí o upuštění od vymáhání škody podle čl. 44 odst. 1 písm. a), aniž by se škoda dále objasňovala. 7. Při řešení škody do 1.000,- Kč (dále jen nepatrná škoda ) objasňující funkcionář vzniklou škodu uveřejní ve svém rozkaze. Škodu není třeba objasňovat, je-li její výše řádně určena a odpovědná osoba, která byla s výší její náhrady seznámena, ji uhradila. Tuto skutečnost uveřejní objasňující funkcionář pouze ve svém rozkaze. Odmítá-li dlužník škodu dobrovolně uhradit, platí ustanovení čl. 40 odst. 2 písm. a). Stejný postup k rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody, tj. zveřejnění v rozkaze, lze použít v případě, že je zcela zřejmé, že není možné zjistit, kdo škodu způsobil. Čl. 21 Způsoby řešení škod 1. Způsoby řešení škod jsou: a) zaplacení nepatrné škody; b) dohoda o náhradě škody a její úhradě (přílohy 7 a 8); c) veřejnoprávní smlouva; d) rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody (příloha 11); e) rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody (příloha 13); f) dohoda o prominutí náhrady škody nebo; g) postoupení věci Agentuře pro právní zastupování k soudnímu vymáhání náhrady škody. 2. Objasňující funkcionář uzavře s odpovědnou osobou, která uznala svoji odpovědnost za vzniklou škodu a povinnost k náhradě škody co do důvodu a výše, dohodu o náhradě škody a její úhradě (přílohy 7 a 8). Je-li osobou odpovědnou voják, sepíše s ním objasňující funkcionář dohodu o náhradě škody a její úhradě formou veřejnoprávní smlouvy 23) (příloha 19). 3. S odpovědnou osobou, která uzavřela dohodu o náhradě škody, může objasňující funkcionář v souladu se zákonnými ustanoveními jako s dlužníkem uzavřít dohodu 22) 9 odst. 2 a 10 zákona č. 219/1999 Sb, ve znění zákona č. 546/2005 Sb. 23) 159 zákona č. 500/2004 Sb.

18 o splátkách (příloha 9) nebo dohodu o srážkách z platu (příloha 10). Tato dohoda může být součástí dohody o náhradě škody. 4. Odmítne-li odpovědná osoba dobrovolně uznat svou povinnost k úhradě škody co do důvodu a výše a byla-li v době způsobení škody vojákem, zahájí objasňující funkcionář jako příslušný služební orgán správní řízení 17) vedoucí k vydání rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody. Je-li touto osobou zaměstnanec, postoupí veškerý spisový materiál nejpozději do 14 dnů od schválení zprávy o výsledku objasňování škody Agentuře pro právní zastupování k uplatnění nároku na náhradu škody v soudním řízení. 5. Při splnění zákonných podmínek u vojáků objasňující funkcionář uzavře dohodu o prominutí náhrady škody nebo předloží její návrh oprávněnému vedoucímu zaměstnanci podle ustanovení čl. 42. Na základě této dohody následně objasňující funkcionář zabezpečí odpis z evidence škod. 6. Při splnění zákonných podmínek u vojáků objasňující funkcionář vydá rozhodnutí o upuštění od vymáhání náhrady škody (příloha 13) nebo předloží jeho návrh oprávněnému vedoucímu zaměstnanci podle ustanovení čl. 42. Na základě tohoto rozhodnutí následně objasňující funkcionář zabezpečí odpis z evidence škod. Čl. 22 Dohoda o náhradě škody a její úhradě 1. Uzná-li odpovědná osoba (zaměstnanec) v průběhu objasňování dobrovolně svou povinnost škodu uhradit, uzavře s ní objasňující funkcionář dohodu o náhradě škody a její úhradě (přílohy 7 a 8). Dohoda o náhradě škody se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích. První výtisk předá objasňující funkcionář odpovědné osobě, druhý výtisk osobě pověřené správou pohledávek k zaevidování, třetí výtisk Agentuře finanční a čtvrtý výtisk tvoří součást spisového materiálu k objasnění škody. 2. Je-li osobou odpovědnou voják, sepíše s ním objasňující funkcionář dohodu o náhradě škody formou veřejnoprávní smlouvy 24) (příloha 19). 3. Je-li osobou odpovědnou zaměstnanec, je objasňující funkcionář povinen výši požadované náhrady škody a obsah dohody o náhradě škody (s výjimkou náhrady nepatrné škody) projednat s příslušným odborovým orgánem a o projednání pořídit písemný záznam, který se zakládá do spisového archu škody. Čl. 23 Rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody 1. Ve všech případech, kdy je odpovědným za vznik škody voják a kdy nedojde k úhradě škody, uzavření dohody o náhradě škody a neexistují důvody pro upuštění od vymáhání náhrady škody nebo pro prominutí škody, zahájí objasňující funkcionář jako příslušný služební orgán po schválení zprávy o výsledku objasňování škody správní řízení 17) vedoucí k vydání rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody (příloha 11). Rozhodnutí se vyhotovuje ve čtyřech výtiscích. První výtisk doručí 24) objasňující funkcionář odpovědné osobě, druhý výtisk po nabytí právní moci vydaného rozhodnutí předá osobě pověřené 24) 19 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů

19 správou pohledávek k zaevidování, třetí výtisk Agentuře finanční a čtvrtý výtisk tvoří součást spisového materiálu k objasnění škody. 2. Považuje-li objasňující funkcionář skutkové zjištění vyplývající z objasňování škody za dostatečné, může rozhodnout bez provedení celého řízení jako příslušný služební orgán o náhradě škody příkazem 25), který může být prvním úkonem v řízení, a to včetně náhrady nákladů řízení. Vyhotovení výtisků se řídí podle odst.1.. ČÁST ČTVRTÁ ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ŠKOD VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH Čl. 24 Řešení škody způsobené dopravní nehodou nepojištěného vojenského vozidla 1. Dojde-li k dopravní nehodě nepojištěného vojenského vozidla a je-li nepochybně zjištěno, že dopravní nehodu zavinil řidič tohoto vozidla, postupuje se při náhradě škody druhému účastníkovi nehody nebo třetí osobě podle příslušného právního předpisu 26). 2. U nepojištěného vojenského vozidla není nárok na odškodnění dopravní nehodou způsobené škody ze zákonného pojištění. Může však dojít k odškodnění z havarijního pojištění druhého účastníka dopravní nehody. V tomto případě pojišťovna uplatní refundaci vůči provozovateli (České republice-ministerstvu obrany) bez spoluúčasti. Poškozený uplatňuje spoluúčast zvlášť (popř. formou znaleckého posudku). 3. Provozovatel vozidla je povinen vyrozumět poškozeného o tom, u které součásti Ministerstva obrany má svůj oprávněný nárok na náhradu škody písemně uplatnit. Současně vyrozumí poškozeného o tom, že stanovení výše škody na movitých a nemovitých věcech provede pojišťovna, se kterou má v době vzniku dopravní nehody Ministerstvo obrany uzavřenu smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Odškodnění škody na zdraví se provede podle příslušných lékařských zpráv, které v případě nejasnosti o výši plnění se mohou konzultovat s příslušnou pojišťovnou. 4. Součástí spisového (dokumentačního) materiálu potřebného pro objektivní stanovení výše náhrady musí být stanovení výše způsobené škody částkou v penězích, kterou vypočítá příslušná pojišťovna (která ohledala vozidlo). Při výpočtu je nutno brát v úvahu stáří vozidla amortizaci. U nemovitostí a škod na zdraví se specifikace škody vyžádá u pojišťovny. 5. Dojde-li v důsledku dopravní nehody nepojištěného vojenského vozidla na základě rozhodnutí služebního orgánu k odškodnění poškozených osob (příloha 21), vznikne České republice-ministerstvu obrany po úhradě peněžních částek poškozeným z položky organizačního celku škoda na penězích. Tuto skutečnost do 10 dnů od úhrady oznámí provozovatel vozidla objasňujícímu funkcionáři (pokud je rozdílný od provozovatele), který ji začne neprodleně řešit. 25) 150 zákona č. 500/2004 Sb. 26) 427 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.,ve znění zákona č. 509/1991 Sb.