MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ FAKULTA Lesnictví, 2012/2013 SEMESTRÁLNÍ PRÁCE z předmětu Lesnická botanika speciální Fytocenologický popis zájmového území Vsetínské vrchy autor práce: Josef Mikulenčák úterý 7 9 hod

2 Abstrakt Botanický a pedologický průzkum fragmentu původního bukového lesa v katastru obce Janová. Cílem práce je popsat celé zájmové území především z hlediska biodiverzity rostlinných druhů a následně pak tyto zjištěné údaje porovnat s poměry fytocenologickými a půdními, které byly získány především z hospodářské knihy nebo z pedologického průzkumu. Pedologický průzkum spočíval v laboratorních rozborech půdy a vykopání a popsání půdního tělesa. Z výsledků vyplynulo, že se jedná o hlinito-jílovitou půdu, středně kyselého charakteru, těžšího typu a dobře zásobenou vodou. Charakteristiky přesně odpovídají ekologickým nárokům buku lesního, který v oblasti dominuje. Na těchto půdách se zde vyskytujá typičtí zástupci květnatých bučin. Jedná se o druhy preferující na humus bohatší stanoviště a se středními nároky na vodu. Klíčová slova Fytocenóza, botanika, flóra, půdní sonda, květnaté bučiny, soubor lesních typů, Abstract Botanical and pedological survey fragment of the original beech forest in the village of Janova. The aim is to describe the whole area of interest especially in terms of biodiversity of plant species and then to compare these findings with fytocenologic and soil conditions, which are obtained mainly from the economic book or pedological survey. Pedological survey was based on laboratory analysis of soil and digging a description of the soil body. The results showed that this is a loamy-clay soil, moderately acidic, heavier type and a well stocked water. Characteristics exactly correspond to the ecological requirements of beech, which dominates the area. On these soils are typical representatives occurring herb beech. This is the species preferring humus rich habitat and medium demands on water. Keywords Phytocenosis, botany, flora, soil probe, beech forests, a set of forest types,

3 Obsah ÚVOD 1 LOKALIZACE 2 KLIMATICKÉ PODMÍNKY 2 GEOLOGICKÉ POMĚRY 3 PŮDNÍ POMĚRY 3 TYPOLOGICKÉ A FYTOCENOLOGICKÉ POMĚRY 4 TOPOGRAFIE 5 METODIKA BOTANICKÝCH TERÉNNÍCH PRACÍ 5 METODIKA PEDOLOGICKÝCH TERÉNNÍCH PRACÍ 5 METODIKA LABORATORNÍCH PRACÍ 6 VÝSLEDKY TERÉNNÍHO ŠETŘENÍ 7 VÝSLEDKY LABORATORNÍCH ROZBORŮ PŮDY 8 FYTOCENOLOGICKÝ SOUPIS POROSTU 332 B 11 9 FYTOCENOLOGICKÝ SOUPIS POROSTU 332 B FYTOCENOLOGICKÝ SOUPIS POROSTU 332 B 8 12 FYTOCENOLOGICKÝ SOUPIS POROSTU 332 B 5 13 FYTOCENOLOGICKÝ SOUPIS POROSTU 332 B 2 15 FYTOCENOLOGICKÝ SOUPIS PRO ZKUSNOU PLOCHU 20 X 20 M 16 ABECEDNÍ SEZNAM DRUHŮ ROSTLIN 17 SEZNAM CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN 18 SEZNAM DRUHŮ V ČR NEPŮVODNÍCH 19 ZÁVĚR 20 POUŽITÁ LITERATURA 21

4 PŘÍLOHY 22

5 Seznam zkratek: LVS = lesní vegetační stupeň LHP = lesní hospodářský plán SLT = soubor lesních typů PLO = přírodní lesní oblast ÚHÚL = ústav hospodářské úpravy lesa EVL = evropsky významná lokalita CHKO = chráněná krajinná oblast

6 1. Úvod Cílem semestrální práce je popsat zvolené zájmové území, které se nachází ve Vsetínských vrších v katastru obce Janová z botanického a současně také z pedologického hlediska. S půdními poměry souvisí i výskyt fytocenóz vázaných na dané stanoviště. V lesnictví se podle pedologických poměrů a typické fytocenózy určují soubory lesních typů (dále jen SLT), které jsou pak důležité pro správné zvolení následné péče o porost. Na druhou stranu také podle charakteristických rostlinných společenstev lze usuzovat na určité půdní podmínky, množství humusu nebo vody. Při terénním průzkumu se bude jednat především o popis půdní sondy, vylišení jednotlivých horizontů a jejich popis. Při botanickém průzkumu byly vypracovány soupisy rostlin pro jednotlivé porostní skupiny dle porostní mapy. Při laboratorních analýzách bude zkoumán organo-minerální horizont. Jeho půdní reakce, kapilární kapacita, objemová hmotnost podíl sušiny a půdní aktivity. Součástí práce jsou i fotografie z lokality, dále výpis z lesního hospodářského plánu (dále jen LHP) a grafy poskytující informace o klimatu v oblasti. 1

7 2. Materiál 2.1. Lokalizace Vybrané popisované území se nachází v katastru obce Janová (okres Vsetín, Zlínský kraj). Zeměpisné souřadnice 49 19' " N., 18 2' " E. Část porostu spadá do vlastnictví obce (dílec 3 B) a část do vlastnictví drobných vlastníků (dílec 332 B). Lokalita se nachází v okrajové části geomorfologickém celku Vsetínské vrchy. Celá zájmová oblast je situována do chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jedná se o přírodní lesní oblast Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky (dále PLO 41). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 512 m. n. m. až 636 m. n. m. Z hydrologického pohledu je celá zájmová oblast odvodňována Kadějovským potokem, který je pravostranným přítokem Vsetínské Bečvy Klimatické podmínky Na území katastru obce Janová je charakteristické kontinentální klima, celé území spadá na rozhraní klimatické oblasti mírně teplé a chladné. Vyznačuje se krátkým přechodným obdobím ze zimy do léta, přičemž jaro a podzim jsou velmi krátké. Oblast se vyznačuje delším mírně teplým, sušším létem s krátkým podzimem. Zima je delší, tuhá, často s extrémně nízkými teplotami. Beskydy patří celkově k srážkově velmi bohatému území v rámci České republiky. Zájmové území je v údolí, které se otvírá směrem k jihu, s expozicí svahů k jihozápadu a jihovýchodu. Data byly přebrány z výsledků měření meteorologické stanice Vsetín, která se nachází přibližně 5 km od místa průzkumu západním směrem. Ostatní klimatické poměry jsou uspořádány v následující tabulce. Počet letních dnů 40,1 Počet mrazových dnů 128,8 Počet ledových dnů 36,7 Průměrná teplota v lednu ve C Průměrná teplota v dubnu ve C Průměrná teplota v červenci ve C Průměrná teplota v říjnu ve C Roční srážkový úhrn v mm 888 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 126 Průměrná teplota půdy v 10 cm Průměrná teplota půdy v 50 cm -3,1 o C 8 o C 18,1 o C 8,5 o C 9,2 o C 9,4 o C 2

8 2.3. Geologické poměry Zájmové území se nachází ve vsetínských vrších, které jsou tvořeny především plochou hornatinou, která na okrajových částech přechází v členitou vrchovinu. Vsetínské vrchy se nachází ve východní části Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Na západní straně jsou odděleny údolím Vsetínské Bečvy od Hostýnských vrchů a na jihu je Vsetínská Bečva odděluje od Javorníků. Ze severní strany jsou omezeny Rožnovskou brázdou a na severovýchodě přechází do Moravskoslezských Beskyd. Reliéf je tvořen slepenci, pískovci a jílovci soláňského, belovežského a zlínského souvrství magurského flyše. V reliéfu Vsetínských vrchů se výrazně projevuje různá geomorfologická odolnost flyšových komplexů, vznikají různé strukturní stupně, plošiny, hřbety a mrazové sruby. Díky hlubinnému ploužení dochází k rozpadu vysokých horských hřbetů a vznikají typické povrchové i podzemní tvary jak například pseudozávrty nebo rozsedlinové jeskyně. Vsetínské vrchy leží ve lesním vegetačním stupni. (dále jen LVS) Většina oblasti spadá do chráněné krajinné oblasti Beskydy, která byla vyhlášena v roce V oblasti jsou vymezeny dvě evropsky významné lokality sítě Natura 2000, a to Evropsky významná lokalita Beskydy (dále jen EVL) a EVL Nad Jasenkou. V oblasti je dále vymezena ptačí oblast Horní Vsacko. Vsetínské vrchy se dělí na tři geomorfologické okrsky: Soláňský hřbet Hornobečevská vrchovina Valašskobystřická vrchovina Vsetínské vrchy tvoří magurská skupina příkrovů, která je vnitřní strukturou flyšového pásma Karpat. Plynulé vrstevní lze sledovat od svrchní křídy až do oligocénu. Magurská skupina příkrovů se vyznačuje rytmickým střídáním jednotlivých vrstev pískovců a jílovců. Flyšové sedimenty se vyznačují mocným vývojem pískovců. Střídají se vrstvy pískovců, jílovců a případně slepenců což je optimální pro vznik různých svahových pohybů, které se v okrese běžně vyskytují a patří k největším v České republice. URL [3] 2.4 Půdní poměry Co se týče pedologických poměrů ve vybraném území, nachází se zde nejspíš podle půdní mapy České republiky kyselé hnědé půdy. Půdotvorným substrátem pro půdy jsou zde především zvětraliny hornin staršího kenozoika (terciéru) především flyšového typu. Jedná se o pískovce, jílovce a místy i slepence. Půdy na svazích jsou poměrně mělké, jílovité s množstvím skeletu. V několika místech vystupuje k povrchu i matečná hornina. Půdy v podsvahových deluviích jsou hlubší s menším množstvím skeletu a ve spodní části profilu bývají ovlivňovány vodou. Jednotlivé půdní typy se mění také v souvislosti výskytu ve svahu. V nejníže situovaných částech blízko potoka se jedná o pelozem modální hluboce oglejenou, výše ve svahu se střídá pelozem modální s kambizeměmi a ve vrcholových částech převládá kambizem rankerová. Kambizemě jsou nejrozšířenějších půdních typů u nás a lze se s nimi setkat v širokém rozpětí nadmořských výšek ( m. n. m.), teplotním rozmezí (4-9 C) a srážkových úhrnech v rozmezí mm. Původními porosty pro kambizemě byly doubravy a bučiny a ve vyšších polohách také smíšené lesy. URL [1] Jen na málo místech lze pak nalézt ranker modální nebo kambický. Pramen potoka, 3

9 který vyvěrá na několika místech v údolí a postupně se jeho ramena stékají na dně údolí, je poměrně bohatý na rozpuštěné minerální látky, které tvoří bílé až světle žluté povlaky na kamenech v korytě. Protože se jedná o technologicky špatně dostupnou lokalitu, nachází se zde velké množství mrtvého, volně ležícího dřeva, které je rozkládáno především dřevokaznými houbami a rozkladem se příznivě podílí na vývoji humusové složky půdy. 2.5 Typologické a fytocenologické poměry Většina oblasti spadá do souboru lesních typů 4B (bohaté bučiny), na vlhčích místech se nachází 4V (vlhké bučiny) nebo 4O (svěží bukové jedliny). Se stoupající nadmořskou výškou přecházejí do SLT 5B (bohaté jedlové bučiny), 5A (klenové bučiny) a 5H (hlinité jedlové bučiny) charakteristické pro živné stanoviště. Na svazích se pak jedná převážně o SLT 5F (svahové jedlové bučiny). Vlhčí stanoviště pak jsou typická pro 5V (vlhká jedlová bučina) a 5O (svěží buková jedlina) Celý dílec 332 B spadá do lesního typu 4B, což znamená, že se jedná o bohatá stanoviště ve středních polohách. Výskyt bylin závisí především na zapojení porostu, množství a kvalitě humusu, případně na jeho dostupnosti. V Oblasti se také často vyskytují tzv. nahé bučiny (Fagetum nudum), které jsou úplně bez bylinného patra. Území zahrnuje především listnaté lesy, kde převládá buk lesní (Fagus sylvatica/l.) do něhož jsou přimíseny nebo vtroušeny ostatní listnáče, jako jsou například lípa srdčitá (Tilia cordata/l.), habr obecný (Carpinus betulus/l.), nebo bříza bělokorá (Betula pendula/l.). Přirozeně se v porostu vyskytují také jednotlivé stromy jedle bělokoré (Abies alba/l.). Některé porostní skupiny jsou však tvořeny pouze čistým smrkem ztepilým (Picea abies /L.) V keřovém patře jsou nejvíce zastoupeny zmlazující dřeviny stromového patra, dále pak lýkovec jedovatý (Daphne mezereum/l.) a bez černý (Sambucus nigra/l.). Pokryvnost bylinného patra nepřesahuje 30% pokryvnatost druhů se ale zvyšuje na vlhčích místech a v okolí pramenišť. Naopak v částech kde je hojně zastoupen smrk se pestrost bylinného patra výrazně snižuje. Mechové patro je poměrně druhově chudé. Mechy vyrůstají především na padlých kmenech a větvích, případně obnaženém skalním podkladu. Je zastoupeno druhy ploník obecný (Polytrichum commune/l.), travník Schreberův (Pleurozium Schreberii/Brid.), dutohlávka třásnitá (Cladonia fimbriata/l.) a měřík příbuzný (Plagiomnium affine/l.) Z bylinného patra lokalitu reprezentují zejména mařinka vonná (Galium odoratum/l.), kopytník evropský (Asarum europaeum/l.), ostřice chlupatá (Carex pilosa/scop.), ostřice lesní (Carex sylvatica/huds.), samorostlík klasnatý (Actaea spicata/l.), zběhovec palzivý (Ajuga reptans/l.), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera/l.), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa W. et K.), bukovník kapradovitý (Gymnocarpium dryopteris/l.) a mnoho dalších druhů. Zájmová lokalita také částečně sousedí s bohatými květnatými hřebenovými loukami, které jsou známé výskytem vzácných a chráněných druhů rostlin a to zejména orchidejí. Mezi nejběžnější druhy zde patří vstavač mužský (Orchis mascula/l.), dál se vyskytují druhy vzácnější a to prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina/l.) na loukách v okolí Krošenků a nad Dlouhým, pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea/l.) a prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii/druce) na loukách nad Dlouhým a U Krošenků. Z 90. let je zmíněn výskyt vstavače vojenského (Orchis militaris/l.) a vstavače osmahlého (Orchis ustulata/l.), jejchž poplace nejspíš zanikla vlivem sukcese lesa nebo nekosení luk. Nově zde však byl v roce 2000 zjištěn vstavač bledý (Orchis pallens/l.), který roste pouze na jedné lokalitě ve východní části. Z dalších vzácnějších druhů rostlin, nebo rostlin rostoucích zde v malém poču lze zmínit vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia/l.), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium/mill.), 4

10 okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia/l.), hlavinka horská (Traunsteinera globosa/l.), bradáček vejčitý (Listera ovata/l.), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis/l.), řepíček trojlistý (Aremonia agrimonioides/l.), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus/l.) a lilie zlatohlavá (Lilium martagon/l.) Část porostu je již z bukového lesa převedena na smrkovou monokulturu což je dnes snad největším ohrožením květnatých bučin. Další problém je i vysoký tlak ze strany jelení zvěře na přirozené bukové a především jedlové zmlazování matečných porostů, které musí být uměle chráněno. 2.6 Topografie Zájmové území se nalézá ve zlínském kraji v okrese Vsetín, v severo-východní části katastru obce Janová. Oblast spadá do povodí Kadějovského potoka, který dělí celou plochu na přibližně stejně velké poloviny hlubokým korytem. Potok se také velkou měrou podílí na modelaci terénu, protože jeho přítoky tvoří hluboce zařízlá koryta přírodního charakteru. Nezanedbatelná je i jeho erozivní činnost. Na části východního svahu lze pozorovat malý, několik metrů čtverečních velký, svahový pohyb. Nejedná se o nic zvláštního, protože na flyšovém podloží jsou sesuvy velmi časté. Údolí je otevřené směrem k jihu, kudy také odtéká Kadějovský potok. K severu se svah zvedá v nejvyšší bod obce Janová (Lysný 654m. n. m.). Jedná se o jeden z nejcennějších porostů v katastru obce, protože je tvořen zbytkem původního bukového porostu. Terén je poměrně členitý a na mnoha místech přímo vystupuje ze země matečná hornina. Většina porostů se nachází v terénní skupině B, což poukazuje na průměrný sklon v rozmezí %. 3 Metodika 3.1 Metodika botanických terénních prací Botanické terénní práce obsahovaly několik dílčích bodů. Nejdřív bylo nutné přesně obejít hranice charakterizovaného území a vytvořit si škrtací seznamy rostlinných druhů, které se tam velmi často vyskytují. Následně byly tyto škrtací seznamy zpracovány pro každou porostní supinu zvlášť. Zvláštní soupis byl následně vypracován pro plochu 20 x 20 metrů v blízkosti půdní sondy. V zájmovém území jsem během pravidelných pochůzek zaznamenával jednotlivé druhy do škrtacích seznamů. Pochůzky jsem prováděl pravidelně každých 14 dní z důvodu různé doby nástupu rostlin do květu a tím pádem jejich nejsnadnějšího určení. V období květu je rozpoznávání jednotlivých druhů zdaleka nejméně problematické. Jednotlivé škrtací zápisníky jsou pak vyhodnoceny v oddílu přílohy. 3.2 Metodika pedologických terénních prací Terénní práce se skládaly taktéž z několika částí. Jednalo se nejprve o přesné zjištění hranic popisovaného dílce dle porostní mapy. Následovalo zkoumání jednotlivých porostních skupin, z nichž se celý dílec skládal. Jelikož jsem ve stejném porostu prováděl i botanický průzkum, byl v každém porostním dílci proveden i floristický soupis rostlin, které se zde nacházely. Na pěti místech v porostu bylo provedeno měření sklonu pomocí Blume Leissu. Následně byla vybrána zkusná plocha o velikosti 15 x 15 metrů přibližně uprostřed popisovaného území. Pro tuto plochu byl zpracován speciální soupis rostlin. Uprostřed zkusné plochy byla vykopána půdní sonda. Přibližné rozměry sondy byly: šířka čela sondy 80cm délka sondy 140cm a hloubka 100cm.Nejprve byla sonda vykopána 5

11 nahrubo krumpáčem a lopatou a posléze byly jednotlivé strany upraveny pro lepší viditelnost horizontů rýčem. Prokořenění bylo upraveno zahradnickými kleštěmi. Jelikož se jednalo o místo ve svahu, bylo čelo půdní sondy orientováno proti svahu severním směrem. U půdní sondy jsem určil stratigrafii jednotlivých horizontů, stanovil jsem jejich mocnost, baru, vylišil jsem formu nadložního humusu, určil půdní druh, strukturu, skeletnatost, vlhkost, tvar přechodné linie jednotlivých horizontů a další charakteristiky, které jsem pečlivě zapsal do terénního záznamníku. Půdní sonda byla vykopána na pozemku číslo 1768/22 s povolením majitele pozemku a se souhlasem odborného lesního hospodáře. Po provedené analýze půdní sondy byla sonda zasypána vykopaným materiálem v přibližně stejném sledu a celé místo bylo uvedeno do původního stavu. Dále byly z těsného okolí půdní sondy po odstranění nadložního humusu odebrány dva přibližně půl kilogramové vzorky z organo-minerálního horizontu a byly umístěny do neprodyšných ZIP sáčků. Následně byly tyto vzorky použity pro provedení laboratorních analýz. Ze stejného místa byl také odebrán fyzikální váleček. Po odstranění bočních krytek byl váleček zatlučen do organo-minerálního horizontu. Aby nedošlo k poškození odebraného vzorku uvnitř fyzikálního válečku je nutné váleček vyrýpnout ze zemně i s kusem okolní zeminy, která je pak odstraněna pomocí starého nože. Je nutné také očistit čela válečku, aby byl odebraný vzorek co nejpřesnější. Případné koříky se nesmí ze vzorku vytrhávat, hrozí poškození struktury! Musí být zkráceny pomocí nůžek. Takto upravený vzorek se uloží do lednice. 3.2 Metodika laboratorních prací V popisované lokalitě byly odebrány dva vzorky přibližně po půl kilogramech a přeneseny do laboratoře pro provádění laboratorních analýz. Jeden ze vzorků byl v mokrém stavu uložen do lednice a uchováván při 4 o C (tzv. mokrý vzorek). Druhý vzorek (tzv. suchý vzorek) byl usušen při 105 o C na konstantní vlhkost a byl přesyt přes síto s velikostí ok 2 x 2 mm. Na těchto vzorcích byly prováděny následující měření. Zjišťování měrné hmotnosti pomocí Gay-Lussacůva pyknometru, zjišťování objemové a objemové redukované hmotnosti, podílu sušiny a obsahu vody, dále pak zjištění maximální kapilární vodní kapacity, pórovitosti, provzdušněnosti, minimální vzdušně kapacity, relativní vlhkosti a nasycenosti pórů, půdní reakce, stupně nasycení sorbčního komplexu, zjištění ztráty žíháním, zjištění aktivity půdních katakáz a celuláz. Výsledky z jednotlivých měření jsou uvedeny v oddílu přílohy v komplexní analýze půdního vzorku. 6

12 4. 1. Výsledky terénního šetření Půdní typ Pelozem cm silně kyprý opad bukových listů, bukvic a jemnějších větviček, odumřelé zbytky trav a bylin s výskytem mechorostů Hor. O 4 9 cm tmavohnědá až černohnědá, kyprá, mírně vlhká zemina, drobivá, s jemnou polyedrickou strukturou (1 2 mm), hlinitá textura, slabě skeletnatá, skelet ve formě hrubého štěrku (frakce 10-50mm), novotvary chybí, horizont silně prokořeněný především bylinným patrem, zřetelný, vlnitý, místy až jazykovitý barevný přechod dospodu Hor. Ah 9 61 cm žlutohnědá, ulehlá, vlhká zemina, polyedrické středně hrubé (5-20mm)struktury, jílovitohlinitá, středně skeletnatá (20-50%), sketet ve formě hrubého štěrku (10-50 mm), místy s kameny (50-500mm) novotvary ve formě černých a rezivých bročků, slabé prokořenění,difuzní vlnitý barevný přechod dospodu Hor. Bp cm žlutohnědá, silně ulehlá, mokrá zemina s hrubě polyedrickou, pevnou strukturou a jílovitou texturou, silně skeletnatá, se skeletem především frakce (10-50mm), místy s frakcí (50-500mm)horizont bez prokořenění, nezřetelný difuzní barevný přechod dospod Hor. IIC 92+ cm pevné kompaktní polohy horizontálně zvrstvených jílovcových sedimentů, Fyziologická hloubka: středně hluboká 42 cm (30-60 cm) Genetická hloubka: 61 cm Absolutní hloubka: 92 cm Hor. R

13 Pelozemě nejsou v České republice příliš rozšířeným půdním typem.jejich vznik je ovlivněn především substrátem, nikoliv bioklimaticky. Pelozemě jsou velmi těžké půdy vázané především na horniny poskytující zvětraliny, tvořené ve značné míře druhotnými jílovými minerály. Na Moravě jsou to hlavně třetihorní vápnité a nevápnité jílovce. Rozšíření pelozemí většinou nepřesahuje výškovou hranici 400 (500) m. n. m. Tyto půdy jsou z chemického hlediska velmi vyrovnané, ale jejich fyzikální vlastnosti jsou nepříznivé. Na těchto půdách se však dobře daří především vysokoprodukčním listnatým lesům se silným zastoupením dubu a ve vyšších polohách především buku. (Tomášek M., 2007) Půdy na těžkých půdotvorných substrátech (jíly, slíny i jílovité břidlice), půdní profil ve všech horizontech s vyšším obsahem jílu (> 0,002 mm). Trojfázová půda hlavní (základní) diagnostický horizont je Bp kambický pelický horizont s obsahem fyzikálního jílu (< 0,002 mm) nad 35 % s výraznou polyedrickou až prismatickou i slitou strukturou. Velmi časté glejické znaky. URL [2] Stratigrafie O Ah (Am) Bp IIC Výsledky laboratorních rozborů půdy Při laboratorních analýzách jsem došel k výsledkům, že se jedná o půdu hlinito-jílovitou s nižším obsahem humusových látek, okolo 2,5%. Maximální vodní kapacita přibližně 42% a pórovitost 37,5 % poukazuje na to, že se v půdě nachází velký podíl jílovitých částic. Díky tomu, že se celé zájmové území nachází na poměrně chladném místě, je dekompozice organické hmoty zabezpečována především pomocí hub, což se potvrdilo tím, že aktivita půdních celuláz byla téměř nulová. Půda je středně až silně kyselá, což souvisí s tím, že převážnou část plochy pokrývá porost buku lesního. Další a podrobné výsledky jsou uvedeny v příloze v závěrečném formuláři. 8

14 5. Fytocenologické soupisy pro jednotlivé porosty 5. 1 Fytocenologický soupis porostu 332B11 DATUM: LOKALIZACE: Okres Vsetín, Janová LHC: Obecní lesy POROST: 332B11 JMÉNO: Josef Mikulenčák DŘEVINY: Fagus sylvatica Hlavní úroveň: Carpinus betulus Tilia cordata Picea abies Prunus avium Betula pendula Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Rostlinné druhy: D r D D D D Daphne mezereum Crataegus monogyn Sambucus nigra Carpinus betulus Fagus sylvatica Acer pseudoplatanoides Actaea spicata Ajuga reptans Anemone nemorosa Asarum europaeum Atropa bella-dona Carex digitata Carex pilulifera Carex remota Corydalis cava Corydalis solida Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa Deschampsia caespitosa Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Euphorbia amygdaloides Festuca gigantea Ficaria verna Fragaria vesca Galium odoratum Galium sylvaticum Geranium robertianum Glechoma hederacea 9

15 r r r r r Hieracium murorum Hypericum perforatum Impatiens noli tangere Impatiens parviflora Lathyrus vernus Lilium martagon Lysimachia nummularia Maianthemum bifolium Melica nutans Melica uniflora Mercurialis perennis Milium effusum Mycelis muralis Orchis masculata Phyteuma spicatum Polygonatum multiflorum Polygonatum verticillatum Primula elatior Rubus idaeus Salvia glutinosa Sanicula europaea Stachys sylvatica Stellaria holostea Symphytum officinale Urtica dioica Viola reichenbachiana 10

16 5.2 Fytocenologický soupis porostu 332B13 LHC: POROST: JMÉNO: DŘEVINY: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Rostlinné druhy: D D r Obecní lesy 332B13 Josef Mikulenčák Fagus sylvatica Picea abies chybí Fagus sylvatica Acer pseudoplatanoides Ajuga reptans Asarum europaeum Astrantina major Calamagrostis villosa Carex digitata Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Equisetum sylvaticum Galium sylvaticum Geranium robertianum Glechoma hederacea Impatiens noli tangere Impatiens parviflora Maianthemum bifolium Mycelis muralis Oxalis acetosella Petasites hybridus Soldanela montana 11

17 5.3 Fytocenologický soupis porostu 332B8 LHC: POROST: JMÉNO: DŘEVINY: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Obecní lesy 332B8 Josef Mikulenčák Picea abies Fagus sylvatica nevyvinuto chybí Rostlinné druhy: Ajuga reptans Asarum europaeum Atropa bella-dona Carex digitata Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Euphorbia amygdaloides Ficaria verna Fragaria vesca Galium odoratum Geranium robertianum Glechoma hederacea Hieracium murorum Hypericum perforatum Impatiens noli tangere Impatiens parviflora Lysimachia nummularia Maianthemum bifolium Melica nutans Melica uniflora Mercurialis perennis Milium effusum Mycelis muralis Phyteuma spicatum Primula elatior Salvia glutinosa Seneico ovatus Stachys sylvatica 12

18 5.4 Fytocenologický soupis porostu 332B5 LHC: POROST: JMÉNO: DŘEVINY: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Rostlinné druhy: D r D Obecní lesy 332B5 Josef Mikulenčák Picea abies Carpinus betulus Tilia cordata Fagus sylvatica Acer pseudoplatanoides Daphne mezereum Ssanbucus nigra Carpinus betulus Fagus sylvatica Prunus avium Acer pseudoplatanoides Ajuga reptans Aquilegium vulgaris Asarum europaeum Atropa bella-dona Calamagrostis villosa Campanula persicifolia Campanula trachelium Carex digitata Cephalantera damasonium Dactilis glomerata Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa Euphorbia amygdaloides Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Festuca gigantea Ficaria verna Fragaria vesca Galium odoratum Geranium robertianum Glechoma hederacea Glechoma hederacea Hieracium murorum Hypericum montanum Hypericum perforatum Impatiens noli tangere Impatiens parviflora 13

19 D D r Lathraea squamaria Lysimachia nummularia Maianthemum bifolium Melica nutans Melica uniflora Mercurialis perennis Milium effusum Mycelis muralis Phyteuma spicatum Poa nemoralis Pulmonaria obscura Salvia glutinosa Sanicula europaea Seneico ovatus Stachys sylvatica Symphytum tuberosum 14

20 5.5 Fytocenologický soupis porostu 332B2 LHC: POROST: JMÉNO: DŘEVINY: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Obecní lesy 332B2 Josef Mikulenčák Picea abies Carpinus betulus Salix caprea Fagus sylvatica nevyvinuto Rostlinné druhy: D D D r D D r r Atropa bella-dona Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Campanula persicifolia Campanula trachelium Dactilis glomerata Dentaria bulbifera Dryopteris filix-mas Euphorbia cyparissias Fragaria vesca Hieracium murorum Hypericum montanum Hypericum perforatum Melica nutans Melica uniflora Milium effusum Mycelis muralis Paris quadrifolia Phyteuma sipcatum Poa nemoralis Rubus idaeus Seneico ovatus 15

21 5.6 Fytocenologický soupis pro zkusnou plochu 20 x 20m POROST: JMÉNO: DŘEVINY: Hlavní úroveň: Keřové patro: Nálet do výšky 1,3m: Rostlinné druhy: zkusná plocha 20x20m Josef Mikulenčák Fagus sylvatica Carpinus betulus nevyvinuto Fagus sylvatica Carpinus betulus Calamagrostis villosa Carex remota Carex sylvatica Dentaria bulbifera Euphorbia cyparissias Melica nutans Melica uniflora Milium effusum Mycelis muralis Phyteuma sipcatum Poa nemoralis Seneico ovatus 16

22 6. Abecední seznam druhů rostlin Actaea spicata Ajuga reptans Anemone nemorosa Aquilegium vulgaris Asarum europaeum Astrantina major Atropa bella-dona Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Campanula persicifolia Campanula trachelium Carex digitata Carex pilulifera Carex remota Cephalanthera damasonium Corydalis cava Corydalis solida Dactilis glomerata Dentaria bulbifera Dentaria enneaphyllos Dentaria glandulosa Deschampsia caespitosa Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Equisetum sylvaticum Euphorbia amygdaloides Euphorbia cyparissias Euphorbia dulcis Festuca gigantea Ficaria verna Fragaria vesca Galium odoratum Galium sylvaticum Geranium robertianum Glechoma hederacea Hieracium murorum Hypericum montanum Hypericum perforatum Impatiens noli tangere Impatiens parviflora Lathraea squamaria 17

23 Lathyrus vernus Lilium martagon Lysimachia nummularia Maianthemum bifolium Melica nutans Melica uniflora Mercurialis perennis Milium effusum Mycelis muralis Orchis masculata Oxalis acetosella Paris quadrifolia Petasites hybridus Phyteuma spicatum Poa nemoralis Polygonatum multiflorum Polygonatum verticillatum Primula elatior Pulmonaria obscura Rubus idaeus Salvia glutinosa Sanicula europaea Seneico ovatus Soldanela montana Stachys sylvatica Stellaria holostea Symphytum officinale Symphytum tuberosum Urtica dioica Viola reichenbachiana 7. Seznam druhů chráněných Silně ohrožené Ohrožené Orchis mascula Cephalanthera damasonium Lilium martagon Soldanela montana 8. Seznam druhů v ČR nepůvodních V zájmovém území nebyl zaznamenán žádný z druhů zapsaných v seznamu druhů v ČR nepůvodních. Nelze však vyloučit že v během následujících let nepronikne do lokality druh Impatiens parviflora, která se již dnes vyskytuje v hojném počtu na březích řeky Bečvy. 18

24 9. Seznam druhů Červeného seznamu Cephalanthera damasonium C4a druh blízký ohrožení Dentaria enneaphyllos C3 ohrožený druh Dentaria glandulosa C3 ohrožený druh Euphorbia amygdaloides C4a druh blízký ohrožení Lilium martagon C4a druh blízký ohrožení 19

25 10. Závěr Z výsledku práce vyplývá, že se jedná o poměrně druhově bohatá stanoviště živných bučin s typickou karpatskou flórou. Druhově nejpestřejší jsou místa v blízkosti potoka, případně na úpatí svahu, kde je největší obsah humusu. Také okraje porostních skupin přecházejících volně do luk jsou druhově velmi bohaté, s častým výskytem chráněných rostlin. Naopak porostní skupiny, ve kterých je zastoupen pouze smrk, nebo zde tvoří dominantní dřevinu, jsou co do množství rostlinných druhů velmi chudá stanoviště. Pedologický průzkum ukazuje, že se jedná o hlubší, hlinito-jílovité půdy, středně kyselé reakce a těžšího charakteru. Jsou také velmi dobře zásobeny vodou. Tyto půdy nejsou nijak moc zásobeny humusem, což má vliv na polní hospodaření v oblasti, z hlediska lesnického se však jedná o půdu s jednou z nejvyšších produkčních schopností, což se ukazuje především na množství a kvalitě dřevní hmoty. V této oblasti se také nachází ekologické optimum buku lesního. Tyto charakteristiky si lze snadno ověřit v hospodářské knize. Jelikož se jedná z převážné části o původní bukový les s příměsí jedle, která bohužel na mnoha místech již odumřela, je zde i přirozený a ničím nerušený vývoj půdy. Ten také souvisí s expozicí a dostupností lokality, protože lokalita je technologicky velmi špatně dostupná. Jedinou hrozbou pro tento porost by bylo jeho převedení na smrkovou monokulturu. Fytocenologické poznatky se přesně shodují s poznatky pedologickými a typologickými. V zájmové oblasti jsou typičtí zástupci karpatské flóry přirozených bukových stanovišť. Na celém zájmovém území jsem identifikoval okolo sedmdesáti druhů rostlin. Celé území bylo poměrně kompaktní, a proto se často také floristické soupisy pro jednotlivé porostní skupiny ve velké míře shodovaly. Co se týče bohatosti druhů rostlin, nejpestřejší skladba byla vždy na okrajích porostů, kde les přecházel v květnaté horské louky nebo v porostních světlinách, kde měly rostliny dostatek světla. Pod bukovým porostem bylo bylinné patro poměrně chudé z důvodu, že buk dokáže svojí listovou plochou velmi efektivně zachytit sluneční svit, z něhož jen malá část projde korunou až na zem. 20

26 11. Použitá literatura Elektronické zdroje [URL] [1] Příroda.cz (cit ) [2] Atlas lesních půd (cit ) [3] Moravské Karpaty.cz (cit ) [4] Mapa chráněných krajinných oblastí v ČR [5] Mapy Google Vokoun, J. a kol. (2002): Příručka pro průzkum lesních půd. Taxonomický klasifikační systém půd ČR (Jan Němeček a kol.) v lesnické praxi. ÚHÚL, Brandýs nad Labem. Tomášek M., (2007): Půdy České republiky. Česká geologická služba, Praha, 68 stran, 41 bar. příloh, skládací mapa, ISBN Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 448 s., ISBN Lesní hospodářský plán Lesní hospodářské osnovy 21

27 12. Přílohy KOMPLEXNÍ ANALÝZA PŮDNÍHO VZORKU 1. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami fyzikálních vlastností půdy: zrnitost (textura) hlinito-jílovitá maximální vodní kapacita ΘMVK 41,84 % maximální kapilární kapacita ΘMKK... 36,76 % polní vodní kapacita ΘRVK.. 38,76 % měrná hmotnost ρs. 1,76 g.cm -3 objemová hmotnost ρw... 1,65 g.cm -3 objemová hmotnost redukovaná ρd 1,28 g.cm -3 pórovitost P 37,5 % hmotností vlhkost w... 22,56 % objemová vlhkost Θ... 28,88 % provzdušněnost (okamžitá) A 8,6 % minimální vzdušná kapacita AMKK 0,74 % nasycenost půdních pórů RNP 77,01 % 2. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami fyzikálně-chemických vlastností půdy: půdní reakce aktuální (aktivní) ph/h2o 4,8pH (středně kyselá) půdní reakce potenciální výměnná ph/kcl.3,9ph (silně kyselá) maximální sorpční kapacita výměnných bazických kationtů T 394,65 mmol.kg -1 (Velmi vysoká) okamžitý obsah výměnných bazických kationtů S ,6 mmol.kg -1 (Vysoký) stupeň nasycenosti sorpčního komplexu V... 69,58% (Nasycený) 3. Analyzovaný vzorek je charakterizován následující hodnotou přibližného procentického podílu humusových látek daného minerálního horizontu: 2,48 % 4. Analyzovaný vzorek je charakterizován následujícími hodnotami biochemických vlastností půdy: aktivita půdní katalázy 47,5 (Vysoká) aktivita půdních celuláz 0 (Žádná) 22

28 5. Z hlediska maximální kapilární kapacity je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: horizont s vysokou maximální kapilární kapacitou (36,76 %) 6. Z hlediska pórovitosti je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: horizont s nízkou pórovitostí (37%) 7. Z hlediska vlhkosti je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: mírně vlhký horizont 8. Z hlediska půdní reakce je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: Horizont středně až silně kyselý 9. Z hlediska okamžitého obsahu výměnných bazicky působících kationtů je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: horizont s vysokým obsahem bazicky působících výměnných kationtů 10. Z hlediska maximální sorpční kapacity daného půdního horizont ve vztahu k výměnným bazicky působícím kationtům je možno tento charakterizovat jako: horizont s velmi vysokou maximální sorpční kapacitou 11. Z hlediska stupně nasycenosti sorpčního komplexu je možno daný půdní horizont charakterizovat Horizont s nasyceným sorbčním komplexem 12. Z hlediska aktivity půdní katalázy je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: horizont s vysokou aktivitou, na což má vliv přítomnost listnatého lesa 13. Z hlediska aktivity půdních celuláz je možno daný půdní vzorek charakterizovat jako: vzorek s žádnou aktivitou půdních celuláz 14. Z hlediska obsahu humusových látek je možno daný půdní horizont charakterizovat jako: horizont humozní 23

29 Fyzikální váleček hmotnost [g] číslo fyzikálního válečku váleček s odebranou zeminou v čerstvém stavu plně nasátý váleček (lesklý povrch) (maximální vodní kapacita) váleček po 30 min odsávání (polní vodní kapacita) váleček po 2 hod odsávání (maximální kapilární kapacita) váleček se zeminou po vysušení samostatný váleček ocelový kroužek N17 244,12 g 251,66 g 245,97 g 240,23 g 207,32 g 74,21 g Měrná hmotnost hmotnost [g] číslo pyknometru pyknometr + zemina pyknometr + zemina + voda pyknometr + voda prázdný pyknometr 20 53,96 g 148,02 g 143,70 g 43,94 g Vlhkost (gravimetricky) - (stanovuje se z čerstvé zeminy) hmotnost [g] číslo vysoušečky prázdná vysoušečka vysoušečka + původní zemina v čerstvém stavu vysoušečka + vysušená zemina ,78 g 21,08 g 20,11 g Humus organické látky hmotnost [g] číslo tyglíku tyglík prázdný tyglík + zemina (jemnozem I) tyglík + zemina po žíhání 20 13,79 g 20,54 g 20,03 g Sušina (stanovuje se z jemnozemě I při stanovení půdní sorpce) hmotnost [g] číslo vysoušečky prázdná vysoušečka vysoušečka + zemina přirozeně proschlá vysoušečka + vysušená zemina ,78 g 21,08 g 20,11 g 24

30 Obr 1: Umístění lokality v rámci ČR URL [4](hajduch.net) (aktualizováno ) Obr 2: Umístění v katastru obce Janová URL [5] (maps.google.cz) (aktualizováno ) 25

31 Obr. 3: Výpis z LHP (majetky obce Janová) 26

32 Obr. 4: Porostní mapa majetků obce Janová /1:10 000/ 27

33 28

34 29

35 30

36 31

37 Obr. 5: Výpis z LHP (drobní vlastníci) Obr. 6: Porostní mapa drobní vlastníci /1:10 000/ 32

38 Foto 7: Silné bukové zmlazení ve východní části lokality (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) Foto 8: Západní část lokality (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 33

39 Foto 9: Čelo půdní sondy (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 34

40 Foto 10:Silné zmlazení javoru klenu a habru obecného pod matečným porostem ve východní části lokality (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) Foto 11: Typické šero pod bukovým porostem. Buk lesní dokáže velmi efektivně využívat svoji listovou plochu k zachycení světla.(autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 35

41 Foto 12: Bukový porost ve východní části lokality (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) Foto 13: Porostní světlina v západní části porostu. Množství světla zde umožnilo výskyt více druhů rostlin. (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 36

42 Foto 14: Ještě nerozkvetlý Kruštík širolistý (Epipactis helleborine / L.) (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 37

43 Foto 15: Rozkvétající Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium/ L.) (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 38

44 Foto 16: Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis/l.) (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 39

45 Foto 17: Kruštík modrofialový (Epipactis purpurata/sm.) (autor Josef Mikulenčák, foceno v Janové) 40

46 Foto 18: Vstavač mužský (Orchis mascula/mutel.)vyskytující se poměrně hojně v okolí zájmového území (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 41

47 Foto 19: Vstavač mužský (Orchis mascula/mutel.) detail kvetoucí rostliny (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 42

48 Foto 20: Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis/rchb.) vzácně se vyskytující na okolních loukách (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 43

49 Foto 21: Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis/rchb.) detail kvetoucí rostliny (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 44

50 Foto 22: Vstavač kukačka (Orchis morio /L.) (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 45

51 Foto 23: Vstavač kukačka (Orchis morio /L.) detail květu (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 46

52 Foto 24: Prstnatec bezový fialová forma (Dactylorhiza sambucina) kvetoucí rostlina (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 47

53 Foto 25: Prstnatec bezový fialová forma (Dactylorhiza sambucina) detail květu (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 48

54 Foto 26: Prstnatec bezový žlutá forma (Dactylorhiza sambucina) kvetoucí rostlina (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 49

55 Foto 27: Prstnatec bezový žlutá forma (Dactylorhiza sambucina) kvetoucí rostlina (autor Josef Mikulenčák, foceno Huslenky PR Galovské lúky) 50

56 Foto 28: Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea/l.) kvetoucí rostlina (autor Josef Mikulenčák, foceno Janová, Lysný) 51

57 Foto 29: Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea/l.) kvetoucí rostlina (autor Josef Mikulenčák, foceno Janová, Lysný) 52

58 Foto 30: Hlavinka horská (Gymnadenia conopsea/l.) kvetoucí rostlina (autor Josef Mikulenčák, foceno Janová, Lysný) 53

59 Foto 31: Hlavinka horská (Gymnadenia conopsea/l.) detail květní části (autor Josef Mikulenčák, foceno Janová, Lysný) 54