Energetický posudek. dle Vyhlášky č. 480/2012 Sb.

Transkript

1 dle Vyhlášky č. 480/2012 Sb. Prioritní osa 5: Energetické úspory; Specifický cíl 5.1: Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie Název posudku Místo objektu Zateplení objektu čp. 255, Tř. Jana Švermy v Pečkách Třída Jana Švermy 255, Pečky Katastrální území Pečky [718823] č. parc. 1858/1, 1858/2, 1859 Zpracoval: Ing. Jan Škráček, energetický specialista, číslo oprávnění 0769 Datum zpracování: Evidenční číslo EP EP769/16023

2 OBSAH 1 Účel zpracování energetického posudku Identifikační údaje Podklady pro zpracování energetického posudku Popis stávajícího stavu budovy Popis systémů TZB - stávající stav Popis budovy tepelně technické vlastnosti Vyhodnocení výchozího stavu Navrhovaná opatření Opatření na obálce budovy Opatření na systémech TZB Celková energetická bilance Ekologické vyhodnocení Výpočet emisí CO Výpočet emisí ostatních znečišťujících látek Ekonomické vyhodnocení Management hospodaření s energiemi Posouzení vhodnosti aplikace EPC Závěr Přílohy Příloha č. 1 Soulad projektu s požadavky OPŽP Příloha č. 2 Indikátory (parametry) pro hodnocení a monitorování projektu Příloha č. 3 Energetický štítek obálky budovy dle ČSN (2011) Příloha č. 4 Průkaz energetické náročnosti budovy Příloha č. 5 Kopie dokladu o vydání oprávnění podle 10b zákona č.406/2000 Sb Protokol o výpočtu měrných tepelných ztrát a spotřeby energie na vytápění dle ČSN EN ISO výchozí stav

3 SEZNAM TABULEK tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického posudku tabulka 2 Celkové spotřeby el. energie tabulka 3 Celkové spotřeby zemního plynu tabulka 4 Soupis základních údajů o energetických vstupech z účetních podkladů tabulka 5 Měrná cena vstupních energií tabulka 6 Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie tabulka 7 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie tabulka 8 Klimatická data tabulka 9 Parametry zdroje vytápění tabulka 10 Průměrná roční spotřeba energie na přípravu TV tabulka 11 Základní technické parametry budovy tabulka 12 Hodnoty pro stanovení faktoru tvaru objektu tabulka 13 Vyhodnocení tepelně technických vlastností ochlazovaných konstrukcí tabulka 14 Rozklíčování spotřeb energie v předmětu EP tabulka 15 Přepočet spotřeby energie na vytápění na dlouhodobý průměr tabulka 16 Výchozí roční energetická bilance tabulka 17 Upravená roční energetická bilance pro předmět EP tabulka 18 Použité emisní faktory tabulka 19 Stav produkce emisí tabulka 20 Stav produkce emisí CO 2 pro zjištění indikátoru Snížení emisí skleníkových plynů tabulka 21 Ekonomické hodnocení SEZNAM OBRÁZKŮ obrázek 1 Předmět energetického posudku obrázek 2 Situační schéma objektu (katastrální mapa) obrázek 3 Vytápění

4 SEZNAM ZKRATEK EP PD TRV VT NT IRC CF IRR NPV NN VN OZE TČ ZZT TV ÚT VS KPS VZT CZT EM EPC energetický posudek projektová dokumentace termoregulační ventil vysoký tarif (zejména u odběru el. energie) nízký tarif (zejména u odběru el. energie) individual room control (automatická regulace otopných těles dle místností) cash flow vnitřní výnosové procento čistá současná hodnota nízké napětí vysoké napětí obnovitelný zdroj energie tepelné čerpadlo zpětné získávání tepla teplá užitková voda ústřední topení výměníková stanice kompaktní předávací stanice vzduchotechnika centrální zásobení teplem energetický management energetické služby se zárukou (z angl. Energy Performance Contracting) SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ zákon č. 406/2000 Sb. vyhláška č. 480/2012 Sb. ČSN EN ISO ČSN vyhláška č. 193/2007 Sb. vyhláška č. 194/2007 Sb. vyhláška č. 441/2012 Sb. zákon č. 201/2012 Sb. ČSN EN TNI o hospodaření energií o energetickém auditu a energetickém posudku Energetická náročnost budov - Výpočet spotřeby energie na vytápění a chlazení Tepelná ochrana budov kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních zařízení regulací o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie o ochraně ovzduší Tepelné soustavy v budovách Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy Energetická náročnost budov Typické hodnoty pro výpočet - 4 -

5 1 ÚČEL ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO POSUDKU Energetický posudek je zpracován pro účel žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) podle 9a, odst. (1), písm. e, zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 103/2015 Sb.). Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým spotřebám energie v budově (budovách) v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Účelem zpracování energetického posudku je posouzení snížení energetických spotřeb budov, posouzení vytápěcího systému, přípravy TV a spotřeby elektrické energie, přičemž výchozím stavem je stávající stav vyplývající ze skutečných fakturačně doložených spotřeb energie

6 2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Vlastník předmětu energetického posudku: Název / Jméno Město Pečky Adresa Masarykovo nám. 78, Pečky Kontaktní osoba Milan Urban - starosta města IČ / DIČ / CZ Telefon mupecky@pecky.cz Provozovatel předmětu energetického posudku: Název / Jméno Kulturní středisko Pečky Adresa Třída Jana Švermy 255, Pečky Kontaktní osoba Věra Šuková - ředitelka IČ / DIČ / - Telefon kspecky@seznam.cz Předmět energetického posudku: Název Adresa Typ objektu Třída Jana Švermy 255, Pečky Kulturní dům Předkladatel energetického posudku: Název / Jméno RELOCA energy solutions, s.r.o. Adresa Jičínská 2348/10, Praha 3 Kontaktní osoba IČ / DIČ Ing. Jan Škráček, jednatel společnosti / CZ Telefon Web info@reloca-es.cz Zpracovatel energetického posudku: Jméno Ing. Jan Škráček Odborná způsobilost Energetický specialista č. 769 zapsán v seznamu u MPO ČR Zpracování energetického auditu a energetického posudku Zpracování průkazu energetické náročnosti budovy Udělená oprávnění Provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie Provádění kontroly klimatizačních systémů Adresa V Rovinách 77, Praha 4 Telefon Spolupráce jan.skracek@reloca-es.cz Ing. Martin Renč - 6 -

7 3 PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO POSUDKU Všechny údaje uvedené v tomto energetickém posudku byly získány z následující dokumentace: dostupná stávající projektová dokumentace, projektová dokumentace k plánované rekonstrukci (stavební výkresy) energetický audit 2014 Ing. Zdeněk Juráček ústní informace o provozu budovy, vytápěcích teplotách a útlumech, informace z místního šetření, vlastní fotografie objektu, nařízení Komise (EU) č. 813/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/E, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (požadavky od ), nařízení komise č. 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva (požadavky od ). 3.1 Popis stávajícího stavu budovy Údaje o předmětu EP: a) Charakteristika hlavních činností: Objekt slouží jako zázemí pro Kulturní středisko města Pečky, pro pořádání kulturních a společenských činností, dále se v objektu nalézá restaurace, byt správce a ostatní provozní zázemí (kotelna, soc. zázemí, apod.). b) Charakteristiku běžného provozního využití předmětu energetického posudku v posledních třech letech (provozní hodiny, míra využití, obsazenost). Informace o případných žadatelem plánovaných změnách ve využití předmětu energetického posudku či v míře jeho využití: Objekt jako celek je aktuálně využíván při pořádání kulturních akcí. Restaurace a byt je v provozu. tabulka 1 Základní parametry předmětu energetického posudku Druh činnosti Provoz (dny v týdnu, směnnost) Počet vytápěných budov 1 Základní parametry předmětu EP Kulturní dům, restaurace, byt Po Pá (dle provozu), víkendy nahodile - 7 -

8 c) Popis technických zařízení, systémů a budov, které jsou předmětem energetického posudku Předmětem EP je budova Kulturního domu Pečky, který se stává ze tří provozních částí a to z prostor kulturního domu, z prostor restaurace a z bytu správce. Kulturní dům, jako celek, je objekt půdorysného tvaru do písmene L se dvěma nadzemními podlažími a suterénem pod částí půdorysu objektu. V objektu se nachází dva společenské sály využívané ke kulturním účelům, včetně zázemí šaten účinkujících. V 1. NP se nachází vstupní hala se šatnami návštěvníků a kanceláří. V jižní části objektu v 1. NP se nachází byt správce objektu. Část přízemí tvoří restaurace. V podsklepené části objektu je plynová kotelna a skladové prostory. Objekt, jako celek, byl dokončen v roce 1964 a mimo výměny většiny výplní otvorů, rekonstrukce kotelny a dalších drobných stavebních úprav je v původním stavu. Obvodové zdivo nadzemních podlaží je z cihel plných pálených, tl mm. Střecha je nesena dutinovými ŽB panely, tepelně je izolována pouze škvárovým násypem ve spádu a plynosilikátovými deskami. Podlahy na zemině i strop nad suterénem jsou bez tepelné izolace. Výplně otvorů jsou převážně již vyměněny za platové prvky s izolačním dvoj až troj sklem. Výměna výplní otvorů v objektu kulturního domu proběhla ve třech etapách většina oken (sály a kanceláře) je z roku 2013 s tepelně izolační trojsklem. V bytě byla okna měněna v roce 2010 za platová s izolačním dvojsklem. Prosklená stěna na schodišti je z roku 2007 izolačním dvojsklem. Původní okna jsou dřevěná zdvojená nebo dvojitá. Vstup na dvůr je z roku 2006 s izolačním dvojsklem. Vstupní portál je nový z hliníkových profilů s tepelně izolačním trojsklem s Ug = 0,6 W/m 2 K a UD = 1,1 W/m 2 K. Tento portál byl instalován v roce 2014 a dle podmínek dotačního programu může být zahrnut do opatřeních vedoucích ke snížení energetické náročnosti budovy. Proto pro další výpočty bude uvažován vstupní portál jako původní kovový s jednoduchých sklem. Dále se pro zohlednění stavu před instalací nového portálu vychází ze spotřeb energií za roky 2011 až Teplo na vytápění je zajišťováno v plynové kotelně v suterénu objektu. Příprava TV je zajištěna lokálně v elektrických zásobníkových ohřívačích. Centrální nucené větrání ani chlazení vnitřních prostor není v předmětu EP zajištěno, jsou osazena pouze menší zařízení pro odtah vzduchu pro vybrané prostory. Na základě výpisu z katastru nemovitostí nejsou evidovány žádné způsoby ochrany nemovitosti. Budova stojí v katastrálním území Pečky na parcelách 1858/1, 1858/2, Vlastnické právo: Město Pečky. Údaje o posledních významnějších rekonstrukcích: rekonstrukce kotelny výměna většiny výplní otvorů rekonstrukce elektroinstalace II. NP - 8 -

9 obrázek 1 Předmět energetického posudku - 9 -

10 d) Situační plán obrázek 2 Situační schéma objektu (katastrální mapa) Údaje o energetických vstupech: V následujících tabulkách jsou uvedeny spotřeby energií za předcházející 3 roky dle předchozího energetického auditu. Jsou uvedeny spotřeby včetně vynaložených nákladů. Vzhledem k tomu, že spotřeba v jednotlivých letech může kolísat a jelikož ceny vstupních energií se mění, budou jako vstup do dalších výpočtů a hodnocení v EP uvažovány průměrné energetické vstupy energií přepočtené v cenách z posledního doloženého roku. Tabulky jsou zpracovány v souladu s přílohou č. 2 k vyhlášce č. 480/2012 Sb. El. energie je dodávána pro prostory předmětu EP na tři fakturační odběrná místa, pro kulturní dům, restauraci a byt, na hladině nízkého napětí s hlavním jističem 3x80A resp. 3x32A, v produktu Akumulace 8 resp. Akumulace 8, sazba C 25d resp. C 25d. Dodavatelem el. energie je ČEZ Prodej s.r.o. V roce 2014 byla rozdělena dodávka elektřiny na tři odběrná místa viz. výše. Do této doby byla dodávka elektřiny na jedno odběrné místo

11 183, , ,916 18,93 27,42 28,99 Energetický posudek tabulka 2 Celkové spotřeby el. energie Spotřeby el. energie VT, NT MWh Kč MWh Kč MWh Kč Celkem 18, , , graf 1 Roční spotřeby el. energie v předmětu EP 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Spotřeba elektrické energie [MWh] Zemní plyn je dodáván pro prostory předmětu EP na jedno odběrné místo. Zemní plyn je využíván na vytápění objektu. Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, s.r.o. tabulka 3 Celkové spotřeby zemního plynu Spotřeby zemního plynu Období m 3 kwh m 3 kwh m 3 kwh Celkem , , , , , ,00 graf 2 Roční spotřeby zemního plynu v předmětu EP 200, , , , , ,000 80,000 60,000 40,000 20,000 0,000 Jiné vstupující energie nejsou v předmětu EP spotřebovávány. Veškeré údaje jsou uváděny bez DPH Spotřeba zemního plynu [MWh]

12 Soupis základních údajů o energetických vstupech za předchozí 3 roky: tabulka 4 Soupis základních údajů o energetických vstupech z účetních podkladů Energetické vstupy v roce 2010/2011 Vstupy Jednotka Množství Výhřevnost Přepočet Přepočet Roční náklady paliv a energie GJ/jednotka na GJ na MWh v tis. Kč Elektřina MWh 18,930 3,60 68,148 18, ,2 Teplo GJ 0,000 1,00 0,000 0,000 0,0 Zemní plyn MWh 183,614 3,60 661, , ,6 Jiné plyny MWh 0,000 3,60 0,000 0,000 0,0 Hnědé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Černé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Koks t 0,00-0,000 0,000 0,0 Jiná pevná paliva t 0,00-0,000 0,000 0,0 TTO t 0,00-0,000 0,000 0,0 LTO t 0,00 0,042 0,000 0,000 0,0 PHM t 0,00 1,00 0,000 0,000 0,0 Druhotné zdroje GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Obnovitelné zdroje GJ 0,0-0,000 0,000 0,0 Jiná paliva GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Celkem vstupy paliv a energie 729, , ,8 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,000 0,000 0,0 Celkem spotřeba paliv a energie 729, , ,8 Energetické vstupy v roce 2011/2012 Vstupy Jednotka Množství Výhřevnost Přepočet Přepočet Roční náklady paliv a energie GJ/jednotka na GJ na MWh v tis. Kč Elektřina MWh 27,420 3,60 98,712 27, ,9 Teplo GJ 0,000 1,00 0,000 0,000 0,0 Zemní plyn MWh 155,949 3,60 561, , ,4 Jiné plyny MWh 0,000 3,60 0,000 0,000 0,0 Hnědé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Černé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Koks t 0,00-0,000 0,000 0,0 Jiná pevná paliva t 0,00-0,000 0,000 0,0 TTO t 0,00-0,000 0,000 0,0 LTO t 0,00 0,042 0,000 0,000 0,0 PHM t 0,00 1,00 0,000 0,000 0,0 Druhotné zdroje GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Obnovitelné zdroje GJ 0,0-0,000 0,000 0,0 Jiná paliva GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Celkem vstupy paliv a energie 660, , ,3 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,000 0,000 0,0 Celkem spotřeba paliv a energie 660, , ,3-12 -

13 Energetické vstupy v roce 2012/2013 Vstupy Jednotka Množství Výhřevnost Přepočet Přepočet Roční náklady paliv a energie GJ/jednotka na GJ na MWh v tis. Kč Elektřina MWh 28,987 3,60 104,353 28, ,0 Teplo GJ 0,000 1,00 0,000 0,000 0,0 Zemní plyn MWh 175,916 3,60 633, , ,3 Jiné plyny MWh 0,000 3,60 0,000 0,000 0,0 Hnědé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Černé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Koks t 0,00-0,000 0,000 0,0 Jiná pevná paliva t 0,00-0,000 0,000 0,0 TTO t 0,00-0,000 0,000 0,0 LTO t 0,00 0,042 0,000 0,000 0,0 PHM t 0,00 1,00 0,000 0,000 0,0 Druhotné zdroje GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Obnovitelné zdroje GJ 0,0-0,000 0,000 0,0 Jiná paliva GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Celkem vstupy paliv a energie 737, , ,2 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,000 0,000 0,0 Celkem spotřeba paliv a energie 737, , ,2 Energetické vstupy - průměr za roky v cenách roku 2013 Vstupy Jednotka Množství Výhřevnost Přepočet Přepočet Roční náklady paliv a energie GJ/jednotka na GJ na MWh v tis. Kč Elektřina MWh 25,112 3,60 90,404 25, ,2 Teplo GJ 0,000 1,00 0,000 0,000 0,0 Zemní plyn MWh 171,826 3,60 618, , ,5 Jiné plyny MWh 0,000 3,60 0,000 0,000 0,0 Hnědé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Černé uhlí t 0,00-0,000 0,000 0,0 Koks t 0,00-0,000 0,000 0,0 Jiná pevná paliva t 0,00-0,000 0,000 0,0 TTO t 0,00-0,000 0,000 0,0 LTO t 0,00 0,042 0,000 0,000 0,0 PHM t 0,00 1,00 0,000 0,000 0,0 Druhotné zdroje GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Obnovitelné zdroje GJ 0,0-0,000 0,000 0,0 Jiná paliva GJ 0,0 1,00 0,000 0,000 0,0 Celkem vstupy paliv a energie 708, , ,7 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) 0,000 0,000 0,0 Celkem spotřeba paliv a energie 708, , ,7 Pozn.: Cenové údaje v tabulce jsou uvedeny bez DPH

14 tabulka 5 Měrná cena vstupních energií Měrná cena vstupních energií Vstupní energie Kč/GJ Kč/MWh Kč/GJ Kč/MWh Kč/GJ Kč/MWh Elektřina 1 572, , , , , ,0 Zemní plyn 403, ,9 478, ,2 392, ,3 Údaje o vlastních zdrojích energie: Následující tabulky obsahují základní ukazatele vlastních energetických zdrojů a roční bilanci výroby energie z vlastních zdrojů včetně vyhodnocení účinnosti užití energie ve zdrojích pro 3 leté předchozí období. Vstupy vycházejí z účetních dokladů za energie předložených zadavatelem. Tabulky jsou zpracovány v souladu s přílohou č. 3 k vyhlášce č. 480/2012 Sb. V předmětu EP jsou jako vlastní zdroj energie instalovány kotle na zemní plyn umístěné v předmětu EP zajišťující vytápění. Zdroj výroby el. energie není v předmětu EP instalován. Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie: tabulka 6 Roční bilance výroby z vlastního zdroje energie ř. Název ukazatele Jednotka Hodnota 1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW - 2 Instalovaný tepelný výkon celkem MW 0,098 3 Výroba elektřiny MWh - 4 Prodej elektřiny MWh - 5 Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny MWh - 6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/r - 7 Výroba tepla GJ/r 566,0 8 Dodávka tepla GJ/r - 9 Prodej tepla GJ/r - 10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla GJ/r - 11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/r 618,6 12 Spotřeba energie v palivu celkem GJ/r 618,6 Pozn.: Údaje roční bilance výroby tepla jsou již vztaženy k teoretické vstupní bilanci (viz. kapitola 3.4.)

15 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie tabulka 7 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie ř. Název ukazatele Jednotka Hodnota 1 Roční celková účinnost zdroje % 91,5 2 Roční účinnost výroby elektrické energie % - 3 Roční účinnost výroby tepla % 91,5 4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh - 5 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/GJ 1,09 6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu hod - 7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu hod 1608 Pozn.: Základní technické ukazatele zdroje tepla jsou již vztaženy k teoretické vstupní bilanci (viz. kapitola 3.4.). 3.2 Popis systémů TZB - stávající stav Klimatická data: tabulka 8 Klimatická data Parametry prostředí pro předmět EP Lokalita - Pečky Dlouhodobý normál ČR Venkovní výpočtová teplota t e -13 C - C Relativní vlhkost v exteriéru Fi e 84 % - % Průměrná vnitřní teplota t is 18,0 C - C Relativní vlhkost v interiéru Fi i 50 % - % Teplota pro zahájení vytápění - 13 C - C Průměrná venkovní teplota t es 4,20 C 3,8 C Počet dnů otopného období d 228 dní 242 dní Počet denostupňů D o = d (t is-t es) D D Systém vytápění: Zdrojem tepla pro vytápění jsou dva teplovodní stacionární kotle Vaillant VK Int 484 na zemní plyn umístěné v kotelně v suterénu objektu. Celkový instalovaný výkon činí 97,8 kw. tabulka 9 Parametry zdroje vytápění Název ukazatele Jednotka Zdroj č.1 Výrobce - Vaillant Typ - VK Int 484 Počet ks 2 Jmenovitý výkon kw/ks 48,9 Uvažovaná provozní účinnost % 91,5 Palivo - Zemní plyn

16 Plynová kotelna byla po zatopení nově vybudována začátkem roku V suterénu objektu kulturního domu je osazena plynová kotelna, která zásobuje teplem celý objekt. Je vybavena dvěma plynovými kotli typu Vaillant VK Int 484, každý o jmenovitém tepelném výkonu 48,9 kw. V kotelně je osazen hydraulický vyrovnávač dynamických tlaků typu HVDT Vaillant RS Combi. Zabezpečovacím zařízením kotlů a otopné soustavy jsou dvě expanzní tlakové nádoby typu Reflex. Každý plynový kotel je chráněn před nízkoteplotní korozí. V plynové kotelně je osazen rozdělovač a sběrač, které dělí přívod topné vody do tří topných větví: - topná větev restaurace a velký sál zásobuje teplem prostory restaurace (uliční trakt) a prostor velkého sálu. Na vývodu z rozdělovače jsou na této větvi osazeny následující komponenty: trojcestná směšovací armatura mix se servopohonem, regulátor (napojeno na MaR kotelny s řídící jednotkou Vaillant Calor Matic), oběhové čerpadlo Grundfos Magna 32-60/180, potřebné ruční armatury, měřidla tlaku a teploty. - topná větev byt a šatny ve dvorním traktu zásobuje teplem byt a šatny ve dvorním traktu. Na této větvi jsou osazeny následující komponenty: trojcestná směšovací armatura mix se servopohonem, regulátor (napojeno na MaR kotelny s řídící jednotkou Vaillant Calor Matic), oběhové čerpadlo Grundfos Magna 32-60/180, potřebné ruční armatury, měřidla tlaku a teploty. - topná větev byt a restaurace zásobuje teplem prostory bytu, restaurace (kuchyně) a bufetu. Na této větvi jsou osazeny následující komponenty: trojcestná směšovací armatura mix se servopohonem, regulátor (napojeno na MaR kotelny s řídící jednotkou Vaillant Calor Matic), oběhové čerpadlo Grundfos Alpha 2, potřebné ruční armatury, měřidla tlaku a teploty. Dále jsou na rozdělovači a sběrači dva zaslepené vývody a přívody pro další topné větve. Větrání kotelny je řešeno jako přirozené s přívody vzduchu pod podestou s kotli, a odvody vzduchu jsou pod stropem. Odvod spalin je zabezpečen vyvložkovanými komíny. Kouřovody jsou vyrobeny z pozinkovaného plechu. Přívod plynu do kotelny je nízkotlaký (tlak 2,10 kpa). U každého kotle je osazen uzávěr plynu (plynový kohout). Fakturační měření plynu je na straně NTL pomocí plynoměru Rombach G 25 s měřící kapacitou průtoku 0,25 až 40,00 m3/hod. Z plynové kotelny (z jednotlivých směšovacích uzlů na rozdělovači) je tepelná energie pro vytápění dopravována původním ocelovým svařovaným potrubím. Rozvody tepla z rozdělovače do jednotlivých míst spotřeby tepla byly původně koncipovány jako samotížné. Otopná tělesa jsou původní litinová typu Slavia s radiátorovými ventily typu RD Příbram (tyto radiátorové uzávěry jsou již částečně nefunkční). Rozvody ústředního vytápění v celé budově jsou dvoutrubkové o teplotním spádu 80/60 C. Z plynové kotelny jsou vedeny potrubní vodorovné trasy jednotlivých topných větví pod stropem k jednotlivým potrubním stoupačkám. Na tyto stoupačky jsou napojeny připojení jednotlivých otopných těles v objektu kulturního domu. Je použito ocelové svařované potrubí. Stav rozvodů je vyhovující, nedochází k únikům topné vody. Hlavní rozvody v prostoru kotelny, včetně rozdělovače se sběračem, jsou izolovány tepelnou izolací opatřenou ochranným AL obalem. Tloušťka izolace rozvodů v kotelně odpovídá době

17 rekonstrukce kotelny a je tak převážně v souladu se stávajícími požadavky, izolace není výrazně porušena. Měření spotřeby zemního plynu pro kotelnu je zajištěno. Otopná tělesa jsou osazena poměrovými měřidly. obrázek 3 Vytápění Příprava teplé vody: Teplá voda je připravována lokálně pomocí elektrických zásobníkových ohřívačů TV. Pro byt je osazen zásobník TV o objemu 80 l. Pro provoz restaurace jsou osazeny dva zásobníky TV o objemu 80 l a jeden zásobník TV o objemu 20 l. Pro provoz šaten účinkujících je osazen jeden zásobník TV o objemu 20 l. Pro provoz restaurace je osazen jeden zásobník TV o objemu

18 160 l. Celkem je instalováno 5 elektrických ohřívačů o celkovém výkonu cca 10 kw a objemu cca 420 l. Rozvody teplé vody jsou původní kovové či rekonstruované plastové. Cirkulace TV není zajištěna. Stav rozvodů je vyhovující, nedochází k únikům teplé vody. Rozvody jsou izolované návlekovou tepelnou izolací. Měření spotřeby elektřiny na přípravu TV a TV není zajištěno. tabulka 10 Průměrná roční spotřeba energie na přípravu TV Název ukazatele Hodnota Jednotka Počet provozních dní 104 dnů Předpokládaná denní spotřeba teplé vody 580 l/den Předpokládaná roční spotřeba teplé vody 60 m 3 /rok Měrná potřeba tepla na ohřev vody z 10 C na 60 C 210 MJ/m 3 Roční potřeba tepla na přípravu TV 10,5 GJ/rok Ztráty v zásobníku a v rozvodech TV (příp. cirkulaci) 6,1 GJ/rok Roční spotřeba tepla na přípravu TV vč. ztrát v rozvodech 16,6 GJ/rok Účinnost výroby teplé vody 98 % Roční spotřeba energie na přípravu TV 17,0 GJ/rok Vzduchotechnika: Prostory v předmětu EP jsou větrány přirozeně okny. Pouze pro prostory restaurace je osazeno podtlakové větrání. Zařízení je používáno nárazově. Chlazení: V předmětu EP nejsou osazena zařízení ke chlazení vnitřních prostor. Osvětlení: Osvětlení vnitřních prostor zajišťují zářivková svítidla a žárovková svítidla částečně osazena kompaktními zářivkami. Celkový instalovaný příkon osvětlovací soustavy činí cca 6,3 kw. Svítidla jsou ovládaná ručně. Osvětlovací soustava je původní z doby výstavby předmětu EP resp. z doby adaptace objektu či rekonstrukce vnitřních prostor a souvisejících rozvodů, přesné stáří není známo. Údržba je realizována nepravidelně v rámci oprav. Rozvody el. energie: V předmětu EP se nacházejí zejména vnitřní rozvody elektřiny, napěťová soustava je 3 PEN TN C 400/230 V, 50 Hz. Rozvody jsou původní z doby výstavby předmětu EP resp. z doby rekonstrukce vnitřních prostor (2. NP v roce 2014). Vnitřní rozvody elektroinstalace jsou provedeny celoplastovými kabely s měděnými nebo hliníkovými jádry uloženými převážně pod omítkou, místy v lištách. Měření spotřeby elektřiny je zajištěno na tři fakturační odběrná místa. Ostatní významné spotřebiče energie: V předmětu EP se nenacházejí další významné spotřebiče energie

19 3.3 Popis budovy tepelně technické vlastnosti Objekt je pro účely výpočtu energetické náročnosti objektu brán jako jednozónový. Předmětem EP je budova Kulturního domu Pečky, který se stává ze tří provozních částí a to z prostor kulturního domu, z prostor restaurace a z bytu správce. Kulturní dům, jako celek, je objekt půdorysného tvaru do písmene L se dvěma nadzemními podlažími a suterénem pod částí půdorysu objektu. V objektu se nachází dva společenské sály využívané ke kulturním účelům, včetně zázemí šaten účinkujících. V 1. NP se nachází vstupní hala se šatnami návštěvníků a kanceláří. V jižní části objektu v 1. NP se nachází byt správce objektu. Část přízemí tvoří restaurace. V podsklepené části objektu je plynová kotelna a skladové prostory. Objekt, jako celek, byl dokončen v roce 1964 a mimo výměny většiny výplní otvorů, rekonstrukce kotelny a dalších drobných stavebních úprav je v původním stavu. Obvodové zdivo nadzemních podlaží je z cihel plných pálených, tl mm. Střecha je nesena dutinovými ŽB panely, tepelně je izolována pouze škvárovým násypem ve spádu a plynosilikátovými deskami. Podlahy na zemině i strop nad suterénem jsou bez tepelné izolace. Výplně otvorů jsou převážně již vyměněny za platové prvky s izolačním dvojsklem až trojsklem. Výměna výplní otvorů v objektu kulturního domu proběhla ve třech etapách většina oken (sály a kanceláře) je z roku 2013 s tepelně izolační trojsklem. V bytě byla okna měněna v roce 2010 za platová s izolačním dvojsklem. Prosklená stěna na schodišti je z roku 2007 izolačním dvojsklem. Původní okna jsou dřevěná zdvojená nebo dvojitá. Vstup na dvůr je z roku 2006 s izolačním dvojsklem. Vstupní portál je nový z hliníkových profilů s tepelně izolačním trojsklem s Ug = 0,6 W/m 2 K a UD = 1,1 W/m 2 K. Tento portál byl instalován v roce 2014 a dle podmínek dotačního programu může být zahrnut do opatřeních vedoucích ke snížení energetické náročnosti budovy. Proto pro další výpočty bude uvažován vstupní portál jako původní kovový s jednoduchých sklem. Dále se pro zohlednění stavu před instalací nového portálu vychází ze spotřeb energií za roky 2011 až Největší podíl na spotřebě energie v budově má spotřeba tepla na vytápění. Ta závisí především na geometrii budovy, na tepelně-technických vlastnostech obvodových konstrukcí a ve významné míře také na způsobu krytí této potřeby tepla. Technické a geometrické charakteristiky budovy jsou shrnuty v následující tabulce

20 tabulka 11 Základní technické parametry budovy Technické parametry objektu Počet nadzemních podlaží - 2 Počet podzemních podlaží - 1 Obestavěný vytápěný prostor budovy m Zastavěná plocha objektu m Podlahová plocha všech prostorů v budově m Energeticky vztažná podlahová plocha m Prům. světlá výška vytápěných místností m 3,45; 4,00 Konstrukce do vedlejších zón / sousedních budov m 2 24 Plocha plné části svislých obvodových konstrukcí m Plocha výplní otvorů m Konstrukce střešní m Podlaha na terénu m Konstrukce do nevytápěných prostor (garáž u dílen) m tabulka 12 Hodnoty pro stanovení faktoru tvaru objektu Geometrické parametry objektu Celková plocha ochlazovaných konstrukcí m Objem vytápěné části budovy m Faktor tvaru budovy m 2 /m 3 0,42 Stavební konstrukce: Tabulkový přehled konstrukcí, které se vyskytují na obálce budovy (budov) a porovnání jejich součinitelů prostupu tepla s požadavky ČSN tabulka 13 Vyhodnocení tepelně technických vlastností ochlazovaných konstrukcí Konstrukce Součinitel prostupu tepla (W/m 2.K) Skutečný Požadovaný Doporučený U UN Urec Vyhodnocení požadavku ČSN Stěna CP 600 1,20 0,30 0,25 Nevyhovuje Stěna CP 450 1,47 0,30 0,25 Nevyhovuje Stěna CP 300 1,84 0,30 0,25 Nevyhovuje Okno 3skl 0,90 1,50 1,20 Vyhovuje Stěna na balkon 2,40 1,50 1,20 Nevyhovuje Okno plastl 1,20 1,50 1,20 Vyhovuje Okno 2,40 1,50 1,20 Nevyhovuje Vstupní stěna 4,10 1,70 1,50 Nevyhovuje Vstup 3,00 1,70 1,50 Nevyhovuje Vstup plastl 1,70 1,70 1,50 Vyhovuje Střecha 0,89 0,24 0,16 Nevyhovuje Strop sklepa 1,28 0,60 0,40 Nevyhovuje Podlaha na zemině 3,34 0,45 0,30 Nevyhovuje Ostatní parametry, zde neuvedené, jsou obsaženy v příslušné dokumentaci a ve výpočtech

21 3.4 Vyhodnocení výchozího stavu Rozklíčování spotřeb energie v předmětu EP: V následující tabulce a grafech je uvedeno rozdělení spotřeby energie v předmětu EP dle jednotlivých spotřebičů sloužící jako vstupní hodnoty pro další hodnocení v energetickém posudku. Vstupní údaje do výpočtů vychází z průměrných spotřeb za hodnocená období podle dodaných podkladů. Platby jsou vztaženy k cenám roku Stanovení spotřeby energie jednotlivých spotřebičů je provedeno technickým odhadem zejména s ohledem na instalované příkony spotřebičů a jejich předpokládané časové využití. Tato bilance odráží stávající stav objektů a je výchozí pro návrh úsporných opatření v předmětu EP. tabulka 14 Rozklíčování spotřeb energie v předmětu EP Účel spotřeby Spotřeba energie Platby za energii MWh/rok GJ/rok % tis. Kč % Zemní plyn - vytápění 171,83 618,6 87,2 242,5 63,2 El. energie - ohřev TV 4,71 17,0 2,4 26,5 6,9 El. energie - osvětlení 10,20 36,7 5,2 57,3 14,9 El. energie - ostatní 10,21 36,7 5,2 57,4 15,0 Celkem 196,94 709,0 100,0 383,7 100,0 graf 3 Rozklíčování spotřeb energie v předmětu EP Spotřeba energií Zemní plyn - vytápění 87,2% El. energie - ostatní 5,2% El. energie - osvětlení 5,2% El. energie - ohřev TV 2,4%

22 Platby za energie Zemní plyn - vytápění 63,2% El. energie - ostatní 15,0% El. energie - osvětlení 14,9% El. energie - ohřev TV 6,9% Přepočet spotřeby energie na vytápění na dlouhodobý klimatický průměr: Pro zohlednění vlivů konkrétních klimatických podmínek v lokalitě a pro objektivní porovnání spotřeby tepla na vytápění v jednotlivých letech se provádí přepočet spotřeby tepla pro vytápění pomocí denostupňů, na jehož základě je určena průměrná hodnota spotřeby tepla pro vytápění jako kontrola a určení skutečné výše spotřeby tepla na vytápění. tabulka 15 Přepočet spotřeby energie na vytápění na dlouhodobý průměr Rok Přepočet spotřeby energie na vytápění na dlouhodobý průměr Spotřeba energie na vytápění Skutečný počet denostupňů Normový počet denostupňů Přepočtená spotřeba energie GJ/rok D D GJ/rok , , , , , ,3 Průměr 618, , ,4 655,7 Na základě provedeného přepočtu skutečné spotřeby na vytápění je sestavena energetická bilance objektu, která je dále použita jako výchozí stav pro výpočet úspor jednotlivých úsporných opatření. Vzhledem k různým klimatickým podmínkám v jednotlivých letech jde o metodu, která sjednocuje spotřeby tepla na vytápění na stejnou bázi (dlouhodobý průměr denostupňů)

23 Výchozí roční energetická bilance: tabulka 16 Výchozí roční energetická bilance ř. Ukazatel Energie Náklady GJ MWh tis. Kč 1 Vstupy paliv a energie 746,1 207,26 398,2 2 Změna zásob paliv 0,0 0,00 0,0 3 Spotřeba paliv a energie 746,1 207,26 398,2 4 Prodej energie cizím 55,7 15,48 87,0 5 Konečná spotřeba paliv a energie 690,4 191,77 311,2 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie 62,2 17,28 31,9 z toho vytápění 55,7 15,48 21,9 z toho teplá voda 6,5 1,79 10,1 7 Spotřeba energie na vytápění 600,0 166,66 235,2 8 Spotřeba energie na chlazení 0,0 0,00 0,0 9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody 10,5 2,92 16,4 10 Spotřeba energie na větrání 0,0 0,00 0,0 11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 0,0 0,00 0,0 12 Spotřeba energie na osvětlení 36,7 10,20 57,3 13 Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy 36,7 10,21 57,4 14 Spotřeba PHM 0,0 0,00 0,0-23 -

24 4 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ V této kapitole jsou popsána relevantní úsporná opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie. 4.1 Opatření na obálce budovy Návrh opatření zahrnuje rozšíření vytápěného prostoru o čelní balkon do hlavní ulice. Balkón ze severu bude v novém stavu integrován do vytápěného prostoru. Tímto mírně vzroste energeticky vztažná plocha objektu. V úrovni zábradlí bude vyzděno zdivo z Ytongu tl. 200 mm, které bude zatepleno 120 mm grafitového EPS. Prosklená stěna bude hliníková s izolačním trojsklem UW = 1,1 W/m 2 K. Dále v návrhu opatření je obsaženo zateplení fasád, zateplení střech, zateplení stropu suterénu, zateplení podlahy balkonu a výměna výplní otvorů předmětu EP. Konkrétně se jedná o: zateplení ochlazovaných obvodových stěn s exteriérem kontaktním zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového grafitového polystyrenu tl. 120 mm (λd izolace max. cca 0,032 W/m.K) pro dosažení součinitele prostupu tepla cca U = 0,21 až 0,25 W/m 2 K (dle typu stěny), což splňuje doporučenou hodnotu ČSN zateplení dalších souvisejících přidružených konstrukcí (atik, půdních nadezdívek, soklů, říms apod.) Skutečná plocha pro zateplení stěn obvodového pláště může být navýšena oproti ploše z výpočtu tepelných ztrát a to o plochu přidružených konstrukcí (atik, půdních nadezdívek, soklů, říms apod.), které sice nemají vliv na přímou tepelnou ztrátu objektu (netvoří přímo ochlazovanou obálku budovy), ale mají následný vliv na zateplování (technologie zateplování, odstranění tepelných mostů atd.). U zateplení přidružených konstrukcí je obecně předpokládáno s možným použitím tepelné izolace menší tloušťky, s ohledem na řešení detailů. Přidružené konstrukce nezahrnují ostění. Plocha stěn k zateplení (dle energetického výpočtu): Zateplení obvodového pláště plocha přidružené kce. zateplení U po zateplení m 2 m 2 mm W/m 2 K Stěna CP ,25 Stěna CP ,24 Stěna Ytong 200 na balkoně ,22 Stěna ŽB 200 na balkoně ,21 Celkem výměnu všech původních oken a balkonových dveří s exteriérem za výplně s izolačním zasklením, kde celkový součinitel prostupu tepla výplní otvorů bude max. Uw = 0,90 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu dle ČSN výměnu vnějších vstupů za výplně s izolačním zasklením případně plné, kde celkový součinitel prostupu tepla výplní otvorů bude max. UD = 1,20 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu dle ČSN osazení prosklené stěny na balkonu v průčelí při rozšíření vytápěného prostoru s izolačním zasklením, kde celkový součinitel prostupu tepla výplní otvorů bude max. Uw = 1,10 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu dle ČSN

25 výměnu všech původních oken suterénu s exteriérem za výplně s izolačním zasklením, kde celkový součinitel prostupu tepla výplní otvorů bude max. Uw = 1,20 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu dle ČSN výměnu vstupního portálu za výplně s izolačním zasklením případně plné zateplené, kde celkový součinitel prostupu tepla výplní otvorů bude max. UD = 1,10 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu dle ČSN Zároveň dojde k výraznému omezení spárové infiltrace, proto je nutné zajistit pravidelné větrání. Pokud nebudou prostory dostatečně větrány, může dojít i při správném provedení výměny oken k tvorbě plísní apod. Plocha otvorů k výměně (dle energetického výpočtu): Výměna výplní otvorů plocha m 2 Okna, balk dveře (U W = 0,9 W/m 2 K) 34,8 Stěna balkon průčelí (U W = 1,1 W/m 2 K) 38,5 Vstupní portál (U D = 1,1 W/m 2 K) 12,2 Vstupy (U D = 1,2 W/m 2 K) 4,5 Okna suterén (U W = 1,2 W/m 2 K) 4,0 Celkem 94,0 zateplení plochých střech dodatečnou tepelnou izolací ve dvou vrstvách tl. 160 mm tj. celkem v tl. 320 mm (λd izolace max. cca 0,039 resp. 0,037 W/m.K) pro dosažení součinitele prostupu tepla cca U = 0,13 až 0,14 W/m 2 K (dle typu střechy), což splňuje doporučenou hodnotu ČSN zateplení podlahy balkonu nad vstupem. Podlaha balkonu je tvořena ŽB dutinovým stropem. Podlaha bude na podhledu izolována minerální vatou ve standardu Frontrock MAX E tl. 100 mm (λd izolace max. cca 0,036 W/m.K), dutiny v podlaze balkonu budou z větší části vyfoukány minerální vatou např. Magmarelax v tl. cca 400 mm. Vata bude nafoukána ve zbývající dutině i k vnější stěně v tl. min. 100 mm. Zateplením bude dosažen součinitel prostupu tepla cca U = 0,14 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu ČSN Skutečná plocha střechy a balkonu pro zateplení se může na rozdíl od vypočtené ochlazované plochy pro výpočet tepelných ztrát (stanovené z vnějších rozměrů) lišit. Může být nižší o půdorysnou plochu obvodových stěn, atik, prostupů konstrukcemi apod. Tyto konstrukce jsou zohledněny v tepelných mostech. Zároveň se však může navýšit plocha zateplení souvisejících přidružených konstrukcí (vnitřních stran atik, konstrukcí prostupů střechou apod.). Plocha střech pro zateplení (dle energetického výpočtu): Zateplení střech plocha přidružené kce. zateplení U po zateplení m 2 m 2 mm W/m 2 K Střecha ,13 Podlaha balkonu nad vstupem ,14 Střecha nad balkonem ,14 Celkem

26 zateplení stropu nad 1. PP, které se provede zespod tepelnou izolací tl. 80 mm (λd izolace max. cca 0,036 W/m.K) pro dosažení součinitele prostupu tepla cca U = 0,37 W/m 2 K, což splňuje doporučenou hodnotu ČSN Skutečná plocha stropu pro zateplení se může na rozdíl od vypočtené ochlazované plochy pro výpočet tepelných ztrát (stanovené z vnějších rozměrů) lišit. Může být nižší o půdorysnou plochu obvodových a vnitřních stěn, prostupů konstrukcemi apod. Tyto konstrukce jsou zohledněny v tepelných mostech. Plocha stropu pro zateplení (dle energetického výpočtu): Zateplení stropu nad suterénem plocha přidružené kce. zateplení U po zateplení m 2 m 2 mm W/m 2 K Strop sklepa ,37 Celkem Souhrn opatření: Opatření stavební Před realizací Po realizaci Úspora Jednotky Spotřeba energie 207,3 99,3 108,0 MWh/rok 52 % Provozní náklady 398,2 245,8 152,4 tis. Kč/rok 38 % Investiční náklady na realizaci tis. Kč 4.2 Opatření na systémech TZB Instalace TRV Je navržena instalace termoregulačních ventilů s termostatickou hlavicí na otopná tělesa. Cílem automatické regulace tepelného výkonu otopných soustav je ve všech případech dodržet požadované teploty ve vytápěných místnostech a pružně a automaticky reagovat na změny vnější teploty. Dojde k naplnění požadavku zákona č. 406/2000 Sb. a navazujících předpisů o instalaci regulační techniky v místě konečné spotřeby. Investiční náklady byly stanoveny na základě znalostí současného tržního prostředí. V nákladech jsou kromě nákupní ceny zahrnuty i náklady na instalaci. Po osazení termoregulačních ventilů bude nutné kvalitně hydraulicky vyvážit otopnou soustavu, jinak bude hrozit neefektivní provoz soustavy, může např. dojít k nedotápění nebo k přetápění některých prostor, k vyšším oběhovým rychlostem otopné vody v některých místech apod. Předpokládaná úspora energie činí 21,7 GJ ročně. Úspora realizací tohoto opatření je do určité míry závislá na celkové potřebě energie na vytápění, proto je úspora tímto opatřením přepočtena s ohledem na potřebu energie na vytápění zohledňující současnou realizaci dalších úsporných opatření

27 Souhrn opatření: Instalace TRV Před realizací Po realizaci Úspora Jednotky Spotřeba energie 207,3 200,8 6,5 MWh/rok 3 % Provozní náklady 398,2 389,1 9,1 tis. Kč/rok 2 % Investiční náklady na realizaci 100 tis. Kč Vyregulování otopné soustavy a zavedení EM Pro splnění podmínek programu je nutné vyregulovat otopnou soustavu a zavést EM (viz. kapitola 7), zároveň tím bude efektivně využit potencionál úsporných opatření. 4.3 Celková energetická bilance Celková energetická bilance navrženého souboru opatření, jejíž tabulkové zpracování je uvedeno v bodu 2. přílohy č. 4 k vyhlášce 480/2012 Sb. Bilance je zpracována pro dlouhodobý průměr vnějších teplotních podmínek a je stanovena v návaznosti na výchozí roční energetickou bilanci původního stavu uvedenou v kapitole 3.4. Upravená roční energetická bilance pro předmět EP: tabulka 17 Upravená roční energetická bilance pro předmět EP Před realizací projektu Po realizaci projektu ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady GJ MWh tis.kč GJ MWh tis.kč 1 Vstupy paliv a energie 746,1 207,26 398,2 334,1 92,80 236,7 2 Změna zásob paliv 0,0 0,00 0,0 0 0,00 0,0 3 Spotřeba paliv a energie 746,1 207,26 398,2 334,1 92,80 236,7 4 Prodej energie cizím 55,7 15,48 87,0 0 0,00 0,0 5 Konečná spotřeba paliv a energie 690,4 191,77 311,2 334,1 92,80 236,7 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie 62,2 17,28 31,9 27,2 7,55 18,2 z toho vytápění 55,7 15,48 21,9 20,7 5,75 8,1 z toho teplá voda 6,5 1,79 10,1 6,5 1,79 10,1 7 Spotřeba energie na vytápění 600,0 166,66 235,2 223,0 61,93 87,4 8 Spotřeba energie na chlazení 0,0 0,00 0,0 0,0 0,00 0,0 9 Spotřeba energie na přípravu teplé vody 10,5 2,92 16,4 10,5 2,92 16,4 10 Spotřeba energie na větrání 0,0 0,00 0,0 0,0 0,00 0,0 11 Spotřeba energie na úpravu vlhkosti 0,0 0,00 0,0 0,0 0,00 0,0 12 Spotřeba energie na osvětlení 36,7 10,20 57,3 36,7 10,20 57,3 Spotřeba energie na technologické a 13 ostatní procesy 36,7 10,21 57,4 36,7 10,21 57,4 14 Spotřeba PHM 0,0 0,00 0,0 0,0 0,00 0,0-27 -

28 5 EKOLOGICKÉ VYHODNOCENÍ Znečišťující látky do ovzduší jsou hodnoceny na základě požadavku vyhlášky č. 480/2012 Sb. metodou globálního hodnocení, v případě opodstatnění pak i metodou lokálního hodnocení. Jde především o tuhé látky, SO2, NOx, CO a CO2 a to dle vzoru definovaného v příloze č. 6 vyhlášky č. 480/2012 Sb. Ekologické účinky posuzovaného souboru opatření jsou vyhodnoceny porovnáním emisí znečišťujících látek ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Emisní faktory pro tuhé látky, SO2, NOx a CO a jim odpovídající vstupující energii jsou uvažovány v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., jehož prováděcími předpisy se stanoví emisní faktory a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Emisní faktory CO2 a výpočty dalších doplňkových znečišťujících látek jsou převzaty z vyhlášky č. 480/2012 Sb. resp. ze vzoru energetického posudku zveřejněného SFŽP ČR k prioritní ose 5, specifický cíl 5.1. tabulka 18 Použité emisní faktory Emisní faktory Elektřina kg/gj Zemní plyn kg/gj Tuhé látky 0, , SO 2 0, , NO x 0, , CO 0, , tabulka 19 Stav produkce emisí Spotřeba dle energonositele Elektřina Zemní plyn Výchozí stav Doporučená varianta Lokální hodnocení: Lokální hodnocení není relevantní. Znečišťující látka GJ Výchozí stav Posuzovaný návrh Rozdíl t/rok t/rok t/rok TZL 0, , , SO 2 0, , , NOx 0,0309 0,0115 0,0194 CO 0,0062 0,0023 0,0039 VOC 0,0012 0,0005 0,0008 PM 10 0, , , PM 2,5 0, , , prekurzory sekpm 2,5 0,0021 0,0008 0,0013 EPS 0,0025 0,0009 0,0016 CO 2 36, , ,8913 GJ

29 Globální hodnocení: Znečišťující látka Výchozí stav Posuzovaný návrh Rozdíl t/rok t/rok t/rok TZL 0, , , SO 2 0, , , NOx 0,0685 0,0490 0,0195 CO 0,0098 0,0058 0,0040 VOC 0,0040 0,0032 0,0008 PM 10 0, , , PM 2,5 0, , , prekurzory sekpm 2,5 0,0179 0,0165 0,0014 EPS 0,0207 0,0190 0,0017 CO 2 63, , , Výpočet emisí CO2 Množství emisí CO2 je stanoveno podle emisních faktorů. Emisní faktory uhlíku uvádí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého, připadajícího na jednotku energie ve spalovaném palivu. Emisní faktory uhlíku jsou definovány buď jako všeobecné nebo místně specifické. Všeobecné emisní faktory CO2: Energonositel t CO 2 /MWh výhřevnosti paliva Kg CO 2 /GJ výhřevnosti paliva Hnědé uhlí 0,36 100,00 Černé uhlí 0,33 91,67 TTO 0,27 75,00 LTO 0,26 72,22 Zemní plyn 0,20 55,56 Biomasa 0,00 0,00 Elektřina 1,06 294,44 Místně specifické emisní faktory oxidu uhličitého: Vzorec pro výpočet emisí CO2 ze spalování fosilních paliv: (hmotnost paliva) x (výhřevnost paliva) x (emisní faktor uhlíku) x (1 - nedopal) kde: emisní faktor uhlíku (t CO2/MWh výhřevnosti paliva) je stanovený na základě složení místního paliva, které je používáno pro zabezpečení energetických potřeb konkrétního projektu; standardně doporučené hodnoty pro nedopal, jsou: 0,02 (tj. 2 %) pro tuhá paliva, 0,01 pro kapalná paliva a 0,005 pro plynná paliva,

30 Pozn.: hodnota 0,02 je vhodná pro práškové spalování uhlí, při spalování v roštových topeništích a zejména v domácích kamnech mohou být hodnoty nedopalu vyšší (např. 5 %). Pokud je ve stávajícím stavu zdroj tepla kotel na biomasu, CZT z JE, musí se pro účely hodnocení projektu zaměnit emisní faktory biomasy za zemní plyn. Globální hodnocení CO2 pro zjištění indikátoru Snížení emisí skleníkových plynů : tabulka 20 Stav produkce emisí CO2 pro zjištění indikátoru Snížení emisí skleníkových plynů Znečišťující látka Výchozí stav Posuzovaný návrh Rozdíl t/rok t/rok t/rok % CO 2 63, , , ,3 5.2 Výpočet emisí ostatních znečišťujících látek Tyto hodnoty se stanovují: a) Jako údaj naměřených hodnot (tam, kde je měření znečisťujících látek instalováno), nebo b) jako hodnota emisních faktorů dle jiného právního předpisu 1), nebo c) jako hodnota stanovená energetickým specialistou, pokud je seznámen s konkrétními hodnotami zařízení, které je předpokládáno pro realizaci navrhovaného řešení. Pro výpočet emisí primárních PM2,5 z emisí TZL se použije přepočet z TZL dle přílohy č. 2 metodického pokynu odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí pro vypracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a pro výpočet emisí sekundárních PM2,5 se použijí emise SO2, NOX, NH3 a VOC násobené potenciálem tvorby sekundárních emisí PM2,5, které jsou 0,298 pro SO2, 0,067 pro NOX, 0,194 pro NH3 a 0,009 pro VOC. prekurzorysekpm2,5 = ((0,067 x NOx) + (0,298 x SO2) + (0,164 x NH3)+ (0,009xVOC)) EPS = ((1 x PM2,5) + (0,067 x NOx) + (0,298 x SO2) + (0,164 x NH3)+ (0,009 x VOC)) 1 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, resp. Vyhláška 415/2012 o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší (Věstník MŽP č. 8/ Sdělení Ministerstva životního prostředí, odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší.)

31 6 EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvažování dotací či úvěru, tedy s vlastními investičními prostředky, a je vypracováno v souladu s přílohou č. 5 vyhl. č. 480/2012 Sb. Ekonomická analýza se zabývá vyhodnocením energetických a stavebních opatření na úsporu energie v objektu. Cílem ekonomické analýzy je zjistit vhodnost realizace jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza byla provedena na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je čistá současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti projektu. Čistá současná hodnota NPV základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toku hotovosti. Toky hotovosti (Cash-Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Pro hodnocení toku hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších výdajů a příjmů vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběžně sčítají a představují skutečný stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo k tomuto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy. Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje NPV. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. T ž NPV = CFt. (1+r) - IN t=1 - t (tis. Kč) kde Tž doba životnosti (hodnocení) projektu Vnitřní výnosové procento IRR vnitřní výnosové procento představuje hodnotu úrokové míry v procentech, při které je hodnota NPV = 0. Tento ukazatel je užitečný jako měřítko efektivnosti investic. Stačí jej porovnat s úrovní úrokových měr na finančním trhu a investor vidí, zda je vhodné do příslušné varianty investovat. T ž - t CFt. (1 + IRR) - IN= 0 (%) t =1 Reálná doba návratnosti Tsd při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0, T sd - t CFt. (1+r) - IN = 0 t=1 (roky) kde CFt roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu) r diskont (1 + r) -t odúročitel IN... investiční výdaje projektu