Hlavní zásady výživy a hnojení zeleniny doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.

Transkript

1 Hlavní zásady výživy a hnojení zeleniny doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D. Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Agronomická fakulta Mendlova univerzita v Brně Zemědělská 1 / Brno tel: petr.skarpa@mendelu.cz

2 Zelenina vysoké nároky na živiny Výživa a hnojení nedílná součást pěstitelských technologií Zvýšení produkce a kvality Enormně narůstající dovoz

3 Osevní plochy zeleniny v ČR (ha)

4 Plodina Rozdíl Difference +,- Index (%) Struktura Share 2016 (%) a Zelenina konzumní celkem ,0 0,4 Celer bulvový ,1 0,0 Mrkev ,7 0,0 Petržel ,4 0,0 Kedlubny ,6 0,0 Ředkvičky ,7 0,0 Kapusta ,6 0,0 Květák a brokolice ,7 0,0 Zelí ,4 0,0 Okurky nakladačky ,4 0,0 Okurky salátové ,6 0,0 Rajčata ,1 0,0 Cibule ,7 0,1 Česnek ,7 0,0 Hrách dřeňový ,6 0,0 Pórek ,9 0,0 Hlávkový salát ,9 0,0 Ostatní zelenina ,4 0,1

5

6 Faktory ovlivňující výživu a hnojení zeleniny 1. Půdní druh hloubka ornice (40 cm) s propustnou spodinou, výška hladiny podzemní vody ( cm), ST písčito-hlinité a hlinité, dostatečné zásobení humusem 2. Zásoba živin v půdě rozbory půdy, hladina živin v oblasti vyhovující až dobrý obsah 3. Půdní vlastnosti ph půdy ovlivnění půdní mikroflóry, výskytu hub a plísní, přijatelnost živin (zejména mikroelementů a P), koncentrace solí osmotický potenciál, příjem živin 4. Druh pěstované zeleniny rozhodující je odběr živin 1 tunou produkce zeleniny (viz. nároky zelenin na výživu) 5. Délka vegetace čím kratší vegetace, tím vyšší potřeba přijatelných živin (ranné odrůdy), doba sázení zelenin

7 Faktory ovlivňující výživu a hnojení zeleniny 6. Technologie pěstování zeleniny skleníky vyšší dávky živin než v přirozených podmínkách (intenzivnější příjem a vyšší výnosy) 7. Klimatické podmínky teplota prům. roční t v zelinářských oblastech ČR je 7 10 C, nízká t půdy omezení příjmu zejména P voda za sucha nedostatek živin, za vlhka vyšší potřeby živin intenzita osvětlení příznivě ovlivňuje příjem N, P a S, nepříznivě příjem K

8 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Dusík DEFICIT slabý růst kořenů i nadzemní části listy úzké, žlutozelené, někdy oranžové až červené košťáloviny zbarvení listů šedozelené salát, zelí, kapusta špatná tvorba hlávek

9

10

11 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Dusík NADBYTEK bujný růst tvorba vodnatých pletiv napadání ŠČ méně kvalitní produkty list. zeleniny, košťáloviny méně vit. C, hniloba salát, špenát, kedlubny, brokolice, červ. řepa, aj. NO - 3 cibuloviny negativně ovlivněná skladovatelnost mrkev zhoršení zbarvení kořene celer černání (modrání) dužniny špatná vařivost plodová zelenina omezení násady květů rajčata vodnatá, špatná vyzrálost a zbarvení

12 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Fosfor DEFICIT růstové deprese tmavě zelené zbarvení listů - hyperchlorofylace zelí, rajčata hyperchlorofylace

13

14

15 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Draslík DEFICIT světle zelené listy s opožděným růstem snížení obsahu vitamínu C zhoršení chuťových vlastností květák kadeřavost listů, růžice není plně vyvinutá salát špatná tvorba hlávky, zkadeření listů zelí špatná tvorba hlávky, podléhají skládkovým chorobám rajčata snížení kvality praskáním plodů okurky tvorba zdeformovaných plodů

16

17

18 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Draslík NADBYTEK antagonistické účinky snížení příjmu Mg, Ca, Zn, Mn, aj. podpora příjmu NO 3-, Cl

19 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Vápník DEFICIT slabý růst kořenů, nevětví se, černají a zahnívají květy tvoří sterilní pyl, semena jsou malá a zasychají rajčata ohýbání stonků v zaškrceném místě mrkev, celer snižuje pevnost a barvu dužniny křen černání kořenů rajčata a paprika zahnívání květů, hnědočerné skvrny na plodech salát poruchy na listech špenát zvýšení kyseliny šťavelové (nažloutlé trpké listy)

20

21

22 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Vápník NADBYTEK v podstatě zeleninám nehrozí výjimku tvoří rostliny kalkofobní (lupina, vřesovištní rostliny, ) celer, červená řepa vyvolává srdéčkovou hnilobu jako důsledek omezení příjmu B

23 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Hořčík DEFICIT snížení intenzity fotosyntézy, omezena tvorba cukrů, bílkovin při deficitu dochází k hromadění amidického N a volných AK snížení obsahu chlorofylu (změna poměru chlorofylu a ku chlorofylu b ve prospěch chlorofylu b) na starších listech je patrná chloróza (žluté, oranžové, červené, purpurové skvrny) celer chloróza od špiček lisů rajčata chloróza v blízkosti středního žebra (rozšiřuje se směrem k okrajům)

24

25 Význam makroelementů ve výživě zeleniny Síra DEFICIT příznaky jsou málo popsány snížená tvorba sirných AK, inhibice bílkovin zvyšuje se obsah ostatních volných AK, zvláště amidů hromadí se NO - 3 cibule snížení hmotnost cibulí ředkvičky snižuje pálivost špenát snižuje nutriční hodnotu plodová zelenina snížení utilizace N lusková zelenina snižuje symbiotickou fixaci N

26

27 Význam mikroelementů ve výživě zeleniny Železo DEFICIT typické chlorózy na mladých listech zeleniny zkrácení lodyhy zkrácení kořenů, jejich hnědnutí

28

29 Význam mikroelementů ve výživě zeleniny Mangan DEFICIT žloutnutí části starších listů mezi nervaturou fazol tečkovitá chloróza až nekróza mrkev špatný vývoj kořenů, tvorba více postranních kořenů květák, brokolice snižuje příjem P, K, Mg, B a Cu

30

31 Význam mikroelementů ve výživě zeleniny Zinek DEFICIT projev na růstových vrcholech chlorózy listů mezi nervaturou nebo podél středního žebra listu

32

33 Význam mikroelementů ve výživě zeleniny Molybden DEFICIT nejčastěji na kyselých půdách květák poruchy ve vývoji listových čepelí, nervatura světle zelená, při silném deficitu až vyslepnutí květáku salát a rajčata deformace listových čepelí

34

35 Význam mikroelementů ve výživě zeleniny Měď DEFICIT žloutnutí špiček nejmladších listů, zesvětlení listových čepelí mezi nervaturou redukce růstu kořenů, tvorba dlouhých a tenkých postranních kořenů luskoviny bílé skvrny a bílé špičky listů

36

37 Význam mikroelementů ve výživě zeleniny Bór DEFICIT zelí, květák kadeřavost listů, křehkost a skvrnitost okrajů, praskání a tvorba korkovitých pletiv, hnědnutí terminálních pupenů salát, špenát, rajčata stáčení listů, světlé pletivo květák hnědnutí růžic, hniloba vnitřních pletiv košťálu celer nepravidelné hnědé skvrny v dužnině, zakrnění a odumírání srdéčkových listů, zahnívání bulvy (srdéčková hniloba) a vytváření dutiny pod vegetačním vrcholem

38

39 v sortimentu zelenin zaujímají největší objemu tržní produkce patří mezi nejnáročnější z pohledu nároků na živiny pěstují se v 1. trati hnojené statkovými hnojivy Jednotlivé druhy mají různou schopnost příjmu živin Odběr 1 t produkce v kg Zelí bílé N - 3,57; P - 0,57; K - 3,57; Ca - 2,68; Mg - 0,57; S - 1,10 Kapusta hl. N - 30,0; P - 4,00; K - 30,0; Ca - 20,0; Mg - 1,50 Optimální ph je dána pro jednotlivé druhy - obecně vyžadují košťáloviny neutrální půdní reakci

40 Hnojení organickými hnojivy zařazení do 1. tratě hnojení chlévským hnojem: doporučené dávky 50 t.ha -1 zelí, květák, kapusta 35 t.ha -1 kedlubny v OP v 3. až 4. letém cyklu hnojení org. hnojivy v dávce t.ha -1 při nedostatku ch. hnoje - náhrada komposty (dávky přibližně stejné) dále se využívá zelené hnojení (peluška, vikev, hořčice, svazenka) - ZH se vyrovná dávce t ch. hnoje (eroze, výpar, zaplevelení!!)

41 Vápnění optimální ph důležitá vlastnost půdy ke zvýšení ph o 1 stupeň je na T půdách potřeba 2 t páleného vápna S půdách potřeba 1,7 t páleného vápna L půdách potřeba 3 t uhličitanu vápenatého košťáloviny snáší čerstvé vápnění a proto se k nim zařazuje vhodné použít zejména uhličitanové formy - mletý vápenec, dolomitický vápenec - saturační kaly, vápenaté strusky

42 Hnojení minerálními hnojivy košťáloviny vysoká nutriční hodnota během vegetace vytváří velký objem nadzemní biomasy odnos velké sumy živin úhrada organickými hnojivy většinou nestačí potřeba dohnojit minerálně

43 N hnojení košťáloviny patří mezi nitrofilní rostliny (náročné na NO 3- ) - důležité z pohledu výnosu, POZOR na kumulaci nitrátů přípustné množství pro košťáloviny 700 mg NO 3- (vyhláška 53/2002 Sb.) největší nároky v období maximální tvorby biomasy ke konci vegetace minimalizovat dusík brokolice z košťálovin nejvíce kumuluje nitráty přehnojení N - zhoršení průběhu kvas. procesu, chutnosti, konzistence, (zelí) - snížení skladovatelnosti, náchylnosti k napadení ŠČ kedlubny při nedostatku N brzy stárnou a dřevnatí výpočet dávky N v plánech hnojení + korekce základního normativu dělení dávek N Hnojiva: LAV, LAD, SA, močovina, LA, DAM 390 základní hnojení LV přihnojování během vegetace

44 P hnojení P působí nejen na výnos ale i na kvalitu nadbytek porůstaní vegetačního vrcholu (zelí) nedostatek růstová deprese, zmenšení listové plochy silně náročné květák, zelí, kapusta, pekingské zelí středně náročné kedlubny, brokolice příjem P-závislost na ph, půdních a klim. podmínkách, pěstovaném druhu výpočet dávky P v plánech hnojení + korekce základního normativu u košťálovin - jarní hnojení superfosfátem před výsadbou či výsevem při použití statkových hnojiv zapravení s nimi na podzim

45 silně náročné na K- květák, brokolice K a Mg hnojení středně náročné na K kapusta, zelí, kedlubny, pekingské zelí zohlednění doprovodného působení Cl a S košťálová zelenina je indiferentní (s vyššími nároky na S) výpočet dávky K v plánech hnojení + korekce základního normativu - fyziologicky kyselá hnojiva pozornost vápnění půd dostatečná potřeba Mg zejména kedluben, brokolice, pekingské zelí výpočet dávky Mg v plánech hnojení + korekce základního normativu Hnojiva: Hořká sůl, kieserit

46 Hnojení mikroelementy Důležité mikroelementy: Molybden květák vyslepnutí růžice postřik 0,1 % roztokem molybdenanu sodného na sadbu před výsadbou postřik 1 2 kg Mo.ha -1 těsně před výsadbou Bór květák hnědnutí růžic, růžice hořké chuti - kedlubny, květák tvorba korkovitých pletiv a jejich praskání hnojení hnojivy obsahující B foliární aplikace

47 Nejrozšířenější cibule, česnek (nejstarší), pór, pažitka (naťová zelenina) Středně náročné na P, K, N, náročné na Mg V OP do 2. tratě (výjimka pór 1. trať) Pěstování na lehkých půdách Citlivá na zasolení půdy Česnek náročný na K a S (hnojení SA, síran draselný, kap. hnoj. se S) N přehnojení snížení jakosti, skladovatelnosti, odolnosti vůči ŠČ Cibuloviny náchylné na Cl (pozor na K hnojiva s Cl) Cibule N - 2,67; P - 0,67; K - 3,30; Ca - 1,67; Mg - 0,67; S - 0,71 Česnek N - 2,80; P - 0,50; K - 4,70; Ca - 1,70; Mg - 0,43; S - 0,57 Vyžadují karbonátové půdy NE v kyselých půdách (snáší čerstvé vápnění - uhličitanový Ca) pouze u pažitky vápnit k předplodině

48 Hnojení organickými hnojivy cibule a česnek nesnáší přímé hnojení org. hnoj. intenzivní růst nadzemní části na úkor cibule, ŠČ 2. trať hnojení chlévským hnojem pouze u póru doporučené dávka hnoje t.ha -1

49 Hnojení minerálními hnojivy Úhrada org. hnojivy většinou nestačí potřeba dohnojit minerálně cibule N hnojení - příjem N především v 1. ½ vegetačního období - v 2. ½ se vlivem vys. dávek N zvyšuje krkatost cibule a snižuje skladovatelnost - cibule vyžaduje amonnou formu N česnek a pór podobné nároky jako u cibule DĚLENÉ DÁVKY N: u cibule 40 % před výsevem, 35 % po vzejití, 25 % ve stadiu 4 listů česnek 2/3 při přípravě půdy, 1/3 po přezimování pór 2/3 před setím (výsadbou), 1/3 za 4 5 týdnů po vzejítí

50 P hnojení Cibulová zelenina intenzivní příjem P v druhé polovině veg. období Vyžaduje dobrou zásobu přístupného P Aplikace superfosfátem při přípravě půdy K a Mg hnojení K nepostradatelný pro dobré dozrávání a skladovatelnost cibulí Mg nedostatek se projevuje fyziologickými poruchami nadzemí části S hnojení S součást hořčičných sulfidů silice cibule Dříve emise, dnes hnojiva se sírou

51 Skupina značně se lišících plodin v požadavcích na výživu (miříkovité, brukvovité, merlíkovité, hvězdnicovité) V OP do 2. tratě půda ve staré síle (předplodiny okopaniny, košťáloviny, plodová zelenina) Mrkev N - 4,00; P - 1,67; K - 6,67; Ca - 4,00; Mg - 1,00; S - 0,33 Celer N - 6,50; P - 1,00; K - 8,50; Ca - 5,00; Mg - 1,50; S - 0,50 mrkev kumuluje dusičnany, silně náročné na P, střední nároky na K (skladovatelnst), Mo, B (významné MiE), NO 3- - obsahu karotenu celer vysoké nároky na N a K, střední na P petržel, ředkvička méně náročné na živiny (ředkvička hodně S) řepa salátová náročná na K, P, (B), křen, pastinák vysoké nároky na K Kořenová zelenina (celer) - konzument Cl (K hnojiva v Cl formě) Vyžadují půdy dobře zásobené Ca ph neutrální až slabě zásaditou

52 Hnojení organickými hnojivy kořenová zelenina na výjimky nesnáší přímé hnojení org. hnoj. 2. trať u mrkve přímé hnojení podporuje praskání kořenů, zhoršuje skladovatelnost u petržele reziví kořen u řepy salátové zhoršení jakosti bulvy hnojení chlévským hnojem pouze u celeru a křenu doporučené dávka hnoje celer 50 t.ha -1 křen 40 t.ha -1

53 Hnojení minerálními hnojivy kořenová zelenina se pěstuje většinou bez aplikace org. hnojiv potřeba dohnojit minerálně N hnojení -vyšší akumulace dusičnanů mrkev, červená řepa!!!! -vyšší dávky N - u mrkve zhoršení zbarvení kořene - u celeru černání a modrání dužniny, kráterovitost bul. - salátová řepa kumulace nitrátů celá dávka N doporučená aplikace jako základní hnojení na jaře celer vyžaduje hnojiva s amonnou formou N Hnojiva: močovina, síran amonný, DA, LAV, LAD, DASA, DAM, SAM

54 P hnojení P základní živina pro kořenovou zeleninu náročná na P zejména mrkev nejvhodnější aplikace hnojiv na jaře před výsevem Hnojiva: superfosfát, Amofos, Hyperkorn K a Mg hnojení K nepostradatelný z pohledu výnosu a skladovatelnost koř. zeleniny Mg nedostatek se projevuje chlorózami a nekrózami na listech nejvhodnější aplikace hnojiv na jaře při zpracování půdy před setím Hnojiva: K - DS (60%), Kamex, chlorid draselný Mg hořká sůl, Kieserit Wera nebo Esta, Lamag

55 Hnojení mikroelementy náročný zejména celer na bór, mangan a měď mrkev na molybden a bór řepa salátová na bór Těžké kovy v kořenové zelenině hlavní pozornost u kořenové zeleniny je věnována kadmiu - jeho obsahy vyšší oproti jiným zelenin x mrkev - nejnáchylnější na jeho kumulaci

56 Skupina dvou čeledí (tykvovité, lilkovité) Velmi náročná na živiny - v OP do 1. tratě Mělký kořenový systém vyžadují zásobu příst. živin (hlavně K) Jsou citlivé na zasolení a na obsah Cl Vhodné půdy s vysokým obsahem humusu a vázaných živin Rajčata N - 2,75; P - 0,38; K - 3,00; Ca - 2,25; Mg - 0,25; S - 0,60 Okurky N - 1,67; P - 0,67; K - 2,33; Ca - 0,68; Mg - 0,50; S - 0,25 Snáší i kyselejší půdní reakci nejlépe neutrální ph Nesnáší čerstvé vápnění (nejvíce citlivá rajčata a okurky)

57 Hnojení organickými hnojivy plodová zelenina pěstuje se v 1. trati zvláště okurkám se daří při bohatém org. hnojení hnojení ch. hnojem doporučené dávka 35 t.ha -1 ve letém cyklu komposty - rovnocenná náhražka hnoje sláma respektovat úpravu poměru C:N (močůvka, kejda, min. hnojiva) ve sklenících použití kompostované slámy s LV nebo močovinou

58 Hnojení minerálními hnojivy plodová zelenina 1 fáze nárůst vegetativní části 2 fáze násada květů a plodů potřeba hodně živin proto minerální hnojení N hnojení -N ovlivňuje tvorbu chlorofylu, obsahu karotenu a vitamínů -nadbytek N omezuje násadu květů a plodů - rajčata přebujení natě, vodnatost plodů - kořeninová paprika špatně vyzrává, nečervená -okurky a rajčata - vyžadují amonnou formu N - ledková forma duté plody, hořknou (okurky) kumulace NO 3 - Hnojiva: - v polních podmínkách není riziko - ve skleníku při nedostatku osvětlení mírně kumuluje základní hnojení - močovina, SA, LA, LAV přihnojení na list - LV, hydrosulfan, DASA

59 P - pro bohaté nasazení květů, - uspíší zrání, - zlepšuje kvalitu plodů P hnojení - náročná na přístupný P zejména v počátečních stádiích růstu u rajčat při nedostatku svírají první 2 listy tupý úhel a objevuje se antokianové zbarvení nejvhodnější aplikace hnojiv spolu se statkovými hnojivy Hnojiva: superfosfát, Amofos K a Mg hnojení K ovlivňuje velikost a trvanlivost plodů, obsah cukru v síranové formě nedostatek K- velmi citlivé jsou okurky tvorba poškozených plodů Mg zejména u rajčat pěstovaných ve sklenících aplikace při zpracování půdy před setím Hnojiva: K síran draselný, Patentkali, Hortisul Mg hořká sůl, Kieserit, Synmag, MgN sol., Lamag

60 Hnojení mikroelementy Důležité mikroelementy: Molybden rajčata deformace list. čepelí hnojivo mimokořenová hnojiva s molybdenem Mangan rajčata špatná násada květů hnojivo síran manganatý, Mn-EDTA Zinek - okurky - náročné hnojivo mimokořenová hnojiva se zinkem

61 Středně náročná zelenina na živiny Krátká vegetační doba a slabší kořenový systém požadavky na vyšší zásobu živin, i když jejich celková potřeba je poměrně nízká Salát - příjem živin na počátku tvorby hlávek náročný na K Okrajová nekróza z nedostatku Ca, náročné na B Není citlivá na Cl hnojení K v Cl formě Organické hnojení trať Kumuluje těžké kovy, kumuluje nitráty Salát N - 2,20; P - 0,40; K - 4,00; Ca - 0,80; Mg - 0,24; S - 0,50 Špenát N - 4,75; P - 0,75; K - 4,00; Ca - 1,00; Mg - 0,95; S - 0,40 Pěstování ve vyvápněné půdě některé snáší přímé vápnění (špenát) Nedostatek Ca velké problémy, optimální ph - neutrální

62 Hnojení minerálními hnojivy minerální hnojiva základní zdroj živin nevhodné jsou fyziologicky kyselé formy minerálních hnojiv N hnojení -listová zelenina nadlimitně kumuluje nitráty!!!!!!!!! -nadbytek N bujný růst, tvorba řídkých pletiv - nižší obsah vitamínu C, kumulace nitrátů - nedostatek N - nízká tvorby chlorofylu - špatná tvorba hlávek salátu Rychlené odrůdy salátu a špenát brát do úvahy množství Nmin v půdě aplikace N- jednorázová před vegetací nepřihnojovat později Hnojiva: močovina, LAV, DASA aj. problém s uhlídáním N pěstování salátu ve skleníku a fóliovníku při zvýšení obsahu NO 3- v pletivech postřik 1 % cukerným roztokem 7 10 dní před sklizní

63 Nařízení Komise č. 1881/2006/ES obsah nitrátů

64 P hnojení listová zelenina má střední nároky na tuto živinu salát fosfor zaručuje jeho ranost, dobrou barvu a obsah lecitinu nejvhodnější aplikace hnojiv na jaře před setím nebo výsadbou Hnojiva: superfosfát K hnojení K vysoké nároky na draslík má špenát nedostatek K salát špatná tvorba hlávek, zkadeřené listy Mg zejména u rajčat pěstovaných ve sklenících aplikace při jarní předseťové přípravě pozemku Hnojiva: K DS 60%, chlorid draselný, Kamex

65 Těžké kovy v kořenové zelenině velmi citlivé druhy na kumulaci TK špenát, salát příjem a kumulace TK v nadzemních částech snížení kvality listové zeleniny znečištění atmosféry zvláště Cd a Pb přijímány z atmosféry z 37 87% salát výrazně kumuluje TK rovněž odrůdová vlastnost

66 Značně odlišné v porovnání s ostatními zeleninami - nezávislé na výživě dusíkem (symbióza s hlízkovými bakteriemi) - lepší využití živin z méně přístupných forem mohutný kořen. systém - využití živin i ze spodních vrstev půdy - po odkvětu reexportují některé živiny zpět do půdy - vysoká předplodinová hodnota Vyžadují půdy s vysokým obsahem humusu Organické hnojení trať Fazol N - 9,20; P - 1,10; K - 6,00; Ca - 6,50; Mg - 1,00; S - 0,66 Hrách N - 8,00; P - 1,10; K - 6,60; Ca - 4,30; Mg - 1,00; S - 0,60 Jsou náročné Ca, snáší přímé vápnění, nejlépe uhličitanová forma Ca Optimální ph neutrální, slabě alkalické hrách přímé vápnění zhoršuje jeho vařivost

67 Hnojení minerálními hnojivy luskoviny mají vysokou osvojovací schopnost pro živiny přesto je živiny potřeba doplnit do půdy minerálním hnojením - specifická výživa N N hnojení běžné podmínky odčerpají pouze 5 10% N z půdy tzv. hladové období (20-25 dní od počátku vegetace od doby kdy se vyčerpají zásoby z děloh do doby kdy se vytvoří první hlízky na kořenech) zejména v chladných a vlhkých podmínkách kg N.ha -1 LA, LAV aplikace před výsevem, při vzcházení, popř. po plném vzejití porostu vyšší dávky N snížená kvalita zrna hrachu a trvanlivost při konzerv. po odkvětu luskoviny vrací významnou část N do půdy přerušená symbióza vyprazdňování hlízek síra významná při symbióze (její deficit snižuje poutání N 2 ) očkování osiva -Rhizobin

68 P hnojení fosfor výrazně podporuje vývoj gen. orgánů (nasazení květů a lusků) luskoviny- mají vysoké nároky na fosfor fosfor luskoviny dobře uvolňují a přijímají z méně přístupných forem Hnojiva: aplikace na podzim před orbou superfosfát, Dolophos, Hyperkorn K a Mg hnojení luskoviny- vysoké nároky na draslík po odkvětu část K reexportují zpět do půdy draslík prokazatelně zvyšuje výnos a kvalitu luskovin méně snáší vyšší koncentrace chlóru hnojiva síranového typu Mg nejvyšší nároky má hrách a bob

69 Hnojení mikroelementy Důležité mikroelementy: Molybden - ovlivnění fixaci dusíku hnojivo mimokořenová hnojiva se molybdenem Měď symptomy se projevují bílými skvrnami a bílými špičkami listů hnojivo ve formě chalátu, síran nebo dusičnan měďnatý Zinek - fazol - opad květů, lusky jsou drobné hnojivo mimokořenová hnojiva se zinkem Bór - důležitý zejména u čočky a fazolu hnojivo mimokořenová hnojiva s bórem