Veřejné zakázky (viz učebnice kap.4!)

Transkript

1 právního hlediska smlouva řídící se zákonem o veřejných zakázkách (137/2006) Veřejné zakázky (viz učebnice kap.4!) podstata: simulace tržních procesů - poptávající = organizace veřejného sektoru cíl: zabezpečení veřejných statků (služeb) rozdíly od klasického spotřebitele: nakupující není konečný spotřebitel o koupi rozhoduje skupina osob hodnotící komise rozhodovací proces je formalizovaný upraven zákonem z ekonomického hlediska případ, kdy určitý veřejný projekt nerealizuje přímo veřejný sektor, ale za úplatu subjekt soukromý

2

3 Základní údaje o trhu VZ

4 Veřejné zakázky legislativa: zákon137/2006 Sb., o veřejných zakázkách + prováděcí předpisy k zákonu podmínky: (nutné splnění všech podmínek současně) zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek (určeno zákonem) zakázka musí obsahovat prvek úplaty na straně zadavatele zakázka na dodávky, služby nebo stavební práce veřejné zakázky dle rozsahu: nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu (VZMR) druhy zadávacích řízení: otevřené.. hodnotící kritéria: nejnižší nabídková cena ekonomická výhodnost nabídky

5 Zadavatelé veřejných zakázek v ČR veřejný subjekty veřejného sektoru, netržní princip dotovaný - subjekt není součástí veřejného sektoru, obdržel ale účelovou dotaci z veřejných rozpočtů a použil ji k nákupu zboží a služeb od třetích subjektů sektorový (někdy označovaný jako odvětvový) podnikání na základě speciálního oprávnění (vodní hospodářství, energetika, doprava a poštovní služby)

6 Požadavky transparentnost vyhlášení, zadání - více dodavatelů růst konkurence pokles ceny růst efektivnosti dodržování legislativy Problémy veřejný sektor nakoupí něco, co nepotřebuje, případně by potřebu pokryl výhodněji jiným statkem neúčelné nákupy korupce - (zvýšení příjmů u jedince, náklady nesou daňoví poplatníci) koluzní kartel - horizontální dohoda mezi jednotlivými účastníky veřejných soutěží za účelem rozdělení trhu

7 Problematika veřejných zakázek a PPP projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru, Public Private Partnerships) základní charakteristiky: veřejný sektor určitou službu neposkytuje vlastními zaměstnanci, ani externí firmou (dodavatel veřejná zakázka), postoupí CELOU službu externímu dodavateli = KONCESE podstata koncese = externí dodavatel dostává právo vybírat od uživatelů poplatky financování provozování dlouhodobost kontraktu objem kontraktu vlastnictví

8 Příklady: dopravní infrastruktura dálnice, tunely, mosty, administrativní případně ubytovací kapacity úřady, věznice. zdravotnictví nemocnice školství univerzitní komplexy, studentské koleje Zahraničí: od r PPP ve VB, Irsku, Nizozemí, Portugalsku, Španělsku, Francii, USA, Kanadě, Japonsku, Austrálii, Chile a JAR

9 Výhody: zachování kontroly realizace projektů přenechána soukromému sektoru bez ztráty kontroly kvalita vyšší kvalita při vynaložení stejných nákladů přenos rizik rozdělení zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory efektivní realizace realizace dříve, rychleji transparentnost projekt se nedělí na velké množství menších zakázek motivace soukromý sektor - možnost dlouhodobých příjmů

10 Hlavní rizika při použití PPP projektů problém - stanovení kvality výstupu, NUTNÁ ustanovení o kvalitě poskytovaných služeb - standardy otázka politické odpovědnosti - zavazuje k platbám v časovém horizontu delším než volební období - činitelé odpovědní za špatné rozhodnutí nebudou sankcionováni působení nátlakových skupin nedostatečná legislativa možnost skrytého zadlužování veřejného sektoru, půjčovat si formou PPP projektů je dražší než normálně na kapitálových trzích růst dluhu a deficitu - při uzavření smlouvy (součástí je budoucí plnění veřejného sektoru) - jednorázové zvýšení deficitu tedy i dluhu o hodnotu odpovídající celé hodnotě kontraktu

11 Přehled významných PPP projektů státu k

12 PPP projekty v ČR 2013

13

14 Projects signed in the financial year - UK

15 Klasifikace veřejných příjmů návratné (půjčky a emise obligací) a nenávratné (daně, poplatky, výnosy státních firem atp.) daňové a nedaňové (poplatky, úvěry, emise obligací, příjmy z prodeje majetku ) poplatky: platby za poskytovaná zboží a služby - ekvivalentní charakter - notářské, soudní, správní poplatky, místní poplatky fakultativní poplatek ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, z ubytovací kapacity, za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů do r. roku poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj nebo jiné technické herní zařízení povolené MF dle úrovně rozpočtu.

16 Daňová kvóta - složená

17

18 Mezinárodní srovnání 2015 (v %) Zdroj: OECD, Revenue Statistics - OECD countries: Comparative tables

19 povinná Daň zákonem uložená platba do veřejného rozpočtu neúčelová neekvivalentní nenávratná pravidelně se opakuje v časových intervalech nebo při stejných okolnostech

20 Daňová terminologie daňový subjekt plátce x poplatník daňový objekt důchod, majetek, spotřeba základ daně úprava daňového základu daňová sazba pevná, procentní částka daně daňový výnos celkový x dílčí

21 Daňové principy daňové principy: priority daňového systému nekonzistentní daňová historie: Adam Smith 4 principy (daňové kánony) neoklasická daně patří do ekonomiky, ale musí být nízké J. M. Keynes daně ve fiskální politice stabilizátory neokonzervatismus podobný neoklasikům, ale daně sleduje i makroekonomicky A. Laffer

22 A. Smith daňové kánony 1. V každém státě by měli poddaní přispívat na výdaje na správu státu tak, aby to co nejlépe odpovídalo jejich možnostem, tj. úměrně důchodu, kterého pod ochranou státu požívají. 2. Daň, kterou má každý jednotlivec platit, by měla být stanovena přesně a nikoliv libovolně. Doba splatnosti, způsob placení a suma, kterou má platit, to všechno by mělo být poplatníkovi a komukoliv jinému naprosto jasné. 3. Každá daň by se měla vybírat tehdy a takovým způsobem, kdy a jak se to poplatníkovi asi nejlépe hodí. 4. Každá daň by měla být promyšlena a propracována tak, aby obyvatelé platili co nejméně nad to, kolik ona daň skutečně přináší do státní pokladny.

23 Lafferova křivka

24 Současné daňové principy efektivnost minimalizace nákladů na výběr daní typy daňových nákladů: přímé a nepřímé (vyvolané) administrativní náklady nadměrné břemeno daně (NBD, Deadweight Loss - DWL) pružnost (flexibilita) reakce na změny ek.veličin daňová koordinace - omezení daňové konkurence - rámcové smlouvy o zamezení dvojího zdanění daňová harmonizace omezení daňové konkurence směrnice EU, harmonizace základu, sazeb nebo administrativy daňová spravedlnost

25 Daňová spravedlnost přístupy k daňové spravedlnosti: A. placení daní na základě principu prospěchu (užitku) každý platí daně podle toho, jaký má užitek z veřejných výdajů základní problémy této teorie: 1. jak změřit prospěch z veřejných výdajů? 2. jak přesvědčit potenciální daňové poplatníky, aby pociťovaný užitek sdělili? 3. neumožňuje redistribuci

26 B. placení daní na základě principu platební schopnosti princip horizontální spravedlnosti princip vertikální spravedlnosti problémy: 1. Jak změřit, kdo je na tom lépe/hůře? Postačuje jako kritérium důchod, spotřeba nebo majetek? 2. Jak více (o kolik, kolikrát) by měli platit na daních ti, kdo jsou na tom lépe?