Zhodnocení směsných krmných dávek pro dojnice na Penn State separátoru krmiv Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Zhodnocení směsných krmných dávek pro dojnice na Penn State separátoru krmiv Diplomová práce Vedoucí práce: prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc. Vypracovala: Bc. Ivana Suchánková Brno 2013

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Zhodnocení směsných krmných dávek pro dojnice na Penn State separátoru krmiv vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne... podpis...

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat prof. MVDr. Ing. Petrovi Doležalovi, CSc a Ing. Ivovi Vyskočilovi za poskytnuté rady a připomínky ke zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat rodičům, manželům Houdkovým, Bc. Kláře Hanzlové a panu Jaroslavovi Klimešovi za jejich ochotu, poskytnutí nezbytných informací k vypracování diplomové práce a možnost provedení měření k diplomové práci.

4 ABSTRAKT Cílem práce bylo posouzení směsných krmných dávek z hlediska mikrobiologického, chemického a především strukturního. Pokus byl prováděn ve čtyřech vybraných podnicích s chovem dojeného skotu u produkčních skupin a skupin krav stojících na sucho. Po dobu pěti pracovních dní byly odebírány vzorky krmných dávek a následně prosévány na Penn State separátoru krmiv. Při hodnocení byla pozornost zaměřena především na možné faktory ovlivňující strukturu směsné krmné dávky. Hodnoty stanovené chemickou a mikrobiologickou analýzou byly porovnány s doporučenými hodnotami. Ve všech podnicích byl zjištěn výrazně vyšší podíl částic krmiva na prvním sítu, než je doporučovaných 2 8 % a tedy i přebírání TMR dojnicemi. Podíl třetí frakce, který zachycuje rychle fermentované částice, byl naopak nižší, než doporučených %. Všechny krmné dávky měly výrazně nižší sušinu, než je doporučovaná hodnota pro zimní období. Z rozborů TMR byly zjištěny vysoké hodnoty KVV (nad 800 mg KOH/100 g) a nízké ph. Takové TMR výrazně zvyšují riziko acidózy bachorového obsahu. Klíčová slova: bachor, dojnice, separátor, struktura, TMR ABSTRACT The aim was to assess total mixed rations in terms of microbiological, chemical and mainly structural. The experiment was conducted in four selected companies with breeding dairy cattle for production groups and groups of dry cows. After a period of five working days, samples were taken rations subsequently sieved at Penn State particle separator. When evaluating the attention was focused on the possible factors influencing mixed ration. The values set chemical and microbiological analysis were compared with the recommend values. All plants were found significantly higher proportion of particles of feed on the first sieve, than the recommend 2-8 % and hence interference TMR cows. The proportion of the third fraction, which captures rapidly fermented particles was somewhat lower than recommended by %. All diet had significantly lower dry matter than the recommend value for winter. The analyzes of TMR were found to have high values of acidity of water leach (above 800 mg KOH/100 g) and low ph. These TMR significantly increase the risk of ruminal acidosis content. Key words: rumen, dairy cows, separator, structure, TMR

5 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Trávící soustava skotu Příjem krmiva, mělnění a význam slin pro trávení Bachor Bachorové bakterie Protozoa Bachorové houby Bachorová fermentace Fermentace sacharidů Trávení dusíkatých látek Metabolismus lipidů Syntéza vitamínů Výživa a krmení dojnic Požadavky dojnic na živiny a jejich zdroje Energetické požadavky dojnic Požadavky na dusíkaté látky Požadavky na minerální látky Požadavky na vitamíny Příjem sušiny Fázová výživa dojnic Krmení dojnic v období stání na sucho Krmení dojnic v období po porodu a první fázi laktace Krmení krav v druhé fázi laktace Krmení dojnic v závěrečné fázi laktace Směsná krmná dávka (TMR Total mixed ration) Penn State Separator Vliv zkrmování TMR na kvalitu mléka a obsah mléčných složek Vliv výživy na obsah a složení mléčného tuku Vliv výživy na obsah bílkovin v mléce Vliv výživy na ostatní složky mléka Močovina v mléce Příprava a technika krmení směsných krmných dávek Míchací krmné vozy Krmné vozy s horizontálním systémem míchání Krmné vozy s vertikálním systémem míchání Samojízdné míchací krmné vozy Příprava TMR CÍL PRÁCE A HYPOTÉZA MATERIÁL A METODIKA SHR Miroslav Suchánek Složení TMR Příprava TMR Farma Sruby Složení TMR Příprava TMR Farma Houdek Složení TMR... 48

6 4.3.2 Příprava TMR ALA Řepníky a.s Složení TMR Příprava TMR Počasí v době odběru vzorků Hodnocení TMR v podniku SHR Miroslav Suchánek Mikrobiologické hodnocení TMR Chemické složení a živinová hodnota TMR Hodnocení výluhů TMR Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv Hodnocení TMR v podniku Sruby Mikrobiologické hodnocení TMR Chemické složení a živinová hodnota TMR Hodnocení výluhů TMR Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv Hodnocení TMR v podniku Farma Houdek Mikrobiologické hodnocení TMR Chemické složení a živinová hodnota TMR Hodnocení výluhů TMR Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv Hodnocení TMR v podniku ALA Řepníky a. s Mikrobiologické hodnocení TMR Chemické složení a živinová hodnota TMR Hodnocení výluhů TMR Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ

7 1 ÚVOD Chov skotu v České republice má dlouholetou tradici, avšak technika a technologie chovu skotu se stále vyvíjí. Stejně tak je tomu v oblasti výživy skotu. Genetický potenciál zvířat k produkci mléka i masa nejvíce limituje právě faktor výživy a krmení. Je důležité zabývat se souvislostmi mezi výživou, produkcí a zdravím, protože jedině tak, je možné se pokusit zajistit dlouhověké, produkční stádo a ekonomickou prosperitu zemědělského podniku v dnešní složité době. Ve výživě dojnic jsou v současné době základem krmné dávky kvalitní objemná konzervovaná krmiva, doplněná účinnou produkční směsí a minerálními doplňky v odpovídajícím množství. Tato krmiva společně tvoří směsnou krmnou dávku TMR. Hlavní výhodou tohoto způsobu krmení je dokonalé zamíchání všech zařazených komponent s různým stupněm degradovatelnosti v bachoru do jedné homogenní směsi. Uměním je vybilancovat TMR tak, aby vyhovovala fyziologickým požadavkům dojnic na zachování zdraví a produkce. Chovatelé by se měli zajímat nejenom o živinovou kvalitu směsné krmné dávky, ale také o její strukturu. Skot jako přežvýkavec má na strukturu krmné dávky speciální požadavky. Musí mu být umožněno přežvykování, s čímž souvisí správná činnost bachoru a maximální využití krmné dávky bez negativních dopadů na zdraví zvířat, produkci a reprodukci. Strukturu TMR lze posoudit v provozních podmínkách pomocí Penn State separátoru krmiv. Jedná se o levnou a jednoduchou metodu, která se při správném použití může stát dobrým zdrojem informací o zařazených krmivech, kvalitě přípravy, kvalitě míchání a například o případném přebírání směsné krmné dávky dojnicemi. I tímto jednoduchým sledováním lze přispět k nápravě struktury krmné dávky, zefektivnění lidské práce a vyvarování se rizika výskytu metabolických chorob dojnic. 8

8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Trávící soustava skotu Funkcí trávící soustavy je kromě přijímání krmiva i rozklad a resorpce těchto látek do krve a mízy a vyloučení nestravitelných zbytků z těla ven. Činnost trávící soustavy je řízena nervově a hormonálně. Centrum hladu a sytosti, stejně jako centrum žízně je uloženo v oblasti hypotalamu. Buňky trávící soustavy produkují celou řadu gastrointestinálních hormonů, které se podílí na řízení činnosti jednotlivých oddílů trávící soustavy (BOUŠKA et al., 2006). U přežvýkavců, u nichž je trávící ústrojí nejlépe přizpůsobeno k využití objemné rostlinné potravy, se před vlastním žaludkem vytvořil předžaludek. Umožňuje v krátké době přijmout velké množství potravy, kterou mohou v době klidu přežvýkat. Předžaludek se dělí na tři komory, v pořadí bachor, čepec a kniha, které jsou vystlány bezžláznatou sliznicí (MARVAN et al., 1992). Předžaludek přežvýkavců je adaptován pro mikrobiální fermentaci přijaté potravy (REECE, 1998). Čepec řídí průchod řídkého obsahu bachoru do knihy a pumpuje potravu k česlu pro rejekci a následné přežvýkání. Kniha umožňuje pokračující fermentaci a resorpci (vstřebávání je podporováno velkým povrchem listů uvnitř knihy) a reguluje přemisťování potravy mezi čepcem a slezem (REECE, 1998). Především v knize dochází k resorpci hydrogenuhličitanu sodného a vody. Tak je zabráněno neutralizaci kyseliny chlorovodíkové produkované ve slezu a dochází k neutralizaci žaludeční šťávy (KUDRNA et al., 1998). Na předžaludek navazuje vlastní žaludek- slez (abomasum). Objem slezu u skotu je litrů. Stěna slezu má obdobnou skladbu jako v jednoduchém žaludku. Sliznice má žláznatý charakter, je hebká a lesklá. (MARVAN et al., 1992). Tráví se zde i mikrobi namnožení při fermentaci v předžaludku. Právě možnost trávení vlastních mikrobů je velkou výhodou přežvýkavých býložravců ve srovnání s nepřežvýkavými býložravci (REECE, 1998). Za 24 hodin vyprodukuje dojnice litrů žaludeční šťávy. Nejpozději za deset hodin po nakrmení přechází chymus po dávkách do dvanáctníku (JELÍNEK et al., 2003). Tenké střevo (intestinum tenue) navazuje na vrátník žaludku. Celková délka dosahuje u skotu m (MARVAN et al., 1992). Do dvanáctníku ústí žlučovod a vývod slinivky břišní. A z hlediska trávení a vstřebávání je to nejdůležitější úsek tenkého střeva (BOUŠKA et al., 2006). 9

9 Tenké střevo vykonává pohyby pro zajištění důkladného promíchání střevního obsahu s pankreatickou šťávou a žlučí a také kvůli dostatku času pro střevní trávení sacharidů, tuků a bílkovin pro maximální kontakt trávených živin se sliznicí tenkého střeva. Aktivitu tenkého střeva podporuje parasympatikus a tlumí sympatikus (REECE, 1998). Střevní šťáva je tekutina produkovaná enterocyty s ph 7-9. Za den se ji utvoří u skotu asi 150 l. Je tvořena hydrogenuhličitanem sodným, chloridy, enzymy a muciny. Mezi enzymy střevní šťávy patří enterokináza a dipeptidázy, lipáza a fosfolipázy a další (BOUŠKA et al., 2006). 2.2 Příjem krmiva, mělnění a význam slin pro trávení Při příjmu je krmivo žvýkáno a mělněno. Dle MUDŘÍKA et al. (2006) při příjmu sousta krmiva provede skot žvýkacích pohybů. Doba potřebná na žvýkání 1 kg sušiny krmiva je závislá na koncentraci živin v krmivu a také na tom, jak bylo krmivo upraveno. U objemných krmiv s vyšším obsahem vlákniny je doba žvýkání při příjmu delší. Při tomto žvýkání se přijímané krmivo rozmělňuje na částice velikosti od 1mm do velikosti 4-5 mm. Význam mělnění při příjmu krmiva tedy spočívá v mělnění částic přijímaného krmiva, zlepšení využití přijímaných živin pro bachorové mikroorganismy, míchání přijímaného krmiva se slinami a tvoření soust pro polykání (MUDŘÍK et al., 2006). V dutině ústní současně s mechanickým zpracováním potravy dochází i k jejímu proslinění (KUDRNA et al., 1998). Dospělý skot denně vylučuje až 150 litrů slin. Sliny mají alkalické ph 8,2. Obsahují bikarbonáty a fosfáty, které neutralizují a udržují v bachoru hodnotu ph na optimální střední hodnotě 6,2-6,5. Z hlediska trávení jsou sliny důležité pro zvlhčení sousta krmiva při jeho transportu z dutiny ústní a dodávání vody do tráveniny, zvyšují tak její obsah v bachoru a tím je usnadněn pohyb tráveniny v bachoru a čepci. Slinami se do bachoru dodávají pufry pro udržení optimálního prostředí pro mikroorganismy. Spolu s pufry se do bachoru dodávají některé živiny pro bachorové mikroorganismy- močovina, sodík, chlór, fosfor, hořčík. Sliny také působí preventivně proti nadýmání a mucin ve slinách působí proti pěnění (MUDŘÍK et al., 2006). Po příjmu krmiva, nejčastěji přibližné po 5-15 minutách, začíná perioda přežvykování, která je tvořena sledem cyklů v trvání necelé minuty. Tento cyklus začíná kontrakcí čepce, která o několik vteřin předchází hlavní primární kontrakci. Jedno sousto představuje u skotu g obsahu čepce nebo kraniálního vaku bachoru. Sousto je 10

10 nasáto do jícnu a vráceno do dutiny ústní. Přebytek sousta, který nemůže být přežvykován je ihned polknut. Zbytek sousta je v dutině ústní intenzivně přežvykován. Rychlost přežvykování u skotu je žvýkacích pohybů za minutu. Větší částice jsou rozmělňovány na částice menší než 1 mm. Při krmení krmné dávky postavené na objemných krmivech představuje přežvykování delší dobu, než při příjmu jadrného krmiva a uskutečňuje se ve větším počtu period. Množství rozžvýkané sušiny při přežvykování během dne je 2-3 větší než přijaté množství sušiny (MUDŘÍK et al., 2006). 2.3 Bachor Bachor (rumen) je největší částí předžaludku. U dospělého skotu připadá na bachor 80 % objemu celého předžaludku. Jeho objem dosahuje litrů. Bachor vyplňuje celou levou polovinu dutiny břišní. Vpředu přiléhá dorzálním okrajem k bránici a vzadu ke stropu břišní dutiny (MARVAN et al., 1992). Je rozdělen na několik vaků, dorzální a ventrální vak, dva slepé vaky-dorzokaudální a ventrokaudální a bachorovou předsíň (BOUŠKA et al., 2006). Teplota bachoru je dána teplotou hostitele, krmiva a intenzitou fermentace. Pohybuje se v intervalu ºC. Po požití většího množství vody bývá zjištěn pokles o 5-10 ºC. Optimální hodnota ph v bachoru u zdravých zvířat se pohybuje v rozmezí 6,2-6,8. Je ovlivňována krmivem, přítokem velkého množství slin, produkty fermentace a rychlostí jejich resorpce bachorovou stěnou. Pokud poklesne ph pod 5,7 dochází k acidózám a při zvýšení ph nad 7,3 dochází k alkalózám (BARTOŠ, 1987). Osmolarita v bachoru by se měla pohybovat v úrovni mosmol/kg. Oxidoredukční potenciál by měl být 350mV a obsah kyslíku by se měl pohybovat mezi 0,0-0,6 %. Optimální sušina bachoru je %. Dále také obsah těkavých mastných kyselin by se měl být v rozsahu mmol/l bachorové tekutiny. Fyziologický obsah netěkavé kyseliny mléčné, jako produktu kvašení jednoduchých cukrů, je 2-5 mmol/l. Obsah makroprvků, jako jsou vápník, draslík, sodík a hořčík by měl být v rozmezí 2,3-5,7 g/l tekutiny (ILLEK, 2012). V bachoru za den proběhne asi 2500 vlnitých stahů, které prochází stěnou bachoru, pilíři i záhyby oddělujícími jednotlivé vaky bachoru. Hlavní, primární stahy trvají asi 4 vteřiny a mají průměrný rytmus 1,5 stahu za minutu v průběhu příjmu krmiva a 1 stah v čase mimo příjem krmiva. Tyto stahy směřují kaudálně, k nim se přidružují stahy sekundární, které přichází ze dna ventrálního vaku a směřují v opačném směru k přední části bachoru. Tok tráveniny i tekutin jde směrem k vyprázdnění. Pokud se jedná o 11

11 téměř zcela bakteriálně destruované nelignifikované části krmiva, tak jsou odvedeny jako konečný produkt absorpcí nebo říháním. Pokud se jedná o nestrávené části diety, zejména lignifikované části, tak jsou odvedeny přes krátký kanál, bachor-kniha. V závislosti na průběhu bachorových cyklů se mění velikost ústí retikulo-omazálního otvoru, který je jinak poměrně malý. Velikost se prudce zvětšuje na konci bachorového stahu, kdy se stává elipsoidním otvorem o velikosti až 4 cm a 1 cm. V době tohoto otevření probíhá vyprazdňování obsahu bachoru. Dle MUDŘÍKA et al. (2006) se to opakuje přibližně 1600 za den. Retikulo-abomazálním otvorem prochází jen částice o velikosti 2-4mm. V knize se většinou nenachází částice větší než 1 mm. V dalších částech trávícího traktu už k další redukci částic nedochází (MUDŘÍK et al., 2006). Poměrně stabilní druhové složení mikroorganizmů předžaludku je jedním z nejkompletnějších mikrobiálních ekosystémů. Poměr jednotlivých druhů mikroorganizmů tvořených zejména bakteriemi (od 10 9 do /ml), prvoky (10 4 a 10 7 /ml) a houbami, je výrazně ovlivňován dietou. Hlavní a zcela nepostradatelnou složkou mikrobiální populace jsou bakterie, které určují nejvýznamnější metabolické vlastnosti bachorového obsahu Bachorové bakterie Podle hlavních substrátů, které jsou fermentovány, se jedná o bakterie celulolytické, hemicelulolytické, amylolytické a dextrinolytické, sacharolytické, bakterie utilizující vodík a další (KUDRNA et al., 1998). Celulolytické bakterie jsou z hlediska jejich postavení v bachoru nejvíce specializované. Jako zdroj energie využívají di- a trisacharidy, oligosacharidy, uvolňované v průběhu hydrolýzy celulosy a hemicelulosy. Pro svůj růst vyžadují celulolytické bakterie řadu B vitamínů, mastné kyseliny s rozvětveným řetězcem a amoniak. Na zajištění těchto živin jsou většinou závislé na jiných bachorových mikroorganismech. Amylolytické a dextrinolytické bakterie fermentují kromě škrobu také pentosany, rozpustné cukry a proteiny. Vzhledem k variabilitě obsahu škrobu v dietě i počty těchto bakterií v bachoru silně kolísají (BARTOŠ, 1987). Hlavním posláním sacharolytických bakterií je fermentace rozpustných cukrů (KUDRNA et al., 1998). Počty sacharolytických bakterií nekolísají tak výrazně, jako počty amylolytických organismů. Zdá se, že hlavním důvodem je skutečnost, že nejvýznamější sacharolytické druhy úspěšně soupeří s celulolytickými a amylolytickými organismy o di- a trisacharidy, uvolňované těmito druhy jejich extracelulárními enzymy. 12

12 Bakterie utilizující vodík, metanogenní bakterie mají schopnost syntetizovat veškeré uhlíkaté skelety své buňky z CO 2 a přitom získávat energii pro svůj růst a oxidací vodíku (BARTOŠ, 1987) Protozoa Nálevníci se vyskytují v bachorovém obsahu v podstatně nižším počtu než bakterie, a to od 10 4 do 10 7 jednom mililitru bachorové tekutiny. Jejich velikost těla je v porovnání s bakteriemi násobná (BOUŠKA et al., 2006). Jsou tedy lineárně větší, ale jejich celkový objem je srovnatelný s objemem biomasy bakterií. Přesto množství protozoální biomasy, přecházející biomasy do duodena je menší, než množství biomasy bakteriální. Je tomu tak v důsledku adheze prvoků na hrubé částice krmiva. Podobně jako u bakterií je počet nálevníků závislý na dietě a době po krmení. Nemohou syntetizovat řadu aminokyselin a ke svému růstu potřebují mnohé vitamíny a růstové látky. Protože nálevníci jsou náročnější na živiny, při dlouhodobém hladovění přežvýkavce (3 dny) většinou z bachoru mizí (BARTOŠ, 1987). Bylo objeveno přibližně 130 druhů prvoků a z nich je nejvíce zastoupeno 40 druhů. Nejfrekventovaněji je zastoupen druh Cilliata (BOUŠKA et al., 2006). Početní i druhové zastoupení nálevníků je závislé především na dietě. Nejvyšší počty byly zjištěny po krmení čerstvou pící a šrotem (BARTOŠ, 1987). V případě velkého množství nálevníků vyvstává riziko likvidování celulolytických bakterií nálevníky a tím pádem dochází i ke ztrátě energie. Riziku přílišnému namnožení nálevníků lze zabránit použitím aditiv (ILLEK, 2012). Vzrůstající hladina bílkovin krmiva může do určité míry rovněž zvýšit jejich počty. Jsou také citliví na snížení ph pod 5,5 a zvýšení osmotického tlaku na 0,9 MPa/l (BARTOŠ, 1987). Nálevníci disponují určitými proteolytickými enzymy, kterými štěpí jak bílkoviny získané z částeček krmiva, tak těla bakterií. Aminokyseliny, které nevyužijí pro svůj růst, uvolňují do prostředí. Prvoci se spolupodílejí na štěpení složitých cukrů, celulózy i škrobu (BOUŠKA et al., 2006). Hlavními produkty jejich fermentace jsou kyselina octová, máselná, mléčná, H 2 a CO 2 (BARTOŠ, 1987). V porovnání s bakteriemi je však jejich celulolytická aktivita zanedbatelná. Pro trávení skotu nejsou bachoroví nálevníci zcela nezbytní. Jejich význam spočívá hlavně v tom, že svým pohybem v bachorové tekutině pomáhají mechanickému trávení obsahu bachoru a jejich těla slouží jako důležitý zdroj bílkovin (BOUŠKA et al., 2006). 13

13 Avšak je známo, že přírůstky a stav defaunovaných zvířat jsou horší, ve srovnání s jedinci s faunovaným bachorem (BARTOŠ, 1987) Bachorové houby Houby obsažené v bachoru mají vysokou celulolytickou aktivitu a tudíž nenahraditelnou úlohu při mikrobiálním trávení vlákniny a při rozrušování rostlinných pletiv, což umožňuje lepší pronikání bakterií (KUDRNA et al., 1998). Hlavními produkty fermentace celulosy v monokultuře jsou kyselina mravenčí, octová, etanol, CO 2 a H 2. Jako producenti H 2 jsou bachorové houby těsně spjaty s účinností methanogenních bakterií (BARTOŠ, 1987). 2.4 Bachorová fermentace Fermentace sacharidů Při fermentaci v bachoru jsou štěpeny hlavně celulóza, hemicelulóza, škrob a pektin. Sacharidy jsou zdrojem energie jak pro přežvýkavce, tak pro bachorové mikroorganismy. Sacharidy obsažené v krmivech jsou uloženy jednak v buněčných stěnách jako hrubá vláknina, a jednak v buněčné protoplazmě (KUDRNA et al., 1998). Buněčná stěna je tvořena především celulózou, hemicelulózou a pektinem. Společně s nimi vzniká lignin, který je necukerné povahy a značně snižuje stravitelnost ostatních složek rostlinných pletiv (KOSTKAN, HLAVÁČOVÁ, 2010). Mezi sacharidy v buněčné protoplazmě patří zejména škrob a rozpustné sacharidy, převážně cukry (KUDRNA et al., 1998). Štěpení celulózy probíhá ve třech stupních. Prvním stupněm je štěpení celulózy depolymerázou na menší fragmenty. Druhým stupněm je štěpení těchto fragmentů celobiohydrolázou na celobiózu. A třetím stupněm je štěpení celobiózy celobiázou na glukózu a její zkvašování na těkavé mastné kyseliny (JELÍNEK et al., 2003). Během 24 hodin se v bachoru dojnice vytvoří 4-6 kg těkavých mastných kyselin ( u vysokoužitkových zvířat i více). Zejména kyselina octová %, kyselina propionová %, máselná 15 % a ve stopách také netěkavá kyselina mléčná (ILLEK, 2012). Štěpení celulózy se zastavuje, když ph klesne pod 6, což nastává například při zkrmování vysokých dávek koncentrátů (KUDRNA et al., 1998). Hydrolýza hemicelulózy probíhá pomocí bakteriálních hemiceluláz za vzniku disacharidu xylobiózy, který je intracelulárním enzymem xylosidázou rozštěpen na xylózu a ostatní pentózy (JELÍNEK et al., 2003). 14

14 Pektin se rozkládá pomocí pektin- metylesterázy, která štěpí jeho esterové vazby na kyselinu polygalakturonovou a metanol. Hydrolýzou alfa 1-4 glykosidické vazby polygalakturonové kyseliny katalyzuje polygalakturonidáza, za vzniku galakturonové kyseliny. V předžaludku se pektin tráví ze % pomocí bakterií a některých rodů nálevníků (JELÍNEK et al., 2003). Poměrně snadno a s rozdílnou rychlostí je tráven škrob, jenž je hlavní složkou jadrných krmiv (KUDRNA et al., 1998). Štěpí se pomocí mikrobiálních enzymů přes maltózu na glukózu. Vzhledem k velmi rychlé utilizaci glukózy v bachoru ji v bachorové tekutině nelze běžnými metodami stanovit. Konečným produktem trávení škrobu je kyselina octová, propionová, máselná, mravenčí, mléčná a jantarová (JELÍNEK et al., 2003). Část škrobových zrn se vyplavuje až do střev a dostává se bez využití do exkrementů zvířat (KUDRNA et al., 1998) Trávení dusíkatých látek Pro trávení a přeměnu dusíkatých látek v předžaludku je hlavním zdrojem krmivo obsahující bílkoviny, aminokyseliny, močovinu, dusičnany aj. Dalším zdrojem je endogenní močovina vznikající v játrech při detoxikaci amoniaku. Do předžaludku se dostává pomocí difundace přes jeho stěnu a částečně i slinami. Tento koloběh močoviny je nazýván jako hepatourinální. V závislosti na obsahu bílkovin v krmné dávce přechází do žaludku 25 až 90 % plazmatické močoviny, zbytek močoviny je vyloučen ledvinami do moči (JELÍNEK et al., 2003). Proteolýza bílkovin probíhá za pomoci bakteriálního a protozoálního rozkladu, ve kterém jsou bílkoviny hydrolýzou peptidických vazeb proteinového řetězce postupně štěpeny na peptidy a dále na aminokyseliny. Aminokyseliny, které nejsou přímo utilizovány pro mikrobiální proteosyntézu jsou deaminovány na amoniak. Jelikož rychlost deaminace je vyšší než rychlost proteolýzy, nedochází v bachoru k hromadění aminokyselin. Optimální ph pro průběh proteolýzy v bachoru je mezi 6 a 7 (BARTOŠ, 1987). Kromě ph závisí rychlost hydrolýzy bílkovin v bachoru především na jejich rozpustnosti (JELÍNEK et al., 2003). Dále také na sekundární a terciální struktuře bílkovin (BARTOŠ, 1987). S přibývajícím stářím rostlin hydrolyzovatelnost bílkovin klesá (JELÍNEK et al., 2003). Mladé rostliny obsahují menší procento stavebních a zásobních bílkovin a jejich hydrolýza je vyšší (BARTOŠ, 1987). Také rostliny z hnojených pozemků obsahují více dobře rozpustných bílkovin, a jejich protein je proto stravitelnější. Hydrolyzovatelnost bílkovin se zvyšuje i silážováním (JELÍNEK et al., 2003). 15

15 Důležitý je poměr mezi lehce hydrolyzovatelnými albuminy a globuliny a špatně rozpustnými prolaminy a gluteliny. Některé způsoby opracování krmiva mají naopak negativní vliv na rozpustnost bílkovin a tím i na stupeň jejich hydrolýzy v bachoru. Nejčastěji se jedná o působení tepla a tlaku (sušení, peletování, mletí,drcení). Rozpustnost bílkovin je dána především uspořádáním hydrofobních a hydrofilních aminokyselin. Působením tepla se rozvine terciální struktura a hydrofobní aminokyseliny vystupují na povrch a tím rozpustnost proteinu klesá (BARTOŠ, 1987). Mechanismus degradace proteinů bakteriemi a nálevníky se značně liší. Proteolytickou aktivitu vykazuje asi 40 % bachorových bakterií žijících v předžaludku (JELÍNEK et al., 2003). Většinu aktivity bakteriálních proteáz poskytují gram-negativní tyčinky. Bylo zjištěno, že se proteázy nacházejí na vnější straně bakteriální membrány a jsou lehce uvolnitelné. Proces proteolýzy probíhá proto vně bakteriálních buněk. Vzniklé peptidy a případně i aminokyseliny jsou pak transportovány do bakteriálních buněk, kde mohou být peptidy dále hydrolyzovány až na aminokyseliny (BARTOŠ, 1987). Protozoa jsou narozdíl od bakterií vybavena účinnými intracelulárními proteázami a proteolýza probíhá uvnitř jejich těl. Část aminokyselin, která nebyla vestavěna do protozoálního proteinu, je vylučována do okolního prostředí (JELÍNEK et al., 2003), pouze několik málo druhů bachorových mikroorganismů dokáže růst pouze na aminokyselinách, bez přítomnosti sacharidů jako zdroje energie (BARTOŠ, 1987). Katabolismus aminokyselin Aminokyseliny vzniklé při hydrolýze bílkovin nebo přijaté v krmivu jsou v předžaludku dále metabolizovány. Konečnými produkty jejich štěpení jsou amoniak, CO 2 a těkavé mastné kyseliny (JELÍNEK et al., 2003). K nejvýznamnějším mechanismům anaerobní degradace aminokyselin patří dekarboxylace a deaminace. Při dekarboxylaci je aminokyselina štěpena na amin a CO 2. Tento mechanismus degradace nemá z hlediska bachorové fermentace praktický význam a může se uplatnit pouze u podmínek extrémních hodnot ph, spojených buď s acidózou nebo s alkalózou a hnilobnými procesy. Deaminace aminokyselin za normálních podmínek patří mezi nejvýznamnější metabolické cesty degradace aminokyselin v bachoru (BARTOŠ, 1987). Nejobvyklejší formou je deaminace spojená s tvorbou alfaketokyselin. Následnou dekarboxylací alfa-ketokyseliny na těkavou mastnou kyselinu získávají bakterie 1 molekulu adenosintrifosfátu (ATP). Tato dekarboxylace probíhá podobně jako dekarboxylace pyruvátu na acetát přes acylfosfát, za uvolnění CO 2 a H 2. 16

16 Degradací jednoho molu aminokyselin získávají bakterie asi 1,5 molu ATP (1 ATP při dekarboxylaci alfa-ketokyselin,0,3 ATP z tvorby propionátu a 0,2 ATP z tvorby metanu) (JELÍNEK et al., 2003). Deaminací vznikají také těkavé mastné kyseliny s rozvětveným řetězcem (BARTOŠ, 1987). Ty slouží jako růstové faktory pro mikroorganismy (JELÍNEK et al., 2003). Hydrolýza nukleových kyselin Nukleové kyseliny tvoří jen menší část dusíku v krmivu (10-25 %). V předžaludku jsou tráveny jednak deoxyribonukleázami a ribonukleázami, tj. fosfomonoesterázami a fosfodiesterázami (BARTOŠ, 1987). Nukleové kyseliny jsou hydrolyzovány přes oligonukleotidy, mononukleotidy na nukleosidy a volné báze. Během čtyř hodin jsou v bachoru pouze volné báze, které jsou využívány pro syntézu bakteriálních a protozoálních nukleových kyselin nebo jsou postupně deaminovány. Degradaci nepodléhá uracil, hypoxantin, xantin a thymin. Pokud nejsou tyto báze využity pro mikrobiální biosyntézu nukleových kyselin, jsou stěnou předžaludku resorbovány (JELÍNEK et al., 2003). Protozoa rozkládají nukleové kyseliny pomaleji než bakterie. Pro syntézu nukleových kyselin využívají jak dostupných bází bachorové tekutiny, tak i bází z pohlcovaných bakterií (BARTOŠ, 1987). Katabolismus dusičnanů Dusičnany jsou v rostlinách zastoupeny nerovnoměrně, hlavně v kořenech. Některé rostliny jich mohou obsahovat % (JELÍNEK et al., 2003). V předžaludku jsou redukovány bakteriemi přes dusitany až na amoniak. Díky tomu jsou přežvýkavci odolnější vůči intoxikaci dusičnany a dusitany než ostatní savci (BARTOŠ, 1987). Bakterie jsou schopné za dvě až tři hodiny zredukovat až 65 mmol NO 3.l -1 bachorové tekutiny. Přesto se část dusičnanů může v předžaludku vstřebat a zatížit detoxikační aparát (JELÍNEK et al., 2003). Pokud tedy koncentrace dusičnanů přestoupí hranici 65 mmol NO 3.l -1, začnou se v bachoru hromadit dusitany, které způsobují intoxikaci zvířete. Hlavním projevem intoxikace je methemoglobinémie, vyvolaná postupnou pasáží dusitanů z bachoru do krve a jejich reakcí s hemoglobinem. V důsledku toho se výrazně snižuje kapacita přenosu kyslíku krví do tkání a zvíře nakonec uhyne na nedostatek kyslíku (BARTOŠ, 1987). Obzvlášť nebezpečné jsou dusičnany a dusitany obsažené ve 17

17 vodě, které z větší části unikají redukci v předžaludku a přecházejí do tenkého střeva, kde dochází k jejich resorpci (JELÍNEK et al., 2003). Hydrolýza močoviny Do bachoru močovina přichází jak s krmivem, tak i přostřednictvím hepatoruminálního cyklu a je zde rychle hydrolyzována bakteriální ureázou (BARTOŠ, 1987). Ureázou je hydrolyzována na amoniak a CO 2. Část amoniaku je využívána bakteriemi k aminaci ketokyselin a takto vzniklé aminokyseliny poslouží k syntéze bakteriální bílkoviny. Ureolytickou aktivitu vykazují především fakultativní bakterie přichycené na stěně bachoru. Jejich činností se uvolní asi čtyřikrát více amoniaku než jsou bakterie schopny využít k syntéze aminokyselin. Nadbytečný amoniak se z části v předžaludku a z větší části v ostatních úsecích trávícího traktu vstřebává do krve a jako látka škodlivá je v játrech detoxikován na močovinu (JELÍNEK et al., 2003). Syntéza mikrobiálního proteinu Obsah celkového proteinu v mikroorganismech předžaludku je vyšší u vícebuněčných mikroorganismů a nejčastěji se pohybuje okolo 50 % v sušině. Z toho je % tvořeno nukleovými kyselinami. Mikrobiální protein je dobré kvality a produkce esenciálních aminokyselin, z hlediska organismu přežvýkavce, je ve většině případů dostatečná. Bílkoviny prvoků ve srovnání s bakteriálními mají vyšší stravitelnost, ale biologická hodnota je stejná. Nižší stravitelnost bakterií spočívá v jejich menší velikosti a tudíž relativně vyššího zastoupení buněčné stěny v bakteriální sušině ve srovnání s prvoky. Buněčná stěna bakterií je tvořena převážně peptidoglykany a mukoproteidy. Především peptidoglykany jsou odolné proti působení pepsinu a trypsinu a proto se stravitelnost bakteriálních stěn pohybuje od 0 do 18 % (BARTOŠ, 1987). Syntézu mikrobiální bílkoviny lze zvýšit přiměřeným přísunem lehce stravitelných cukrů, které jsou zdrojem uhlíkového řetězce a síry k tvorbě sirných aminokyselin (JELÍNEK et al., 2003). Při dietě s vyšším obsahem lehce rozpustných bílkovin (např. močoviny), zaznamenáváme v bachorové tekutině výrazné zvýšení koncentrace amoniaku. Udává se, že optimální koncentrace amoniaku pro bachorové bakterie se pohybuje v mezích 3-12 mmol NO 3.l -1 (BARTOŠ, 1987). Využívání schopnosti bakterií syntetizovat bílkoviny ze čpavku má své meze. Stoupne-li koncentrace amoniaku v obsahu předžaludku na 60 mmol.l -1 zvýší se ph předžaludku nad 8, koncentrace amoniaku v plazmě překročí hodnotu 1,2 mmol l -1 a zvířeti hrozí akutní intoxikace amoniakem (JELÍNEK et al., 2003). 18

18 Syntéza bakteriální bílkoviny ze čpavku má velký význam zejména při zkrmování močoviny a ostatních N- látek nebílkovinných, případně biologicky neplnohodnotných bílkovin. Zkrmování plnohodnotných bílkovin přežvýkavcům není účelné, protože při jejich přeměně v předžaludku na bakteriální bílkovinu dochází k % ztrátám dusíku ve formě nukleových kyselin bakterií, které organismus přežvýkavce nevyužívá. Proto se hledají způsoby, jak bakteriální degradaci bílkovin v předžaludku omezit. Patří k nim zejména termické, hydrotermické a chemické ošetření bílkovin krmné dávky (JELÍNEK et al., 2003) Metabolismus lipidů Lipidy, přicházejicí do bachoru s potravou, jsou činností bachorových mikroorganismů hydrolyzovány a uvolňované mastné kyseliny redukovány na nasycené a monoenové mastné kyseliny (BARTOŠ, 1987). Dojnice může přijmout za den 0,5-1 kg lipidů. Malá část lipidů přichází do bachoru se slinami (JELÍNEK et al., 2003). Glycerol i galaktosa uvolněné hydrolýzou rostlinných mono- a di- galaktoglyceridů, triacylglycerolů a fosfolipidů, jsou rychle fermentovány a tvoří většinu lipidů bachorové tekutiny neesterifikované mastné kyseliny a lipidy mikroorganismů (BARTOŠ, 1987). Nenasycené mastné kyseliny jsou částečně nebo úplně hydrogenovány. Neesterifikované mastné kyseliny s dlouhým řetězcem se v předžaludku neresorbují ani nepřeměňují. Jejich menší část je inkorporována do mikrobiálních buněk a zbytek se pevně spojuje s částečkami krmiva a ve formě tohoto nerozpustného komplexu přechází do slezu a tenkého střeva (JELÍNEK et al., 2003). Hlavní podíl na hydrolýze lipidů v předžaludku mají anaerobní lipolytické bakterie. Menší úlohu při hydrolýze rostlinných lipidů hrají protozoa a také lipázy uvolněné z rostlinných tkání (BARTOŠ, 1987). Vedle hydrolýzy lipidů dochází v bachoru i k syntéze mikrobiálních lipidů (JELÍNEK et al., 2003) Syntéza vitamínů Přežvýkavci dokážou pomocí bachorové mikroflóry syntetizovat řadu vitaminů rozpustných ve vodě. Část vitamínů syntetizovaných bachorovou mikroflórou využívají ty bakterie, které tuto schopnost nemají. Z vitamínů rozpustných v tucích syntetizují bakterie vitamín K v množství, které stačí pokrýt potřebu hostitele v tomto vitamínu (JELÍNEK et al., 2003). 19

19 2.5 Výživa a krmení dojnic Hlavními zásadami správné výživy dojnic je zkrmování vyrovnané krmné dávky, obsahující požadované množství energie, dusíkatých látek, strukturální vlákniny, minerálních látek a vitamínů. Mělo by se proto vycházet ze specifických požadavků dojnic v jednotlivých obdobích laktace a ze specifičnosti jejich trávících procesů. Dále by měla být používána krmiva v dostatečném množství a odpovídající kvalitě a struktuře. I technika krmení by měla být přizpůsobena fyziologickým požadavkům dojnic (KUDRNA et al., 1998). Výživa je nejvýznamnějším faktorem vnějšího prostředí, který podmiňuje produkci mléka, plodnost, zdravotní stav a umožňuje realizovat genetický potenciál dojnice i celého stáda. Pokud v průběhu celého mezidobí nesplňuje výživa požadavky krav, tak tomu odpovídá i zdravotní situace, produkce, reprodukce a ekonomika chovu (ILLEK, 2009). K sestavení krmné dávky je nutné znát potřebu živin a energie u zvířat a jejich obsah v krmivech. Krmnou dávkou rozumíme celkové množství krmiv, které zvířeti denně podáváme k úhradě záchovné a produkční potřeby živin a k nasycení zvířete (ZEMAN et al., 2006). Záchovná potřeba je množství živin, které je potřebné k zachování života zvířete a ne k produkci (např. termoregulace, dýchání, činnost orgánů, krevní oběh). Produkční potřeba živin představuje potřebu živin na konkrétní produkci zvířete (KUDRNA et al., 1998) Požadavky dojnic na živiny a jejich zdroje Živiny jsou biologické sloučeniny nezbytné pro zajištění veškerých životních procesů zvířete. Nejde však vždy pouze o látky pro organismus nezbytné (ZEMAN et al., 2006). Živiny jsou látky organického i anorganického původu, které jsou po přijetí a strávení v organismu zvířete metabolizovány. Organické látky mají schopnost zabudovat se do nově tvořených tkání vlastního těla, případně produktů a uvolňovat při jejich štěpení energii. Hlavními energetickými živinami jsou sacharidy, tuky a dusíkaté látky. Anorganické látky jsou také zabudovávány do tkání těla a produktů, ale neuvolňují při svém štěpení energii (KUDRNA et al., 1998). Pro sestavení krmných dávek je nutné znát potřebu živin a energie u zvířat a jejich obsah v krmivech. Norma potřeby živin udává průměrnou denní potřebu živin a energie s ohledem na druh, plemeno, pohlaví, věk, hmotnost a užitkovost hospodářského zvířete (ZEMAN et al., 2006). Prostá znalost obsahu živin v krmivech není dostačující, protože 20

20 živiny v rozličných krmivech jsou nestejně tráveny a využívány (KUDRNA et al., 1998). Nevyvážené krmné dávky z hlediska obsahu energie a dusíkatých látek mohou zanechat trvalejší odezvu ve zdravotním stavu a reprodukci dojnic. Poměrně rychle se tato disbalance projeví v obsahu složek mléka a jeho kvalitě (ČERMÁK, 2000). Krmná dávka obvykle přijímaná dojnicí se tedy skládá z objemného krmiva a krmiva jadrného. Pokud by byla dojnice krmena pouze objemným krmivem, nedostala by do těla dostatek energie, proteinů ani minerálních látek, které jsou nepostradatelné pro vysokou užitkovost (MUDŘÍK et al., 2006) Energetické požadavky dojnic Nedostatek energie je nejdůležitějším limitujícím faktorem vysoké užitkovosti dojnic. Jednoduchým ukazatelem skutečného příjmu energie je živá hmotnost dojnic, která se při nedostatečném zásobení snižuje (KUDRNA et al., 1998). Potřeba energie přežvýkavců je ze % zajištěna těkavými mastnými kyselinami, které jsou produkty bakteriální fermentace. Dalších 20 % je získáno především odbouráváním mikrobiální hmoty vytvořené v bachoru. Celkově tedy dojnice kryje potřebu energie z téměř 90 % z činnosti mikroorganismů. Pouze % energie pochází přímo ze živin krmiva, které unikly fermentaci v předžaludku a jsou využity přímo v tenkém střevě. Současné systémy hodnocení energie vycházejí ze skutečnosti, že nejefektivněji se energie využívá pro záchovu, o něco hůře nebo stejně efektivně pro tvorbu mléka a s nejmenší účinností se ukládá v přírůstku. V České republice se potřeba energie pro dojnice vyjadřuje v jednotkách netto energie laktace (NEL) a pro výkrm skotu v jednotkách netto energie přírůstku (NEV) (BOUŠKA et al., 2006). Výpočet netto energie krmiva je prováděn vynásobením obsahu metabolizovatelné energie (ME) koeficientem utilizace metabolizovatelné energie pro laktaci nebo pro výkrm, metabolizovatelností energie (koncentrací energie) a úrovní výživy (KUDRNA et al., 1998). Energie je uvolňována z různých zdrojů krmiv různou rychlostí. Rozpustné cukry jsou z krmiv využívány velmi rychle, škrob je štěpen pomaleji a energie z celulózy je uvolňována nejpomaleji. Při sestavování krmné dávky je nutné k těmto rychlostem uvolňování přihlédnout a dosadit do krmné dávky podobně rozpustné dusíkaté látky tak, aby spolu s energetickými zdroji byly k dispozici současně a mikrobiální činnost v bachoru mohla plně probíhat. 21

21 Zvýšit koncentraci energie v krmné dávce u vysokoužitkových dojnic, která je potřebná v první fázi laktace, je možné dosáhnout zařazením tuků a olejů (2-3 vyšší koncentrace NEL než u sacharidů a bílkovin (BOUŠKA et al., 2006) Vláknina je ve výživě dojnic jednou z velmi důležitých složek. Část vlákniny je v bachoru degradována a využita jako zdroj energie, druhá část stimuluje přežvykování dojnic (KOSTKAN, HLAVÁČOVÁ, 2010). Obsah hrubé vlákniny značně kolísá podle vegetační fáze pícnin v době jejich sklizně. Termín hrubá vláknina je uznávaný název pro vlákninu, ale pro hodnocení celkové vlákniny jde o termín zcela neadekvátní, poněvadž nezahrnuje hemicelulózu a část ligninu. Dokonalejší postup analýzy vlákniny krmiv byl vynalezen Van Soestem (1982). Pomocí kyselého detergentu solubilizoval nevlákninové frakce a zbytek, celulózu a lignin, nazval ADF (acid detergent fiber). Neutrálním detergentem získal ve zbytku nejen celulózu a lignin, ale hemicelulózu. Zbytek nazval NDF (neutral detergent fiber) (ŠKARDA, ŠKARDOVÁ, 2000). NDF představuje celou buněčnou stěnu- celulóza, hemicelulóza, lignin, protein vázaný podle Maillarda, silice, taniny. V NDF je zahrnuta celulóza, hemicelulóza, lignin, Maillard- protein, silice a taniny. Rozdíl mezi NDF a ADF je udáván obsahem hemicelulózy. NDF i ADF při stárnutí porostu zvyšují svůj celkový podíl a zhoršuje se jejich stravitelnost (KOSTKAN, HLAVÁČOVÁ, 2010). Podle obsahu NDF lze odhadnout příjem krmiva. Je-li obsah NDF v dávce v první třetině laktace asi % a obsah ADF asi %, je příjem krmiva a mléčná užitkovost nejvyšší (BOUŠKA et al., 2006). Minimálně % NDF by mělo pocházet z objemných krmiv. Kapacita příjmu NDF u dospělé krávy představuje 0,9-1,2 % (DREVJANY et. al., 2004). Důležitá je stravitelnost NDF, která má značný vliv na příjem sušiny krmné dávky. Čím vyšší je stravitelnost NDF, tím vyšší je příjem sušiny a následně i mléčná užitkovost (BOUŠKA et al., 2006) Požadavky na dusíkaté látky Současné systémy hodnocení dusíkatých látek vychází ze stejných principů. Odděleně se hodnotí přicházející dusíkaté látky (NL) pro bachorové mikroorganismy a pro organismus hostitelského zvířete. Druhým principem je uvádění hodnoty degradovatelnosti dusíkatých látek krmiva jako nejdůležitější kritérium. V České republice je hodnocení dusíkatých látek prováděno systémem PDI, který byl převzat z francouzského systému PDI- Protéines digestibles dans l intestin (Protein skutečně stravitelný v tenkém střevě). Systém PDI je založen na porovnání potřeby živin pro daný druh zvířete a užit- 22

22 kovost s přísunem živin. Tento systém posuzuje požadavky organismu na zásobení proteinem podle jeho množství skutečně vstupujícího do tenkého střeva. Je tedy zohledňována mikrobiální fermentace v bachoru, degradace dusíkatých látek krmiva a rozdílné využití dusíkatých látek vstupujících do tenkého střeva. Tím je respektován rozdílný původ celkového proteinu vstupujícího do tenkého střeva. Větší část tvoří mikrobiální protein, menší část nedegradovatelný protein krmiva a zbytek je tvořen proteinem endogenního původu (KUDRNA et al., 1998, MUDŘÍK et al., 2006). Vzájemný poměr proteinu z obou exogenních zdrojů je ovlivňován degradovatelností dusíkatých látek krmiva. Degradovatelné dusíkaté látky jsou zdrojem dusíku pro bachorovou mikroflóru. Podle stupně degradovatelnosti v bachoru tedy dělíme dusíkaté látky do tří skupin. První skupinou jsou dusíkaté látky s nízkou degradovatelností- v průměru 60 % (45-70 %). Do této skupiny patří krmiva jako například seno, sláma, sojový extrahovaný šrot a zrno kukuřice. Dále dusíkaté látky se střední degradovatelností- v průměru 75 % (70-80 %). Do této skupiny je zahrnuta většina zelené píce a siláží, oves a ječmen. Poslední skupinu tvoří dusíkaté látky s vysokou degradovatelností-v průměru 85 % (80-95 %), které jsou obsaženy především v cukrovce, pšenici, hrachu a bobu (MUDŘÍK et al., 2006). Nedegradovatelné dusíkaté látky, které nejsou odbourávány mikrobiální činností v bachoru a přecházejí dále do slezu, respektive do tenkého střeva, jsou pro zvíře přímým zdrojem aminokyselin. Tyto dusíkaté látky různých krmiv jsou tráveny rozdílně a tak se střevní degradovatelnost těchto dusíkatých látek pohybuje (podle druhu krmiva) v rozsahu % (HOMOLKA et al., 1996). Každé krmivo má dvě hodnoty PDI, a to PDIN a PDIE. Při výpočtu krmné dávky se hodnoty PDIN a PDIE počítají zvlášť. Nižší hodnota vyjadřuje skutečnou výživnou hodnotu krmiva PDI. Z porovnání těchto hodnot se zjišťuje vyrovnanost krmné dávky. Vyšší hodnota PDIN vyžaduje snížení příjmu snadno degradovatelných krmiv v krmné dávce. Je- li naopak vyšší hodnota PDIE, je nutné zařadit do krmné dávky lehce degradovatelné krmivo (KUDRNA et al., 1998, MUDŘÍK et al., 2006). Zkrmování několika zdrojů různě degradovatelných dusíkatých látek rozšiřuje dobu pro jejich degradaci, takže stálá dostupnost dusíku z degradovatelných dusíkatých látek, doplněna různě pohotovými energetickými zdroji zaručuje rozvoj bachorových mikroorganismů. Podle současných poznatků způsobují krmné dávky, obsahující více než 200 g dusíkatých látek na 1 kg sušiny krmné dávky snížení plodnosti. Z tohoto důvodu se doporučuje i pro dojnice s užitkovostí nad 50 kg mléka, aby neměly více než 190 g dusíkatých látek v 1 kg sušiny krmné dávky. Dojnice krmené nadbytkem bílkovin vykazu- 23

23 jí zvýšenou hladinu močoviny v krvi a snížené ph v děloze, což může mít za následek horší zabřezávání (BOUŠKA et al., 2006). Normování aminokyselin, které jsou ve výživě dojnic uznávány jako limitující, tedy především lyzinu a methioninu je v poslední době velmi intenzivně zkoumáno (BOUŠKA et al., 2006). Lyzin a methionin patří k aminokyselinám, které v krmivu nejvíce limitují syntézu mléčných bílkovin. Dříve se předpokládalo, že obsah aminokyselin je ve střevním chymu konstantní a dostačující pro syntézu mléka. Avšak bylo zjištěno, že u vysokoužitkových dojnic je obsah aminokyselin variabilní (KUDRNA et al., 1998, MUDŘÍK et al., 2006). V roce 1993 byly ve Francii vydány tabulky (Tables provisoires INRA, 1993) zohledňující množství lyzinu a methioninu v krmné dávce pro dojnice (systém LyzDI- MetDI). Tento systém rozvíjí systém PDI v normování potřeb pro vysokoužitkové dojnice. Aminokyseliny jsou v tomto systému udávány v procentech PDIE. Na základě experimentů byly stanoveny potřeby dojnic na 7 % PDIE pro LyzDi a 2,2 % PDIE pro MetDI. Minimální hodnoty byly stanoveny na 6,7 % PDIE pro lyzin a 2 % PDIE pro methionin. U objemných krmiv se obsah MetDI pohybuje mezi 1,5-2 % PDIE a 6,5-8 % PDIE pro LyzDI. U koncentrovaných krmiv to je 0,5-2,5 % PDIE pro MetDI 3-8,2 % PDIE pro LyzDI. Z rozsahu těchto hodnot vyplývá, že v krmné dávce vysokoužitkových dojnic je většinou deficitní methionin, který se proto musí dodávat v syntetické, chráněné formě (MUDŘÍK et al., 2006) Požadavky na minerální látky Minerální látky jsou nepostradatelné pro růst, vývin, udržení fyziologické rovnováhy a dobrého zdravotního stavu zvířat. Deficit minerálních látek se nemusí projevit zřetelnými klinickými příznaky onemocnění, ale častěji probíhá příznaků subklinických (KUDRNA et al., 1998). Aby zvířata mohla rozvíjet svůj genofond je nutné pro ně zajistit nejenom dostatečné množství minerálních látek, ale také jejich požadovaný poměr. Existují značné rozdíly v biologické dostupnosti minerálních prvků, dodávaných jednak z různých zdrojů ve formě odlišných chemických kombinací a jednak ve formě organických a anorganických sloučenin. Absorbce mikroelementů v podobě anorganických solí je nízká, u jednotlivých prvků 1-10 %. Vyšší úroveň absorbce je u organických sloučenin, kde jsou mikroelementy vázány v podobě chelátů (BOUŠKA et al., 2006). Druhy pícnin i jednotlivé části pícnin se liší v obsahu minerálních látek. Zvláště rozdílná je koncentrace a 24

24 poměr minerálních látek ve vegetativních a generativních částech krmných plodin. Obsah minerálních látek v půdě, půdní reakce, klimatické podmínky, způsoby a intenzita hnojení a celková intenzita rostlinné výroby ovlivňují významně koncentraci a poměry minerálních látek v krmných plodinách (KUDRNA et al., 1998). Dle BOUŠKY et al. (2006) je u dojnic nejčastější karence mědi, manganu a zinku. Zejména krmné dávky, postavené na kukuřičné siláži mají značný deficit mikroelementů (BOUŠKA et al., 2006). Nejefektivnější aplikace minerálních látek do krmných dávek je formou premixů do produkčních a jadrných směsí. Používanou formou aplikace minerálních látek jsou i lizy (KUDRNA et al., 1998) Požadavky na vitamíny Potřebu vitamínů rozpustných ve vodě jsou dojnice schopny uspokojit pomocí bachorové fermentace. Výjimkou mohou být vysokoužitkové dojnice (BOUŠKA et al., 2006). Vitamíny rozpustné v tucích musí být dodávány v krmivu. Vzhledem k obtížnosti stanovení přesné potřeby vitamínů by měly být hodnoty prezentované jako potřeba vitamínů pouze orientační (KUDRNA et al., 1998). BOUŠKA et al. (2006) uvádějí, že v každém kilogramu sušiny denní krmné dávky je třeba dojnicím dodávat 4000 m.j. vitamínu A, 1000 m.j. vitamínu D a 1500 m.j. vitamínu E. Dále uvádějí, že pokud je dojnicím stojícím na sucho podáváno denně 1000 m.j. vitamínu E po dobu 3-4 týdnů před porodem, tak dochází k poklesu výskytu zadržených lůžek a snížení výskytu nových infekcí mastitidy (BOUŠKA et al., 2006). 2.6 Příjem sušiny Příjem sušiny krmné dávky je jakýmsi odrazem úspěšnosti chovu a zdravotního stavu dojnic (DREVJANY et al., 2004). Příjem krmiva je řízen centrální nervovou soustavou (CNS) a hormonální regulací. Klíčové místo v regulaci příjmu krmiva má hypotalamus s mediálně umístěným centrem nasycenosti a laterálně umístěným centrem hladu. Receptory umístěné v trávícím traktu, glukostatické, lipostatické a termostatické mechanismy předávají informace o naplnění trávícího traktu, koncentraci metabolitů v krvi a dalších faktorech CNS (KUDRNA et al., 1998, MUDŘÍK et al., 2006). Příjem sušiny je ovlivňován řadou faktorů, k nejvýznamnějším patří-ze strany zvířete: tělesná hmotnost, rámec, mléčná užitkovost, pořadí a fáze laktace a ze strany krmiva: druh objemného a jadrného krmiva, kvalita a stravitelnost, dávka koncentrátu, koncentrace energie, obsah a charakter vlákniny, struktura, obsah sušiny, chutnost apod. (BOUŠKA et al., 2006, MUDŘÍK et al., 2006). S krmením kvalitního objemného krmi- 25

25 va s vysokou stravitelností stoupá příjem, ale i množství využitelné energie. Naproti tomu zkrmováním pozdě sekaných pícnin s vysokým obsahem vlákniny, a tedy nižší stravitelností se zhoršuje využití krmné dávky (BOUŠKA et al., 2006). Pokud tedy má krmná dávka vysokou stravitelnost a dostatečnou koncentraci energie, je příjem regulován především metabolickými faktory. Naopak při nízké stravitelnosti a koncentraci energie v krmné dávce se snižuje pasáž krmiva trávícím traktem, příjem krmiva závisí na kapacitě trávícího traktu spolu s plnivostí krmiv a při regulaci příjmu krmiva se uplatňují fyzikální faktory. Pro celkový příjem krmiv, ekonomiku chovu a prevenci zdravotních problémů je důležitá snaha o dosažení vysokého příjmu kvalitních objemných krmiv zvířaty. Velikost krávy při normálním výživném stavu vyjádřena její hmotností je kritickým faktorem prostornosti a objemu trávícího traktu a schopnosti jeho naplnění. Denní příjem sušiny se pohybuje mezi 1,7 %-4,3 % hmotnosti zvířete. Na každých 100 kg živé hmotnosti se u krav v 2. a další laktaci zvyšuje příjem sušiny o 0,8 kg. U prvotelek je to až 1,2 kg. S růstem živé hmotnosti stoupá absolutní příjem sušiny, ale relativní příjem klesá o 0,1-0,4 kg na 100 kg živé hmotnosti podle užitkovosti zvířete. U prvotelek dochází při stejné produkci mléka v porovnání s dojnicemi na dalších laktacích k nižšímu příjmu sušiny o %. Fáze laktace a užitkovost také významně ovlivňují příjem krmiva (MUDŘÍK et al., 2006). Dle BOUŠKY et al. (2006) přijímají hubenější dojnice v první fázi laktace až o 25 % sušiny více než krávy přetučnělé a prvotelky při stejné hmotnosti spotřebují asi o 1kg sušiny objemných krmiv méně než starší dojnice (BOUŠKA et al., 2006). Pokud se zvýší mléčná užitkovost o 1kg znamená to i zvýšení příjmu sušiny o 0,2-0,28 kg. Hlavním problémem v první fázi laktace je nesoulad mezi produkcí mléka, která je nejvyšší v týdnu, a maximálním příjmem krmiva, kterého dojnice dosáhne až v týdnu (MUDŘÍK et al., 2006). V prvních 30ti dnech laktace při produkci mléka nad 25 kg je spotřeba sušiny výrazně menší než 3 % tělesné hmotnosti (BOUŠKA et al., 2006). Odpovídající obsah sušiny má zcela zásadní význam především v silážích a směsných krmných dávkách. Zvýšení obsahu sušiny při zavadání travní siláže o 1 % znamená zvýšení příjmu o 0,1-0,12 kg. Vyšší obsah sušiny kukuřičné siláže o 1 % zvyšuje její příjem o 0,2-0,6 kg (BOUŠKA et al., 2006). Dle KUDRNY et al. (1998) je nejvyšší příjem sušiny je dosahován u krmných dávek tvořených ze % sušinou kvalitního objemného krmiva, zbytek je tvořen sušinou jadrných krmiv. S rostoucí dávkou jadrných krmiv celkový příjem sušiny stoupá, ale příjem objemných krmiv klesá v důsledku jejich vytěsňování. Vyšší dávky jadrných krmiv způsobují depresi trávení vlákniny a 26

26 zdravotní poruchy. Důležitá je také struktura krmiv, neboť zmenšení velikostí částic krmiva sice zvyšuje příjem, ale v krmné dávce je nutné zachovat dostatečný podíl krmiv s hrubou strukturou (seno 3-5 cm, kukuřičná siláž 0,5-1 cm) náročnějších na přežvykování. Dojnice je tak schopna produkovat dostatek slin s pufrujícími látkami zajišťujícími vhodné ph bachorového prostředí a poměr produktů bachorové fermentace (KUDRNA et al., 1998). 2.7 Fázová výživa dojnic Fázový způsob výživy dojnic je snahou o přizpůsobení úrovně krmení fyziologickému stavu dojnic vzhledem k reprodukčnímu cyklu (ČERMÁK, 2000). Dvě základní období jsou období laktace a období stání na sucho. Období laktace začíná porodem a končí zaprahnutím dojnice. Normovaná laktace trvá obvykle 305 dní. Toto období může být rozděleno na období po porodu, rozdojování a vlastní laktace. Denní produkce mléka po porodu rychle narůstá, vrcholu dosahuje mezi 4. a 8. týdnem, potom nějakou dobu stagnuje a později pozvolna klesá. Výraznější pokles produkce mléka nastává v sedmém měsíci laktace. Po období laktace následuje období stání na sucho, což je doba od ukončení laktace do porodu trvající 8-10 týdnů (ZEMAN et al., 2006). V jednotlivých fázích se liší poměr mezi objemnou a jadrnou složkou krmných dávek (ČERMÁK, 2000) Krmení dojnic v období stání na sucho Úroveň výživy krav v době stání na sucho je nutné přizpůsobit individuálním požadavkům zvířat a jejich kondici. Důležité je především zabezpečit, aby nedocházelo k překrmování krav a zamezit tak jejich tučnění a s ním souvisejícími problémy v poporodním období (ZEMAN et al., 2006). Kondice krav na konci laktace by neměla přesáhnout 2,75-3,25 u holštýnského plemene a 2,5-3,75 u českého strakatého plemene (BOUŠKA et al., 2006). Březí děloha přirůstá v 8. měsíci 0,52-0,56 kg a v 9. měsíci 0,73-0,76 kg denně společně se zvětšováním dělohy se vytvářejí menší tělesné rezervy, ze kterých bude dojnice čerpat v prvních dnech po porodu (KUDRNA et al., 1998). Během stání na sucho by se kondice zvířete neměla měnit. Chovatel by se neměl pokoušet ztučnělé krávy zhubnout- mohlo by dojít k metabolickým poruchám (BOUŠKA et al., 2006). Pokud je dojnice ve vyšší kondici, je možné očekávat nižší příjem sušiny po porodu a tím prohloubení negativní energetické bilance (KUDRNA a ILLEK, 2008). Rezerva vytvořená v porovnání s původní hmotností po porodu má činit maximálně 50 kg. Vyšší hmotnost vede k syndromu tučných krav (ČERMÁK, 2000). 27

27 Během tohoto období by mělo dojít k regeneraci předžaludku (BOUŠKA et al., 2006). Základním požadavkem na krmiva je jejich zdravotní nezávadnost a odpovídající jakost (ČERMÁK, 2000). Přestože s rostoucí dělohou se snižuje schopnost příjmu sušiny, s výjimkou 2-3 týdnů před porodem, potřeba živin je obvykle uhrazována objemnými krmivy (požadovaná koncentrace energie v krmné dávce mezi 5,0-5,5 MJ NEL/kg sušiny (BOUŠKA et al., 2006). Jadrná krmiva se dávají pouze rostoucím zvířatům a nebo při snížené kvalitě objemných krmiv (ZEMAN et al., 2006). Velmi dobrým regeneračním prostředkem je dlouhé travní seno, zejména pro nízkou hladinu vápníku a vyšší obsah neutrálně detergentní vlákniny. Seno napomáhá posílení svalů bachoru a zabezpečuje nízkou hladinu těkavých mastných kyselin a tím i lepší hojení poškozené tkáně. Z důvodů vyššího obsahu vápníku je třeba vyloučit nebo omezit vojtěškové a jetelové siláže a také sena. Denní dávka vápníku v krmné dávce by neměla přesáhnout g na kus a den (BOUŠKA et al., 2006). Dávka fosforu by se měla pohybovat okolo g na kus a den (KUDRNA a ILLEK, 2008), poměr vápníku a fosforu by měl být maximálně 1,3-1,5:1 (BOUŠKA et al., 2006). ZEMAN et al. (2006) doporučují v posledních dvou týdnech upravit poměr Ca:P na 1:1 a to vypuštěním minerálních zdrojů vápníku a dodáváním fosforu ve sloučeninách se sodíkem. Bezprostředně před porodem doporučuje aplikovat zvýšenou dávku vitamínu D, který působí spolu s úpravou poměru vápníku a fosforu preventivně proti výskytu poporodní parézy, zejména u vysokoprodukčních dojnic (ZEMAN et al., 2006). Velmi důležité je minimalizovat obsah draslíku (do 10 g/kg sušiny) a sodíku (do 1,5 g/kg sušiny) (KUDRNA, ILLEK, 2008). Draslík působí alkalogenně a narušuje homeostázu vápníku a vede tak ke vzniku hypokalcémie. Ve vysoké koncentraci je zpravidla obsažen ve vojtěškové a jetelotravní siláži (ILLEK, 2009). Pastva nemusí být vyhovující z hlediska z množství pastevního porostu, tak i jeho kvality (BOUŠKA et al., 2006). V období dní před očekávaným datem porodu, je důležité navyknout mikrobiální populaci předžaludku na vyšší dávky jadrných krmiv, aby v době po porodu a bezprostředně po něm dokázala dojnice dobře využít energeticky bohatou krmnou dávku (KUDRNA et al., 1998). Zpočátku by se dávka jadrných krmiv měla pohybovat kolem 0,5 kg a postupně se zvyšovat až na 2-3 kg (ČERMÁK, 2000). 28

28 2.7.2 Krmení dojnic v období po porodu a první fázi laktace První fází laktace se rozumí první třetina laktace, tedy prvních 100 dní laktace (ČERMÁK, 2000). Příprava na laktaci začíná již v přechodném (tranzitním) období stání na sucho (KUDRNA et al., 1998), které začíná asi tři týdny před plánovaným porodem a tři týdny po otelení (KUDRNA a ILLEK, 2008). Poporodní období a období rozdojování je z hlediska výživy dojnic nejnáročnější (ZEMAN et al., 2006). Vyznačuje se zpravidla nedostatkem energie, překrmováním dusíkatými látkami, nedostatkem vitamínů a minerálních látek. Při vyšších dávkách jadrných krmiv bývá problém s dodržením strukturnosti krmné dávky (ČERMÁK, 2000). Denní produkce mléka se rychle zvyšuje a v této souvislosti rostou i požadavky na potřebu živin, především na potřebu energie v krmné dávce (ZEMAN et al., 2006). V této fázi také dochází k involuci dělohy a k obnovení reprodukčních funkcí (ČERMÁK, 2000). Chybějící energii krmné dávky dojnice získává rozkladem tělesných tkání, tuku a bílkovin. Tento jev je nazýván glukoneogenezí, jedná se tedy o tvorbu glukózy z endogenních zdrojů. Glukoneogeneze je častou příčinou úbytku hmotnosti dojnic na začátku laktace. Ztráta živé hmotnosti u dojnice by neměla přesáhnout 5 %, což odpovídá asi 40 kg. Vyšší ztráta hmotnosti je spojena s možným zhoršením zdravotního stavu zvířat. Negativní energetická bilance trvá asi 60 dní (ZEMAN et al., 2006). V tomto období je nutné výživu zajišťovat nejkvalitnějšími objemnými krmivy s odpovídající stravitelností živin (hlavně energie), chutností a stravitelností. Koncentrace energie v krmné dávce by podle užitkovosti měla být 7,0-7,4 MJ NEL/ kg sušiny (BOUŠKA et al., 2006, ILLEK, 2009) a obsah dusíkatých látek 160 g/kg sušiny (ILLEK, 2009). Nelze připustit zkrmování nekvalitních krmiv, zejména s obsahem mykotoxinů. V českých chovech se lze nejčastěji setkat se zvýšenou koncentrací T2 toxinu a zearalenonu. Tyto mykotoxiny snižují žravost krav, narušují metabolické procesy v bachoru, poškozují játra, plod i parenchym mléčné žlázy. Zvláště v období rozdojování stoupá riziko prohlubování negativní energetické bilance, výskytu mastitid a hepatopatií (ILLEK, 2009). Stoupá také množství zkrmovaných koncentrovaných krmiv - až na 60 % sušiny krmné dávky (BOUŠKA et al., 2006). Pro vysokoužitkové dojnice je v tomto období možné použít i upravený krmný tuk. Podíl jadrných krmiv tedy lze pomocí těchto chráněných tuků snížit. Avšak podíl tuku v krmné dávce by neměl vyšší než 50 g/kg sušiny (ČERMÁK, 2000) až 70 g/kg (BOUŠKA et al., 2006) sušiny krmné dávky. Překrmení 29

29 tukem by mohlo být rovněž příčinou zdravotních komplikací zvířete (ketózy) (ČERMÁK, 2000). Současně je vhodné zvýšit obsah vápníku v krmné dávce asi na 10 g/kg sušiny krmné dávky a doporučuje se zvýšit i obsah hořčíku asi na 0,3 % (KUDRNA et al., 1998). V krmné dávce je důležité sledovat podíl hrubé vlákniny, jak její množství, tak její strukturu a podíl strukturní píce a to zejména z důvodu správné činnosti předžaludku. (BOUŠKA et al., 2006). Obsah hrubé vlákniny by neměl překročit g/kg ze sušiny krmné dávky (KUDRNA et al., 1998). Avšak při poklesu obsahu hrubé vlákniny na g/kg sušiny krmné dávky a při výskytu dalších dietetických chyb může dojít k fyziologickým poruchám trávení a poklesu tučnosti mléka (BOUŠKA et al., 2006). Pro dodržení struktury směsné krmné dávky je vhodné zařadit řezanou slámu. Sláma má lepší efekt pro bachorovou fermentaci než seno (ILLEK, 2009). Zkrmováním jadrného krmiva je nutné dojnici vyprovokovat k maximální produkci mléka, tato fáze se nazývá fází rozdojování (ČERMÁK, 2000). Dávkování jadrných krmiv je dobré zvyšovat postupně (BOUŠKA et al., 2006). Prvních pět dnů po porodu krmíme dojnici stejnou dávkou jadrných krmiv jako před porodem. Pátý den se obvykle změří denní nádoj a postupně se upraví krmná dávka podle aktuální užitkovosti o rozdojovací přídavek. Rozdojovací přípravek činí 1-1,5 kg na 2-3 litry mléka (ZEMAN et al., 2006). BOUŠKA et al. (2006) doporučují zařadit otelené krávy na prvních 10 až 20 dní do skupiny dojnic dní po otelení. V této skupině by měly dostávat přibližně 5-6 kg koncentrovaného krmiva při celkové spotřebě sušiny 17 až 20 kg. Toto opatření by mělo zajistit bezproblémové fungování předžaludku. Po uplynutí této doby je tak možné dojnici přeřadit do skupiny krav s nejvyšší užitkovostí a snažit se plně využít její genetický potenciál v mléčné produkci (BOUŠKA et al., 2006). V období po porodu je zapotřebí sledovat kondici dojnice, individuální schopnosti k příjmu krmiva a změny v denní produkci mléka (ČERMÁK, 2000). Zdravý bachor se vyklenuje ve tvaru jablka a při stlačení je pevný. Krávy, které nepřežvykují správně nebo nedostatečně, po sobě v boxových ložích zanechávají nerozžvýkaná sousta krmiva (HULSEN, 2007). Pro zabezpečení normálního přežvykování a trávení je nezbytné, aby dojnice denně dostávala cca 2,3 kg píce o délce minimálně 2,5cm (KUDRNA et al., 1998). Ideální chovná kondice v laktaci se pohybuje okolo 2,5 (ČERMÁK, 2000). Fáze vysoké dojivosti je spojena s počátečním nárůstem dojivosti po otelení. V tomto období je nutné udržet dojnice zdravé a plodné. Maximum příjmu krmiva a dojivosti bývá po 5-7 týdnech. Objemné krmivo musí být vysoce hodnotné, aby mohlo 30

30 vést k jeho vysokému příjmu zvířetem (ČERMÁK, 2000). Přibližně kolem dne laktace je příjem sušiny na vrcholu a užitkovost se mírně snižuje. Zvíře se tedy dostává do pozitivní energetické bilance (KUDRNA et al., 1998) Krmení krav v druhé fázi laktace Tedy krmení krav od 100 do 200 dnů po otelení. Hlavní zásadou krmení těchto dojnic je krmení podle skutečné užitkovosti a kondice krav (KUDRNA et al., 1998). Normu potřebu živin pro dojnice v laktaci počítáme podle metabolické velikosti těla a denní dojivosti. U dojnic na 1. a 2. laktaci je třeba připočítat přídavek živin na dokončení růstu (ZEMAN et al., 2006). V tomto období se mění úbytek hmotnosti na pozvolný nárůst (ČERMÁK, 2000). Zvyšuje se příjem sušiny a tím pádem i příjem objemných krmiv na % ze sušiny krmné dávky. Příjem koncentrovaných krmiv by měl odpovídat aktuální užitkovosti a kondici krav. Obsah dusíkatých látek, by vzhledem k očekávanému zabřeznutí neměl přesahovat 170 g/kg sušiny (KUDRNA et al., 1998) Krmení dojnic v závěrečné fázi laktace Tato fáze trvá přibližně posledních 100 dní (KUDRNA et al., 1998). V tomto období hrozí nebezpečí překrmování a následnému tučnění dojnic. Z tohoto důvodu je vhodné dojnice rozdělit do skupin (ČERMÁK, 2000). Laktační křivka klesá tudíž klesá i potřeba živin. Příjem krmiv však zůstává delší dobu relativně stálý. Na to se musí brát zřetel při sestavování krmných dávek, nejsou tedy vhodná vysoce koncentrovaná krmiva (ČERMÁK, 2000). 2.8 Směsná krmná dávka (TMR Total mixed ration) Pro využití genetického potenciálu u vysokoužitkových stád je důležitým faktorem i technologie a technika krmení. Způsob krmení musí vycházet z fyziologických potřeb a současně u dojnic nesmí narušit biologický systém bachorové mikroflóry (DOLEŽAL et al., 1996). Směsná krmná dávka pro dojnice by měla být nejen dostatečně pestrá, živinově vyrovnaná, ale především stabilní nejen z hlediska nutričního, ale také dietetického a hygienického. Dobré dojnice dokážou přeměnit 30 % výjimečně až 50 % přijatých živin na mléčné složky (DOLEŽAL et al., 2012). Předpokladem pro rentabilní krmení krav je využití maximálního množství objemných krmiv (ČERMÁK, 2000). Zejména konzervovaná objemná krmiva tvoří hlavní 31

31 podíl ve směsných krmných dávkách dojnic a významně tak ovlivňují nejen zdraví a užitkovost, ale také kvalitu a technologické vlastnosti mléka (DOLEŽAL et al., 2012). Principem kompletní směsné krmné dávky je skutečnost, že všechna krmiva, která byla příslušné skupině skotu naprogramována, jsou do směsné krmné dávky zařazena vždy, když je dávka míchána a krmena (BOUŠKA et al., 2006). Směsná krmná dávka by měla být sestavena z krmiv, která jsou opravdu používána Pokud dojde k použití nové várky siláže, sena nebo po nákupu nových krmiv, tak by měla být krmná dávka sestavena znovu (KUDRNA et al., 1998). U všech krmiv by měl být znám obsah vlhkosti a složení sušiny krmiv a jejich dietetické vlastnosti a dietetické stropy pro zařazení do krmné dávky. U objemných krmiv je nutné brát ohled ještě na stav zralosti pícniny při sklizni, obsah strukturální vlákniny a délku skladování objemného krmiva (MUDŘÍK et al., 2006). Zabezpečení potřebné fyziologické struktury krmné dávky se zpravidla neobejde bez přídavku suchých objemných krmiv, zejména sena a krmné slámy (DOLEŽAL et al., 2005). Tato dávka se míchá ze všech komponentů, objemného i jadrného krmiva, ale i přídavků minerálních a vitaminových doplňků (MUDŘÍK et al., 2006). Důraz je kladen na nasycení zvířat živinami dle jejich skutečných potřeb, a dále na stabilní složení krmné dávky, která pak následně stabilizuje bachorové prostředí, což je při dodržení hlavních zásad správného krmení rozhodujícím momentem pro dokonalé využití krmiv a činnost mikroorganismů v předžaludcích. Konstantní průběh fermentace v bachoru, který je výsledkem několikadenního krmení stále dostupné směsné dávky na bázi konzervovaných krmiv, zlepšuje využití energie a dusíkatých látek, což se projevuje zvýšením mléčné užitkovosti a vyšším obsahem mléčné bílkoviny i tuku. Ke zvýšení příjmu dochází za předpokladu, že namíchaná TMR má mj. i odpovídající sušinu (BOUŠKA et al., 2006). Dle DVOŘÁČKA (2012) je doporučována sušina krmné dávky 45 % pro letní období a 55 % pro období zimní. Dle DVOŘÁČKA (2012) jsou tyto TMR s vyšší sušinou dojnicemi v zimním období lépe přijímány. Autoři BOUŠKA et al. (2006) a DREVJANY et al., (2004) uvádějí jako optimální obsah sušiny %. KUDRNA et al. (1998) dokonce % sušiny. Přednosti TMR (MUDŘÍK et al., 2006, KUDRNA et al., 1998): Dojnice přijímají vybilancované množství živin a energie ze všech zamíchaných komponentů energetických i neenergetických. 32

32 Zvyšuje se celkový příjem sušiny krmné dávky. Tato je vybilancovaná nejen živinově, ale i z pohledu její chutnosti a dietetického působení. Zvyšuje se produkce mléka, nejen proto, že se zvýšil příjem sušiny krmné dávky, ale také proto, že dávka je vybilancovaná podle potřeb konktétních dojnic. Snižují se ztráty nehospodárným používáním jadrného krmiva při jeho odděleném zkrmování. Umožňuje krmení méně chutných komponentů, včetně nebílkovinných zdrojů dusíkatých látek-např. močovina. U správně promíchaných a zkrmovaných TMR je eliminována možnost vybírání jednotlivých krmiv ze směsi. Každá část je uniformní směsí naprogramované krmné dávky. TMR eliminují potřebu zkrmování minerálních látek a jiných přídavků ad libitum. Umožňují omezit zkrmování průmyslových směsí, premixů atd., což vede ke snižování nákladů. Zkrmování správně sestavených TMR omezuje nebo prakticky odstraňuje zažívací potíže zejména v 1. fázi laktace. TMR umožňují v případě potřeby, krmení menších stád z centrálního místa, tam, kde jsou např. sklady krmiv. Používání míchacích krmných vozů snižuje potřebu lidské práce a zkracuje čas, nutný ke krmení. Mechanizace celého procesu zvyšuje produktivitu práce. Vybavení míchacích vozů procesorem, s možností napojená na centrální počítač, zabezpečuje jednak hospodárnost krmení a jednak i evidenci spotřeby jednotlivých ingrediencí. Nevýhody TMR (MUDŘÍK et al., 2006): Nedají se dobře zamíchat dlouhé částice, např. seno. Je vyžadována složitá technika pro přípravu TMR, nakládání a přesné vážení jednotlivých komponentů, dokonalé zamíchání, bezpečná aplikace. Dávky musí být přesně vybilancovány, spočítány a pravidelně kontrolovány. Nedají se komplexně využívat při systému pastvy dojnic. 33

33 Objemná krmiva obsahují v 1 kg sušiny menší obsah živin, obsah energie je zpravidla do 6,5 MJ NEL. Kukuřičné siláže jsou obvykle stabilizátory krmných dávek (ZEMAN et al., 2006). Jadrná krmiva slouží k doplnění v objemných krmivech na normu potřeby živin. Produkční směsi slouží k úhradě živin na produkci mléka nad základní produkční úroveň krmné dávky, nejčastěji nad kg mléka. Na 1 kg mléka nad základní produkční úroveň je potřeba produkční směsi asi 0,50 kg. U vysokoprodukčních dojnic, kde je energetická hodnota produkční směsi zvýšena přídavky obdukovaného tuku a melasy je potom na 1 kg mléka potřeba asi 0,45 kg produkční směsi. Z důvodu ztrát krmiv při krmení dojnic a vlivem jejich rozdílné kvality, zejména u objemných krmiv, často i k horšímu příjmu, musíme vypočtené fyziologické dávky zvýšit o 5-10 % podle kvality a chutnosti krmiv (zkrmitelné množství krmné dávky) (ZEMAN et al., 2006) Penn State Separator Pomocí Penn State Separatoru lze v podniku velmi jednoduše posoudit strukturu krmiva, případně přebírání krmiva nebo zamíchanost krmné dávky. Původní Penn State Separátor krmiv byl představen v USA již v roce Pomocí Penn State separátoru krmiv lze kvantitativně stanovit podíl jednotlivých frakcí TMR. Separátor se skládá ze tří sít a spodní misky. Na prvním sítu jsou zachyceny částice delší než 19 mm, druhé síto zachycuje částice o velikosti 8 19 mm a třetí síto zachycuje částice o velikosti 1,18 8 mm. Pro TMR by měl být podíl částic zachycených na prvním sítu 2 8 %, podíl na druhém sítu %, na třetím sítu % a podíl částic zachycených na dně separátoru by měl být menší než 20 % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). Částice zachycené na prvním sítu představují frakci, která formuje tzv. bachorovou matraci. Této frakce je potřeba jenom tolik, aby byla matrace vytvořena. Druhá frakce je ta hlavní část, která je fermentovatelná a podporuje růst mikrobů. Obsahuje hrubá zrna, pomaleji stravitelnou vlákninu dobře rozložitelnou bachorovými mikroorganismy. Třetí síto zachycuje rychle fermentovatelné částice v bachoru. Představují jemnější částice vlákniny, snadno dostupné pro produkci energie. Musí však být vytvořena bachorová matrace, jinak z bachoru odplave. Na dně separátoru zůstávají velmi dobře fermentovatelné částice, které by mohly ve velkém množství způsobovat například acidózu bachoru (ADAMOVÁ, 2004). 34

34 2.8.2 Vliv zkrmování TMR na kvalitu mléka a obsah mléčných složek Nesprávný poměr dusíkatých látek k energii a jejich rozdílná úroveň degradovatelnosti v bachoru, dále nevhodná struktura krmných dávek z důvodu nevhodných fyzikálních úprav (přemíchané TMR) nebo z důvodu nedostatku strukturních krmiv (seno, sláma), či vysokých dávek šrotů a vlhkých obilovin, patří dnes k nejčastějším příčinám bachorových dysfunkcí a tím také změněného obsahu mléčných složek (DOLEŽAL et al., 2012). Důležitým ukazatelem kvality krmné dávky je hygienická jakost krmiv. Obsah plísní a jejich toxinů, kvasinek, klostridií, hnilobných bakterií atd. v krmivu má stále větší negativní dopad na zdraví zvířat, ale i na mléčné složky. Pojem hygienická jakost zahrnuje nejen senzorické a výživné znaky, ale zejména mikrobiologicko toxikologické znaky, které mohou být ovlivněny řadou technologických a agronomicko technických faktorů. U objemných krmiv si lze pod těmito faktory představit např.: Kvalitu fermentačního procesu, celkový obsah a vzájemný poměr mezi jednotlivými produkty. Excesy silně prokvašených siláží či aerobně nestabilních siláží. Excesy siláží s vysokým obsahem kyseliny máselné, amoniaku, biogenních aminů. Neúnosnou kontaminaci nežádoucí mikroflórou, zejména: plísně (vyšší než 10 5 /g krmiva), klostridie (nad 100 tisíc spor/g siláže), kvasinky (výše jak /g), hnilobné bakterie, sněti a rzi. Obsah metabolitů (toxinů) v krmivech z důvodu špatné sklizně, konzervace a nevhodného skladování. Chemickou kontaminaci CRL (dusičnany, rizikové prvky, rezidua herbicidů, PCB atd.) Je známo, že při zkrmování nekvalitních krmiv dojnicím dochází ke změně smyslových znaků mléka. Například při krmení nekvalitními silážemi s vysokým obsahem kyseliny máselné, amoniaku, s vysokým stupněm rozkladu bílkovin, nebo rozkladem pektinů u řízkových siláží, tedy celkově krmivy nevhodnými či špatně konzervovanými, ale především zařazení plesnivých krmiv do krmné dávky dojnic dochází vždy ke zhoršení smyslového hodnocení mléka, zejména pachu a chuti. Nežádoucí pachy se z krmiv snadno dostávají do mléka většinou pasivně tím, že jsou vázány na velký povrch tukových kuliček. Zatuchlý pach (stejně tak zatuchlá příchuť) se vyskytuje při krmení zaplesnivělých siláží či sena, chlévský pach při špatné zoohygieně, případně používáním 35

35 nekvalitních bílkovinných siláží. Rybí pach vzniká při rozkladu betainu na trimetylamin při krmení větších dávek krmné řepy, skrojků, okopanin a řepkových pokrutin (DOLEŽAL et al., 2012). Vyšší výskyt somatických buněk v mléce nad fyziologickou hranici (> 200 tisíc/ml) může mít taktéž příčinu v nesprávné výživě. Krmení plesnivého krmiva, nedostatek minerálních prvků (Se, Zn), vitamínů (A, E). Počet somatických buněk odráží zdravotní stav mléčné žlázy (DOLEŽAL et al., 2012) Vliv výživy na obsah a složení mléčného tuku Mastné kyseliny mléčného tuku se dělí na nasycené a nenasycené. Mezi nenasycené patří kyselina olejová, linolová a linolenová. Ostatní mastné kyseliny jsou nasycené. Nejvýznamnějším prekurzorem mléčného tuku je kyselina octová, která je tvořena v bachoru ze strukturních sacharidů v průběhu fermentace, nebo je výsledkem beta- oxidace mastných kyselin tukové tkáně dojnice. Jisté množství kyseliny octové pochází z konzervovaných krmiv (siláží). Dalšími významnými prekurzory mléčného tuku jsou kyselina máselná a beta- hydroxy máselná. Tyto kyseliny jsou taktéž tvořeny při bachorové fermentaci, ale jistým zdrojem je i krmná dávka. Nedostatek strukturální vlákniny v krmné dávce negativně ovlivňuje tvorbu kyseliny octové v bachoru a dochází ke vzniku syndromu snížené koncentrace tuku v mléce. Tento dietetický nedostatek pak vede k hlubším změnám v trávení v bachoru a ke vzniku acidózy bachorového obsahu. I vysoký podíl koncentrovaných krmiv v krmné dávce vede ke vzniku acidózy bachorového obsahu. Při acidóze bachorového obsahu se škrob a rozpustné cukry v bachoru rychle fermentují za vzniku kyseliny propionové a mléčné a syntéza kyseliny octové je významně narušena (ILLEK, 2006). Procento tuku v mléce se zvyšuje nejen při zkrmování diet s vysokým obsahem vlákniny, ale také při deficitu pohotové energie v krmné dávce a při zvýšeném příjmu acetátu a butyrátu (nekvalitní siláže). Procento tuku se zvyšuje i v počátečním stadiu ketózy (ŠKARDA, ŠKARDOVÁ, 2000). Koncentrace tuků v krmné dávce do 50 g/kg sušiny krmné dávky pozitivně ovlivňuje tučnost mléka, protože dochází k hydrolýze tuku na mastné kyseliny včetně kyseliny octové (ILLEK, 2006). 36

36 Vliv výživy na obsah bílkovin v mléce Obsah bílkovin v mléce je determinován geneticky a je významně ovlivněn výživou a úrovní bachorové fermentace. Ovlivnění koncentrace bílkovin v mléce je složitější než ovlivnění obsahu tuku. Hlavními proteiny mléka jsou kasein a laktoglobuliny, které představují více než 90 % celkových bílkovin mléka. Tyto proteiny jsou syntetizovány v sekrečních buňkách mléčné žlázy z volných aminokyselin, které do mléčné žlázy přicházejí krví. Obsah aminokyselin v krvi je tedy nezbytný pro syntézu mléčných bílkovin. Zdroje těchto aminokyselin jsou různé a jejich využití v procesu syntézy mléčných bílkovin je ovlivněno řadou faktorů. U vysokoprodukčních dojnic je nejvýznamnějším zdrojem aminokyselin mikrobiální protein. Množství aminokyselin pocházejících přímo z krmné dávky je velmi rozdílné podle druhu krmiv a jejich zpracování (ILLEK, 2006). Bílkoviny mladé zelené píce a siláží se v bachoru rychle rozkládají až na čpavek, a to v množství %, proto jsou malým zdrojem volných aminokyselin a jsou využívány především prostřednictvím tvorby mikrobiálního proteinu. Bílkoviny obsažené v seně, úsušcích, jadrném krmivu, pokrutinách a luštěninách se v bachoru tráví pomalu, i když existuje značný rozdíl v rychlosti a míře trávení u jednotlivých krmiv. Značná část aminokyselin uniká bachorové fermentaci a je trávena ve střevě a je tak přímým zdrojem volných aminokyselin (KUDRNA et al., 1998). Zásadní význam pro produkci mléčné bílkoviny má dostatek energie. Energie ve vhodné formě rozhoduje o úrovni bachorové fermentace a tvorbě mikrobiálního proteinu, přeměně aminokyselin ve vnitřním prostředí dojnice, tvorbě zásob v podobě svalové bílkoviny a o vlastní syntéze mléčných bílkovin v parenchymu mléčné žlázy. Chybí- li energie pro kterýkoliv jmenovaný úsek metabolismu, nemohou se mléčné bílkoviny tvořit bez ohledu na úroveň příjmu dusíkatých látek v krmné dávce (ILLEK, 2006). Snížení obsahu bílkovin v mléce je hlavní příčinou snížení tukuprosté sušiny. Snížení tukuprosté sušiny vzniká při výrazném deficitu dusíkatých látek v krmné dávce, lehce stravitelných sacharidů, při nadbytku dusíkatých látek v krmné dávce doprovázeném alkalózou bachorového obsahu a při špatné kondici zvířat Při značném deficitu dusíkatých látek je jejich nedostatek kompenzován odbouráváním svalové bílkoviny. Po dvou až třech týdnech tohoto procesu dochází k poklesu tvorby mléčných bílkovin pro nedostatek aminokyselin. Tento problém vzniká u krav v poporodním období a na vrcholu laktace (KUDRNA et al.,1998). Ke snížení 37

37 tukuprosté sušiny dochází někdy i v letním období při vysokých teplotách ve stáji, kdy zvířata nadměrně pijí (ŠKARDA, ŠKARDOVÁ, 2000). Obecně v horkých letních měsících dochází ke snížení obsahu tuku a bílkovin v mléce. V chladnějších měsících se naopak obsah tuku a bílkovin zvyšuje (HEINRICHS et al., 2005) Vliv výživy na ostatní složky mléka Obsah laktózy a minerálních látek je výživou ovlivněn minimálně. Změny v koncentraci laktózy vznikají až při výrazném deficitu energie, onemocnění jater a při ketóze. I tak je však snížení koncentrace laktózy malé. Rovněž koncentraci hořčíku, draslíku a síry v mléce nelze ovlivnit výživou. Naopak lze působit výživou na koncentraci sodíku, zinku a selenu (ILLEK, 2006). Výživa krav má vliv na obsah vitamínů rozpustných v tucích i ve vodě. Zvýšený příjem vitamínů zvýší i jejich koncentraci v mlezivu i mléce (ILLEK, 2006) Močovina v mléce Obsah močoviny v mléce koreluje s obsahem močoviny v krevní plazmě. Při optimální výživě je koncentrace močoviny v krevní plazmě 3 5 mmol/l, v mléce 2,6 4,6 mmol/l. Při nedostatečném příjmu sacharidů jsou v předžaludku dusíkaté látky nedostatečně využívány a játra syntetizují z resorbovaného amoniaku močovinu, která je vylučována z organismu močí a mlékem. Také při překrmování dusíkatými látkami se její koncentrace v mléce zvyšuje. Tyto zvýšené koncentrace močoviny v mléce jsou zpravidla doprovázeny alkalózou bachorového obsahu, poruchami trávení (enteritidy), nedostatečnou tvorbou těkavých mastných kyselin a mikrobiálního proteinu (ŠKARDA, ŠKARDOVÁ, 2000). Pokud obsah mléčné bílkoviny je v normě a hodnota močoviny v mléce přesahuje 300 mg/l, je nutné provést redukci obsahu dusíkatých látek v krmné dávce. Naopak hodnota pod 150 mg/l signalizuje, že je krmná dávka chudá na dusíkaté látky a je nezbytné provést kontrolu a korekturu krmné dávky (DOLEŽAL et al., 2012). 38

38 2.9 Příprava a technika krmení směsných krmných dávek Míchací krmné vozy Organizace práce určuje, v kolika dávkách denně je směsná krmná dávka pomocí krmného míchacího vozu předkládána. Na každou skupinu, asi 60 krav, je pro plnění, homogenizaci, transport a rozdělování uvažováno minut (při krátkých cestách) (DOLEŽAL et al., 1996). Pro určení kubatury vozu je používána zásada 8 krav na 1 m 3 prostoru vozu (KUDRNA et al., 1998). Při rozhodování, jaký míchací krmný vůz pořídit, je nutné brát v úvahu ekonomiku provozu, dopravní vzdálenosti a nejvhodnější využití kubatury vozu. Dále také stavební řešení stájí, průjezdnost krmných žlabů a dopravních cest a přístup ke krmivům (strmý nájezd do silážní jámy atd.) (RYTINA, 2004) Krmné vozy s horizontálním systémem míchání Systém s horizontálně uloženými šneky se vyvíjel od čtyř až pěti šneků k technice s třemi, dvěma a jedním míchacím šnekem. Tříšnekové krmné vozy si lépe poradí s větším množstvím sena a slámy (MARTÍNEK, 2009). Umožňují šetrné míchání krmiva. Vhodnými úpravami míchacího mechanismu je možné docílit intenzivní řezání a míchání, ale naopak na straně druhé je možné snížit účinnost řezacího mechanismu, tak aby byla zachována žádoucí struktura krmné dávky. Dvoušnekový systém velmi dobře míchá a rozkládá velké bloky krmiva, méně využívá prostoru korby. Zpracování suchého krmiva je šetrné. Jednošnekový systém je tvořen jedním šnekem se dvěma protiběžnými šnekovnicemi. Šetrně zachází s míchaným krmivem, méně však využívá míchací prostor (KUDRNA et al., 1998). Avšak po delší době míchání mají tyto krmné vozy tendenci mělnit krmivo. U míchacích krmných vozů s horizontálními šneky je životnost dna a korby nižší než u vozů s vertikálním systémem míchání (MARTÍNEK, 2009) Krmné vozy s vertikálním systémem míchání U krmných vozů s vertikálním systémem míchání jsou v korbě umístěny jeden nebo dva kónické šneky. Šetrně zacházejí s krmivem, dobře rozdružují kulaté nebo hranaté balíky. Homogenizují krmivo ve velmi krátké době (KUDRNA et al., 1998). Vozy jsou méně energeticky náročné a klade větší požadavky na rozměr stájí. Korby těchto míchacích krmných vozů mají až dvojnásobnou životnost než systémy s horizontálním šneky (MARTÍNEK, 2009). 39

39 Samojízdné míchací krmné vozy Všechny výše uvedené systémy krmných vozů je možné zakoupit ve verzi přívěsů nebo samochodných strojů. Samojízdný míchací krmný vůz je vybaven vlastní pohonnou motorovou jednotkou (KUDRNA et al., 1998). Při rozhodování mezi samojízdným a taženým krmným vozem, je důležité porovnat cenové navýšení s pořizovací cenou traktoru k obsluze taženého krmného vozu a případně jeho další využití (RYTINA, 2004). Na samojízdný krmný vůz jsou kladeny vysoké nároky na provozuschopnost po 365 dní v roce. Jedná se o nejvytíženější a nejnáročnější techniku v zemědělství (MARTÍNEK, 2009) Příprava TMR Při přípravě krmné dávky v míchacím krmném voze by měla být všechna krmiva přesně navážena tak, aby namíchaná dávka odpovídala dávce naprogramované. Při přípravě TMR je tedy důležitá kvalita, doba a pořadí navážených krmiv. Ve správně zamíchané TMR je každé sousto, které kráva přijme stejné a má jasně patrnou strukturu. Ve žlabu by mělo zbývat určité malé množství krmné dávky. To zajistí maximální spotřebu a možnost pro všechna zvířata ve stádě, aby zkonzumovala tolik krmiva, kolik potřebují. Pro zkrmování většího nebo menšího množství krmné dávky neměníme množství jednoho komponentu směsné krmné dávky, ale podle potřeby buď snížíme nebo zvýšíme celkové množství dodávané směsné krmné dávky pro stádo. Čerstvá krmná dávka by měla být založena po každém dojení, protože je to doba maximálního příjmu sušiny. Při krmení 1-2 denně je vhodné lákat krávy ke žlabu různým způsobem: přihrnováním krmiva, chůzí po stáji atd. V letních měsících se doporučuje krmit 3 4 denně (KUDRNA et al., 1998). Vysokoprodukční dojnice je zvyklá přijímat krmivo až ve 12 chodech, kdy každému z nich věnuje minut. Dojnice velmi ochotně přijímají krmivo bezprostředně po dojení, a proto je nutné, aby bylo čerstvé krmivo založeno ve žlabu před návratem zvířat z dojírny do stáje. Krmivo nesmí být plesnivé a ani prostředí krmného žlabu by nemělo vytvářet podmínky pro jejich rozvoj. Nezkrmené krmivo (normální stav 10 % z podané dávky) musí být odstraněno a žlab důkladně vyčištěn- nejméně jedenkrát denně (DREVJANY et al., 2004). 40

40 K plnění krmného vozu může být použita vybírací fréza nebo nakladač. U některých vozů i vybírací štít. Jeho předností je šetrnější odkrajování a nabírání krmiva, avšak je méně výkonný a poruchovější (MARTÍNEK, 2009). Správné pořadí nakládaných komponentů přispívá k tomu aby byla doba míchání krátká a přesnost míchání vysoká. Obecný návod není vždy výstižný z důvodu rozmanitosti komponentů a různému výchozímu stavu. Pro vysokou přesnost míchání by se mělo dodržovat pořadí komponentů od nejmenších po největší podíly hmotnosti, od suchých k vlhkým komponentům a od dlouhých ke krátkým strukturám krmiva. Doba míchání by měla být co možná nejkratší, ale přitom musí být krmivo dokonale promícháno. KUDRNA et al. (1998) uvádějí jako vhodnou dobu míchání přibližně 3 5 minut po naložení posledního komponentu krmné dávky (KUDRNA et al., 1998). 41

41 3 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZA Cílem diplomové práce bylo zhodnotit směsnou krmnou dávku ve čtyřech vybraných podnicích. Práce byla zaměřena především na zhodnocení struktury směsné krmné dávky pomocí Penn State separátoru krmiv a posouzení vhodnosti směsné krmné dávky z hlediska chemického a mikrobiologického rozboru. Pracovní hypotéza spočívala v předpokladu, že krmná dávka bude i v zimním období odpovídat doporučeným požadavkům, a že nebude existovat rozdíl mezi krmiči pracujícími ve stejném podniku. 42

42 4 MATERIÁL A METODIKA Pokus byl prováděn od 21. ledna 2013 do 1.února 2013 a dále pak od 11. února do 15. února Byly hodnoceny krmné dávky pro dojnice první a druhé fázi laktace a krmné dávky pro dojnice stojící na sucho. V podnicích s dojícími automaty LELY ASTRONAUT byly odebírány vzorky od produkční skupiny a skupiny krav stojících na sucho. V těchto produkčních skupinách byly krávy ve všech fázích laktace. V době odběru zde však nejvyšší podíl tvořily dojnice v první a ve druhé fázi laktace. Odběry byly prováděny v každém podniku a u každého krmiče po dobu pěti pracovních dní. Po tuto dobu byla sledována a zaznamenávána i příprava směsných krmných dávek od dávkování komponent, přes míchání až po zakládání krmiva na krmný stůl. Odběr krmiva proběhl po čtyřech hodinách po založení krmiva u každé obsluhy, kde bylo sledováno přebírání jednotlivých komponent krmné dávky dojnicemi. Odběry vzorků byly prováděny ihned po nakrmení z předem určených a stále stejných odběrových míst tak, aby byl vzorek reprezentativní a nebylo zde riziko separace krmiva dojnicemi. Následná separace krmiv na PennState separátoru byla provedena dle metodiky Pennsylvánské státní university dle HEINRICHS a KONOHOFF (2002). Odebraný vzorek o hmotnosti 500 g byl vložen na horní síto separátoru a proséván deseti přímými pohyby ve čtyřech pootočeních separátoru. Délka pohybu je doporučena minimálně 17 cm a frekvence pohybů je 1,1 Hz, což znamená 1,1 pohybu za sekundu. KONOHOFF et al. (2003) zkoumali účinky třesení při frekvencích 0,9 Hz, 1,1 Hz a 1,6 Hz. Při frekvenci 0,9 Hz byl prokázán vyšší obsah materiálu na prvním sítu s průměrem ok 19 mm. Vyšší frekvence třesení (1,6 Hz) podíl na sítech neovlivnila (KONOHOFF et al., 2003). Celkem tedy na prosetí jednoho vzorku připadlo čtyřicet pohybů. Na každém sítě byla zvážena zachycená frakce a vypočítán její procentuální podíl z hmotnosti vzorku. Získané podklady byly zpracovány v programu Statistica a MS Excel. V programu Statistica byla data zpracována pomocí statistiky ANOVA a Scheffovým testem. Dále byly odebrány vzorky směsných krmných dávek pro mikrobiologickou analýzu. Pro stanovení počtu kolonií bakterií mléčného kvašení (BMK) byl použit agar MRS. Doba inkubace byla 72 hodin při 30 C. Ke stanovení celkového počtu mikroorganismů (CPM) byl použit PCA agar. Inkubace probíhala při 30 C po dobu 72 hodin. U bakterií čeledi Enterobacteriaceae byl použit VRBG agar. Inkubace probíhala při 37 C po dobu 24 h. Pro stanovení kvasinek a plísní byl použit Chloramphenicol glucose agar. Inkuba- 43

43 ce probíhala 120 hodin při teplotě 25 C. Po inkubaci byly z Petriho misek odečteny narostlé kolonie a výsledky byly vyjádřeny v KTJ na gram siláže. V odebraných vzorcích směsné krmné dávky byl stanoven obsah sušiny. Z každé měřené směsné krmné dávky byly odebrány tři vzorky. Vzorky byly vysoušeny při teplotě 105 ºC do konstantní hmotnosti a byla stanovena průměrná sušina směsné krmné dávky. Aby byl umožněn správný průběh fermentace měla by být sušina krmné dávky alespoň 40 % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). Dále byla provedena analýza TMR na obsah živin. Jednotlivé živiny byly analyzovány podle metod uvedených ve vyhlášce č. 415/2009 Sb. ve znění pozdějších úprav. Obr.1 Odběr vzorků v podniku ALA Řepníky a.s. 4.1 SHR Miroslav Suchánek Hlavní náplní práce farmy je chov holštýnského skotu a výroba mléka. V současné době je zde ustájeno 83 dojnic a 62 kusů mladého skotu. Původní vazná stáj K- 96 byla v roce 2006 přestavěna na volné ustájení s lehacími boxy stlanými slámou a vybavena dojícím automatem LELY Astronaut A2. Dojení tedy probíhá víceméně nepřetržitě 24 hodin denně. Denně nádoj v podniku činí 2100 l mléka. Průměrná užitkovost dojnic za laktaci je 8500 l. Tučnost mléka je 3,8 %, obsah bílkovin v mléce je 3,3 %. V podniku se produkční skupina krmí 2 denně, skupina krav stojících na sucho a mladý dobytek se krmí 1 denně. Technicky je krmení zabezpečeno tříšnekovým horizontálním míchacím krmným vozem Himel DX 105. Vyhrnování chlévské mrvy se provádí taktéž 2 denně pomocí traktoru s čelním nakladačem. Sláma se do loží přistýlá 3 týdně. 44

44 Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování krmných plodin. Z pícnin je to především vojtěška, jetel, kukuřice na siláž, z luskovin hrách, z obilovin ječmen, oves, pšenice, kukuřice na zrno. Výpěstky jsou použity ke krmení, případné přebytky krmného obilí jsou prodány. Obr.2 Prostory stáje SHR Miroslav Suchánek Složení TMR Dojnice dostávají TMR na krmný stůl a navíc v dojícím automatu produkční granulovanou směs dle užitkovosti. Na počátku laktace je dojnicím v dojícím automatu dávkován glycerin. Dojnice mají dále přístup k balíkovanému senu a solnému lizu. TMR obsahuje vojtěškovou a hrachovou siláž, kukuřičnou siláž, vlhké kukuřičné zrno, produkční jadrnou směs, a doplňkovou minerální směs (Tab. 1). Produkční jadrná směs je tvořena řepkovým extrahovaným šrotem (60 %) a mačkanou pšenicí (40 %). Stejná jadrná směs je používána i na farmě Houdek, což je druhý podnik vybavený dojícím automatem. Produkční granulovaná směs, kterou dojnice dostávají v dojícím automatu obsahuje: kukuřici, sojový extrahovaný šrot toastovaný, řepkový extrahovaný šrot tepelně upravený, megapro, uhličitan vápenatý, dihydrogenfosforečnan vápenatý, hydrogenuhličitan sodný, chlorid sodný, oxid hořečnatý a pšeničnou krmnou mouku. V podniku pracují dva zaměstnanci, kteří se po týdnu střídají v krmení a vyhrnování chlévské mrvy. V pokusu byl sledován i vliv daného krmiče na krmnou dávku Příprava TMR V podniku se začíná krmit v 7 hodin ráno produkční skupinou. Do krmného vozu je nejprve ručně naložena sláma. U obou krmičů jsou v průběhu nakládání míchací šneky spuštěny. Po navážení slámy se krmný vůz přesunuje k silážnímu žlabu s kukuřičnou siláží a siláží ze zavadlé píce. Vybírání probíhá pomocí frézy krmného vozu. Míchací 45

45 šneky při vybírání rovněž pracují. Po naložení siláží následuje krátký přejezd k PE vaku s vlhkým kukuřičným zrnem. Zde je pomocí lopaty krmivo opět ručně naloženo. Míchací šneky nepracují. Posledními krmivy naloženými do krmného vozu je jadrná směs a minerální přísady. Jadrná směs je sesypávána přímo ze zásobníku do míchacího krmného vozu. Minerální přísady jsou nadávkovány pomocí odměrek do kbelíku a následně vysypány do vozu. Následuje domíchání a zakládání krmiva. Po předložení krmiva produkční skupině se zbytek krmné dávky založí kategorii mladého skotu. Při míchání krmiva v krmném voze si krmič nadávkuje minerální přísady pro jalovice a krávy stojící na sucho stejným způsobem jako pro produkční skupinu a vezme si kbelík s sebou do traktoru. Po nakrmení mladého dobytka krmič opět začíná do krmného vozu dávkovat slámu, poté minerální směs připravenou v kbelíku a nakonec přejíždí k silážnímu žlabu pro siláže. Krmič v podniku nepřekonává s míchacím krmným vozem velké vzdálenosti, všechna krmiva jsou uskladněna v areálu podniku. Tab. č. 1: Návoz krmiv pro sledované skupiny v podniku SHR Miroslav Suchánek Skupiny- krmné dávky [kg] Krmivo 1 Suchostojné + jalovice Kukuřičná siláž Siláž ze zavadlé píce Vlhké kukuřičné zrno Sláma Jadrná směs Minerální směs 10 5 Celkem 2205,0 850,0 Počet krmení 2 denně 1 denně Počet kusů ve skupině Farma Sruby Farma Sruby je jeden z podniků náležící k zemědělskému družstvu Mostek, které se zabývá chovem skotu a obhospodařuje 2000 ha pozemků. Rostlinná výroba je zaměřena především na pěstování kukuřice, řepky, pšenice, hrachu, žita a brambor. Farma Sruby se zabývá produkcí mléka a chovem holštýnského skotu. Je zde ustájeno přibližně 239 dojnic, 48 krav stojících na sucho a 12 vysokobřezích krav. Dojnice jsou ustájeny v rekonstruovaném kravíně K-174. Průměrná denní nádoj v podniku je 46

46 5200 litrů mléka. Průměrná dojivost na krávu za laktaci je 8723 litrů mléka. Průměrný obsah tuku v mléce je 3,99 %, bílkovin 3,35 %. V podniku krmí na jedné směně dva zaměstnanci, otec a syn. Před krmením probíhá odkliz chlévské mrvy pomocí nakladače a zastýlání lehacích boxů. Po naložení chlévské mrvy na valník se začíná s přípravou krmné dávky. Otec nakládá krmení pomocí manipulátoru do míchacího krmného vozu a syn obsluhuje míchací krmný vůz. Míchací krmný návěs objemu 9 m 3 Scheffczik ZK využívá pádlový mechanismus doplněný noži na suchá krmiva. Vážící systém vybavený čtyřmi tenzometry. Krmení probíhá tak, aby dojnice přicházející z dojírny měly okamžitý přístup k čerstvému krmení Složení TMR Směsná krmná dávka v podniku je složena ze sena, kukuřičné siláže, travní siláže, CCM, jadrnou směsí DOVP Mostek a krmnými směsmi Proteinpass, Energie MG, Formafat 100 G, Calprona Ca, Premin Mostek (Tab. 2). Tab. č. 2: Návoz krmiv pro sledované skupiny v podniku Farma Sruby Sledované skupiny- krmné dávky [kg] Krmivo Suchostojné Kukuřičná siláž Siláž ze zavadlé píce Seno Vlhké kukuřičné zrno Minerální směs produkční Minerální směs suchostojné DOVP Proteinpass Soda 1 denně Celkem 1735,0 1147,0 683,0 Počet krmení 2 denně 2 denně 1 denně Počet kusů ve skupině Příprava TMR Krmit se v podniku začíná kolem páté hodiny ranní. Všechna krmiva jsou uskladněna v areálu podniku. Siláže v krmných žlabech, vlhké kukuřičné zrno v PE vaku, jadrná směs v zásobníku a minerální krmné směsi pod přístřeškem. Krmič obsluhující manipulátor si nejprve nasype do lopaty jadrnou krmnou směs, poté pomocí odměrky přidá k jadrné směsi minerální přísady a obsah lopaty vysype do míchacího krmného vozu. Šneky krmného vozu jsou vypnuté. Následujícím krmivem je travní siláž. Siláž je 47

47 taktéž nakládána manipulátorem. Stěna silážního žlabu není tak kompaktní jako po vybírání krmiva vybírací frézou. Krmič obsluhující míchací krmný vůz spouští míchací šneky. Dalším krmivem je vlhké kukuřičné zrno, které je skladováno ve vaku, ale při krmení je manipulátorem navezeno do prostoru okraje silážní jámy. Posledním nakládaným krmivem je kukuřičná siláž. Po navážení posledního krmiva krmič téměř ihned vyjíždí založit krmivo na žlab. Pro druhou produkční skupinu je sled krmiv stejný. Po nakrmení produkčních skupin následuje krmení krav stojících na sucho. Prvním krmivem zakládaným do míchacího krmného vozu je travní siláž. Míchací šneky jsou při nakládání spuštěny. Dalším a posledním krmivem přidávaným do krmné dávky je kukuřičná siláž. Příprava je velmi rychlá a krmič opět téměř ihned vyjíždí krmivo založit. Krávy stojící na sucho mají přístup ke slámě a senu ad libitum v jeslích umístěných nad krmným žlabem. 4.3 Farma Houdek Hlavní náplní farmy je výroba mléka a chov skotu plemen jersey a holštýn. Dojnice jsou ustájeny volně v nově vybudované, vzdušné stáji s hlubokou podestýlkou. Ke stáji náleží výběh. Dojení je zajišťováno dojícím robotem LELY Astronaut A3, což znamená, že dojení probíhá téměř nepřetržitě 24 hodin denně. Průměrný denní nádoj stáda je 1444 kg mléka. Chov není zařazen v kontrole užitkovosti. Skupina dojených krav čítá přibližně 62 kusů. Ve skupině krav stojících na sucho a jalovic je 54 kusů. Obě skupiny se krmí pouze jednou denně a během dne se krmivo přihrnuje. Technicky je krmení zajišťováno taženým míchacím krmným vozem s horizontálním šnekem Frasto Storm s vybírací frézou. Krmný vůz obsluhuje pouze sám majitel farmy. Před krmením se každý den přistýlá sláma pomocí taženého nastýlacího vozu. Rostlinná výroba je zaměřena především na výrobu krmných plodin. Rodina Houdkova obhospodařuje celkem 110 ha, z toho 30 ha vlastní Složení TMR Směsná krmná dávka se skládá ze sena, kukuřičné siláže, jetelotravní a hrachové siláže, jadrné směsi z mačkané pšenice a sojového extrahovaného šrotu a minerální směsi PETAROL (Tab. 3). Dále mají dojnice ve stáji přístup k solnému lizu. Produkční jadrná směs, která je dojnicím dávkována dle užitkovosti v dojícím automatu Lely Astrounaut A3 je složena z kukuřice, sojového extrahovaného šrotu toastovaného, pšenice, uhličitanu vápenatého, dihydrogenfosforečnanu vápenatého, hydrogenuhličitanu sodného, chloridu sodného a oxidu hořečnatého. 48

48 Tab. č. 3: Návoz krmiv pro sledované skupiny v podniku Farma Houdek Sledované skupiny- krmné dávky [kg] Krmivo 1 Suchostojné + jalovice Kukuřičná siláž Siláž ze zavadlé píce Seno Jadrná směs Petarol 6 6 Celkem 2456,0 2106,0 Počet krmení 1 denně 1 denně Počet kusů ve skupině Příprava TMR S přípravou směsné krmné dávky se v podniku začíná přibližně o půl desáté ráno. Všechna krmiva jsou uskladněna v areálu farmy. Jako první, se krmí skupina krav stojících na sucho a jalovic. Prvním krmivem vloženým do krmného vozu je minerální krmná směs, která je dávkována pomocí kbelíku. Dalším nakládaným krmivem je jetelotravní a hrachová siláž, která je uložena v silážním žlabu a odebírána vybírací frézou míchacího krmného vozu. Šneky krmného vozu se při nakládání krmiva točí. Po naložení následuje přejezd do druhého silážního žlabu, kde je opět vybírací frézou navážena kukuřičná siláž. I při nakládání kukuřičné siláže se míchací šneky točí. Posledním krmivem je seno, které je frézováno do míchacího krmného vozu přímo z kulatého balíku. Opět jsou míchací šneky v pohybu. Po založení krmiva pro krávy stojící na sucho a jalovice je přímo v prostoru stáje do míchacího krmného vozu ručně pomocí lopaty naložena jadrná směs a minerální krmná směs. Ze stáje následuje přejezd k silážnímu žlabu se siláží jetelotrávy a hrachu, dále ke kukuřičné siláži a nakonec k senu. 4.4 ALA Řepníky a.s. Společnost ALA Řepníky a. s. se zabývá chovem českého strakatého skotu. V roce 1998 byl chov uznán chovem šlechtitelským. Živočišná výroba je tedy zaměřena na produkci mléka, masa a prodej chovných býčků. Dojnice jsou ustájeny ve zrekonstruované stáji K-174 s lehacími boxy, s gumovými matracemi. Odkliz kejdy se provádí pomocí shrnovací šípové lopaty. V návaznosti na tuto stáj je dojírna s mléčnicí. Dojírna je tandemová 2 5 od firmy Fullwood. Krávy stojící na sucho jsou ustájeny ve zrekonstruovaném kravínu typu K - 96 se stlanými lehacími boxy. V podniku se krmí a dojí 2 denně. Krmení je zajišťováno tříšnekovým horizontálním míchacím krmným vozem 49

49 Faresin TMR PRO 850 Master. Následné přihrnování krmiva je zajištěno robotickým přihrnovačem krmiva LELY JUNO 100. V současné době je v podniku přibližně 213 ks dojnic, skupina krav stojících na sucho, jalovice a telata na mléčné výživě. Denní nádoj se pohybuje přibližně litrů mléka. Průměrná dojivost na krávu je 8192 litrů mléka. Obsah tuku v mléce je 4,08 %, obsah bílkovin 3,7 %. Společnost hospodaří přibližně na 1062 ha zemědělské půdy. Hlavními produkty rostlinné výroby jsou potravinářská a krmná pšenice, sladovnický a krmný ječmen, semeno řepky olejné, konzumní brambory, řepa cukrová, speciální plodiny- kmín, semena trav a ostatní pícniny ke krmným účelům Složení TMR Krmná dávka ve společnosti ALA Řepníky a. s. je složena z krmné slámy, sena, vojtěškové siláže, kukuřičné siláže, řepných řízků, vlhkého kukuřičného zrna, vlastní jadrné směsi, nakoupeného koncentrátu s 30 % NL a močovinou, ostropestřece mariánského, krmné směsi LACTOFEED a minerální krmné směsi VMD Řepníky pro dojnice stojící na sucho (Tab. 4). Dále mají dojnice ve stáji přístup k solnému lizu. Podnik zaměstnává dva krmiče, kteří po týdnu střídají ranní a odpolední směnu Příprava TMR S přípravou směsné krmné dávky se začíná přibližně o půl šesté ráno. Krmení skupin krav je závislé na příchodu dojnic z dojírny. Po příchodu z dojírny musí mít dojnice na žlabu založené čerstvou TMR. První se krmí skupina krav těsně po otelení, která se dojí jako první. Následuje krmení skupiny krav stojících na sucho a březích jalovic. Prvním krmivem nakládaným do míchacího krmného vozu pro krávy stojící na sucho je drcená sláma. Následuje seno, vojtěšková siláž a cukrovarské řízky, které jsou nakládány pomocí nakladače. Míchací šneky jsou zapnuty. Poté se s soupravou přejede ke skladu minerálních směsí a k zásobníkům s jadrnými směsmi. Zde se ručně pomocí lopaty naloží minerální krmná směs. Posledním krmivem je kukuřičná siláž, která je ze silážního žlabu naložena pomocí vybírací frézy mobilního míchacího krmného vozu. Naložená TMR se nechávala ještě 5-10 minut promíchat. Krmení produkčních skupin začínalo taktéž drcenou slámou, senem, vlhkým kukuřičným zrnem, vojtěškovou siláží a cukrovarskými řízky. Tato krmiva byla nakládána nakladačem. Od počátku přípravy TMR byly spuštěny míchací šneky. Poté krmič s krmným vozem přejížděl ke skladu minerálních krmiv a k zásobníkům s jadrnými 50

50 směsmi. Šneky byly vypnuté. Zde byl jako první krmivo naložen vlastní šrot ze zásobníku, dále ručně lopatou navážena směs LACTOFEED a ostropestřec mariánský. Z dalšího zásobníku byl nasypán nakoupený koncentrát. Jako poslední krmivo byla nakládána kukuřičná siláž pomocí vybírací frézy z nedalekého silážního žlabu. Takto krmil první krmič podniku. Druhý krmič nakládal krmiva ve stejném sledu, ale během přípravy vůbec nezapínal míchací šneky. Míchací šneky byly zapínány až po naskladnění všech komponent TMR do krmného vozu, tím pádem se prodloužila doba míchání. Tab. č. 4: Návoz krmiv pro sledované skupiny v podniku ALA Řepníky a. s. Sledované skupiny- krmné dávky [kg] Krmivo 1+2 Suchostojné Kukuřičná siláž Siláž ze zavadlé píce Cukrovarské řízky Seno Pšeničná sláma Vlhké kukuřicné zrno Koncentrát Vlastní šrot Lactofeed Ostropestřec mariánský 9 0 VMD Řepníky- suchostojné 0 7 Celkem 1989,0 891,0 Počet krmení 2 denně 2 denně Počet kusů ve skupině Obr. 3 Příprava TMR v ALA Řepníky a. s. 51

51 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Počasí v době odběru vzorků Odběr vzorků byl prováděn v zimním období, avšak nebyl doprovázen nijak třeskutými mrazy. Průměrná teplota vzduchu po dobu pokusu se pohybovala okolo 5 ºC. LOUČKA (2010) se ve své vědecké práci zabýval tím, do jaké hloubky siláže v odběrovém profilu silážního žlabu promrzají a jak na krmení těmito silážemi reagují dojnice. Měření bylo prováděno v lednu a průměrná teplota vzduchu po dobu pokusu byla 7,3 ºC. Bylo zjištěno, že i při teplotách od minus deseti do dvaceti stupňů mrazu po několik dní nebyla ledová krusta na silážním žlabu vyšší než 4 cm. Teplota TMR v míchacím krmném voze byla pouze několik stupňů nad bodem mrazu a rychle chladla. Příjem TMR dojnicemi však nebyl nízkou teplotou významně ovlivněn a i denní nádoje byly srovnatelné s méně mrazivými dny (LOUČKA, 2010). PARK et al. (2002) se zabývali zmrazováním a rozmrazováním travních siláží a jejího vlivu na živiny v nich obsažené. Studie sice prokázala mírné snížení hodnot u obsahu dusíkatých látek, oproti siláži čerstvé, ale i tak byly hodnoty stále v přijatelném rozmezí (PARK et al., 2002). V mrazivém období lze tedy eliminovat stres z nízkých teplot kvalitním krmením a vybalancovanými krmnými dávkami (LOUČKA, 2010). Obr.4 Prostory krmiště SHR Miroslav Suchánek v době odběru 52

52 5.2 Hodnocení TMR v podniku SHR Miroslav Suchánek Mikrobiologické hodnocení TMR Analyzované hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 5. Celkový počet mikroorganismů se řádově pohyboval do 10 6 KTJ/g u obou vzorků TMR. Do celkového počtu mikroorganismů jsou promítnuty počty bakterií mléčného kvašení, plísní a kvasinek (MLEJNKOVÁ et al., 2011). Tato skupina mikroorganismů byla stanovena pro zohlednění celkové úrovně mikrobiálního osídlení směsných krmných dávek. Počet kolonií bakterií mléčného kvašení se taktéž pohyboval do 10 6 KTJ/g u obou vzorků. Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny do skupiny fakultativně anaerobních mikroorganismů. Toho se využívá k zabránění rozvoje nežádoucích bakterií, které kyslík ke svému rozvoji potřebují. Bakterie mléčného kvašení patří v silážované hmotě k dominantním producentům kyseliny mléčné. Ta má pozitivní vliv na kvalitu siláže. V koncentraci, jakou produkují bakterie mléčného kvašení by ještě nestačila konzervovat. Nutným předpokladem její praktické účinnosti je proto současný vznik určitého množství kyseliny octové, etanolu a pravděpodobně i antibiotik (DOLEŽAL et al., 2010). Plísně v silážích a samotných krmivech mohou představovat závažné zdravotní problémy (DOLEŽAL et al., 2010). Jsou signálem nízké hygieny a špatných skladovacích podmínek. Dále patří k velkým konkurentům bakterií mléčného kvašení ve využívání živin a mohou způsobovat destabilizaci hotových siláží metabolizováním již vytvořené kyseliny mléčné. Plísně způsobují velké živinové ztráty, významně snižují stravitelnost krmiva, energetický obsah a jeho následný příjem zvířaty (DOLEŽAL et al. 2012). V současné době zatím nejsou zavedeny závazné limity na přípustné množství plísní a kvasinek (MLEJNKOVÁ et al., 2012). Závazné limity jsou stanoveny pouze pro toxiny (DOLEŽAL et al. 2012). Dle DOLEŽALA et al. (2012) se počet spor plísní řádově 10 5 až 10 6 na 1 g krmiva považuje za nežádoucí. DOLEŽAL et al. (2012) dále uvádí, že z řady zahraničních výzkumů vyplývá, že při koncentraci spor se zpravidla vyskytují i toxinogenní druhy plísní. Tyto druhy jsou schopny metabolizovat živiny krmiv a tvořit mykotoxiny. Ve vzorcích směsných krmných dávek se počet kolonií pohyboval do 10 4 KTJ/g, což vyhovuje hygienické kvalitě krmiva. Počet kolonií kvasinek se řádově pohyboval do 10 3 KTJ/g. Kvasinky jsou považovány za hlavní příčinu aerobní nestability siláží. V silážích by dle ZEMANA et al.. (2006) by měly být limity počtu kvasinek maximálně do 10 4 KTJ/g. Tento limit tedy 53

53 vzorky směsných krmných dávek splňovaly. Bakterie čeledi Enterobacteriaceae nebyly ve vzorcích prokázány. Tab. č. 5: Mikrobiologická analýza TMR v podniku SHR Miroslav Suchánek Skupina CPM [KTJ/g] BMK [KTJ/g] Plísně [KTJ/g] Kvasinky [KTJ/g] Enterobacteriaceae [KTJ/g] Skupina produkční 5,00E+05 2,18E+05 3,23E+03 8,23E+03 0,00E+00 Skupina suchostojné 1,82E+05 1,36E+05 2,27E+02 1,82E+03 0,00E Chemické složení a živinová hodnota TMR Průměrný obsah sušiny krmné dávky se u produkční skupiny dojnic byl 41,80 % a u skupiny krav stojících na sucho 33,88 %. Dle DVOŘÁČKA (2012) je doporučována sušina krmné dávky %. Uvedených 55 % sušiny TMR doporučuje zejména pro směsné krmné dávky krmené v zimním období. Dle DVOŘÁČKA (2012) jsou tyto TMR s vyšší sušinou dojnicemi v zimním období lépe přijímány. Dojnice přijmou méně zbytečné vody a vyšší obsah sušiny je vhodnější i z hlediska mrznutí krmiva na krmném stole. Pro letní období je DVOŘÁČKEM (2012) doporučována sušina 45 % z důvodu preference vlhčí krmné dávky dojnicemi v tomto období. Stejné rozpětí sušiny krmné dávky doporučuje i ILLEK a KUDRNA (2006). Autoři BOUŠKA et al.(2006) a DREVJANY et al. (2004) uvádějí jako optimální obsah sušiny %. KUDRNA et al. (1998) dokonce % sušiny. Nízký nebo naopak vysoký obsah sušiny směsné krmné dávky snižuje příjem krmiva dojnicemi a tím pádem i mléčnou užitkovost (DREVJANY et al., 2004). Je tedy zřejmé, že obsah sušiny v obou uvedených skupinách není optimální a nevyhovuje doporučeným hodnotám. Chemické složení a výživná hodnota jsou uvedeny v tabulce č. 6. Obsah dusíkatých látek byl u krav v období stání na sucho 128,45 g/kg sušiny a u produkční skupiny krav 133,05 g/kg sušiny. Dle DVOŘÁČKA (2012) je doporučený obsah dusíkatých látek 165 (české strakaté plemeno) 180 g/kg sušiny (holštýnské plemeno). BRABENEC (2005) doporučuje g/kg sušiny. DREVJANY et al. (2004) uvádějí pro počátek laktace g/kg sušiny, pro střed laktace g/kg sušiny a pro konec laktace g/kg sušiny. Jako maximální hodnotu dusíkatých látek pro udržení dobrého zdravotního stavu dojnic uvádí ZELENKA (2012) 190 g/kg sušiny. 54

54 Z rozboru krmných dávek jasně vyplývá, že obsah dusíkatých látek pro danou fázi laktace souhlasí pouze v případě krav stojících na sucho. Pro produkční skupinu je obsah dusíkatých látek ve směsné krmné dávce nízký, odpovídající pro dojnice na konci laktace. Avšak dojnicím v tomto podniku je dávkován ještě koncentrát v dojícím automatu podle užitkovosti dané dojnice, který není v tomto rozboru zahrnut a tím jsou zbývající dusíkaté látky doplněny. V dnešní době je dobré znát nejen celkový obsah proteinu, ale také jeho jednotlivé frakce. Dle DVOŘÁČKA (2012) by měl být obsah lehce rozpustného proteinu (LRP) v krmné dávce do 10 %, rozpustného proteinu (RP) %, degradovatelného proteinu (RDP) % a nestravitelného proteinu (NP) do 20 %. Obsah tuku v TMR pro krávy stojící na sucho byl 36,34 g/kg sušiny a pro produkční skupinu 37,29 g/kg sušiny. Jako maximální obsah tuku je často uváděno 50 g/kg sušiny (BOUŠKA et al,.2006; ZELENKA 2012). BRABENEC (2005) uvádí jako maximální obsah tuku 30 g/kg sušiny. Naopak DREVJANY et al. (2004) uvádějí obsah tuku pro počátek laktace g/kg sušiny, pro střed laktace g/kg sušiny a pro konec laktace g/kg sušiny. Z rozborů je tedy patrné, že obsah tuku ve směsných krmných dávkách odpovídá požadovanému rozmezí. Při předávkování tuků může dojít ke snížení trávení vlákniny v bachoru a tím pádem ke snížení příjmu krmiva a nižší syntéze mléčného tuku i bílkoviny (BOUŠKA et al., 2006). Velké množství tuku povlékne částice v bachoru a ty se stávají špatně dostupnými pro bachorové bakterie (ZELENKA, 2012). Z dietetického důvodu je doporučováno, aby z celkové dávky tuku tvořily přibližně třetinu obiloviny, olejnatá krmiva a vedlejší produkty. Druhá třetina by měla být tvořena konvenčními tukovými produkty (celé sojové boby, bavlníkové semeno a směs rostlinných produktů). Poslední třetinu by měly tvořit vhodné inertní tuky (BOUŠKA et al., 2006). Obsah hrubé vlákniny byl ve vzorcích TMR 143,33 g/kg sušiny u produkční skupiny a na 201,44 g/kg sušiny u skupiny krav stojících na sucho. Za optimální obsah hrubé vlákniny v TMR je považováno alespoň g/kg sušiny (BOUŠKA et al., 2006; DVOŘÁČEK, 2012, ZELENKA 2012). Obsah hrubé vlákniny ovlivňuje stravitelnost, příjem sušiny, tučnost mléka a také činnost předžaludků a střev. Při snížení obsahu hrubé vlákniny v krmivu pod g/kg sušiny a v případě dalších dietetických chyb může docházet k fyziologickým poruchám trávení a poklesu tučnosti mléka (BOUŠKA et al., 2006). 55

55 Důležitý je i obsah strukturní vlákniny v krmné dávce. Strukturní vláknina je vlastně funkční vláknina stimulující přežvykování (ILLEK, KUDRNA, 2010). Dostatek strukturní vlákniny v krmné dávce zabezpečuje dostatečnou produkci slin jako pufrační látky, neutralizující těkavé mastné kyseliny, které jsou tvořeny bachorovou fermentací (BOUŠKA et al., 2006). Strukturní vláknina by měla být zabezpečena částicemi o velikosti 2,5 5 cm (ILLEK, KUDRNA, 2010; DVOŘÁČEK 2012). Tato strukturní vláknina zajistí tzv. bachorovou matraci, která je schopna zachytávat drobnější částice krmiva (KUDRNA et al. 1998). Strukturní vláknina také dráždí mechanoreceptory v bachoru a způsobuje tak promíchávání obsahu bachoru (DVOŘÁČEK 2012). Doporučený obsah v TMR je dle ZELENKY (2012) alespoň 80 g/kg sušiny, DVOŘÁČEK (2012) uvádí g/kg sušiny. Obsah hrubé vlákniny v obou směsných krmných dávkách byl nevyhovující. Dojnice v tomto podniku však mají mimo TMR ještě přístup k senu ad libitum, jímž mají možnost se dosytit. Tab. č. 6: Chemické složení TMR v podniku SHR Miroslav Suchánek Vzorek Sušina NL Tuk Vláknina [g] [g/kg] [g/kg] [g/kg] Suchánek produkční ,05 37,29 143,33 Suchánek suchostojné ,45 36,34 201, Hodnocení výluhů TMR Zjištěné hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 7. Obsah kyseliny mléčné ve směsné krmné dávce byl u obou stanovovaných skupin vyšší, než je doporučená hodnota 10 g/ kg sušiny (DVOŘÁČEK, 2010). Taktéž množství kyseliny octové bylo ve směsných krmných dávkách vyšší, než je doporučované množství 5 g/kg sušiny (DVOŘÁČEK, 2010). Kyselina máselná nebyla ve vzorcích přítomna. Tab. č. 7: Hodnocení kyseliny mléčné a organických kyselin v TMR v podniku SHR Miroslav Suchánek Kyselina mléčná Kyselina octová Kyselina máselná Vzorek [g/kg] [g/kg] [g/kg] 29,30 8,60 0,00 Produkční skupina 29,20 8,50 0,00 34,00 9,50 0,00 Skupiny suchostojné 33,90 9,40 0,00 56

56 Další fermentační charakteristiky TMR jsou uvedené v tabulce č. 8. Přijatelná a neškodná koncentrace čpavku v silážích je dle DOLEŽALA et al. (2012) 0,3 0,7 g/kg. Takovou siláž bachorová mikroflóra dokáže fyziologicky využít (DOLEŽAL et al., 2012). Odebrané vzorky jsou na hranici této hodnoty, vzorek směsné krmné dávky dokonce tento doporučený limit mírně přesahuje (0,8 g/kg). Vyšší obsah amoniaku, než je doporučené množství, může negativně ovlivnit bachorovou mikroflóru a bachorové ph (DOLEŽAL et al., 2012). Dle DREVJANY et al. (2004) je považována optimální hodnota ph 6,5. BOUŠKA et al. (2006) uvádějí hodnoty ph 5,5 6,0. U směsných krmných dávek v podniku SHR Miroslav Suchánek byly hodnoty ph výrazně nižší. Nejnižší hodnota se byla stanovena na 4,26. Obsah etanolu ve směsných krmných dávkách by dle DOLEŽALA et al. (2010) neměl být vyšší než 1g/kg sušiny. DVOŘÁČEK (2010) uvádí hodnotu 2 g/kg. U odebraných vzorků u produkční skupiny byl limit překročen. Pouze u vzorků odebraných u skupiny krav stojících na sucho byl splněn doporučený limit dle DVOŘÁČKA (2010), kde byla nejvyšší hodnota stanovena na 1,80 g/kg. Jako referenční hodnotu pro titrační kyselost vodního výluhu (KVV) uvádějí autoři DOLEŽAL et al. (2010) a DVOŘÁČEK (2010) méně než 800 mg KOH /100 g. Tato hodnota byla v podniku SHR Miroslav Suchánek významně překročena. Nejvyšší hodnoty činily 2023 mg KOH /100 g a 2015 mg KOH /100 g byly stanoveny u skupiny krav stojících na sucho. Hodnoty zjištěné v rozborech by mohly představovat určitá rizika z hlediska depresivního působení na bachorovou fermentaci (DOLEŽAL et al., 2012). V podniku se však zatím zdravotní problémy nevyskytují. Pozitivně zřejmě na dojnice působí i neomezený přístup k senu. Seno snižuje negativní účinky kyselých siláží, příznivě ovlivňuje funkce bachoru, podporuje přežvykování a tím pádem i salivaci (ZEMAN et al., 2006). Tab. č. 8: Hodnocení čpavku, ph, etanolu a KVV v TMR v podniku SHR Miroslav Suchánek Vzorek Čpavek Etanol KVV ph [g/kg] [g/kg] (KOH)mg/100g Produkční 0,60 4,26 3, skupina 0,70 4,27 3, Skupiny 0,70 4,26 1, suchostojné 0,80 4,27 1,

57 5.2.4 Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv 1) Vyhodnocení průměrných hodnot na jednotlivých sítech v podniku Produkční skupina Průměrné hodnoty jsou uváděny za produkční skupinu bez ohledu na krmiče. Průměrný podíl krmiva na prvním sítu byla stanovena na 18,34 % (Tab. č. 9). Referenční hodnoty pro množství TMR ze vzorku pro první síto (>19mm) uvádějí HEINRICHS a KONOHOFF (2002) 2 8 %. DREVJANY et al. (2004) doporučují hodnotu < 10 %. Je tedy zřejmé, že podíl krmiva na tomto sítu je vyšší, než je doporučená hodnota. Vyšší podíl frakce na tomto sítu nutí dojnici déle přežvykovat a podporuje salivaci. Na tomto vyšším podílu se zřejmě nejvíce podílí dlouhá neřezaná sláma, která je rozrušována pouze v míchacím krmném vozu. Dále také siláž ze zavadlé píce, kde byla na prvním sítu zřetelně pozorována stébla hrachu s úponky a stonky vojtěškové siláže. HEINRICHS a KONOHOFF (2002) uvádějí, že vyšší podíl frakce na první sítu prodlužuje dobu setrvání krmiva v bachoru a brání tak dojnici ve vyšším příjmu krmiva. Tab. č. 9: Síto č. 1 SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,34 2,85 Na sítu č. 2 byla stanovena nejvyšší hodnota 49,51 %, což byla nejvyšší hodnota (Tab. č. 10). Podíl druhé frakce tedy odpovídal horní hranici doporučených hodnot % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002) Tab. č. 10: Síto č. 2 SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,51 2,22 Průměrný obsah na sítu č.3 byl stanoven na 28,86 % (Tab. č. 11). Tato hodnota je mírně pod doporučenými hodnotami. Podíl frakce na třetím sítu (8,0 1,18 mm) by měl být % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). 58

58 Tab. č. 11: Síto č. 3 SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,86 2,22 Na posledním sítu byla hodnota 3,29 % (Tab. č. 4). Doporučený podíl frakce na tomto sítu (< 1,18 mm) je pod 20 % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). Stanovená hodnota je tedy odpovídající. Tab. č. 12: Síto č. 4 SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,29 1,60 Skupina suchostojné Pro skupinu krav stojících na sucho byla v podniku SHR Miroslav Suchánek na prvním sítu naměřena hodnota 31,95 %, což je hodnota vyšší než u skupiny produkční, kde byla stanovena hodnota 18,34 %. Vyšší hodnota je zřejmě způsobena větším obsahem neřezané slámy v krmné dávce a balastním charakterem krmné dávky založené pouze na objemném krmivu (Tab. č. 13). Z hlediska kondice krav je balastní krmná dávka pro dojnice v období stání na sucho vhodná, avšak by mohl být problém v příjmu dostatečného množství živin z důvodu menší kapacity trávícího traktu před otelením. Tab. č. 13: Síto č. 1 Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,95 5,63 Průměrná hodnota naměřená na sítu č. 2 je 46,15 % (Tab. č. 14). Tato hodnota je srovnatelná s hodnotou pro síto č. 2 u produkční skupiny a odpovídá doporučeným hodnotám. Tab. č. 14: Síto č. 2 Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,15 5,59 59

59 Na sítu č. 3 byla je uvedena průměrná hodnota 19,60 % (Tab. č. 15). Tato hodnota byla ve srovnání s produkční skupinou nižší. Příčinou je balastní charakter krmné dávky. Tato hodnota je tedy nevyhovující. Tab. č. 15: Síto č. 3 Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,60 2,27 Na sítu č. 4 byla naměřena hodnota 2,30 (Tab. č. 16). Hodnota byla opět nižší než u produkční skupiny. Z hlediska doporučených hodnot pro frakce na čtvrtém sítu je to hodnota vyhovující. Tab. č. 16: Síto č. 4 Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,30 0,72 2) Vyhodnocení vlivu lidského faktoru na směsnou krmnou dávku Skupina produkční V podniku SHR Miroslav Suchánek byl prokázán rozdílný vliv obsluhy krmného vozu na krmnou dávku. Oba krmiči dávkují do krmného vozu krmiva ve stejném pořadí, avšak krmič č. 2 je technicky zručnější, a i při odebírání siláží má lepší odhad vzdálenosti. V tomto podniku je to z důvodu šikmého nájezdu do silážního žlabu obtížnější, kdy traktor (zpočátku celá souprava) nestojí na rovině,ale mírně do kopce. Tenzometrická váha, kterou je krmný vůz vybaven, tedy nezobrazuje skutečnou hmotnost nákladu. Oba krmiči mají také vypnuté míchací šneky pouze při přejezdech a při navažování vlhkého kukuřičného zrna a jadrné směsi. Doba přípravy krmné dávky pro produkční skupinu se u krmiče č. 1 pohybovala okolo 36 minut. Vlastní míchání od 6:30 do 7 minut. Zakládání krmiva na krmný stůl trvalo v průměru 3 minuty. Pouze druhý a třetí den se celková doba přípravy prodloužila až na 50 minut. Zřejmě to bylo způsobeno nervozitou z probíhajícího sledování a zájmu o lidský faktor. Krmiči č. 2 trvala příprava krmné dávky pro produkční skupinu obvykle 35 minut, míchání 7 minut a zakládání krmiva na krmný stůl 3 minuty. 60

60 V průběhu pokusu bylo zjištěno, že krmič č. 1 chybně navažoval vlhké kukuřičné zrno a jadrné krmné směsi. Krmič č. 2 navažoval správné hmotnosti 225 kg vlhkého kukuřičného zrna a 140 kg jadrné krmné směsi. Krmič č. 1 navažoval chybně 240 kg vlhkého kukuřičného zrna a 180 kg jadrné krmné směsi. Průměrný podíl krmiva na prvním sítu separátoru byl pro TMR od krmiče č. 1 16,74 % a pro krmiče č. 2 19,94 % (Tab. č. 17). Tento rozdíl (P<0,05) mohl být způsoben delší dobou přípravy směsné krmné dávky u krmiče č. 1, kdy krmná dávka byla déle v míchacím krmném voze při samotné přípravě krmiva (například při opětovném couvání do silážního žlabu). Krmná dávka tedy byla déle míchána při samotné přípravě krmiva a tím pádem mohlo dojít více ke zjemnění struktury krmiva. Tab. č. 17: Síto č. 1 Krmiči, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Krmič ,74 2,52 a Krmič ,94 2,20 b Celkem 70 18,34 2,85 Procentuální podíl krmiva na druhém sítu byl u obou krmičů srovnatelný (P<0,05), 49,20 % u krmiče č. 1 a 49,83 % u krmiče č. 2 (Tab. č. 18). Tab. č. 18: Síto č. 2 Krmiči, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Krmič ,20 2,01 a Krmič ,83 2,39 a Celkem 70 49,51 2,22 Na třetím sítu byla opět mírná odchylka mezi krmiči. Podíl krmiva u krmiče č. 1 byl vyšší (P<0,05) (30,23 %) než u krmiče č. 2 (27,49 %) (Tab. č. 19). Tato odchylka mohla být způsobena jak delší dobou přípravy krmné dávky u krmiče č. 1, tak navážením chybných, vyšších dávek vlhkého kukuřičného zrna a jadrné směsi. 61

61 Tab. č. 19: Síto č. 3 Krmiči, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Krmič ,23 1,66 b Krmič ,49 1,84 a Celkem 70 28,86 2,22 Taktéž průměrný podíl krmiva na posledním sítu byl u krmiče č. 1 vyšší (P<0,05) (3,83 %) než u krmiče č. 2 (2,74 %) (Tab. č. 20). Tato odchylka mohla být opět způsobena vyšší dávkou jadrné směsi a vlhkého kukuřičného zrna a delší dobou přípravy krmné dávky. Celkově však mezi krmiči není výrazný rozdíl. Je však důležité, aby krmiči dávkovali správné hmotnosti jednotlivých komponent a předcházeli tak zbytečnému zvyšování nákladů a zbytečnému překrmování dojnic jadrnou směsí a s tím souvisejícím rizikem výskytu produkčních chorob dojnic. Tab. č. 20: Síto č. 4 Krmiči, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Krmič ,83 1,77 b Krmič ,74 1,20 a Celkem 70 3,29 1,60 Skupina suchostojné Krmiči č. 1 příprava krmné dávky pro skupinu krav stojících na sucho a jalovic trvala po dobu pokusu přibližně 23 minut. Doba míchání pak 3 minuty a doba zakládání taktéž 3 minuty. Krmiči č. 2 trvala příprava krmné dávky pro skupinu krav stojících na sucho přibližně 20 minut, doba míchání 2 minuty a doba zakládání 3 minuty. U TMR od krmiče č. 1 byl na prvním sítu vyhodnocený průměrný podíl krmiva 35,70 %. Pro krmiče č. 2 tento podíl činil 28,20 % (Tab. č. 21). TMR od krmiče č. 1 měla tedy průměrný procentuální podíl krmiva vyšší (P<0,05) než od krmiče č. 2. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že krmič č. 1 navažoval do směsné krmné dávky více slámy. Krmič č. 2 si při ručním nakládání slámy zapínal alarm, jenž ho upozornil, když krmivo v míchacím krmném voze dosáhlo požadované hmotnosti. Krmič č. 1 si alarm nezapínal a stále odbíhal kontrolovat na monitor, kolik je naváženo slámy. Každý po- 62

62 kusný den tak měl naváženo přibližně o 5 kg slámy více. To mohlo způsobit vyšší průměrný procentuální podíl krmiva na prvním sítu. Tab. č. 21: Síto č. 1 Krmiči - Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Krmič ,70 4,07 b Krmič ,20 4,35 a Celkem 40 31,95 5,63 Také na druhém sítu byl opět průkazný rozdíl (P<0,05) v hodnotách mezi TMR obou krmičů. Podíl krmiva na druhém sítu u TMR krmiče č. 2 byl mírně vyšší (P<0,05) a činil 49,80 % (Tab. č. 22). Pro TMR od krmiče č. 1 byl podíl krmiva 42,50 %. Tab. č. 22: Síto č. 2 Krmiči - Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Krmič ,50 4,10 a Krmič ,80 4,40 b Celkem 40 46,15 5,59 Podíl krmiva na třetím sítu byl u obou TMR srovnatelný (Tab. č. 23). Tab. č. 23: Síto č. 3 Krmiči - Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Krmič ,20 2,28 a Krmič ,00 2,25 a Celkem 40 19,60 2,27 Na posledním sítu byl mezi průměrnými hodnotami pro TMR obou krmičů stanoven průkazný rozdíl (P<0,05). TMR od krmiče č. 1 měla na tomto sítu vyšší podíl krmiva (Tab. č. 24). 63

63 Tab. č. 24: Síto č. 4 Krmiči - Suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Krmič ,60 0,94 b Krmič ,00 0,00 a Celkem 40 2,30 0,72 3) Odchylky v % podílu krmiva na sítech v závislosti na místě odběru krmiva Produkční skupina Při hodnocení vztahu procentuálního podílu krmiva na sítech v závislosti na místě odběru u produkční skupiny bylo zjištěno, že po celé délce krmného stolu je srovnatelný procentuální poměr krmiva na všech sítech (Graf č. 1). Lze se domnívat, že je krmná dávka správně zamíchána, tedy že struktura krmné dávky je stejná, jak na začátku krmného stolu, tak na jeho konci. 60 Krmič*Místo odběru Místo odběru: Místo odběru: Krmič: 1 Krmič: 2 Graf č. 1: Místa odběru v závislosti na krmiči, SHR Miroslav Suchánek S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Skupina suchostojné Při hodnocení místa odběru u skupiny krav stojících na sucho bylo zjištěno, že na všech sítech je procentuální obsah částic krmiva v závislosti na různých místech odběru srovnatelný (Graf č. 2). 64

64 Ostatní vztahy mezi krmiči a místy odběru v rámci jednotlivých sít byly prokázány také jako srovnatelné. Je zajímavé, že i na prvním sítu jsou místa odběru, bez závislosti na vlivu krmiče srovnatelná. Z grafu je však patrné, že u krmiče č 1 je vyšší podíl krmiva na prvním sítu, na prvním odběrovém místě. Celkově se tedy procentuální podíl krmiva na prvním sítu v závislosti na místě odběru neliší. To značí správně zamíchanou směsnou krmnou dávku. 70 Místo odběru*krmič Místo odběru: Místo odběru: 1 Krmič: 1 Krmič: 2 Graf č. 2: Místa odběru v závislosti na krmiči suchostojné, SHR Miroslav Suchánek S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) 4) Změny procentuálního poměru krmiva na sítech během pokusných dní Produkční skupina Na prvním sítu nebyl významný rozdíl v závislosti na dni odběru. Nejvyšší hodnoty na prvním sítu vykazoval čtvrtý a pátý den, zde procentuální hodnota dosahovala v průměru za oba krmiče 19,00 % (Tab. č. 25). Ve vztahu mezi krmiči a odebíranými dny se pro produkční skupinu opět potvrdil rozdíl v TMR mezi krmiči. Krmič č. 1 měl v průběhu pěti dní nižší hodnoty (P<0,05) na prvním sítu než krmič č. 2 (Graf č. 3). Jak bylo popsáno výše, zřejmě je to způsobeno delší dobou přípravy směsné krmné dávky a tím pádem delším působením míchacích šneků na strukturu krmné dávky. Nejnižší hod- 65

65 nota (P<0,05) byla naměřena druhý den u krmiče č. 1. Nejvyšší hodnota (P<0,05) naopak u krmiče č. 2 čtvrtý den. Tab. č. 25: Síto č. 1 Pokusné dny, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Den ,71 2,92 a Den ,57 2,74 a Den ,43 2,38 a Den ,00 3,90 a Den ,00 2,04 a Celkem 70 18,34 2,85 Na druhém sítu byl mírný rozdíl (P<0,05) mezi jednotlivými dny. V průměru nejvyšší podíl (P<0,05) byl třetí den. Naopak nejnižší (P<0,05) podíl krmiva na prvním sítu by stanoven v průměru na den čtvrtý (Tab. č. 26). Tab. č. 26: Síto č. 2 Pokusné dny, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Den ,57 3,16 ab Den ,86 2,18 a Den ,00 1,52 b Den ,29 1,73 a Den ,86 1,23 ab Celkem 70 49,51 2,22 Vyšší podíly byly tedy na třetím sítu stanoveny první dva odběrové dny. Nejvyšší průměrný podíl krmiva (P<0,05) byl na třetím sítu stanovena první den. Naopak nejnižší podíl (P<0,05) připadl na třetí den. Od třetího dne se procentuální podíl mírně zvýšil (Tab. č. 27). 66

66 Tab. č. 27: Síto č. 3 Pokusné dny, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Den ,86 2,66 c Den ,71 0,73 bc Den ,00 2,72 a Den ,57 1,45 abc Den ,14 2,41 ab Celkem 70 28,86 2,22 Na čtvrtém sítu byly průměrné podíly na sítech během doby pokusu srovnatelné (Tab. č. 28). Tab. č. 28: Síto č. 4 Pokusné dny, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Den ,86 1,29 a Den ,86 1,83 a Den ,57 1,22 a Den ,14 1,99 a Den ,00 1,04 a Celkem 70 3,29 1,60 Obr.5 Frakce TMR v SHR Miroslav Suchánek 67

67 60 Den*Krmič Den: Krmič: 1 Den: Krmič: 2 S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Graf č. 3: Interakce pokusné dny a krmiči, SHR Miroslav Suchánek Suchostojné U skupiny krav stojících na sucho jsou průměrné hodnoty frakce na prvním sítu mezi dny srovnatelné (Tab. č. 29). Tab. č. 29: Síto č. 1 Pokusné dny - suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Den ,00 9,26 a Den ,00 4,78 a Den ,25 3,45 a Den ,50 6,12 a Den ,00 4,28 a Celkem 40 31,95 5,63 68

68 Na druhém sítu jsou průměrné hodnoty mezi dny taktéž srovnatelné (Tab. č. 30). Tab. č. 30: Síto č. 2 Pokusné dny suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Den ,25 8,84 a Den ,75 3,85 a Den ,75 4,59 a Den ,50 5,93 a Den ,50 3,16 a Celkem 40 46,15 5,59 I na třetím sítu jsou průměrné hodnoty za jednotlivé dny poměrně vyrovnané (P<0,05). Pouze pátý den je stanovena hodnota mírně nižší (P<0,05), než předchozí dny (Tab. č. 31). Tab. č. 31: Síto č. 3 Pokusné dny suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Den ,75 1,28 a Den ,50 2,07 a Den ,25 1,49 ab Den ,00 1,85 ab Den ,50 2,33 b Celkem 40 19,60 2,27 69

69 Na čtvrtém sítu byl druhý a třetí den průměrný podíl krmiva na sítu vyšší (P<0,05), než zbývající dny, kdy byly hodnoty srovnatelné (Tab. č. 32). Tab. č. 32: Síto č. 4 Pokusné dny suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Den 1 8 2,00 0,00 a Den 2 8 2,75 1,04 b Den 3 8 2,75 1,04 b Den 4 8 2,00 0,00 a Den 5 8 2,00 0,00 a Celkem 40 2,30 0,72 70 Den*Krmič Den: Krmič: Den: Krmič: S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Graf č. 4: Interakce den a krmič -suchostojné, SHR Miroslav Suchánek 5) Změny poměru struktury krmiv 4 hodiny po nakrmení Produkční skupina Na prvním sítu došlo ke zvýšení (P<0,05) průměrných podílů. Pro TMR od krmiče č. 1 je to zvýšení (P<0,05) z průměrných 16,74 % na 21,14 %. Pro TMR krmiče č. 2 jde taktéž o zvýšení průměrných hodnot z 19,94 % na 29,43 %. Průměrná hodnota TMR za oba krmiče ihned po nakrmení byla 18,34 %, v odběru 4 hodiny po nakrmení se zvýšila 70

70 (P<0,05) na 25,29 % (Tab. č. 33). Toto zvýšení by mohlo značit přebírání krmné dávky dojnicemi. Tab. č. 33: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Krmič ,14 3,98 a Krmič ,43 2,23 b Celkem 14 25,29 5,30 Hodnoty frakce na druhém sítu TMR jsou v průměru za celý podnik i mezi krmiči srovnatelné (P<0,05) s hodnotou stanovenou při odběru vzorků ihned po nakrmení (Tab. č. 34). Tab. č. 34: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Krmič ,57 2,23 b Krmič ,00 2,58 a Celkem 14 49,29 4,12 Na třetím sítu jsou hodnoty TMR snížené (P<0,05) (Tab. č.35). Průměrná hodnota stanovená pro odběr čtyři hodiny po nakrmení je 22,29 %, zatímco hodnota stanovena ihned po nakrmení byla 28,86 %. Pro TMR krmiče č. 1 činila hodnota ihned po nakrmení 30,23 %, hodnota 4 hodiny po nakrmení činila 22,86 %. Stejně tak u TMR krmiče č. 2 byla hodnota ihned po nakrmení vyšší (P<0,05) 27,49 %, než hodnota stanovena 4 hodiny po nakrmení (21,71 %). Snížení hodnot na třetím sítu naznačuje riziko přebírání směsné krmné dávky dojnicemi, kdy se dojnice snaží vybírat chutná a méně strukturní krmiva. 71

71 Tab. č. 35: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Krmič ,86 1,57 a Krmič ,71 1,80 a Celkem 14 22,29 1,73 Hodnoty na posledním sítu jsou podobné s hodnotami zjištěnými ihned po nakrmení. Průměrná hodnota za celý podnik čtyři hodiny po nakrmení je 3,14 % a průměrná hodnota ihned po nakrmení činí 3,29 % (Tab. č. 36). Tab. č. 36: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení, SHR Miroslav Suchánek Síto č, 4 [%] Krmič 1 7 3,43 1,51 a Krmič 2 7 2,86 1,57 a Celkem 14 3,14 1,51 Suchostojné Na prvním sítu byly hodnoty TMR od obou krmičů srovnatelné (Tab. č. 37). Průměrná hodnota byla stanovena na 34,75 %. Celkově byly stanovené hodnoty vyšší než při odběru vzorků ihned po nakrmení, kde průměrný obsah krmiva činil 34,95 %. Tab. č. 37: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení -suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 1 [%] Krmič ,50 3,00 a Krmič ,00 3,27 a Celkem 8 34,75 3,20 Hodnoty stanovené na druhém sítu byly u TMR od obou krmičů taktéž srovnatelné (Tab. č. 38). Průměrná hodnota za oba krmiče činila 44,25 % a byla mírně nižší (P<0,05), než hodnota stanovená ze vzorků odebraných ihned po nakrmení, jenž činila 46,15 %. 72

72 Tab. č. 38: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení -suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 2 [%] Krmič ,00 4,76 a Krmič ,50 3,42 a Celkem 8 44,25 4,83 Na třetím sítu měla TMR od krmiče č. 2 20,50 % podíl a byla tak vyšší (P<0,05), než hodnota stanovená pro TMR krmiče č. 1, která činila 17,00 %. Průměrný obsah na třetím sítu byl 18,75 % (Tab. č. 39), což je mírně snížená hodnota (P<0,05) oproti hodnotě stanovené ze vzorků odebraných ihned po nakrmení, která byla 19,60 %. Tab. č. 39: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení -suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 3 [%] Krmič ,00 2,58 a Krmič ,50 1,00 b Celkem 8 18,75 2,60 Hodnoty na posledním sítu byly opět srovnatelné (Tab. č. 40). Průměrná hodnota činila 2,25 %, což je téměř totožná hodnota s hodnotou stanovenou ihned po nakrmení 2,30 %. Tab. č. 40: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení -suchostojné, SHR Miroslav Suchánek Síto č. 4 [%] Krmič 1 4 2,50 1,00 a Krmič 2 4 2,00 0,00 a Celkem 8 2,25 0,71 73

73 5.3 Hodnocení TMR v podniku Sruby Mikrobiologické hodnocení TMR Stanovené hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 41. V podniku Sruby se celkový počet mikroorganismů pohyboval řádově do 10 6 KTJ/g u vzorků TMR produkčních skupin a do 10 7 KTJ/g u skupiny krav stojících na sucho. Tento výsledek byl srovnatelný s podnikem SHR Miroslav Suchánek. Bakterie mléčného kvašení se ve vzorcích pro produkční skupiny se vyskytovaly do 10 7 KTJ/g a u skupiny krav stojících na sucho do 10 8 KTJ/g. Pro krávy stojící na sucho byl tento výsledek mezi podniky nejvyšší. Obsah plísní ve vzorcích byl u produkčních skupin do 10 3 KTJ/g a u skupiny krav stojících na sucho do 10 4 KTJ/g. Dle DOLEŽALA et al. (2012), kteří uvádějí jako nežádoucí počet spor plísní řádově 10 5 až 10 6 na 1 g krmiva, jsou tyto vzorky z hygienického hlediska vyhovující. Počet kolonií kvasinek se pro první produkční skupinu pohyboval do 10 6 KTJ/g. Pro zbývající skupiny se počet kolonií kvasinek pohyboval do 10 5 KTJ/g. V silážích by dle ZEMANA et al. (2006) by měly být limity počtu kvasinek maximálně do 10 4 KTJ/g. Uvedené vzorky však netvořily pouze siláže, ale směsné krmné dávky. Zvýšení koncentrace kolonií kvasinek tedy mohlo být způsobeno přítomností např. jadrného krmiva a nemuselo primárně pocházet ze siláží. Bakterie čeledi Enterobacteriaceae se ve vzorcích produkčních skupin vyskytovaly řádově do 10 3 KTJ/g. U vzorku skupiny krav stojících na sucho počty kolonií bakterií čeledi Enterobacteriaceae dosahovaly řádově do 10 4 KTJ/g. Pro bakterie čeledi Enterobacteriaceae jsou v silážích doporučovány limity KTJ/g (URIARTE, BOLSEN, 2001). Směsná krmná dávka je z tohoto hlediska stále ještě vyhovující. Tato skupina bakterií se obecně řadí k nežádoucím mikroorganismům, neboť jsou konkurenty bakterií mléčného kvašení s určitou proteolytickou aktivitou. Jsou velmi citlivé na aerobní a kyselé prostředí. Patří také k producentům amoniaku a biogenních aminů. Dokážou štěpit i aminokyseliny a redukovat dusičnany na dusitany (DOLEŽAL et al., 2010). Zdrojem těchto bakterií mohou být splašky, chlévská mrva nebo půda (McDONALD et al., 1991). Proto je možné se domnívat, že vyšší obsah těchto bakterií v TMR na farmě Sruby, mohl být do jisté míry způsoben použitím stejného manipulátoru k nakládání krmiva do míchacího krmného vozu, se kterým byla před krmením vyhrnována ze stáje chlévská mrva. 74

74 Tab. č. 41: Mikrobiologická analýza TMR v podniku Farma Sruby Skupina CPM BMK Plísně Kvasinky Enterobacteriaceae [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] Skupina 1 6,82E+05 5,49E+06 4,55E+02 1,79E+05 6,77E+02 Skupina 2 3,18E+05 1,45E+05 2,73E+02 1,66E+04 4,68E+02 Suchostojné 5,18E+06 2,79E+07 5,86E+03 1,33E+04 2,85E Chemické složení a živinová hodnota TMR V podniku Farma Sruby byl obsah sušiny v krmné dávce pro skupinu 1 42,95 %, pro skupinu 2 v průměru 37,79 % a pro skupinu krav stojících na sucho 40,07 %. Ani jedna ze směsných krmných dávek není z tohoto hlediska vyhovující. Jak je již uvedeno výše sušina TMR v zimním období by se měla pohybovat optimálně kolem 55% (DVOŘÁČEK, 2012). Rozbor směsných krmných dávek je uveden v tabulce č.42. Obsah dusíkatých látek pro skupinu 1 byl 168,71 g/kg sušiny, pro skupinu 2 na 168,38 g/kg sušiny a pro skupinu krav stojících na sucho 127,26 g/kg sušiny. Z hlediska obsahu dusíkatých látek jsou krmné dávky vyhovující pro danou fázi laktace. Obsah tuku taktéž vyhovuje doporučeným limitům výše uvedenými autory. Pro první skupinu obsah tuku činil 33,62 g/kg sušiny, u skupiny 2 byl 36,83 g/kg sušiny a pro skupinu krav stojící na sucho byl obsah tuku 38,09 g/kg sušiny. Také obsah vlákniny v krmné dávce byl v optimálním rozmezí. Pro skupinu 1 byl 164,80 g/kg sušiny, pro skupinu 2 byl 178,96 g/kg sušiny. Skupina krav stojících na sucho měla podíl vlákniny nejvyšší 205,79 g/kg sušiny. Vyšší obsah vlákniny u této skupiny je dán složením TMR, která je tvořena výlučně objemnými krmivy. Tab. č. 42: Chemické složení TMR v podniku Farma Sruby Vzorek Sušina NL Tuk Vláknina [g] [g/kg] [g/kg] [g/kg] Skupina ,71 33,62 164,80 Skupina ,38 36,83 178,96 Suchostojné ,26 38,09 205, Hodnocení výluhů TMR Stanovené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 43. Obsah kyseliny mléčné ve směsné krmné dávce byl u všech stanovovaných skupin vyšší než doporučená hodnota 10 g/kg sušiny (DVOŘÁČEK, 2010). Nejvyšší hodnoty vykazovaly vzorky u skupiny krav stojících na sucho (31,20 g/kg sušiny). 75

75 Množství kyseliny octové bylo nejméně 2 vyšší, než je DVOŘÁČKEM (2010) doporučovaný limit 5 g/kg sušiny. Kyselina máselná opět nebyla ve vzorcích přítomna, což odpovídá hypotéze vlivu vyššího obsahu sušiny na inhibici výskytu klostridií. Tab. č. 43: Hodnocení organických kyselin v TMR v podniku Farma Sruby Vzorek Produkční skupina 1 Produkční skupina 2 Skupina suchostojné Kyselina mléčná [g/kg] Kyselina octová [g/kg] Kyselina máselná [g/kg] 30,60 12,30 0,00 30,50 12,20 0,00 28,80 12,40 0,00 28,70 12,30 0,00 31,20 10,90 0,00 31,10 10,80 0,00 Stanovené hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 44. Obsah volného čpavku ve vzorcích byl opět na horní hranici doporučených hodnot pro siláže 0,3 0,7 g/kg dle DOLEŽALA et al. (2012). Hodnota ph se u vzorků směsných krmných dávek taktéž pohybovala pod doporučenými limity. Hodnoty ph se pohybovaly v rozmezí 4,26 do 4,77 a nedosahovaly tedy doporučené hodnoty 6,5 (DREVJANY et al., 2004). Obsah etanolu byl u produkčních skupin mírně vyšší (2,70), než doporučená hodnota 2 g/kg sušiny (DVOŘÁČEK, 2010). U krav stojících na sucho se obsah etanolu pohyboval kolem 3 g/kg. I hodnoty KVV neodpovídaly doporučenému limitu (< 800 mg KOH /100 g). Nejvyšší hodnota byla stanovena pro produkční skupinu 1 (1665 mg KOH /100 g), kdy byl limit pro obsah KVV v TMR překročen dvojnásobně. Tab. č. 44: Hodnocení čpavku, ph, etanolu a KVV v TMR v podniku Farma Sruby Vzorek Produkční skupina 1 Produkční skupina 2 Skupina suchostojné Čpavek Etanol KVV ph [g/kg] [g/kg] (KOH)mg/100g 0,60 4,71 2, ,70, 4,72 2, ,60 4,76 1, ,70 4,77 2, ,50 4,26 3, ,60 4,27 3,

76 5.3.4 Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv 1) Vyhodnocení průměrných hodnot na jednotlivých sítech v podniku Produkční skupiny V podniku farma Sruby byly hodnoceny dvě produkční skupiny (Tab. č. 45). Pro skupinu 1 byl na prvním sítu stanoven průměrný podíl krmiva 22,24 %. Pro skupinu 2 byla průměrná hodnota 21,12 %. Obě skupiny jsou v rámci prvního síta srovnatelné. V podniku sruby je frakce stanovená na prvním sítu ještě mírně vyšší než v podniku SHR Miroslav Suchánek. Je tedy zřejmé, že směsné krmné dávky pro produkční skupiny neodpovídají doporučeným hodnotám. Tab. č. 45: Síto č. 1 Farma Sruby Síto č. 1 [%] Skupina ,24 3,89 a Skupina ,12 5,51 a Celkem 50 21,68 4,75 Na druhém sítu vykazovala TMR vyšší průměrnou hodnotu (P<0,05) skupina 2 45,44 %. Tato vyšší hodnota by teoreticky mohla být způsobena nižší sušinou TMR, než je doporučovaných 40 % pro správný průběh separace (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). Pro skupinu 1 byla průměrná hodnota nižší (P<0,05) a to 40,32 % (Tab. č. 46). Druhá frakce tedy odpovídá doporučeným hodnotám % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). Tab. č. 46: Síto č. 2 Farma Sruby Síto č. 2 [%] Skupina ,32 5,19 a Skupina ,44 3,81 b Celkem 50 42,88 5,19 77

77 Průměrná hodnota pro skupinu 1 na třetím sítu činila 27,44 %. Pro skupinu 2 to bylo 24,64 % (Tab. č. 47). Třetí frakce je pod doporučenými limity. Tab. č. 47: Síto č. 3 Farma Sruby Síto č. 3 [%] Skupina ,44 2,62 b Skupina ,64 2,56 a Celkem 50 26,04 2,93 Na čtvrtém sítu byla stanoven průměrný podíl krmiva pro první skupinu 10,00 % a pro druhou skupinu 8,80 %. Skupiny tedy byly srovnatelné. Hodnoty poslední frakce jsou tedy vyšší než v podniku SHR Miroslav Suchánek. Stále však tato frakce odpovídá doporučeným limitům. Tab. č. 48: Síto č. 4 Farma Sruby Síto č. 4 [%] Skupina ,00 3,37 a Skupina ,80 2,77 a Celkem 50 9,40 3,11 Suchostojné Průměrný podíl TMR ze vzorku na prvním sítu byl 43,60 % (Tab. č. 49). První frakce pro skupinu krav stojících na sucho vykazuje vyšší hodnotu u první frakce produkční skupiny. Podíl této frakce je výrazně nadlimitní. Tab. č. 49: Síto č. 1 suchostojné, Farma Sruby Síto č. 1 [%] Podnik ,60 8,74 a 78

78 Na druhém sítu byl průměrný podíl krmiva stanoven na 42,64 % (Tab. č. 50). Hodnota stanovena pro druhou frakci u produkční skupiny je téměř totožná. Tab. č. 50: Síto č. 2 suchostojné, Farma Sruby Síto č. 2 [%] Podnik ,64 6,87 b Hodnota stanovena na třetím sítu byla 11,36 % (Tab. č. 51). Podíl této frakce je výrazně pod doporučeným limitem. Tab. č. 51: Síto č. 3 suchostojné, Farma Sruby Síto č. 3 [%] Podnik ,36 3,86 b Na posledním sítu byl podíl krmiva stanoven na 2,40 % (Tab. č. 52). Tato frakce splňuje doporučené limity. V porovnání s produkční skupinou je však stanovená hodnota u této skupiny výrazně nižší, než u produkční skupiny. Tab. č. 52: Síto č. 4 suchostojné, Farma Sruby Síto č. 4 [%] Podnik ,40 1,15 ab 2) Odchylky v % podílu krmiva na sítech v závislosti na místě odběru krmiva Produkční skupiny V podniku farma Sruby, stejně jako v podniku SHR Miroslav Suchánek, byl poměr na sítech v závislosti na místě odběru u obou produkčních skupin srovnatelný (Graf č. 5). Příprava krmné dávky na farmě Sruby se od ostatních podniků lišila rychlostí přípravy a spoluprácí dvou krmičů na jedné směně. Krátká doba přípravy směsných krmných dávek pro produkční skupiny (cca 5 minut i s mícháním), kdy míchací šneky nebyly v pohybu pouze při dávkování jadrné a minerální směsi (první komponenty krmné dávky), neměla vliv na homogenitu krmné dávky. Ze statistických výsledků je tedy 79

79 zřejmé, že směsná krmná dávka byla dobře zamíchána a struktura krmné dávky byla totožná jak na začátku krmného stolu, tak i na jeho konci. 60 Místo odběru*skupina Místo odběru: Místo odběru: Skupina: 1 Skupina: 2 Graf č. 5: Místo odběru a produkční skupiny, Farma Sruby S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Obr.6 Prostory stáje, Farma Sruby 80

80 Suchostojné Pro skupinu krav stojících na sucho jsou hodnoty pro místa odběru na jednotlivých sítech taktéž srovnatelné (Graf č. 6). Stejně jako u produkčních skupin je možné se domnívat, že rychlost přípravy směsné krmné dávky (cca 3 minuty příprava) neměla vliv na její homogenitu a krmná dávka byla dobře zamíchána. 70 Místo odběru Místo odběru Graf č. 6: Místo odběru a skupina suchostojné, Farma Sruby S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) 3) Změny procentuálního poměru krmiva na sítech během pokusných dní Produkční skupiny Při vyhodnocení vyrovnanosti jednotlivých dní na prvním sítu bylo zřejmé, že nejnižší podíl (P<0,05) 18,20 % byl stanoven pátý den a nejvyšší podíl (P<0,05) třetí den - 25,60 %. Znatelné rozdíly (P<0,05) byly také mezi prvním a třetím dnem. A také mezi čtvrtým a pátým dnem (Tab. č. 53). 81

81 Tab. č. 53: Síto č. 1 Pokusné dny, Farma Sruby Síto č. 1 [%] Den ,00 1,05 ab Den ,60 4,79 abc Den ,60 4,79 c Den ,00 2,98 bc Den ,20 4,76 a Celkem 50 21,68 4,75 I na druhém sítu bylo zjištěno kolísání podílů TMR v průběhu pokusných dní. Nejvyšší hodnoty (P<0,05) byly stanoveny první den a pátý den. Nejnižší hodnoty byly stanoveny druhý a třetí den (Tab. č. 54). Tab. č. 54: Síto č. 2 Pokusné dny, Farma Sruby Síto č. 2 [%] Den ,20 1,48 a Den ,20 4,76 bc Den ,80 1,99 ac Den ,40 6,98 b Den ,80 4,05 a Celkem 50 42,88 5,19 Třetí síto se zdá být vyrovnanější. Pouze třetí den byl stanoven prokazatelně nižší podíl krmiva na sítu (P<0,05) (Tab. č. 55). Tab. č. 55: Síto č. 3 Pokusné dny, Farma Sruby Síto č. 3 [%] Den ,60 1,84 a Den ,60 2,80 a Den ,40 2,63 b Den ,20 4,24 ab Den ,40 0,97 ab Celkem 50 26,04 2,93 82

82 Na posledním sítu byly podíly TMR taktéž vyrovnané, kromě výrazněji nižších hodnot (P<0,05) první a třetí den. Tab. č. 56: Síto č. 4 Pokusné dny, Farma Sruby Síto č. 4 [%] Den ,20 1,69 b Den ,60 2,12 a Den ,20 1,99 b Den ,40 2,80 a Den ,60 1,90 a Celkem 50 9,40 3,11 60 Skupina*Den; Nevážené průměry Den: Den: Skupina: 1 Skupina: 2 Graf č. 7: Interakce den a produkční skupina, Farma Sruby S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Suchostojné Nejvyšší podíl krmiva (P<0,05) na prvním sítu byl stanoven třetí den. Nejnižší podíl krmiva (P<0,05) byl naopak stanoven den pátý (Tab. č. 57). 83

83 Tab. č. 57: Síto č. 1 Pokusné dny - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 1 [%] Den ,00 1,05 ab Den ,60 4,79 abc Den ,60 4,79 c Den ,00 2,98 bc Den ,20 4,76 a Celkem 50 21,68 4,75 Na druhém sítu byly podíly krmiva v závislosti na odběrových dnech vyrovnanější. Nejnižší podíl krmiva na sítu (P<0,05) byl stanoven čtvrtý den. Naopak nejvyšší podíly krmiva (P<0,05) vykazoval první a pátý den (Tab. č. 58). Tab. č. 58: Síto č. 2 Pokusné dny - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 2 [%] Den ,20 1,48 a Den ,20 4,76 ab Den ,80 1,99 ab Den ,40 6,98 b Den ,80 4,05 a Celkem 50 42,88 5,19 č. 59). Hodnoty stanovené v průběhu pokusných dní byly na třetím sítu srovnatelné (Tab. Tab. č. 59: Síto č. 3 Pokusné dny - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 3 [%] Den ,60 1,84 a Den ,60 2,80 a Den ,40 2,63 a Den ,20 4,24 a Den ,40 0,97 a Celkem 50 26,04 2,93 84

84 Na posledním sítu byly podíly krmiva poměrně vyrovnané. Pouze první a třetí den byly podíly na sítu prokazatelně nižší (P<0,05) (Tab. č. 60). Tab. č. 60: Síto č. 4 Pokusné dny - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 4 [%] Den ,20 1,69 b Den ,60 2,12 a Den ,20 1,99 b Den ,40 2,80 a Den ,60 1,90 a Celkem 50 9,40 3,11 55 Den Den Graf č. 8: Interakce den a skupina suchostojné, Farma Sruby S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) 4) Změny poměru struktury krmiv 4 hodiny po nakrmení Produkční skupiny Hodnoty pro obě skupiny na prvním sítu byly srovnatelné (Tab. č. 61). Průměrná hodnota za celý podnik byla vypočtena na 22,40 %. Tato hodnota je přibližně stejná jako hodnota stanovená pro podnik u vzorků TMR odebraných ihned po nakrmení, která činila 21,68 %. Tento výsledek naznačuje, že směsná krmná dávka není dojnicemi přebírána, avšak na ostatních sítech je rozdíl již patrný. 85

85 Tab. č. 61: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Sruby Síto č. 1 [%] Skupina ,80 1,79 a Skupina ,00 2,45 a Celkem 10 22,40 2,07 Na druhém sítu se již projevil rozdíl (P<0,05) v krmné dávce mezi skupinami (Tab. č. 61). Stejně jako při odběrech ihned po krmení měla na druhém sítu vyšší podíl (P<0,05) TMR skupina 2. Avšak v porovnání obou skupin a času odběru, tak je na druhém sítu vyšší hodnota podílu TMR u hodnot stanovených čtyři hodiny po nakrmení. Průměrná hodnota v podniku byla stanovena na 48,00 %. Hodnota stanovená na sítu ihned po nakrmení byla 42,88 %. Toto by mohlo poukazovat na přebírání krmné dávky dojnicemi, i když jsou hodnoty na prvním sítu vyrovnané. Tab. č. 62: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Sruby Síto č. 2 [%] Skupina ,80 1,79 a Skupina ,20 1,10 b Celkem 10 48,00 1,89 Hodnoty na třetím sítu jsou mezi produkčními skupinami po čtyřech hodinách po odběru srovnatelné (Tab. č. 63). Již zde je vidět rozdíl oproti hodnotám získaným ze vzorků ihned po nakrmení, kdy byla hodnota podílu krmiva skupiny 1 prokazatelně vyšší (P<0,05) než u skupiny 2. Celkově jsou průměry za jednotlivé skupiny získané čtyři hodiny po krmení nižší než ty, které byly získané ze vzorků odebíraných ihned po krmení. Průměr za podnik čtyři hodiny po krmení činil 21,20 %. Průměr získaný z hodnot ihned po nakrmení byl 26,04 %. Je tedy zřejmé, že se poměr krmiva na třetím sítu snížil (P<0,05) ve prospěch prvních dvou sít. Toto by mohlo potvrzovat přebírání směsní krmné dávky dojnicemi. Dojnice se snaží vybírat ze směsné krmné dávky méně strukturní, ale naopak více chutné komponenty krmné dávky (jadrná produkční směs). 86

86 Tab. č. 63: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Sruby Síto č. 3 [%] Skupina ,60 1,67 a Skupina ,80 1,10 a Celkem 10 21,20 1,40 I na posledním sítu byly hodnoty mezi skupinami srovnatelné (Tab. č. 64). Hodnoty byly také mírně snížené oproti průměrům hodnotám na sítu u vzorků odebraných ihned po krmení. Průměrná hodnota za podnik po čtyřech hodinách po nakrmení činila 8,40 %. U směsné krmné dávky odebrané ihned po nakrmení to bylo 9,40 %. Tab. č. 64: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Sruby Síto č. 4 [%] Skupina 1 5 8,80 1,10 a Skupina 2 5 8,00 1,41 a Celkem 10 8,40 1,26 Suchostojné U skupiny krav stojících na sucho byl opět vyšší podíl krmiva na sítech odebíraných čtyři hodiny po nakrmení. Na prvním sítu byla stanovena průměrná hodnota 49,20 % (Tab. č. 65). V porovnání s průměrem na sítu odebíraným ihned po nakrmení je to hodnota zvýšená. Hodnota získaná odběry ihned po nakrmení byla 43,60 %. Tab. č. 65: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,20 13,01 Na druhém sítu byla stanoven průměrný podíl krmiva 46 % (Tab. č. 66), to byl opět vyšší podíl než podíl z krmné dávky odebrané ihned po nakrmení, který činil 42,64 %. 87

87 Tab. č. 66: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,00 2,00 Naproti nižšímu podílu krmiva na třetím sítu u produkčních skupin je zde vyšší podíl krmiva (P<0,05), průměrně 17,60 % (Tab. č. 67). Podíl je tedy vyšší, než u vzorků TMR odebraných ihned po nakrmení, kdy byla průměrná hodnota stanovena na 11,36 %. Tab. č. 67: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,60 3,29 Poměr krmiva na posledním sítu byl u čtyři hodiny po krmení stanoven na 2,00 % (Tab. č. 68). V porovnání s poměrem krmiva u odběru ihned po nakrmení to byl pouze mírně nižší (P<0,05) 2,40 %. Tab. č. 68: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Sruby Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik 2 5 2,00 0, Hodnocení TMR v podniku Farma Houdek Mikrobiologické hodnocení TMR Stanovené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 69. Celkový počet mikroorganismů byl u skupiny krav stojících na sucho řádově do 10 7 KTJ/g. U produkční skupiny nebyl pokusem výskyt této skupiny mikroorganismů prokázán. Počty kolonií bakterií mléčného kvašení se pohybovaly u produkční skupiny do 10 5 KTJ/g a u skupiny krav stojících na sucho do 10 6 KTJ/g. Počet kolonií plísní ve vzorcích byl řádově do 10 4 KTJ/g. Směsná krmná dávka je tedy z hlediska výskytu plísní vyhovující. Koncentrace kvasi- 88

88 nek ve vzorcích se řádově pohybovala do 10 6 KTJ/g, což je opět více než doporučená norma pro siláže- maximálně do 10 4 KTJ/g (ZEMAN et al., 2006). Siláže s obsahem kvasinek nad KTJ/g a alkoholu jsou při vyskladňování málo stabilní, rychle se zahřívají a kazí (DOLEŽAL et al., 2010). Obsah bakterií čeledi Enterobacteriaceae ve vzorcích se pohyboval do 10 3 KTJ/g, což vyhovuje doporučeným limitům pro siláže KTJ/g (URIARTE, BOLSEN, 2001). Tab. č. 69: Mikrobiologická analýza TMR v podniku Farma Houdek CPM BMK Plísně Kvasinky Enterobacteriaceae Skupina [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] Skupina produkční 0,00E+00 1,82E+04 7,73E+02 1,16E+04 9,09E+00 Skupina suchostojné 1,18E+06 3,45E+05 3,32E+03 5,59E+05 5,77E Chemické složení a živinová hodnota TMR Sušina směsné krmné dávky byla v podniku Farma Houdek u produkční skupiny 40,27 % u produkční skupiny a 33,25 % u skupiny krav stojících na sucho. Obsah sušiny směsné krmné dávky je z tohoto pohledu nevyhovující. Mezi produkčními krmnými dávkami ve všech podnicích je to vůbec nejnižší obsah sušiny. Rovněž u krav stojících na sucho. Nízký obsah sušiny TMR by mohl být způsoben převažujícími šťavnatými silážovanými krmivy s nižší sušinou. V TMR nebyla zařazena krmná sláma, jako v ostatních podnicích, pouze seno. Obsah dusíkatých látek pro produkční skupinu byl 140,20 g/kg sušiny, pro krávy stojící na sucho 126,97 g/kg sušiny. Obsah dusíkatých látek byl opět nižší než optimální hodnota. Obsah dusíkatých látek v TMR pro produkční skupinu je opět na úrovni pro dojnice na konci laktace. V tomto podniku, stejně jako v podniku SHR Miroslav Suchánek, dostávají dojnice ještě koncentrát dle vlastní užitkovosti v dojícím automatu. Obsah tuku u produkční skupiny byl stanoven na 35,93 g/kg sušiny pro produkční skupinu a na 42,64 g/kg sušiny pro skupinu krav stojících na sucho. Obě tyto hodnoty vyhovují doporučenému limitu 50 g/kg sušiny, který uvádí autoři BOUŠKA et al. (2006) a ZELENKA (2012). Doporučený obsah vlákniny ve směsné krmné dávce je g/kg sušiny (BOUŠKA et al., 2006; DVOŘÁČEK, 2012, ZELENKA 2012). Stanovené vzorky vykazovaly mírně vyšší obsah vlákniny. V produkční skupině byl obsah vlákniny 183,78 89

89 g/kg. Pro skupinu krav stojících na sucho je to 196,59 g/kg sušiny. Zvýšený obsah vlákniny by mohl být zapříčiněn opožděnou sklizní plodin. Tab. č. 70: Chemické složení TMR v podniku Farma Houdek Vzorek Sušina NL Tuk Vláknina [g] [g/kg] [g/kg] [g/kg] Skupina produkční ,20 35,93 183,78 Skupina suchostojné ,97 42,64 196, Hodnocení výluhů TMR Stanovené hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 71. Obsah kyseliny mléčné ve vzorcích byl vyrovnaný, avšak stále vyšší, než je doporučovaná hodnota 10 g/kg (DVOŘÁČEK, 2010). Obsah kyseliny octové byl taktéž vyšší než doporučovaný limit 5 g/kg (DVOŘÁČEK, 2010). Nejvyšší stanovená hodnota byla 12,40 g/kg. V tomto podniku byla ve vzorcích směsné krmné dávky krav stojících na sucho stanovena i kyselina máselná. Kyselina máselná by se v TMR neměla vůbec vyskytovat (DVOŘÁČEK, 2010). Zde byla její nejvyšší hodnota stanovena na 0,6 g/kg. Lze se domnívat, že bílkovinná siláž byla méně kvalitní. Rizikem obsahu kyseliny máselné v silážích je možná inhibice bachorových mikroorganismů a výskyt onemocnění paznehtů (laminitid). Pokud je obsah kyseliny máselné v siláži vyšší než 5 g/kg a stupeň proteolýzy vyšší než 20 %, tak je zakázáno takovou siláž zkrmovat zvířatům (DOLEŽAL et al., 2012). Tab. č. 71: Hodnocení organických kyselin v podniku Farma Houdek Vzorek Produkční skupina Skupina suchostojné Kyselina mléčná [g/kg] Kyselina octová [g/kg] Kyselina máselná [g/kg] 34,50 12,40 0,00 34,40 12,30 0,00 34,50 10,40 0,50 34,40 10,30 0,60 Stanovené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 72. Obsah volného čpavku byl ve většině odebraných vzorků vyšší než referenční hodnoty 0,3 0,7 g/kg (DOLEŽAL et al., 2012). Nejvyšší obsah ve vzorku byl stanoven u produkční skupina 0,9 g/kg. Siláž je hodnocena jako nekvalitní, když koncentrace amoniaku dosáhne 1,4 2 g/kg (DOLEŽAL et al., 2012). 90

90 Hodnoty ph stanovené v tomto podniku byly taktéž nižší, než je doporučená hodnota 6,5 (DREVJANY et al., 2004). Obsah etanolu mírně překračoval limit 2 g/kg sušiny (DVOŘÁČEK, 2010). Ve směsné krmné dávce byla opět velmi zvýšena i hodnota KVV. Nejnižší hodnota byla 1478 mg KOH/100 g a naopak nejvyšší hodnota činila 2023 mg KOH/100 g. Tyto hodnoty tedy opět neodpovídají doporučenému limitu <800 mg KOH/100 g (DOLEŽAL et al., 2010). Tab. č. 72: Hodnocení čpavku, ph, etanolu a KVV v TMR v podniku Farma Houdek Vzorek Produkční skupina Skupina suchostojné Čpavek Etanol KVV ph [g/kg] [g/kg] (KOH)mg/100g 0,80 4,45 2, ,90 4,46 2, ,70 4,55 2, ,80 4,56 2, Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv 1) Vyhodnocení průměrných hodnot na jednotlivých sítech v podniku Produkční skupina Na prvním sítu byl průměrný podíl TMR 33,36 % (Tab. č. 73). První frakce tedy výrazně překračovala doporučenou hodnotu 2 8 % (HEINRICHS, KONOHOFF, 2002). V rámci podniků to byly nejvyšší podíly této frakce stanovené u produkční skupiny. Tab. č. 73: Síto č. 1 Farma Houdek Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,36 4,27 Na druhém sítu byl průměrný podíl krmiva 36,40 % (Tab. č. 74). Druhá frakce byla v rozmezí doporučených hodnot spíše na dolní hranici. Frakce TMR zachycené na tomto místě je důležitá zejména pro správnou funkci bachorových mikroorganismů. Ve srovnání mezi ostatními podniky je to opět nejnižší stanovená hodnota. 91

91 Tab. č. 74: Síto č. 2 Farma Houdek Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,40 3,32 Podíl směsné krmné dávky na třetím sítu byl 26,72 % (Tab. č. 75). Tato frakce naopak nedosahuje doporučených hodnot. Vzhledem k ostatním podnikům je tato frakce srovnatelná. Tab. č. 75: Síto č. 3 Farma Houdek Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,72 2,15 Na posledním sítu byla stanovena hodnota 3,52 % (Tab. č. 76). Hodnota této frakce odpovídá doporučeným limitům. Tab. č. 76: Síto č. 4 Farma Houdek Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,52 1,66 Suchostojné Průměrný podíl TMR na sítu 1 byl u skupiny krav stojících na sucho 45,20 % (Tab. č. 77). Hodnota první frakce u skupiny krav stojících na sucho je opět mezi sledovanými podniky nejvyšší. Tato hodnota tedy rozhodně neodpovídá doporučeným limitům. Zvýšená hodnota první frakce mohla být ovlivněna i nižším obsahem sušiny, kdy separace nemusela probíhat ideálně, ale také zřejmě vyšším podílem objemných krmiv. Tab. č. 77: Síto č. 1 suchostojné, Farma Houdek Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,20 7,51 92

92 Na druhém sítu byl průměrný podíl TMR 34,00 % (Tab. č. 78). Druhá frakce odpovídá dolní hranici doporučeného limitu. Hodnota druhé frakce je ve srovnání mezi ostatními podniky opět nejnižší. Tab. č. 78: Síto č. 2 suchostojné, Farma Houdek Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,00 5,80 Na třetím sítu byl průměrný podíl krmiva stanoven na 18,80 % (Tab. č. 79). Podobně jako v ostatních podnicích nedosahovala třetí frakce doporučených hodnot. Tab. č. 79: Síto č. 3 suchostojné, Farma Houdek Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,80 2,71 Na posledním sítu byl průměrný podíl krmiva 2,00 %, což byl opět podíl minimální (Tab. č. 80). Tento podíl odpovídá doporučeným limitům. Tab. č. 80: Síto č. 4 suchostojné, Farma Houdek Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,00 0,00 Obr.7 Prostory stáje Farma Houdek 93

93 2) Odchylky v % podílu krmiva na sítech v závislosti na místě odběru krmiva Produkční skupina Poměry na sítech v závislosti na místě odběru byly na všech sítech srovnatelné (Graf č. 9). To vypovídá o dobře zamíchané krmné dávce. 45 Místo odběru Místo odběru Graf č. 9: Místo odběru, Farma Houdek S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Suchostojné Podíl na krmiva na sítech v závislosti na místě odběru je i u krav stojících na sucho srovnatelný (Graf č. 10). Lze se očekávat, že je krmná dávka správně zamíchána. 60 Místo odběru Místo odběru S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Graf č. 10: Místo odběru - suchostojné, Farma Houdek 94

94 3) Změny procentuálního poměru krmiva na sítech během pokusných dní Produkční skupina Na prvním sítu bylo zjištěno, že je podíl TMR je během sledovaných dní srovnatelný (Tab. č. 81). První čtyři dny se průměrná hodnota pohybovala okolo 32,00 %, pouze pátý den byla hodnota mírně zvýšená na 38,00 %. Je zajímavé, že struktura krmné dávky nebyla ovlivněna výměnou a přidáním opotřebovaných nožů na vybírací frézu vozu, které byly vyměněny před středečním krmením. Tab. č. 81: Síto č. 1 Pokusné dny, Farma Houdek Síto č. 1 [%] Den ,40 2,97 a Den ,00 5,10 a Den ,40 3,29 a Den ,00 5,48 a Den ,00 0,00 a Celkem 25 33,36 4,27 Na druhém sítu byly prokazatelně (P<0,05) nižší podíly krmiva stanoveny první (34,00 %) a pátý (33,60 %). Nejvyšší podíl TMR byl naopak stanoven 40,00 % a to den třetí (Tab. č. 82). To mohlo být způsobeno nižší dávkou jadrné směsi, která třetí den byla navážena 120 kg, místo 150 kg. Tab. č. 82: Síto č. 2 Pokusné dny, Farma Houdek Síto č. 2 [%] Den ,00 2,00 a Den ,60 3,58 ab Den ,00 2,45 b Den ,80 2,28 ab Den ,60 1,67 a Celkem 25 36,40 3,32 Na třetím sítu byly podíly krmiva v průběhu týdne také poměrně vyrovnané. Avšak první den byl podíl na třetím sítu prokazatelně (P<0,05) vyšší (Tab. č. 83). Hodnota činila 28,80 %, důvodem mohlo být vyšší množství jadrné směsi navážené do krmné dávky, které bylo tento den o 20 kg vyšší, než stanovený návoz. Nejnižší hodnota byla 95

95 stanovena pátý den, 24,80 %. To mohlo být způsobeno vyšším obsahem siláže ze zavadlé píce ve směsné krmné dávce, která byla tento den navážena o 200 kg vyšší, než byl stanovený návoz. Tab. č. 83: Síto č. 3 Pokusné dny, Farma Houdek 84). Síto č. 3 [%] Den ,80 1,10 b Den ,40 2,61 ab Den ,60 0,89 ab Den ,00 2,00 ab Den ,80 1,10 a Celkem 25 26,72 2,15 Podíly krmiva v průběhu pokusných dní na posledním sítu byly srovnatelné (Tab. č. Tab. č. 84: Síto č. 4 Pokusné dny, Farma Houdek Síto č. 4 [%] Den 1 5 4,80 1,79 a Den 2 5 4,00 0,00 a Den 3 5 2,00 0,00 a Den 4 5 3,20 2,68 a Den 5 5 3,60 0,89 a Celkem 25 3,52 1,66 Suchostojné U skupiny krav stojících na sucho byla nevyrovnanost podílů TMR na sítech během pokusných dní značná. Nejvyšší podíl (P<0,05), který činil 54,00 %, byl stanoven třetí den (Tab. č. 85). Tento výkyv mohl být způsoben vyšší naváženou hmotností siláže ze zavadlé píce v krmné dávce, stejně tak den první. Tyto dny byl použit vyšší podíl siláže ze zavadlé píce ke kukuřičné siláži. Nejnižší (P<0,05) podíl 34,80 % byl druhý den. Tento den byl podíl kukuřičné siláže navážený do krmného vozu vyšší, než podíl siláže ze zavadlé píce. Krmič má daný návoz krmiv přibližně 50:50. 96

96 Tab. č. 85: Síto č. 1 Pokusné dny - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 1 [%] Den ,80 4,82 ac Den ,80 1,79 b Den ,00 6,48 c Den ,60 4,10 ab Den ,80 1,10 a Celkem 25 45,20 7,51 Na druhém sítu byly průkazné (P<0,05) rozdíly související s podíly na prvním sítu. Nejvyšší podíl krmiva (P<0,05) na druhém sítu byl naměřen druhý den (42,80 %) (Tab. č. 86). V souvislosti s nízkým podílem krmiva v tento den na prvním sítu je pravděpodobné, že tato vyšší hodnota je způsobena větším množstvím zachycené kukuřičné siláže na druhém sítu. Nejnižší hodnota (P<0,05) 28,00 % stanovená třetí den souvisí opět s vyšším podílem krmiva na prvním sítu způsobeném vyšším návozem siláže ze zavadlé píce. Tab. č. 86: Síto č. 2 Pokusné dny - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 2 [%] Den ,60 3,29 ab Den ,80 1,79 c Den ,00 4,69 a Den ,40 2,97 ab Den ,80 1,10 b Celkem 25 33,92 5,76 Nejvyšší podíl krmiva 22,00 % (P<0,05) na třetím sítu byl stanoven čtvrtý den (Tab. č. 87). Je možné, že se zde mírně odrazila i výměna nožů na vybírací fréze krmného vozu, protože se podíl krmiva na třetím sítu ke konci týdne mírně zvýšil. Nejnižší hodnota podílu krmiv (P<0,05) na třetím sítu (16 %) byla stanovena třetí den. Tato hodnota je úměrná k hodnotě na prvním sítu v tento den, kdy bylo do krmné dávky naváženo větší množství siláže ze zavadlé píce. 97

97 Tab. č. 87: Síto č. 3 Pokusné dny - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 3 [%] Den ,20 1,10 ab Den ,40 1,67 bc Den ,00 2,00 a Den ,00 2,45 c Den ,40 0,89 abc Celkem 25 18,80 2,71 Podíly na prvním sítu jsou srovnatelné (Tab. č. 88). Krmná dávka pro skupinu krav se skládá pouze z objemných krmiv, proto je podíl prachových částic na posledním sítu minimální. Tab. č. 88: Síto č. 4 Pokusné dny - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 4 [%] Den 1 5 2,40 0,89 a Den 2 5 2,00 0,00 a Den 3 5 2,00 0,00 a Den 4 5 2,00 0,00 a Den 5 5 2,00 0,00 a Celkem 25 2,08 0,40 Obr.8 Příprava TMR, Farma Houdek 98

98 4) Změny poměru struktury krmiv 4 hodiny po nakrmení Produkční skupina Podíl krmiva na prvním sítu ze vzorků odebraných čtyři hodiny po nakrmení byl 35,60 % (Tab. č. 89). Podíl stanovený ihned po nakrmení činil 33,36 %. Podíl krmiva na prvním sítu se tedy po čtyřech hodinách mírně zvýšil. Tab. č. 89: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Houdek Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,60 8,29 Podíl TMR na druhém sítu byl čtyři hodiny po 39,60 % (Tab. č. 90). Opět to byla hodnota mírně vyšší než u vzorků odebíraných ihned po krmení, která činila 36,40 %. Tab. č. 90: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Houdek Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,60 6,84 Průměrný podíl na třetím sítu (22,80 %) byl nižší (Tab. č. 91), než podíl u vzorků odebraných ihned po krmení, který byl stanoven na 26,72 %. Toto snížení by mohlo značit vybírání chutnějších komponent dojnicemi ze směsné krmné dávky. Tab. č. 91: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Houdek Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,80 1,79 Na posledním sítu byl podíl krmiva taktéž snížen proti podílu u TMR odebrané ihned po nakrmení. Hodnota stanovená ihned po nakrmení činila 3,50 %. Hodnota stanovená čtyři hodiny po nakrmení činila 2,00 % (Tab. č. 92). Tento výsledek by mohl potvrzovat přebírání krmné dávky dojnicemi. 99

99 Tab. č. 92: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení, Farma Houdek Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik 3 5 2,00 0,00 Suchostojné Pro skupinu krav stojících na sucho je podíl krmiv u vzorků TMR odebraných čtyři hodiny po nakrmení nižší, 38,80 % (Tab. č. 93), než u vzorků odebraných ihned po nakrmení, který činil 45,20 %. Zde může být výsledek ovlivněn i počtem odebíraných vzorků, protože vzorky odebrané čtyři hodiny po nakrmení byly stanovovány pouze jeden den v pokusném týdnu, takže výsledek mohl být ovlivněn i připravenou krmnou dávkou. Podíly krmiva u této skupiny při odběru vzorků ihned po nakrmení v jednotlivých dnech značně kolísaly v souvislosti s přípravou krmné dávky. Tab. č. 93: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,80 1,79 Na druhém sítu byl stanoven podíl TMR 38,40 % (Tab. č. 94). Podíl na druhém sítu stanovený čtyři hodiny po nakrmení je vyšší, než podíl na sítu stanovený ihned po nakrmení, který činil 34,00 %. Tab. č. 94: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,40 1,67 Podíl TMR na třetím sítu činil 20,80 % a byl pouze mírně vyšší (Tab. č. 95), než podíl stanovený u vzorků ihned po krmení. Tento podíl byl stanoven na 18,80 %. 100

100 Tab. č. 95: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,80 1,10 Hodnota podílu krmiva na posledním sítu byla srovnatelná, je to zřejmě způsobeno i strukturou krmné dávky, která je tvořena pouze objemnými krmivy. Tab. č. 96: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, Farma Houdek Síto č. 4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik 3 5 2,00 0, Hodnocení TMR v podniku ALA Řepníky a. s Mikrobiologické hodnocení TMR Stanovené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 97. V podniku ALA Řepníky a. s. se u celkového počtu mikroorganismů počet kolonií pohyboval řádově do 10 8 KTJ/g. Ze všech sledovaných podniků je to počet nejvyšší. Obsah bakterií mléčného kvašení dosahoval maximální koncentrace do 10 7 KTJ/g u obou vzorků a taktéž byl nejvyšší v porovnání s ostatními podniky. Počet kolonií plísní ve vzorcích se řádově pohyboval do 10 4 KTJ/g, tudíž, stejně jako v ostatních podnicích, je z hygienického hlediska směsná krmná dávka vyhovující. Maximální počet kvasinek byl v obou vzorcích řádově do 10 6 KTJ/g. Počet kolonií kvasinek byl tedy opět vyšší než je doporučená norma pro siláže dle ZEMANA et al (2006) do 10 4 KTJ/g. V tomto podniku může být vyšší počet kolonií kvasinek způsoben krmivy použitými ve směsné krmné dávce ( šroty, cukrovarské řízky). Koncentrace bakterií čeledi Enterobacteriaceae se pohybovala řádově do 10 4 KTJ/g, což je hodnota stále ještě odpovídající doporučeným limitům KTJ/g (URIARTE, BOLSEN, 2001). 101

101 Tab. č. 97: Mikrobiologická analýza TMR v podniku ALA Řepníky a. s. Skupina CPM BMK Plísně Kvasinky Enterobacteriaceae [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] [KTJ/g] Produkční skupiny 1,10E+07 9,79E+06 8,18E+03 4,89E+05 1,27E+03 Suchostojné 5,18E+06 2,88E+06 6,14E+03 8,24E+04 9,09E Chemické složení a živinová hodnota TMR Obsah sušiny v podniku ALA Řepníky a. s. byl nejvyšší jak mezi skupinami produkčními, tak mezi skupinami suchostojnými. I přesto však zde byl obsah sušiny stále nízký a nevyhovující doporučeným hodnotám pro zimní období. Sušina krmné dávky u produkční skupiny byla 44,84 % a u krav stojících na sucho 41,19 %. Doporučený obsah sušiny pro zimní období je 55 % (DVOŘÁČEK, 2102, ILLEK, KUDRNA, 2006). Stanovené hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 99. Stanovený obsah dusíkatých látek odpovídá optimálním hodnotám pro danou fázi laktace. U produkční skupiny 174,79 g/kg sušiny a u skupiny krav stojících na sucho 131,27 g/kg sušiny. DREVJANY et al. (2004) uvádějí jako optimální hodnoty pro obsah dusíkatých látek pro počátek laktace g/kg sušiny, pro střed laktace g/kg sušiny a pro konec laktace g/kg sušiny. Obsah tuku taktéž vyhovoval výše uvedeným hodnotám. V krmné dávce produkční skupiny byl stanoven na 35,98 g/kg sušiny a v krmné dávce pro krávy stojící na sucho 31,76 g/kg sušiny. Obsah hrubé vlákniny byl u produkční skupiny stanoven na 143,28 g/kg sušiny. Obsah vlákniny je tedy mírně nižší než je doporučené optimum g/kg sušiny (BOUŠKA et al., 2006; DVOŘÁČEK, 2012, ZELENKA 2012). U skupiny krav stojících na sucho byl obsah vlákniny stanoven na 195,64 g/kg sušiny. Vyšší obsah vlákniny je taktéž zřejmě způsoben složením krmné dávky, zejména vysokým podílem sena a slámy v krmné dávce. Tab. č. 98: Chemické složení TMR v podniku ALA Řepníky a. s Vzorek Sušina NL Tuk Vláknina [g] [g/kg] [g/kg] [g/kg] Produkční skupiny ,79 35,98 143,28 Skupina suchostojné ,27 31,76 195,64 102

102 5.5.3 Hodnocení výluhů TMR Stanovené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 99. Obsah kyseliny mléčné stanovený ve vzorcích byl opět mírně vyšší, než doporučovaný limit 10g/kg (DVOŘÁČEK, 2010). Doporučený obsah kyseliny octové 5 g/kg (DVOŘÁČEK, 2010) byl taktéž mírně překročen. Nejvyšší stanovená hodnota dosahovala 7,90 g/kg. Kyselina máselná nebyla ve vzorcích přítomna. Tab. č. 99: Hodnocení organických kyselin v TMR v podniku ALA Řepníky a. s. Vzorek Produkční skupiny Skupina suchostojné Kyselina mléčná [g/kg] Kyselina octová [g/kg] Kyselina máselná [g/kg] 31,30 7,90 0,00 31,20 7,80 0,00 30,00 7,90 0,00 29,90 7,80 0,00 Stanovené hodnoty jsou uvedeny v tabulce č Limity pro obsah amoniaku v silážích splňují v podniku všechny odebrané vzorky. Nejvyšší hodnota je stanovena přesně na hranici přijatelné koncentrace 0,7 g/kg (DOLEŽAL et al., 2012). Hodnota ph ve směsných krmných dávkách opět nedosahovala hodnoty 6,5, která je doporučována autory DREVJANY et al. (2004). Obsah etanolu ve směsné krmné dávce pro skupinu krav stojících na sucho mírně překračoval doporučený limit 2 g/kg (DVOŘÁČEK, 2010). U produkčních skupin byl obsah etanolu vyšší, přibližně 6 g/kg. Hodnota KVV byla poměrně vyrovnaná jak u vzorků odebraných u produkční skupiny, tak u vzorků krav stojících na sucho. I přesto byla referenční hranice 800 mg KOH/100g (DOLEŽAL et al., 2010) značně překročena. Tab. č. 100: Hodnocení čpavku, ph, etanolu a KVV v TMR v podniku ALA Řepníky a. s Vzorek Produkční skupiny Skupina suchostojné Čpavek Etanol KVV ph [g/kg] [g/kg] (KOH)mg/100g 0,50 4,26 6, ,60 4,27 6, ,60 4,26 3, ,70 4,27 3,

103 5.5.4 Hodnocení struktury TMR na PennState separátoru krmiv 1) Vyhodnocení průměrných hodnot na jednotlivých sítech v podniku Produkční skupiny Podíl krmiva na prvním sítu v podniku ALA Řepníky a. s. byl u obou sledovaných produkčních skupin srovnatelný (Tab. č. 101). Průměrný podíl krmiva byl 15,24 %. Hodnota první frakce, stejně jako v ostatních podnicích, je nadlimitní. Tab. č. 101: Síto č. 1 ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Skupina ,72 3,40 a Skupina ,76 2,96 a Celkem ,24 3,21 I na druhém sítu byly hodnoty stanovené pro obě skupiny srovnatelné (Tab. č. 102). Zde dosahovala průměrná hodnota podílu krmiva 42,10 %. Hodnoty druhé frakce TMR byly tedy odpovídající doporučeným limitům. Tab. č. 102: Síto č. 2 ALA Řepníky a. s. Síto č. 2 [%] Skupina ,36 3,22 a Skupina ,84 2,38 a Celkem ,10 2,83 Hodnoty podílu krmiva na třetím sítu byly pro obě skupiny téměř totožné (Tab. č. 103). Průměrná hodnota na třetím sítu byla 32,66 %. Hodnoty třetí frakce byly na dolní hranici doporučených limitů. Ve srovnání s ostatními podniky, toto byl jediný podnik, který dosáhl doporučovaných hodnot. 104

104 Tab. č. 103: Síto č. 3 ALA Řepníky a. s. Síto č. 3 [%] Skupina ,80 1,81 a Skupina ,52 1,84 a Celkem ,66 1,82 I hodnoty stanovené na posledním sítu byly srovnatelné (Tab. č. 104). Průměrná hodnota za obě skupiny činila 10 %. Hodnoty poslední frakce byly mírně vyšší proti podnikům Farma Houdek a SHR Miroslav Suchánek. Důvodem bude nejspíše vyšší obsah koncentrovaných krmiv ve směsné krmné dávce. Tento rozdíl je zapříčiněn způsobem získávání mléka, kdy dojnice jsou na dvou jmenovaných farmách dojeny dojícím automatem, ve kterém dostávají produkční směs podle vlastní užitkovosti. Stanovené limity na poslední frakci jsou v normě. Tab. č. 104: Síto č. 4 ALA Řepníky a. s. Síto č. 4 [%] Skupina ,12 1,69 a Skupina ,88 1,36 a Celkem ,00 1,53 Suchostojné Průměrný podíl krmiva byl na prvním sítu 44,16 % (Tab. č. 105). Podíl první frakce je tedy opět výrazně vyšší, než doporučená hodnota. Tab. č. 105: Síto č. 1 suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,16 9,98 Na druhém sítu byla průměrná hodnota 36,44 % (Tab. č. 106), tato hodnota je nižší než hodnota stanovená na prvním sítu z důvodu složení krmné dávky. Krmná dávka pro skupinu krav stojících na sucho je postavena na objemných krmivech s vyšším podílem sena a řezané slámy. Tato hodnota druhé frakce odpovídá normě, avšak je blíže dolní hranici. 105

105 Tab. č. 106: Síto č. 2 suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 2 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,44 8,60 Průměrný podíl krmiva stanovený na třetím sítu činil 16,44 % (Tab. č. 107). Podíl třetí frakce u skupiny krav stojících na sucho neodpovídá doporučeným hodnotám. Tab. č. 107: Síto č. 3 suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 3 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,44 2,19 Podíl krmiva na posledním sítu byl ve srovnání s produkčními skupinami minimální z důvodu použití výlučně objemných krmiv v krmné dávce pro tuto skupinu (Tab. č 108). Hodnota poslední frakce je v doporučeném rozmezí. Tab. č. 108: Síto č. 4 suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č.4 [%] Faktor n Průměr Sm.odch. Podnik ,96 1,29 2) Vyhodnocení vlivu lidského faktoru na směsnou krmnou dávku Produkční skupiny V podniku ALA Řepníky a. s. krmí dva krmiči, kteří po týdnu střídají ranní a odpolední směnu. V podniku je průkazný rozdíl (P<0,05) mezi TMR obou krmičů (Tab. č. 109). Lze se domnívat, že tento rozdíl je způsoben odlišnou přípravou směsné krmné dávky. Krmič č. 5 při nakládání krmiva nakladačem nechává zapnuté míchací krmné šneky, vypíná je pouze při nakládání jadrných a minerálních krmiv. Příprava krmné dávky krmiči č. 5 trvá v průměru 25 minut. Po přípravě krmné dávky nechává celý obsah promíchat ještě přibližně 5 minut. Krmič č. 6 má míchací šneky po celou dobu přípravy vypnuté, příprava krmné dávky mu trvá průměrně 20 minut. Směsná krmná dávka je míchána až po navážení všech komponent přibližně 10 minut. Ve výsledku je tedy celková doba přípravy krmné dávky u obou krmičů stejná. 106

106 Vážení komponentů je přesnější u krmiče č. 6 kvůli vypnutým míchacím šnekům. Krmič č. 5 má šneky zapnuté, takže při pohybu šneků neustále hodnota na tenzometrické váze kolísá a vážení je méně přesné. Ve výsledku však během pokusného týdne nebyl požadovaný návoz překročen o více než 10 %. Průměrný podíl u obou skupin na prvním sítu u krmiče č. 5 činil 16,16 %. U krmiče č. 6 byl 14,32 %. V závislosti mezi skupinami a krmiči byl průkazně vyšší podíl TMR (P<0,05) na prvním sítu u krmiče č. 5 u obou skupin. Nejvyšší hodnota byla zjištěna u druhé skupiny a to 17,12 %. Krmič č. 6 naopak vykazoval v průměru nižší hodnoty (P<0,05) v obou skupinách. Tab. č. 109: Síto č. 1 Krmiči, ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Faktor Faktor Krmič n Průměr Sm.odch. Index Krmič ,16 3,63 b Krmič ,32 2,44 a Skupina*Krmič ,20 4,24 ab Skupina*Krmič ,24 2,26 a Skupina*Krmič ,12 2,65 b Skupina*Krmič ,40 2,65 a Celkem ,24 3,21 Na druhém sítu byl průměrný podíl krmiva vyšší (P<0,05) u TMR od krmiče č. 6, který činil 43,00 %. Podíl u TMR od krmiče č. 5 byl 41,20 % (Tab. č. 110). Ve vztahu mezi krmiči a skupinami byl průkazný rozdíl mezi krmiči mezi skupinami 1 a 2, kdy u druhé skupiny a krmiče č. 5 byl stanoven nejnižší podíl (P<0,05) krmiva na sítu, který činil 40,80 %. Nejvyšší podíl (P<0,05) byl stanoven u krmiče č. 6 a první skupiny, který byl stanoven na 43,12 %. Tab. č. 110: Síto č. 2 Krmiči, ALA Řepníky a. s. Síto č.2 [%] Faktor Faktor Krmič n Průměr Sm.odch. Index Krmič ,20 3,16 a Krmič ,00 2,15 b Skupina*Krmič ,60 3,83 ab Skupina*Krmič ,12 2,32 b Skupina*Krmič ,80 2,31 a Skupina*Krmič ,88 2,01 ab Celkem ,10 2,83 107

107 Podíl TMR na třetím sítu byl opět patrný rozdíl mezi krmiči, kdy průměrný podíl na sítu u krmiče č. 5 byl nižší (P<0,05), než podíl u krmiče č. 6 (Tab. č. 111). V interakcích byly jednotlivé podíly již srovnatelné, takže rozdíly mezi TMR u krmičů nejsou nijak markantní. Tab. č. 111: Síto č. 3 Krmiči, ALA Řepníky a. s. Síto č.3 [%] Faktor Faktor Krmič n Průměr Sm.odch. Index Krmič ,16 1,50 a Krmič ,16 1,98 b Skupina*Krmič ,48 1,56 a Skupina*Krmič ,12 2,01 a Skupina*Krmič ,84 1,40 a Skupina*Krmič ,20 2,00 a Celkem ,66 1,82 Průkazný rozdíl v TMR mezi krmiči je i na posledním sítu (Tab. č. 112). V průměru za obě skupiny měla TMR u krmiče č. 5 prokazatelné vyšší (P<0,05) podíl krmiva (10,48 %). Podíl u krmiče č. 6 činil 9,52 %. Možným důvodem by mohla být delší doba činnosti míchacích šneků u krmiče č. 5, který je měl zapnuté po celou dobu přípravy a kde je možné poškození struktury krmiva, právě dlouhou dobou činnosti míchacích šneků. Interakce mezi krmiči a skupinami potvrdily vyšší podíly krmiva na sítu u obou skupin u krmiče č. 5. Tab. č. 112: Síto č. 4 Krmiči, ALA Řepníky a. s. Síto č.4 [%] Faktor Faktor Krmič n Průměr Sm.odch. Index Krmič ,48 1,64 b Krmič ,52 1,25 a Skupina*Krmič ,72 1,90 b Skupina*Krmič ,52 1,19 a Skupina*Krmič ,24 1,33 ab Skupina*Krmič ,52 1,33 a Celkem ,00 1,53 108

108 Suchostojné U skupiny krav stojících na sucho byl mezi krmiči na prvním sítu stanoven značný (P<0,05) rozdíl (Tab. č. 113). Podíl krmiva na sítu u TMR od krmiče č. 5 činil 51,68 % a u krmiče č. 2 činil 36,64 %. Tento rozdíl mohl být způsoben méně přesným navažováním strukturních komponent jako je např. seno a sláma u krmiče č. 5, kdy se dovažování menších hmotností těchto komponent pomocí nakladače a zapnutých míchacích šneků provádí obtížněji a s menší přesností. Dalším důvodem mohlo být naostření nožů míchacího krmného vozu, které obvykle provádí krmič č. 6, což by vysvětlovalo nižší podíly TMR na prvním sítu u tohoto krmiče ve sledovaném týdnu. Tab. č. 113: Síto č. 1 Krmiči -suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Krmič ,68 8,46 b Krmič ,64 3,73 a Celkem 50 44,16 9,98 Na druhém sítu byl stanoven vyšší podíl krmiva u krmiče č. 2. Průměrná hodnota byla 42,96 % (Tab. č 114). Tato hodnota byla výrazně vyšší, než průměrná hodnota stanovená u TMR krmiče č. 5, která činila 29,92 %. Tab. č. 114: Síto č. 2 Krmiči -suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 2 [%] Krmič ,92 6,87 a Krmič ,96 3,92 b Celkem 50 36,44 8,60 Na třetím sítu byl taktéž průkazný rozdíl mezi (P<0,05) krmiči (Tab. č. 115). Vyšší podíl krmiva na sítu byl stanoven u krmiče č. 6., která činila 17,20 %. Průměrná hodnota u krmiče č. 5 činila 15,68 %. 109

109 Tab. č. 115: Síto č. 3 Krmiči -suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 3 [%] Krmič ,68 2,63 a Krmič ,20 1,29 b Celkem 50 16,44 2,19 Průměrné hodnoty na posledním sítu u skupiny krav stojících na sucho byly srovnatelné (Tab. č. 116). Tab. č. 116: Síto č. 4 Krmiči -suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 4 [%] Krmič ,72 1,28 a Krmič ,20 1,29 a Celkem 50 2,96 1,29 3) Odchylky v % podílu krmiva na sítech v závislosti na místě odběru krmiva Produkční skupiny Průměrné podíly krmiva na sítech v závislosti na místě odběru jsou srovnatelné (Graf č. 11 a 12). Hodnoty jsou srovnatelné i ve vztahu odběrových míst a skupin a odběrových míst a krmičů. Lze se tedy domnívat, že směsná krmná dávka je správně zamíchaná Skupina*Krmič*Místo odběru Faktor: Skupina 1 0 Místo odběru: Krmič: Místo odběru: Krmič: S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Graf č. 11: Místo odběru a krmič skupina 1, ALA Řepníky a. s. 110

110 Krmič*Skupina*Místo odběru Faktor:Skupina 2 0 Místo odběru: Krmič: Místo odběru: Krmič: S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Graf č. 12: Místo odběru a krmič skupina 2, ALA Řepníky a. s. Suchostojné Podíly na sítech stanovené u obou krmičů v závislosti na místě odběru se u skupiny krav stojících na sucho byla prokázána interakce (P<0,05) mezi krmiči a odběrovými místy na prvním a druhém sítu (Graf č. 13). Na prvním sítu je zřejmé, že TMR od krmiče č. 5 má na všech odběrových místech vyšší podíl krmiva. Nejvyšší podíly vykazuje na třetím (55,60 %), čtvrtém (57,20 %) a pátém (53,60 %) odběrovém místu. Naopak u krmiče č. 6 jsou na odběrových místech hodnoty srovnatelné, průměrná hodnota podílu krmiva na sítech se u něho pohybovala kolem 36 %. V závislosti na vyšším podílu krmiva na prvním sítu u krmiče č. 5 se snižuje podíl krmiva na druhém sítu. Nejnižší podíl byl stanoven na čtvrtém odběrovém místě. Tento podíl činil 27,00 %. Tyto odchylky na jednotlivých odběrových místech mohou značit špatně zamíchanou krmnou dávku. Na zbylých dvou sítech již byl podíl krmiva na odběrových místech srovnatelný. 111

111 70 Krmič*Místo odběru Místo odběru: Krmič: Místo odběru: Krmič: S1 (%) S2 (%) S3 (%) S4 (%) Graf č. 13: Místo odběru a krmič skupina suchostojné, ALA Řepníky a. s. 4) Změny procentuálního poměru krmiva na sítech během pokusných dní Produkční skupiny Průměrné podíly na sítech pro obě skupiny byly srovnatelné (Tab. č. 117). Je dobré, že stanovené hodnoty nekolísají, lze se domnívat, že krmná dávka je stále stejná, což je důležité z hlediska správné funkce trávící soustavy skotu. Tab. č. 117: Síto č. 1 Pokusné dny, ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Den ,50 5,35 a Den ,90 1,65 a Den ,00 3,08 a Den ,40 2,80 a Den ,40 1,96 a Celkem ,24 3,21 112

112 I na druhém sítu byl průměrný podíl krmiva za jednotlivé pokusné dny srovnatelný (Tab. č. 118). Tab. č. 118: Síto č. 2 Pokusné dny, ALA Řepníky a. s. Síto č. 2 [%] Den ,40 4,75 a Den ,20 1,64 a Den ,30 2,85 a Den ,50 2,14 a Den ,10 1,21 a Celkem ,10 2,83 Na třetím sítu byly průměrné podíly krmiva taktéž srovnatelné (Tab. č. 119), průkazný rozdíl byl stanoven pouze pátý den, kdy byl průměrný podíl stanoven mírně nižší (P<0,05). Tab. č. 119: Síto č. 3 Pokusné dny, ALA Řepníky a. s. Síto č. 3 [%] Den ,30 1,75 a Den ,10 1,02 a Den ,60 1,39 a Den ,50 1,93 a Den ,80 1,36 b Celkem ,66 1,82 113

113 Průměrné podíly na posledním sítu byly mírně nižší (P<0,05) (Tab. č. 120), avšak ke konci týdne vykazovaly zvyšující tendenci (P<0,05). Tab. č. 120: Síto č. 4 Pokusné dny, ALA Řepníky a. s. Síto č. 4 [%] Den ,80 1,44 ab Den ,80 1,44 ab Den ,10 1,52 b Den ,60 1,60 a Den ,70 1,17 a Celkem ,00 1,53 Suchostojné U skupiny krav stojících na sucho nebyly jednotlivé dny, z hlediska podílu krmiva na horním sítu, tak vyrovnané jak tomu bylo u produkčních skupin (Tab. č. 121). První síto vykazovalo první dva dny průměrně vyšší podíly krmiva (P<0,05), než dny zbývající. Tab. č. 121: Síto č. 1 Pokusné dny - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Den ,20 10,42 b Den ,40 11,63 b Den ,60 6,85 a Den ,80 8,90 a Den ,80 8,51 a Celkem 50 44,16 9,98 114

114 Stejně jako na předchozím sítu i na druhém sítu byl průměrný podíl krmiva první dva dny zvýšený (P<0,05), oproti zbytku týdne (Tab. č. 122). Tab. č. 122: Síto č. 2 Pokusné dny - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 2 [%] Den ,60 7,76 b Den ,80 9,76 b Den ,80 6,20 a Den ,60 7,93 a Den ,40 6,33 a Celkem 50 36,44 8,60 Na třetím sítu byly podíly krmiva obou krmičů v obou skupinách po sledované období vyrovnané (Tab. č. 123). Tab. č. 123: Síto č. 3 Pokusné dny - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 3 [%] Den ,40 3,37 a Den ,60 2,84 a Den ,20 1,40 a Den ,40 1,26 a Den ,60 1,26 a Celkem 50 16,44 2,19 115

115 I na posledním sítu byly stanovené podíly během sledovaného období srovnatelné (Tab. č. 124). Tab. č. 124: Síto č. 4 Pokusné dny - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 4 [%] Den ,80 1,03 a Den ,20 1,69 a Den ,40 0,84 a Den ,20 1,40 a Den ,20 1,40 a Celkem 50 2,96 1,29 5) Změny poměru struktury krmiv 4 hodiny po nakrmení Produkční skupiny Při odběru vzorků čtyři hodiny po krmení byl procentuální podíl krmiva na prvním sítu pro obě skupiny srovnatelný (Tab. č. 125). Průměrná hodnota činila 14,40 %. Tato průměrná hodnota byla nižší než hodnota stanovená při odběru vzorků ihned po nakrmení, která činila 15,24 %. Podíl krmiva stanovený u TMR krmiče č. 5 byl u obou skupin opět prokazatelně vyšší (P<0,05) než u krmiče č. 6. Tab. č. 125: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení, ALA Řepníky a. s. Faktor Skupina Faktor Krmič Síto č. 1 [%] n Průměr Sm.odch. Index Skupina ,00 4,32 a Skupina ,80 5,43 a Skupina*Krmič ,00 1,41 b Skupina*Krmič ,00 0,00 a Skupina*Krmič ,60 2,61 b Skupina*Krmič ,00 1,41 a Celkem 20 14,40 4,79 Průměrný podíl krmiva na druhém sítu byl pro obě skupiny opět srovnatelný (Tab. č. 126). Jeho průměrná hodnota byla stanovena na 46,00 %, což byl podíl mírně vyšší, než jaký byl stanoven při odběru vzorků ihned po nakrmení. Ten činil 42,10 %. 116

116 Dále byl stanoven průkazný rozdíl mezi oběma krmiči, kdy byl prokazatelně vyšší (P<0,05) podíl krmiva na sítu u krmiče č. 6 u obou skupin. Tab. č. 126: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení, ALA Řepníky a. s. Faktor Skupina Faktor Krmič Síto č. 2 [%] n Průměr Sm.odch. Index Skupina ,80 4,24 a Skupina ,20 5,83 a Skupina*Krmič ,60 3,58 a Skupina*Krmič ,00 1,41 b Skupina*Krmič ,00 1,41 a Skupina*Krmič ,40 2,61 b Celkem 20 46,00 5,03 I na třetím sítu byl procentuální podíl mezi skupinami vyrovnaný (Tab. č. 127). Průměrný podíl byl stanoven na 29,40 %. Tato hodnota byla mírně nižší, než procentuální podíl stanovený u krmiva ihned po nakrmení, který činil 32,66 %. Podíly krmiva u jednotlivých skupin v závislosti na krmiči byly srovnatelné. Tab. č. 127: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení, ALA Řepníky a. s. Faktor Skupina Faktor Krmič Síto č. 3 [%] n Průměr Sm.odch. Index Skupina ,40 2,32 a Skupina ,40 1,35 a Skupina*Krmič ,40 2,61 a Skupina*Krmič ,40 1,67 a Skupina*Krmič ,20 1,79 a Skupina*Krmič ,60 0,89 a Celkem 20 29,40 1,85 Na posledním sítu byly stanovené podíly mezi skupinami i krmiči srovnatelné (Tab. č. 128). Průměrná hodnota za obě skupiny činila 10,20 %. Hodnota stanovená u vzorků odebraných ihned po nakrmení byla téměř totožná, činila 10,20 %. 117

117 Tab. č. 128: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení, ALA Řepníky a. s. Faktor Skupina Faktor Krmič Síto č. 4 [%] n Průměr Sm.odch. Index Skupina ,80 2,20 a Skupina ,60 1,90 a Skupina*Krmič ,00 3,16 a Skupina*Krmič ,60 0,89 a Skupina*Krmič ,20 2,28 a Skupina*Krmič ,00 1,41 a Celkem 20 10,20 2,04 Suchostojné Průměrný podíl krmiva na prvním sítu byl stanoven na 54 % (Tab. č. 129). Tato hodnota je výrazně vyšší, než průměrná hodnota stanovená na prvním sítu ihned po krmení. Mezi TMR krmičů je zřejmá interakce, kdy byl opět vyšší podíl krmiva na sítu u TMR krmiče č. 5. Tab. č. 129: Síto č. 1 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 1 [%] Krmič ,20 6,26 b Krmič ,80 3,90 a Celkem 10 54,00 9,04 Na druhém sítu byl průměrný podíl krmiva stanoven na 33,80 % (Tab. č. 130). Tato hodnota je mírně nižší než hodnota stanovená při odběru vzorků ihned po nakrmení, která činila 36,40 %. Mezi TMR obou krmičů je zřejmá interakce, vyšší podíl krmiva na sítu byl stanoven u TMR krmiče č. 6. Tab. č. 130: Síto č. 2 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 2 [%] Krmič ,40 5,37 a Krmič ,20 3,03 b Celkem 10 33,80 8,82 118

118 Na třetím sítu byl stanoven průměrný podíl krmiva 10 % (Tab. č. 131),což je znatelně nižší podíl než u vzorků odebraných ihned po nakrmení, který činil 16,44 %. Hodnoty stanovené u obou krmičů jsou totožné. Nižší podíl krmiva na třetím sítu a vyšší podíl krmiva na prvním sítu by mohl naznačovat přebírání krmné dávky krávami stojícími na sucho. Tab. č. 131: Síto č. 3 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 3 [%] Krmič ,00 1,41 a Krmič ,00 2,00 a Celkem 10 10,00 1,63 Podíl krmiva stanovený na posledním sítu byl opět mírně nižší než průměr stanovený ihned po krmení. Podíly krmiva mezi krmiči byly srovnatelné (Tab. č. 132). Tab. č. 132: Síto č. 4 Odběr 4 h. po nakrmení - suchostojné, ALA Řepníky a. s. Síto č. 4 [%] Krmič 5 5 2,40 0,89 a Krmič 6 5 2,00 0,00 a Celkem 10 2,20 0,63 Obr. 9 Frakce TMR v ALA Řepníky a. s. 119