Praktická teologie pro sociální pracovníky. ETF / Jabok 2013

Transkript

1 Praktická teologie pro sociální pracovníky ETF / Jabok 2013

2 Obsah A Obecná část 1. Sociální práce a teologie uvedení do problematiky, mezioborové souvislosti 2. Biblické kořeny sociální práce 3. Nárys dějin charitní sluţby chudým a trpícím B Speciální část. Mládeţ 5. Senioři 6. Osoby se zdravotním postiţením 7. Osoby bez přístřeší 8. Uţivatelé drog 9. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody 10. Nemocní, včetně nemocných v terminálním stadiu 11. Etnické menšiny 12. Teologický a pastorační aspekt komunitní práce 8 Praktická teologie pro sociální pracovníky. Jabok

3 Pastorace mládeže Pojmy: pastorace mládeže = práce církve s mládeţí, se zaměřením více evangelizačním nebo více diakonickým (jako kaţdá pastorace). PM je objekt zkoumání, věda (teorie o praxi) je spíše pastorální teologie mládeže (Lechner, Kaplánek). Historie oboru: Jako samostatný podobor pastorální teologie existuje aţ od 60. let 20. století, dříve se pastorace mládeţe chápala jako součást pastorace dětí. Metoda stejná jako v celé pastorální teologii: zkoumání reality, kritická interpretace, stanovení kritérií, návrh změněné praxe. Související obory: katechetika, pedagogika, psychologie; z teologie dogmatika (eklesiologie), morálka. ETF / Jabok

4 Mládež jako sociální skupina Do 18. století: mladí lidé netvořili zvláštní sociální skupinu. Dokud ţili v rodině, hledělo se na ně jako na děti. Kdyţ dospěli, začali vykonávat zaměstnání a zaloţili rodinu, převzali všechna práva a povinnosti dospělých občanů. 19. století: mnoţství mladých lidí, kteří buď začali studovat anebo odcházeli za prací z venkova do měst, začalo měnit tvář společnosti vytvořily se podmínky k tomu, abychom mohli hovořit o mládeţi jako o samostatné sociální skupině. Od začátku 20. století: mládeţ se stává zvláštní společenskou vrstvou, jejíţ příslušníci se nedají zařadit ani mezi děti, ani mezi dospělé. Od poloviny 20. století: kultura mládeže mladí lidé uţ nepřebírají kulturní vzorce (způsoby jednání, hodnoty, volnočasové aktivity, umění, způsob oblékání atd.) od dospělých, ale spíše od sebe navzájem. Konec 20. a zač. 21. stol.: diferenciace kultury mládeže mnoho tzv. subkultur (ţivotní styl určité skupiny lidí, který se v některých rysech odlišuje od většinového ţivotního stylu). ETF / Jabok 2011

5 Ohraničení mládí Dolní a horní hranice věkového období, které povaţujeme za mládí, se stále diferencuje a mění. Rozlišujeme různá hlediska: Legislativní: let mladiství, přičemţ např. studující jsou za účelem přídělu sociálních dávek povaţováni za děti do svých 26 let. Psychologické: mezi mládeţ řadíme jak jedince, kteří prochází vývojovou etapou dospívání (adolescence, v české literatuře pubescence a adolescence) přibliţně let, tak i ty, kteří proţívají etapu rané (resp. mladé) dospělosti přibližně let. Sociologické: výrazně se prodlužuje příprava na zaměstnání doba provizorního životního stylu, který je charakteristický pro většinu populace ve věku let. Projevy: studium, cestování, případně dobrovolnictví, krátkodobý pracovní poměr, způsob ţivota a zábavy charakteristický pro mládeţ, dle moţností samostatné bydlení anebo společné bydlení nesezdaných párů, případně skupiny studentů. Dospělost: ţivotní etapa, v níţ jedinec převzal plnou zodpovědnost za svůj ţivot, a to jak v rovině materiální, tak v rovině psychické a sociální. Mládí: období, v němţ jedinec ţije provizorním ţivotním stylem. Začátek tohoto období je totoţný se začátkem dospívání. Toto období je ukončeno převzetím plné zodpovědnosti za vlastní život. ETF / Jabok

6 Mládež cílová skupina pedagogiky, sociální práce a pastorace Potřeba pomoci na cestě k dospělosti: mladí lidé potřebují lidskou i odbornou pomoc při svých vývojových úkolech. Role edukace na cestě k dospělosti: formální edukace probíhá ve škole a vzdělávacích institucích, informální probíhá především v rodině a v kaţdodenním ţivotě, nonformální (neformální) v rámci dalších institucí mimo školu a zaměstnání. Na všech třech rovinách edukace se setkáváme s aktivitou církví, které v doprovázení mladého člověka na cestě k dospělosti odedávna viděly součást svého poslání. Sociální práce s mládeží: nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ (NZDM), terénní sociální práce ve formě streetworku, prevence sociálně-patologických jevů, sociálně-právní ochrana dětí a mládeţe apod. Všechny tyto oblasti sluţby mládeţi a společnosti mohou poskytovat také církve a jednotliví křesťané. Pokud tuto sluţbu chápou jako realizaci poslání církve, můţeme jejich aktivitu v uvedených oblastech povaţovat za pastoraci. Pastorace mládeže: v rámci křesťanských církví existuje řada modelů pastorace mládeţe. Některé modely jsou zaměřeny více na pomoc v nouzi a uspokojení potřeb, jiné na senzibilizaci spirituální stránky ţivota a hodnotovou orientaci. ETF / Jabok

7 Principy pastorace mládeže Zaměření na integrální rozvoj osobnosti mladého člověka, tedy na jeho rozvoj po stránce spirituální, psychické, sociální a fyzické; zaměření na specifickou kvalitu křesťansky motivované práce s mládeţí, která odráţí jak motivační zaměření pracovníků, tak cílové priority; zásada rovnosti a solidarity: pomoc se nabízí mladým lidem bez ohledu na jejich národnost, barvu pleti nebo náboţenství; pokud se stanovuje pořadí pomoci, tak je rozhodujícím kritériem naléhavost potřeby. ETF / Jabok

8 Problém spirituality mládeže Extrémně malá identifikace české populace a zejména české mládeţe s církvemi vyvolává zdání, jakoby se otázka spirituality české mládeţe vůbec netýkala. Tento dojem je ještě zesílen společenským povědomím (pocházejícím z doby totality), v němţ člověk, který se veřejně zajímá o duchovní ţivot, tak trochu vybočuje z normálu. Pochybnost o relevanci tématu spirituality je v současném českém prostředí způsobena zejména trojím zjednodušením, které je v naší společnosti velmi rozšířené: nereflektované automatické ztotoţnění spirituality s křesťanstvím, ztotoţnění víry v Boha s příslušností k některé církvi, zejména k církvi katolické, ztotoţnění obsahu křesťanské víry se zjednodušenou formulací některých dogmat. ETF / Jabok

9 Spiritualita mládeže Spiritualita mládeže v ČR podle výzkumu Eurobarometr (2002): 33% se deklarovalo jako ateisté (nevěří v žádného Boha), 29% se zařadilo do skupiny je nerozhodný, agnostik, neví, zda je Bůh, nepatří k žádné náboženské skupině, 7% neodpovědělo vůbec nebo odpovědělo, že neví. 26% se označilo jako věřící (8% jako praktikující, 18% jako nepraktikující). Náboţenství tedy představuje kladnou hodnotu minimálně pro ¼ mladé populace v ČR, téměř kaţdý třetí nemá v této otázce jasno a zbytek se k této otázce staví buď lhostejně nebo odmítavě. Jednoznačné je pouze to, ţe většina mládeţe se k ţádné církvi přímo nehlásí. Sekulární religiozita hledání transcendentního rozměru v běžném životě: Orientace na záţitky Hledání přátelství, lásky a sounáleţitosti ETF / Jabok

10 Zásadní prvky pastorace mládeže Církev slouží mládeži. Církev neslouţí sama sobě, ani nechce mladé lidi ovládnout. Křesťané pracující s mládeţí slouţí Jeţíši Kristu, který je pro ně zpřítomněn v konkrétních chlapcích a dívkách. Církev pomáhá mladým, aby se mohli realizovat. Pomáhá jim tedy v seberealizaci, anebo snad lépe řečeno v nalezení sebe sama a v naplnění vlastního ţivotního poslání, ve zuţitkování darů a schopností. Církev pomáhá mladým lidem realizovat se podle vzoru Ježíše Krista. Za tímto výrokem stojí přesvědčení, ţe právě v Jeţíši Kristu je plnost lidství. A proto kaţdý, kdo vezme Jeţíšův ţivot jako měřítko pro vlastní ţivot, stává se více sám sebou člověkem, jakým má být. Realizovat se podle vzoru Jeţíše Krista znamená proţívat jeho svobodu, která pochází ze svrchovanosti Boţí, kterou (Jeţíš) zvěstuje a přináší. Šance oslovit mládeţ spočívá ve schopnosti odpovídat na touhu člověka po štěstí. Pastorace mládeţe má mladým lidem umoţnit, aby proţili, ţe právě křesťanská víra otevírá více neţ jiné světonázorové nabídky cestu k seberealizaci a tím odpovídá na otázku po smyslu ţivota, po štěstí a identitě mladého člověka. Přičemţ se do těchto otázek musí také vţdy zahrnout otázka štěstí, spásy a identity všech lidí. Cílem práce s mládeţí není získat nové členy církve, ale spíše motivace a uschopnění k orientaci života na cestu, kterou šel Ježíš. ETF / Jabok

11 Oblasti pastorace výchovná pomoc rodinám (pomoc rodičům a pěstounům, poradenství) školní pastorace (pastorační působení ve školách, bohosluţby a setkání pro školy) farní pastorace (práce s církevně socializovanými skupinami mládeţe ve farnosti, v diecézi, v rámci církevních hnutí a působení řádů) pastorace v rámci volného času (střediska mládeţe, kluby) pomoc mladým lidem ţijícím mimo rodinu (domovy mládeţe, internáty, dětské domovy, ústavy) péče o sociálně znevýhodněné skupiny mládeţe (imigranti, nezaměstnaní, skupiny ohroţené sociálně-patologickými jevy) pastorace skrze prostředky sociální komunikace (média) zvláštní sluţby (např. pastorace mladých lidí v nemocnici, ve výkonu vojenské sluţby, ve vězení, ve sportu, dále pastorace osob s handicapem) ETF / Jabok

12 Pastorace mládeže v katolické církvi Koordinační centrum: Sekce pro mládeţ České biskupské konference (Sekretariát: sídlo ČBK, Thákurova 3, Praha Dejvice) Diecézní centra pro mládeţ, Diecézní centra ţivota mládeţe, kaplani a laičtí zástupci pro mládeţe ve vikariátech/děkanátech Cíl: koordinace aktivit církve s mládeţí, prodlouţená ruka biskupů a biskupské konference, vytváření společenství v církvi, formace aktivních jedinců. Aktivity: organizace světových setkání mládeţe s papeţem, národních a diecézních setkání mládeţe, v DCŢM společný ţivot, formace animátorů pro farní společenství Cílová skupina: primárně věřící katolická mládeţ. Základní zaměření: především evangelizační a katechizační. Koncepce: spiritualita podle dokumentů papeţe bohatý mladík, svatost, společenství, odvaha k pravdě i proti proudu. ETF / Jabok

13 Pastorační plán sekce pro mládež ČBK (2002): Dlouhodobé cíle a dlouhodobý pastorační plán Společenství církve musí být neustále schopno oslovovat mladé lidi, být pro ně referenční skupinou a formovat z nich vyzrálé katolické osobnosti. Pro práci Sekce to především znamená: nevěřícím zprostředkovat pozitivní zkušenost s církví, popřípadě odstraňovat předsudky, sympatizující přivést k aktivnímu postoji hledání, hledající uvést na cestu katechumenátu, věřícím nepraktikujícím pomoci setkat se s Kristem, objevit společenství církve a nastoupit cestu křesťanské formace, věřícím praktikujícím přispět k prohloubení víry, k duchovnímu růstu a k přijetí spoluzodpovědnosti v církvi a ve společnosti, napomáhat k rozpoznání a k volbě osobního povolání. Pro sluţbu Sekce to konkrétně znamená stanovit základní priority dlouhodobého pastoračního plánu, kterými jsou zejména: podpora formace animátorů mládeţe, rozšíření a zdokonalení formace kněţí a laiků zapojených v pastoraci mládeţe, přispění k lepšímu kontaktu mladých lidí s biskupem, zdokonalení zpětné vazby pro biskupy, podpora malých společenství, rozvíjení vnitrocírkevní a ekumenické spolupráce ve vztahu k pastoraci mládeţe, rozvíjení mezinárodních kontaktů a spolupráce, objevování nové cesty v pastoraci mládeţe na základě zkušeností a rozborů, zajištění trvale udrţitelného rozvoje v personálních otázkách na všech úrovních, budování informační sítě pro mládeţ. ETF / Jabok

14 ETF / Jabok

15 Světové dny mládeže Světové dny mládeže (SDM) je označení pro celosvětová setkání mládeţe (16 30 let) pořádaná katolickou církví, konkrétně papeţskou Radou pro laiky (část Kurie) a hostitelskou zemí. Setkání mají původ v iniciativě papeţe Jana Pavla II., jeho nástupci v tom pokračuje. Kaţdé SDM má svoje logo, hymnu a motto z Bible, které vybírá papeţ. Dosud proběhlo 1 SDM, celkem v 10 zemích. SDM se slaví kaţdý rok, ale kdyţ se nekoná mezinárodní setkání, tak se slaví na národní nebo diecézní úrovni (v jednotlivých diecézích s biskupy). První setkání označené jako Mezinárodní světový den mládeţe proběhlo v Římě roku ETF / Jabok

16 Salesiánský model Je detailně vypracovaný, vytvářel se asi 30 let, vycházel z praxe salesiánských oratoří a škol, poprvé v historii byla tato praxe reflektována na akademické úrovni; později kodifikována v základních dokumentech SDB: 23. GK 1990 Výchova mládeţe k víře, La PGS, Východisko: masová práce s mládeţí většinou věřící v oratořích, školách, internátech, farnostech, ale víra postupně stále víc odtrţená od ţivota. Věřící mladí lidé ţijí stejně a mají téměř stejné hodnoty jako jejich nevěřící vrstevníci. Cílová skupina: děti a mládeţ především ze sociálně slabšího prostředí, ohroţená, problémová. Cíl: pomoci mladým lidem ke kvalitnímu ţivotu primárně diakonický; ukázat jim víru a duchovní hodnoty takovým způsobem, aby pro ně byly přijatelné a proměňovaly jejich ţivot. Cesta: preventivní systém Dona Boska aplikovaný na současnou situaci. Rozšíření celosvětové, zvláště v románských a rozvojových zemích, výjimkou je západní a střední Evropa v rámci postmoderní kultury se tento koncept stává součástí běţné sociální a pedagogické práce s mládeţí. Výchovně pastorační projekt Salesiánské provincie Praha (2001) ETF / Jabok

17 Salesiánská díla Oratoř středisko mládeže: základní struktura navazující na salesiánskou tradici, dnes nízkoprahová střediska s činností zájmovou skupinovou a zcela otevřenou. Často jsou záchytným bodem sociální sítě pro mládeţ (napojení na telefonní i osobní poradenství, krizovou intervenci, chráněné bydlení atd.) podle sociálních potřeb místa. Velké oratoře mají tisíce návštěvníků a nepřetrţitý provoz. Školy: hlavně střední a učňovské, pak základní, dnes vyšší a vysoké. Podle místních zákonů zapojeny do sítě, akreditovány, někdy placeny státem. Tradičně hlavní důraz na učňovky a průmyslovky, později vyšší IUS. Charakteristika: odborná kvalita, výchovné prostředí, sociální pomoc jednotlivcům. Farnosti: většinou spojeny se školou nebo oratoří nebo obojím (velká díla v Itálii), široká nabídka zájmové, evangelizační a katechizační činnosti pro mládeţ, ţivá společenství, zpravidla ţivější a otevřenější církev neţ v širokém okolí. Sdělovací prostředky: v duchu DB, který realizoval apoštolát tisku, dnes se salesiáni snaţí vyuţívat všech prostředků s cílem oslovit mládeţ a skupiny, které s mládeţí pracují. Velká nakladatelství specializovaná podle místních podmínek na náboţenskou nebo psychologicko-pedagogickou literaturu (Portál), televizní stanice nebo nahrávací studia (u nás Telepace, TV Noe), rozhlasové stanice, Internet. Nová sociální díla: pro bezdomovce, emigranty, vězně, drogově závislé apod. Záleţí na kreativitě salesiánů v konkrétním prostředí. ETF / Jabok

18 Řád výchovy a vzdělávání v církvi (ČCE) Čl. 7. Výchova a vzdělávání mládeže Místem výchovy a vzdělávání mládeţe jsou církevní sbory všech stupňů. Sbory všech stupňů zřizují své poradní odbory mládeţe. Ve farních sborech, kde je to účelné, je odbor mládeţe ustanovován na období jednoho roku a je nejméně tříčlenný. Poradní odbor mládeţe seniorátu je ustanovován na období dvou let a má čtyři aţ devět členů a dva aţ čtyři náhradníky, z nichţ nejméně polovina je z řad mládeţe do 30 let. Poradní odbor mládeţe synodní rady je ustanovován na období dvou let a má devět členů a čtyři náhradníky. Čtyři členové odboru a dva náhradníci jsou kazatelé. Nejméně polovina členů odboru je z řad mládeţe do 30 let. Práce odboru se účastní rovněţ jeden zástupce bohoslovců z řad ČCE. Porady mládeţe jednají o záleţitostech mládeţe, volbou navrhují členy odboru mládeţe a podávají návrhy příslušným správním orgánům církve. Poradu svolává odbor mládeţe nejméně jednou ročně alespoň s měsíčním předstihem. Ve farním sboru se účastní porady všechna mládeţ sboru nebo rovný počet zástupců kaţdé skupiny mládeţe, je-li jich ve sboru více. Porada volbou navrhne jednoho zástupce na výroční sborové shromáţdění. Je-li mladší 18 let, má pouze hlas poradní. Od staršovstva se očekává, ţe ho bude rovněţ zvát na své schůze. Pro práci mládeţe zřizuje církev v ÚCK oddělení mládeţe a ustanovuje tajemníka - faráře mládeţe. Tajemník-farář mládeţe řídí oddělení mládeţe a odpovídá za jeho činnost. Tajemník - farář mládeţe je kazatelem povšechného sboru. ETF / Jabok

19 ETF / Jabok

20 ETF / Jabok

21 Pastorace mládeže v rámci volného času Nabídky mládeţnických aktivit můţeme rozdělit do dvou základních skupin: nabídky organizované a nabídky otevřené (nízkoprahové). Pod nabídkami organizovanými si můţeme představit zejména zájmovou činnost, ale také aktivitu v rámci sportovních oddílů a mládežnických organizací. Předpokladem účasti je pak buď členství v nějaké organizaci anebo závazná přihláška do nějakého kurzu či skupiny. Nabídky otevřené jsou naopak charakterizovány tzv. nízkoprahovostí, tedy minimálními nároky na účastníka. Pastorace v rámci tzv. otevřené (nízkoprahové) práce s dětmi a mládeţí se realizuje v rámci těch nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM), která vznikla na základě křesťanské motivace anebo jsou dokonce zřízena církevním subjektem (salesiánská střediska, zařízení Charity nebo Diakonie). Nízkoprahová zařízení patří totiţ (právě díky své charakteristické otevřenosti všem ) k těm málo místům, kam přicházejí sociálně znevýhodnění mladí lidé. Základním znakem pastorace mládeţe ve srovnání s jinými formami práce s mládeţí není ani tak rozdíl v obsahu nabízených sluţeb, ale spíše rozdíl postoje těch, kteří tyto služby nabízí, a nabídka přesahu do spirituální roviny. ETF / Jabok

22 Souhrn 1. Od začátku 20. století vytváří mládež ve společnosti zvláštní sociální skupinu. Jednoznačně definovat mládež je obtížné, protože spodní a vrchní hranice věkového období, které považujeme za mládí, se stále diferencuje a mění. 2. Sociální práce s mládeží v ČR se zaměřuje především na prevenci sociálněpatologických jevů, dále na poskytování sociálně-právní ochrany dětí a mládeže a na provoz nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (NZDM). Sociální práci s mládeží ovšem nelze omezit pouze na pomoc mladým lidem, u nichž se dají diagnostikovat zřetelné sociální nebo psychické problémy. Jedná se také o pomoc v celkovém rozvoji osobnosti. K tomu směřuje také výchova a vzdělávání (edukace), které neprobíhá pouze ve škole (na rovině formální), ale také na rovině informální (v každodenním životě) anebo nonformální (v rámci volnočasových aktivit). 3. Pojmem pastorace se obecně označuje soubor činností, v nichž církev navenek i dovnitř realizuje svoje poslání. Služba bližnímu (diakonia) patří k základním realizačním prvkům církve.. Do pastorace mládeže můžeme obsahově zahrnout: výchovnou pomoc rodinám, pastorační působení ve školách, farní pastoraci, pastoraci v rámci volného času, pomoc mladým lidem žijícím mimo rodinu, péči o sociálně znevýhodněné skupiny mládeže, pastoraci skrze prostředky sociální komunikace a ostatní pastorační služby (např. pastorace mladých lidí v nemocnici, ve výkonu vojenské služby, ve vězení, ve sportu, pastorace osob s handicapem atd.). 5. Základním znakem pastorace mládeže, který ji odlišuje od ostatních forem pomoci mladým lidem, není rozdíl v obsahu nabízených služeb, nýbrž rozdíl v postoji těch, kdo tyto služby nabízejí, a bezesporu také explicitní pozornost, která se věnuje spirituální dimenzi lidského života. Spiritualita mladého člověka se kultivuje například prostřednictvím široce chápané náboženské výchovy. Mladí lidé totiž mají právo na to, aby nezůstali sami s obtížnými otázkami, jako je např. smrt, bolest, pochybení a vina. ETF / Jabok

23 Literatura Použitá literatura (výběr): ERIKSON, Erik H. Jugend und Krise. Stuttgart HELSPER, Werner. Jugend zwischen Moderne und Postmoderne. Opladen OTTO, Rudolf. Posvátno. Praha SCHMIDT, Franz. Grundlagentexte zur katholischen Jugendarbeit. Frankfurt; Basel; Wien VECCHI, Juan (ed.), Pastorale giovanile salesiana, Roma Doporučená literatura: KAPLÁNEK, Michal. Pastorace mládeže. Praha KAPLÁNEK, Michal. Vztah teologie k pedagogice a sociální práci. In Fórum pastorálních teologů III. Olomouc KAPLÁNEK, Michal. Specifika práce s neorganizovanou mládeţí v salesiánských střediscích mládeţe. In Děti, mládež a rodina. Brno MARTINEK, Michael. Ztracená generace?. Svitavy ETF / Jabok