Démonia DIS č. 12/2013 DIS 12/2013

Transkript

1 Démonia DIS č. 12/2013 DIS 12/2013 Obsah: 1. Pravidla pro uplatňování výdajových paušálů fyzických osob v roce Inventarizace majetku a závazků 3. Informace GFŘ k problematice nerealizovaných kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu 4. Informace GFŘ k ručení za nezaplacenou daň dle ustanovení 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), v některých specifických případech provádění platebních transakcí 5. DPH se bude od ledna přiznávat už jen elektronicky 6. Zákon o daních z příjmů od Příloha: Vánoční soutěž o ceny Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, em nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha

2 Vážení přátelé, v návalu informací týkajících se rekodifikace soukromého práva, nezapomínejte na povinnosti vyplývající ze současně platné legislativy. Úvodem tohoto DISu proto připomínáme např. pravidla pro uplatňování výdajových paušálů fyzických osob v roce 2013 a pravidla pro provedení inventarizací majetku a závazků, uvádíme další reakci GFŘ na rozhodnutí NSS k (ne)danění nerealizovaných kurzových rozdílů a další informaci GFŘ k ručení za nezaplacenou DPH. Dále připomínáme povinnou elektronickou komunikaci plátců DPH se správcem daně od a uvádíme základní rysy nové koncepce zákona o daních z příjmů od Závěrem přinášíme tradiční Vánoční soutěž o ceny. Pravidla pro uplatňování výdajových paušálů fyzických osob v roce 2013 Připomínáme, že zákon o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který byl publikován ve Sbírce zákonů dne , pod č. 500/2012 Sb., přinesl s účinností od mimo jiné i omezení v uplatňování výdajů u některých výdajových paušálů. Zákon o daních z příjmů umožňuje i nadále uplatnit výdaje ve výši: 80 % příjmů (týká se příjmů ze zemědělské činnosti a z živnosti řemeslné), 60 % příjmů (týká se příjmů ze živností /mimo řemeslných/), 40 % příjmů (týká se např. příjmů z podnikání podle zvláštních právních předpisů, jako jsou příjmy lékařů, advokátů, auditorů, daňových poradců atd.), 30 % příjmů (týká se příjmů z pronájmu podle 9 ZDP anebo podle 7, jde-li o pronájem obchodního majetku). Od roku 2013 však bude omezeno uplatnění výdajů ve výši 40 % příjmů částkou Kč a uplatnění výdajů ve výši 30 % příjmů částkou Kč. Např. lékař s ročními příjmy 2,1 mil. Kč nebude moci uplatnit výdaje v plné výši Kč (40 % z 2,1 mil. Kč), ale jen ve výši Kč (k příjmům nad 2 mil. Kč tak nebude z hlediska procentuálních výdajů již přihlédnuto). Pronajímatel s ročními příjmy 2,1 mil. Kč nebude moci uplatnit výdaje v plné výši Kč (30 % z 2,1 mil. Kč), ale jen ve výši Kč (k příjmům nad 2 mil. Kč tak nebude z hlediska procentuálních výdajů již přihlédnuto). U výdajů uplatňovaných sazbou 80 %, resp. 60 % příjmů k omezení nedojde. Uplatní-li poplatník u dílčího základu daně paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže již uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, ani slevu na manželku/manžela bez vlastních příjmů. Toto opatření se týká všech poplatníků uplatňujících paušální výdaje (tj. i těch, kteří uplatňují paušální výdaje ve výši 80 % resp. 60 % příjmů). 1

3 Inventarizace majetku a závazků Jednou ze základních povinností účetních jednotek je povinnost inventarizovat majetek a závazky podle 29 a 30 zákona o účetnictví (viz 6 odst. 3 zákona o účetnictví). Podle 8 odst. 4 zákona o účetnictví je účetnictví účetní jednotky průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné (viz 33a zákona o účetnictví) a účetní jednotka provedla inventarizaci. Zákon o daních z příjmů v 23 odst. 2 písm. a) mimo jiné stanoví, že pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta) u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Z uvedeného je zřejmé, že správně provedená inventarizace je předpokladem průkazně vedeného účetnictví, které je základem správně vyčíslené daňové povinnosti, a tudíž i případné bezproblémové daňové kontroly. Připomínáme proto, jaké požadavky klade na provedení inventarizace zákon o účetnictví: 29 (1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle 25 odst. 3. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen "periodická inventarizace"). V případech uvedených v odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen "průběžná inventarizace"). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů (například 31 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.) nejsou tímto dotčena. (2) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. (3) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení. (4) Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiva jiných pasiv stanoví prováděcí právní předpis. 30 (1) Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují a) fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo 2

4 b) dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. (2) Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví. (3) Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci. (4) Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen "rozhodný den"), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem. (5) Při průběžné inventarizaci se odstavec 4 použije obdobně. (6) Účetní jednotky při periodické inventarizaci a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem, b) ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. (7) Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit, b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury, c) způsob zjišťování skutečných stavů, d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila, e) ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud jej účetní jednotka stanovila, f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila, h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. (8) Při průběžné inventarizaci mohou být inventurní soupisy podle odstavce 7 nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. (9) Pro inventarizaci kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů se ustanovení odstavců 1 až 8 použijí pouze v rozsahu, v jakém je účetní jednotka schopna zajistit inventarizaci tohoto majetku společně s plněním zvláštních povinností o zjišťování skutečného stavu tohoto majetku. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace kulturních památek, sbírek muzejní povahy a archeologických nálezů stanoví prováděcí právní předpis. (10) Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy a) skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo 3

5 b) skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek. (11) Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. (12) Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použijí i pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv, včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Informace GFŘ k problematice nerealizovaných kurzových rozdílů s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu S ohledem na přijetí zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen zákonné opatření ), dojde s účinností od k úpravě ustanovení 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ), ze kterého vyplývá, že i zaúčtování tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů bude zahrnuto do základu daně z příjmů. Tato změna citovaného ustanovení mimo jiného reaguje na rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu (rozsudek č.j. 5 Afs/ a 5 Afs 56/ ). Důvody nově přijaté úpravy citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů jsou podrobně uvedeny v důvodové zprávě k zákonnému opatření. Úprava citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů přijatá zákonným opatřením v tomto případě najisto staví, že v případě tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů a jejich zahrnutí do základu daně se vychází z účetní metody, která určuje způsob účtování kurzových rozdílů v účetnictví a jejich zahrnutí do základu daně z příjmů. S ohledem na argumentaci uvedenou v důvodové zprávě k zákonnému opatření lze uvést, že finanční správa bez ohledu na znění ustanovení 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů do účinnosti zákonného opatření zastávala a zastává i nadále názor, že problematika tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů byla chápána v kontextu provedené úpravy citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů, a to i v období před její účinností. Setrvává tak na stanovisku zveřejněném na webových stránkách Finanční správy České republiky k dané problematice (viz např. naše DISy č. 7-8 a 10/2012). Pokud poplatník při rozhodování o zahrnutí nebo nezahrnutí nerealizovaných kurzových rozdílů do základu daně vycházel ze závěrů uvedených v rozsudcích Nejvyššího správního soudu k dané problematice a do konce roku 2013, resp. i u období započatých v roce 2013, postupoval ve smyslu jejich závěrů, potom je nutné pro jejich aplikaci v praxi vycházet z dále uvedených zásad: Jestliže poplatník vyloučí ze základu daně nerealizované kurzové zisky, měl by být současně vázán těmito podmínkami: 1. Poplatník by měl postupovat systémově, kdy současně s nerealizovanými kurzovými zisky vyloučí i nerealizované kurzové ztráty. 2. Nezdanitelnost konkrétních kurzových rozdílů musí být jednoznačně vymezena, tzn., že sám poplatník vymezí, u jakých cizoměnových rozvahových položek přesun kurzových rozdílů do období realizace požaduje. O vzniku nerealizovaných kurzových rozdílů lze v této souvislosti uvažovat pouze v případě cizoměnových pohledávek a závazků a nikoliv např. u valutové pokladny, devizových účtů, 4

6 cizoměnových cenných papírů a eventuálně dalších cizoměnových rozvahových položek, u nichž buď žádný další okamžik realizace nevzniká, anebo u nichž se o kurzovém vlivu samostatně neúčtuje. 3. V okamžiku realizace, tzn. např. zaplacením cizoměnového závazku nebo inkasem cizoměnové pohledávky, podrobí zdanění skutečný zisk, resp. uplatní skutečnou ztrátu, a nikoliv tedy účetní zisk nebo účetní ztrátu. Obě varianty, tzn. zahrnutí nerealizovaných kurzových rozdílů do základu daně i jejich nezahrnutí, se neliší v celkovém zdanění, ale pouze v rozložení mezi jednotlivá zdaňovací období. Od bude postup v případě zahrnutí nerealizovaných kurzových rozdílů do základu daně uplatňován ve smyslu znění 23 odst. 1 ZDP platného od uvedeného data, tzn. bude vycházet z předpisů upravujících účetnictví. Informace GFŘ k ručení za nezaplacenou daň dle ustanovení 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ), v některých specifických případech provádění platebních transakcí Generální finanční ředitelství sděluje k ručení podle ustanovení 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, tj. v případě, kdy příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň, pokud je úplata za zdanitelné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet, než je účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, následující informaci k vybraným oblastem platebních transakcí. Informace je formulována ve smyslu novelizace ust. 109 zákona o DPH obsažené ve vládním návrhu (senátní tisk č. 184, Senátem ČR schválen dne ). V návaznosti na Informaci GFŘ čj /013/ /13/ ze dne postup podle následujícího textu uplatní správce daně od Část A. Oblast faktoringových transakcí a nepřímé platby 1. Oblast faktoringových transakcí, postupování pohledávek a jejich správa třetím subjektem Z hlediska fungování tržního prostředí a v něm existujících odvětví obchodu dochází v praxi k situaci, kdy se poskytovatel zdanitelného plnění rozhodne využít služeb specializovaných subjektů a postoupit pohledávku za realizované zdanitelné plnění, nebo svěřit její správu jinému subjektu, zpravidla tzv. faktoringovým společnostem či jiným subjektům zabývajícím se správou příp. vymáháním pohledávek (dále jen třetí subjekt ). Může se jednat o jednorázové transakce, ale zpravidla jde o dlouhodobější smluvní vztah mezi poskytovatelem zdanitelného plnění a třetím subjektem na základě rámcových dohod. Vážné smluvní ujednání hraje v daném případě poměrně zásadní roli. Tzv. faktoring, o který zejména jde, totiž není v našem právním systému definován. Faktoring představuje službu s cílem zajistit určitý specifický způsob financování v souvislosti s pohledávkami. Mezi společností poskytující tuto službu (faktorem) a subjektem, kterému je tato služba poskytována (klientem), jsou smluvně upravena práva (vlastnictví) pohledávek a riziko jejich vymáhání. V zásadě se pak rozlišují dvě základní formy faktoringu: a) faktor nepřebírá ani právo (vlastnictví) ani rizika - (správa pohledávek), 5

7 b) faktor přebírá jak právo (vlastnictví), tak rizika - (postoupení či prodej pohledávek), přitom míra převzetí rizika faktorem může být různá. Důsledkem faktoringu (ať už jde o klasické postoupení, správu, či přímo vymáhání pohledávek) je fakt, že příjemce (odběratel) zdanitelného plnění již nemá hradit pohledávku poskytovateli plnění, ale třetímu subjektu. Při vědomí výše popsaných souvislostí, vč. existence řádných specializovaných subjektů zabývajících se zprostředkovatelskými a finančními službami v oblasti faktoringu a správy pohledávek, které k fungování dnešní tržní ekonomiky neodmyslitelně patří, bude finanční správa přistupovat k ručení za nezaplacenou daň podle 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH. Bude-li správci daně věrohodně prokázáno splnění zákonné podmínky bezhotovostní úhrady za konkrétní zdanitelné plnění na účet poskytovatele zdanitelného plnění zveřejněný způsobem umožňující dálkový přístup, správce daně k ní jako takto prokázané přihlédne i v situaci, kdy tuto úhradu příjemce zdanitelného plnění provede zprostředkovaně přes třetí subjekt - faktora či správce plátcovy pohledávky. Riziko spojené s tím, zda příjemce zdanitelného plnění hradí skutečně na účet řádné faktoringové společnosti či správce předmětné pohledávky, nese příjemce zdanitelného plnění. Správce daně bude v souladu se zákonem o DPH přihlížet k faktickému stavu platby, nikoli k případné dobré víře příjemce zdanitelného plnění. V reálu bude tato úhrada za zdanitelné plnění fakticky provedena třetím subjektem faktorem či správcem pohledávky, který ji na základě relevantního titulu vybral od příjemce zdanitelného plnění na vlastní účet a souvisle pak (faktor) provede úhradu na správcem daně zveřejněný účet poskytovatele plnění (klienta faktora). Posledně uvedenou skutečnost (provedení úhrady na zveřejněný účet poskytovatele) je nutno zdůraznit obdobně jako prokazatelnost popsané linie úhrad a její spojitost s pohledávkou za řešené zdanitelné plnění. Při prokazování rozhodných okolností může (bude) správce vyžadovat v rámci součinnosti (od všech zúčastněných stran transakce) doložení průběhu plateb a jejich důvodů (doložení např. formou faktoringových smluv, výpisem transakcí k úhradě části či celku za předmětné zdanitelné plnění aj.). Správce daně bude vycházet z toho, že v rámci faktoringu se zpravidla jedná o smluvní vztah mezi faktorem a klientem, jež vykazuje tyto znaky: - postoupení pohledávky na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky na faktoringovou společnost, se kterou má klient uzavřenou zpravidla dlouhodobou smlouvu k zajištění financování a správy pohledávek, - z této smlouvy může klientovi vyplývat povinnost nabízet faktoringové společnosti (veškeré) pohledávky vzniklé ze zdanitelných plnění klienta (dodání zboží / poskytnutí služeb) danému odběrateli, - v době postoupení jde o pohledávky před splatností, - cena je sjednána ve výši nominální hodnoty postoupené pohledávky (případně snížené o diskont), - postoupení je sděleno ihned řádně odběrateli, - na základě postoupení má klient možnost při splnění dalších podmínek čerpat od faktoringové společnosti předfinancování před splatností postoupené pohledávky, a to v poměrné, smlouvou stanovené výši, - úhrada pohledávky odběratelem je na transparentní účet faktora/faktoringové společnosti, 6

8 - transakce je po přijetí úhrady od odběratele na účet faktora vypořádána vůči klientovi úhradou pohledávky do její nominální výše (případně snížené o diskont), či úhradou doplatku v případě předfinancování, ze strany faktora na účet klienta (tj. původního poskytovatele zdanitelného plnění). Jako věrohodné budou správcem daně posuzovány ty případy bezhotovostních úhrad, kde bude průkazně doložena celá transakční stopa platby za dotčené zdanitelné plnění, tj. od příjemce zdanitelného plnění přes třetí subjekt až ke zveřejněnému účtu poskytovatele zdanitelného plnění. V těchto průkazných případech nebude považována podmínka ručení dle 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH u příjemce zdanitelného plnění za věcně naplněnou. To samozřejmě platí za předpokladu absence zjištění jednání za účelem zneužití popsaného přístupu k aplikaci ust. 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH. Faktoringové transakce ve výše popsaném smyslu je třeba odlišovat od služeb typu zapůjčení (pronájmu) bankovního účtu nebo provádění plateb na účtech, na které jsou takto zasílány prostředky pro osoby jiné, než je majitel účtu, kdy skutečnou podstatou těchto aktivit je umožnit využívat účet třetí osoby pro účely praní špinavých peněz nebo eliminace exekuce oprávněnou osobou atd. Možno doplnit, že takové aktivity nesou zpravidla i určité znaky neoprávněného podnikání v oblasti platebních služeb resp. nesouladu či obcházení zásad regulace těchto služeb. Podstatu těchto aktivit lze zjednodušeně charakterizovat jako odklánění finančního toku od toku fakturačního, tedy finančních prostředků od subjektu, jemuž vzniká daňová povinnost. Při aplikaci ručení dle 109 zákona o DPH u příjemce zdanitelného plnění a jeho účelu hraje zastírání totožnosti skutečného majitele finančních prostředků důležitou roli. 2. Placení nepřímo notářská, advokátní úschova, vázaný účet K běžným činnostem notářů a advokátů z titulu jejich specifického postavení patří i možnosti úschovy finančních prostředků a jejich následné poukázání určeným účastníkům obchodněprávních vztahů po splnění předem definovaných podmínek. V praxi tak může dojít k případům, že příjemce zdanitelného plnění poukáže svoji platbu za zdanitelné plnění do notářské či advokátní úschovy a po splnění předem určených podmínek notář/advokát převede platbu na účet poskytovatele zdanitelného plnění. Pokud účet poskytovatele zdanitelného plnění, určený pro přijetí finančních prostředků z následného převodu z úschovy, splňuje podmínku jeho zveřejnění v Registru plátců DPH ke dni zadání bezhotovostní úhrady, což je možné ošetřit při sjednávání smlouvy o úschově za účasti všech stran obchodně-právního vztahu, a následná úhrada je skutečně na takový účet poukázána, nebude zde podmínka ručení dle 109 odst. 2 písm. c) ZDPH považována za naplněnou. Opět se předpokládá doložení celé transakční stopy dotčené platby a obdobně i vyloučení jednání za účelem zneužití či obcházení takovéhoto přístupu k aplikaci předmětné ustanovení o ručení ve vazbě používání institutu úschovy. Obdobnou logikou bude přistupováno k úhradám formou tzv. vázaného účtu (příp. akreditivu), kdy příjemce zdanitelného plnění složí předem sjednanou finanční částku úhrady za plnění na určitý účet, tento účet může patřit bance nebo jde o účet příjemce (blokovaný k výběru). V takovém případě, kdy finanční prostředky budou uloženy na vázaném účtu příjemce zdanitelného plnění či na interním účtu banky, nebudou podmínky pro aplikaci ručení podle 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH považovány za naplněné pouze a tehdy, pokud budou prostředky zaslané zde na úhradu plnění skutečně (následně) převedeny na zveřejněný účet poskytovatele zdanitelného plnění uvedený v Registru plátců DPH. 7

9 Část B. Ostatní formy platebních transakcí 3. Platby platební kartou Hradí-li příjemce zdanitelného plnění za toto plnění prostřednictvím platební karty, např. v místě sídla/provozovny poskytovatele, obvykle při běžném platebním styku v okamžiku poukázání prostředků není často jasné, na jaký účet poskytovatele zdanitelného plnění budou tyto připsány. Z hlediska praxe je však tento způsob hrazení obvykle používán pro úhrady v nižších částkách, které zpravidla nebudou dosahovat (předpokládaný) limit pro aplikaci předmětného typu ručení. Platba prostřednictvím karty nad tento limit je značně neobvyklá, a pokud k ní příjemce plnění přesto přistoupí, nese rizika s tím spojená. Obdobné závěry platí pro hrazení prostřednictvím internetových plateb, kdy jsou užívány k úhradě platební systémy např. typu Pay Pal, Pay Sec či Pay U. 4. Platby v exekučním, insolvenčním řízení Z pohledu výkonu exekuce a insolvenčních řízení jsou zákonem stanoveny jednotlivé kroky těchto specifických procesů a osob na nich zúčastněných, potažmo i způsob nakládání s majetkem dlužníka (zde míněno poskytovatele zdanitelného plnění ). Pokud se poskytovatel zdanitelného plnění dostane do pozice dlužníka z titulu svých dalších ekonomických aktivit a je vůči němu zahájeno insolvenční či exekuční řízení, kdy zákon jasně reguluje pohyb majetku a peněžních prostředků dlužníku náležejících, nemůže se příjemce zdanitelného plnění, který v souladu s naznačeným zákonným postupem poukáže platbu za zdanitelné plnění na účet exekutora či insolvenčního správce příp. do jejich úschovy, dostat do pozice ručitele dle 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH z takto provedených úhrad. 5. Osoby povinné k dani podnikající na základě smlouvy o sdružení, skupinová registrace k DPH Ekonomické aktivity, vykonávané v rámci smlouvy o sdružení dle 829 a násl. občanského zákoníku nebo jiné obdobné smlouvy osobami povinnými k dani, které jsou plátci daně dle 6 a 6a zákona o DPH, jsou z pohledu 101 odst. 5 zákona o DPH vykazovány a deklarovány jako celek v daňovém tvrzení (přiznání) tzv. určeného účastníka, nicméně fakticky jsou, resp. mohou být realizovány jednotlivými členy coby samostatnými plátci DPH. Při úhradách za zdanitelná plnění uskutečněná a fakturovaná jednotlivými členy v rámci činnosti dle smlouvy o sdružení, je z pohledu vyloučení případné budoucí aplikace ručení dle ust. 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH v zásadě bez dalšího nutné, aby byl pro bezhotovostní úhradu za takové plnění použit účet poskytovatele platebních služeb zveřejněný v Registru plátců DPH u konkrétního plátce, který zdanitelné plnění realizuje, resp. zjednodušeně řečeno fakturuje. Na rozdíl od sdružení se skupina ve smyslu 5a odst. 1 zákona o DPH, registrovaná jako plátce, považuje za samostatnou osobu povinnou k dani, nicméně taktéž nedisponuje obecnou právní subjektivitou a nemůže mít tudíž vlastní účet u poskytovatele platebních služeb. Skupina oznamuje své bankovní spojení, včetně vlastníka účtu správci daně, tj. účty patřící zastupujícímu členu skupiny, příp. dalším jednotlivým členům. Tyto účty pokud byly skupinou (plátcem) označeny ke zveřejnění pak správce daně u skupiny zveřejňuje v Registru plátců DPH. Daňový doklad (fakturu) za zdanitelná plnění uskutečněná skupinou vystavuje každý člen skupiny jednotlivě tak, jak plnění fakticky poskytl s uvedením svého jména/názvu ovšem vždy s tím, že se na dokladu uvádí DIČ skupiny. 8

10 V případě, že příjemce zdanitelného plnění, v jehož prospěch uskutečnila zdanitelné plnění skupina, tj. plnění je poskytnuto pod DIČ skupiny, poskytne úhradu za toto plnění na kterýkoli z účtů zveřejněných správcem daně u skupiny, ručení dle 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH nevzniká. Na závěr lze poukázat na fakt, že příjemce zdanitelného plnění může vždy, kdy uzná za vhodné, využít institut zvláštního způsobu zajištění daně dle 109a zákona o DPH a uhradit daň za poskytovatele dotčeného zdanitelného plnění přímo správci daně (tj. Finančnímu úřadu poskytovatele plnění). DPH se bude od ledna přiznávat už jen elektronicky Pouze elektronicky budou nově komunikovat plátci daně z přidané hodnoty se svým místně příslušným správcem daně. Od budou všichni plátci DPH povinně podávat Daňová přiznání, Dodatečná daňová přiznání a Hlášení včetně příloh elektronicky. Stejným způsobem budou podávat také Přihlášku k registraci za plátce DPH a Oznámení o změně registračních údajů u plátce DPH. Výjimku budou tvořit pouze plátci DPH fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Ti si budou moci vybrat, zda budou svá podání zasílat správci daně elektronicky, v papírové podobě poštou či doručovat osobně. K uvedeným změnám došlo v souvislosti se zákonem č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon o DPH, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH). Od začne platit nový 101a zákona o DPH. Elektronická podání mohou plátci DPH zasílat prostřednictvím aplikace "Elektronická podání pro daňovou správu" na adrese Bližší informace lze nalézt též na internetových stránkách Finanční správy ČR Finanční správa připravuje i další možnost elektronického podávání, a sice s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky - viz 71 odst. 1 písmeno c) daňového řádu, ve znění zákonného opatření č. 344/2013 Sb. (zveřejněno ve Sbírce zákonů v částce 134 rozeslané dne 5. listopadu 2013). Jakmile bude tento nový způsob elektronické komunikace technicky možný, finanční správa zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká podání lze takto učinit. Pro úplnost je třeba dodat, že pro všechny plátce DPH bez rozdílu zůstává nadále zachována povinnost elektronického podání, pokud jde o podání Výpisu z evidence pro daňové účely v režimu přenesení daňové povinnosti ( 92a odst. 5 zákona o DPH) a Souhrnného hlášení ( 102 odst. 3 zákona o DPH). Zákon o daních z příjmů od Rekodifikace soukromého práva přinese od rovněž rozsáhlou změnu zákona o daních z příjmů. Změny v předmětu daně z příjmů 9

11 Vzhledem ke zrušení zákona o dani dědické a darovací dochází k přesunu předmětu těchto daní do zákona o daních z příjmů. Tato změna, týkající se jak fyzických, tak i právnických osob, vyvolá zásadní rozšíření předmětu daně z příjmů, na druhé straně naopak rozšíření výjimek a osvobození bezúplatného nabytí. Změny v dani z příjmů fyzických osob Zásadní změna se bude týkat příjmu z převodu podílů v obchodní korporaci. Bude zachována 5 letá lhůta od nabytí podílu včetně výjimek na přeměny a výměnu podílů, nicméně k původně platným výjimkám na neplatnost osvobození se přidává další. Osvobození se nevztahuje na zvýšení podílu člena ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud není splněna lhůta 5 let od nabytí. Přechodné ustanovení zákona stanoví, že dříve nabytá zvýšení obchodního podílu těmito způsoby jsou i nadále od daně osvobozená na základě teorie jednoho podílu. Nově nabyté další podíly na téže společnosti pak budou podléhat samostatným časovým testům. Další změna se týká příjmů z prodeje cenných papírů, kde se lhůta pro osvobození prodlužuje ze 6 měsíců na 3 roky od nabytí, s přechodným ustanovením zákona, které z této podmínky vyjímá cenné papíry nabyté do konce roku 2013 a zachovává u nich původní lhůtu pro osvobození. Současně dochází k zavedení ročního limitu Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku. V závislé činnosti se příjmy zdaňované srážkovou daní zvyšují z původních 5 tis. Kč na 10 tis. Kč měsíčně od jednoho plátce, přičemž se však musí jednat pouze o příjmy plynoucí z dohody o provedení práce. Za osvobozené budou považovány příjmy žáků a studentů, které pobírají z praktického výcviku. Osvobození těchto druhů příjmů není vázáno na žádný limit. V oblasti podnikatelských příjmů dochází ke zvýšení limitu příjmů autorů podle autorského práva zdaňovaného srážkovou daní na hodnotu Kč měsíčně od jednoho plátce. Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny v případě darů, kde dochází především ke zvýšení maximální hodnoty daru, a to na 15 % ze základu daně. Nezměněné zůstávají sazby daně včetně solidárního zvýšení daně, stejně jako hodnoty paušálních výdajů fyzických osob. Změny v dani z příjmů právnických osob V novém znění zákona bude odlišně definována osoba poplatníka daně z příjmů právnických osob, neboť sem budou zahrnuty nejen známé formy obchodních společností, ale i rozsáhlý soubor dřívějších neziskových organizací včetně poplatníků bez právní osobnosti dříve právní subjektivity (např. svěřenské fondy apod.). Původní neziskové subjekty jsou nově nazývány veřejně prospěšnými poplatníky. Vybraní veřejně prospěšní poplatníci budou mít specificky definovaný základ daně, ostatní pak budou mít základ daně definovaný podobně jako korporace. Podobně jako u fyzických osob, i v oblasti zdanění právnických osob dojde k přesunu předmětu daně dědické a darovací do předmětu daně z příjmů a z toho vyplyne řada nových ustanovení, výjimek a osvobození. Předmět daně z příjmů bude nově definován s ještě užší vazbou na účetnictví, čímž by zcela odpadl problém s (ne)daněním nerealizovaných kursových rozdílů, které by jakožto výnos nebo náklad samy od sebe do základu daně vstupovaly. 10

12 Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny v případě darů. Dojde k mírné změně v okruhu příjemců i účelu poskytnutých darů. Zvýší se i maximální výše hodnoty daru, a to na 10 % ze základu daně. Beze změny zůstává sazba daně z příjmů právnických osob, tj. ve výši 19 %. Změny společné fyzickým i právnickým osobám Změny dozná použití zásady obvyklých cen (tj. 23 odst. 7 ZDP), které nebude použito v případě výprosy a výpůjčky. Použití tohoto pravidla bude modifikováno v případě neúročených či nízkoúročených úvěrových finančních nástrojů uzavíraných mezi spojenými osobami. V oblasti odpisování majetku dochází ke změně definice osoby, která může majetek odpisovat. V příloze č. 1 k ZDP, bude klasifikace SKP nahrazena klasifikací produkce CZ-CPA, nicméně bez rozsáhlých věcných změn v zařazení majetku do jednotlivých odpisových skupin. Samostatnému režimu bude podroben majetek nabytý bezúplatně. Zjednodušena a optimalizována ve prospěch poplatníků budou pravidla pro tvorbu zákonných opravných položek k pohledávkám v zákonu o rezervách. Na tuto změnu pak navazuje ustanovení o daňově účinném odpisu pohledávek. Změny dozná také odčitatelná položka na výzkum a vývoj a bude zavedena nová odčitatelná položka od základu daně na podporu odborného vzdělávání. Jedná se o soubor paragrafů 34f až 34h ZDP, které stanoví pravidla pro uplatnění této nové odčitatelné položky (týká se jak pořízení majetku pro účely vzdělávání, tak i výdajů vynaložených na žáka). Zákon zároveň obsahuje mechanismus vrácení takto uplatněného odpočtu v případě porušení podmínek vyžadovaných zákonem. 11

13 Vánoční soutěž Před koncem roku jsme pro vás připravili tradiční soutěž o ceny. Pokud správně vyplníte náš test a odešlete jej nejpozději do na adresu: ŠACH, s.r.o., Šátalská 823/1d, Praha 4, můžete vyhrát tyto ceny: 1. cena věcný dar v hodnotě 2.000,- Kč 2. cena věcný dar v hodnotě 1.000,- Kč 3. cena věcný dar v hodnotě 500,- Kč 1. V roce 2013 platí tyto sazby DPH a) jednotná 17,5 %, b) základní 20 %, snížená 14 %, c) základní 21 %, snížená 15 %. 2. Sazba daně z převodu nemovitostí je v roce 2013 a) 3 %, b) 4 %, c) 5 %. 3. Příjmy z výroby elektřiny pomocí fotovoltaických elektráren jsou u fyzické osoby zdaňovány podle a) 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, tj. jako příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, b) 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. jako příjmy z kapitálového majetku, c) 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. jako ostatní příjmy. 4. Plátce DPH má a) povinnost sdělit správci daně čísla všech svých bankovních účtů, používaných pro svoji ekonomickou činnost, b) oprávnění sdělit správci daně čísla všech svých bankovních účtů, používaných pro svoji ekonomickou činnost, c) povinnost sdělit správci daně číslo pouze jednoho svého bankovního účtu, používaného pro svoji ekonomickou činnost. 5. Je-li zaměstnavatel podnikatelským subjektem, může účtovat předpis odvodu důchodového spoření svých zaměstnanců např. zápisem a) MD 521/Dal 331, b) MD 524/Dal 226, c) MD 331/Dal 34x. 6. Příjmy z činnosti pojišťovacích agentů a zprostředkovatelů jsou u fyzické osoby zdaňovány podle a) 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů, tj. jako příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, b) 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. jako příjmy z kapitálového majetku, c) 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. jako ostatní příjmy.

14 7. Zelený bonus poskytnutý společností OTE, a. s. výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů a) je předmětem DPH, b) není předmětem DPH, c) není předmětem DPH pouze v případě, je-li elektřina vyráběna z biomasy. 8. Částka daru formou dárcovské SMS (DMS) DPH a) ruší, b) podléhá, c) nepodléhá. 9. Podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odpovídá od výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o a) sedm procentních bodů, b) osm procentních bodů, c) devět procentních bodů. 10. Pojem služebnost z nového občanského zákoníku znamená a) obdobu současného pojmu věcné břemeno, b) poskytování služeb, zejména úklidových, c) důchod členů ozbrojených složek. 11. Povinná elektronická forma podání k DPH nebude od platit pouze pro a) právnickou osobu, b) fyzickou osobu, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne Kč, c) fyzickou osobu, pokud její obrat za předchozí kalendářní rok nepřesáhne Kč. 12. Účetní jednotky při periodické inventarizaci a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni, b) mohou zahájit inventuru nejdříve tři měsíce před rozvahovým dnem a ukončí inventuru nejpozději jeden měsíc po rozvahovém dni, c) musí provést inventuru pouze v průběhu rozvahového dne. Jméno a příjmení soutěžícího: Název a adresa podniku: Telefonní číslo: