Fyzika Sluneční soustavy 05 Stavba a povrch těles Sluneční soustavy (endogenní procesy) Foto: Andrej Lusika

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyzika Sluneční soustavy 05 Stavba a povrch těles Sluneční soustavy (endogenní procesy) Foto: Andrej Lusika"

Transkript

1 Fyzika Sluneční soustavy 05 Stavba a povrch těles Sluneční soustavy (endogenní procesy) Foto: Andrej Lusika

2 hlavní pás planetek tělesa Kuiperova pásu Planetární světy s pevným povrchem Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Měsíc trpasličí planeta Ceres Plutoidy Pluto Eris Haumea Makemake

3 Teplo uvolněné při akreci potenciální energie se mění v energii kinetickou Nárůst teploty planet při akreci: kinetická energie se mění v teplo T 0,6 G M R 2 R (km) hustota (g/cm 3 ) T (K) Země , Venuše , Mars , Ganymed , Měsíc , Ceres

4 Teplo uvolněné při formování jádra diferenciace těžší materiál klesá směrem k jádru, gravitační energie se mění na teplo lehčí materiál stoupá k povrchu Nárůst teploty planet při formování jádra: T GM ( 1 f ) f 3 R C rozdíl mezi hustotou jádra a pláště R poloměr planety průměrná hustota C G M průměrná tepelná kapacita gravitační konstanta celková hmotnost R jádra/ R T (K) Merkur 0,7 883 Venuše 0, Země 0, Mars 0,5 759 Měsíc 0,1 0,4

5 Radioaktivní zahřívání niter planet Teplo pocházející z radioaktivního rozpadu prvků: Hlavními zdroji jsou: 40 K, 238 U, 235 U, 232 Th Teplo uvolňované z radioaktivního rozpadu: uran: 0,97 x 10-7 W.g -1 thorium: 2,7 x 10-8 W.g -1 draslík: 36,0 x W.g -1 Pozn. Data zastoupení jednotlivých izotopů jsou podle Verhoogena (1988). Na základě novějších dat se mohou údaje lišit. Průměrný tepelný tok Země je podle Sclatera (1981). Zastoupení radioaktivních izotopů pro celou Zemi na základě analýz meteoritů: uran: 18 x 10-3 ppm 1 x W thorium: 65 x 10-3 ppm 1 x W draslík: 170 ppm 3,7 x W celkem: 2,4 x W Průměrný tepelný tok z nitra Země je o něco vyšší (4,2 x W). Další teplo pochází z chemických přeměn.

6 Terestrické planety Zvláštností Merkuru je jeho vysoká hustota dosahující asi 5,4 g/cm³ a poměrně silné magnetické pole. Tento fakt je vysvětlován vysokým zastoupením železa a niklu uvnitř planety a masivním jádrem, které se nachází pod kůrou. Jako důkaz velkých rozměrů jádra slouží přítomnost magnetického pole. Značná akumulace železa v jádře společně s jeho masivní velikostí zabírající až 75 % průměru planety je zatím záhadou. Existuje hypotéza (2014: E. Asphaug, A. Reufer), že vnitřní stavba Merkuru je silně ovlivněna kolizí velké planetesimály v rané historii planety, čímž došlo k vypaření silikátového pláště planety. Srážka tak mohla zredukovat plášť a zanechat velké jádro. R (km) hustota (g/cm 3 ) Země ,5 Venuše ,24 Mars ,9 Merkur ,4 Měsíc ,4

7 Nitro Země Kůra sahá do průměrné hloubky 30 km. Je složena převážně z hornin o relativně nízké hustotě, které jsou většinou tvořeny silikátovými minerály. Rozlišujeme dva typy kůry: oceánskou a pevninskou. Plášť zabírá objemově největší část zemského nitra. Skládá se ze silikátových hornin o relativně vysoké hustotě, které mají zvýšený obsah hořčíku a železa. Vrstva D v hloubce až km v nejspodnější části pláště na hranici s jádrem je podle mnohých autorů nejbouřlivější oblast nitra Země. Stýká se zde křemičitanový obal a kovové jádro. Dochází zde k čilé výměně energie.

8 Konvekce Konvekce je pohyb hmoty vzniklý účinkem tíhového pole na hustotní rozdíly. Rozložení tepla v plášti je nehomogenní, což vedlo k formulaci hypotézy konvekčních buněk pláště. Konvekční buňky jsou definovány jako velmi rozsáhlé uzavřené proudy v plášti (astenosféře), ve kterých teplejší plášťová hmota stoupá vzhůru a chladnější hmota klesá dolů. Není jisté, zda konvekční proudění probíhá v celém objemu pláště nebo v oddělených buňkách svrchního a spodního pláště. V kůře a v plášti se zemská hmota pohybuje rychlostí asi 1 až 20 cm/rok, zatímco v jádře rychlostí 1 až 10 km/rok. Department of Earth and Planetary Science, Harvard University

9 Na úvod: hornina vs. minerál Hornina je agregát minerálních zrn nebo pevná přírodně, uměle nebo kombinací obou postupů vzniklá látka, tvořena krystaly, sklem, přeměněnou organickou hmotou nebo kombinací těchto komponent. Minerál (nerost) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese. Příklady: Hornina bazalt (čedič) v sobě může obsahovat minerály olivín, pryroxen, plagioklas. Hornina granit (žila) v sobě může obsahovat minerály křemen, plagioklas, biotit, muskovit. Hornina vápenec obsahuje minerál kalcit. Definice není třeba znát

10 Důležité pojmy: magma a láva Magma je převážně alumino-silikátová tavenina, která obsahuje sopečné plyny (například vodu, CO 2 ). Magma vzniká v oblastech zemského pláště a nebo tavením z hornin spodní zemské kůry. Láva je označení roztavené horniny, která se dostává na povrch během sopečných erupcí, či lávových výlevů. Jejím podzemním ekvivalentem je magma, které vystupuje sopečným jícnem a nebo v okolí litosférických zlomů a prasklin na zemský povrch, kde se následně rozlévá do okolí v závislosti na své viskozitě. Teplota lávy se pohybuje obyčejně v rozmezí mezi 700 až C. Je tvořena roztavenými fázemi hornin, krystaly a plyny, které při kontaktu s okolním prostředím začínají vlivem nevyvážené teploty chladnout.

11 Kde se bere na povrchu planet tavenina? Zvýšený tlak posouvá teplotu tavení k vyšším teplotám. Za normálních okolností by tavenina v kůře neměla existovat brání tomu tlak. Tavení ovšem může způsobit: 1. snížení tlaku (na oslabených místech zemské kůry) 2. zvýšení teploty (výstup silně zahřátého plášťového materiálu, další možností je prohřátí kůry ztluštělé po kontinentální kolizi. Tato kůra je bohatá na radiogenní prvky a vzniklé teplo nestačí být odváděno přes silnou izloční vrstvu hornin). 3. změna chemického složení (například přidáním vody snížíme teplotu tavení).

12 Magmatické horniny Není třeba znát jde o doplňující materiál. Half Dome, Yosemite Ship Rock, New Mexico Kilauea, Hawaii Plutonické (= hlubinné, abysální) např. granit, diorit, gabro, peridotit. Žilné (= subvulkanické, hybabysální) např. pegmatit, aplit, profyrit. Vulkanické (= výlevné, efuzivní, extruzivní) např. ryolit, andezit, bazalt, tefrit, dacit.

13 Magmatické horniny Není třeba znát jde o doplňující materiál. kyselé intermediální mafické ultramafické plutonické granit diorit gabro peridotit vulkanické ryolit andezit bazalt komatiit hustota 2,7 g/cm 3 2,85 g/cm 3 3,0 g/cm 3 3,3 g/cm 3 teplota tavení C C C C viskozita vysoká střední nízká velmi nízká barva světlá šedé až zelené šedé až černé tmavě zelené až šedé

14 Typy láv Za jednoho z hlavních architektů sopek lze považovat viskozitu lávy, která obecně představuje stupeň vnitřního tření kapaliny. Čím je viskozita vytékající lávy větší, tím hůře teče. Viskozita láv je ovlivněna jak chemickým složením (obsah SiO 2 obecně viskozitu zvyšuje), tak teplotou (ta pro změnu viskozitu snižuje). Z málo viskózních láv (především bazaltových) vznikají rozsáhlé lávové proudy, jejichž délka může přesáhnout i 100 km (např. na Islandu jsou lávové proudy dlouhé až 130 km). Bazaltové lávy vytvářejí sopky s povlovnými svahy a s průměrem od několika kilometrů až po stovky kilometrů. Naproti tomu vysoce viskózní lávy (např. z ryolitu) vytvářejí vulkanické kopule nebo dómy, jaké lze sledovat například u sopky St. Helens. Podle Holuba (2002)

15 Vytlačené kupy a jehly V případě, že má magma vysokou viskozitu, může docházet ke vzniku vulkanických útvarů, u nichž vertikální rozměr vyniká nad plošným. Tyto útvary se označují jako vytlačené kupy nebo jehly. Jsou to bochníkovitá nebo homolovitá tělesa, vyznačující se zpravidla cibulovitou vnitřní stavbou. Viskózní magma vytlačující se ze sopečného jícnu nadzvedává kůru ztuhlé lávy a tak se kupa doplňována zespodu vytlačujícím se magmatem stává mnohdy velmi vysokou a strmou. Podél těchto "slupek" pak může docházet k přednostnímu rozpadu takového tělesa. Mount St. Helens (výška kupy 350 m)

16

17 Stratovulkány Nejpohlednějším typem pozemských sopek jsou tzv. stratovulkány (navrstvené sopky) tvořené střídajícími se polohami nesouvislých vyvrženin a různých typů láv. Vytváří se tak relativně štíhlý kužel s vrcholovým kráterem. Typické stratovulkány: Fudži, Etna, Stromboli, Vesuv, Mount St. Helens. Sopka Merapi, Indonésie (foto: T. Boeckel).

18 Štítové sopky Bazaltové lávy vytvářejí sopky s povlovnými svahy a s průměrem od několika kilometrů až po stovky kilometrů. Sklon svahů se pohybuje do 5 a tak připomínají štíty válečníků položené na zem odtud i jejich název štítové sopky. Rozměry štítových sopek jsou obrovské: Mauna Kea na ostrově Havaj sice vyčnívá nad hladinu oceánu jen do výšky metrů, ale připočteme-li její výšku ode dna oceánu, zvýší se o dalších metrů (její výška je 1/20 jejího průměru).

19 Lávové proudy Lávové proudy: povrchové výlevy magmatu tvořené tekutou, viskózní nebo již ztuhlou anebo rozpadlou lávou, které vznikly rozléváním lávy ze sopečných center. Láva odtéká jedním směrem, který je dán reliéfem a sklonem povrchu. Mobilita lávy závisí na její viskozitě. U málo viskózních láv bývají délky lávových proudů extrémní: např. na Islandu až 130 km. Během tuhnutí dochází k tomu, že proud tuhne od povrchu a spodní strany a uprostřed proudu často stále dochází k pohybu lávy dále. Po utuhnutí se směrem do středu často mění struktura v závislosti na teplotě a rychlosti krystalizace.

20 Lávové proudy Etny

21 Lávové tunely na Marsu 200 m foto: NASA (MRO)

22 Lávové tunely na Měsíci Délka 20 metrů, výška 6 až 12 metrů (kráter King), foto: NASA (LRO)

23 Geotektonická prostředí vzniku pozemských sopek 1. rifty 2. horké skvrny 3. subdukce

24 Mount St. Helens (sopka nad subdukční zónou) Sopku pojmenoval na podzim roku 1792 anglický námořní kapitán George Vancouver na počest tehdejšího anglického velvyslance ve Španělsku, kterým byl Baron Alleyne Fitzherbert St Helens. Lidé vsi často pletou název této sopky s vulkánem Svaté Heleny (Saint Helena) v Atlantském oceánu.

25 Erupce St. Helens v roce 1980 Není třeba znát jde o doplňující materiál. 20. března 1980 silné zemětřesení hypocentrum v malé hloubce (plnění krbu) 18. května 1980 ničivá exploze síla 10 Mt TNT (Hirošima 0,2 Mt) devastace území o rozloze 280 km 2 akustický projev ve vzdálenosti 225 km

26 Mount St. Helens Není třeba znát jde o doplňující materiál. 12. dubna června 1980 Při explozi došlo ke snížení vrcholu o 400 metrů. Tlaková vlna výbuchu z 18. května 1980 byla tak silná, že vyvrátila z kořenů stromy v okruhu 8 km. Pyroklastický oblak, který se ze sopky vyvalil do údolí měl teplotu kolem 100 až 300 C a doslova uvařil mízu uvnitř kmenů stromů.

27 Rifty Jedná se o tzv. divergentní desková rozhraní, kde se od sebe dvě desky vzdalují. Společným rysem riftů je, že desky jsou spíše neustále odtahovány od sebe, než odtlačovány od sebe. Stoupající magma jednoduše vyplňuje volný prostor vzniklý při oddálení desek. Divergentní rozhraní může způsobit až vznik moře. Nejprve natavený materiál stoupá k povrchu a způsobuje deformaci a ztenčování kůry. Nastává intenzivní sopečná činnost. Oddalováním desek od sebe vzniká riftové údolí. Další zvětšování riftu způsobuje pokles oblasti pod hladinu moře. Po miliónech let vzniká oceán se středooceánským hřbetem.

28 Východoafrický rift Nyiragongo Foto: Tom Pfeifer Foto: Tom Pfeifer

29 Horké skvrny Vedle sopek na rozhraní litosférických desek najdeme na naši planetě i takové, které s těmito místy nesouvisí. Zdrojem lávy jsou pro tyto vulkány tzv. horké skvrny, které leží hluboko v zemském plášti. Magma horkých skvrn pochází z větších hloubek a má bazické složení. Díky malé viskozitě lávy vznikají sopky charakteristické velkou šířkou základny a menším sklonem svahů, tzv. štítové vulkány.

30 Havajské ostrovy (horká skvrna)

31 Mauna Kea

32 Velké vyvřelé provincie Není třeba znát jde o doplňující materiál. Velké vyvřelé provincie (Large Igneous Province) se nacházejí jak na kontinentech v podobě rozsáhlých lávových plošin, tak na oceánských dnech. V současné době je známo přes 15 vyvřelých provincií, z nichž největší je plošina Java Ontong v Tichém Oceánu, která pokrývá oblast o rozloze 5 milionů kilometrů čtverečních. Nejintenzivnější výlevy láv zde probíhaly před 119 až 125 Ma. Vznik: Pravděpdobně výstup magmatických chocholů z pláště. Při styku s litosférou dochází ke katastrofickým výlevům obrovského množství láv v průběhu jen několika milionů let. Možný vztah k velkým vymíráním a impaktním kráterům? Zatím žádný důkaz! Sibiřské trapy (250 až 251 Ma), dnes pokrývají asi 2 mil. km 2, původně nejspíš 7 mil. km 2. Souvislost s největším doloženým vymíráním v dějinách života na Zemi na rozhraní permu a triasu před 250 Ma. Dekanské trapy (60 až 68 Ma), dnes km 2, dříve asi 1,5 mil. km 2. Vymírání na hranici křída/terciér před 65 Ma? Jedna z příčin?

33 Velké vyvřelé provincie Není třeba znát jde o doplňující materiál. Zdroj: USGS

34 Dekanské trapy (60-68 Ma, km 2 )

35 Povodí řeky Columbia (17-14 Ma, km 2 )

36 Vulkanismus na Měsíci moře (mare) jsou tvořeny bazalty pevniny (terrae) jsou tvořeny anortozity

37 Vulkanismus na Měsíci Zjednodušeně lze tvrdit, že Měsíc prodělal v minulosti pouze dvě hlavní etapy vulkanické činnosti: První probíhala v prvních stovkách milionů roků (zhruba před 4,5 až 4,2 miliardami roků) existence Měsíce, kdy byl jeho svrchní obal tvořen oceánem žhavotekuté taveniny, z něhož se časem vytvořil zárodek měsíční kůry. Tak vznikla nejstarší část měsíčního terénu tvořená převážné světlou horninou označovanou jako anortozit. Druhá fáze vulkanismu probíhala v poměrně krátkém časovém intervalu před 3,8 až 2,5 miliardami roků a byla spojena s výstupem čedičových láv. Ohromné, někdy až stovky metrů mocné lávové příkrovy vyplnily oblasti, kde byla měsíční kůra tektonicky porušena mohutnými impakty. Měsíc tak získal svou dnešní tvář ony tmavé pláně, kterým říkáme moře. Právě z oblastí měsíčních moří se nám zachovaly pozůstatky vulkanických útvarů, které lze ze Země snadno pozorovat i malým dalekohledem.

38 Vulkanismus na Marsu Původní terén Marsu překryla především dávná vulkanická činnost. Jedná se na první pohled o tmavější a méně červené oblasti, které první pozorovatelé označovali na základě analogie se zemským povrchem jako moře. Nejproslulejší tmavou skvrnou je oblast, objevená 28. listopadu 1659 dánským astronomem Christiaanem Huygensem, kterou roku 1877 pojmenoval italský astronom Giovanni Schiaparelli jako Syrtis Major. Střed této nápadně tmavé oblasti o rozměrech zhruba kilometrů ve směru severo-jižním a kilometrů ve směru východozápadním. Oblast má tedy podobnou rozlohu jako pozemská Libyjská poušť. Velmi nízký počet kráterů impaktního původu a existence dvou velkých sopečných útvarů (Nili Patera a Meroe Patera) v oblasti Syrtis Major svědčí o jejím vulkanickém původu. Na základě měření spektra Marsova povrchu také víme, že dominantním materiálem Syrtis Major a dalších podobně tmavých oblastí by mohly být bazalty. Také marsovský písek je tvořen úlomky bazaltů, ty však vlivem zvětrávání získávají červenější a světlejší vzhled než většina původních vulkanických hornin. Syrtis Major tedy představuje jednu ze zdrojových oblastí hornin sopečného původu, odkud jsou větrem odlamované úlomky písku a prachu odnášeny do níže položených oblastí. Pozn. Podle nových studií (např. Wray a kol. 2013), mohly dříve na Marsu převažovat světlé (kyselé( horniny.

39 Vulkanismus na Marsu

40 Vulkanismus na Marsu Skutečnou podobu vulkanických útvarů na Marsu odhalily kamery sonda Mariner 9 roku Na záběrech se k překvapení geologů objevily gigantické kaldery sopek Ascraeus Mons, Pavonis Mons a Arsia Mons. Největší z trojice Ascraeus Mons se vypíná do výše m nad hypotetickou nadmořskou hladinu Marsu a její průměr činí přes 460 km. Sopka by tedy na Zemi překryla celé území České republiky nebo téměř polovinu Německa! Severně od této trojice sopek najdeme další velmi rozlehlý vulkán Alba Patera. Se svým průměrem kilometrů je dokonce nejrozlehlejším vulkánem na Marsu, jeho největší výška však dosahuje jen asi 6 km. Tento štítový vulkán proto nebudí při pohledu na celkovou topografickou mapu Marsu velkou pozornost. Vždyť jeho svahy jsou průměrně ukloněny pod úhlem menším než jeden stupeň. Při výstupu na vrchol tohoto vulkánu bychom tedy museli ujít víc než kilometr, abychom vystoupali alespoň o 10 metrů výš. Topografická mapa Marsu (NASA)

41 Olympus Mons Díky bílým oblakům tvořících se u jejího vrcholu ji astronomové jako světlý bod označovaný Nix Olympica znali už z dřívějších pozemských pozorování pomocí dalekohledů (poprvé ji popsal italský astronom Giovanni Schiaparelli 10. listopadu 1879), ale teprve na záběrech ze sondy Mariner 9 se ukázalo, že jde skutečně gigantický štítový vulkán, jehož výška se dnes podle přesných měření laserovými výškoměry uvádí na m nad lokálním reliéfem. Nejen výška, ale také celkový objem (2,4 milionů kubických kilometrů) řadí Olympus Mons na přední příčku všech vulkánů Sluneční soustavy. Kdybychom vulkanické horniny, které tvoří masu celého Olympu roztavili a zalili jimi plochu celého Německa, sahala by ztuhlá láva až do výšky téměř 7 km!

42 Olympus Mons: popis Samotný vrchol vulkánu tvoří ohromná kaldera o rozměrech km s hloubkou až 3,2 km. Počet impaktních kráterů na dně celkem šesti kráterů, které kalderu tvoří, prozrazuje, že žhavá láva na některých místech vyvěrala možná ještě před méně než 30 miliony roky. Na snímcích pořízených při šikmém slunečním osvětlení je dobře patrné, že okraje obřího vulkánu ohraničují prakticky po celém jeho obvodu strmé srázy o výšce až 8 km. Když k tomu přidáme podivně zmuchlanou krajinu pokrytou jakoby zamrzlými vlnami s rozpětím 5 až 10 km, která se rozprostírá až do vzdálenosti km od severního okraje vulkánu, začnou se nám před očima rýsovat stopy po gigantickém sesuvu stovek tisíců kubických kilometrů lávy a sopečného materiálu. Severní okolí sopky nápadně připomíná trosky podmořských sesuvů, které jsou patrné na radarových snímcích oceánského dna v okolí Havajských vulkánů. Zda-li v případě marsovského Olympu došlo k podmořskému sesuvu nebo zda se jedná o odtečené pozůstatky ledovcových uloženin, zatím jasné není. K velkému zhroucení okrajových částí štítové sopky, které nejspíš způsobil vyklenující se magmatický krb pod povrchem vulkánu, zde však nepochybně došlo. Proč vulkanické útvary podobných rozměrů neznáme ani ze Země nebo Venuše? Existence tak vysoké a mohutné hory je na Marsu možná zásluhou nižšího gravitačního zrychlení na povrchu a také díky chladnější a mocnější litosféře na Zemi nebo na Venuši by se útvar takovýchto rozměrů zbortil. Nakupení obrovského množství utuhlé lávy nad zdrojovou horkou skvrnou způsobila v případě Olympu rovněž absence deskové tektoniky na Marsu. Zatímco na Zemi se bloky kůry s aktivními štítovými vulkány díky deskové tektonice přes horké skvrny přesouvají rychlostí až několika centimetrů za rok, na Marsu zůstávají bloky kůry na jednom místě a štítový vulkán tak může narůstat do skutečně gigantických rozměrů. Četné praskliny a stopy po mohutných sesuvech však ukazují, že ani na Marsu nemohou sopky růst neomezeně.

43 Olympus Mons

44 Vulkanismus na Venuši Už první černobílé záběry povrchu ukrytého pod hustou atmosférou Venuše odvysílané sovětskou sondou Veněra 9 v říjnu 1975 napověděly, že krajina této planety musela být významně formována vulkanismem. Další úspěšná přistání sond typu Veněra a především radarové mapování Venušina povrchu americkou sondou Magellan toto zjištění jen potvrdily. Více jak dvě třetiny povrchu planety jsou sopečného původu. Pod oblačnou přikrývkou se ukrývají až několik tisíc kilometrů dlouhé kanály vytvořené lávovými proudy a přes 150 sopek s průměrem přesahujícím100 km. Převážná část vulkanismu tady má pravděpodobně povahu bazaltových láv, které se rozlévaly do velkých vzdáleností a vytvořily rozsáhlá lávové pole a velké štítové sopky. Veněra 14

45 Vulkanismus na Venuši

46 Vulkanismus na Venuši Počet vulkanických center (okolo 1 700) na povrchu Venuše je mnohonásobně vyšší než na povrchu Země. Mohlo by se proto zdát, že Venuše je vulkanicky aktivnější než Země, ale s největší pravděpodobností tomu tak není. Povrch Venuše totiž není tak silně přetvářen jako povrch Země a proto se zde zachovaly vulkanické útvary staré i stovky milionů roků. Velkou otázkou však zůstává, jaký mechanismus vedl k tomu, že je kůra Venuše relativně mladá (na celé Venuši nebyl objeven kráter starší než 750 milionů roků). Známky deskové tektoniky na Venuši objeveny nebyly, proto se předpokládá, že zde opakovaně dochází k obdobím zvýšené vulkanické aktivity, při kterých se obnoví většina povrchu. Princip vulkanismu na Venuši je tedy stále velmi nejasný a nebudou-li mít geologové k dispozici vzorky hornin a potřebná geofyzikální data, budou všechny modely jen odvážnými spekulacemi.

47 Recentní vulkanismus na Venuši Není třeba znát jde o doplňující materiál. 2010: Identifikace čerstvých lávových proudů ve třech vulkanicky aktivních oblastech. Stáří lávových proudů od stovek let do 2,5 milionů let. Lávové proudy se prozrazují odlišným infračerveným zářením proti okolnímu materiálu. 2010: Objev oblastí horkých skvrn pod některými vulkanickými centry. Nahoře topografie podle sondy Magellan, dole VIRTIS spektrometr na palubě Venus Express. Podle Smrekar (2010).

48 Vulkanismus na Merkuru Vulkanická aktivita zde probíhala ovšem odlišným způsobem než na Měsíci. Chybí zde moře.

49 Vulkanismus na Ió Kresba Ió a Ganymedu z 21. října 1973, kterou pořídil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus pomocí 83centimetrového refraktoru na observatoři u Paříže. Objev chocholu Lindou Morabitovou na snímcích Voyageru 1. Týden před objevem (březen 1979) byl vulkanismus předpovězen.

50 Vulkanismus na Ió předpovězen týden před objevem (Stanton Peale, Patrick Cassen a Ray Reynolds) slapové působení vlivem excentricity dráhy Ió kolem Jupiteru působení měsíce Europa a Ganymed tepelný ohřev 0,6 až 1,6 x W Pelé a Pillan Patera 4. dubna září 1997

51 Vulkanismus na Ió sonda New Horizons: Tvashtar oblaka jen asi tucet sopek rychlost výronů asi m/s výška 350 km teplota až K

52 Kryovulkanimus alespoň jeden příklad: Enceladus průměr 504 km 1981: oblasti s poměrně málo krátery 2005: objev atmosféry (91 % vodní pára) 2005: Cassini, objev gejzírů gejzíry až km vysoké krystalky vodního ledu rychlost až 500 m/s

53 Prstenec E vzdálenost : až km, šířka km

54 Prstenec E

55 Tektonika planet Tektonika je geologická věda o stavbě geologických těles. Jako tektonické procesy označujeme takové děje, které vedou k rozpraskání povrchu ať už vlivem komprese nebo extenze.

56 (1915) Alfred Wegener: Kontinentální drift" Indicie kontinentálního driftu: Jižní Amerika a Afrika do sebe zapadají Brazílie a rovníková Afrika na sebe navazují geologickou stavbou důkazy současného zalednění J. Ameriky, J. Afriky, Indie a Austrálie charakter karbonské a permské fauny a flóry

57 Námitky proti kontinentálnímu driftu: Wegenerova teorie se zprvu setkala mnohdy s velkým odporem: Zásadní výtka se týkala způsobu, jakým Wegener pohyb kontinentů vysvětloval. Předpokládal, že pevniny se při svém pohybu prodírají oceánským dnem. Pásemná pohoří na okrajích kontinentů jsou pak důsledkem tohoto prodírání. Zkoušky odolnosti prokázaly, že oceánská kůra je příliš pevná na to, aby se jimi mohly kontinenty prodírat. Za hnací mechanismus, který pohyb desek způsobuje, považoval Wegener rotaci Země a slapové působení Měsíce a Slunce. Tyto síly jsou však ve skutečnosti příliš malé na to, aby rozpohybovaly pevninské masy.

58 Oceánské dno Není třeba znát jde o doplňující materiál. průzkum oceánského dna (financován armádou) v 50. a 60. letech dvacátého století. objev středoatlantského hřbetu: délka km, výška až 2,5 km. V roce 1960 publikoval americký geolog Harry Hess teorii o rozpínání oceánského dna. Příčiny pohybu odvozoval od konvekčních proudů v zemském plášti, které souvisí s výstupem tepla ze zemského jádra a pláště k povrchu. V důsledku aktivity těchto proudů dochází nad místy jejich výstupu k divergentnímu pohybu (rozpínání pohyb od sebe) sousedních litosférických desek.

59 Paleomagnetismus Orientace a poloha magnetických polí nejsou stálé a v průběhu geologického času se mění. Vzhledem k tomu, že díky vulkanickým (částečně i sedimentárním) horninám lze určit polohu a orientaci magnetických polí v době jejich vzniku (díky minerálu magnetitu), lze měřením zjistit, v jaké poloze se původně tyto horniny nacházely. Za posledních 76 Ma se polarita nepravidelně střídala rychlostí 1x až 2x za milion let. Ma Když bylo v roce 1955 zahájeno mapování magnetického pole na oceánském dně (pomocí citlivých magnetometrů tažených za lodí), zjistila se překvapivá věc: - na oceánském dně se střídají pásy, ve kterých se mění kladné a záporné odchylky magnetických polí. - tyto odchylky jsou souměrné podle oceánských hřbetů

60 Tempo přibývání oceánské kůry Mapa světa znázorňující stáří oceánské kůry v Ma. Bazalty oceánské kůry vzniklé na středooceánských hřbetech nepřesahují 200 Ma. V porovnání se stářím bazaltových plošin na Venuši nebo na Marsu se jedná o velmi mladou kůru. Mapa: National Geophysical data Center

61 Desková tektonika litosférické desky zahrnují oceány i kontinenty, které se na nich vezou desková tektonika popisuje pohyb, zánik i zrod desek je to teorie, která vysvětluje většinu seismické a tektonické aktivity ve svrchním zemském obalu vzájemným působením několika velkých a menších rigidních desek.

62 Mars Venuše Země Mapy: USGS

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin

Více

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

Vznik a vývoj litosféry

Vznik a vývoj litosféry Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský

Více

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu

Více

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ Iveta Navrátilová, Brno 2011 SOPEČNÁ ČINNOST (VULKANISMUS) projev vnitřní energie planety a deskové tektoniky (přemísťování magmatických hmot ze spodních částí zemské

Více

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné

Více

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský MERKUR 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský SLUNEČNÍ SOUSTAVA PŘEDSTAVENÍ Slunci nejbližší planeta Nejmenší planeta Sluneční soustavy Společně s Venuší jediné planety bez měsíce/měsíců Má nejmenší

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Sopečnáčinnost Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 8. 24. 8. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s geologickými podmínkami, kde a za jakých podmínek

Více

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně.. Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují

Více

Vulkanismus, zemětřesení

Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus = proces, při kterém dochází přívodními kanály (sopouchy) k výstupu roztavených hmot (lávy) a plynů z magmatického krbu do svrchních částí zemské kůry a na povrch,

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

Globální tektonika Země

Globální tektonika Země Globální tektonika Země cíl přednášky: Pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy, které mohou ohrozit využití území STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ

Více

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní

Více

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy Horniny horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy od od minerálůse liší liší látkovou a strukturní nesourodostí

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Topografie, geologie planetární minulost Venuše

Topografie, geologie planetární minulost Venuše Topografie, geologie planetární minulost Venuše Většinu informací o topografii Venuše přinesly sovětské Veněry 15 a 16 a americké sondy Venus- Pioneer a Magellan během let 1978 a 1994. Díky nim dnes máme

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení

Více

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo). DESKOVÁ TEKTONIKA Z historie V roce 1596, holandský kartograf Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus píše, že Amerika byla "odtržena" od Afriky a Evropy zemětřesením a potopami a dodává:

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA kapitola 9 učebnice str. 42-45, 37-39 pracovní sešit str. 15-16 POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA zemský povrch se neustále mění, utváří ho geologické děje 1) vnitřní geologické děje tvořivé, způsobují

Více

Fyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Daniel Nývlt Litosféra a desková tektonika Osnova: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy deskové tektoniky 4. Wilsonův

Více

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď

Více

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_281 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 SOPKA - VULKÁN MÍSTO VÝSTUPU

Více

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

Pouť k planetám.  Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY Co způsobuje příliv a odliv? hejna migrujících ryb vítr gravitace Měsíce Je možné přistát na povrchu Saturnu? Čím je tvořen prstenec Saturnu? Mají prstenec i jiné planety? Jak by mohla získat prstenec

Více

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie) 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA

Více

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,

Více

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF 6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Charakterizovat základní endogenní procesy. Rozlišit typy sopečné činnosti a popsat tvary

Více

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Vyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU. Vyvřelé horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen souborem učebních úloh zaměřený na procvičení a upevnění učiva o vyvřelých horninách

Více

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm. Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je

Více

Geochemie endogenních procesů 4. část

Geochemie endogenních procesů 4. část Geochemie endogenních procesů 4. část planety, asteroidy, komety Merkur, Venuše, Země, Mars, asteroidy ( pozemské planety ) Jupiter, Saturn ( plynné planety ) Uran, Neptun, (Pluto) ( vnější ledové planety

Více

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9 Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.

Více

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy Země a její stavba Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy stáří asi 17 Ga teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která se po explozi začala rozpínat během ranných fází se vytvořily elementární

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr.

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr. Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: SOPEČNÁ ČINNOST

Více

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY 4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Pochopit základní procesy, které vedou ke vzniku georeliéf. Zhodnotit základní geotektonické hypotézy a teorie. Rozlišit a charakterizovat

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Environmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína

Environmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína Čas v geologické historii Země Environmentáln lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk Trvání 20.století 0.000 0002% % doby existence Země Život na Zemi 85-90% Mnohob.

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Fyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Osnova lekce 2: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy tektoniky

Více

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu

Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu Hvězdy se rodí z mezihvězdné látky gravitačním smrštěním. Vlastní gravitací je mezihvězdný oblak stažen do poměrně malého a hustého objektu kulovitého tvaru. Tento objekt je nazýván protohvězda. V nitru

Více

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE Č. 20 číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd název materiálu téma VY_52_INOVACE_20_FY89_Venuše Planety sluneční soustavy VENUŠE anotace Seznámení s planetou

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_197_Planety AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:

Více

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Litosférické desky a bloková tektonika

Litosférické desky a bloková tektonika LITOSFÉRA Plášť - horní hranici tvoří plocha diskontinuity (kůra-plášť) - spodní hranice sahá do hloubky km ( d.) - roztavená hmota složená z O2, Mg, Si a?? (?? =35% objemu) Jádro - hromadí se v něm nejtěžší

Více

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2 Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_0505 Planety Datum vytvoření: 17.5.2013 Jméno autora: Předmět: Mgr. Libor Kamenář Fyzika Ročník: 1 a 2 Anotace způsob použití ve

Více

ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014

ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014 ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014 Cíl Představit Zemi jako tepelný stroj. Grafiská ilustrace řezu Zemí [zdroj - www.nationalgeografic.com] Představy o Zemi: Dříve Před dvěma tisíci

Více

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny

Tělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny Magma a vyvřelé horniny Magma je: žhavá tavenina nerostů silikáty, oxidy prvků Mg, Ca, Fe, Mn obsahuje vodu a plyny CO2, SO2,H2S, O2 a další Magma: vzniká v hlubinách v hloubce 40 100 km teplota magmatu

Více

Geochemie endogenních procesů 6. část

Geochemie endogenních procesů 6. část Geochemie endogenních procesů 6. část Struktura Země jádro vnější, vnitřní (celková tloušťka 3490 km) plášť tloušťka 2800 km a tvoří tak 62 % Země spodní, svrchní plášť, transitní zóny kůra variabilní

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY

VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY MAGMATISMUS VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY obecně je za sopku považována vyvýšenina na zemském povrchu tvořená sopečným materiálem, v rámci které dochází k výstupu magmatu na zemský povrch mezi základní prvky

Více

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava

Sluneční soustava. http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Sluneční soustava http://cs.wikipedia.org/wiki/sluneční_soustava Slunce vzdálenost: 150mil.km (1AJ) průměr: 1400tis.km ((109x Země) stáří: 4.5mld let činnost:spalování vodíku teplota 6000st.C hmotnost

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2018 I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA Sluneční soustava - Proč Sluneční soustava? - Co to je - obecně? - Z čeho se skládá? Sluneční soustava inventura: 1. Slunce jediná

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Pohyby litosférických desek Teorie litosferických desek = nová globální tektonika - opírá se o: světový riftový systém hlubokooceánské příkopy Wadatiovy-Beniofovy

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST. referát. Jan Žďárský

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST. referát. Jan Žďárský Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST referát Jméno a příjmení: Jakub Vávra Jan Žďárský Třída: 5. O Datum: 4.4.2016 Sopečná činnost 1. Sopečná činnost a) Definice Jako

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Mini projekt k tématu Cesta od středu Sluneční soustavy až na její okraj Říjen listopad 2014 Foto č. 1: Zkusili jsme vyfotografovat Měsíc digitálním fotoaparátem

Více

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami Jak se nazývá soustava, ve které se nachází planeta Země? Sluneční soustava Která kosmická tělesa tvoří sluneční soustavu? Slunce, planety, družice,

Více

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty. Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika

Více

Země jako dynamické těleso. Martin Dlask, MFF UK

Země jako dynamické těleso. Martin Dlask, MFF UK Země jako dynamické těleso Martin Dlask, MFF UK Úvod aneb o čem to dnes bude Povíme si: - Kdy a jak vznikla Země. - Jak Země vypadá a z čeho se skládá. - Jak můžeme zemi zkoumat. - Jak se v zemi šíří teplo.

Více

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál

Ict9-Z-3 LITOSFÉRA. pevný obal Země. vypracoval Martin Krčál Ict9-Z-3 LITOSFÉRA pevný obal Země vypracoval Martin Krčál Po čem šlapeme Putující kontinenty OBSAH Jak se rodí hory Jak vznikají ostrovy Úvodní opakování Závěrečné opakování Použité zdroje Po čem šlapeme

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou. Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační

Více

Projekt Společně pod tmavou oblohou

Projekt Společně pod tmavou oblohou Projekt Společně pod tmavou oblohou Kometa ISON a populace Oortova oblaku Jakub Černý Společnost pro MeziPlanetární Hmotu Dynamicky nové komety Objev komety snů? Vitali Nevski (Bělorusko) a Artyom Novichonok

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského

Více

aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903

aneb Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903 Kolize kontinentů v Čechách aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903 Desková tektonika - historie 1596 holandský mapér Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: cz.1.07/1.4.00/21.1936 č. šablony: III/2 č.sady: 6 Ověřeno ve výuce: 13.1.2012 Třída: 3 Datum:28.12. 2011 1 Sluneční soustava Vzdělávací

Více

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.

NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Slide 1. Slide 2. Slide 3

Slide 1. Slide 2. Slide 3 Slide 1 Na začátku byla touha lidí porozumět naší vlastní planetě. Zemi zkoumala a stále zkoumá řada různých vědních oborů - geofyzika, geologie, astronomie, chemie či meteorologie. A stejně tak jako se

Více

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 10. Zemětřesení a sopečná činnost Zemětřesení a sopečná činnost Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast:

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME

ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME ZEMĚTŘESENÍ: KDE K NIM DOCHÁZÍ A JAK TO VÍME Aleš Špičák Česko-anglické gymnázium Geofyzikální ústav AV ČR, Praha České Budějovice, 13. 1. 2014 Podmínky vzniku zemětřesení (earthquake) : křehké (brittle)

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13 Kroužek pro přírodovědecké talenty - 2019 II lekce 13 Mars - planeta čtvrtá (1,52 AU), terestrická - 1 oběh za 687 dní (1 r 322 d) - 2 měsíce Phobos, Deimos - pátrání po stopách života - dříve patrně hustá

Více

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i.

Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Dana a Zuzana, skryté kandidátky na sopky pod ledovým příkrovem v okolí jezera Vostok v Antarktidě Tisková zpráva z 1. 12. 2017 Je možné i v současnosti

Více