MAGAZÍN PRO MODERNÍ FARMU

Transkript

1 MAGAZÍN PRO MODERNÍ FARMU 11/ KČ/2 Farmář 11/ POLITIKA: Podvýbor pro potraviny se rozšíří NA POLI: Silážní a zrnová kukuřice VE STÁJI: Výživa zvířat TECHNIKA: Rozmetadla minerálních a statkových hnojiv REPORTÁŽ z Kamene

2 O moje finance je postaráno, i když jsem celý den na poli Úvěry až Kč bez dokládání účelu Výhodné a komplexní služby ČSOB pro zemědělce a zemědělské podniky Hledáte partnera pro dosažení svých podnikatelských cílů v zemědělství? Rozumíme vašim finančním potřebám a najdeme jejich optimální řešení. Zajistíme vám vyřízení žádosti o dotace u vyhlášených podpůrných programů. Člen skupiny KBC Firemní bankovnictví

3 EDITORIAL OBSAH 4 Rozhovor s Annou Strejcovou 5 Rozhovor s Pavlem Šrámkem 8 Evropská unie 12 Přehled cen komodit 14 Na poli: Silážní a zrnová kukuřice 18 Kukuřice v Kameni 25 Výkonnosť kukurice na siláž 28 Úroda chmele se letos snížila 28 Zkušenosti s fólií u kukuřice 30 Ve stáji: Výživa zvířat 32 Krmení šťovíkem a jeho vliv na užitkovost 36 Novinky z Rennes 38 Březno vítězem letošního Primu 40 Masní býci v Hradištku 41 Nový ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu 42 Možnosti pro ekologické chovy 44 O vzťahu ošetrovateľ zviera úžitkovosť 46 Technika: Rozmetadla minerálních a statkových krmiv 51 Rozmetadla statkových hnojiv 54 Odstředivá a pneumatická rozmetadla 59 Vědecké pracoviště za sto milionů 60 Exponáty z cizí i domácí kuchyně 64 U Čapího hnízda se předvádělo II. 67 Zajímavosti 68 Zemědělská angličtina 69 Zemědělská němčina 70 Křížovka a kvíz 71 Příloha Agritechnica Tak trochu jiná transformace Pokaždé, když zpracovávám materiál z reportáže a zvukový záznam m ním na slova na papí e, potýkám se, jak to nazvat, s transformací výraz b žn používaných v zem d lské praxi do formy tak íkajíc jazykov správné. Nevím, jak jsou tímto problémem postižena jiná odv tví lidské innosti, ale pro redaktora píšícího o zem d lské výrob je to v ný souboj mezi mluveným a psaným. A jako prost edník to má nejt žší. Farmá používá výrazy, které jsou v oboru b žné a zažité, Ústav pro jazyk eský má zase svá pravidla, a tak do tisku nem že odejít nic, co by se neshodovalo s pravidly eského pravopisu, a redaktor je mezi ob ma stranami a p iznám se, n kdy vnit n rozerván. M l by ctít spisovný jazyk, p itom však asto sám používá výrazy z praxe, které mu navíc p ipadají mnohdy výstižn jší nebo používan jší. Musí tak neustále hlídat nejen v cnou správnost psaného, ale i výrazivo a stále si text p ekládat. A tak, když do obilí vjedou kombajny, napíše, že sklízecí mláti ky zahájily sklize obilnin (ne obilovin, to je zrno k uskladn ní!). A jaký m ly systém výmlatu? Byly to mláti ky vyt ásadlové a ne vyt asadlové. Po sklizni obilniny odvezly obilovinu velké vozy (náv sné nebo tažené?), n které na tridemech (tedy se t emi nápravami) a slámu z ádk slisovaly lisy do hranolových balík, tedy v žádném p ípad do hranatých, jak tém všichni íkáme. No a po sklizni p ichází rychlá podmítka podmíta em. Když je radli kový, je vyhráno. Horší je, když je vybaven takovými t mi kruhovými útvary, které jsou po obvodu n kdy ješt ozubené. Jsou to disky nebo talí e? To otázka. A je to stejné u podmíta a t eba bran? Na p ipravený pozemek posléze vyjede souprava se secím strojem (ne se kou) a zaseje obilninu (ne obilovinu). To druhé pole, kde je kuku ice, budou sklízet samochodné, tedy pardon, samojízdné eza ky a za nimi bude do strništ zapravovat kejdu samojízdný aplikátor kejdy (v žádném p ípad kejdova ), který z d vodu minimálního utužení p dy pojede v režimu psího chodu. Uf. Ješt že ne v režimu psího jízdu! A to je t eba ješt sklidit píci. e je tedy o žacích lištách, seka kách, shrnova ích versus skulova ích, nahrabova ích a obrace ích. Jak vidno, i sklize píce má svá jazyková úskalí. A tak, když lánek dopíšu, jsem rád, že jsem ustál další duel mezi teorií a praxí. Ji í Hruška Farmář 11/2015 3

4 ZEM D LSKÁ POLITIKA Odezva zemědělců byla příznivá Aktivisté iniciativy Zachraň jídlo nedávno uspořádali u Národního divadla v Praze hapenning, v jehož rámci uvařili polévku pro 2000 lidí ze zeleniny, která by se kvůli svému nevyhovujícímu vzhledu nedostala na pulty obchodů. Bližší informace o této iniciativě prozradila její zástupkyně Anna Strejcová. Polévku jste va ili z esteticky nevyhovující zeleniny, která se v obchodech neuplatní a z stává na polích. Jak jste tuto zeleninu získávali? První zem d lce jsme kontaktovali kv li tomu, že bychom si p ijeli vysbírat nevyhovující zeleninu, b hem kv tna, ervna. Celkem jsme pak na pab rkování jeli sedmkrát, a to do okolí Lysé nad Labem a Litom ic Sebrali jsme n co p es ty i tuny. Asi 3,5 tuny zeleniny jsme p itom dali do potravinové banky. Spolupracujeme jak s Potravinovou bankou Praha, tak s Potravinovou bankou pro Ústecký kraj. Byli jsme v této oblasti, která je relativn blízko Prahy. Jaká byla odezva zem d lc? Odezva zem d lc na naše aktivity je dobrá. Jak se totiž informace o naší innosti dostala více do pov domí ve ejnosti, lidé p estávají mít obavy s námi spolupracovat. Myslím, že máme docela dobrou pov st, naši dobrovolníci jsou disciplinovaní a dob e zorganizovaní. Byli bychom rádi, kdyby se pab rkování mohlo p íští rok uskute nit i v dalších regionech. T eba bychom ho nemuseli ani organizovat my, ale lidé by se mohli námi inspirovat a za ít zakládat sami skupinky, které by shán ly tuto zeleninu. Cht la bych poznamenat, že zatím je první iniciativa, vyjad ující zájem o nevzhlednou zeleninu, na naší stran. I když musím íct, že jeden zem d lec kontaktoval Potravinovou banku v Liberci s tím, že n kde etl o naší aktivit a líbilo se mu to. Takže kdyby zem d lci m li zájem o spolupráci v této oblasti, bylo by dob e, pokud by kontaktovali p ímo n jakou pobo ku Potravinové banky. Po ítáte s rozší ením svých aktivit? Ano. P íští rok bychom cht li pokra- ovat v této aktivit, ale rádi bychom se zam ili práv na bližší spolupráci mezi zem d lci a potravinovou bankou. Myslím, že to je ur itá cesta, jak využít zeleninu, kterou v obchodech necht jí. V íme, že do budoucna ti, kte í s námi navážou bližší spolupráci, by se mohli p ímo napojit na potravinovou banku. Dobrovolníci naší iniciativy vysbírají na poli jen ur itý objem zeleniny, ale ten není p íliš velký. T eba brambory Rádi bychom se zaměřili na bližší spolupráci mezi zemědělci a potravinovou bankou. zem d lci t ídí strojov p ímo ve svém areálu a zbydou jim tuny malých brambor. Bylo by proto ideální, kdyby si pro tyto brambory mohla p ímo p ijet potravinová banka, a my tyto kontakty nemuseli zprost edkovávat. My se snažíme propojovat samotné zem d lce a subjekty, které dané produkty využijí. V le ale musí být na obou stranách. Na jaké druhy zeleniny jste se p i pab rkování zam ovali? M li jsme zájem o cokoliv. Vid li jsme, že t eba osm zem d lc je ochotno s námi spolupracovat. Tak jsme se na n obrátili. Oni nám sd lili, jaké produkty mají a jaké jim p ebývají. Vydali jsme se pab rkovat mrkev, kv ták nebo brambory, kedlubny i salát, kterých bylo letos hodn horší kvality. Jak jsme slyšeli, letos byl také hodn velký odpad u kv táku. Jeden zem d lec íkal, že museli zhruba 50 procent kv táku vyhodit. Práv na možnosti využití ne p íliš estetické zeleniny jsme cht li ve ejnost upozornit naším happeningem. Cht li jsme ji informovat, že i zelenina, která nespl uje estetické požadavky et zc, se m že pom rn dob e využít. P itom asto kon í nesklizená na poli. 4

5 ZEM D LSKÁ POLITIKA Na možnosti využití ne příliš estetické zeleniny jsme chtěli veřejnost upozornit naším happeningem. Op t musím p ipomenout, že hodn velkou roli v produkci a odbytu zeleniny hrají totiž krom po así i estetické standardy. Kdyby et zce n jakým zp sobem zmírnily požadavky na tyto standardy, m lo by to i pozitivní vliv na zem d lce, protože by v d li, že i mén vzhlednou zeleninu prodají. Na druhou stranu, kdyby zákazníci v d li, že tolik zeleniny se zbyte n vyhazuje, p istupovali by k celé problematice jinak. Proto se snažíme o tom informovat. Domníváme se, že kdyby se v obchodech prodávala i zahnutá zelenina, spousta lidí by si ji koupila. Mohla byste p ipomenout vznik iniciativy Zachra jídlo? Naši innost jsme zahájili asi p ed dv ma lety, a to happeningem Hostina pro tisíc. Šlo o spole ný ob d pod širým nebem p ímo na Václavském nám stí uva ený z více než 450 kilogram surovin, které by se jinak zlikvidovaly, a to kv li estetickým nárok m nebo blížícímu se doporu enému datu spot eby. Hostinou jsme se snažili upozornit na to, že plýtvání potravinami m že zabránit každý z nás. Tato akce m la obrovský ohlas a pomohla upozornit na plýtvání jídlem jako na problém, který se týká všech. Jen pro ilustraci, t etina všeho vyprodukovaného jídla na sv t se vyhodí nebo znehodnotí. Pokud by byly tyto potraviny zachrán ny, nasytily by se jimi asi t i miliardy lidí. V Evrop p ipadá na jednoho lov ka 96 až 115 kilogram vyhozeného jídla za rok. V Evropské unii se p es 40 procent všeho vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností. Snížit plýtvání jídlem m že každý z nás, protože se jednozna n nejvíc vyhazuje v našich kuchyních. Skupina Zachra jídlo proto rozproudila debatu o plýtvání potravinami. Informujeme, vzd láváme a nabízíme ešení všem aktér m zapojeným do výroby, distribuce a spot eby potravin. Poukazujeme na sociální, ekonomické a environmentální dopady plýtvání potravinami a rozši ujeme toto pov domí mezi širokou ve ejnost. Naší vizí je spole nost, která nakládá s jídlem odpov dn. Existujeme asi dva roky a ší e našich aktivit se rozr stá. V sou asnosti jsme již pom rn etablovanou iniciativou. Díky projektu pab rkování jsme získali i dva granty. Zuzana Fialová Foto autorka Podvýbor pro potraviny se rozšíří Poslanec sněmovny Parlamentu ČR Pavel Šrámek navrhl zřízení podvýboru pro živočišnou výrobu. Důvodem je malé zastoupení živočišné výroby ve sněmovním zemědělském výboru. Tento návrh však neprošel, ale dohodl se kompromis. Agenda podvýboru pro potraviny se rozšíří o živočišnou výrobu, uvedl Šrámek, který se vyjádřil i k další problematice v oblasti zemědělství. Dnes se hodn hovo í o otázce poklesu kvality p d. V em je podle vás hlavní problém? Na poli p stujeme plodiny, které p du vy erpávají, zpátky do p dy ale vracíme velmi málo organické hmoty. Není Prostě všechno jde, když se chce. totiž dostatek hospodá ských zví at. Už dvacet p t let doslova likvidujeme živo- išnou výrobu a v d sledku toho ubývají statková hnojiva, jako je kejda a hn j. Sta í sedláci íkali: Když z p dy bereš, musíš jí vracet, neboli: Na jeden hektar jedna kráva. My jich máme dnes v echách velmi málo, asi 0,2 na hektar, u dojných se pak blížíme 0,1 na hektar. V roce 1989 jsme m li tém 1,3 milionu kus dojných krav, dnes 370 tisíc. Tvrdím, že klí ovými produkty nejsou jen mléko a maso, ale hlavn kejda, organika. Kráva vyprodukuje velké množství organické hmoty, odhadem až 50 kg denn. Aby pole byla úrodná, bylo by pot eba 50 až 80 tun na hektar, tvrdí odborníci na p du. Dnes jsme o ád níže. Pokud bychom toto m li zabezpe it, pot ebovali bychom krav více než jeden milion, nemluv o prasatech i dr beži, jejichž stavy jsou také dramaticky nízké. Když jsem to ekl v Senátu na jednání o p d a suchu, n kte í nám stci ministerstva na m doslova zírali s reakcí, že to nejde. Pravdou ale je, že to je nepopiratelný fakt, kte í si ú edníci necht jí p iznat, ale každý dobrý hospodá to ví. Nejde to znamená nechci to. Prost všechno jde, když se chce. Problém je i ve velkém podílu pronajaté p dy? V eské republice si zem d lci pronajímají asi 80 procent zem d lské p dy. N kte í vlastníci této p dy k ní asto p istupují jako k dobré investici do nemovitosti. Dochází pak k takovým zvrhlostem v západních echách, že p du pronajímají spole nostem za osm tisíc až deset tisíc korun za hektar, kde se p stuje kuku ice, která se následn exportuje do n meckých bioplynových stanic. Tímto prakticky vyhání z p dy zem d lce, protože za tyto nájmy se na poli klasické zem d lství provád t nedá. Na to má jen siln dotovaná n mecká Energiewende. Naprosto zdrcujícím faktem pak je, že digestát z t chto zahrani ních bioplynek už se na naše pole nevrací. Tito takzvaní podnikatelé v zem d lství p du vy erpávají a nic do ní nevracejí zp t, nazval bych to vydrancovat a po nás potopa. To by m lo ministerstvo zem d lství, hlavn v dnešní dob nedostatku velkoobjemových krmiv, ešit a zastavit. Já osobn bych takovým pseudozem d lc m dotaci nedal, a jim ji dá N mecko a ne eský da ový poplatník. Jak se tedy díváte na dotace? V R chybí dlouhodobá zem d lská koncepce a strategie, která by jasn definovala, co u nás chceme mít za 10, 20 ale i za 50 let. M la by stanovit cíle a konkrétní nástroje jejich dosažení. My se dnes jen v nujeme p erozd lování dotací, které asto vyústí doslova v boj Farmář 1/ /2015 5

6 ZEM D LSKÁ POLITIKA Evropu mlékem my, že? Tvrdím, že žádná jednotná zem d lská politika neexistuje, existuje 28 zemí a 28 r zných politik a podpor, de facto 28 firem navzájem si konkurujících a snažících se ty druhé zavážet potravinami. To jsme my nepochopili, nebo možná n kdo necht l pochopit, a proto dnes dovážíme p es 50 procent živo išných komodit, jen mléko ješt držíme. Pokud bude ministerstvo konat tak rychle jako dnes, budeme za pár let mluvit o dovozu padesáti procent mléka jako u hov zího a vep ového. možnost nemají všichni. Proto je t eba zabezpe it to, aby tu v následujících letech nemizely mlé né krávy, a postarat se o to, aby nejen velcí zem d lci, ale i ti malí a st ední p ežili do budoucna a rozši ovali svá stáda. Musíme diverzifikovat a ne jen koncentrovat. Po et jeden milion mlé ných krav by m l být naším st edn dobým cílem do roku 2025, ale to nep jde se sou asným systémem podpor, nap íklad z Programu rozvoje venkova. Tam je alokováno na sedm let více než t i miliardy eur, ale 86 procent mí í do nevýrobních inností, do skute né prvovýroby komodit V ČR chybí dlouhodobá zemědělská koncepce a strategie. Existuje 28 zemí a 28 různých politik a podpor. jednotlivých skupin a nevládních organizací mezi sebou o to, která si více prolobbuje. To ale není dlouhodob udržitelné a už v bec ne efektivní pro naše zem d lství, jen pro n koho. V n kterých zemích bývalé patnáctky je tato politika jasn nastavená a odvíjejí se od ní pak dotace a podpory. I na zvýšení kvality p dy mají velmi jednoduché opat ení. Nap íklad v Dánsku mají dotace na statková hnojiva vyvezená na pole v ástce 15 eur na tunu. To je i opat ení proti suchu, dnes tak asto aktuální téma. Pokud však budeme dávat dotace zem d lc m nezem d lc m, tedy p edevším t m, kte í na p d tém nic ned lají a nic nevyrábí, a budeme jim íkat ekologové, pak je to špatn. Nejlepší a nejv tší ekolog je totiž dob e hospoda ící zem d lec, ten, který má rozvinutou živo išnou výrobu v rovnováze s rostlinnou. D íve se íkalo Kdo nic ned lá, a nejí. Já íkám: Kdo nic ned lá a nevyrábí, a nebere dotace. V souvislosti s negativním vývojem na trhu s mlékem se do pop edí dostala i otázka odbytových družstev. Jaký na n a na trh s mlékem v R máte názor? Odbytová družstva jsou skv lá v c, vytvá í velké celky a tím i tlak na odb ratele. Ale na tak malém trhu jako v R to nesta í. Cht l bych p ipomenout, že v echách se produkuje 75 litr mléka na sto hektar. V N mecku 170 litr a v Nizozemsku dokonce 621 litr mléka na sto hektar. Budeme tedy íkat, že je tu moc mléka? Ne. V západní Evrop mají hodn mléka, my ho produkujeme málo. Ale jak jsem uvedl, není to jen o mléku, ale i o organické hmot. Vše se svaluje na ruské embargo a na konec mlé ných kvót. Ano, áste n, ale p edevším je to o celkové podpo e živo išné výroby, která je u nás, ve srovnání se Západem, mizivá až likvida ní. Jejich mlé né farmy nejsou tak závislé na cen mléka, farmy jsou malé a mají dota ní balí ek na farmu, na kejdu, na zam stnance, na stroje a podobn, dotace, o kterých se nám m že jen zdát. Naše farmy jsou na cen mléka daleko více závislé. Navíc máme jednu z nejvyšších užitkovostí v Evrop, takže p i jednotné zem d lské politice bychom m li zavážet Zmínil jste se rovn ž, že máte sám farmu? Ano. Po 20 letech v mezinárodním obchod jsem za al podnikat v R. Zainvestoval jsem p ed p ti lety do farmy mého strýce u Plzn, kde jsem spolumajitelem. Hospoda íme na necelých 600 hektarech p dy a zam ujeme se na chov mlé ného skotu. Máme asi 420 kus skotu holštýnského plemene, asi 240 dojných krav. Postavili jsme si minimlékárnu, kde vyrábíme regionální produkty a provozujeme v Plzni šest mlékomat na šetrn pasterované mléko pod zna kou Milknatur. V tšinu produkce mléka však prodáváme do spole nosti Hollandia, se kterou jsme velmi spokojeni, a jsme hrdí, že dovážíme mléko do eské mlékárny. Dodáváme i do obchod. Sv j odbyt jsme si ur itým zp sobem diverzifikovali, nicmén takovou a potravin jde jen 14 procent z této ástky, do investic ješt mén. Tedy musíme p estat podporovat takzvané zem d lce z Václaváku a soust edit se na cíle této vlády. V programovém prohlášení vlády je zmín na potravinová sob sta nost v základních komoditách. Bohužel se za dva roky toho moc nestalo. Proto jsem nedávno podal na ministra zem d lství p t interpelací, o PRV, mlé né krizi, potravinové sob sta nosti, podpo- e živo išné výroby a o dlouhodobé koncepci eského zem d lství. Trvat na pln ní programového prohlášení vlády a kontrola ministr je nakonec povinností každého poslance. Zuzana Fialová Foto autorka 6

7 ZEM D LSKÁ POLITIKA inzerce Zemědělství neznamená vyšší riziko Firmy, které dodávají zemědělským podnikům, často velmi obtížně shánějí vhodné provozní financování a není přitom rozhodující, zda obchodují se zemědělskou technikou nebo s agrochemií. Tradiční poskytovatelé úvěrů, banky, většinou přistupují k financování zemědělského podnikání poměrně konzervativně a zdůvodňují to vyšším rizikem vyplývajícím ze sezónnosti, delší návratností pohledávek a nepředvídatelnými vnějšími vlivy. Ve skute nosti ovšem nejde o vyšší riziko, ale o specifika zem d lského podnikání a finan ní instituce, která se s nimi seznámí a pochopí je, dokáže p izp sobit své finan ní produkty a m že v zem d lství bezpe n p sobit. To je cesta, kterou se již p ed lety vydala finan ní skupina SOB. Pro spolupráci se zem d lskými podniky z ídila v bance specializovaný útvar a do jejich financování asto zapojuje i své dce iné spole nosti. Osvědčené řešení Zemědělství je specifické podnikání Jednou z nich je SOB Factoring, spole nost, která pro své klienty zajiš uje na základ postoupení pohledávek jejich financování, správu a p ípadn i p evzetí rizika pro p ípad platební neschopnosti. Factoring je osv d ené finan ní ešení a ani na eském trhu již není nové funguje zde již 25 let. Dodavatel postupuje pohledávky vzniklé z dodávek zboží i poskytnutí služeb factoringové firm a ta mu dává okamžit po dodání k dispozici až 80 % jejich nominální hodnoty. V i odb ratel m potom vystupuje jako jejich nový v itel, eší problémy, které mohou s inkasem pohledávek nastat, a krom profinancování, urychlení návratnosti a prevence vzniku špatných pohledávek také své klienty zbavuje zát že z neobchodní innosti. Pro dodavatele do zem d lství mohou být služby SOB Factoring zajímavé tím, že se tato spole nost snaží maximáln vyhov t jejich pot ebám. Financuje pohledávky se smluvn dojednanou splatností až 120 dn (tuto lh tu lze ovšem na základ individuálního projednání ješt prodloužit) a co je zejména podstatné, po dobu dalších 90 dn po splatnosti. Kombinace delší splatnosti a zmín né tolerance obvykle posta uje i na vykrytí období mimo hlavní sezónu, ve kterém mívají zem d lské podniky asto problémy s likviditou. Standardní financování postoupených pohledávek SOB Factoring také dopl uje tzv. p edfinancováním, které je klienty zpravidla využíváno v p ípadech, kdy jejich dodavatelé trvají na platb p edem. Tímto zp sobem lze plynule profinancovat celý cyklus: po ízení zboží, skladování a dodávku kone nému odb rateli dopln nou odloženou splatností. Také správa pohledávek je p izp sobena požadavk m klienta a komunikace s odb rateli, p ípadn upomínání, pokud prodlení p ekro í p edem projednané lh ty, je provád no dohodnutým zp sobem. Další výhodou je skute nost, že klient z nároku vytvo eného postoupením pohledávek m že erpat pouze ástky, které skute n pot ebuje. Pokud nap íklad platí vyšší ástku dodavateli do zahrani- í, lze erpání realizovat bezprost edn p ed p evodem a šet it na úrokových nákladech. Z ne erpané ásti nároku p itom není ú tován žádný poplatek. Žádná další zátěž Využití factoringového ešení poskytovaného spole ností SOB Factoring neznamená žádnou zásadní administrativní zát ž a bez nadsázky lze íci, že jde v podstat pouze o vým nu dat následovanou bankovními p evody. Hlavním p edpokladem je zejména existence vhodných pohledávek s odpovídající návratností. M ly by vznikat z dodávek alespo t em odb ratel m. SOB Factoring využívá pro evidenci factoringových transakcí velmi efektivní aplikaci FactorLink, s jejíž pomocí klient p edává informace o postupovaných pohledávkách, instrukce k erpání záloh, na které má nárok, a získává p ehled o obdržených úhradách. Data mohou být podle pot eby využita pro statistické výstupy, které vypovídají nap. o platebním chování jednotlivých odb ratel, a lze s nimi pracovat v dalším ízení obchodní innosti. Konkurenční výhody A jak to vypadá s náklady? Krom úrok kalkulovaných jen ze skute n erpaných ástek ú tuje SOB Factoring svým klient m také tzv. factoringový poplatek, který zohled uje administraci postoupení a následnou správu pohledávek. Jako len silné finan ní skupiny m že nabídnout úrokové sazby na úrovni bankovního financování a také factoringový poplatek neznamená žádný dramatický náklad pohybuje se v ádech desetin procent z hodnoty postoupených pohledávek, jen p i nižším p edpokládaném ro ním obratu se m že dostat nad jedno procento. Náklady je pochopiteln t eba posuzovat v kontextu p ínosu dané služby a prost edky získané z postoupených pohledávek by m ly dodavateli, klientovi SOB Factoring, umožnit nap. získání konkuren ní výhody nabídkou delší splatnosti i dosažení vyšších tržeb díky možnosti urychlit platby dodavatel m. Tomáš Morávek SOB Factoring Foto archiv Farmář 1/ /2015 7

8 EVROPSKÁ UNIE Začalo to rtutí v pomerančích Před více než třemi desítkami let se začal v evropských zemích rozvíjet nesmělými krůčky Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva. Z původních několika málo členských zemí se rozrostl do velké části států Evropy. Počet hlášení, která dostává během jednoho roku, se z počátečních zhruba deseti zvýšil na tisíce. O vývoji systému do současné podoby i o některých milnících, které lemovaly a určovaly jeho cestu, se lze dočíst na jeho internetových stránkách. Na po átku byly st íb ité kuli ky rtuti v pomeran ích z Izraele. V roce 1978 se s nimi setkali n kte í spot ebitelé v nizozemském Maastrichtu a poté i v devíti západon meckých m stech. Za akcí stáli arabští teroristé z Palestiny, kte í cht li injekcemi rtuti do pomeran narušit izraelskou ekonomiku. V reakci na tuto událost se lenské státy tehdejších Evropských spole enství v následujícím roce dohodly, že se budou vzájemn informovat o rizicích, která mohou hrozit jejich obyvatel m z potravin. Na samém po átku nešlo o n jakou ob í organizaci, ale prakticky jen o dva odborníky z každé zem a t i pracovníky z Evropské komise. Cílem bylo vytvo it pružný systém, který by mohl vy ešit nastalé problémy a nebyl p itom svázán formálními pravidly danými legislativou. Počáteční problémy Za átky nebyly bez problém. Jak se lze do íst na internetových stránkách systému, nebylo t eba zcela jasné, co se dá ozna it za nebezpe ný produkt, a tedy hlásit dalším zemím. V n kterých státech teprve vznikaly laborato e zabývající se kontrolou potravin, ustanovovaly se národní instituce kompetentní v oblasti bezpe nosti potravin a kontaktní místa v lenských zemích i v komisi, která p ijímala a rozesílala hlášení. Nebylo také samoz ejmé, aby inspektor, který se setkal s n jakým závažným problémem v potravinách, informoval své kolegy, n jaké úst edí ve své zemi i dokonce v jiných lenských státech spole enství nebo v komisi. Bylo t eba zajistit, aby se informace ší ily nejen v jednom stát a na všech jeho úrovních, ale i do systému. P edm tem prvního oznámení byly v roce 1979 zkažené kalamáry (druh hlavonožc ). Komise požádala lenské zem, aby sd lily, jaká opat ení p ijaly na ochranu spot ebitel. V roce 1979 byly podniknuté první kroky k položení právního rámce návrhem rozhodnutí KOM/79/725, kterým se zavád l systém spole enství pro rychlou vým nu informací o nebezpe- ích plynoucích z používání spot ebního zboží v etn potravin známý pod zkratkou RAPEX. V roce 1982 následoval pozm n ný návrh a o dva roky pozd ji rozhodnutí rady. 84/133/EHS. Dnes se RAPEX používá jako systém rychlého varování pro všechny produkty krom potravin. Rychlost ší ení informací omezovaly technické možnosti. Ukázal to p íklad z ervna Britské ministerstvo zdravotnictví p edalo komisi informaci Sv tové zdravotnické organizace (WHO) o sd lení švýcarských zdravotních orgán o p ítomnosti bakterie Clostridium botulinum typu E v sójovém tofu s chili vyrobeném v Hongkongu. Zhruba o p l hodiny pozd ji informovala komise kontaktní místa v Nizozemsku, Francii, Lucembursku a Irsku. P estože telex, který komunikaci zna n zlepšil, se za al v systému používat již v roce 1980, ší ila se tato zpráva pouze telefonicky. Záleželo tedy na tom, zda v danou chvíli (bylo již po 17. hodin ve er) byl v p íslušné kancelá i n kdo, kdo by mohl zvednout telefon, informaci p ijmout a zpracovat. Další zem byly proto kontaktovány až následující den. Aféry přinesly zlepšení V roce 1985 vypukla v Rakousku aféra s falšování bílého vína p ídavkem dietylenglykolu známého z nemrznoucí sm si do ost ikova. P estože se ukázalo, že tato látka má pom rn nízkou akutní toxicitu, poznamenala aféra rakouské vina ství velmi citeln a zp sobila mu na n kolik let vážné ekonomické škody. A koliv Rakousko nebylo ješt zapojeno do systému rychlého varování, jeho orgány aktivn spolupracovaly a prov ily miliony litr vína r zných zna ek. Údaje o každé šarži se p edávaly do Bruselu a odtud šly do lenských stát. I tato událost p isp la ke zdokonalení systému. O rok pozd ji dokonce zem elo 23 lidí po požití vína, do kterého italský výrobce p idával metanol, aby zvýšil obsah alkoholu. P estože italské orgány informovaly o p ípadu až pozd ve er, poda ilo se p edat zprávu bezprost edn francouzské stran, která díky tomu mohla v as stáhnout nebezpe né víno z trhu a zabránit tak dalším úmrtím. Mnoho lidí z celé Evropy se zapojilo do shromaž ování informací o zamo ení radioaktivitou po katastrof ernobylské atomové elektrárny dne 26. dubna Na následky radiace zem elo odhadem kolem 4000 lidí. Dánský kontaktní bod hlásil 30. dubna dálnopisem do systému kontaminaci plodin spadem z radioaktivního mraku. V týž den vydal p íslušný pracovník komise upozorn ní a svolal zástupce lenských zemí systému na 5. kv tna do Bruselu. Tam schválili návrh komise na do asný zákaz dovozu potravin z východní Evropy p ímo zasažené katastrofou, jejž p ijala rada 12. kv tna. Následovalo na ízení, které stanovilo limity radioaktivní kontaminace potravin a podmínky pro obnovení trhu. Tato událost p isp la ke zlepšení systému tak, aby dokázal rychle p enášet aktuální data a sdílet je se zem mi východního bloku a státy Evropského sdružení volného obchodu (Island, Norsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko). Důležitý je celý řetězec P estože se systém rozr stal, prošlo jím na po átku devadesátých let minulého století ro n jen kolem deseti hlášení. Do roku 1992 se jednalo v tšinou pouze o místní incidenty. S rozvojem jednotného trhu, který byl prakticky zaveden od po átku roku 1993, bylo sdílení informací o nebezpe ných potravinách stále d ležit jší. Významný vliv na výkonnost a efektivnost systému m lo zavedení faxu v roce Zatímco p edtím bylo nutné dlouze a složit výrobek a jeho obal popisovat, nyní bylo možné zaslat p ímo obrázek produktu a jeho etikety, což usnadnilo identifikaci. V roce 1992 se systém rychlého varování pro potraviny poprvé objevil v na ízení o všeobecné bezpe nosti výrobk, a to spolu se systémem rychlého varování pro nepotraviná ské výrobky (RAPEX). Omezoval se však jen na potraviná ské výrobky, potravina se ale m že stát nebezpe nou v jakékoli fázi od prvovýroby až po dodání spot ebiteli. To ostatn ukázalo n kolik krizí z poloviny devadesátých let, které se odrazily ve fungování systému a p isp ly k jeho posílení. Patrn nejzávažn jší byla bovinní spongiformní encefalopatie zvaná šílenství krav (BSE), která zasáhla Velkou Británii v roce 1995, nabyla v ní obrovských rozm r a objevila se i v mnohých zemích na evropském kontinentu. V jejím d sledku se v Evrop porazilo tisíce kus skotu. Do jejího ešení se však systém, který se v té dob netýkal živých zví at a krmiv, p ímo nezapojil. BSE ale m lo výrazný dopad na Evropskou komisi a p isp lo k její restrukturalizaci. Všechny služby zabývající se zdravím a bezpe ností spot ebitel se v roce 1997 dostaly do nov vytvo eného generálního editelství dnes známého jako Generální editelství pro zdraví a ochranu spot ebitele (DG Sanco). Vznikla také nová instituce Potravinový a veterinární ú ad (Food and Veterinary Office, FVO). Radikální zm nu systému p inesla v roce 1999 závažná krize, která ukázala jeho nedostatky a v jejímž d sledku bylo zlikvidováno kolem šesti milion ku at. Na po átku byly úhyny ku at v Belgii. Ukázalo se, že d vodem bylo krmivo obsahující dioxiny. Vzhledem k tomu, že se systém ješt na krmiva nevztahoval, dostala se do n j zpráva až v dob, kdy již byly dioxiny objeveny v ku ecím mase a problém se zna n rozrostl. Tato událost dala komisi podn t k vypracování bílé knihy o bezpe nosti potravin s novým p ístupem, který 8

9 EVROPSKÁ UNIE se již nezabýval pouze bezpe ností hotových potraviná ských výrobk, ale celého potravinového et zce ozna ovaného jako z farmy po st l nebo také z pole po vidli ku i od vidlí po vidli ku. Jak se zjistilo, dioxiny se do krmiva dostaly s transformátorovým olejem. Celá aféra vedla až k pádu tehdejší belgické vlády. P esto se dioxiny objevily v belgických krmných sm sích pro dr bež a prasata op t v roce Postiženy a uzav eny byly stovky chov prasat a dr beže v Belgii, Nizozemsku a N mecku. O d ležitosti krmiv pro bezpe nost celého potravinového et zce sv d í i další krize, tentokrát z roku Na za átku byly problémy nizozemských farmá se zab ezáváním prasnic a nižší po et narozených selat, která špatn prospívala. D vodem byl antikoncep ní prost edek medroxyprogesteron (MPA), který se dostal do krmiva vyráb ného v Belgii. Na rozdíl od belgických ú ad v dob dioxinové krize v roce 1999 informovalo Nizozemsko systém okamžit po zjišt ní problému a o možné kontaminaci vep ového masa. Formální vznik systému Se zlepšováním komunikace se koncem devadesátých let zdokonaloval i celý systém. P isp la k tomu i vytvo ená p íru ka. Po átek nového tisíciletí p inesl do komunikace ovou poštu. D ív jší n kolikahodinové rozesílání mnoha stránek na více než šedesát r zných kontaktních bod se tím výrazn zkrátilo. Za zlomový lze ozna it rok 2002, kdy vydáním na ízení. 178/2002, které stanovilo obecné zásady a požadavky potravinového práva a vše, co se týká bezpe nosti potravin, byl formáln také ustaven Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed, RASFF) a z ízen Evropský ú ad pro bezpe nost potravin (European Food Safety Authority, EFSA). V na ízení uvedené zásady se vztahují na všechny stupn výroby a distribuce potravin a krmiv. Situaci zlepšila i možnost zamítnutí vstupu potravin do unie na hranicích kteréhokoliv lenského státu a informování t etích zemí. K d ležité legislativ pat í i další postupn vydávané sm rnice a na ízení, které dohromady vytvá ejí Milníky ve vývoji systému RASFF Rok tzv. hygienický balí ek. Jako celek nabyl ú innosti v roce Zahrnuje mimo jiné nap íklad na ízení o hygien potravin i na ízení, které stanovuje hygienické p edpisy pro potraviny živo- išného p vodu. Klí ovým aspektem nové potraviná ské legislativy je to, že iní všechny ú astníky potravinového et zce od farmá p es zpracovatele po distributory a poskytovatele stravovacích služeb odpov dné za bezpe nost potravin, které jsou na trhu unie. Podstatná i pro RASFF byla také harmonizace kontrolních systém v lenských státech. Druhy oznámení Nově zapojené země Do systému se dostávají r zné typy oznámení na nebezpe né potraviny, krmiva i materiály, které s nimi p icházejí do styku. Nejd ležit jší jsou varování týkající se nebezpe ných produkt, které jsou již na trhu a je proto Nově využívaný způsob komunikace a legislativa nutné rychle jednat. lenské státy systému si ov í, zda se daná potravina i krmivo k nim opravdu dostaly, a pokud se tak stalo, bezprost edn p ijmou nezbytná opat ení, tj. stáhnou tyto výrobky z trhu, a pokud se již dostaly ke spot ebitel m, varují je p ed použitím i prost ednictvím médií. Dalším typem jsou informace o nebezpe ných produktech, které již nejsou na trhu, nebo riziko, jež p edstavují, se nepovažuje za závažné. Nevyžadují tedy okamžitou reakci len systému. T etím druhem je hlášení o výrobcích odmítnutých na vn jších hranicích zemí systému. Posledním jsou novinky, což jsou zprávy d ležité z pohledu bezpe nosti potravin a krmiv, ale nejde je za adit mezi varování, informace i hlášení o odmítnutí na hranicích. Hlášení do systému se d lí na p vodní a následná. P vodní oznámení mohou být varovná, informa ní i Větší problémy 1978 rtuť v pomerančích v Německu a Dánsku 1979 Belgie, Německo, Dánsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Velká Británie, Lucembursko, Itálie džentlmenská dohoda o vytvoření systému rychlého varování 1980 telex (dálnopis) 1981 Řecko 1985 falšování vína v Rakousku 1986 Španělsko, Portugalsko Island, Lichtenštejnsko, Norsko 1995 Rakousko, Finsko, Švédsko fax, nařízení o všeobecné bezpečnosti výrobků falšování vína v Itálii, radioaktivní kontaminace po Černobylu krize BSE ve Velké Británii 1998 kontaminace pistácií z Íránu 1999 dioxiny v belgických kuřatech 2000 internet a Kypr, Malta, ČR, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko čl. 50 v nařízení č. 178/2002 zřizuje systém včasné výměny informací RASFF zveřejňování týdenních hlášení na webu 2006 vstoupil v účinnost hygienický balíček 2007 Bulharsko, Rumunsko rezidua antikoncepčních prostředků v potravinách i krmivech syntetická barviva v koření toxické krmivo pro psy z USA 2008 kontaminované sušené mléko z Číny 2009 Švýcarsko částečným členem +) výkonný internet 2011 on-line spolupráce E. coli na klíčcích pískavice z Egypta 2012 metanol v lihovinách v ČR 2013 Chorvatsko 2014 všechny členské státy zapojené do on-line systému Poznámka: +) - Členství Švýcarska se omezilo jen na hraniční kontroly produktů živočišného původu Zdroj: Evropská komise, RASFF koňské maso v mase hovězím o odmítnutí výrobk na hranicích. V reakci na n posílají lenové RASFF do systému tzv. následná oznámení o výskytu daného výrobku a p ijatých opat eních. Existují také odmítnutá i stažená oznámení. Systém m že odmítnout hlášení, které nespl uje všechny náležitosti, pop ípad informace v n m obsažené nejsou dostate né. Také hlásící zem m že své oznámení stáhnout, pokud se zjistí, že není opodstatn né. Váhání se nevyplácí N které lenské státy RASFF se ob as zdráhají poslat oznámení o nebezpe ných potravinách, krmivech i jiných problémech na jejich území, protože mají strach z negativní reklamy a z ned v ry spot ebitel. Váháním byla poznamenána i epidemie zp sobená nebezpe ným kmenem Escherichia coli produkujícím shiga toxin, která Farmář 1/ /2015 9

10 EVROPSKÁ UNIE vypukla v roce 2011 v N mecku. Jeho ú ady s hlášením otálely a o pokra ující epidemii informovaly pom rn pozd. Zhruba o m síc pozd ji se nebezpe ná nákaza objevila i ve francouzském Bordeaux. Za jejího p vodce byly nejd íve ozna eny špan lské okurky. V d sledku této zprávy poklesla nejen spot eba salátových okurek, ale veškeré erstvé zeleniny. To poškodilo špan lské zeliná e i p stitele v dalších zemích unie natolik, že nakonec komise musela p ijmout opat ení na jejich podporu. Po dosti dlouhém tápání kontrolních orgán N mecka i Francie ur ili nakonec odborníci jako p vodce infekce naklí ená semena pískavice dovážené z Egypta. V pr b hu epidemie onemocn ly témé t i tisíce lidí krvavým pr jmem, u více než 850 osob byl diagnostikován hemolyticko-uremický syndrom a p es 50 lidí zaplatilo konzumaci infikovaných syrových klí k životem. Obavy podávat informace o vadných produktech a zdravotních problémech s nimi spojených mívají také jednotlivé lánky potravinového et zce kv li možným nep íznivým dopad m na celou svou výrobu. Situace se lepší a nyní p ichází ro n do systému kolem 200 oznámení provozovatel potraviná ských a krmivá ských podnik na nebezpe né výrobky. Rozvoj systému V roce 2002 již množství oznámení p ekro ilo t i tisíce, zatímco v roce 1999 jich bylo jen 698. V roce 2005 již došlo více než sedm tisíc hlášení a jejich po et se n kolik následujících let na této úrovni pohyboval, a to p esto, že v roce 2004 se systém významn rozrostl o deset nových lenských zemí unie. Po áste ném zapojení Švýcarska v roce 2009 má systém 31 lenských zemí a t i organizace, p i- emž z stává otev ený pro možný vstup dalších sousedních zemí. S rozvojem systému nar stá po et hlášení a je stále obtížn jší zajistit, aby všechny záznamy byly ádn uloženy a vy ešeny. P i v tší potravinové krizi není výjimkou, že první oznámení vyvolá stovky navazujících hlášení. RASFF proto vyvíjí a využívá nové technologie. V roce 2003 se za aly zprávy o týdenních oznámeních zve ej ovat na internetových stránkách systému. To umožnilo rychlou orientaci všem výrobc m a distributor m zapojeným do potravinového et zce i široké ve ejnosti. V roce 2011 za ala fungovat nová on-line platforma, do níž se loni zapojily již všechny lenské státy systému. Pro usnadn ní orientace v rozsáhlé databázi údaj mají lenské zem k dispozici výkonný vyhledáva, který jim umož uje výb r oznámení na základ ady parametr. Ne lenské zem mají omezený p ístup do databáze oznámení tak, aby mohly vyhledat ta, která se jich bezprost edn týkají. Zlepšuje se i kontakt s ve ejností. Od ervna 2014 funguje RASFF spot ebitelský portál, který poskytuje poslední informace o potravinách stažených z trhu a zdravotní upozorn ní ve všech zemích EU. Mezinárodní spolupráce Od roku 2000 dává systém informace t etím zemím o rizikových produktech, které z nich pocházejí, aby se tak zabránilo opakování problému. Stejn tak dostávají t etí zem informaci o problémech s potravinami a krmivy, které na jejich území dovezly lenské zem systému. Na základ t chto sd lení lze zavést odpovídající opat ení. P íkladem je vy azení subjektu vyvážejícího rizikový produkt ze seznamu spole ností s povolením exportu potravin a krmiv do EU i do asné pozastavení vývozu. Zárove také lenské státy unie mohou zintenzivnit prov ování daného typu dováženého zboží z dot eného teritoria, povinn vyžadovat zdravotní certifikáty i zesílit kontrolu na hranicích. Pokud nejsou použitá opat ení dostate ná, mohou lenské státy p ikro it až k zákazu dovozu daného zboží. Tento p ístup vede ve v tšin p ípad ke zlepšení bezpe nosti dováženého produktu. P íkladem je podle komise výskyt aflato- Jednu z krizí, která pomohla formovat systém, vyvolala nemoc šílených krav 10

11 EVROPSKÁ UNIE xin. V roce 2003 se jich týkalo 763 hlášení, což bylo více než dvojnásobek úrovn p edchozího roku, kdy jich bylo 288. V tšinou, a to v 508 p ípadech, šlo o pistácie z Íránu. Po et hlášení, která se týkala íránských pistácií s aflatoxiny, z stal prakticky stejný až do roku 2006, kdy se snížil na 276. O rok pozd ji jich bylo už jen 126. Vzhledem k tomu, že se množství dovážených pistácií nezm nilo, je z ejmé, že se jejich kontaminace aflatoxiny omezila. Aflatoxiny kontaminovaly i jiné produkty. Nap íklad v roce 2006 se objevil jejich hodn vysoký obsah v krmivu pro psy dováženém z USA do více než deseti zemí unie. Zdrojem byla kontaminovaná kuku ice. V USA zem elo po požití této potravy 23 ps a dalších 18 vážn onemocn lo. Díky rychlému a úsp šnému zákroku RASFF se krmivo poda ilo stáhnout v as z trhu. Další problém s potravou pro domácí mazlí ky vznikl v roce Šlo o jedovatý melamin, jehož p ídavek zvyšuje obsah dusíku, a tím zdánliv zlepšuje kvalitu krmiva. Tato látka se objevila i v krmivech pro zví ata ur ená k produkci potravin. Daleko horší byla melaminová krize, která naplno vypukla v roce 2008, kdy se zjistilo, že mléko a strava pro kojence pocházející z íny obsahují melamin. V d sledku toho zem elo v ín šest d tí a dalších více než 300 tisíc onemocn lo. Kv li globalizaci se kontaminované mlé né složky v r zných potravinách rozší ily po celém sv t. Unie byla zasažena jen málo, protože se do ní mléko z íny nesm lo dovážet. Šlo o globální problém, proto EU a RASFF spolupracovaly se t etími zem mi, regionálními sít mi a s výstražným systémem Sv tové zdravotní organizace International Food Safety Authorities Network (Mezinárodní sí ú ad bezpe nosti potravin, INFOSAN). Vzhledem k celosv tovosti krize p evzal sice hlavní roli INFOSAN, který má své kontakty nebo národní místa ve více než 160 lenských zemích na celém sv t, ale zapojení RASFF bylo velmi významné. Poslední zpráva Poslední zpráva o fungování RASFF vyšla letos a týká se lo ského roku, v n mž systém oslavil 35 rok od svých prvních kr k. Konstatuje mimo jiné, že loni šlo do RASFF celkem 3157 p vodních Velké problémy opakovaně způsobila kontaminovaná krmiva oznámení, z nichž 751 bylo klasifikováno jako varování a 1373 se týkalo odmítnutí na hranicích. P vodní hlášení vyvolala 5910 následných informací. Zatímco množství p vodních hlášení se zvýšilo meziro n jen o 1,1 procenta, po et varování vzrostl o více než 25 procent. Po et následných informací se oproti lo skému roku zvedl o 14,6 procenta. Z produkt se hlášení týkala v nejv tší mí e ovoce a zeleniny (620, meziro ní pokles o t i procenta), na druhém míst byly ryby a výrobky z nich (323, zvýšení o ty i procenta), na t etí p í ce stanula krmiva (309 a nár st o 14 procent), dále jsou o echy a produkty z nich (308, nár st o 13 procent), potravinové dopl ky, dietní a fortifikované potraviny (204, nár st o 31 procent), dr bež a výrobky z ní (185, pokles o 14 procent), materiály v kontaktu s potravinami (185, pokles o 17 procent) a maso a masné výrobky (157, pokles o 37 procent). D vody hlášení do systému jsou r zné. Obvykle tém polovina vychází z kontrol na vn jších hranicích systému, v po tu na druhém míst jsou ú ední kontroly na vnit ním trhu, na t etím míst upozorn ní od spot ebitel. Jen malý po et hlášení má p vod v ú edních kontrolách ve t etích zemích. Loni nebylo ani jediné, ale do systému se dostaly informace o dvou závažných krizích z potravin ve t etích státech. V prvním p ípad šlo o salmonely v ekologickém prášku z naklí ených chia semínek v Kanad a USA. Druhou událostí byl objev plísn Rhizopus oryzae v probiotickém potravinovém dopl ku pro kojence a d ti. N kolik problém s potravinami zasáhlo loni v tší po et zemí. P íkladem byla t eba p ítomnost tropanových alkaloid v ekologické d tské výživ z N mecka. Krom Evropy se tyto výrobky dostaly mimo jiné i do Japonska, Hongkongu, Singapuru, Austrálie a Jižní Afriky. Kv li nadm rnému množství vitamín m ly n které zem unie problémy s potravinovými dopl ky z USA. Bakterie Escherichia coli ve francouzském sýru z nepasterovaného mléka zase krom n kterých stát unie potrápila i Kanadu, Polynésii, Libanon, Nový Zéland, Jižní Afriku a Thajsko. N které zem unie ešily antibiotika v mraženém polském hov zím mase. Bakterie Listeria monocytogenes v houbách enoki z Jižní Koreje potrápila prakticky celou Evropu v etn Ruska a n které arabské zem. Ma arský potravinový dopln k s psychotropní látkou ešila skoro celá Evropa. ást unie a Hongkong se potýkaly s vysokým obsahem m di v zásilkách me oun z Vietnamu. Loňská situace u nás Nutno p ipomenout, že do seznamu závažných a zlomových krizí, které RASFF b hem let ešil, p isp la v roce 2012 i eská republika metanolovou aférou. Nabyla pom rn zna ných rozm r a zanechala po sob padesát mrtvých a desítky lidí s vážn poškozeným zdravím. Pokud jde o lo ský rok, eské republiky se týkalo 198 oznámení, v nichž byla R uvedena jako zem p vodu i jako dodavatel nebo byl do ní výrobek dovezen. Šlo nap íklad o nepovolené složky stravy, nedeklarované alergeny a nesprávné zna ení. Nejv tší po et oznámení (48) byl na dopl ky stravy, zejména kv li rostlinným nebo chemickým složkám, jejichž použití naše platná legislativa nedovoluje. Na druhém míst skon ila kategorie maso a masné výrobky s 20 hlášeními. D vodem byla hlavn p ítomnost patogenních mikroorganism, zakázané látky nitrofuranu a také p ekro ení maximálních limit pro t žké kovy. Na t etím míst s 18 hlášeními skon ily materiály a výrobky ur ené pro styk s potravinami. Ze vstupního bodu R, jímž je ruzy ské letišt, jsme na trh unie nepropustili 15 nevyhovujících zásilek. Jednalo se o dopl ky stravy, zelený aj, para o echy, ko ení, rozinky a bambusové výhonky. Zem mi p vodu byly Hongkong, USA, ína, Bolívie, Indie a Afghánistán. Libuše Alterová spolupracovnice redakce Foto archiv Farmář 1/ /

12 CENY ZEM D LSKÝCH KOMODIT Pšenice potraviná ská 2015 Je men sladovnický 2015 Žito K /q 2014 K /q K /q Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 425,8 428,6 433,5 486,4 474,9 514,4 374,0 379,9 379,9 Pšenice krmná K /q Je men krmný 2015 K /q Oves krmný K /q Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 387,2 387,8 374,6 364,5 356,9 372,4 352,5 345,5 316,8 Kuku ice krmná 2015 K /q epka olejná K /q Brambory pozdní K /q Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 372,3 381,1 430,0 989, ,5 542,6 304,6 345,9 Mák K /q Kč/kg Jablka esaná K /q Zelí bílé hlávkové K /q Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 41,3 42,1 45,5 1062,2 1043,3 940,7 707,1 581,9 458,7 Vývoj cen mléka Q t. jakosti 12

13 CENY ZEM D LSKÝCH KOMODIT Býci jat. v živém t. EU K /kg K /kg Jalovice jat. v živém t. EU Krávy jat. v živém t. EU K /kg Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 46,66 47,45 46,09 37,43 38,14 36,91 30,80 31,79 30,26 Mléko kravské Q. K /l Telata jat. savá v živém K /kg Ku ata jate ná I. K /kg Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 7,141 7,305 9,331 56,13 54,21 49,674 23,079 23,8 23,669 Prasata jat. v živém t. EU 2015 K /kg Odstavená selata K /kg Vejce slepi í konz. t íd ná K /ks 3,5 3 2,5 2 1, Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 29,60 29,57 34,365 52,46 54,67 60,57 1,81 1,83 1,75 Seno I. jakost K /q Kapr t. I. K /kg Kr ty brojlerové I. K /kg Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) Vývojové trendy (zá í 2015) tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok tento m síc minulý m síc minulý rok 231,2 231,2 150,6 49,57 49,35 49,72 37,30 37,32 38,20 Vývoj cen jate ných prasat t. j. EU v živém Farmář 11/

14 TÉMA MĚSÍCE Silážní a zrnová kukuřice Vliv ročníku na kvalitu kukuřičných siláží Kukuřice setá (Zea mays L.) je významná jednoletá krmná energetická pícnina, která se uplatňuje nejen v celoroční krmné dávce pro skot (hlavně dojnice), ale v poslední době i jako substrát pro bioplynové stanice. Je důležitá nejen z hlediska vysokých výnosů, ale i kvůli obsahu živin a energie. Pro výživu p ežvýkavc je cen ná celá rostlina, která se skládá z vyvinutého sami ího kv tenství (palice) a zbytku rostliny p edstavující stéblo a listy. Z pohledu výživy zví at je významný p edevším obsah škrobu v palici, který p edstavuje velmi významný a lehce dostupný zdroj energie a šet í náklady na jadrná krmiva. Nejvíce zastoupenou živinou v biomase kuku ice je ale neutráln detergentní vláknina (NDF), která tvo í p ibližn 45 % sušiny. Ta je d ležitá pro správné fungování bachoru, významn ovliv uje p íjem píce a zárove slouží i jako zdroj energie pro bachorové mikroorganismy. Je však t eba zd raznit, že d ležitý není jen obsah, ale i stravitelnost jednotlivých živin. U vyrobené siláže je také d ležité sledovat nejen živinové složení, ale i fermenta ní ukazatele. Tyto faktory negativn ovliv uje p edevším technologická nekáze p i sklizni, špatné skladovací podmínky, a tím se negativn ovlivní ekonomika chovu. Nekvalitní siláž ovlivní totiž nejen užitkovost, ale i reprodukci a rovn ž m že zp sobit i zdravotní problémy p i výskytu plísní (toxin, mykotoxinu), kvasinek, alkoholu a pavku. Dvě skupiny vlivů Kvalitu siláže ovliv uje již výb r vhodného hybridu pro danou lokalitu. Významnou roli dále hraje zvolená agrotechnika a zásahy b hem vegetace, termín sklizn, zp sob sklizn (výška strništ atd.) a samoz ejm technologický postup silážování (nastavení kvality zpracování ezanky, rychlost naskladn ní, kvalita udusání hmoty). Všechny tyto faktory m žeme ovlivnit svým rozhodnutím, a tím i podpo it vysoký výnos a kvalitu silážní kuku ice. Druhou skupinu faktor tvo í takové, které nem žeme ovlivnit, ale musíme je respektovat. Vliv stanovišt (p dní typ a druh, svažitost, expozice atd.) je fixní a lze se mu pom rn dob e p izp sobit výb rem hybridu i vhodné p stitelské technologie. O tom, jak významnou roli hraje po así b hem vegetace, jsme se mohli p esv d it v letošním roce. Kuku ice je b hem r stu v ur itých vegeta ních fázích citlivá na teplotu a dostatek vláhy, kdy nízké i naopak vysoké teploty a úhrny srážek ovlivní vegetativní i generativní fázi r stu a tím i výnos a kvalitu píce. P i vysokých teplotách a nedostatku srážek se nejen zpomaluje, až zastavuje vegetativní nár st biomasy (s negativním dopadem na výnos), ale je omezován rovn ž generativní vývoj a zakládání palic, zhoršuje se i opylení (palice není ádn ozrn ná) a klesá podíl palic na výnosu. Letošní extrémn suchý rok jist potrápil nejednoho agronoma a projevil se negativn jak na výnosu hmoty, tak i na kvalit siláží, kdy se u ady rostlin ani nevyvinuly palice. N které podniky s menšími zásobami krmiva pro dobytek pravd podobn budou nuceny snižovat stavy a dojde nejspíše i ke snížení užitkovosti. To navíc v dob, kdy jsou nízké výkupní ceny mléka a v n kterých podnicích je i velká konkurence vybudovaných bioplynových stanic o sklizenou píci. Nejen extrémy rozhodují Optimálně zapojený a nezaplevelený porost silážní kukuřice s vyvinutými palicemi Každý ro ník však nemá tak extrémní pr b h jako ten letošní, ale i mírné výkyvy mohou mít dopady na výnosy i kvalitu kuku ice. Výzkumy, které by se zabývaly detailn jší analýzou vlivu po así na výnos a kvalitu siláží, jsou pom rn sporadické. Je ale d ležité v d t, jak nám pr b h po así tyto ukazatele ovlivní a pro. Snahou našeho výzkumu proto bylo zmapovat míru vlivu ro níku na živinové složení kuku i ných siláží i jejich fermenta ní ukazatele v podmínkách eské republiky. Výsledky tohoto výzkumu byly p ijaty k publikování v prestižním britském v deckém asopise Grass and Forage Science a v tomto p ísp vku budou p edstaveny i eským tená- m. Pochopení významu jednotlivých faktor a všech vzájemných vztah, které ovliv ují kvalitu kuku i né siláže, je d ležité pro ekonomicky efektivní zem d lskou produkci. Sedm let sledování Analýza byla provedena za sedmileté období (2006 až 2012) na databázi dat rozbor kuku i ných siláží z farem v eské republice s nadmo skou výškou od 200 do 600 m. B hem sedmi let bylo odebráno celkem 597 vzork siláže. Vzorky siláže byly odebrané 60 dní po naskladn ní hmoty (uzav ení silážního žlabu). Z živinových ukazatel byly hodnoceny obsahy sušiny, škrobu, ADF (acidodetergentní vláknina), NDF, dusíkatých látek (NL) a vypo tena hodnota NEL (netto energie laktace). Z fermenta ních ukazatel bylo sledováno ph siláže a obsahy mlé né, máselné a octové kyseliny. Protože nebylo reálné sledovat výnosy a meteorologické údaje na desítkách farem ro n, byly tyto údaje získány jako dopl kové: výnosy za jednotlivé roky z eského statistického ú adu, data o po así z eského hydrometeorologického ústavu. Sklizňová sušina Skliz ová sušina kuku ice je velmi významný faktor, jelikož ovliv uje jak 14

15 NA POLI živinové ukazatele, tak i fermenta ní proces, kdy p i optimálním obsahu p i sklizni zlepšuje silážovatelnost hmoty. P i nízké skliz ové sušin je v biomase nižší koncentrace energie, nebo ukládání energie do palic ve form škrobu ješt není dokon eno. Dochází také k intenzivn jšímu kvašení i k odtoku silážních š áv a s nimi i d ležitých živin. V pozd jší vegeta ní fázi má kuku ice v tší obsah sušiny palic, a tím vyšší koncentraci energie. P i vyšší skliz ové sušin však dochází k zhoršení stravitelnosti zbytku rostliny kv li zvýšenému obsahu ligninu. U hmoty s vysokou sušinou je také problém s vyt sn ním vzduchu z dusané hmoty, a proto se musí zkrátit délka ezanky, jinak hrozí zah ívání siláže, ztráty živin a rozší ení plísní. Krátká ezanka ale negativn ovliv uje správné fungování bachoru. Pr m rný obsah sušiny siláží kolísal ve sledovaném období od 31,8 (2010) do 35,2 % (2008), což sv d í o tom, že siláže jsou v pr m ru sklízeny p i požadované sušin 30 až 35 %. Sušina siláže vysv tlovala 10 % variability živinových a 17 % variability fermenta ních ukazatel. Protože vliv sušiny na tyto charakteristiky je dob e známý, byl z modelu tento vliv odstran n formou kovariáty. Tento postup umožní porovnat ro níky mezi sebou, jako kdyby byla dosažená sušina siláže ve všech letech stejná. Samotný vliv ročníku na živiny Farmář 11/2015 Tab. 1 Průměrné roční výnosy sušiny, teplota a úhrn srážek za vegetaci v jednotlivých letech Rok Po odstran ní vlivu sušiny ro ník významn ovliv oval všechny sledované výživné ukazatele z p ibližn 6 %. I kdyby tedy byla kuku ice sklízena každoro n p i identické sušin, její výživná hodnota se bude v závislosti na ro níku lišit. Tento vliv nebyl stejný u všech živin, kde nejv tší rozdíly mezi ro níky byly pro obsah škrobu, NDF a ADF, zatímco nejmenší rozdíly byly u obsahu NL a NEL. Bohužel v R není standardní metoda stravitelnosti hrubé vlákniny ani NDF využívána, což v této studii neumožnilo vyhodnotit vliv ro níku na tento parametr. Díky šlecht ní je u hybrid kuku ice rozdíl práv v obsahu i stravitelnosti NDF a p stitel tak má možnost volby výb ru vhodného hybridu s ohledem na jeho využití. Hodnota NEL, kalkulovaná z konstantních tabulkových hodnot stravitelnosti živin, se jeví jako diskutabilní. Na rozdíl od ostatních výživových ukazatel byla prakticky konstantní, kdy pr m rná ro ní hodnota kolísala pouze v úzkém rozmezí od 6,34 do 6,37 MJ, s výjimkou roku 2009, kdy byla zjišt na nižší hodnota NEL 6,25 MJ. V tomto roce byla zaznamenána i nejvyšší pr m rná teplota b hem vegetace za celé sedmileté období a také nejnižší variabilita sledovaných ukazatel. Porovnání s meteorologickými daty ukázalo, že ro níky s vlh ím a chladn jším za átkem vegetace i ro níky s teplejším a sušším koncem vegetace poskytují siláže s vyšším obsahem vlákniny a nižším obsahem NL. Krom po así zde byla i vazba na dosažený výnos, kdy v ro nících 2011 a 2012 byly zjišt ny jak nejvyšší výnosy sušiny (13,8 a 13,4 t/ha), tak i nejvyšší obsahy škrobu v siláži (33,3 a 34,4 %). Výnos suché hmoty (t/ha) Fermentační ukazatele Teplota ( C) Ro ník po odstran ní vlivu sušiny ovliv- oval z 13 % i fermenta ní ukazatele. Vliv na produkci kyseliny mlé né nebyl pr kazný, kdy její obsah byl meziro n pom rn konstantní (1,7 1,9 %). Naopak nejv tší meziro ní rozdíly byly v obsahu máselné kyseliny. Kyselina máselná vzniká jako metabolit klostridií. Negativn ovliv uje kvalitu siláží, kdy klostridie dokážou i odbourávat kyselinu mlé nou na máselnou a zvyšují tak ph siláže a zp sobují nep íjemný zápach i ztráty živin. Prevencí výskytu klostridií v siláži je naskladn ní hmoty, která není zne išt ná zeminou, optimální skliz ová sušina a rychlé okyselení siláže. Ve vztahu ro níku s obsahem kyseliny máselné se ukázalo, že významn vyšší pr m rné obsahy jsou zaznamenávány v letech s nejvyššími výnosy (2011 a 2012). Tendence produkovat v letech s vysokými výnosy siláže s vyšším obsahem kyseliny máselné m že souviset s nedostate ným dusáním rychle navážené hmoty, což zpomaluje fermentaci a p sobí více heterofermentativní kvašení. Zjištěné závěry Srážky (mm) ,78 15, ,36 15, ,67 14, ,59 15, ,90 14, ,79 15, ,40 14,9 408 Tab. 2 Vliv sledovaných ročníků na živinové a fermentační ukazatelé silážní kukuřice Sušina (g/kg) NL (g/kg sušiny) 87,6 84,2 86,0 79,8 85,6 80,3 89,4 ADF (g/kg sušiny) NDF (g/kg sušiny) Škrob (g/kg sušiny) NEL (MJ/kg sušiny) 6,37 6,36 6,36 6,25 6,37 6,34 6,35 ph 3,83 3,67 3,71 3,72 3,86 3,77 3,79 LA (g/kg) 19,3 18,3 17,7 17,8 17,6 18,0 17,0 AA (g/kg) 4,63 4,88 5,95 5,43 4,47 6,79 5,21 BA (g/kg) 0,03 0,18 0,21 0,23 0,16 0,48 0,52 Počet vzorků Vysvětlivky: NL dusíkaté látky, LA mléčná kyselina, AA octová kyselina, BA máselná kyselina Ze získaných výsledk je z ejmé, že ro ník je (krom vlivu sušiny) d ležitým faktorem, ovliv ujícím kvalitu siláží, ale krom extrémních let nepat í mezi nejvýznamn jší. Má zhruba dvakrát v tší vliv na fermenta ní ukazatele než na živinové hodnoty. Z živinových ukazatel ovliv- uje zejména obsah vlákniny a škrobu, z fermenta ních obsah kyseliny octové a máselné. P í inou zhoršené kvality fermentace se jeví nejen p ímo po así (teplota, srážky), ale i v d sledku n ho i dosažené výnosy. P i vyšších výnosech je sice v silážích vyšší obsah škrobu, ale i v tší tendence k heterofermentativnímu kvašení. Vyšší teploty b hem vegetace také snižovaly ro níkovou variabilitu živinových i fermenta ních parametr. Ing. Jana Jirmanová doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D. ZU v Praze Ing. Radko Lou ka, CSc. VÚŽV v Uh ín vsi Foto Pavel Fuksa 15

16 TÉMA M SÍCE: SILÁŽNÍ A ZRNOVÁ KUKU ICE Zcela nová technologie inzerce Společnost Syngenta patří mnoho let mezi přední špičku ve šlechtění kukuřice. Neustále vynakládá značné úsilí, aby pěstitelům mohla přinášet stále nové výkonnější hybridy. Čeští pěstitelé kukuřice se poslední tři roky setkávají se skupinou hybridů, které jsou součásti PowerCell technologie. Tato technologie je zaměřena na silážní hybridy, kdy hlavním benefi tem PowerCell hybridů je vynikající stravitelnost buněčných stěn (vlákniny). Aby nabídka špičkových hybridů nebyla zaměřená pouze na silážní segment, šlechtitelé zaměřili svou pozornost k druhé technologii, zcela nové genetice Artesian. Tato technologie reprezentuje novou generaci zrnových hybridů s fyziologicky efektivnějším využíváním dostupné vody pro tvorbu výnosu. Graf 1 Kukuřice SY Fenomen výsledky pokusů s kukuřicí na zrno. FAO , dvě lokality (Slovensko 2014). Zdroj: Syngenta pokusy Klas hybridu SY Photon má úzké vřeteno Již delší dobu jsme všichni sv dky postupného oteplování klimatu, které má na sv domí prudké výkyvy po así. Neobvykle suché roky s podpr m rným množstvím srážek a nadpr m rnými teplotami, hlavn v letních m sících, jsou stále ast jší. Tento rok je toho extrémním p íkladem. Po así v letních m sících bylo skute n velmi teplé, prakticky beze srážek a v mnoha regionech se závažnými škodami na porostech zp sobených suchem. A práv na kuku ici to bylo vid t velmi z eteln. Voda bude v budoucnosti stále vzácn jší komoditou, poptávka po ní roste a její dostupnost bude limitující nejen pro udržitelnou zem d lskou produkci. Spole nost Syngenta tyto zm ny bedliv sleduje a snaží se pro zem d lskou praxi vyvíjet a uvád t do života inovace a technologie, které dopady t chto zm n zmír ují. Zárove p inášejí možnost ekonomické produkce potravin i v oblastech, ve kterých je to kv li klimatickým podmínkám t žké. Hybridy s Artesian technologií se již n kolik let úsp šn p stují v jižních státech Evropy, jako je Portugalsko, Špan lsko, Itálie, ale také ve Spojených státech amerických. Pro p stitelskou sezónu 2016 již máme p ipravené hybridy s íslem FAO vhodné do podmínek eské republiky. Jsou to hybridy SY Fenomen a SY Photon. SY Fenomen FAO 260 zrno SY Fenomen je dvouliniový hybrid s íslem ranosti FAO 260 p i využití na zrno. Jedná se o Artesian raný zrnový hybrid nové generace vhodný pro p stování v náro ných vláhových podmínkách i pro extenzivní lokality. Svou výkonností se asto vyrovnává pozdn jším zrnovým hybrid m. Rostliny se vyzna ují svou výškou a mohutností s velmi dobrým olist ním, což napomáhá koncentraci vody k pat rostliny z minimálních srážek. SY Fenomen je hybrid ur ený pro obilná skou a epa skou výrobní oblast. Hybrid je možné vysévat i v brzkém agrotechnickém termínu. Je vhodný pro r zné p stitelské podmínky obzvlášt pro sušší lokality, v intenzivních podmínkách dosahuje nadpr m rných výnos s velmi nízkou skliz ovou vlhkostí. Pro vynikající uvol ování vody ze zrna i ve vyšších polohách se stává p stování tohoto hybridu ekonomické a najde si své uplatn ní na v tšin p stitelských ploch. Graf 2 SY Photon výsledky pokusů s kukuřicí na zrno. FAO , 24 lokalit, Francie 2013 a Zdroj: Syngenta pokusy Graf 3 Registrační výsledky hybridu SY Welas (ÚKZÚZ ). Siláž raný sortiment 16

17 Nové hybridy kukuřice pro váš úspěch Hybrid SY Fenomen je určený pro pěstování v náročných vláhových podmínkách i pro extenzivní lokality SY Photon FAO 290 zrno SY Photon pat í do skupiny st edn raných hybrid s íslem ranosti FAO 290 a využitím na zrno. Je vhodný pro p stování v epa ské a kuku i né výrobní oblasti. SY Photon je nejnov jší Artesian hybrid vhodný pro p stování v náro ných vláhových podmínkách i pro intenzivní lokality s dobrou dostupností vody. SY Photon dokáže velmi efektivn využívat dostupnou vodu v p d a tuto konvertovat do vyššího výnosu a tím pádem je mén náchylný na stres ze sucha. Za standardních vláhových podmínek dosahuje výnos porovnatelných s dostupnou konkurencí v tomto segmentu a v p ípad omezené zásobenosti p dy vodou, stresu ze sucha a vysokých teplot je schopen dosáhnout nadstandardních výnos. Artesian hybridy ale nejsou jediné novinky, které jsme pro novou sezónu za adili do portfolia. V nabídce se objeví další t i nové hybridy. Prvním z nich je velmi výkonný silážní hybrid SY Welas a dalšími dv ma jsou zrnové hybridy SY Ulises a SY Iridium. SY Welas FAO 240 siláž SY Welas je mohutný hybrid s hustým olist ním, který také vyniká obsahem škrobu. V letošním roce byl registrován pro eskou republiku. Ve zkouškách ÚKZÚZ prokázal svoje kvality a ve dvouletém hodnocení dosáhl nejlepších výsledk ve výnosu suché hmoty. Sv j nadstandardní výnosový potenciál prokázal i v mnoha poloprovozních pokusech nejen v eské republice, ale i nap íklad v N mecku. SY Ulises FAO 320 zrno a SY Iridium FAO 350 zrno SY Ulises a SY Iridium jsou dva nové zrnové hybridy, které vhodn dopl ují celé portfolio. Jedná se o prov ené hybridy, které jsou úsp šn p stovány na Slovensku. Svoje p ednosti však potvrzují i v eské republice, kdy byly azeny nejen do pokus, ale v minulém roce i na b žné plochy. Jedná se o spolehlivé hybridy, které jsou nenáro né na prost edí a mají velmi dobrou ekonomiku p stování. Spole nost Syngenta pro rok 2016 p ipravila širokou nabídku vysoce kvalitních hybrid, ve které si ten nejvhodn jší dokáže vybrat opravdu každý. Konkrétní doporu ení a další informace vám rádi poskytnou naši obchodní zástupci. SY Fenomen Fenomenální síla pro zisk vody SY Photon Mistrný výkon fotosyntézy SY Ulises Vždy v centru pozornosti SY Iridium Pevnost, stabilita, pružnost a houževnatost! SY Welas Těžká váha v rané siláži Ing. Karel Necká, Ph.D. Syngenta Czech, s. r. o. Foto archiv rmy Farmář 11/2015

18 TÉMA M SÍCE: SILÁŽNÍ A ZRNOVÁ KUKU ICE Kukuřice v Kameni Polní výstava Den Zemědělce, která se konala v Kameni u Pelhřimova v polovině září, se tradičně zaměřuje na prezentaci zemědělské techniky a hlavně na její aktivní předvádění. Posledních několik ročníků ale představilo také hybridy kukuřice, jež se na našem trhu nabízejí. Podzimní období je ostatně pro představení této plodiny nejvhodnější. V Kameni se v roce 2015 p edstavilo celkem deset osivá ských firem. My jsme je všechny navštívili a pro ú ely tohoto lánku se adili podle abecedy. Zejména pro dojnice V letošním roce byl Úst edním kontrolním a zkušebním ústavem zem d lským zaregistrován nový hybrid ES Metronom. Ten je novým hybridem firmy AGROFINAL spol. s r. o., který spole nost p edstavila v rámci p ehlídky hybrid kuku ice v Kameni. Vyrovnaný soubor hybrid vedle jmenované novinky zahrnoval dalších šest materiál zejména silážního typu zam ených na výrobu kvalitní siláže pro dojnice. Podle výsledk registra ních zkoušek má výnos celkové suché hmoty vysoký, celkové zelené hmoty st edn vysoký až vysoký a obsah škrobu st edn vysoký. Jak uvedl Ing. Otto Šr ta, odborný poradce firmy Agrofinal, tento vzr stný materiál doporu ují na sklize siláže pro dojnice, lze jej využít i pro bioplynové stanice, v lepších oblastech jej budou doporu ovat také na zrno. Jde o dvouliniový hybrid s typem zrna tvrdý až mezityp, plastický v r zných podmínkách i ro nících zajiš uje podle Ing. Šr ty výnosovou stabilitu. Vzhledem k tomu, že jde o stay green, poskytuje široké skliz ové okno. K nejprodávan jším materiál m ze sortimentu firmy Agrofinal pat í na vyso in ES Bombastic a ES Newmilk. ES Bombastic je dvouliniový hybrid typu mezityp až zub, vysoký, bohat olist ný s velkými palicemi, p iblížil odborník s tím, že vhodný podíl zrna v i zbytku rostliny je p edpokladem dobré stravitelnosti a vysokého výnosu celkové suché hmoty. Využití nalezne na siláž pro dojnice (doporu en je zejména pro vysokoužitkové chovy), vlhké zrno i do bioplynových stanic. Také ES Newmilk na vyso in funguje podle Ing. Šr ty velmi dob e. Op t tento vzr stný, bohat olist ný materiál doporu ují zejména pro dojnice, lze jej využít i pro bioplynové stanice. Od ostatních hybrid se odlišuje ervenooranžovým zbarvením zrn v palici. Červnová novinka Celkem ty i hybridy kuku ice p edstavila Caussade Osiva, s. r. o. Horkou novinkou byla Sikaldi CS (FAO 250 pro siláž), registrovaná v ervnu tohoto roku. Podle zástupce spole nosti Ing. Petra Blažka pat í mezi její hlavní p ednosti výborná stravitelnost siláže. Výnosov je o procento za Asteri, která je sedm let nep ekonaná ve výnosu, dodal s tím, že Sikaldi považuje za velmi nad jný a zajímavý materiál. Úst ední kontrolní a zkušební ústav zem d lský konstatuje (ÚKZÚZ), že výnos celkové suché hmoty hybridu je st edn vysoký až vysoký, výnos celkové zelené hmoty vysoký až velmi vysoký, obsah škrobu st edn vysoký, stravitelnost ELOS i IVDOM st edn vysoká. Hybrid je ur en pro p stování na siláž v zem d lských výrobních oblastech epa ské, obilná ské a bramborá ské. Ing. Blažek doplnil, že Sikaldi používají do Duo systému. Založen je na sou asném setí dvou hybrid se stejnou raností, vždy po dvou ádcích. Hybridy jsou vybírány tak, aby jeden obsahoval škrob s rychlou a druhý s pomalou degradací. Dojnice by tak m ly z krmiva získat veškerou energii postupn a bez nežádoucích energetických výkyv. Vést by to m lo ke kvalitní funkci bachoru bez nežádoucích výkyv kyselosti a tedy lepšímu zdraví a dlouhov kosti dojnic, což se má také odrazit v užitkovosti, uvád jí krom jiného podklady spole nosti k Duo systému. Již zmín ná Asteri CS (FAO 240) byla registrována již v roce 2007, podle Ing. Blažka je ur ena na siláž pro dojnice a bioplyn a vyniká vysokým výnosem. P t let je v ÚKZÚZ nep ekonaná jak ve výnosu suché, tak zelené hmoty. Doporu uje se hlavn do bioplynových stanic a do siláží pro dojnice. Mezi relativní novinky z evropského katalogu pat í Rianni CS (FAO 220) ur ená na siláž a zrno. Ing. Blažek uvedl, že má rychlý po áte ní r st a tvar palice ozna ený jako kachní zobák. Výnosem se vyrovnává ostatním silážním kuku icím s FAO 220, p i emž má vysoký podíl palic v siláži, m že se použít i k produkci vlhkého zrna. Novinkou, registrovanou vloni ve Velké Británii, je Osterbi CS (FAO 210), ur ená na siláž, bioplyn i zrno. Podle Ing. Blažka je možné ji sít ji jako druhou plodinu po žit (na senáž) nebo ve vysokých polohách. Jak si poradily s letošním suchem Nejrozsáhlejší prezentaci hybrid kuku ice m la v Kameni spole nosti KWS OSIVA, s. r. o., p edstavila jich celkem deset. Nejnov jším je letos 18

19 NA POLI Sortiment firmy AGROFINAL spol. s r. o. prezentovaný v Kameni Horkou novinkou v Kameni byla Sikaldi CS registrovaná v červnu tohoto roku registrovaný Rivaldinio KWS (FAO 240). Podle jednatele spole nosti Ing. Karla Prokeše, Ph.D., má vysokou toleranci v i p ísušk m stanovišt. Je stabilní, na mimo ádn p íznivé ro níky není schopen reagovat mimo- ádným zvýšením výnosu jako t eba Toninio. Pokud jsou ale problémové roky jako t eba letošní, udrží si standard. Neusychá, má výborný stay green, dají se z n j ekat výborné siláže. Letošní rok ho myslím bude katapultovat do podmínek, kde jsou leh í p dy, dodal Ing. Prokeš. Podle Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského má hybrid vysoké rostliny, palice jsou nasazeny st edn vysoko až vysoko, po et ad zrn je vysoký, typ zrna je tvrdý až mezityp. Je ur en pro p stování na zrno v zem d lských výrobních oblastech kuku i né a epa ské a má vysoký výnos. Další prezentované hybridy pat í již mezi zavedené. Jak uvedl Ing. Prokeš, pro bioplyn ur ený Fernandez (FAO 270) je vysoký a vzr stný, vhodný pro oblast vyso iny, protože rychle dozrává zbytek rostliny a pravideln poskytuje vysoký výnos sušiny. Snáší r znorodé pozemky. Barros (FAO 260) se používá také spíše na bioplyn než na siláž pro skot, i když je nižší než Fernandez, má dob e vyvinutou palici a na krmení je vhodný. Má vyvinutý stay green, takže v n kterých letech m že být na vyso in podle Ing. Prokeše problém s tím, že nechce dozrát zbytek rostliny. Doporu uje ho proto maximáln do 500 metr nad mo em. Figorinio (FAO 250) vyniká tím, že má kulaté zrno, je vhodný pro chladn jší polohy (jako je Kámen na Pelh imovsku) a hlavn na bioplyn. Toninio (FAO 230) je ur en pro výrobu siláže a k výživ dojnic. V tomto suchém roce s ním mají zem d lci dobré zkušenosti, uvedl Ing. Prokeš s tím, že z roku na rok dosáhli dvouprocentního podílu na trhu a o ekávají další nár st prodeje. Starším hybridem, ov eným na siláže pro skot, je Ambrosini (FAO 230), má také velmi dobrý stay green efekt. Relativn menší rostlinu, zhruba 230 až 240 cm, má Millesim (FAO 250), ale disponuje velkým klasem. Podle Ing. Prokeše letos v n kterých silážích dosahuje i p es nep íznivý rok až 35 % škrobu. Ocení to chovatelé, kte í mají v krmné dávce jetel Farmář 11/

20 TÉMA M SÍCE: SILÁŽNÍ A ZRNOVÁ KUKU ICE Rivaldinio KWS se s letošním počasím dobře vyrovnal a travní senáže a pot ebují v kuku ici hodn škrobu. Do epa ské oblasti na zrno je vhodný Kaduras (FAO 240), je to jeden z prvních hybrid, které tam dozrávají. Starší, prov ený Ricardinio (FAO 230) dokáže zúro it i horší ro ník a v teplejších oblastech se používá na zrno. Do nejchladn jších poloh se hodí Coryphee (FAO 180), poskytuje tam velmi dobré výnosy sušiny. Lze ho využít jako druhou plodinu po ozimém žitu do bioplynových stanice. Ing. Prokeš dodal, že se z jejich hybrid s letošním suchým a horkým po asím nejlépe vyrovnaly ze silážního sortimentu hybridy Rivaldinio KWS a Agro Vitallo, ze zrnového pak Oscarro a KWS Vysoký výnos hmoty P tici hybrid kuku ice ukázala na polním dnu spole nost Limagrain. Hovo il o nich její zástupce pro východní echy Ing. Jaroslav Matyk. Poukázal na novinku, hybrid LG (FAO 240), který by m l postupn nahrazovat hodn p stovaný hybrid LG Novinka dává vysoký výnos zelené hmoty ve velice dobré kvalit a vyniká výbornou stravitelností vlákniny, což ukazují i výsledky registra ních zkoušek v eské republice. Podle Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského má hybrid LG st edn vysoké rostliny, palice jsou nasazeny st edn vysoko, po et ad zrn je st edn vysoký a typ zrna tvrdý až mezityp. Výnos celkové suché hmoty je vysoký, výnos celkové zelené hmoty vysoký a obsah škrobu st edn vysoký. Stravitelnost ELOS je st edn vysoká až vysoká, IVDOM vysoká. Ur en je pro p stování na siláž v zem d lských výrobních oblastech epa ské, obilná ské a bramborá ské. Podle Ing. Matyka je jednozna n ur en pro výrobu siláží pro dojnice. Siláž z tohoto hybridu má vysoký podíl škrobu a je kvalitním objemným krmivem, shrnul. Hybrid LG (FAO 260) je vysoký, dob e olist ný, poskytuje vysoké výnosy zelené hmoty, která ale nemá takovou úrove stravitelnosti jako LG , je tedy ur en na siláž do bioplynových stanic. Druhou vlastností je vyrovnané nasazení dob e olist ných palic, dosahuje dobré skliz ové vlhkosti, takže druhým zp sobem použití je produkce zrna, což byla jeho p vodní úloha v sortimentu, popsal Ing. Matyk. Dalším z p edstavených hybrid byl dlouho p stovaný hybrid LG (FAO 230) k produkci mokrého zrna i na siláž pro bioplynové stanice. Na ja e rychle roste a zvládá setí i po ozimých sm skách. Hybrid LG (FAO 260) spadá do skupiny LG Animal Nutrition, je to tedy kvalitní silážní hybrid ur ený pro dojnice, uzav el Ing. Matyk. Nová generace hybridů Z osmi hybrid kuku ice na stanovišti spole nosti MONSANTO R s. r. o. bylo hned p t novinek. Hovo il o nich zástupce firmy Ing. Zbyn k Graman. V tšinou byly registrovány v lo ském roce v n které z ostatních zemí Evropské unie. Silážní DKC 3142 (FAO 200) je ur ená do nejdrsn jších podmínek. Špatné p dy a vysoké polohy podle n j zvládá velice Palice nového hybridu LG Hybrid DKC 3250 s výrazným olistěním 20

21 NA POLI dob e. Zjistili jsme, že ím byly podmínky horší, tím vypadala lépe. Byla v tší než v teple, které jí nesv d ilo, uvedl. DKC 3250 (FAO ) je silážní kuku ice s vysokou stravitelností a p knými palicemi, má tedy vysoký obsah energie. Dozrává rovnom rn. Je ur ena spíše pro teplejší oblasti, do epa ské až obilná ské oblasti na první sklize. Když má teplo, jsou rostliny veliké a krásn olist né, se širokými a dlouhými listy. Proto je ur ena pro skot. Hybrid byl letos registrován v eské republice a vysokou stravitelnost potvrzují výsledky registra ních zkoušek. Primárn na zrno je podle Ing. Gramana ur en DKC 3441, je to 100% ko ský zub. Vzhledem k vysokému vzr stu je využitelný i pro siláž pro bioplynové stanice. Dozrává rovnom rn. DKC 3450 (FAO 250) je silážní hybrid pro krmení skotu. Má vysoké, bohat olist né rostliny, listy jsou dlouhé a široké listy, palice vyvinuté. Má na první pohled tenké stéblo, jak je zvykem u krmných hybrid spole nosti Monsanto. To zajiš uje, že podíl hmoty tvo ené listy a palicemi je vyšší oproti obsahu hrubší vlákniny stébla. Poskytuje vysokou stravitelnost. Pat í do nové generace šlecht ní Monsanta, která tady práv p ichází na trh silážních kuku ic. K dalším pat í DKC 3142 a DKC Tato generace je odlišná od minulých prodlouženými listy, širokými epelemi, hmota je z v tší ásti tvo ena Farmář 11/2015 Do podmínek odpovídajících Kameni u Pelhřimova se hodí Cebir listy a palicí, stéblo tvo í menší podíl. To zvyšuje využitelnost a stravitelnost pro zví ata a celkov je p i šlecht ní dávaný d raz na zvýšenou stravitelnost vlákniny, uvedl Ing. Graman s tím, že stébla se podle dosavadních zkušeností v d sledku v tru nelámou. Udrží je totiž silný ko enový systém, na který je šlecht ní zam eno. V letech, kdy p ísušky nejsou tak silné jako letos, mají tyto odr dy podle n j výhodu v tom, že si sáhnou pro vodu hodn hluboko. Letos bohužel mnohdy nebylo kam. DKC 3640 (FAO 260) je ur en pro bioplynové stanice. Je vysoký, mohutný, má siln jší stéblo, ale p itom velké V letošních podmínkách osvědčila novinka Medley svou suchovzdorností palice. Má tedy vysoký obsah škrobu, a tím pádem vysoký potenciál tvorby bioplynu, zárove také vysoký výnos hmoty, uvedl k n mu Ing. Graman. Včetně velmi raných specialit OSEVA, a. s., se sídlem v Bzenci je tradi ním výrobcem osiv polních plodin se specializací na hybridy kuku ice. Je exkluzivním zástupcem hybrid kuku ice vyšlecht ných na našem území v ej i na jižní Morav. Ani tato osivá ská firma nechyb la v Kameni. P edstavila n kolik vybraných zástupc z nabídky, kde ale nenajdeme pouze kuku ici. Obchodní editel akciové spole nosti Oseva Ing. Vlastimil Janák p ipomn l, že v portfoliu jsou také odr dy ozimé pšenice a ozimého je mene, epky nebo t eba luskovin. Širokou nabídku lze ovšem najít i mezi hybridy kuku ice, i když dominují silážní hybridy. Podle Ing. Janáka zastupuje Oseva také odr dy vyšlecht né v N mecku nebo na Slovensku. Mimo jiné nabízíme speciální hybridy s íslem ranosti FAO 130. Ty se asto uplat ují v N mecku jako následná plodina po asn sklizeném žitu. Ostatn i u nás se tento systém za íná zkoušet a jako následná plodina se využívají hybridy s FAO do 200, p ipomn l. Hlavní exportní zemí je N mecko, Polsko Nizozemsko, pobaltské státy a samoz ejm Slovensko, kde p sobí sesterská firma. Na prezenta ních polí kách v Kameni se p edvedlo celkem šest hybrid. Z pohledu spole nosti Oseva je nejprodávan jší kuku ice Cebir. Jedná se o raný hybrid (FAO 240) doporu ovaný pro sklize na siláž, konkrétn v lepší bramborá ské, obilná ské a epa ské výrobní oblasti. Díky mohutným a dob e olist ným rostlinám poskytuje Cebir vysoké výnosy zelené hmoty. Navíc se jedná o kvalitní surovinu p i p íprav siláže a už na krmení, nebo pro výrobu bioplynu. N mecké šlecht ní reprezentoval v nabídce spole nosti Oseva hybrid Ceratus. Raný hybrid s íslem ranosti 21

22 TÉMA M SÍCE: SILÁŽNÍ A ZRNOVÁ KUKU ICE letošní novinku, kterou lze úsp šn p stovat jak na siláž, tak na zrno. Vysokých výnos dosahuje Perley nejen díky výšce rostliny, ale i mohutnému olist ní. Podle Ing. Kopeckého má Perley po áte ní r st spíše slabý s tím, že vše kompenzuje až pozd ji v dalších fázích vegetace. Podobn jako Madley i tento zástupce má dobrý zdravotní stav. Po ítáme s tím, že budeme Perley doporu ovat do výsušn jších lokalit. Odolnost v i suchu je vlastnost, která bude zem d lce po letošním roce p i výb ru odr d zajímat, dodal Ing. Kopecký. Již několik let nejprodávanější hybrid firmy Pioneer 150 je firmou doporu ován pro všechny ú ely p stování kuku ice. Pro sklize zrna se hodí do epa ské výrobní oblasti a tam a navíc v obilná ské a lepší bramborá ské oblasti je možné jej využít k výrob siláže. Rostliny hybridu Ceratus vynikají velmi dobrým vývojem na po átku vegetace a také vynikajícím zdravotním stavem p edevším zrna a klasu. Dalším hybridem, který je možné úsp šn p stovat v podmínkách srovnatelnými v okolí Kamene na vyso in, je Cemora. Tento st edn raný hybrid (FAO 260) p edstavuje typický silážní hybrid. Od toho se odvíjí jeho vlastnosti. Cemora má velmi dobrý po áte ní vývoj a také velmi dobrý zdravotní stav, který si drží po celou vegetaci. T sn p ed sklizní jsou potom výsledkem vysoké dob e olist né rostliny s dobrým podílem palic v sušin. Zájem o suchovzdorné hybridy Spole nost OSEVA UNI, a. s., p edstavila v Kameni celkem osm hybrid kuku ice. Nejv tší zastoupení na polích kolem letištní plochy, kde se uskute nil Den Zem d lce, m l hybrid LG To bylo díky tomu, že jej VOD Kámen podílející se na organizaci této akce využívá jako nosný hybrid na svých polích. Podle Ing. Pavla Kopeckého ze spole nosti Oseva Uni vyniká tato kuku ice stabilním výnosem. Lze jí využít kombinovan, to znamená, že poskytuje jak silážní hmotu s vysokou stravitelností a vysokým obsahem škrobu, tak dobré výnosy zrna (FAO 215 na siláž a FAO 220 na zrno). Ing. Kopecký upozornil na to, že rostliny mají tenký stonek a palice tenké v eteno, což p ispívá dobré stravitelnosti. Mezi p ednosti, které ocenili p stitelé v letošním roce, pat í odolnost v i suchu. Tuto vlastnost mají ob letošní novinky velmi raný Madley a raný hybrid Perley. Prvn jmenovaná kuku ice má íslo ranosti 220 a také kombinované Kukuřice Surterra je velmi plastickým hybridem využití. Rostliny jsou st edn vysoké a dob e olist né. Dob e rostou na po átku vegetace a také brzo kvetou. Oproti hybridu LG3222 má Perley mohutn jší palici, ale jak si m žete všimnout, je dob e ozrn ná, dopylená až do špi ky, ukazoval Ing. Kopecký. Velmi dob e odolává v i chorobám, p edevším v i sn ti i fuzariózám. Nejv tší kuku icí v nabídce spole nosti Oseva Uni v Kameni byl hybrid Perley (FAO 260). Jedná se o další Výběr pro podmínky vysočiny Hybridy kuku ice prezentované v Kameni byly ve velmi dobrém stavu, potvrdila Ing. Hana Jerzová ze spole nosti Pioneer. To samé se rozhodn nedá íci o v tšin ploch s kuku icí. Na mnoha místech jsou rostliny o celé desítky centimetr menší kv li dlouhotrvajícímu suchu, uvedla. Na mnoha místech bude obtížné zajistit dostatek objemného krmiva pro hospodá ská zví ata nebo chod bioplynové stanice. Podle rozbor, které již za ala d lat naše mobilní laborato, lze o ekávat ur ité komplikace se silážováním kuku ice, doplnila Ing. Jerzová. I díky pom rn p íznivým podmínkám v Kameni se mohly naplno p edvést hybridy kuku ice vybrané spole ností Pioneer do podmínek srovnatelných s vyso inou. Ing. Jerzová nás nap íklad upozornila na kuku ici P7529. Jedná se spíše o silážní hybrid s íslem FAO 230 na siláž a v p ípad p stování na zrno 220. Dosahuje vysokých výnos hmoty srovnatelných již adu let s úsp šn prodávaným hybridem P8000, popisovala zástupkyn spole nosti Pioneer. Kuku ice P7529 je rozší ená u p stitel na vyso in, ale i v dalších oblastech bramborá ského výrobního typu, jako jsou jižní a západní echy. V Kameni nechyb l ani již zmi ovaný P8000 (FAO 240 na siláž a 230 na zrno). Ten je od roku 2013 nejprodávan jším hybridem od firmy Pioneer v eské republice. Rozší ený je p edevším v bramborá ské výrobní oblasti. Jak uvád jí firemní materiály, zdatn konkuruje ale i raným hybrid m v epa ské výrobní oblasti. Tam nachází uplatn ní jako zdroj kvalitní silážní hmoty. Vedle výživy skotu 22

23 NA POLI jej lze úsp šn využít i p i výrob bioplynu. Významné je jeho p stování na zrno. Díky zubovité form zrna dociluje nízkých skliz ových vlhkostí. Typickým silážním hybridem je P7902. Jeho íslo ranosti je 250. V letošním roce byl uvedený na náš trh. Podle Ing. Jerzové se jedná o plastický hybrid a i v horších podmínkách poskytuje dobré výnosy. Siláž z tohoto hybridu spl uje požadavky na oba sm ry jejího využití jak pro provoz bioplynových stanic, tak pro krmení dojnic a dalších kategorií skotu. Posledním blíže p edstaveným hybridem byl P8134, který je nov registrovaný ve zkouškách Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského (ÚKZÚZ). Loni byl tento hybrid v pokusech moc p kný. To potvrzují i vynikající výsledky z ÚKZÚZ. Letos ho trochu poškodilo sucho, p ipustila Ing. Jerzová. Kuku ice P8134 je ur ená pro p stování na kvalitní siláž, ale také na zrno. P i využití na siláž dosahuje st edn vysokých výnos hmoty. Siláže se vyzna ují vysokým podílem zrna a dobrou stravitelností. Z uvedených hybrid je nejpozdn jší FAO 270. Dvě novinky z devíti materiálů Sortiment hybrid kuku ice prezentovaných firmou SAATEN-UNION CZ s. r. o. obsahoval dev t materiál od FAO 210 po FAO 260, etablované pro oblast vyso iny. V rámci kolekce nalezli návšt vníci novinky Suvida a Surterra. Suvida (FAO 240 S), jak vyplývá z registra ních pokus ( ), dosahuje vysokých výnos (výnos suché hmoty 18,8 t/ha), k tomu podle Bc. Pavla Stárka, zástupce firmy Saaten-Union, p ináší velmi dobré parametry silážní hmoty. V první ad jde o obsah škrobu (32,9 %) a vysokou stravitelnost organické hmoty podle metody ELOS 71,2 %. Hybrid v sob dob e kombinuje n mecký zp sob šlecht ní na vysoký obsah škrobu s francouzským na stravitelnost, doplnil Bc. Stárek. Suvida se podle výsledk registra ních pokus (ÚKZÚZ 2013 až 2014) jeví jako plastický materiál s vysokou rychlostí po áte ního r stu (8,1), dále odolností v i suchu (7) i chladu (7,3). Typem zrna je mezityp. Jednoduchým plastickým hybridem s vysokou adaptabilitou a stres tolerancí SY Kardona je hybridem PowerCell druhé generace, což znamená, že má vyšší obsah škrobu v silážní hmotě je již materiál Surterra (FAO 250 S/260 Z). Jmenované vlastnosti mu zajiš ují flexibilitu p stování od lehkých po t žké p dy, ale také meziro níkovou výnosovou stabilitu. Jak informoval zástupce firmy, hybrid pochází z nového šlecht ní, které klade d raz na výnos silážní hmoty i zrna. Primárn je ur en pro produkci siláže pro dojnice a bioplynové stanice. Typem zrna je mezityp až ko ský zub. Z hybrid prezentovaných v Kameni bude pro p íští sezónu d ležitá také dvojice Sulano (FAO 210 S) a Subito (FAO 260 S). Sulano lze velmi dob e uplatnit jako následnou plodinu po ozimém žit, které bude vzhledem k výnos m kuku ice v mnoha podnicích d ležitým zdrojem biomasy pro bioplynové stanice. Podle Bc. Stárka je hybrid Sulano ur en pro výrobu bioplynu, vzhledem k vyššímu obsahu škrobu a stravitelnosti jej ale doporu ují i pro výživu skotu. Subito oslovil nejširší skupinu p stitel kuku ice firmy Saaten-Union nejen pro produkci krmné siláže a bioplynové stanice, ale alternativn i na zrno, pokra oval již k dalšímu hybridu zástupce firmy. Tento hybrid se vyzna uje vysokými mohutnými rostlinami a vhodností do r zných p dn -klimatických podmínek. Z dalších materiál nalezli návšt vníci Dne Zem d lce v expozici firmy Saaten- Union hybrid Nolween (FAO 230 S), stay green, který je podle Bc. Stárka vyšlecht n na vysokou stravitelnost vlákniny. Ur en je pro vysokoproduk ní dojnice. Hlavní p edností dalšího hybridu Sucampo (FAO 240 S/240 Z) je velmi vysoký obsah škrobu, uplatn ní nalézá jako siláž pro žírný skot i dojnice, ale též pro produkci zrna. Hybridem dvou tvá í nazval Bc. Stárek materiál Supreme (FAO 240 S/240 Z). Jedná se o vzr stný hybrid na bioplyn, který p i zm n p stování ran jším termínu setí a sníženém výsevku dosahuje vysokých výnos suchého zrna. Supreme je podobn jako hybridy Sulano a Subito v testování ohledn produkce a istoty bioplynu. Oproti tradi ním hybrid m dokáže produkovat o 3 až 5 % více metanu, uvedl Bc. Stárek. Pro produkci suchého zrna, ale i siláže je vhodný hybrid Sudor (FAO 240 S/260 Z), který podle e níka velice dob e reaguje na intenzitu p stování. Silážním hybridem pro skot i bioplynové stanice je vzr stný materiál Sumsuma (FAO 240 S/250 Z) s rychlým po áte ním r stem a dobrou odolností k chladu. Zvýšená stravitelnost vlákniny Spole nost Syngenta Czech s. r. o. p ipravila pro své zákazníky v Kameni ty i hybridy kuku ice s FAO 210 až 250, které spojuje využití na siláž. Kolekce byla zam ena na technologii PowerCell. U hybrid nesoucích logo PowerCell deklaruje firma vyšší stravitelnost bun ných st n (vlákniny). Tato technologie p ináší i další výhody, mimo jiné delší skliz ové okno, které je dáno pomalejší lignifikací stonku. Logo PowerCell nesly z prezentovaných hybrid SY Comandor (FAO 220 S/200 Z), SY Kairo (FAO 240 S) a SY Kardona (FAO 250 S/240 Z). Jak p iblížil Ing. Vojt ch Kocurek, Ph.D., plodinový specialista spole nosti Syngenta pro kuku ici, první dva jmenované materiály jsou na trhu již t etím rokem. U SY Comandoru vyzdvihl možnost následného výsevu po hybridním žit, u hybridu SY Kairo zaujme pozice nejprodávan jšího materiálu firmy Syngenta v eské republice. Toto postavení získal nejen díky tomu, že šlo o první hybrid s touto genetikou, ale také vzhledem k výnosu a výšce rostliny, její mohutnosti a olist ní i rychlému startu na za átku sezóny. Novinka lo ského roku SY Kardona je hybridem PowerCell druhé generace, což podle Ing. Kocurka znamená, že má vyšší obsah škrobu v silážní hmot. SY Kardona také mimo jiné pat í k nejvyšším materiál m sortimentu spole nosti Syngenta. tve ici prezentovaných silážních hybrid uzavírá výkonný materiál SY Werena (FAO 210 S/220 Z). Podle Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského je výnos celkové suché hmoty i celkové zelené hmoty vysoký, obsah škrobu vysoký, stravitelnost ELOS i IVDOM jsou také vysoké. P estože nejde o PowerCell hybrid, je to velmi produktivní materiál s vyšším obsahem škrobu, doplnil Ing. Kocurek. P ipomn l rovn ž SY Welas (FAO 240 S), který sice nebyl v Kameni prezentován, ale jde o zajímavou novinku letošního roku. Ve výnosu celkové suché hmoty se v registra ních zkouškách Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského 2013 až 2014 v raném sortimentu na siláž umístil ve výnosu hmoty z hektaru na prvním míst, uvedl odborník, podle kterého jde o hybrid univerzální na siláž pro skot i bioplynové stanice. Barbora Venclová David Bouma Petr Hezký Foto auto i Farmář 11/

24 TÉMA M SÍCE: SILÁŽNÍ A ZRNOVÁ KUKU ICE Novinky a ověřené jistoty pro další kukuřičnou sezónu inzerce Pro nadcházející sezónu připravuje fi rma B O R, s. r. o., portfolio hybridů vhodných do všech oblastí pěstování. V letošních pokusech jsme si prověřili jak hybridy, které jsou v naší nabídce již delší dobu, tak úplné novinky. Na základě výsledků našich poloprovozních pokusů a výsledků Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsme poskládali nabídku našich kukuřic tak, aby kvalitou jednotlivých hybridů odpovídala nejvyšší úrovni a zároveň aby pokryla všechny potřeby pěstitelů kukuřice. Je pro nás důležité, abychom dokázali nabídnout hybridy do rozmanitých oblastí pěstování, podle typů ranosti a také podle využití dané kukuřice. Luigi CS Mezi hybridy, které byly v nabídce už v p edchozích letech, pat í Luigi CS. Tento hybrid s hodnotou FAO 260 i v letošních extrémních podmínkách dokázal, že je opravdu plastický a dokáže velmi dob e reagovat i na sucho. Je jistý a vyrovnaný v dozrávání. Dokázal, jak má vysoký výnosový potenciál práv za zhoršených podmínek. Jedná se o špi kový materiál vhodný na siláž s dobrou stravitelností i na p stování pro zrno díky dob e dozrn ným velkým palicím. Luigi CS úspěšný hybrid v letošním suchu, Vstiš (okr. Plzeň-jih), ES Ardent Novinkou v minulém roce byl ES Ardent. Jedná se o velmi ranou kuku- ici s FAO 180. Díky velmi krátké vegeta ní dob je tento hybrid vhodný pro p stování ve vyšších oblastech. V teplých oblastech je vhodný pro pozdní vysetí, nap íklad jako následná plodina pro bioplynové stanice. Je to typická silážní kuku ice a vyniká dobrou stravitelností a vysokým podílem palic. Zárove zaru uje vysoký obsah energie. Pontivi CS Další novinkou minulého roku byl hybrid Pontivi CS. Je to kuku ice st edn raného segmentu s FAO 270. Materiál je ur ený p edevším na tvorbu siláže díky výšce rostliny a bohatému olist ní. Práv díky mohutným rostlinám dosahuje vysokého výnosu zelené hmoty. Zárove má však dobré dozrn ní palic a stravitelnost siláže je také vynikající. ES Fireball Jedním z p edních materiál v p edchozích letech a jistota pro další sezónu je ES Fireball (FAO 280). Vysokou kvalitu tohoto materiálu dokazuje fakt, že je vít zem registra ních pokus v eské republice, v N mecku i Polsku. Jedná se o univerzální hybrid. Vysoký výnos zelené hmoty spolu s velkým podílem palic dob e dozrn ných ho p edur uje pro široké využití. Má navíc dobré hodnocení pro využití v bioplynových stanicích. Zdravotní stav je rovn ž na dobré úrovni. Oplývá zejména dobrou odolností proti fuzáriu, helmintosporiu a sn ti. ES Gallery Ve st edn pozdním sortimentu kuku ic na zrno figuruje ES Gallery (FAO 300), což je typický zrnový hybrid. Je to vysoká kuku ice s vysoko posazenými palicemi, které jsou krásné a výborn ozrn né. Typ zrna je ko ský zub. ES Gallery je velmi odolný hybrid s vynikajícím zdravotním stavem, což dosv d ují registra ní zkoušky, kde dosahoval v této oblasti výborných výsledk. Zárove je odolný proti poléhání. ES Asteroid novinka s výborně ozrněnými palicemi, i Strunkovice n. Blanicí (okr. Prachtice), Poloprovozní pokus kukuřice na siláž 2015, AGRO Bystřice a. s. (okr. Jičín) ES Asteroid novinka * Novinkou nastávající sezóny je v našem portfoliu ES Asteroid (FAO 250) pocházející z nové generace šlecht ní firmy Euralis Tropical Dent Genetik. Je zde kladen d raz na stabilitu výnosu a odolnost v i stresovým podmínkám. Jedná se o hybrid vhodný na zrno i na siláž. Letos je v druhém roce registra ních pokus Úst edního kontrolního a zkušebního ústavu zem d lského. Je to vysoká rostlina s vysoko nasazenými palicemi. Ve zkouškách v roce 2014 dosahoval jednoho z nejvyšších výnos zrna a má velmi dob e hodnoceno ozrn ní palic (známkou 7,8). V siláži je jeho velkou p edností výborná stravitelnost a vysoký obsah energie. Je to kuku ice vhodná i do suchých oblastí. Je pot eba uvážliv vybrat odr du kuku- ice podle oblasti p stování i následného využití rostliny. Kvalitní hybrid dokáže dosáhnout vynikajícího výnosu p i dobrých podmínkách, zárove však poskytuje jistotu v dob, kdy nejsou podmínky ideální, p i velkém suchu nebo p i špatném rozložení srážek. Richard Bielko B O R, s. r. o. Foto archiv rmy 24

25 NA POLI Výkonnosť kukurice na siláž Pôda, voda a vzduch sú tri základné prírodné zdroje nevyhnutné pre život na zemi. Na rozdiel od vzduchu a vody (pre ktorých kvalitu boli zavedené normy) kvalitu pôdy je ťažké defi novať a kvantifi kovať. Pôda je ohraničeným prírodným zdrojom, ktorý počas jedného ľudského života nie je obnoviteľný. Je základňou pre rozvoj poľnohospodárstva a udržateľný vývoj krajiny a poskytuje zdroje pre potraviny, krmivá, palivá tkanivo, prístupnosť k vode, živinový režim a podobne. Pritom sa dá veľmi ľahko znehodnotiť a je to veľmi ťažko obnoviteľný prírodný zdroj. Aj preto je rok 2015 vyhlásený ako Medzinárodný rok pôdy. Po nohospodársky systém je udržate ný, ak sa kvalita pôdy dlhodobo uchováva, alebo zlepšuje. Z tohto dôvodu je dôležité kvantifikova zmeny v kvalite pôdy a stanovi udržate nos krajiny z h adiska jej využívania a obhospodarovania. Indikátory kvality pôdy by mali citlivo a dostato ne rýchlo reagova na zmeny v manažmente pôdy. Pórovitosť pôdy Pórovitos pôdy vyjadruje sumárny objem všetkých pórov a medzier nachádzajúcich sa medzi pevnými asticami vyjadrená v % k celkovému objemu pôdy v neporušenom stave. Pórovitos pôdy spolu so štruktúrou pôdy je hlavným ukazovate om priestorového usporiadania pôdneho telesa a ukazuje na to, že pôda je porózny útvar. Medzi pevnými asticami a zhlukmi, ako i vo vnútri zhlukov sa formujú vo né priestory póry, ktoré umož ujú zakore ovanie a upev ovanie rastlín, existenciu pôdnych organizmov, príjem, uvo ovanie i cirkuláciu vody a vzduchu. Okrem toho sa v póroch uskuto - ujú všetky fyzikálne, fyzikálno-chemické, chemické a biologické procesy, ktoré sú pre život pôdy a jej vývoj ve mi dôležité. Pórovitos nie je stála hodnota a úzko súvisí so zmenou objemovej hmotnosti pôdy. Priemerné hodnoty pórovitosti v humusových horizontoch v stredne ažkých pôdach sa pohybujú od %, v spodných astiach profilu %. Najvyšší energetický potenciál Kukuri ná siláž je v našich produk ných oblastiach považovaná za krmovinu s najvyšším energetickým potenciálom na jednotku plochy. Pod a niektorých odborníkov sú náklady na produkciu 1 MJ NEL, resp. NEV až o 50 % nižšie v porovnaní s inými krmovinami. Do zna nej miery sa na tom podie a úplná mechanizácia celej technológie od výsevu cez ošetrovanie po as vegeta ného obdobia až po zber a následné spracovanie. Kukurica je za optimálnych podmienok ve mi ahko silážovate nou plodinou. Napriek tomu výroba kvalitnej kukuri nej siláže môže by skomplikovaná množstvom faktorov vstupujúcich bu do technologického, alebo aj priamo do fermenta ného procesu. Zmeny výkonnosti V príspevku hodnotíme kukuricu na siláž, pestovanú v osevnom postupe (repka f. ozimná tritikale f. ozimná kukurica na siláž pšenica f. ozimná) rôznymi technológiami obrábania pôdy, a to: konven nou technológiou (podmietka s ošetrením), orba ( mm), predsejbová príprava pôdy, sejba (seja kou Kinze 2000); SPOLEHLIVOST DŮVĚRA BUDOUCNOST ES Ardent S následná plodina pro bioplyn ES Asteroid S 250 / Z ES Fireball S 280 / Z Farmář 11/

26 TÉMA M SÍCE: SILÁŽNÍ A ZRNOVÁ KUKU ICE Kukuričná siláž je v našich produkčných oblastiach považovaná za krmovinu s najvyšším energetickým potenciálom na jednotku plochy stredná úroda zelenej hmoty kukurice na siláž (minimaliza ná technológia), pri priemernej hodnote pórovitosti pôdy bola úroda zelenej hmoty kukurice na siláž najvyššia (konven ná technológia) a pri najnižšej hodnote pórovitosti pôdy bola úroda zelenej hmoty kukurice na siláž najnižšia (bezorbová technológia). V grafu 3 vidíme priemerné hodnoty množstva biomasy kukurice na siláž (t/ha) a pórovitosti pôdy (%). Vzh adom na skuto nos, že produkcia zelenej hmoty bola vyššia ako úroda klasov, množstvo biomasy korešponduje viac s produkciou slamy, o znamená že pri najvyššej hodnote pórovitosti pôdy bola priemerná produkcia biomasy (minimaliza ná technológia), pri priemernej hodnote pórovitosti pôdy (%) bola produkcia biomasy kukurice na siláž najvyššia (konven ná technológia) a pri najnižšej hodnote pórovitosti pôdy bola produkcia biomasy kukurice na siláž najnižšia (bezorbová technológia). minimaliza nou technológiou plytké kyprenie pôdy ( mm), sejba; bezorbovou technológiou priama sejba do nespracovanej pôdy. Na stanovenie hodnôt pórovitosti pôdy sme odoberali vzorky po as vegetácie tri krát (jar T1, leto T2, jese T3) z h bky do 0,4 m v 0,1 m intervaloch. V príspevku uvádzame priemerné hodnoty. Cie om príspevku je porovna zmeny výkonnosti kukurice na siláž (úroda klasov v t/ ha, úroda zelenej hmoty v t/ ha a produkcia biomasy v t/ ha) a zmeny pórovitosti pôdy (%) v rôznych technológiách obrábania pôdy sledovaných v rokoch Úroda a pórovitosť V grafu 1 vidíme priemerné hodnoty úrody klasov kukurice na siláž (t/ha) a pórovitosti pôdy (%). Vidíme, že najvyššiu úrodu klasov kukurice na siláž sme dosiahli pri použití konven nej technológie a priemernej pórovitosti, nasledovala minimaliza ná technológa pri najvyššej pórovitosti a najnižšiu úrodu klasov kukurice na siláž sme zistili pri použití minimaliza nej technológie a najnižšej pórovitosti pôdy. V grafu 2 vidíme priemerné hodnoty úrody zelenej hmoty kukurice na siláž (t/ha) a pórovitosti pôdy Pri najvyššej hodnote pórovitosti pôdy (%) bola Graf 2 Pórovitosť pôdy a úroda zelenej hmoty kukurice na siláž Graf 1 Pórovitosť pôdy a úroda klasov kukurice na siláž Graf 3 Pórovitosť pôdy a produkcia biomasy kukurice na siláž 26

27 NA POLI V grafu 4 vidíme trendy priebehu pórovitosti pôdy (%) v jednotlivých technológiách obrábania pôdy. Najvyššia hodnota pórovitosti pôdy (%) v priemere rokov bola zistená v minimaliza nej technológii, nasledovala konven ná a bezorbová technológia, pri om rozdiel medzi technológiami je 1,85 % (iba 4,4% relatívnych). Trend nárastu pórovitosti pôdy sme pozorovali pri konven nej technológii, pri minimaliza nej a bezorbovej sme zistili mierny pokles, pri om vyššie hodnoty boli pri minimaliza nej technológii. Tu treba zdôrazni, že vlahové aj teplotné pomery v jednotlivých rokoch boli vo všetkých technológiách obrábania pôdy rovnaké, takže rozdiely boli spôsobené technológiami obrábania pôdy. Korelacia medzi hodnotenými znakmi Medzi úrodou klasov a pórovitos ou pôdy sme nezistili štatisticky významný vz ah v žiadnej technológii obrábania pôdy, pri om najvyššia hodnota korela ného koeficientu bola v minimaliza nej technológii, nasledovala bezorbová a konven ná technológia. Medzi úrodou slamy a pórovitos ou pôdy sme tiež zistili štatisticky významný vz ah (vysoko preukazný) v bezorbovej technológii. Pri konven nej technológii bola vyššia hodnota korela ného koeficientu ako pri minimaliza nej technológii. Medzi úrodou zelenej hmoty a pórovitosťou pôdy je vysoko preukazná závislosť Medzi množstvom biomasy a pórovitos- ou pôdy sme opä zistili štatisticky významný vz ah (preukazný) v bezorbovej technológii. Pri konven nej technológii bola vyššia hodnota korela ného koeficientu ako pri minimaliza nej technológii. Medzi úrodou klasov a úrodou zelenej hmoty sme nezistili štatisticky významný vz ah, ke najvyššia hodnota korela ného koeficientu bola v konven nej technológii, nižšia v bezorbovej a najnižšia v minimaliza nej technológii. Graf 4 Pórovotosť pôdy v rokoch v kukurici na siláž podľa technológií spracovania pôdy Medzi úrodou klasov a produkciou biomasy sme nezistili štatisticky významný vz ah, ke najvyššia hodnota korela ného koeficientu bola v konven nej technológii, nižšia v bezorbovej a najnižšia v minimaliza nej technológii. Medzi úrodou zelenej hmoty a produkciou biomasy sme zistili štatisticky významný vz ah, ke najvyššia hodnota korela ného koeficientu bola pri konven nej technológii, nasledovali minimaliza ná a bezorbová technológia. Vo všetkých troch technológiách bola hodnota korela ného koeficientu medzi úrodou zelenej hmoty a produkciou biomasy vysoko preukazná. Odporučenie pre prax Z dosiahnutých výsledkov vidíme, že úroda klasov, úroda zelenej hmoty aj produkcia biomasy kukurice na siláž bola najvyššia v konven nej technológii, nasledovala minimaliza ná a bezorbová technológia. Najvyššia priemerná hodnota pórovitosti pôdy bola zistená v minimaliza nej technológii, nasledovala konven ná technológia a bezorbová technológia. Trend nárastu pórovitosti pôdy sme pozorovali pri konven nej technológii, pri minimaliza nej a bezorbovej sme zistili mierny pokles, pri om vyššie hodnoty boli pri minimaliza nej technológii. V bezorbovej technológii sme zistili preukaznú závislos medzi produkciou biomasy a pórovitos ou pôdy. Medzi úrodou zelenej hmoty a pórovitos ou pôdy sme zistili vysoko preukaznú závislos. Vo všetkých technológiách sme zistili vysoko preukaznú závislos madzi úrodou zelenej hmoty a produkciou biomasy. Ing. Štefan Žák, CSc. NPPC VÚRV Pieš any Foto archiv Farmář 11/

28 NA POLI Úroda chmele se letos snížila ( tk, hez) Produkce chmelu letos kv li suchu klesne meziro n o 35 %. Podle p edb žných výsledk p stitelé sklidili okolo 4100 tun, p itom loni m li úrodu 6202 tun. Chmela i o ekávají propad tržeb ve výši 300 až 350 milion korun. Kv li suchu navíc bude mít chmel nižší obsah alfa ho kých kyselin, které jsou d ležité pro typickou ho kost piva. Místo b žných 3,4 %, což je dlouhodobý pr m r u Žateckého poloraného erve áku, budou dosahovat obsahu 2,2 až 2,4 %, odhadovali odborníci na konci sklizn. eské pivovary spot ebují p ibližn p tinu eské produkce, zbytek chmele se vyváží. V tšinou mají p stitelé nasmlouvanou úrodu na n kolik let dop edu. Podle prezidenta Unie obchodník a zpracovatel chmele Pavla Šponera letos nebude žádný chmel na volném trhu. Kdo nem l uzav enou smlouvu, bude mít podle n j sm lu. Žádné staré zásoby z minulých let nejsou, všechno je vyprodané, ekl Pavel Šponer. P ípadné zdražení chmele se tak podle n j promítne až do úrody v roce 2017 a pozd ji. Problémy podle p stitel nemá jenom esko, nap íklad v N mecku klesne úroda aromatických odr d chmele o 25 až 45 %. Poptávka po eském chmelu podle p stitel p evyšuje nabídku, v posledních letech se proto znovu za ínají rozši ovat chmelnice. Za poslední dva roky se jejich plochy rozší ily p ibližn o 300 hektar. P stitelé cht jí dosáhnout vým ry alespo 5000 hektar. Mezinárodní sdružení p stitel chmele odhaduje, že letos se chmel ve sv t p stuje na ploše hektar, v lo ském roce to bylo hektar. Aromatický chmel se p stuje zhruba na 60 procentech plochy. eská republika je za USA a N meckem t etí nejv tší p stitelskou zemí a nejv tším producentem jemn aromatického chmele na sv t. Letošní sucho krom chmele poškodilo i úrodu brambor, epky, cukrové epy, pícnin, ovoce i zeleniny. Zkušenosti s fólií u kukuřice Nové technologie nejsou doménou jen zemědělské techniky, ale týkají se i dalších směrů, rostlinnou výrobu nevyjímaje. Už jsme si zvykli, že v případě hlavních plodin se každoročně objevuje na našem trhu celá řada nových odrůd. Novinky v oblasti technologie pěstování tak časté nejsou. Přesto letošní rok přinesl několik zajímavých podnětů, které mohou produkci vybraných rostlinných komodit posunout dále. Představila je společnost SOUFFLET AGRO, a. s. Nové technologie p stování se p edstavily již v ervnu na Velkém polním dnu ve Všestarech. O n kolik m síc pozd ji, konkrétn b hem letošního zá í prob hla série tradi ních Agrofór v novaných p edevším p stování kuku ice. My jsme si pro svou návšt vu vybrali akci v Led icích v okresu M lník. Servis k hybridům kukuřice S ohledem na nedostatek srážek, se kterým se potýkali i organizáto i v Led icích, se polní den nezam il na p edstavení hybrid kuku ice. O to více asu se ale v novalo technologickým novinkám. Akciová spole nost SOUFFLET AGRO zastupuje na našem trhu hybridy zna ky MAÏSADOUR. Jak p ipomn l Ing. Petr Fuksík, regionální zástupce spole nosti Maïsadour Semences, výb rem a nákupem hybridu Maïsadour spolupráce se zem d lcem nekon í. Sou ástí servisu je i doporu ení Pěstování pod fólií si již v příštím roce budou moci někteří zemědělci ěl vyzkoušet pro optimální termín setí. Pokud nás zem d lec poslechne a kv li pov trnostním podmínkám porost nevzejde, nabízíme mu náhradní osivo na p esetí, p ípadn jiný druh kompenzace, vysv tlil Ing. Fuksík. Mezi další služby pat í stanovení sušiny zelených rostlin a ur ení termínu sklizn, sledování sumy efektivních teplot a odhad termínu náletu zavíje e kuku i ného. Zájemci si mohou také nechat rozborovat siláž a odhalit tak p ípadné chyby p i konzervaci objemného krmiva. Setí pod fólií Asi nejv tší letošní novinkou v oblasti p stování kuku ice p edstavenou spole ností SOUFFLET AGRO u nás je zakládání porost kuku ice pod fólií. Jak p ipomn l Ing. Fuksík, v letošním roce se zde p edstavil speciální secí stroj ve variant pro pokusy. Od p íštího roku budeme mít v R k dispozici ty ádkový secí stroj, který bude formou služby k dispozici zem d lc m. Tuto technologii jsme již testovali na hybridech s íslem ranosti FAO od 300 do 550. V této souvislosti se nabízejí r zné typy fólie s ohledem na p stování kuku ice na zrno nebo na siláž, doplnil Ing. Fuksík s tím, že další rozdíly jsou v délce rozkladu jednotlivých typ fólií. Podle n j lze technologii setí pod fólii využít k p stování slune nice nebo i sóji. Nezávislé zkušenosti Fólie zvyšuje teplotu pro klí ící rostlinu. Hlavním p ínosem, na který upozornil Ing. Václav Brant, Ph.D., z eské zem d lské univerzity v Praze, je možnost uspíšit termín setí a prodloužit tak vege- 28

29 NA POLI Již malé rostlinky leguminóz začínají tvořit hlízky, ve kterých se váže vzdušný dusík Farmář 11/2015 Ing. Václav Brant, Ph. D., z České zemědelské univerzity it v Praze uvedl několik postřehů z pěstování kukuřice pod fólií taci. Na za átku m ení byla pr m rná denní teplota v p dním profilu, konkrétn v hloubce deseti centimetr, o p t stup- vyšší pod fólií. Ve dvaceti centimetrech ješt o t i stupn vyšší, popsal Ing. Brant. P ipomn l, že pro optimální vývoj ko enového systému na za átku vegetace je pot ebná teplota 18 až 20 C. Je pravda, že v posledních dvou letech jsme si zvykli obecn na vyšší teploty na za átku vegetace. To ale v budoucnu nemusí být pravidlem, pokra oval zástupce ZU v Praze. Jednou z výhod je i ú inná ochrana proti plevel m. Jak doplnil Ing. Fuksík, pod fólii se aplikuje preemergentní herbicid. Fólie tam podle jeho slov vytvo í optimální podmínky pro ú innost tohoto typu herbicidu. V letošním roce, jsme tuto technologii za ali zkoušet v podmínkách R a byli jsme zv daví, jestli nebude fólie usnad- ovat vodní erozi. Nyní, po prvním roce m žeme potvrdit, že p i normálních srážkách není problém, aby se voda vsakovala p es perforovanou fólii, potvrdil Ing. Brant. Vodní erozí je plocha osetá kuku icí ohrožena p edevším na za átku vegetace, kdy listová pokryvnost není dostate ná. Podle zkušeností zástupc ZU fólie snižuje kinetickou energii kapek p sobících na p dní agregáty, a tím vodní nástup vodní eroze zpomaluje. Výhodou, která rozhodn platila v letošním roce, byla schopnost fólie snížení odpa ování vody z povrchu p dy. Dalším otazníkem byla prostupnost rostlin skrz fólii a její následný rozklad, který probíhá p sobením ultrafialového zá ení. Pokud byla fólie dostate n napnutá, nem ly rostliny problém jí pror st. Vlastní fólie se rozpadla na konci ervna, popisoval Ing. Brant a dodal, že v našich podmínkách fólie prodloužila vegetaci asi o t i týdny. Letošní rok neukázala chladové stresy, protože v tomto roce jí nebyly vystaveny, uzav el zástupce ZU v Praze. Novinky v řepce epka je a byla nosnou plodinou eského zem d lství, je to dominantní zlepšující plodina v osevním postupu a v sou- asné dob je jen obtížné si bez ní p edstavit zem d lskou produkci. To je ovšem v protikladu s n kterými názory politik, kte í vyjad ují p ímo averzi v i této plodin, popsal momentální situaci Ing. Ji í Šilha ze spole nosti SOUFFLET AGRO poskytující technicko-poradenskou službu. Ukazuje se, že i u této plodiny lze stále objevovat nové možnosti a uplat ovat nové technologie. Prvním p ínosem v tomto sm ru od spole nosti SOUFFLET AGRO byla bíle kvetoucí epka Witt, která se na našem trhu p edstavila již v lo ském roce. Jedná se o tzv. Flower Power systém, kdy bíle kvetoucí odr da není atraktivní pro šk dce. Naopak její obsev z ran žlut kvetoucí epky láká k náletu tyto oorganismy a zde je jednodušší jejich potla ování. Další dusík V letošním roce za ala spole nost SOUFFLET AGRO nabízet podsev do porost epky, konkrétn sm s založenou na leguminózách. Pokud se p stitel rozhodne pro tento zp sob, má p i založení porost dv možností. První možností je výsev sm si epky s leguminózou. V sou asné dob se ale již nabízejí speciální secí stroje vybavené dv ma zásobníky. Ty umož ují zvláš výsev epky a zvláš podsevu. Druhá možnost s využitím speciálního secího stroje je nutná v okamžiku, kdy se velikostn liší semena epky a podsevu, up esnil Ing. Šilha. Velikost výsevu dopl kové plodiny se doporu uje asi 20 kg na hektar, což odpovídá p ibližn 160 semen na metr tvere ní, doplnil. Zakládá efekt tohoto podsevu je v tom, že leguminózy vst ebávají díky symbióze hlízkových bakterií vzdušný dusík. To bylo vid t již na n kolik dn starých rostlinkách v porostu epky založeném na konci léta v Led icích. Dusík se stane p ístupný pro epku až po vymrznutí podsevu a následné mineralizaci, p ipomn l Ing. Šilha. Další efekt, na který upozornil, je pokryv pozemku. Ten potla- uje vzcházení plevel. Zjednodušuje se tak herbicidní ochrana a v kone ném efektu to podle p edstavitele spole nosti SOUFFLET AGRO m že p inést i p ímý ekonomický efekt. P i ochran proti plevel m je možné redukovat množství použitého herbicidu, a tím ušet it ást Výhody spojené s pěstováním podsevu v řepce představil Ing. Jiří Šilha ze společnosti SOUFFLET AGRO, a. s. náklad. N kdo možná ocení i další efekt ekologický. Na takto osetém pozemku není pro voln žijící zv epka jediným zdrojem pastvy, uvedl Ing. Šilha. P esné rozbory ukázaly p i teplém pr b hu podzimu asi 40 kg dusíku. Výsledný p ínos je závislý na pov trnostních podmínkách b hem celého podzimu. Tato technologie má ur it šanci se tu prosadit. Zvláš pro zem d lce omezené nitrátovou sm rnicí v celkovém množství dodaného dusíku to ocení, protože dusík fixovaný podsevem se do kone né bilance nepo ítá, ekl Ing. Šilha. Vymrznutí ukon uje vegetaci podsevu. Pokud dochází k p er stání, mohou zem d lci aplikovat vhodný herbicid, který p sobí jak na podsev, tak i p ípadn na p ítomné plevele. Jestliže po mírné zim porost nevymrzne, nabízí se jarní herbicidní ošet ení, na které jsou leguminózy pom rn citlivé. Petr Hezký Foto autor 29

30 TÉMA MĚSÍCE SLOVO ODBORNÍKA Výživa zvířat V roce 1994 došlo k privatizaci výzkumu i šlecht ní. Troubský ústav si zachoval název, jeho editelem se posléze stal RNDr. Jan Ned lník, Ph.D. Pokud nedojde k revitalizaci živočišné výroby, situace v pěstování pícnin se příliš nezmění a je to velká škoda. M žete podrobn ji p edstavit vás a vaše pracovišt? Pícniná ský výzkum provád ný na pracovišti v Troubsku má velmi dlouhou tradici, po átky sahají do poloviny minulého století. Se zm nou hospodá ko-politických pom r byl náš ústav v 90. letech minulého století privatizován a stal se tak soukromou spole nosti. Pozd ji vznikla dce iná spole nost Zem d lský výzkum podle pravidel EU jako výzkumná organizace. Formální stránka právního statusu naší spole nosti je sice d ležitá, ale d ležit jší je innost, kterou vykonáváme. V minulosti se ústav zam oval tém výhradn na pícní plodiny na orné p d i v podmínkách trvalých travních porost. Dnes je plodinové portfolio mnohem širší, zabýváme se krom pícnin i olejninami, mákem, slune nicí, celou adou obilovin. Troufám si tvrdit, že jsme jedno z mála pracoviš, které se intenzivn ji v nuje také kuku ici. Oblasti výzkumu jsou p edevším technologie p stování, prvky integrované ochrany rostlin, fyziologické a molekulárn -genetické aspekty i vliv r zných technologií na pedologické charakteristiky. Tato oblast nabývá v poslední dob na významu a je to dáno p edevším tím, že snížením stavu hospodá ských zví at došlo k pom rn výrazným Výzkumný ústav pícniná ský, spol. s r. o., (VÚPT) v Troubsku nedaleko Brna funguje již 60 let. Historie pícniná ského výzkumu je však mnohem delší, váže se na moravské zemské ústavy, které existovaly od období konce druhé sv tové války. Jižní Morava, konkrétn oblast Troubska byla dlouholetým zkoušením vybrána jako nejideáln jší pro provád né experimenty. V osmdesátých letech minulého století byl bývalý Výzkumný a šlechtitelský ústav pícniná ský v tší než dnes, krom sídla v Troubsku k n mu náleželo ješt dalších deset šlechtitelských stanic po celé eské republice. Tak byl schopný pokrýt p dn -klimatické podmínky celé republiky. 30

31 VE STÁJI zm nám ve struktu e hospoda ení a jejich vliv na p dní charakteristiky není vždy pozitivní. Významnou oblastí je také studium opylova se zam ením na laboratorní chov melák. Jsme jediné pracovišt v eské republice, které produkuje druhov p vodní meláky a poskytuje tak d ležitou službu zem d lc m, ale nejen jim. D ležitou sou ástí práce je také šlechtitelský program, v sou asné dob vlastníme více než dvacet odr d z r zných rostlinných eledí. Za významný transferový nástroj považuji poradenství. Ro n moji kolegové poskytnou n kolik set hodin poradenské innosti podnikatelské ve ejnosti, ale také státní správ a profesním sdružením. Jsem rád, že se nám da í také p edstavovat naše výsledky zem d lské ve ejnosti r znými formami v etn prezentací na výstavách. Letošní rok byl pro nás velmi úsp šný. Technologie chovu melák získala Zlatou medaili na jarní Národní výstav hospodá ských zví at v Brn, získali jsme také Zlatý klas k kyti kou za osivovou sm s Sahara. V sout ži o cenu ministra za nejlepší realizovaný výsledek usp l ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a Ing. Hanou Jakešovou, CSc., užitný vzor založený na sad testovacích marker umož ujících optimalizaci selekce šlechtitelského materiálu. Já osobn si n kdy p ipadám jako inventá z minulého tisíciletí. Hned po absolvování P írodov decké fakulty brn nské univerzity jsem nastoupil do Troubska na pozici fytopatologa a stále se snažím problematice rostlinoléka ství v novat, a koli s rostoucí byrokracií bohužel v tšinu asu v nuji manažerské práci. Protože považuji aplikovaný výzkum za d ležitou sou ást pro rozvoj zem d lství, snažím se v rámci možností aplikovaný výzkum prosazovat a efektivn komunikovat o vyváženosti výzkumu tak, aby byl prosp šný pro eskou spole nost jak v roli místop edsedy eské akademie zem d lských v d, tak místop edsedy Asociace výzkumných organizací. Jakým pícninám se p edevším v nujete? Naše pracovišt je garantem národních kolekcí vojt šky a jetel v rámci Národního programu konzervace genetických zdroj. V sou asné dob po ty položek uložených v genové bance v Praze ítají tisíce p vod a mohou být d ležitým zdrojem informací a donory nových vlastností pro budoucí šlecht ní. T mto dv ma hlavním pícninám se v nujeme i výzkumn p edevším v oblasti rostlinoléka ství. Poda ilo se nám v posledních letech vyšlechtit celou adu nových odr d u mén tradi ních pícnin, a už to jsou jednoleté, i vytrvalé jetele, p íkladem m že být jetel alexandrijský, jahodnatý, panonský a mnohé další. Da í se nám v šlechtitelském procesu registrovat i odr dy využitelné jako meziplodiny. V roce 2013 získala Zlatý klas první evropská a sv tová odr da, která vznikla k ížením jetele lu ního a jetele prost edního. Nazývá se Pramedi a již se úsp šn množí na eských polích. V poslední dob se navýšily plochy kuku ice. I vzhledem k letošnímu suchu bude ale pot eba hledat alternativní plodiny jak pro výživu zví at, tak pro produkci bioplynu. Doporu ujete n jaké? Pr b h po así v letošním roce byl sice optimální z hlediska podmínek sklizn hlavních plodin, obilovin a epky, ale máte pravdu, že v mnohých lokalitách delší suchá perioda výrazným zp sobem redukovala výnosy a také kvalitu silážní i zrnové kuku ice. Z informací koleg vyplývá, že ztráty ve výnosu sušiny p esáhnou 30 %. Nedostatek suroviny, v tomto p ípad kuku i né siláže, vede k ur ité cenové válce mezi vlastníky bioplynových stanic a chovateli zví at. V n kterých regionech to vede také k pom rn tvrdému boji o p du pro zajišt ní budoucích sklizní. Doporu ení pro letošní rok je ale obtížné. Te již nevyp stujeme nic, alternativ p íliš není. Pokud by tato otázka padla na za átku roku, eknu: založme nap íklad plochy iroku jako alternativu. Sucho m lo vliv samoz ejm i na výnosy zelené hmoty z trvalých travních porost, by ne tak dramatickou jako u kuku ice. Naopak vojt ška se na eských a moravských polích objevuje stále mén. Je to podle vás škoda? Lapidární odpov by mohla znít ano, obrovská. Pokusím se to p esto rozvést a dovolím si doplnit, že nejen vojt ška, ale i jetel lu ní zaznamenaly v posledním desetiletí výrazný pokles ploch. Pokud si dáme k sob grafy znázor ující pokles ploch pícnin na orné p d a graf zm n stavu skotu, jsou velmi podobné. Jsou to spojené nádoby. Pokud nedojde k revitalizaci živo išné výroby, situace v p stování pícnin se p íliš nezm ní a je to velká škoda. Práv pícniny by mohly sehrát roli, která je jim vlastní, a to je role zlepšovatele p dní úrodnosti, fixátora vzdušného dusíku, plodin, které mají prokazateln pozitivní p edplodinovou hodnotu. V letošním ro níku sout že Zlatý klas jste usp li s rekultiva ní osivovou sm sí pro suché oblasti jménem Sahara. M žete ji blíže p edstavit? Rekultiva ní sm s je výsledkem n kolikaletého experimentování mých koleg a hledáním optimálního složení komponent travních, jetelových a bylinných pro využití v aridních neboli suchých oblastech. Je to sm s multikomponentní, která je schopna vytvo it nejen zelený kryt pozemku v suchých oblastech, ale také plnit funkci produk ní a funkci užitkovou ve smyslu zajišt ní výživy opylova m. Sm s se již dnes prodává v maloobchod i v e-shopu. Máte aktuáln n jaký dlouhodobý projekt v nující se stravitelnosti pícnin? M žete uvést stru né výsledky? Nejprve si dovolím p edstavit projekt, který se zabývá kuku icí, což je také pícnina, a jehož cílem je navrhnout originální národní systém hodnocení kvality silážních hybrid kuku ice jako významný podp rný prost edek p i rozhodování zootechnik i agronom. Na tomto projektu je cenné to, že se poda- ilo do jednoho pokusu ve ty letém sledování zahrnout neanonymn hybridy minimáln od deseti významných osivá ských firem a výsledky t chto pokus potom také neanonymn prezentovat zem d lské ve ejnosti. Výsledkem projektu je jedna certifikovaná metodika z roku 2014, která je v plné verzi dostupná na našich webových stránkách a v letošním roce k ní p ibude záv re né doporu ení i pro státní správu. Pohled na vhodnost výb ru hybrid pro dané p dn -klimatické podmínky je založen nejen na výnosech, ale práv i na novém pohledu na parametry kvality v etn obsahu škrobu. TECHNOLOGIE PRO ŽIVOČIŠNOU VÝROBU Agrico s. r. o. Rybářská 671, CZ Třeboň II. tel.: , agrico@agrico.cz Jana Velechovská Foto autorka ISO 9001 ISO OHSAS Farmář 11/

32 TÉMA M SÍCE: VÝŽIVA ZVÍ AT Krmení šťovíkem a jeho vliv na užitkovost Krmný šťovík Rumex OK 2 jsme u nás dříve používali hlavně pro suchou biomasu k vytápění budov. Původně byl ale vyšlechtěn ke krmení jako velmi kvalitní pícnina, což v poslední době poznali i naši pěstitelé. Proto se nyní pěstuje stále více ke krmným účelům. Jeho přikrmováním se zvyšuje užitkovost zvířat, včetně dojnic. Roste dojivost a současně i jakost mléka, jak vyplývá z hodnocení po víceletých zkušenostech, uvedených v tomto stručném sdělení. Krmný š ovík je velmi raná, dlouhodob víceletá pícnina (až 10 let). Pro krmení poskytuje u nás za normálních pov trnostních podmínek nejmén t i až ty i se e do roka. První se se sklízí zpravidla už za átkem kv tna, kdy obsahuje dostatek dusíkatých látek a sou asn i cukr (tab. 1). Tím se adí k nejkvalitn jším pícninám lepší než vojt ška obsahující p edevším dusíkaté látky, nebo kuku ice, která je hlavn zdrojem sacharid. Sklizeň krmného šťovíku a způsob krmení Obr. 1 Krmný šťovík vhodný pro sklizeň první seče ke krmení na zeleno Pokud je porost šťovíku ošetřován správně, jsou výsledky velmi dobré a je vhodný ke krmení hospodářských zvířat. Obr. 2 Porost šťovíku vhodný pro sklizeň na siláž Z postupn odebíraných vzork š ovíku v tab. 1 vyplývá, že se v pr b hu vegetace obsah jednotlivých složek m ní, postupn klesá obsah NL a zvyšuje se obsah vlákniny. Lze tak konstatovat, že pro optimální termín sklizn m že být datum kolem 12. kv tna, kdy má š ovík ješt dostatek NL a také má vysoký obsah cukr, jejichž množství se ale nem ní ani v pozd jším termínu odb ru vzork (tedy i p i pozd jších sklizních). Tato kvalitní pícnina je proto vhodná pro krmení hospodá ských zví at. Osv d ila se nejen u dojnic, ale též p i výkrmu mladého skotu, kdy pak není t eba p ikrmování jadrnými krmi- 32

33 VE STÁJI Grafy 1,2 Obsah v procentech po standardním krmení: tuk žlutá barva, bílkoviny oranžová barva, po přikrmování šťovíkem: tuk i bílkovina zelená barva (roky 1 až 4 = r až 2013) vy. Vysoký obsah cukr tak významn p ispívá ke zkvalitn ní š ovíkové píce. P i krmení š ovíkem je ale možné chovaná zví ata pouze p ikrmovat, a to p ibližn z 1/3 krmné dávky. P i vyšších dávkách, zvlášt v p ípad p íliš š avnaté píce, by se mohly vyskytnout pr jmy zví at. To se ale dá spolehliv regulovat. Krmný š ovík lze zkrmovat p ímo p i sklizni na zeleno, nebo jej vhodn konzervovat. Výhodný a jednoduchý zp sob p ímého krmení skotu š ovíkem je také pastva. Vhodná je zejména ke konci vegetace, místo poslední se e, nebo na starších porostech, kdy bývá š ovík v porostu již pro ídlý, a pak už je jen ve sm si s trávou. Tab. 1 Obsah živin v procentech ve vzorcích zelené hmoty krmného šťovíku Termín odběru NL 31,42 23,87 19,82 13,4 11,99 Vláknina 9,52 13,41 17,9 24,49 26,72 Cukry ,41 13,2 11,21 Tuk 1,47 1,87 1,73 1,128 1,18 Popel 11,68 11,21 10,01 8,28 8,68 Sušina 11,47 8,89 11,29 13,01 12,41 Tab. 2 Obsah tuku a bílkovin po přikrmování šťovíkem v procentech Rok Tuk Bílkovina Krmení standard se šťovíkem standard se šťovíkem ,8 4,17 3,49 3, ,01 4,2 3,45 3, ,94 4,28 3,35 3, ,7 4,14 3,21 3,5 Průměr 3,86 4,2 3,37 3,59 URO STAR M Dopl ková krmná sm s pro výživu skotu. Zdroj nebílkovinných dusíkatých látek ve form mo oviny, spolu s rychle využitelnou energií a chrán ným methioninem. Výhody zařazení URO Star M do krmných dávek: úspora za nákup drahých bílkovinných surovin doplňuje krmné dávky při nedostatku bílkovinných objemných krmiv doplněk chráněného methioninu methionin přispívá k správné funkci jater zdroj pohotové energie ve formě cukrů a pektinů MIKROP ČEBÍN a. s., Čebín 416, Česká republika tel.: , fax: objednávky marketing@mikrop.cz,

34 TÉMA M SÍCE: VÝŽIVA ZVÍ AT Krmení na zeleno se provádí v tšinou tak, že se jím posype píce se základní krmnou dávkou umíst nou ve žlabu, nebo se smíchá s trávou. Termín sklizn první se e se provádí zpravidla v kv tnu, ve stadiu tvorby poupat (obr. 1). Konzervace š ovíku se provádí senážováním do balík nebo silážováním do jámy. P i senážování je výhodné, že se obsah vlákniny ve š ovíkové píci postupn zvyšuje (tab. 1), ímž se snižuje š avnatost mladého š ovíku, a tím i jeho hmotnost. Balíky s p íliš š avnatou pící jsou totiž dosti t žké a p i manipulaci s nimi mohou nastat potíže. K odstran ní t chto p ípadných komplikací lze proto š ovík p stovat s malým p ísevem trávy (nap. jílku), která bývá p i sklizni sušší, a tudíž jsou senážní balíky leh í. Pro silážování š ovíku lze první se sklízet p ípadn i pozd ji než pro p ímé zkrmování na zeleno, tj. až na za átku kv tu (tedy ke konci kv tna i za átkem ervna), viz obr. 2. P i silážování š ovíku lze použít i vodnat jší píci a ukládat ji do jámy ve vrstvách se slámou. V tom p ípad se p ed navážením š ovíku rozprost e na dno jámy nejd íve sláma (vhodná je jemn jší, nap. je ná) a na ni se naváží postupn vrstvy š ovíku. Pokud se vyšší vodnatost vyskytne i v dalších vrstvách, lze na š ovík navézt novou vrstvu slámy (obr. 3). P ebyte ná š áva se vsákne do slámy, která se tak stane sou ástí kvalitní š ovíkové siláže. Tento zp sob silážování š ovíku má výhodu také v tom, že p ebyte né š ávy neunikají ze silážní jámy do okolního prost edí. Vliv krmného šťovíku na jakost mléka Jakost mléka po p ikrmování dojnic š ovíkem se sleduje již p t po sob následujících let. Výsledky jsou uvedeny v tab. 2 a také v p ipojených grafech. Vliv p ikrmování dojnic š ovíkem na jakost mléka byl sledován na podhorské ekofarm po dobu n kolika let. Od roku Proč extrudované krmné směsi pro hospodářská zvířata i domácí mazlíčky? suroviny po extruzi jsou výrazně chutnější a stravitelnější extruze redukuje obsah antinutričních látek efektivnějším využitím nejcennějších živin přinášejí prodloužená skladovatelnost Obr. 3 Ukládání krmného šťovíku do silážní jámy s vrstvou slámy 2010 do roku 2013 bylo možné po všechny ty i roky sledovat krmení š ovíkem odd len od standardního krmení. Výsledky sv d í jednozna n o p íznivém vlivu š ovíku na obsah tuk i bílkovin v mléce a to opakovan, po celou dobu sledování. V roce 2014 se již nepoda ilo spolehliv odd lovat p ikrmování š ovíkem, takže je k dispozici jen jedna spole ná hodnota obsah tuku 3,98, bílkovin 3,44 %. P í inou je snížení podílu ve starším š ovíkovém porostu, který byl založen už v roce 2008, takže se jedná již o sedmiletou vegetaci. Jak je všeobecn známo, ve starších porostech š ovík postupn mizí, zvlášt tam, kde se sklízí asto, což je DOPŘEJTE VAŠIM ZVÍŘATŮM KVALITNÍ VÝŽIVU EXTRUDOVANÉ KRMIVO Přes dvacet let jsme tu s Vámi a pro Vás. Vyvíjíme, vyrábíme a dodáváme technologické linky extruze pro výrobu krmiv a komplexní technologie zpracování olejnin pro získávání rostlinného oleje a pokrutin. Proč technologie Farmet? po vysoce výkonné extruzní linky a extruzních linek dle Vašich potřeb a přání (luštěniny, centrum technické podpory dostupné náhradní díly práv p ípad jeho p stování na krmení. Pokud se p stuje na suchou biomasu, sklízí se jen jednou do roka, a proto spolehliv vydrží v dobrém stavu až deset let. Postupn mizící š ovík z porostu p i astém se ení b hem roku je nahrazován spontánním ší ením r zných druh trav nebo bílým jetelem. Podíl š ovíku se tedy v porostu snižuje a nem že mít již tak významný vliv na jakost mléka jako v prvých letech vegetace, kdy je š ovík pln zapojen, viz též obr. 1 a 2. Lze ale konstatovat, že jsou ob hodnoty tuky i bílkoviny v roce 2014 p ece jen pon kud vyšší, než hodnoty získané standardním krmením v pr m ru p edchozích ty let, v roce 2010 až 2013 viz tab. 2.: tuk jen 3,86, bílkoviny 3,37 %. Z toho lze usuzovat, že i snížený podíl š ovíku v porostu m že ješt alespo áste n zlepšit jakost mléka. Perspektivn je ale t eba porost š ovíku obnovit, resp. nov jej založit. Tato investice se každopádn vyplatí, protože se po dobu více než sedmi let užitkovost dojnic pravideln zvyšovala. Nejlépe to je vid t na grafech 1 a 2. Zlepšení dojivosti i kvality Zhodnocené výsledky potvrdily, že má krmný š ovík Rumex OK 2 významný vliv na zlepšení užitkovosti zví at, jak bylo dlouhodob a podrobn sledováno zvlášt u dojnic. Zvyšuje se nejen jakost mléka, ale také dojivost, nejmén o jeden až dva litry na krávu a den. Sv d í o tom i výsledky z r zných lokalit z celé R, kde jej pro krmení p stují chovatelé skotu (i ovcí). Š ovík se ale používá jen pro p ikrmování, asi z 1/3 krmné dávky, aby se nevyskytl p ípadn pr jem zví at. P i p stování této perspektivní plodiny je t eba dbát na správné ošet ování š ovíkových porost a nezam ovat tuto kulturní plodinu se známými plevelnými druhy, což se bohužel stále ješt nerozlišuje mnohdy ani v odborné ve ejnosti. Pokud je porost š ovíku ošet ován správn, výsledky jsou velmi dobré, proto je ke krmení hospodá ských zví at vhodný. Ing. Vlasta Pet íková, DrSc. Biom eské sdružení pro biomasu Foto autorka 34

35 inzerce Když nevěřím, přesvědčím se! Může být nedůvěra dobrá? Je skutečně nespokojenost silou pokroku? Troufnu si říci, že v našem případu ANO. Farmář 11/2015 Náš podnik hospoda í na severní hran Polabské nížiny. Celkem obhospoda uje 1530 ha. Vzhledem k t mto okolnostem by se mohlo zdát, že udržovat živo išnou výrobu je celkem obtížné. Však jsme s chovem dojného skotu poslední mohykáni na okrese M lník. P ežít do dnešních dn se poda ilo p edevším díky vizi vedení podniku mít zdravé, profitabilní stádo krmené vlastním kvalitním krmivem. Tedy úzce související aspekty výživy a veterinární pé e. Po ad neúsp šných pokus zam stnat vlastního veteriná e se jím nakonec stal erstvý absolvent veterinární fakulty. Institut faremního veteriná e nebyl právn zakotven, avšak po dosažení legislativní zm ny, dovzd lání a dalších cílených investic, se volba mladého, ambiciózního lov ka ukázala jako velmi prozíravá, konstatuje Miroslav Šlechta, prokurista a editel akciové spole nosti. Brzy se dostavily výsledky: zlepšení zdravotního stavu celého stáda po et prodaných vysokob ezích jalovic a selektovaných prvotelek se ustálil na ísle 40 za rok (z celkových 230 holštýnských dojnic a 20 kus jersey). Soub žn se stabilizací zdravotního stavu došlo ke zkvalitn ní objemné píce a my jsme se pomalu za ali p ibližovat tomu, co byl náš p vodní cíl a v našich podmínkách maximum. Avšak já jsem lov k od p írody nespokojený a status quo týkající se užitkovosti byl pro m nep ijatelný. Proto jsem za al intenzivn hledat cestu, jak ješt více zlepšit a zefektivnit užitkovost dojnic. Koupí extrudéru, vyrobením vlastního krmiva a jeho domácím zpracováním dokážeme krmnou dávku dojnic obohatit o nepostradatelný by-pass protein. Vyrábíme jej pod chrán nou zna kou SUPRACHOR, který s úsp chem nabízíme i komer n. Je dostupný ve více formách pro Oceněná šampionka národní výstavy v Brně Chorušická Rakia Úspěšný kolektiv akciové společnosti 1. zemědělská a.s. Chorušice s oceněnou šampionkou Národní výstavy v Brně, červen 2015 krávy i kon. Máme tak na dvo e vlastní velmi kvalitní krmení nejen pro naše zví ata. Koncept LGAN Zdálo by se tedy, že dostupné intenzifika ní faktory byly vy erpány. Není tomu tak. ist ze zv davosti jsem se za al zabývat i rolí vlákniny v kuku ici. Koncept LGAN spole nosti Limagrain jasn vymezující silážní kuku ice s vysokým podílem stravitelné vlákniny byl logicky další metou. Jelikož jsem lov k ned v ivý, který považuje za d ležité odlišit informaci od komerce, cht l jsem se sám p esv d it, co je na tomto tvrzení pravdy. Protože není hloupý ten, kdo se nevzd lán narodil, ale kdo tak um el, naplánovali jsme pokus. Vyseli jsme dva silážní hybridy, pro nás pouze s lakonickým ozna- ením 1 a 2. V optimální fázi pro sklize jsme každý hybrid uložili lisem do vak. Za átkem prosince za al vlastní pokus. P ipravili jsme dv skupiny dojnic po 40 kusech. Zví ata jsme párovali, v obou skupinách byly krávy brzy po otelení, jalové i na konci laktace. Vždy ve stejném pom ru v co nejvíce parametrech. P ed samotným pokusem jsme taktéž zvážili z každé skupiny 22 zví at. Složení krmné dávky se skute n lišilo pouze použitou kuku i nou siláží. B hem pokusu zam stnanci m ili množství nadojeného mléka a množství p ijatého krmiva. A jak to dopadlo? Po šesti týdnech jsme p evážili op t stejné kravky a ty krmené LGAN b hem té doby dokonce p ibraly! Rozdíl v užitkovosti mezi ob ma hybridy byl propastných 3,2 litru mléka na dojnici a den. Kdo nev í, m že si tento pokus založit u sebe ve stáji. MVDr. Bc. Miroslav Hrdli ka veterinární léka 1. zem d lská a. s. Chorušice Foto archiv LG zem d lská a.s. Chorušice provozní pokus o 3,2 litru vyšší pr m rný denní nádoj Národní šampionka 2015 CHORUSIC RAKIA Více info o provozním pokusu na

36 VE STÁJI Novinky z Rennes Veletrh SPACE ve francouzském městě Rennes navštívilo v letošním roce zájemců. Viděli exponáty, které nabízelo bezmála 1500 vystavovatelů včetně pěti set zahraničních. Součástí veletrhu byla také hospodářská zvířata, především skot 13 plemen a ovce. Přehlídek v ringu se zúčastnila plemena charolais, blonde d Aquitaine, rouge des Prés, salers, parthenaise, limousin, montbeliarde, holštýn, pie rouge, normande, jersey, brown-swiss a simentál. Již 29. ro ník veletrhu se konal v období zhoršené situace v chovu hospodá ských zví at. Jak informoval p i úvodním vystoupení manažer veletrhu Paul Kerdraon, kv li dlouhotrvajícím such m se urodilo mén krmných plodin v tšinou s horšími kvalitativními parametry. Za posledních n kolik m síc se také razantn snížily výkupní ceny mléka. Cena vep ového není také nijak ideální. Vystavovaná plemena V ringu se zájemc m p edstavilo 320 dojených krav ve Francii chovaných plemen. Pr m rná užitkovost chovaných holštýnek je p itom 9935 kg mléka s 3,83 % tuku a 3,31 % bílkovin, u normande se jedná o užitkovost 7909 kg mléka, 4,25 % tuku a 3,7 % bílkovin. Montbeliardi v pr m ru nadojí 8393 kg mléka (3,9 % tuku a 3,54 % bílkovin), pie rouge pak 8460 kg mléka (4,27 % tuku a 3,53 % bílkovin), simentál 8070 kg mléka (4,17 % tuku a 3,56 % bílkovin), brown-swiss 7679 kg mléka (4,5 % tuku a 3,61 % bílkovin) a jersey 6023 kg mléka (5,89 % tuku a 4,14 % bílkovin). Ani masná plemena skotu nez stala v Rennes pozadu. Návšt vníci mohli Kráva na třetí laktaci Fistuline narozená z plemenné kombinace Urbaniste x Micmac z chovu Gaec de la Randouillere se stala vítězkou kategorie starších krav a pak i šampiónkou plemene monbeliarde pro rok 2015 Svoje nezastupitelné místo mělo na veletrhu plemeno normande. Francouzi toto své národní plemeno chovají ve velké míře zvláště díky vhodnosti jeho mléka pro výrobu sýrů Finále holštýnek na páté laktaci, v popředí vítězka této skupiny a šampiónka plemene Cendrillon narozená 15. října 2007 z chovu Gaec des Grilles. Plemenice pochází z kombinace Jefferson x Nog Multi a na čtvrté laktaci nadojila kilogramů mléka s 3,91 % tuku a 3,2 % bílkovin Návštěvníky zaujaly i ovce plemene charollais sledovat šampionát plemen charolais, blonde d Aquitaine, rouge des Prés, salers, parthenaise a limousin. Oceněné produkty V rámci mezinárodního veletrhu vybrala odborná porota exponáty, které získaly ocen ní Innov Space. V letošním roce se do sout že p ihlásilo 160 produkt, 48 z nich cenu získalo. P t z nich bylo ocen no t emi hv zdi kami, osm dv ma a 35 získalo jednu hv zdi ku. Celkem 13 cen se rozd lilo mezi vystavovatele z oboru chovu skotu a ovcí, deset ocen ní získali vystavovatelé z chovu prasat, dev t cen získaly exponáty ur ené pro více než dva druhy hospodá ských zví at. Sedm exponát bylo ocen no z oblasti chovu dr beže, p t medailí si odvezli dom vystavovatelé zem d lské mechanizace a ty i ceny získaly exponáty z oblasti obnovitelných zdroj energie. Jana Velechovská Foto autorka 36

37 VE STÁJI inzerce Nenecháme mastitidu, aby vás okrádala Současný ekonomický tlak na prvovýrobu mléka nutí chovatele přemýšlet o každé koruně. Mastitidy jsou bezesporu nejdražším onemocněním v chovu dojného skotu. Právě proto má investice do účinného a prověřeného systému prevence mastitid obrovskou návratnost. To potvrzuje řada spokojených chovatelů, kterým se už podařilo takový systém najít. PD Močenok Ing. Miroslav Svetik, hlavný zootechnik Valiant Teat Dip sme za ali používa za iatkom roku Tohtoro ná zima bola bohatá na snehové zrážky a pri po etných fujaviciach boli asto snehom pokryté vnútorné ustaj ovacie priestory. Kravy boli vo vlhkom až mokrom prostredí, vemená špinavé, po as mrazov citlivé na kontakt pri istení. Na dezinfekciu sme potrebovali prípravok s rýchlym ú inkom a dlhšou dobou pôsobnosti. Problém nám neriešil ani post-dip s 5000 ppm jódu, ani vä šie množstvo slamy, alebo astejšie pristie anie. Na základe ponuky a referencií v zahrani ných odborných periodikách sme sa rozhodli vyskúša prípravok Valiant Teat Dip odporú aný hlavne v zimnom období. Zaujal nás predovšetkým mechanizmus ú inku, pri navos k pokožke a ošetrenie záhybov na cecku. Už po mesiaci používania PSB klesol v bazénovej vzorke pod 200 tisíc a tento stav VALIANT VRÁTÍ VAŠE KRÁVY DO HRY Valiant již více než 15 let pomáhá chovatel m dojného skotu p edcházet ztrátám zp sobeným mastitidou. Ztrátám za mléko, které nemohou zpen žit, nebo které dojnice kv li mastitid nikdy nevyprodukují. Nesporným p ínosem je také snížení náklad na lé bu infikovaných zví- at. Sami nejlépe víte, že jsou to náklady opravdu vysoké. Valiant je systém prevence mastitid, který je mezi chovateli velmi oblíben, což potvrzuje rostoucí po et t ch, kte í na n j spoléhají a množství krav, které jsou Valiantem denn ošet ovány. udržiavame až doteraz. Ešte dôležitejšie je, že sa nám kravy nevracajú spä z produk ných skupín na prelie- enie. Za celú dobu používania hodnotíme prípravok ako prínos. Sme si vedomí, že bez kvalitného prípravku na ošetrenie vemien si dnešnú výrobu mlieka nedokážeme predstavi, aj ke sa jedná o finan ne náro nú záležitos. Pavel Liehman ml. ABS cz s. r. o. Foto achiv rmy MASTITIDA ABS cz s.r.o. tel.: Farmář 11/

38 VE STÁJI Březno vítězem letošního Primu Jednou z prvních podzimních chovatelských přehlídek je již 21 let chovatelský den Prim Chomutice s podtitulem Memoriál Ing. Ladislava Hátle. V areálu ve Třtěnicích ve východních Čechách se pravidelně scházejí nejlepší chovatelé z regionu, kteří s sebou přivážejí holštýnské plemenice všech kategorií od jalovic přes prvotelky až po krávy na druhé a dalších laktacích. Uznávaný bonitér Rostislav Škrabal pak napjatému publiku jmenuje plemenice, které si zaslouží být na stupních vítězů. Nejinak tomu bylo i letos. Celkem se chovatelského dne po ádaného spole nostmi Chovservis, a. s., a Agro Chomutice a podpo eného Královéhradeckým krajem zú astnilo 13 podnik (16 farem), které do areálu ve T t nicích p ihlásily 50 plemenic, tedy podle slov generální editelky Chovservisu Ing. Stanislavy Ervové o jednu víc než vloni. P estože se plemenic nakonec z nejr zn jších d vod p edstavilo jen 44, akci to na kvalit neubralo. Plemenice ze zmín ných 13 podnik AGRO Chomutice a.s. farmy Staré Smrkovice a T t nice, AGRO Slatiny a. s., AGRO Žlunice a. s., Agrodružstvo KLAS K i e, Karsit Agro a. s., Statek Dlouhé Dvory, s. r. o., St íbrný Karel Radim, ZAS B ezno, Zem d lská a. s. Mlázovice, ZD Bašnice, ZS Radim a. s., ZS Svobodné a. s. a ZV He manský Josef, Sem ice posuzoval jako tradi n bonitér eskomoravské spole nosti chovatel Rostislav Škrabal. Kolekce a jalovice První poháry putovaly do Zem d lské akciové spole nosti B ezno, jejíž reprezentantky se nejvíce zalíbily sudímu p i posuzování dvou lenných kolekcí. V sout ži jalovic dosadil Rostislav Škrabal na první místo plemenici s íslem /952 z chovu Karla St íbrného z Radimi. Jalovice s p vodem NXB-099 McCutchen x NXA-651 Ashlar se narodila a podle rozhod ího má všechny p edpoklady k tomu být typovou a užitkovou plemenicí. Na druhém míst v této kategorii skon ila dcera býka NXB-108 Chelios (OM: NXA-661 Ernesto) z akciové spole nosti Agro Chomutice s íslem /952, která se narodila 10. zá í lo ského roku. Bronzovou pozici pak obsadila reprezentantka ZS Svobodné, a. s., s íslem /952 z kombinace RED-614 Atomium Red x RED-542 Fidelity narozená Na první laktaci A pak už do ringu p išly prvotelky. Mezi nimi se Rostislavu Škrabalovi nejvíce zalíbila dcera býka NEA-871 Explode (otec matky NXA-102 Magret Cas) s íslem /952, kterou dovezli z farmy St íbrných v Radimi. Tato prvotelka se narodila a otelila 16. ervna tohoto roku. Podle bonitéra se m že pyšnit mlé ným charakterem, korektními Soutěžní přehlídku holštýnek rozhodoval jako tradičně Rostislav Škrabal Nejlepší jalovice z farmy Stříbrných je po otci McCutchen Součástí akce bylo také hodnocení jalovic kon etinami a dob e upnutým vemenem. Pomyslnou st íbrnou medaili si z Chomutic odvezla prvotelka /952 z akciové spole nosti Agro Slatiny. Plemenice s p vodem NEO-070 Windbrook x NEA-086 Gigant se narodila 12. ledna 2013 a otelila 2. dubna Rozhod ího zaujala p edevším mlé ným charakterem. T etí p í ku v této kategorii obsadila op t plemenice z chovu Karla St íbrného z Radimi, polosestra st íbrné soupe ky s íslem /952, která má v kolonce otec matky býka 38

39 VE STÁJI Rodina Stříbrných byla letos také velmi úspěšná, zde s nejlepší (vpravo) a bronzovou prvotelkou (vlevo) Vítězka kategorie starších krav, šampiónka a kráva s nejlepším vemenem to je Princezna z podniku ZAS Březno Tři nejlepší starší krávy (zleva Princezna z podniku ZAS Březno, dcera býka Palermo a Airraid z chovu v Radimi) Rostislav Škrabal právě plácnutím po zádi vyhlašuje krávu s nejlepším vemenem z podniku ZAS Březno NXA-356 Marmax. Narodila se a otelila Starší krávy I mezi kravami na druhé a další laktaci bylo v Chomuticích z eho vybírat. Zlatou medaili si podle Škrabala zasloužila Princezna, tedy dcera býka NEA-854 Prince (otec matky NXA-725 Scooby Duu) z podniku ZAS B ezno s íslem /921. Tato plemenice je na druhé laktaci a podle rozhod ího je velmi harmonická, i když menšího t lesného rámce: Má perfektn vyjád- ený mlé ný charakter a excelentní vemeno, pochválil Princeznu sudí. Na druhém míst skon ila reprezentantka farmy Karla St íbrného s íslem /952, také na druhé FAKTA: Chovatelský den Prim Chomutice se konal jako tradi n po átkem zá í v areálu ve T t nicích. V roce 2015 šlo již o 21. ro ník této hojn navšt vované akce. S p ípravou i vod ním krav pomáhali ve T t nicích studenti ze St ední zem d lské školy v Pod bradech. V mezi ase mezi koly se sout žilo nap íklad v p etahování na as nebo v rychlosti pití mléka. laktaci. Dcera býka NXA-882 Palermo (OM: NXA-356 Marmax) vyniká rámcem, stavbou t la i utvá- ením vemene. Zvláštní ocen ní si podle Rostislava Škrabala zaslouží kráva na bronzovém stupínku, také z chovu Karla St íbrného. Zvláštní proto, že je již na šesté laktaci a stále je její exteriér stejn jako užitkovost vynikající. Plemenice /952, která pochází z kombinace NXA-508 Airraid x NEA-303 Air Time, m krom dlouhov kosti p esv d ila také mlé ným charakterem a kapacitním vemenem, uvedl bonitér. Za zmínku stojí i užitkovost této královny. Za p t laktací nadojila kilogram mléka, 1511 kilogram tuku a 1587 kilogram bílkovin. Ve finále A pak už se v ringu sešly ty nejlepší z p edchozích kol, aby bojovaly o titul šampiónky letošního chovatelského dne stejn jako o ocen ní za nejlepší vemeno. Oba triumfy nakonec získala vít zná starší kráva, dcera býka Prince ze Zem d lské akciové spole nosti B ezno. Rezervní šampionkou se stala kráva na druhé laktaci, dcera býka Palermo z farmy St íbrných, která vynikala mlé ným charakterem, kapacitou a texturou vemene. Tyto dva podniky se tedy v podstat pod lily o všechny chomutické poháry. Karel St íbrný mladší na záv r získal i cenu pro nejlepšího vodi e letošního ro níku. Jana Velechovská Foto autorka Farmář 11/

40 VE STÁJI Masní býci v Hradištku Počátkem září se v prostorách inseminační stanice společnosti Natural v Hradištku pod Medníkem konala tradiční každoroční přehlídka býků. Stejně jako vloni akci a především její návštěvníky potrápilo počasí ovšem letos se kromě pouhé průtrže mračen dočkali návštěvníci i krupobití. Všichni ale trpělivě vydrželi a mohli se tak pokochat přehlídkou toho nejlepšího, co společnost Natural nabízí. Stejn jako vždy m la p ehlídka t i ásti býky holštýnské a strakaté, komentoval hlavní šlechtitel firmy Ing. Josef Šlejtr, masné býky si vzal na starost Karel Šeba. Osm býků Z masného programu Naturalu se zapln nému hledišti p edstavilo osm býk šesti plemen. První p edvedený masný býk plemene salers z chovu Vladimíra Va ourka v Javorné byl dvouap lletý Zuna ZSA-184. Býk byl odchován p ímo na farm a v jednom roce v ku vážil p kných 597 kg. P ímý efekt 129 adí Zunu ke špi ce plemene. Zuna je zda ilou kombinací nejlepšího býka plemene salers v R v p ímém efektu Super Juny (perph 135) a nejlepší krávy v R v maternálním efektu (merph 124). Z N mecka importovaná matka Norma vykazuje i velmi dobré reproduk ní výsledky, když na t etím teleti má pr m rné mezidobí 355 dní. Díky této kombinaci rodi má Zuna v p ímém efektu RPH 129 a v maternálním efektu RPH 112. To ho adí k absolutní špi ce v rámci šlecht ní plemene salers v R. Salers je rustikální francouzské masné plemeno, které stejn jako ve své vlasti prokazuje jeho vhodnost do horských podmínek, p i velmi dobré r stové schopnosti a dobré plodnosti. V eské republice se nejvíce chová na Šumav. Salers Zuna z Javorné ZSA-184 se narodil 13. dubna 2013 Následovali dva p edstavitelé plemene aberdeen angus. erný Zappa z Mitrova ZAI-152 ve v ku sedmi m síc vážil 386 kg a v roce stá í už skv lých 655 kg. P ímý efekt 133 potvrzuje, že eský angus pat í ke sv tové špi ce a nap íklad americkou populaci p ekonává zejména ve zmasilosti, konstatoval Karel Šeba. To ostatn podle jeho slov prokazují i plemenné hodnoty pro masnou užitkovost obou rodi. Otec Soupe z Hab í má RPH pro kg JUT 105 a matka /961 má RPH 113. Pro zmasilost má otec RPH 108 a matka 109. Extrémní zmasilostí se uvedl šestiletý ervený angus Saten Red z menšího šumavského chovu Gerharda Ottenschlägera. Býk byl odchován v Osíku s p ír stkem v testu více než 1,9 kg. To sv d í o výborném r stu býka i plemene. I v jeho p ípad vykazuje jeho otec Noris Red Polmer výbornou masnou užitkovost. Na základ výsledk 495 poražených potomk má pro JUT odhadnutou RPH 108 a pro zmasilost 106. Podle editele Naturalu Ing. Jana Štráfeldy jsou pro firmu insemina ní dávky ervených angus skv lým exportním artiklem od Brazílie p es Evropu až po Vietnam. Plemeno limousin Jako další na adu p išli dva býci plemene limousin. T íletý geneticky bezrohý homozygot Mats PP ZLM-263 pochází z n meckého chovu Michaela Wählera. Býk prošel odchovnou v Cunkov s vysokým p ír stkem 1550 g. Je st edního rámce s výborným osvalením. Velmi dobré jsou jeho výsledky v rámci mezinárodní genetické testace INTERBEEF. Pro hmotnost v 210 dnech má pro R odhadnutou RPH 118. Tato relativní plemenná hodnota ho adí mezi 10 % nejlépe hodnocených zví at v Evrop. Jako atraktivní homozygot byl hned nasazen do inseminace jako otec býk. Jeho telata se rodí snadno a jsou velmi životaschopná. Jak poznamenal Karel Šeba, p íští rok už uvidíme jeho syny na odchovnách. Následoval t íletý Abidol ZLM-397 ze známého n meckého chovu Michaela Klemma. Na vypjaté aukci zde tehdy Natural v konkurenci s n meckými, dánskými a francouzskými chovateli vydražil Abidolaza eur. Ale podle Ing. Štráfeldy se to vyplatilo býk se stal na národní výstav v eských Bud jovicích šampiónem plemene. Syny tohoto otce býk uvidíme na odchovnách až za dva roky, ale jeho insemina ní dávky doma i na export jsou stále vyprodány, dodal Štráfelda. Hodnocení Abidola z hlediska zevn jšku 28 bod za t lesný rámec, 26 bod za kapacitu t la, 28 bod za osvalení a 10 bod za užitkový typ ho adí ke t em historicky nejlépe hodnoceným býk m plemene limousin. V roce 2008 to byl Pavlínek Vodenský a v roce 2011 Hinz PP. Genetická bezrohost Impozantním p edstavitelem plemene charolais je geneticky bezrohý Verdel P Aberdeen angus Zappa z Mitrova ZAI-152 se může pochlubit přímým efektem pro růst na úrovni Saten Red ZAA-788 se narodil v dubnu 2009

41 VE STÁJI Exkluzivní osvalení Zmasilost charolaiskému plemeníkovi Verdelovi nechybí ZTI-193 z chovu manžel Novákových na Rokycansku. V rodokmenu Verdela následují špi koví prov ení zlepšovatelé plemene: Tamilly x Jock x Ohio, tedy býci se snadnými porody a dobrým osvalením. To ostatn potvrzují i relativní plemenné hodnoty tohoto býka pro p ímý efekt 113, maternální efekt 114 a osvalení 114. Také jeho RPH podle INTERBEEF 124 ho adí mezi špi ku plemene charolais v Evrop. Po Verdelovi se už na ja e narodila telata jak u Novákových, tak v ad dalších chov. Potvrdila se snadnost porod, p kné osvalení a skv lá pevnost h betní linie. Excelentním homozygotn bezrohým masným simentálem se prezentovala moravská rodinná farma Agrochyt Mohelno. Tuareg PP ZSI-805 je p tiletý býk, který p ímo v odchovu na farm dosáhl 645 kg v roce stá í. Kontrolou d di nosti je prov en v N mecku i v echách. S hodnotou RZF 118 pat í v sou asné dob mezi 2 % nejlepších býk v N mecku. Telata po n m mají vysoce nadpr m rný r st a jeho dcery Zástupce plemene belgické modrobílé Toranaga ZBM-284 se narodil jsou skv lé matky. Tuareg PP se stal otcem další generace býk a jeho insemina ní dávky jsou stále vyprodány. Na mate ské ásti rodokmenu Tuarega se dá dokumentovat i skv lý reproduk ní potenciál plemene. Jeho matka se po prvé otelila v 22 m sících a p i sedmi porodech má pr m rné mezidobí 361 dní. Její matka se poprvé otelila ve 24 m sících a p i osmi porodech má pr m rné mezidobí 365 dní. Také její matka se po prvé otelila ve 24 m sících a p i deseti porodech má pr m rné mezidobí 370 dní. Posledním p edvedeným plemeníkem byl šestiletý Toranaga ZBM-284. Pochází z chovu na pomezí Nizozemska a Belgie. Zcela bílý Toranaga, jmenovec slavného japonského šóguna spíše reprezentuje svým osvalením a rámcem zápasníky sumo. Široký h bet nese dva obrovské rošt nce. Má kýty s p evisem až ke hlezn m, hluboké st edotrupí a plece, které daly plemeni p ízvisko plemene se ty mi kýtami. Malá hlava a jate ná výt žnost p es 67 procent. To Toranaga, gladiátor masné ligy, je p esv d en Ing. Štráfelda a dodává, že belgické modrobílé plemeno vít zí v k ížení se všemi, zejména pak dojenými plemeny. Telata se rodí snadno, jsou extrémn osvalená a skv le prodejná. Toranagovy insemina ní dávky jsou vyprodány a chovatelé v Nizozemsku jej mají na ekací listin, dodal ješt editel spole nosti Natural. Jana Velechovská Foto autorka Nový ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu (vel) Od prvního listopadu tohoto roku je pověřen řízením svazu sdružujícího chovatele českého strakatého plemene v České republice Ing. Pavel Král. Ve svazu pracuje od roku 2003, dosud zastával funkci šlechtitele. Odcházející ředitel doc. Dr. Ing. Josef Kučera bude nově pracovat jako ředitel Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., v Hradištku pod Medníkem. Ve funkci nahradí Ing. Zdeňka Růžičku. Svaz chovatel eského strakatého skotu, který letos oslavil 25 let od svého založení, je zájmovou organizací chovatel plemene. V sou asné dob je ve stavu 210 ádných len, 80 mimo ádných len a ty i estní lenové. Vedle úkol vyplývajících p ímo ze zákona vyvíjí svaz v zájmu len svých, len plemenné knihy a všech chovatel plemene i rozsáhlou innost legislativní, normativní, metodické a koncep ní povahy a dále se aktivn podílí na tvorb dota ních pravidel a celkové strategii chovu skotu. Dnes již nedílnou sou- ástí fungování svazu jsou i obchodní aktivity, nap íklad dce iná spole nost Cattle Market, s. r. o., která pomáhá Farmář 11/2015 Ing. Pavel Král působí ve Svazu chovatelů českého strakatého skotu od roku Náplní jeho práce šlechtitele bylo v uplynulých letech také rozhodování soutěžních přehlídek Dosavadním ředitelem Svazu chovatelů českého strakatého skotu byl doc. Dr. Ing. Josef Kučera p edevším len m s nákupem a prodejem jate ného, zástavového, ale i plemenného skotu. 41

42 VE STÁJI Možnosti pro ekologické chovy V současné době je ekologické zemědělství v České republice na vzestupu. Ekologickým způsobem se u nás hospodaří už na zhruba dvanácti procentech zemědělské půdy. Asi osmdesát procent představují trvalé travní porosty, které slouží i pro chov zvířat. Informace o ekologickém chovu prasat, skotu, dr beže a králík mohli na erpat ú astníci seminá e uspo ádaného na p d eské zem d lské univerzity v Praze ( ZU). Jednalo se o školení u itel st edních zem d lských škol, ale zú astnit se mohli i další zájemci o ekologické zem d lství. P ednášející z ad vyu ujících na ZU nastínili problematiku nejen živo- išné, ale i rostlinné výroby v ekologickém zem d lství. Prasata v ekozemědělství O chovu prasat v ekologickém zem d lství hovo il Ing. Jaroslav ítek, Ph.D. Podle jeho slov tvo í vep ové ve sv t 38 procent produkce masa. V eské republice se jedná o tradi ní odv tví, ro ní spot eba vep ového u nás dosahuje zhruba ty iceti kilogram na osobu. V sou asnosti se stavy prasat v R pohybují kolem 1580 tisíc kus, z ehož asi 98 tisíc p edstavují prasnice. Ve vep- ovém masu je naše republika sob sta ná zhruba jen z poloviny. V sou asnosti stoupá zájem spot ebitel o kvalitní maso s p idanou hodnotou. Ing. ítek nastínil hlavní rozdíly mezi ekologickým a konven ním chovem prasat. V konven ních chovech se jedná hlavn o roštové stáje s ízenou klimatizací bez výb h. P i ekologickém zp sobu chovu musejí mít stáje Pro ekologický chov je vhodné i přeštické černostrakaté prase venkovní výb hy s možností rytí. Pokud jsou prasata ve stáji, maximáln na polovin plochy mohou být rošty. Trvale uzav ené stáje s klimatizací nejsou povoleny. Nutnost p edstavuje p istýlání. V p eprav platí zákaz elektrické stimulace p i nahán ní. V konven ním chovu prasat je povoleno zkrmovat chemicky upravené komponenty, syntetické aminokyseliny a geneticky upravené plodiny. V ekologických chovech se nesmí používat chemicky upravená krmiva ani GM plodiny. Od roku 2010 je v ekologii povoleno zkrmování p ti procent konven ních krmných sm sí za rok z celkové sušiny. V denní spot eb krmiva se povoluje maximáln 25% podíl konven ních krmných sm sí. P i ekologickém chovu se selata odstavují nejd íve v šesti týdnech v ku, zatímco v konvenci ve t ech týdnech. Kastrace je povolena, ale platí zákaz kupírování ocásk. Požaduje se skupinový kotec s venkovním výb hem, zaroštování podlahy do padesáti procent. Plocha pro jedno zví e se v ekologii požaduje zhruba dvojnásobná v porovnání s konven ním chovem. K vhodným plemen m prasat pro ekologický chov náleží bílé ušlechtilé, duroc, hampshire a p eštické ernostrakaté. Uplat ují se jednodušší stupn hybridizace, zatímco v konven- ních chovech se b žn používá hybridizace t ístup ová. Nejv tší problém v ekologickém zem d lství p edstavuje výživa prasat. Je pot eba zajistit dostate né množství kvalitního krmiva. Náklady na krmení rozhodují o úsp chu nebo neúsp chu chovu prasat. K základním komponent m v krmné dávce náleží pšenice, je men, žito, oves, tritikale, bob, hrách, lupina, pivovarské kvasnice, odst ed né mléko, mou ka ze zelené píce, brambory, kuku ice mrkev, krmná epa, jetelotravní sm si a minerální látky. Méně biomléka Možnosti chovu skotu v ekologickém zem d lství nastínila Ing. Renata Toušová, CSc. Podle jejího sd lení u nás byla výroba biomléka na vrcholu v roce 2008 (22,5 % trhu) a poté nastal útlum. V ekologickém zem d lství je v porovnání s konven ním produkce mléka za laktaci nižší zhruba o dva tisíce kilogram. Ekonomika je horší než v konven ních chovech. Zhruba ty icet procent biomléka se v R soub žn zpracovává v konven ních mlékárnách. Pouze deset mlékáren na našem území zpracovává biomléko. Ekologické mléko se zpracovává také na farmách. Z celkového stavu skotu v eské republice tvo í ekologické chovy asi t ináct procent, ale podíl dojnic dosahuje jen jednoho procenta. Z plemen se v ekologických chovech uplat uje ze šedesáti procent eský strakatý skot. K dalším u nás ekologicky chovaným plemen m náleží holštýn (20 %), jersey (13 %) a v menší mí e i další, nap íklad ayshire nebo montbeliarde. Dojnice se p i ekologickém hospoda- ení chovají v nezateplených objektech, vzdušných a dob e v tratelných. Požaduje se dostatek p irozeného sv t- V ekozemědělství převládá český strakatý skot 42

43 VE STÁJI la a p íznivé mikroklima stáje. Krávy nesm jí stát v pr vanu. P i ustájení se povoluje 50 % rošt a požaduje se výb h s pastvou. Vazné ustájení je zakázáno s výjimkou pro horské a podhorské oblasti, ale vždy s návazností na výb h a pastvu. Dojnice jsou rozd leny podle reproduk ního cyklu. V produk ní stáji se d lí podle fáze laktace. Vše pro pohodu zvířat Ve stáji pro dojnice se požaduje dostate ný vnit ní prostor pro každé zví e, stáj má být istá. Kravám je pot eba pravideln kydat a zastýlat. Po et míst odpovídá po tu zví at ve skupin. Minimální plocha pro dojnice ve stáji je šest metr tvere ních, ve výb hu 4,5 m 2. K typ m ustájení dojnic pat í lehací boxy p istýlané slámou, hluboká podestýlka, ustájení p íst eškové. Pro p echodnou dobu p i rekonstrukci stáje je povoleno ustájení vazné maximáln na p l roku. V zimním období se požaduje návaznost na výb h. Požadují se krmiva vyprodukovaná v ekologickém zem d lství. Padesát procent krmiv lze nakoupit od jiného producenta a t icet procent m že být z p echodného období k ekologickému zem d lství. Základ krmné dávky p edstavuje pastva nebo seno. Pícniny, krmná epa a jeteloviny se uplat ují v nižších dávkách. Jadrná krmiva z ekologicky vyp stovaných zrnin se zkrmují v dávce až 3,5 kg/den/kus. P írodní minerální látky a vitamíny lze podávat pouze výjime n po doporu ení veteriná e. Celoro ní zkrmování konzervované píce je zakázáno, možné p evážn v zim. Výživa a krmení se uzp sobují podle fáze laktace nebo podle reproduk ního cyklu. P i reprodukci se využívá inseminace. V ekologickém zem d lství ale není povoleno používat žádné jiné biotechnologie, nesm jí se používat hormony. Zakázána je tedy nap íklad synchronizace íje. P i dojení se nesmí používat robot a nelze využívat dezinfekci. Mastitidám je pot eba v první ad p edcházet. P i lé b zán t vemene se používají homeopatické prost edky. Lé ení antibiotiky je zakázáno, povoluje se výjime n po doporu ení veteriná e. U jedné krávy lze lé bu antibiotiky využít maximáln dvakrát ro n. Telata se odstavují ve t ech m sících. Ekologický chov slepic má stanovená pravidla V podhorských a horských oblastech se v ekologickém zem d lství uplat uje pastevní chov masného skotu. P i reprodukci se používá p irozená plemenitba (chovatel si po ídí býka prov eného kontrolou užitkovosti), inseminace nebo kombinace obou metod. Slepice na vejce i maso O sou asných možnostech chovu králík a slepic v ekologickém zem d lství informoval doc. Ing. Lukáš Zita, Ph.D. I když ekochov slepic p edstavuje spíše dopl kovou innost, biovejce jsou žádaná. K plemen m vhodným k ekologickým chov m pat í amroksky, arakauny, eské slepice, hempšírky, leghornky, minorky, oravky, plymutky, rodajlendky, sasexky, šumavanky nebo vlašky. U nosnic se požaduje krmení bioprodukty vyp stovanými a zpracovanými v systému ekologického zem d lství. Chovatel m že slepice odchovat z vlastního materiálu nebo má možnost koupit ku ata jeden až t i dny stará. Možný je nákup ku ic do osmnácti týdn a odchov v podmínkách chovu nosnic. Lze nakoupit i chovný materiál v po áte ní fázi snášky z uznaného ekologického chovu. P i nákupu z jiných farem je pot ebná karanténa. Do krmné dávky je pot eba denn za adit objemné krmivo. Nesm jí se používat extrahované šroty, pouze výlisky lisované za studena, pokrutiny lisované za tepla, p ípadn plná semena olejnin šrotovaná nebo vlo kovaná. Uplat ují se i krmné sm si. Ustájení nosnic v ekologickém režimu je velmi variabilní, ale chov v klecích se nepovoluje. Na metru tvere ním stáje mohou být maximáln šest slepic. V jedné dr bežárn se ekologicky m že chovat maximáln t i tisíce kus. Nosnice lze chovat ve voliérách, ve výb hu nebo v mobilní dr bežárn. Dr bež se v ekologickém režimu chová také na maso. Pro výkrm dr beže na maso je vhodná voliérová technologie ustájení, podle možností s p ístupem do travnatých výb h. Minimální jate ní v k stanovují pravidla. Na výkrm jsou vhodná plemena s kombinovanou užitkovostí (plymutky, sasexky, wyandotky, hempšírky, rodajlendky) nebo masná plemena kornýšky, ko inky, brahmánky, orpingtonky. V p ípad chovu hybrid se ku ata musejí na farmu dostat mezi prvním až t etím dnem po vylíhnutí. Vhodné k výkrmu v ekologickém odchovu jsou pomalu rostoucí hybridní plemena Aviagen, Cobb, Hubbard. Přirozené potřeby králíků Chov králík p edstavuje zajímavou alternativu v ekologickém zem d lství. P i chovu v ekozem d lství se požaduje umožn ní napl ování p irozených pot eb zví at. Králíci mají mít p im enou možnost pohybu, ochranu p ed vn jšími podmínkami prost edí a dostatek krmiva a vody. P irozené nároky vycházejí z biologických vlastností králíka divokého. Mezi základní požadavky na ekologický chov králík pat í dostatek plochy pro zví e s možností úkrytu, možnost pohybu v etn p ístupu do výb hu, ustájení ve skupin. Klecový chov králík není v ekologickém režimu povolen. Ekochov králík s sebou p ináší i ur ité nevýhody. Ekologické systémy ustájení vyžadují vyšší náklady, a to po izovací i na produkci, ve srovnání s klecovým konven ním chovem. Ve velkých skupinách je ast jší agresivní chování, zejména mladých králík. Je t eba v novat zvýšenou pozornost zoohygien. Pro produkci masa je pot eba použít st ední plemena králík. Zví ata mají pocházet z ekologického chovu. Vhodné je chovat místní plemeno za azené mezi genové rezervy. Nedoporu uje se v ekologickém režimu chovat hybridní králíky ur ené do intenzivních chov. Do chovu by se m la za azovat zdravá a vysp lá zví ata. P i plemenitb se v ekochovech využívá p irozené p ipoušt ní. Povoluje se kastrace zví at nevhodných k chovu. Králíci musejí být trvale ozna eni, aby se umožnila jejich identifikace. Zakazuje se použití biotechnologických metod v reprodukci. Rozmnožování se nesmí navozovat pomocí hormon. Platí také zákaz chovu geneticky modifikovaných zví at. Hana Honsová ZU v Praze Foto autorka Farmář 11/

44 VE STÁJI O vzťahu ošetrovateľ zviera úžitkovosť K nevyhnutnej a vysoko významnej súčasti pre zabezpečovanie požadovaných podmienok dojenia v súčasných, moderných farmách je ošetrovateľ-dojič, pričom je potrebné zdôrazniť, že práve jeho zásahy s rovnakou intenzitou v špecifi kách ovplyvňujú technicko-technologické podmienky chovu a vplývajú na produkciu chovaných zvierat. Jednotlivé faktory, ktoré sa podie ajú na budovaní a udržiavaní, vôbec vz ahov medzi chovanými zvieratami a ošetrovate mi/doji mi, sú diferencované, avšak k najdôležitejším v týchto súvislostiach je prirodzene vybudovaný, pozitívny prístup k zvieratám. Ak by sme mali zdôrazni, ktoré obdobie je možné ozna- i za k ú ové, tak práve obdobie odchovu a chovu patrí k najvýznamnejším, kde zvieratá získavajú výrazné skúsenosti pri stretávaní sa s lovekom. V príkladoch z poznatkov a skúsenosti vychádzajúcích i z praxe môžeme uvies, že: te atá odchovávané pod doj iacou kravou v porovnaní s te atami odchovávanými pri napájacom automate v období mlie nej výživy mali menší strach z loveka v neskoršom období života, v prípade kôz, tieto mali po as prvých dojení po prvom okotení dvoj- až trojnásobne vyššie percento reziduálneho mlieka a boli odchované pod matkou v porovnaní s odchovanými lovekom. V zameraniach pri dojniciach v spojitosti s ich úžitkovos ou a správaním výrazný vplyv tvorí osobnos ošetrovate a, pri om ide o prípady technologických podmienok, kde je obsluha pri zvierati dlhší as. Z rôznych pokusov pri dojení na stojisku v ustajnení s priväzovaním a v sledovaní produkcie bol zistení výrazný vplyv pri výmene doji ky, pri om nepriaznivo sa prejavilo už napríklad i zaško ovanie novej doji ky. V daných súvislostiach alej môžeme uvies, že zo súboru iných negatívnych faktorov výmeny doji a na produkciu mlieka sa táto môže znižova i: dodržiavaním tých istých pracovných postupov pri príprave dojnice na dojenie obidvoma pracovníkmi, výmenou vždy za toho istého ošetrovate a (známa osoba), prechodom z technológie dojenia na stojisku do dojárne. To, o sa odráža i na procese dojenia po zmene doji a, je taktiež dojenie na stojisku vytvára vhodnejšie podmienky pre vznik osobných kontaktov medzi zviera om a doji om. Vo všeobecnosti je možné hovori o pozitívnom význame Schéma 1 V príkladoch o vzťahoch medzi správaním sa ošetrovateľov a úžitkovosťou dojníc z poznatkov experimentálnych i z praxe z poznatkov experimentálnych i z praxe prítomnosti loveka po as telenia na celkovú reakciu dojnice na loveka v porovnaní s reakciou dojníc otelených v jeho neprítomnosti. Napr. dojnice otelené v prítomnosti loveka sa následne lepšie dojili. Zistená reakcia zvierat na prítomnos loveka môže by odrazom schopnosti dojníc pamäta si a rozlišova udí z h adiska skúseností, ktoré s nimi majú. Príklady k vzťahom medzi správaním sa ošetrovateľov a úžitkovosťou dojníc zlá manipulácia s prvôstkami zo strany ošetrovateľov sa preukazne prejavila v poklese úžitkovosti v realizovaných pokusoch v prípade starších dojníc bolo zistené, že v prípade prítomnosti agresívneho človeka počas dojenia sa úžitkovosť znížila o 10 % Zo spektra zameraného na uvedené aspekty je potrebné zdôrazni, že reakcia dojníc na prítomnos nevhodného správania agresívneho ošetrovate a je ovplyvnená predovšetkým individuálnou schopnos- ou dojníc registrova prítomnos takéhoto ošetrovate a a správania a zo získaných poznatkov, skúseností uvádzame, že tie dojnice, ktoré mali zníženú rozlišovaciu u starších dojníc bolo zistené, že v prípade prítomnosti agresívneho človeka počas dojenia zdvojnásobila i množstvo reziduálneho mlieka v porovnaní s dojením v prítomnosti dobrej obsluhy Schéma 2a, 2b Vybrané príklady z princípov monitorovania pohody zvierat na farmách Schéma 2a nemali by trpieť z dôvodu hladovania nemali by trpieť z dôvodu smädu Príklady z princípov monitorovania pohody zvierat na farmách negatíva nemali by trpieť bolesťou vyvolanou nevhodnou organizáciou chovu, manipuláciou, metódami porážky na bitúnku, alebo chirurgickým zásahom dostatok komfortu v čase odpočinku tepelný komfort nemali by mať rôzne poranenia v chovoch by nemali vznikať negatívne emócie ako sú stres, strach, apatia, frustrácia Príklady z princípov monitorovania pohody zvierat na farmách zabezpečenie možnos prejavi normálne možnos prejavi normálne dobrej starostlivosti zvierat v každých situáciách udržiavania vysokej úrovne hygieny a starostlivosti voľný pohyb možnosť prejaviť normálne správanie zvierat schopnos vo vz ahu dobrý, agresívny ošetrovate, mali výrazne nižší objem reziduálneho mlieka v porovnaní s dojnicami s takouto zvýšenou schopnos ou. Ing. Janka Sudzinová, PhD. Prof. Ing. Juraj ubo, PhD. SPU v Nitre Ing. Vladimír Foltys, PhD. Bentley Czech, s. r. o., Praha 44

45 Zájem o komplex veletrhů TECHAGRO roste, pavilony se rychle zaplňují Mezinárodní veletrh zemědělské techniky Mezinárodní veterinární veletrh inzerce Komplex veletrhů TECHAGRO není třeba nijak zvlášť představovat, tuto agrární výstavu znají zemědělci a farmáři ze všech koutů České republiky. Po zdařilém posledním ročníku, největším ve své historii, se organizátoři i vystavovatelé pustili do intenzivních příprav ročníku 2016, který v Brně proběhne od 3. do 7. dubna. První ro ník mezinárodního veletrhu zem d lské techniky TECHAGRO se konal v roce Za dobu své existence výstava trojnásobn zv tšila výstavní plochu a ztrojnásobil se také po et návšt vník. Rekordní byl poslední ro ník 2014, obsazeno bylo p es m 2 výstavní plochy a veletrh navštívilo tém návšt vník. Cílem organizátor je, aby i p íští rok byl veletrh TECHAGRO minimáln stejn úsp šný jako ten minulý. Proč na veletrh? Pokud se firmy rozhodují o ú asti na veletrhu, hodnotí p edevším obchodní význam tohoto specifického marketingového nástroje. Jak si v tomto ohledu stojí veletrh TECHAGRO, prozradila PR manažerka veletrhu Radovana Pastr áková. Komplex TECHAGRO, ANIMAL VETEX, SILVA REGINA a BIOMASA zaznamenává velmi pozitivní hodnocení vystavovatel. Spokojenost s ro níkem 2014 vyjád ilo tém 90 % vystavujících firem. Nejlépe hodnotily rozsah akce a také obchodní p ínos, tedy možnost prezentace, setkání s obchodními partnery a získání nových kontakt. TECHAGRO mezi pěticí největších evropských veletrhů P esto, že je veletrh TECHAGRO omezen kapacitou brn nského výstavního areálu, jeho další vzestup spo ívá v mezinárodním r stu. Lo ského ro níku se zú astnili vystavovatelé ze ty iceti jedna zemí a návšt vníci p ijeli z padesáti zemí. Cílem organizátor je posilovat evropský význam projekt a udržet je mezi p ticí nejv tších evropských agrárních veletrh. Dosáhnout toho lze akvizicí zahrani ních vystavovatel a po ádáním odborných konferencí a doprovodných program s mezinárodní ú astí. V sou asné dob jednáme o oficiální ú asti vystavovatel ze zahrani í, konkrétn z Ma arska, Bulharska i z Itálie. adu zahrani ních firem aktivn oslovujeme prost ednictvím našich zahrani ních zástupc a osobní prezentací na významných zahrani ních veletrzích. Zam ujeme se také na organizaci obchodních misí, zejména ze st ední a východní Evropy, doplnila Radovana Pastr áková. Navštivte náš stánek na Agritechnice Veletrhu AGRITECHNICA v n meckého Hannoveru se tradi n ú astní p ibližn dvacet ty i eských firem, mezi nimi i Veletrhy Brno. V termínu od 8. do 14. listopadu najdete spole nou expozici BVV a Asociace výrobc zem d lské a lesnické techniky v hale. 7 na stánku C15. V Hannoveru rozhodn nem žeme chyb t. Máme zde domluvena setkání s oborovými asociacemi, noviná i a firmami, navšt vujeme zahrani ní vystavovatele. N mecko pat í mezi naše d ležité partnery. Krom toho náš stánek na AGRITECHNICE je vždy jakýmsi zázemím pro návšt vníky z eské republiky, které i letos rádi uvítáme. Kdo tedy zamí í do Hannoveru, ur it by nem l opomenout navštívit expozici prezentující ty lístek brn nských veletrh, zve na záv r Radovana Pastr áková. Mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh m 2 Veletrh obnovitelných zdrojů energie v zemědělství a lesnictví vystavovatelů výstavní plochy návštěvníků Brno - Výstaviště Veletrhy Brno, a. s. Foto archiv rmy Farmář 11/2015

46 TÉMA MĚSÍCE SLOVO ODBORNÍKA Rozmetadla minerálních a statkových hnojiv Budoucnost hnojení je v propojení GPS a ISO-Bus technologie. Doc. Ing. Ji í Mašek, Ph.D., je pracovníkem Technické fakulty eské zem d lské univerzity v Praze, kde p sobí od roku 2001 na kated e zem d lských stroj, nejprve jako odborný asistent, od roku 2013 pak jako docent v oboru Technika a mechanizace zem d lství. Odborn je zam en na problematiku technologie zpracování p dy a stroj pro sklize semenných plodin. Sou asn se také v nuje problematice tekutinových mechanism mobilních stroj. Za dobu p sobení na TF vychoval a p ipravil pro praxi jako vedoucí diplomových prací adu absolvent v oboru Zem d lská technika. Krom p sobení na ZU má za sebou i adu výukových pobyt na univerzitách v zahrani í. Rozmetadla minerálních hnojiv mají za sebou dlouhý vývoj. Kdy se objevily první stroje a jak tehdy vypadaly? Kolébkou rozmetadel minerálních hnojiv je Anglie, kde se v d sledku pr myslové revoluce již v první polovin 19. století za ala používat mechanizace i v oblasti zem d lské výroby. První rozmetadlo minerálních hnojiv bylo podle dochovaných záznam použito v praxi v roce Velký rozmach zaznamenalo použití minerálních hnojiv a stroj na jejich aplikaci po publikování spisu Justuse von Liebiga ( ) Teorie využití živin rostlinami. Prvními typy rozmetadel byla rozmetadla s vyhrnovacím vále kovým aplika ním mechanismem, u nichž byl pracovní záb r totožný se ší kou stroje. Pozd ji, p edevším z d vodu zavedení granulovaných hnojiv se za alo s širším využitím rozmetadel s odst edivým pracovním mechanismem. Nejprve se vyráb la rozmetadla jednokotou ová a pozd ji p išla na adu i rozmetadla dvoukotou ová. Jako poslední v ad se objevila konstrukce pneumatických rozmetadel, která využívají k aplikaci hnojiv proudu vzduchu. Pokuste se stru n shrnout, jakým zásadním vývojem prošlo hnojení p dy v pr b hu asu? Dopl ování živin do p dy na v decké bázi má díky Justusu v. Liebigovi více než 150letou tradici. Nicmén hnojení jako takové je spojeno se zem d lstvím od jeho prvopo átku. Na vyšší úrovni, o emž se dochovaly záznamy, se touto problematikou zabývali sta í ekové jako Tháles Milétský, Demokritos a Lucretius. Také ímané m li pokro ilé znalosti o hnojení. V d li, že hnojivým ú inkem se projevují výkaly zví at a n které minerální látky (popel, vápenec apod.). Nicmén až na p elomu 16. a 17. století dochází k rozvoji p írodních v d a s tím spojeného v deckého p ístupu ke kolob hu živin v p d. M žeme íci, že biblí agrochemie a výživy rostlin se stal von Liebig v spis z roku 1840, v n mž jsou experimentální poznatky shrnuty do logického systému a je nastolena tzv. minerální teorie, která vyvrátila do té doby uznávanou Sprengelovu humusovou teorii. Z hlediska hnojení pak bylo zásadní použití minerálních hnojiv ve v tším m ítku. Nejprve t ch p írodních vápence, a poté i pr myslov vyráb ných. Díky pr myslové revoluci se za ala využívat jako fosfore né hnojivo tzv. Thomasova mou ka (vzniklá p i výrob oceli v Thomasov konvertoru). Pozd ji p išla i další pr myslov vyráb ná hnojiva, nejprve jednosložková a pozd ji i vícesložková v podob, jak je známe dnes. S jakými konstrukcemi rozmetadel minerálních hnojiv se dnes m žeme setkat? A vývoj zna n pokro il, p edevším sm rem k mechanism m pracujícím na principu využití odst edivé síly, m žeme se setkat i s p vodním vyhrnovacím principem, který využívá pouze gravita ní sílu. Nicmén, jak uvádí prof. Köller z univerzity v Hohenheimu, je p ibližn 80 % všech minerálních hnojiv, která se používají ve vysp lém sv t (nezapo ítáváme sem rozvojové zem, kde p evládá aplikace ru ní), aplikováno práv pomocí dvoukotou o- 46

47 TECHNIKA vých aplika ních mechanism. Setkat se ale m žeme se všemi typy vyvinutými od po átku jejich používání, v etn aplikace ru ní (zachováme-li globální p ístup). M žete porovnat používané systémy rozmetadel a zmínit jejich p ednosti a nedostatky? V sou asnosti používané systémy rozmetadel m žeme podle iniciace pohybu ástice hnojiva rozd lit na t i skupiny odst edivý, pneumatický a gravita ní. Odst edivé mechanismy na bázi rotujících kotou jsou jednoduché, spolehlivé, díky poslednímu vývoji i p esné a dosahuji vysoké pracovní výkonnosti. u vápn ní, kde dochází k eliminaci úletu lehkých ástic mletého vápence. S tím, jak ubývá živo išná výroba, zvyšuje se pot eba aplikace hnojiv v minerální podob. Neporoste hnojení t mito hnojivy nad únosnou mez? To zde již bylo za minulého režimu, kde i p es vysoké stavy hospodá ských zví at, o kterých si dnes m žeme nechat jen zdát, byla pole p ehnojována zbyte n vysokými uniformními dávkami živin ve form minerálních hnojiv, se všemi d sledky, které z toho plynuly. Mnohde jsou tyto negativní d sledky patrné na p dní struktu e dodnes. ného hnojení. Sou asn je zde nezanedbatelný vliv zem d lských bioplynových stanic, které na jednu stranu mohou mít negativní vliv na p du (monokultury, eroze atd.), nicmén odpadní produkt bioplynové stanice digestát (fugát), je výborným organickým hnojivem, které áste n nahrazuje hnojení organickými hnojivy na bázi výkal hospodá ských zví at. P edpokládám, že nad únosnou mez se s minerálními hnojivy nedostaneme. Které zásady p i hnojení p dy by m l hospodá dodržovat za všech okolností? P i každé innosti, tedy i p i hnojení, musíme mít stále na pam ti trvale udržitelný rozvoj, který je definován jako hospodá ský vývoj, jež uspokojuje pot eby sou- asné generace, aniž by zpochybnil schopnost budoucích generací zajistit jejich vlastní pot eby. Jelikož je hnojení minerálními hnojivy spojeno s možným rizikem pro životní prost edí, m l by se hospodá vždy chovat tak, aby daný zásah minimalizoval toto riziko. Použití minerálních hnojiv by se tak m lo ídit nitrátovou sm rnicí, zásadami správné zem d lské praxe a použitím zdravého selského rozumu (kterému však mohou n která bruselská rozhodnutí odporovat). Moderní systémy GPS, používané v oblasti precizního zem d lství, nacházejí uplatn ní i p i aplikaci hnojiv. Jak vypadá sou asné špi kové rozmetadlo? Abychom splnili p ísné podmínky pro aplikaci hnojiv na pozemcích, je vybavení rozmetadel touto technologií prakticky nutností. Využití systému GPS spolu s aplika ní mapou pozemku (minimáln však s mapou hranic pozemku a návrhem jízd) umož uje dodržení dávky, navazování pracovních záb r, eliminaci p ekrytí na nepravidelných pozemcích v etn tzv. hrani ního rozmetání. Pokud se podíváme na odst edivé dvoukotou- ové rozmetadlo, každý kotou má nezávislý pohon (elektromotor nebo hydromotor) s možností nezávislé zm ny otá ek, rozmetadlo je dále vybaveno ovládáním velikosti výpadového otvoru hnojiva ze zásobníku, sníma em skute né pojezdové rychlosti (d íve radarové idlo, dnes posta í GPS) a rám stroje je opat en vážicím za ízením pro kontrolu dávkovaného množství hnojiva. Pneumatické systémy jsou sice p esné, ale vlastní mechanismus je pom rn složitý a pro velké záb ry musí aplika ní rám dosahovat pom rn velké konstruk ní ší ky, z ehož pramení i problémy p i aplikaci (vyhýbání se p ekážkám, nutná stabilizace rámu apod.). Gravita ní zp sob se dnes (pokud vynecháme hobby hnojení trávník ) využívá jen V dnešní dob, díky ekologickému a p edevším ekonomickému a legislativnímu tlaku již toto riziko není tak vysoké. Zárove díky pokro ilé technice jsme schopni dodávat živiny do p dy lokáln diferencovan podle skute ných požadavk stanovišt. Dále dochází díky využívání meziplodin a dalších agroenvi opat ení k v tšímu využívaní zele- Farmář 11/

48 TÉMA M SÍCE: ROZMETADLA MINERÁLNÍCH A STATKOVÝCH HNOJIV Tyto systémy p inášejí také úsporu hnojiv. P i jejich cenách jde pravd podobn o nezanedbatelné ástky? Na aplikaci hnojiv je v poslední dob kladen velký d raz ze dvou základních d vod ekonomických a ekologických. Dnes si již žádný podnik nem že dovolit velkorysé dávkování hnojiv uniform na celé obhospoda ované vým e. To znamená, že živiny se dodávají do p dy podle skute né pot eby podle plán hnojení a v n kterých p ípadech s využitím technologie precizního zem d lství podle aplika ních map. Velice d ležité je také dodržování pracovních záb r tak, aby nedocházelo ke zbyte nému p ekrývání p ejezd, kdy vznikají p ehnojená místa, která se projeví jednak vyšší poléhavostí porostu v tomto míst a jednak zvýšenými náklady na hnojení. To znamená, že optimálním využitím dostupných technologií lze dosáhnout, díky p esnému dávkování živin, zna ných úspor v nákladech na hnojení. Lze dnes p edpov d t, kam se bude hnojení p dy ubírat v budoucnu? Budou to systémy precizního hnojení p dy? A je precizní zem d lství ta správná cesta? Budoucnost hnojení je v propojení GPS a ISO-Bus technologie. Na tuto otázku odpoví i letošní Agritechnica v Hannoveru. Pokud se podíváme na seznam ocen ných exponát, medaili za inovaci obdržely hned dva systémy spojené s aplikací hnojiv. Prvním ocen ným je sdružení firem John Deere, Land Data Eurosoft, VISTA, Rauch a Sulky za produkt CNM (Connected Nutrient Management), který umož uje p esné plánování aplikace živin N a P (pro minerální i organická hnojiva) díky sdruženému a optimalizovanému systému pro plánování a vlastní aplikaci hnojiv. Systém pracuje s celostním p ístupem, kdy p i plánování bere v potaz požadavky rostlin, dobu, stav po así a podmínky stanovišt. Sou asn vytvá í i podklady pro operativní evidenci. Druhým ocen ným systémem je systém EasyCheck od spole nosti Amazonen-Werke. Tento systém umož- uje kontrolu p í né rovnom rnosti dávky hnojiva v celém záb ru a jeho výhodou je propojení s chytrým telefonem, kam se p enáší získaná data. Z výše uvedeného vyplývá, že elektronika a IT se stávají nedílnou sou ástí zem d lské techniky, zejména té spojené s aplikací a už hnojiv, i látek na ochranu rostlin. Precizní zem d lství se tak stalo nástrojem pro trvale udržitelný rozvoj zem d lské výroby ve vysp lých státech. Lze v budoucnu konstrukce rozmetadel minerálních hnojiv ješt zdokonalit? A v jaké oblasti to podle vás bude? Samotnou konstrukci pracovních mechanism rozmetadel už z ejm p íliš zdokonalit nep jde. ekl bych, že v oblasti konstruk ní bylo dosaženo vrcholu. Vše se bude nyní ubírat cestou elektronických a informa ních technologií aplikovaných do stávajících konstrukcí stroj. Jde p edevším o dosažení ješt vyšší p esnosti a rovnom rnosti aplikace hnojiv p i dodržení všech Zásad správné zem d lské praxe, v etn vedení p esné dokumentace v reálném ase. Ji í Hruška Foto autor a archiv Ochrana a výživa s Kvernelandem Postřikovače: Nesené, tažené a samochodné modely postřikovačů s kapacitou nádrží l Pracovní záběry ramen m Rozmetadla: Sortiment modelů nesených rozmetadel o objemech l Pracovní záběry 9 54 m Zvolte si ISO-Bus kompatibilní ovládání a využívejte snadno všechny funkce a vlastnosti našich strojů Využijte zvýhodněných cen v mimosezónním období Kontaktujte svého prodejce strojů Kverneland nebo tel.: Kverneland Group Czech s.r.o., Košťálkova 1527, Beroun, 48

49 TECHNIKA Další novinka na trhu inzerce Ještě neutichly kladné ohlasy na zcela novou koncepci rozmetacího ústrojí u rozmetadla ZA-TS a už je na světě další nová řada, tentokrát pod označením ZA-V. Kdybychom chtěli stručně a výstižně říci, jaký je mezi nimi rozdíl, tak ZA-V má se svými parametry stejnou krevní skupinu, ale ZA-TS je jako o rok starší bratr o něco větší a výkonnější. Vzhledem k sou asnému trendu sjednotit ovládání techniky s minimálním nasazením terminál - je použit u ZA-V stejn jako u ZA-TS systém ISO-Bus. Protože stejným sm rem postupuje AMAZONE i u ostatní techniky, m žeme dnes ovládat jedním terminálem (Amatron3, CCI nebo Amapad) rozmetadlo, post ikova nebo secí stroj a terminálem CCI i stroje od jiných výrobc. To, po em volala zem d lská ve ejnost adu let, je již nyní skute ností. Rozmetadlo ZA-V má velmi širokou nabídku jak ve velikostech, tak i ve výbav. Speciáln tvarované hradítko umož uje dávkovat až 6,4 kg/s. echra se vypíná, jakmile se uzav ou hradítka. Rozsah záb ru je od 10 až do 36 m a k dispozici je i nový omezova na hrani ní rozmetání, který je možno namontovat vpravo i vlevo. Tento omezova, Limiter V, je nastavitelný nejen v krajních polohách, ale má i adu mezipoloh. Tím lze dosáhnout i zm ny rozmetacího obrazce a zvlášt jeho ohrani ení ve form okrajové nebo hrani ní. Zásobník je stejn jako u ZA-TS tažený z jediného kusu oceli, takže má veškeré zaoblení hladké a usazování zbytk je zde tém vylou eno. Základní zásobník o objemu 700 l je dopln n nástavbami na 1700, 2200, 2700, 3200 a 4200 l, takže si v tšina zájemc vybere tu správnou velikost. Tím se vhodn dopl- uje osv d ená ada ZA-M, která za íná na 1000 l a kon í na objemu 3000 l. Systém automatického zapínání a vypínání na souvratích a zm ny záb ru v klínech, již známý GPS-Switch, lze využít s po íta em Amatron3 i Amapadem a nov i u stroj s mechanickým pohonem. Rozmetadlo ZA-V má k dispozici bohaté p íslušenství, nap. manipula ní kole ka, která umož ují jedné osob snadný p esun rozmetadla nebo jeho p ipojení. Další vylepšení p ináší plachta, která je rolovací a rovn ž její ovládání je velmi snadné. Pro dostupnost zásobníku jsou k dispozici sklopné sch dky. Výrobce, resp. dodavatel, poradí každému p i výb ru s ohledem na vým ry, lenitost pozemk a nároky. Rozmetadlo ZA-V se za ne dodávat od po átku roku 2016, pro nedo kavé je zde již možnost objednat váno ní dárek s dodáním v prosinci. Ing. Ji í Kubík AGROTEC a.s. Foto archiv rmy objem zásobníku od 500 do 4200 litrů pracovní záběr m pracovní části v nerezovém provedení ZA-X ZA-M ZA-TS nesená rozmetadla NYNÍ ZA AKČNÍ CENY postřikovače pracovní záběr ramen 12 40m objem nádrže l špičková kvalita komponentů UF UG UX AGROTEC a. s. Brněnská 74, Hustopeče , fax: info@zavesnatechnika.cz Farmář 11/

50 TÉMA M SÍCE: ROZMETADLA MINERÁLNÍCH A STATKOVÝCH HNOJIV inzerce Premiéry na Dni premiér Jižní Čechy byly až dosud oblastí, kde společnost PEKASS a. s. neměla svoji pobočku. Po prázdninách se toto bílé místo na mapě pokrylo, a to v Jindřichově Hradci. Na pomyslné mapce pobo ek Pekassu p ibyl jeden praporek zapíchnutý ve m st Jind ich v Hradec. V areálu AR SERVISU, který je prodejcem voz ŠKODA, se za átkem íjna konal DEN PREMIÉR. Ano, bylo jich více než jedna. PEKASS p edvedl pozvaným návšt vník m krom svého bohatého sortimentu zem d lských, komunálních a silni ních stroj rovn ž nový traktor od spole nosti JCB. Ten výrobce nazval Fastrac 4220 a návšt vníci z jeho povedeného designu nemohli spustit o i již od po átku, kdy vstoupili do areálu autosalonu, kde nová pobo ka sídlí. Druhou premiéru m l osobní v z ŠKODA SUPERB COMBI, se kterým se, podobn jako s Fastracem, mohli p íchozí zájemci projet. Premiérov bylo za nový Fastrac s výkonem 220 k uhán jícím rychlostí až 65 km za hodinu zap aženo i rozmetadlo n meckého výrobce TEBBE. Rozmetadlo TEBBE HS 180 má tandemový podvozek. Celková hmotnost vozu je 20 tun s užitným zatížením 13 tun a užitným objemem nástavby 16 m³ a má také hydraulicky ovládanou mezist nu. Rozmetací ústrojí tvo í dva frézovací válce o pr m ru 550 mm a dva rozmetací talí e o pr m ru 1 m se ty mi lopatkami. Materiál rozmetacímu ústrojí dodává výkonný, dv ma et zy ovládaný dopravník. Na poli p ilehlém k areálu autosalonu si mohli zájemci vyzkoušet rozmetání chlévské mrvy, kterou nakládaly do rozmetadla také manipulátory a naklada e od JCB. Všichni p ítomní se tak mohli p i p edvád ní rozmetací soupravy p esv d it o tom, že kvalita odvedené práce a velký výkon byly na výbornou i p es neustávající déš, který vydatn skráp l strništ na okraji Jind ichova Hradce. Ing. Michal Sechter produktový manažer TEBBE Foto archiv rmy Oficiální pøímé zastoupení v ÈR Jindřichův Hradec Milovice Nýřany Příbram Rakovník Roudnice n/l Rychnov n/k Vlašim Rozmetadla statkových hnojiv a kompostu Senážní vozy Výměnné systémy PEKASS a.s. Přátelství Praha 10 - Uhříněves, tel.: mob.: , michal.sechter@pekass.eu

51 TECHNIKA Rozmetadla statkových hnojiv Pevná statková hnojiva představují vedlejší produkt vznikající při provozování živočišné výroby i bioplynových stanic. Řada podniků a farem provádí ještě separaci tekutých statkových hnojiv, což s sebou přináší další materiál, který se aplikuje rozmetadly pevných statkových hnojiv. Z hlediska konstrukce se setkáváme s taženými rozmetadly s r znou konstrukcí rozmetacího ústrojí a podvozkových skupin a rozmetacími nástavbami ur enými pro agregaci s r znými typy podvozk i nosi. Jde o podvozky vým nných systém, nákladní automobily upravené pro využití v zem d lské prvovýrob a rovn ž existují nástavby ur ené pro speciální nosi e nástaveb. Ve výše uvedených p ípadech se používají obdobné nástavby, a proto ada výrobc záv sných rozmetadel statkových hnojiv rovn ž nabízí nástavbové modely pro agregaci s r znou samojízdnou technikou. Podle konstrukce rozmetacího ústrojí rozd lujeme rozmetadla statkových hnojiv na univerzální a rozmetadla hnoje. Konstrukce ložného prostoru Obecn m žeme íci, že každé rozmetadlo pevných statkových hnojiv je tvo eno dv ma základními konstruk ními prvky ložným prostorem a vlastním rozmetacím ústrojím. Ložný prostor plní dv základní funkce, a to dopravu rozmetaného materiálu a dále jeho posuv sm rem vzad k rozmetacímu ústrojí. Posouvání materiálu zajiš- uje zpravidla la ový et zový dopravník, avšak existují také konstrukce, kde tuto funkci plní výtla ný štít. V tšina model pracuje s la ovými et zovými dopravníky, modely s výtla ným štítem vycházejí zpravidla z náv s s výtla ným štítem a rozmetací ústrojí p edstavuje možnost rozší- ení využití t chto náv s. Modely s et zovým podlahovým la ovým dopravníkem se dodávají podle celkové kapacity s jedním, dv ma nebo t emi dopravníky, tedy 2, 4 nebo 6 et zy. et zy dopl uje systém napínání. Podlahové dopravníky jsou pohán ny mechanicky nebo hydraulicky a mohou, v závislosti na provedení konstrukce, být také vybaveny zp tných chodem. Na p ání lze u n kterých typ rozmetadel opat it podlahové dopravníky lištami pro aplikaci vlh eného vápence (což se Provedení rozmetadla s dvounápravovým podvozkem a rozmetacím stolem ve tvaru písmene V Nástavba rozmetadla s rovným rozmetacím stolem, patrnými rozmetacími kotouči a hydraulicky posuvnou mezistěnou týká zejména model s univerzálním rozmetacím ústrojím). Výtla ný štít je posouván prost ednictvím hydraulického válce, jehož ovládání je zajišt no prost ednictvím hydraulického systému trak ního prost edku nebo je náv s opat en vlastním hydraulickým okruhem pro ovládání výtla ného ela. V p ípad práce s rozmetacím ústrojím je systém ovládání posuvu dopln ný funkcí regulace rychlosti posuvu štítu. Dále je ložný prostor tvo en podlahou nástavby, jež je dnes u naprosté v tšiny model vyrobena z ocelového plechu pat i né tlouš ky. N které modely pro malé vým ry se dodávají rovn ž s d ev nou podlahou. Bo nice nástavby jsou vyrobeny rovn ž z ocelových komponent, které jsou bu lakovány, žárov zinkovány, nebo mohou být potaženy ochrannou vrstvou na bázi syntetických materiál. Zpravidla p i aplikaci kompost je ložný objem zv tšován pomocí nástavk. Bo nice mohou být opat eny rovn ž ochrannými lištami, které zamezují i eliminují jejich poškození b hem nakládky. P ední elo nástavby m že být z plného materiálu nebo m že být osazeno m íží, a to s ohledem na možnost vizuální kontroly situace v ložném prostoru. Provedení ela je rovn ž závislé na celkovém pojetí konstrukce a užite ném objemu. Ložný prostor m že být a také zpravidla bývá p ed vstupem do pracovního prostoru rozmetacího ústrojí osazen hydraulicky polohovatelnou mezist nou. Ta slouží p i aplikaci kašovitých materiál a rovn ž otevírá, respektive uzavírá vstupní otvor do pracovního prostoru rozmetacího ústrojí, ímž reguluje množství materiálu, který do oblasti rozmetacího za ízení p ichází. Toho se využívá zejména p i aplikaci na živiny a další prvky bohatých materiál. Provedení rozmetacího ústrojí Zadní elo ložného prostoru je osazeno rozmetacím ústrojím. Jako univerzální se ozna ují taková rozmetadla, která jsou opat ena horizontáln uloženými frézovacími válci. Podle kubatury ložného prostoru jsou tato rozmetadla zpravidla osazena jedním až t emi frézovacími válci, které frézují a vytvá ejí jemnou strukturu materiálu, který je do jejich pracovního prostoru dopravován podlahovým dopravníkem i výtla ným štítem. Mohou být v provedení s napevno p iva enými i p išroubovanými frézovacími noži. Tyto válce pak dávkují mate- Farmář 11/

52 TÉMA M SÍCE: ROZMETADLA MINERÁLNÍCH A STATKOVÝCH HNOJIV Dvounápravový výměnný systém s pneumatikami o šířce 600 mm a diskem o rozměru 26,5, osazený nástavbou s univerzálním rozmetacím ústrojím Návěs s výtlačným štítem osazený zadním rozmetacím čelem se dvěma vertikálními rozmetacími válci Jednonápravové rozmetadlo s dvojicí vertikálních rozmetacích válců a podlahovým řetězovým dopravníkem riál p ímo na rozmetací st l, respektive k rozmetacím rotor m, které mohou být konstruovány jako rozmetací kotou e s lopatkami nebo pracovní rotory lopatkového tvaru. V prvním p ípad jsou rozmetadla osazena dvojicí kotou, v druhém p ípad pak dv ma nebo ty mi rotory. N které modely nabízejí hydraulicky polohovatelný rozmetací st l, který pak umož uje hrani ní hnojení, kdy nedochází k p ehazování materiálu mimo daný pozemek. Rozmetací st l m že být konstruován jako rovný nebo m že mít tvar písmene V. Univerzální modely rozmetadel mají pracovní záb r podle po tu a provedení rotor od 14 do 24 m. Druhou skupinu p edstavují rozmetadla hnoje osazená frézovacími válci, a to jak horizontálními, tak vertikálními, které slouží zárove jako rozmetací rotory. V rámci výrobních program jednotlivých výrobc se 52 setkáme s r znými modifikacemi. Provedení s válci s horizontální osou rotace se vyráb jí s jedním nebo dv ma válci, s tímto ešením se však tolik nesetkáme, spíše s konstrukcí s vertikálními válci. Jednotlivé modely se dodávají bu se dv ma, nebo ty mi válci. N kte í výrobci dodávají rozmetací válce, ve spodní ásti opat ené jakýmisi nástavci, které svým provedením p ipomínají rozmetací kotou- e. V tomto p ípad provedení rotor a jejich pozice z pohledu osy rotace ovliv uje pom rn zásadním zp sobem celkovou rozmetací ší ku. Stejn jako provedení s rozmetacími kotou i se také tato provedení dodávají jako rozmetací nástavce pro náv sy Nástavba pro rozmetání chlévského hnoje na podvozku třínápravového nákladního automobilu staršího data výroby

53 TECHNIKA s výtla ným štítem v etn možnosti namísto podlahových dopravník využít výtla ný štít. N které modely s vertikálními válci jsou rovn ž opat- eny otevíratelnou a polohovatelnou kapotáží pracovních rotor (což op t souvisí s možnostmi provád ní samotné aplikace), jejíž pozice se m ní podle druhu aplikovaného materiálu. Co se pracovního záb ru týká, u techniky s horizontálními rozmetacími válci odpovídá ší ka ložného prostoru de facto pracovnímu záb ru. Vertikální rozmetací válce umož- ují aplikovat p ibližn do 12 m, n která provedení pak umož ují pracovat se záb rem p esahujícím hranici 20 m, samoz ejm v závislosti na aplikovaném materiálu. Podvozek a příslušenství Tažené modely se dodávají s jednou až ty mi nápravami. Jednoosé mají zpravidla základní ložný objem do 10 m 3, existují však n které jednoosé vertikální modely rozmetadel s objemem až 16 m 3. S objemem 8 až 20 m 3 se dodávají rozmetadla s dvouosým podvozkem a modely s objemem nad 20 m 3 Provedení univerzálního rozmetadla pevných statkových hnojiv se třemi frézovacími válci a hydraulicky polohovatelnými bočnicemi jsou v tšinou t ínápravové. Modely se ty mi osami lze považovat v sou asnosti za okrajovou záležitost. Jejich výrobci nabízejí ložný objem v základním provedení nástavby 30 až 35 m 3. Náv sy s výtla ným štítem mají nej ast ji dvouosý a t íosý podvozek, což platí také pro systémy vým nných nástaveb. Objem nástaveb u náv s s výtla ným elem iní v základním provedení 20 až 55 m 3 s tím, že záleží také na celkové konstrukci a rozmetacím ele. Pro n které modely rozmetadel je k dispozici také silážní sada, která umož uje rozmetací ústrojí zam nit za hydraulicky otevíratelné zadní elo a nástavkami zvýšit celkový ložný objem. Vzniká tak v z pro dopravu ezanky s podlahovým et zovým dopravníkem. Podvozky, zejména dvou- a t íosé se dodávají jako kloubové, odpružené listovými pružinami nebo s pneumatickým odpružením, pop ípad s hydraulickým vyrovnáním. Podvozek m že být také vybaven náb žným nebo nuceným ízením náprav. V p ípad práce s rozmetadly je t eba brát v úvahu skute nost, že p i posuvu materiálu sm rem k rozmetacímu ústrojí dochází ke zm n t žišt a odleh ování zejména zadní nápravy trak ního prost edku. ešením je bu p ední zvedatelná náprava, nebo konstrukce podvozku umož ující posuv nosníku nápravy tak, aby bylo možné zajistit požadovanou zm nu t žišt z pohledu trak ních schopností taženého prost edku, s nímž je rozmetadlo agregováno. S ohledem na zajišt ní co nejnižšího m rného p dního tlaku nesmíme rovn ž zapomínat na volbu vhodného typu kol a pneumatik. U jednoosých model se setkáme s rozm rem disku na úrovni 18 až 32 i více, v p ípad dvou- a t íosých podvozk iní rozm r disku zpravidla 17 až 26,5, p ípadn více, a ší ka pneumatik bývá podle typu podvozku 300 až 800 mm.. Ing. Filip Javorek spolupracovník redakce Foto autor Osvědčená a výkonná rozmetadla průmyslových hnojiv, síranu, vápence, práškových látek... variabilní provedení: Nesená: l/12 36m Návěsná: l/12 36m Výhradní dovozce, Váš dodavatel a servis: Zádveřice - Raková Zádveřice tel.: unimarco@unimarco.cz ZELENÁ LINKA Prodej a servis Farmář 11/

54 TÉMA M SÍCE: ROZMETADLA MINERÁLNÍCH A STATKOVÝCH HNOJIV Odstředivá a pneumatická rozmetadla Mezi základní agrotechnická opatření řadíme hnojení a výživu rostlin s využitím pevných minerálních hnojiv. Tato minerální hnojiva, nabízená řadou dodavatelů, se kromě složení a obsahu živin liší také svojí strukturou a tedy fyzikálními vlastnostmi. Ty mají, stejně jako konstrukce rozmetadel, zásadní vliv na samotnou aplikaci. Z pohledu konstrukce rozmetacího ústrojí rozd lujeme rozmetadla na odst edivá, pneumatická, hubicová a sk í ová. V zem d lství se používají p evážn dva prvn jmenované typy. Podle možností agregace jde o rozmetadla nesená, tažená a nástavbová s tím, že ada nástavbových model vychází práv z konstrukce rozmetadel záv sných. Krom samotného rozmetacího ústrojí a jeho konstrukce v nujeme p i výb ru vhodné techniky pozornost také dalšímu p íslušenství, a to jak z pohledu možnosti aplikace pevných minerálních hnojiv, tak z pohledu objem zásobník hnojiva, možností ovládání v etn komunikace se systémy precizního zem d lství i možností využití pro aplikaci vápenatých hmot. Odstředivé modely rozmetadel Rozmetací ústrojí odst edivých rozmetadel tvo í zpravidla dva rozmetací kotou e, n které základní modely i modely ur ené pro využití v komunální oblasti se dodávají rovn ž s jedním rozmetacím kotou em. Rozmetací kotou e (disky) rozhodují o pracovním záb ru rozmetadla a také o kvalit rozmetání, kdy hovo íme o rozmetacím obrazci, tedy o rovnom rnosti pokrytí pozemku v celém pracovním záb ru stroje. D ležitý je materiál, z n hož jsou kotou e vyráb ny, zejména z pohledu ošet ení proti korozi, nebo pracují v agresivním prost edí. Setkáme se jak s disky lakovanými, tak vyrobenými z nerezového materiálu a rovn ž existují kotou e vyrobené z tvrzených materiál. Kotou e jsou osazeny lopatkami, které se liší podle typu disku, pracovního záb ru, pro který jsou disky koncipovány, a také podle jednotlivých výrobc rozmetadel. Z pohledu nastavení pracovního záb ru existují v podstat t i zp soby. N která rozmetadla jsou osazována r znými sadami disk, kdy je možné Mechanicky poháněné nesené odstředivé rozmetadlo osazené nástavky s plachtou a kombinující dva různé vážící systémy Nesené odstředivé rozmetadlo opatřené pomocným podvozkem pro agregaci s tažnými prostředky nižších výkonových kategorií pro daný rozsah pracovních záb r využívat jednu sadu disk a požadovaného záb ru docílit nastavitelnými lopatkami. Druhou možnost p edstavuje zm na bodu dopadu hnojiva na rozmetací kotou e, kdy v závislosti na bodu, kam hnojivo na disk dopadá, a v sou innosti s odst edivou silou dosahujeme odpovídajícího pracovního záb ru (každá sada disk z tohoto pohledu nabízí ur itý rozsah pracovních záb r ). T etí možností je kombinace nastavení bodu dopadu a použití r zných typ disk, p i emž každá sada disk v závislosti na fyzikálních vlastnostech jednotlivých druh hnojiv umož uje aplikovat hnojiva v ur itém záb ru. V praxi to znamená, že k ur itému typu odst edivého rozmetadla mohou být k dispozici zpravidla t i až p t sad disk, kdy jednotlivé sady umož ují aplikovat hnojiva v záb ru nap. 18 až 28 m, 24 až 36 m, 30 až 42 m, 36 až 48 m a 42 až 50 m. Obecn platí, že hnojiva práškové struktury (díky svým letovým vlastnostem) umož ují aplikaci v menších záb rech, zatímco v p ípad granulovaných hnojiv platí opak. U nesených rozmetadel je sou ástí konstrukce násypka trychtý ovitého tvaru, která má pro každý z disk manuáln nebo automaticky (v závislosti na pojezdové rychlosti) ovládané šoup, kterým se nastavuje množství proteklého hnojiva za jednotku asu. V sou asnosti se v tšina rozmetadel dodává v provedení s regulací dávky v závislosti na pojezdové rychlosti, což p edstavuje základní zp sob šetrné aplikace hnojiv. Pokud bude pr tok konstantní, pak p i snížení pojezdové rychlosti bude docházet ke zvýšení dávky na jednotku plochy a obrácen, což p sobí negativn jak z hlediska množství dávkovaného hnojiva, tak z hlediska požadované dávky s ohledem na stav porostu. Sou ástí dávkovacího ústrojí je rovn ž echra, který zamezuje vytvá ení tzv. klenby a zajiš uje plynulý pr tok hnojiva. Také výše uvedené ásti rozmetadla jsou vyrobeny z materiálu odolného v i agresivnímu prost edí. Základní objem samotné násypky lze zv tšovat p idáváním nástavk a jejich kombinací. Nesená rozmetadla, mechanicky i hydraulicky pohán ná, mohou být dodávána v provedení s vážením, a to jak s vážením pracujícím na principu vážicích idel, tak na principu pr toku hnojiva rozmetacím ústrojím. 54

55 TECHNIKA Tažená a nástavbová rozmetadla Tažených rozmetadel existuje n kolik druh. Jednu z možností p edstavuje kombinace neseného modelu se speciálním p ekládacím vozem vybaveným šnekovým dopravníkem, který ze zásobníku tohoto náv su dopravuje hnojivo do násypky rozmetadla. Takové p ekládací vozy jsou ur eny jak pro agregaci s rozmetadlem pohán ným kardanovým h ídelem, tak hydraulicky. Rovn ž existují podvozky pro nesené modely rozmetadel, které se používají zejména s výkonnými modely, nap íklad s násypkou o objemu 3000 až 4000 l, a to v kombinaci s tažnými prost edky nižších výkonových t íd (s ohledem na celkovou hmotnost takového rozmetadla). V tšina tažených model a z nich vycházejících nástavbových rozmetadel p edstavuje kombinaci odst edivého rozmetacího ústrojí spolu s velkoobjemovou násypkou o objemu až l dopln nou podlahovým dopravníkem. Podlahový dopravník m že mít podobu elastického pásu vyrobeného z r zných materiál nebo et zového la ového dopravníku. Tažené jednonápravové rozmetadlo s mechanickým pohonem dávkovacího dopravníku prostřednictvím třecího mechanismu N kte í výrobci s tímto dopravníkem deklarují také možnost aplikace nap. suchých istírenských kal i dr bežího trusu, p ípadn nabízejí pro tyto ú ely p íslušenství pro rozmetací, respektive dávkovací ústrojí. Op t existuje možnost opat it rozmetadlo tenzometrickým vážením. Pokud je dopravník pohán n mechanicky, pak je to od pojezdových kol rozmetadla prost ednictvím t ecího mechanismu, op t s ohledem na zajišt ní nastavení dávky na základ pojezdové rychlosti. V p ípad hydraulického posuvu se reguluje rychlost posuvu na základ pojezdové rychlosti elektrohydraulicky. Dopravník posouvá materiál sm rem k rozmetacímu ústrojí. Dávkování je zajišt no prost ednictvím nastavitelného šoup te. Míra otev ení šoup te, stejn jako v p ípad nesených model, ur uje pr tok hnojiva. Pohon rozmetadla jako takového m že být mechanický od kardanového h ídele nebo hydraulický (zpravidla se setkáme s vlastním hydraulickým okruhem a mechanicky je pohán no hydraulické erpadlo). Konstrukce odst edivého rozmetacího ústrojí bývá principiáln stejná jako v p ípad nesených model. V tšina model je osazena rozmetacím ústrojím konstruovaným pro daný model, ale m žeme se setkat i s provedením, kdy rozmetací ústrojí v podstat vychází z nesených model daného výrobce a na první pohled tato konstrukce p ipomíná nesené rozmetadlo integrované do oblasti dávkovacího otvoru rozmetadla taženého. N které modely pak umož ují v takovém p ípad vým nu klasického rozmetacího ústrojí za ústrojí pro aplikaci nap. vlh eného vápence. N které záv sné modely rozmetadel lze rovn ž doplnit o šnekové dopravníky osazené krycími clonami ur enými pro aplikaci suchých vápenatých hmot. Tyto clony slouží k eliminaci úletu a snížení prašnosti. NEJSILNĚJŠÍ ŘADA AGROTRON 6 V AGREGACI S DOPRAVNÍ TECHNIKOU DEMMLER NOVÁ DOPRAVNÍ TECHNIKA DEMMLER Špičkové vozy s výtlačným čelem Hydraulicky výklopná zadní objemová vrata Nejtěsnější systém na trhu vhodný pro řepku AŽ 3 ROKY ZÁRUKA OD VÝROBCE NA VYBRANÉ MODELY! AGROTRON 6210 CSHIFT 210 k nejsilnější šestka všech dob Superrychlé robotické řazení v celé řadě CShift Bezkonkurenční výbava za nejlepší cenu GARNEA a. s., Neplachov 129, Dolní Bukovsko, tel./fax Farmář 11/

56 TÉMA M SÍCE: ROZMETADLA MINERÁLNÍCH A STATKOVÝCH HNOJIV Detailní pohled na výložníky pneumatického rozmetadla v přepravní pozici s patrným vedením zakončeným nárazovými hlavicemi Tažené rozmetadlo s hydraulickým pohonem, vlastním hydraulickým okruhem a nástavbou opatřenou shrnovací plachtou Stejn jako u rozmetadel, také v tomto p ípad lze odst edivé rozmetací ústrojí opat it usm r ovací clonou pro hrani ní hnojení na okrajích pozemk. Z pohledu konstrukce podvozku se tažené modely dodávají s jednou nebo dv ma nápravami. Dvounápravové modely se dodávají s iditelnou nápravou, iditelná kola nabízejí i n které jednonápravové modely. Samoz ejmostí je možnost volby r zných typ kol a pneumatik, zejména v závislosti na r stové fázi porostu, v n mž aplikace probíhá. Pneumatické modely Pneumatické modely rozmetadel existují jako tažené a také nástavbové. Pneumatické rozmetadlo pevných minerálních hnojiv pracuje na principu pneumatického secího stroje. Tažené modely mívají zpravidla jednonápravový podvozek, op t s možností volby typ kol a rozm r pneumatik a obdobn jako v p ípad tažených odst edivých rozmetadel dosahuje konstruk ní rychlost 40 km/h. Nabízejí se v tšinou jako velkoplošná rozmetadla s pracovními záb ry nad 30 m. Díky systému distribuce hnojiva umož- ují zejména aplikaci práškových a tedy levn jších hnojiv ve výše uvedených pracovních záb rech. Základními konstruk ními prvky t chto rozmetadel jsou zásobník hnojiva, který lze jako u ostatních rozmetadel opat it krycí plachtou, zdroj vzduchu r zné konstrukce a výložníky pro provád ní samotné aplikace. Zdrojem vzduchu jsou zpravidla jeden i dva ventilátory, na které navazuje dávkovací za ízení pracující na principu výsevního vále ku pneumatického secího stroje a dávkující hnojivo do distribu ního potrubí, kde je unášeno proudem vzduchu. Dávkovací za ízení je rozd leno do n kolika sekcí, stejn jako výložníky, které je možné vypínat, nap íklad p i práci na klínovitých pozemcích. Sou asné technologie Někteří výrobci nabízejí rozmetadla pevných minerálních hnojiv také jako nástavby pro různé typy samojízdných nosičů a nákladních automobilů Tažené odstředivé rozmetadlo s pneumatikami šetrnými k povrchu půdy, vybavené šnekovými dopravníky pro aplikaci vápenatých hmot umož ují jednotlivé sekce ovládat na základ využití GPS signálu. Výše uvedené potrubí je rozvedeno v celém pracovním záb ru, jednotlivé trubice jsou na konci zakon eny nárazovou hlavicí, která zajiš uje rovnom rné rozptýlení hnojiva. Tyto hlavice jsou pravideln rozmíst né v celém pracovním záb ru, ímž je umožn na rovnom rná aplikace hnojiv práškové struktury ve velkých pracovních záb rech. Ing. Filip Javorek, spolupracovník redakce Foto autor 56

57 TECHNIKA inzerce Efektivní hnojení bez vah Spolu se zvyšujícími se náklady na minerální hnojiva roste poptávka po rozmetadlech, která umožňují kontrolovat aplikační dávku. Kromě úspory finančních prostředků je to i z důvodu ochrany přírody nebo využití maximálního potenciálu polních plodin. Spole nost KUHN nabízí v tomto ohledu velmi sofistikovaná rozmetadla AXIS s EMC systémem. Jedná se o rozmetadla s hydraulickým nebo mechanickým pohonem rozmetacích disk. Disky jsou pohán ny bu p ímo LS hydraulikou traktoru, nebo klasickým h ídelem využívajícím mechanický p evod. Systém EMC kontroluje dávkování hnojiva nezávisle pro levý a pravý rozmetací disk na principu odporu rotace disk. To poskytuje zna nou výhodu oproti klasickým rozmetadl m s vážicím systémem, kde dochází k regulaci aplika ní dávky pro oba disky sou asn na základ úbytku hmotnosti v násypce. P esnost systému EMC nijak neovliv uje svažitost terénu ani kolísání pojezdové rychlosti. Aplika ní dávka je kontrolována každou sekundu a v p ípad odchylky od nastavených parametr dochází k úprav otev ení šoupátek výpadních otvor. Díky tomu je dávkování velmi p esné, a to i v p ípad mén kvalitního hnojiva. Aplikace minerálních hnojiv kotou ovými rozmetadly s sebou p ináší adu požadavk, které musejí rozmetadla pro svoji správnou funkci spl ovat. Velice d ležitá je p esnost rozmetání hnojiva. Tato p esnost se dá rozd lit na dva požadavky, a to požadavky na rovnom rné dávkování po celé ší ce pracovního záb ru a na aplikaci p esného množství hnojiva na hektar. Aby bylo dosaženo maximální p esnosti dávkování v celém pracovním záb ru rozmetadla, jsou modely KUHN AXIS H EMC vybaveny speciáln tvarovanými výpadními otvory. D vodem je, aby p i malých i velkých dávkách hnojivo vždy vypadávalo na st ed rozmetacích disk, kde mají lopatky nejmenší obvodovou rychlost. To spole n s nízkými otá kami pulzujícího echra e vede k vysoké ochran granulovaného hnojiva. Poškození granulí bývá velmi asto d vodem nepravidelného dávkování hnojiva a následn nerovnom rného vzr stu porostu s vlivem na výnos. Modely KUHN AXIS EMC jsou pln ISO-Bus kompatibilní rozmetadla. Pro ovládání je možné použít ISO-Bus terminál traktoru, protože rozmetadla KUHN AXIS EMC jsou pln ISO-Bus kompatibilní. KUHN nabízí také ekonomickou variantu u rozmetadel M-EMC bez protokolu ISO-Bus s vlastním ovlada em QUANTRON. ISO-Bus rozmetadla jsou kompatibilní s GPS systémy (nap. Greenstar, Trimble, Müller apod.) a umož ují ješt zvýšit efektivitu aplikace minerálních hnojiv. P i rozmetání lze využít funkce kontroly sekcí, která umož- uje plynulou zm nu pracovního záb ru v klínech a na okrajích pole. Podobnou funkcí je Optipoint, který zajiš uje automatické zapínání a vypínání hnojení na okrajích pole. Ob funkce pak nabízí zem d lc m nejen úsporu hnojiva, ale také zabra ují p ehnojení ástí pole, které m že vést k necht nému polehnutí porostu, nebo naopak k nedostate nému hnojení. Pro zem d lce využívající výnosové mapy nabízí rozmetadla KUHN AXIS H EMC i možnost rozmetání podle t chto map. Na podobném principu funguje rozmetadlo i v kombinaci s N-senzorem. Pro co nejvyšší efektivitu hnojení nabízí tato funkce optimalizování p ísunu živin k rostlinám. Rozmetadla KUHN EMC mají velký potenciál využití v moderním zem d lství založeném na efektivní práci a maximálních úsporách jednotlivých vstup. S možností propojení s elektronickými systémy a revolu ním systémem kontroly dávky roste jejich obliba na úkor b žných rozmetadel, která poskytují neporovnateln nižší komfort obsluhy a p esnost práce. Ing. Marcel Krumphanzl KUHN CENTER CZ a. s. ISOBUS připojení s GPS Objem zásobníku 4000 litrů Neustálá kontrola dávky při práci Hydraulický pohon rozmetacího ústrojí Automatická kalibrace při otáčení na souvrati Variabilní změna záběru rozmetadla VARI SPREAD Automatické spouštění a vypínání kotoučů OPTI POINT AXIS H-EMC revoluční systém rozmetání sklizeň píce příprava půdy živočišná výroba údržba krajiny be strong, be KUHN Farmář 11/

58 TECHNIKA Sekce? Plynulá změna pracovního záběru inzerce Pro novou sezónu si firma RAUCH p ipravila celou adu novinek a vylepšení modelové ady AXIS. Modely s elektronickou regulací dávky na základ pojezdové rychlosti jsou nyní již v základu vybaveny funkcí VariSpread V4 (4 sekce), vyšší provedení s pohonem rozmetadla kloubovým h ídelem a m ením pr toku hnojiva pomocí vážicích bun k nebo p esn jším systémem EMC se nabízí v provedení s VariSpread V8 (osm sekcí) pro ješt vyšší preciznost v klínech. Všechna rozmetadla v provedení ISO-Bus dostávají do vínku bezstup- ové ovládání pracovního záb ru s ozna ením VariSpread Dynamic, který m ní pracovní záb r plynule podle konkrétního tvaru pozemku. Bez p ídavného p íslušenství lze nastavit hrani ní rozmetání pro ob strany ve dvou krocích. Axis-H EMC umí aplikovat hnojivo pouze na vn jší okraj kolejového ádku, což využijete v klínech a u nerovných hranic pozemk. V sou- innosti se správným sepnutím a vypnutím hnojení na souvratích podle konkrétního aplikovaného hnojiva (systém OptiPoint) dostanete do ruky špi kový stroj pro precizní aplikaci minerálních hnojiv. Automatická plynulá změna pracovního záběru RAUCH jako jediný výrobce rozmetadel dokáže b hem jízdy soub žn m nit n kolik parametr ovliv ujících letovou charakteristiku hnojiva, a tím pracovní záb r. Rozmetadlo Rauch Axis-H Isobus m ní bod dopadu hnojiva na rozmetací disk se sou asnou zm nou rychlosti otá ení rozmetacích disk. Podle pracovního záb ru se automaticky upravuje pr tok hnojiva, tak aby byla dosažena požadovaná dávka na jeden hektar. V kombinaci se systémem ízení dávkování EMC* (patent firmy Rauch), v nové sezón v druhé generaci, s ješt komfortn jším ovládáním a rychlejším m ením p ináší firma Rauch nejuniverzáln jší rozmetadlo na trhu, které na každém Srovnání reakčního času pro korekci správné dávky hnojiva na 1 ha u vážícího rozmetadla a u EMC* systému (*elektronická regulace dávky snímáním točivého momentu disku pro levý i pravý disk samostatně). pozemku splní jakékoliv požadavky pro správnou aplikaci hnojiva. Všechny naše zákazníky, zájemce i fandy zem d lské techniky srde n zveme od 8. do 14. listopadu 2015 k návšt v stánku firmy RAUCH na veletrhu Agritechnica v Hannoveru, který najdete v hale. 9/stánek D15. eský p eklad zajišt n. Filip Šre AGROINTEG s. r. o. Foto archiv rmy 58

59 TECHNIKA Vědecké pracoviště za sto milionů Přestože je Praha místem s mnoha vysokými školami a vědeckými pracovišti, dlouhá léta se nedařilo žádné z nich získat prostředky z Evropské unie pro výstavbu výzkumného centra. Poté, co se nedávno situace změnila, začaly vznikat nové projekty. Jedním z nich je i projekt Pracoviště pro výzkum inovací techniky Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Toto pracoviště bylo vybudováno v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Opera ní program Výzkum a vývoj pro inovace je jedním z významných opera ních program, který p ispívá k posílení r stu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. Spole n s opera ním programem Podnikání a Inovace a opera ním programem Vzd lávání pro konkurenceschopnost p edstavuje vzájemn propojený systém intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodob udržitelnou konkurenceschopnost eské ekonomiky a cílových region v rámci cíle Konvergence. Od prvního října Nové pracovišt bylo oficiáln otev eno 1. íjna. Slavnostního p est ižení pásky se zú astnili p edstavitelé Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy, Ministerstva zem d lství, zástupci ve ejné správy a akademické obce. editel Odboru koordinace a ízení opera ních program MŠMT Radek Rinn ocenil rychlost, s jakou byl projekt p ipraven a zrealizován. P ipomn l, že jde o první stavební projekt otev ený v rámci pražské výzvy OP VaVpI. Půl století starý základ Nové výzkumné pracovišt vzniklo generální rekonstrukcí p vodního objektu dílen a laborato í Technické fakulty ZU, který pochází ze šedesátých let minulého století. Za rekordn krátkou dobu jedenácti m síc byla vybudována nová st echa s fotovoltaickými panely, celý pláš objektu byl zateplen, uvnit objektu jsou nové podlahy, st ny a dve e. Podhledy ukrývají novou vzduchotechniku a klimatizaci. Kompletní rekonstrukcí prošly i veškeré rozvody vody, plynu i kanalizace. Po vstupu by p vodní objekt dnes již nikdo nepoznal. Slavnostního přestřižení pásky se zúčastnili: za Metrostav Ing. Martin Sirotek (zleva), za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Radek Rinn, rektor České zemědělské univerzity v Praze prof. Ing. Jiří Balík CSc., dr. h. c., děkan Technické fakulty prof. Ing. Vladimír Jurča, CSc., státní tajemník Ministerstva zemědělství Ing. Jiří Bakalík a předseda akademického senátu ČZU Ing. Zdeněk Votruba, Ph.D. Mezi chlouby pracoviště patří elektronový mikroskop, který se uplatní například při vývoji nových materiálů Pracoviště emisí, kde se bude provádět například měření emisí výfukových plynů spalovacích motorů Farmář 11/2015 Realizace v číslech Rekonstrukce objektu s celkovou plochou p es 5000 m 2 trvala 11 m síc a stála necelých 100 milion korun. Náklady na stavbu inily K, náklady na p ístroje jsou plánovány ve výši K. Dalších necelých p t milion má hodnotu nábytek dodaný Technickou fakultou a dalších p ibližn K bude nové pracovišt ješt stát eskou zem d lskou univerzitu. Dotací ve výši 78 milion se na realizaci podílelo Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy. Projekt s názvem Pracovišt pro výzkum inovací techniky 59

60 TECHNIKA je realizován v rámci výzvy íslo 3.4 Podpora infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem z opera ního programu Výzkum a vývoj pro inovace, jinak e eno, je to v bec první stavba realizovaná v Praze z opera ních program na univerzitách. Nejen výzkum, ale i výuka Měření výkonu traktorů na brzdě Nové prostory nyní eká poslední fáze, dovybavení veškerými pot ebnými p ístroji. Poté zde najdeme pracovišt chromatografie, mikroskopie ( ádkovací elektronový mikroskop, fluorescen ní konfokální mikroskop, p ístroje pro p ípravu metalografických vzork ), fotovoltaiky nebo pracovišt emisí, kde se bude provád t nap íklad m ení emisí výfukových plyn spalovacích motor pomocí infra erveného spektrometru a za ízení pro m ení velikostních spekter a koncentrací ástic ve výfukových plynech. Ve stejné laborato i servisní logistiky a jakosti najdeme také pracovišt zam ené na m ení výkonu traktor nebo výzkumu konstrukce zem d lských pneumatik a jejich vlivu na zatížení p dy. Nové laborato e nebudou sloužit pouze výzkumu, ale také p i výuce student. Ji í Hruška Foto autor Exponáty z cizí i domácí kuchyně Jednu z největších výstavních ploch na polní zemědělské výstavě Den Zemědělce v Kameni u Pelhřimova měla firma P & L, spol. s r. o. Ta je s touto výstavou spjata od samého začátku, vždyť nevynechala jediný ročník. Ve své expozici letos vystavovala zemědělskou techniku značek, které buď přímo dováží, nebo sama vyrábí. P íznivci zem d lské techniky m li možnost prohlédnout si zblízka sklízecí mláti ku Sampo, techniku pro sklize píce ELHO, secí stroj Kinze i agrotaha e a nosi e vým nných nástaveb Tatra Phoenix. A v Kameni byly vystaveny rovnou t i Tatry dvounápravová 4 x 4, t ínápravová 6 x 6, a dokonce i ty nápravová 8 x 8 s cisternou a dv ma iditelnými nápravami. Pozornost vzbuzoval i samojízdný aplikátor kejdy Vredo Trac VT4546 s diskovým zapravova em zna ky Väderstad. Mezi vystavenými traktory byly zastoupeny všechny zna ky New Holland, Deutz-Fahr i Kioti. Tradi ní techniku pak doplnila novinka letošního roku kompaktní kloubové naklada e MultiOne, které od letošního roku obohacují nabídku Meziřádkový kultivátor PPL polonesený nebo čelně nesený robustní stroj určený pro meziřádkovou kultivaci širokořádkových plodin s možností aplikace kapalných hnojiv Agrotahače a nosiče výměnných ých nástaveb Tatra se prosazují na trhu se zemědělskou ělsk technikou firmy P & L. Malé univerzální kloubové naklada e ur ené pro profesionální i rekrea ní použití mají motory o výkonu 22 až 50 k. S více než 170 variantami ná adí se tak m že z naklada e stát seka ka na trávu, vysokozdvižný vozík, kompaktní traktor, teleskopický naklada, nebo dokonce mícha ka na beton. 60

61 TECHNIKA Naši pozornost však upoutaly p edevším výrobky spole nosti P & L. Vyrobeno ve Velkém Meziříčí Jak titulek napovídá, ve Velkém Mezi í í se stroje nejen montují, prodávají a servisují, ale také vyvíjejí a vyráb jí. Prvním výrobkem byl v roce 2003 mezi ádkový kultivátor PPL polonesený nebo eln nesený robustní stroj ur ený pro mezi ádkovou kultivaci široko ádkových plodin s možností aplikace kapalných hnojiv. Druhým vlastním výrobkem firmy je speciální secí stroj STP 300 pro p ísev trav a obnovu trvalých travních porost, využitelný i k setí obilnin, epky a lušt nin. Novinkou je pak mezi ádkový kyp i s aplikací kapalných minerálních hnojiv Kompaktní kloubové nakladače MultiOne od letošního roku obohacují nabídku firmy P & L Vlastním výrobkem firmy je i speciální secí stroj STP 300 pro přísev trav a obnovu trvalých travních porostů, využitelný i k setí obilnin, řepky a luštěnin Novinka meziřádkový kypřič MeKy 24 doplněný nádrží na kapalná hnojiva Farmář 11/2015 do p dy MeKy 12 nebo 24 (12 ádek na kuku ici nebo 24 ádek na epu). Technicky a technologicky je konstruován pro mezi ádkové kyp ení polních plodin, a to p edevším cukrovky, kuku- ice, zeleniny i epky. Originalita výrobku spo ívá v autorsky chrán ném tvaru a sledu pracovních orgán vytvá ejících vhodnou strukturu povrchu p dy a modulujících p dní profil pro optimální pohyb srážkové vody ke ko en m rostlin. Mezi ádková kultivace spole n s aplikací kapalných hnojiv má nejen protierozní p ínos, ale zvyšuje také efektivnost hnojení, stabilitu výnos v jednotlivých letech a odolnost rostlin k abiotickým a biotickým stres m. Technicky je stroj konstruován tak, aby podle pot eby uživatele mohl být agregován s traktorem bu jako tla ný v p edním t íbodovém záv su, nebo tažený v zadním t íbodovém záv su. Samostatná nádrž na hnojivo je zav šena na opa ném konci traktoru. Spole nost P & L spolupracuje p i vývoji nových stroj s r znými výzkumnými ústavy. Výsledkem spolupráce je nejen MeKy, ale také nap íklad speciální packet pro tvorbu hr bk na sáze brambor nebo nový nesený kyp i bramborových hr bk, jejichž výroba se p ipravuje. Všechny vyráb né stroje byly samoz ejm vystaveny a dopl ovaly již tak obsáhlou p ehlídku techniky z portfolia firmy P & L. Ji í Hruška Foto autor 61

62 Skutečně kvalitní práce. Traktory CLAAS. Jméno Souřadnice Země Podnik Kees van Dun Nizozemsko Dodavatel služeb Goede morgen z Nizozemska. 500 zákazníků, 35 zaměstnanců, 31 samojízdných strojů, 25 traktorů a kolem 100 pracovního nářadí. Můj recept na úspěch: růst spolu se zákazníky. Navštivte nás: traktory.claas.com

63 Podívejte se na video o skutečně kvalitní práci. traktory.claas.com

64 TECHNIKA U Čapího hnízda se předvádělo II Firma Kvarto spol. s r. o. uspořádala nedávno na pozemcích společnosti DZV NOVA, a. s., u farmy Čapí hnízdo nedaleko Olbramovic Den pole s nejnovější technikou ze svého portfolia. Stroje zastupovaných značek představila odborné veřejnosti jak staticky, tak především v praktických ukázkách. V první ásti reportáže jsme p edstavili techniku pro sklize obilnin, odvoz slámy a následné zpracování p dy. V druhé ásti se budeme v novat ostatním stroj m a za neme zna kou, kterou jsme minulou ást zakon ili. Výkonné rozmetadlo a postřikovač Amazone, to nejsou jen stroje na zpracování p dy, jsou to nap íklad i rozmetadla minerálních hnojiv. Vyráb jí se s objemem od 500 l výše, mechanická, elektronická nebo s hydropohony a navád ním pomocí GPS. Ukázky se zú astnila lo ská novinka, nejmodern jší model ZA-TS Jeho násypka, jak název napovídá, pojme 3200 l hnojiva. Verze Super má nosnost 3,5 t, provedení Ultra pak 4,5 t (p i objemu 4200 l). U systému TS obsluha nenastavuje záb r lopatkami, záb r se nastavuje elektronicky natá ením trychtý e usm r- ujícího tok hnojiva na kotou. Rozmetadlo je schopno pracovat se t emi typy kotou a s pracovními záb ry od 18 do 54 m. Stroj pohán ný hydromotory m že pomocí signálu GPS aplikovat v 16 sekcích s vysokou p esností, nap íklad p i použití v klínech. 64 Ukázek se zúčastnila také loňská novinka nejmodernější model rozmetadla minerálních hnojiv Amazone ZA-TS 3200 Rozmetadlo umí aplikovat i podle výnosových map a p dních vzork a lze jej spojit se systémem Isaria, který umož- uje aplikaci dusíku podle N-senzor. P i ukázce rozmetalo Amazone ZA-TS 3200 NPK na ší ku 36 m. Záv r p edvád ní techniky Amazone pat il vlajkové lodi zna ky samojízdnému post ikova i Pantera Lo ský model byl vybaven nádrží o objemu 4000 l a rameny s pracovním záb rem 36 m. Tento stroj je ur en profesionál m velkým zem d lským podnik m a podnik m služeb. Ti ocení, že post ikova pohán ný motorem Deutz je schopen kvalitn pracovat i p i vysoké rychlosti Nejprodávanější polonesený model firmy OPaLL Agri Europa II vybavený šesti radlicemi jištěnými pružinou a plnými odhrnovacími deskami (16 až 20 km/h) a aplikovat p i t chto rychlostech i dávku p es 400 l/ha. Loňská novinka pro setí Posledním p edvád ným strojem Amazone byl secí stroj. Tradice t chto stroj u nás sahá až do období p ed revolucí. Po celou dobu mají pov st tém nezni itelných stroj. Ona jich také celá ada ješt dnes pracuje. Ukázkový stroj však pat il k tomu nejlepšímu a nejmladšímu v nabídce Amazone. Lo ská novinka p edstavená na poslední výstav Agritechnica to je secí stroj Cirrus C s d leným zásobníkem osazeným dv ma rozd lovacími hlavami. Jeho konstrukce umož uje setí jedné plodiny, dvou plodin, ale p edevším sou asné setí a p ihnojování. Cirrus je velmi univerzální secí stroj. Pro setí do brázdy jej lze ješt vybavit p ihrnovacími disky, které povrch p ed diskovou sekcí urovnají. O tom, že svou práci Cirrus opravdu umí, p esv d il vloni. P edvedený stroj byl totiž tím, který zdejší pozemky osel pšenicí v rámci výzkumného programu, zmín ného v prvním lánku.

65 TECHNIKA Aplikační technika Pichon se vyznačuje robustní konstrukcí a použitím velmi kvalitních materiálů Červené stroje z Opavy Kdo by si myslel, že je zaseto a tedy hotovo, ten by se mýlil. Prostor pro p edvád ní dostal totiž eský výrobce stroj na zpracování p dy OPaLL Agri. První p edstavenou soupravou byl traktor New Holland T7.250 s poloneseným pluhem Europa II 180, druhou tvo il stejn výkonný traktor s poloneseným pluhem Orion 180. Nejprodávan jší polonesený model firmy OPaLL Agri Europa II byl vybaven šesti radlicemi jišt nými pružinou s plnými odhrnovacími deskami. Zajímavostí tohoto pluhu je Farmář 11/2015 systém otá ení pomocí h ebenové ty e s ozubeným kolem v p ední ásti, kterou otá í dva jedno inné válce. Celé za ízení je ukryto ve sk íni a je bezúdržbové. Pluh Orion 180 má stejný rám jako Europa II, jeho otá ení je však jednodušší, pouze pomocí dvou pístnic. Další odlišností obou pluh je rozdílné provedení pomocných rám a systém nastavení záb ru první radlice. Vyprahlá a velmi tvrdá p da byla opravdovou zkouškou pro oba pluhy. Posádkám zprvu inilo problém dosáhnout optimální rychlosti, pak však oba pluhy p edvedly v extrémních podmínkách velmi dobrou práci. Malý rekordman sklízecí mlátička New Holland TC 4.90 Na závěr byl poprvé ve střední a východní Evropě představen traktor New Holland T7.270 Auto Command s přepracovaným designem, drobnými úpravami v kabině, ale především s novým motorem T etím erveným strojem, který prodejce vybral pro polní den, byl kombinovaný kyp i Saturn III s pracovním záb rem šest metr (vyrábí se v záb rech od t í do šesti metr ) agregovaný s traktorem New Holland T Tento kompaktor je vybaven celou adou pracovních orgán. Na elní smykovací lištu navazuje ada drobicích válc o pr m ru 330 mm, urovnávací lišta a dv ady šípových radli ek, vytvá ejících dno se ového l žka. Za sekcí radli- ek je umíst na druhá ada drobicích válc, op t smykovací lišta a na záv r utužovací válec. Nejprodávan jší kompaktor zna ky OPaLL Agri op t p edvedl na dané pom ry profesionální práci. Poprvé v plastu Pevné místo v nabídce firmy Kvarto má i francouzská aplika ní technika Pichon. Její stroje se vyzna ují robustní konstrukcí a velmi kvalitními materiály. Potvrzením napsaného bylo nejd íve rozmetadlo hnoje Muck Master s objemem 12 m 3 a velkými rozmetacími válci o pr m ru 1035 mm, osazenými 52 odnímatelnými reverzními noži a pohán nými p es masivní monoblokovou p evodovku. Celopozinkované rozmetadlo je vybaveno robustní silni ní nápravou a naddimenzovanými brzdami. V závislosti na charakteru aplikovaného materiálu a nastavení m že provád t aplikaci v ší kách 8 až 15 m. Uživatelé na n m oce ují, že dokáže hn j dokonale rozfrézovat a rozprost ít po poli jako koberec. Firma Pichon vyrábí tato rozmetadla s objemy od 8 do 24 m 3. Druhým p edvedeným strojem zna ky Pichon byla erstvá novinka laminátová p ívozní cisterna. P ítomní m li možnost spat it první vyrobený exemplá v Evrop. Cisterna byla vyrobena na základ požadavku eského trhu, v tomto p ípad pro rychlé pln ní post ikova e Pantera. Velké sací rameno slouží jak k nasávání vody, tak i k pln ní post ikova e. Robustní konstrukce je v tomto p ípad dopln na i velmi dobrými jízdními vlastnostmi a pr chodností v terénu. Na záv r prezentace techniky Pichon vyst ídala laminátovou cisternu cisterna s pozinkovanou nádrží o objemu 18 m 3 vybavená dvanáctimetro- 65

66 TECHNIKA vým hadicovým aplikátorem pro aplikaci kejdy a digestátu, pracující ve službách. Podnik služeb její kvality prov uje již déle než dva roky. Důstojná tečka Záv r dne, bohatého na p edvád né stroje a jednotlivé technologie, byl v režii zna ky New Holland. Zlatou te kou bylo p edstavení traktoru, který doposud ve st ední a východní Evrop p edstaven nebyl. Byl jím model T7.270 Auto Command s p epracovaným designem, drobnými úpravami v kabin, ale p edevším s novým motorem spl ujícím normu Tier 4 Final. Mnoho návšt vník využilo p íležitost a novinku si d kladn prohlédlo zvenku i ze seda ky v kabin. Zajímavé stroje na ploše Praktické ukázky byly velmi zajímavé, a to samé lze konstatovat i o staticky vystavených strojích. Skliz ové stroje doplnil lis na kulaté balíky New Holland Roll-Belt, teleskopický manipulátor New Holland LM7.35 a p epravník balík ze ZDT Nové Veselí. Malé traktory reprezentovaly modely New Holland T3030 a Boomer 3040 a stroje na zpracování p dy sedmiradli ný pluh Lemken Diamant 11. A jeden malý pracant na úplný záv r. Tím byl nejmenší model sklízecí mláti ky New Holland TC 4.90, který se letos objevil v nabídce dovozce. Hovo it o nejmenší žluté sklízecí mláti ce jako o rekordmanovi zní pon kud nelogicky, ale je tomu tak. P i svých rozm rech dosáhla obdivuhodných výsledk nejen s obsluhou ze spole nosti Agrotec, a. s., ale též u mnohých zem d lc, kte í si ji vyzkoušeli na vlastní k ži. Firma Agrotec, a. s., letos otestovala výkonnost mláti ky NH TC 4.90 na vybraném pozemku o rozloze 20,8 ha. Malé TC na n m sklidilo 105 tun zrna. Jeden z majitel této mláti ky potvrdil, že p i výnosu 5 t/ha sklidí dva hektary za hodinu, emuž odpovídá, na mláti ku této velikosti, výborná pr chodnost 10 t/h, to vše p i spot eb 10 l/ha. A ím vším je tento drobe ek ješt zajímavý? Nap íklad rám jeho kabiny je stejn velký jako u nejv tších brat í k CR. Také loketní op rka, sjednocující jednotlivé modely, umož uje jednoduše ovládat a nastavovat vše, co kombajnér pot ebuje, slovy obsluhy otá ky bubnu, mezeru, ventilátor, horní a dolní síto. Pokud si to zákazník p eje, m že být mláti ka vybavena Vario lištou. Mláticí ústrojí je logicky menší, ale technologicky stejné jako u model CX, tedy s mláticím a odmítacím bubnem, rota ním separátorem a ty mi vyt ásadly. I tato nejmenší mláti ka je vybavena svahovým vyrovnáváním jak v p í ném (pohybem horního síta), tak i podélném (rychlostí ventilátoru) sklonu. Z konstrukce pak vyplývá cílová skupina. Tato sklízecí mláti ka by m la být ideální pro malé farmá e sklízející od 20 do 150 až 180 ha plodin. Ji í Hruška Foto autor 66

67 ZAJÍMAVOSTI Svatomartinské ve znamení jedenáctky Ve středu 11. listopadu bude zahájen už jedenáctý ročník obnovené tradice Svatomartinských vín. Nadprůměrně teplý a slunečný průběh letních měsíců završený vlahým přelomem srpna a září slibuje velmi kvalitní vína, kterých se chystají vinaři dodat na trh rekordní množství. Podle prvních odhad p edloží vina i k hodnocení vína celkov p edstavující až 2,6 milionu lahví Svatomartinského Seznam všech vín se známkou Svatomartinské 2015 bude znám po 29. íjnu, kdy prob hne druhé kolo hodnocení. Výjimečné víno díky počasí Nejvyšší zastoupení lze letos o ekávat u bílých Svatomartinských vín (Müller Thurgau, Muškát moravský a Veltlínské ervené rané), kterých bude na trhu asi 40 %, následovat budou ervená (Modrý Portugal a Svatovav inecké) s 31 % a r žová Vše napovídá tomu, že jedenáctý ročník Svatomartinských vín bude nejen kvalitní, ale bude překonána i loňská hranice dvou milionů lahví vyrobených vinaři v ČR Průběh počasí během letošní vegetace se podepsal na vysoké kvalitě sklízených hroznů (Modrý Portugal, Svatovav inecké a Zweigeltrebe) s 29 %. Zejména u ervených vín se letos bude na co t šit. V pr b hu léta vina e tížily obavy, aby réva p íliš netrp la suchem, ale následné dešt p ibližn v polovin srpna p edcházející samotné sklizni dodaly hrozn m raných odr d pot ebnou vláhu. Víno letošního ro níku tak velmi dob e vyzrálo a díky dostatku vláhy v kone né fázi zrání ho bude dostatek. Hrozny letos dozrály do výjime né jakosti, která se samoz ejm odrazí také v kvalit Svatomartinských vín. Letošní ro ník by mohl pat it k t m nejlepším od roku 2005, kdy Vina ský fond získal zna ku Svatomartinské, nazna- uje editel Vina ského fondu Ing. Jaroslav Machovec a dodává: Letošní ro ník také slibuje vysoké, možná i historicky nejvyšší, procento vín, která usp jí p i hodnocení a získají právo používat známku Svatomartinské Pravděpodobně přes dva miliony Hodnocení Svatomartinských vín letos prob hne ve dvou dnech na konci íjna. Vína, která budou moci nést zna ku Svatomartinské, budou následn zve ejn na na internetových stránkách Tradi n nevyšší zastoupení bude mít u bílých Svatomartinských vín odr da Müller Thurgau, u r žových Svatovav inecké a u ervených Modrý Portugal. Nabídku ro níku vedle odr dových vín zpest í také celá ada cuvée, tedy vín vyrobených z více uznaných odr d. V roce 2005, kdy byla zna ka Svatomartinské z iniciativy Vina ského fondu uvedena na trh poprvé, se do projektu p ihlásilo 36 vina ství. V lo ském roce už Svatomartinská vína vyráb lo 129 vina ství, která dodávají na trh asi dva miliony lahví. Díky mimo ádn p íznivému po así a stále zkušen jším vina m lze letos o ekávat p ekro ení dvoumilionové hranice. Svatomartinská vína ro níku 2015 navíc budou nadpr m rn kvalitní. Svatomartinský košt a další akce Stejn jako v uplynulých letech po ádá Vina ský fond 11. listopadu od 11 hodin na brn nském nám stí Svobody Svatomartinský košt, kterého se každoro n ú astní na p t tisíc obyvatel a návšt vník moravské metropole. Vina ský fond zárove podporuje adu dalších svatomartinských akcí po celé republice. Zna ka Svatomartinské byla registrována v roce 1995 a od roku 2005 je jejím vlastníkem Vina ský fond, který ji dále nabízí zdarma všem vina m registrovaným v eské republice a spl- ujícím všechna náro ná kritéria. V letošním roce Vina ský fond ve spolupráci s Národním vina ským centrem již pojedenácté realizuje propagaci t chto vín pod jednotným logem. Petr Hezký Foto archiv Farmář 11/

68 ZEM D LSKÁ ANGLI TINA Zemědělská angličtina lekce 44 TRACTORS I Tractors are self-propelled vehicles designed to provide high power and traction at relatively low speeds for use in agriculture, construction, etc. Tractors were developed from mobile versions of the steam engines used in the 19th century. The American Burger tractor of 1889 was the rst to use an internal combustion engine. The modern tractor is usually powered by a Diesel engine and equipped with a cab that insulates the driver from weather and noise. A power take-off and hydraulically operated ttings enable powerful and versatile implements to be operated by the tractor, such as shovels, loaders, mowing machines, muck spreaders, and cultivators. Tractors may have spark ignition or compression ignition engines. The former run on petrol whilst compression ignition engines run on diesel oil. Farm tractors may be divided into two groups: wheeled and track-laying. Wheeled tractors may be further subdivided into standard and row crop types. Most modern tractors are tted with pneumatic tyred wheels. The adhesion of pneumatic tyres is improved by keeping them at the lowest in ation pressure recommended by manufacturers or by adding weight to the back axle. Row crop tractors can be used for all ordinary purposes, but in addition they are designed for working in root and other row crops. They are given a high ground clearance so that they ride over the growing plants. Their front and rear wheels are adjustable so that the track can be set for rows of different width. Their rear wheels are equipped with independent brakes to facilitate turning on the headlands. They may have a chassis on which to t various toolbars to carry implements such as ridgers, hoes and cultivators, and they have a power lift to raise and lower the implements. The power lift may be mechanical or hydraulic. Track-laying tractors or crawlers have the great advantage that they take a powerful grip without exerting much pressure on the soil, indeed their pressure per square centimetre is much less than the treading of a horse. They are considerably more economical in fuel than are the wheel machines, but their greater initial cost and their maintenance may outweigh this advantage. TRAKTORY I Traktory jsou samohybná vozidla (s vlastním pohonem), ur ená k tomu, aby poskytovala velkou sílu a tah (trakci) p i pom rn nízkých rychlostech, využívaná v zem d lství, stavebnictví atd. Traktory byly vyvinuty z mobilních verzí parních stroj používaných v 19. století. Americký traktor Burger z roku 1889 byl první, který využíval motor s vnit ním spalováním. Moderní traktor je obvykle pohán n naftovým motorem a je vybaven kabinou, která izoluje (chrání) idi e od po así a hluku. Vývodový hnací h ídel a hydraulicky ovládaná za ízení umož- ují, aby traktor ovládal výkonná a všestranná ná adí, jako jsou rypadla, seka ky, rozmeta e hnoje a kultivátory. Traktory mohou mít motory zážehové (zážeh jiskrou) nebo vzn tové (zapalování kompresí). Ty první jezdí na benzín, zatímco vzn tové motory pracují na naftu. Zem d lské traktory se mohou d lit do dvou skupin: kolové a pásové. Kolové traktory se mohou dále (pod)rozd lit na b žné a ádkové (typy). V tšina moderních traktor je vybavena koly s pneumatikami. Adheze pneumatik se zlepšuje tím, že je udržujeme p i nejnižším možném, výrobcem doporu eném tlaku, nebo tím, že na zadní nápravu p idáme zatížení (závaží). Kultiva ní traktory se mohou používat pro všechny obvyklé ú ely, ale navíc jsou ur eny pro práci v okopaninách a jiných ádkových plodinách. Mají vysokou sv tlost nad povrchem, takže mohou pojížd t nad rostoucími rostlinami. Jejich p ední i zadní kola jsou nastavitelná tak, že (jejich) rozchod m že být se ízen pro ádky r zné ší ky. Jejich zadní kola jsou vybavena samostatnými (nezávislými) brzdami, aby se umožnilo otá ení na souvratích. Mohou mít podvozek, na který lze upevnit r zné nosi e, jež nesou ná adí, jako jsou oboráva e, ple ky a kultivátory, a mají zvedací za ízení (zvedák), které zvedá a spouští ná adí. Zvedací za ízení m že být mechanické nebo hydraulické. Pásové traktory neboli pásáky mají velkou výhodu v tom, že mají mocný záb r, aniž by vyvíjely p íliš velký tlak na p du, a skute n jejich tlak na tvere ní centimetr je mnohem menší než našlapování kon. Jsou mnohem úsporn jší ve spot eb paliva než kolové stroje, ale jejich v tší po izovací náklady a jejich údržba mohou tuto p ednost (výhodu) p evážit. adhesion [ d hi:ž n] p ilnavost, adheze axle [aeksl] náprava brake [breik] brzda clearance [ kli r ns] sv tlost (výška) fitting [ fiti ] armatura, za ízení grip [grip] záb r headland [ hedl nd] úvra, souvra (pole) ignition [ig niƒ n] zapalování, zážeh, vznícení inflation [in fleiƒ n] nahušt ní initial cost [i niƒl kost] po izovací náklad(y) internal combustion engine [in t :nl k m bas n endžin spalovací motor Terminologie muck [ mak] hn j, mrva outweigh [ aut wei] p evážit (nad) power lift [ pau lift] zvedák ride [raid] jezdit, pojížd t ridger [ridž ] hr bkova, hrobkova, oboráva (pluh) self-propelled [selfpr peld] samohybný shovel [ ƒavl] lopata, rypadlo spark [spa:k] jiskra spreader [spred ] rozmetadlo traction [ traekƒ n] tah, tažná síla tread [tred] našlapovat weight [weit] váha, závaží width [wid ] ší ka Převzato z odborné publikace Zemědělská angličtina Doc. Ph.Dr. Jaroslav Voráček, CSc. 68

69 ZEM D LSKÁ N M INA Zemědělská němčina lekce 44 ENWICKLUNG DES ÖKOLANDBAUS II. Der organisch-biologische Landbau wurde in der Schweiz von Hans Müller und seiner Frau Maria entwickelt. Bereits in den zwanziger Jahren setzten sie sich für den Fortbestand einer bäuerlichen Landwirtschaft ein. Hans Müller beschäftigte sich seit den dreißiger Jahren mit der biologisch-dynamischen Wirtschaftsweise und entwickelte in den fünfziger Jahren den organisch-biologischen Landbau. Seit Ende der sechziger Jahre traten vermehrt die negativen Folgen der industrialisierten Landwirtschaft zu Tage wurde der Erzeugerverband Bioland gegründet. Seit 1975 koordiniert die im Jahr 1962 gegründete Stiftung Ökologie & Landbau den Erkenntnis- und Erfahrungsaustausch. Sie verlegt eine Vielzahl von Publikationen über den ökologischen Landbau. Außerdem unterstützte sie von Anfang die Entwicklung der Internationalen Vereinigung ökologischer Landbaubewegungen, IFOAM (Gründung 1972). Auf Initiative der Stiftung Ökologie & Landbau (SÖL) wurde 1988 die Arbeitsgemeinschaft Ökologischer Landbau (AGÖL) als Dachverband der Verbände in Deutschland gegründet, nachdem 1984 erste gemeinsame Rahmenrichtlinien zum Öko-Landbau in Deutschland verabschiedet worden waren. In den folgenden Jahren verbreitete sich der ökologische Landbau schnell. In den neuen Bundesländern hat sich die ökologisch bewirtschaftete Fläche nach der Wiedervereinigung 1990 rasch ausgeweitet. Dort war es besonders schwierig, die Vermarktung aufzubauen, da man in der ehemaligen DDR Bio-Produkte gar nicht kannte. Seit Anfang 2001 ist die Stärkung des ökologischen Landbaus ausdrückliches Ziel der deutschen Agrarpolitik. Der Öko-Landbau wird inzwischen mit zahlreichen Maßnahmen wie z. B. des einheitlichen Bio-Siegels und dem Bundesprogramm Öko-Landbau unterstützt. Für die folgenden Jahre wird dementsprechend mit einer umfangreichen Umstellung auf ökologischen Landbau gerechnet. VÝVOJ EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ II. Organicko-biologické zem d lství bylo vyvinuto ve Švýcarsku Hansem Müllerem a jeho ženou Marií. Již ve dvacátých letech se zasazovali o zachování selského hospoda ení. Hans Müller se zabýval od t icátých let biologicko-dynamickým zp sobem hospoda ení a v padesátých letech vyvinul organicko-biologické zem d lství. Od konce šedesátých let se za aly ve v tší mí e objevovat negativní následky pr myslového zem d lství. V roce 1971 byl založen svaz výrobc Bioland. Od roku 1975 koordinuje nadace Ekologie & zem d lství, která byla založena v roce 1962, vým nu poznatk a zkušeností. Vydává velké množství publikací o ekologickém zem d lství. Krom toho od za átku podporovala rozvoj Mezinárodní federace hnutí ekologických zem d lc IFOAM (založeno v roce 1972). Z iniciativy nadace Ekologie & zem d lství (SÖL) bylo v roce 1988 založeno Pracovní spole enství ekologického zem d lství (AGÖL) jako zast ešující organizace svaz v N mecku, poté co byly schváleny spole né rámcové sm rnice k ekologickému zem d lství N mecka. V následujících letech se ekologické zem d lství rychle rozší ilo. V nových spolkových zemích se ekologicky obhospoda ovaná p da rychle rozší ila po znovusjednocení v roce Tam bylo obzvlášt obtížné uvést bioprodukty na trh, protože v bývalé NDR nebyly v bec známé. Od po átku roku 2001 je posilování ekologického zem d lství výrazným cílem n mecké agrární politiky. Ekologické zem d lství je od té doby podporováno etnými opat eními, jako nap. jednotnou Bio-pe etí a Spolkovým programem Ekologické zem d lství. V následujících letech se podle toho po ítá s rozsáhlým p echodem k ekologickému zem d lství. ausdrücklich r Austausch -es/0 dementsprechend ein setzen sich einheitlich r Fortbestand -(e)s/0 e Gemeinschaft -/-en inzwischen e Richtlinie -/-n s Siegel -s/- výslovný, d razný, výrazný vým na podle toho, p im en zasadit se (o n co), zastávat se ( eho) jednotný, sjednocený pokra ující stav spole enství zatím, mezitím, od té doby direktiva, sm rnice pe e, ú ední razítko Terminologie e Stiftung -/-en umfangreich e Umstellung -/-en verabschieden verlegen e Vielzahl -/0 e Wiedervereinigung -/-en zahlreich nadace, z ízení obsáhlý p estavba, reorganizace, p echod propustit (ze služby), schválit (zákon) p eložit, p emístit, vydat (knihu) velké množství, zna ný po et znovusjednocení, op tovné sjednocení etný, hojný Převzato z odborné publikace Zemědělská němčina Ing. Karel Tomšík, Ph.D. Farmář 11/

70 ZÁV REM Pobídka 2. část tajenky Symetrála Chem. zn. hliníku Pcháč Římských 51 Arabský pokrm Filmová hvězda Jméno rak. malíře Kokoschky Něm. žen. jméno Býv. švéd. hud.skup. Sibiřský veletok Maďarsky otec SPZ Bratislavy Vyluštěnou tajenku zašlete do na adresu redakce nebo ovou adresu press.cz, heslo KŘÍŽOVKA. Celní kód Bangladéše Sídlo v Peru Rumunské město Bývalá norská hudební skupina Chem. zn. osmia SPZ Detvy Polní míra Postupné ubyvání 1. část tajenky MAGAZÍN PRO MODERNÍ FARMU LISTOPAD 2015 ročník 21 Kontaktní adresa pro čtenáře a inzerenty: Farmář Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 farmar@profipress.cz Zkr. pro strana Sumerský bůh moudrosti Shluk rostlin 3. část tajenky Všechno Závodní klub Opak lyrika Domácky Eduard Mládě vepře Vylosovaný úspěšný luštitel získá červený hrneček s logem časopisu Farmář. Zařízení pekárny Znění tajenky z čísla 9/2015: Září, na léto jde stáří. Hrneček od nás získává: Věra Pojmanová, Havlíčkův Brod. Oxid indnatý /vz./ Jaký / básn./ Pohonný Vyrobená litím Kód Lufthansy Poprocková hudební skupina Opak pravý Textilní rostlina Značka kosmetiky Franc. předložka Pilot A HA, ARAD, ELÁN, HAPU, KEBAB, UTE Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR: Odbyt předplatné Tel.: odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz modrá linka: zelená linka pro SR zdarma (bez předvolby) Cena jednotlivého výtisku 50 Kč/2,00 eura Cena za předplatné 600 Kč/24,00 eur Sleva pro studenty 50 % Šéfredaktorka Ing. Jana Velechovská Tel.: , KVÍZ: Poznáte ho? Odborní redaktoři Ing. Petr Hezký Tel.: , Ing. Jiří Hruška Tel.: , Manažerka inzerce Ing. Petra Vaňatová Tel.: , Grafika Roman Matušek Ilona Frčková Scan foto: Jiří Kadlec Vedoucí grafik: Jiří Hudec Foto na obálce: Jana Velechovská V ísle 9/2015 jsme otiskli náv s Fliegl Gigant ASW 391. Všem úsp šným pozorovatel m gratulujeme. Výhra putuje na adresu Robert Zach, Olomouc. Na této stránce jsme si pro vás vedle k ížovky p ipravili malý kvíz. Na fotografii vám každý m síc ukážeme zkreslený obrázek nebo detail n kterého ze zem d lských stroj. M žete si tak vyzkoušet sv j pozorovací talent a znalost zem d lské techniky. Pokud poznáváte stroj, který je na tomto obrázku, pošlete nám do na adresu farmar@profipress.cz jeho pokud možno p esný název i s typovým ozna ením a jeden z vás získá ervený hrne ek s logem našeho asopisu. Jazyková korektura Věra Dvorská Hana Gruntorádová Věra Melicharová Registrační značka MK ČR E Číslo ISSN Tisk H.R.G. spol. s r. o. Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b Praha 2 Pro příští měsíc připravujeme: Sladovnický ječmen Stavby pro ŽV Doprava v zemědělství Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv.

71 novinka Vánoční nabídka vydavatelství Profi Press s. r. o. obchod.profipress.cz Venkovská turistika a agroturistika novinka Ing. Marie Stříbrná novinka Réva vinná ná autoři: prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., a kol. formát: 230 x 297 mm počet stran: 152; pevná vazba Tato publikace je komplexní a poměrně podrobnou příručkou, která by měla čtenářům poskytnout informaci o révě vinné. Shrnuje dosavadní poznatky o zakládání vinice, výsadbě révy, ošetřování půdy ve vinici. Neméně významnými kapitolami jsou výživa a hnojení vinic, ochrana révy vinné v podmínkách ekologické a integrované produkce. Navazuje sklizeň hroznů, výroba a prodej vína. Předmětná problematika byla zpracována na základě nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, to vše v přehledné a srozumitelné formě. Kniha je svým zaměřením určena odborníkům, studentům středních i vysokých škol a laické veřejnosti. Cena: 390 Kč vč. DPH Venkovská turistika a agroturistika autorka: Ing. Marie Stříbrná formát: 205 x 265 mm počet stran: 56 Publikace nabízí různé pohledy na cestovní ruch jako nástroj rozvoje venkova a zodpovídá otázky ekonomiky, zaměstnanosti a odlišnosti venkovské turistiky. Autorka se se čtenáři podělí i o zkušenosti zemí západní Evropy, Ameriky a Austrálie. Cena: 190 Kč vč. DPH Chov dojeného é o skotu autoři: doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc, Ing, Stanislav Staněk, Ph.D. formát: 210 x 265 mm počet stran: 244; pevná vazba Cílem publikace je shromáždit současné poznatky o optimalizaci technologie, techniky a managementu, o tvorbě chovného prostředí, včetně techniky krmení, odchovu telat a výkrmu býků. Sumarizovat především praktické poznatky, které napomohou vytváření komfortních chovných podmínek pro dojnice, z vlastních výsledků experimentů, výběrových šetření, ale také z důvěryhodných pramenů tuzemských i zahraničních. Kniha je doplněna velkým množstvím fotografií. Cena: 390 Kč vč. DPH novinka novinka novinka Příručka pro opravy a údržbu zemědělské techniky autoři: Dr. Ing. František Kumhála a kolektiv formát: 174 x 260 mm počet stran: 192; lepená vazba Nosným tématem jsou údržbářské a opravářské úkony, které si lze u našich strojů udělat svépomocí s použitím běžně dostupných nástrojů. Publikace je zaměřena především na u nás nejrozšířenější starší traktory Zetor I. a II. unifikované řady a dále na sklízecí mlátičky Fortschritt typu E 512 a E516, které rovněž stále slouží v nemalém počtu. Cena: 230 Kč vč. DPH Objednávám si následující knihy: název název název počet kusů. počet kusů. počet kusů. název název název Pěstování rostlin pro energetické a technické využití autoři: Ing. Vlasta Petříková, DrSc., Ing. Jan Weger, Ph.D. formát: 230 x 297 mm počet stran: 152; pevná vazba Pěstování rostlin pro energetické účely je nezbytné k zajištění žádoucího množství biomasy, a je proto významným doplňkem využívání odpadních a vedlejších produktů ze zemědělství, lesnictví i z dalších oborů. Cílem této publikace je seznámení odborné i širší veřejnosti se současným stavem zajišťování biomasy pro energetické účely. Kniha nabízí přehled rostlin, způsob jejich pěstování, využití a zpracování. Hlavní pozornost je zde věnována praktickým zkušenostem a konkrétním příkladům pěstování polních energetických plodin a jejich ošetřování. Cena: 390 Kč vč. DPH počet kusů. počet kusů. počet kusů. Anglicko-česko-slovenský slovník zemědělských a příbuzných výrazů autoři: doc. PhDr. Jaroslav Voráček, CSc., Mgr. Adriana Laputková formát: 175 x 260 mm počet stran: 360; lepená vazba Naše příručka je určena nejširší veřejnosti, která se učí anglicky a potřebuje pohotově porozumět textům z oblasti zemědělství, včetně zemědělství v Evropské unii. Je to slovník příruční, tedy zdaleka ne vyčerpávající, ale zahrnující slova potřebná k běžnému překládání. Uživatel tohoto slovníku musí mít aspoň základní znalosti anglické gramatiky. Slovník vychází ze slovní zásoby v odborných textech Zemědělská/Poľnohospodárska angličtina obou autorů (vyd. Profi Press, 2004 a 2012) a dalších publikací. Cena: 490 Kč vč. DPH Při obdržení vyplněného kupónu do zaručujeme dodání objednaného zboží do Vánoc. Po dohodě možný i osobní odběr na níže uvedené adrese. Jméno a příjmení Adresa *Tel.: Podpis *označené hvězdičkou PROSÍM také vyplňte!!! Objednávkový kupón zašlete na adresu: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: , 602, odbyt@profipress.cz, obchod.profipress.cz Objednané knihy vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky bude přičteno poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Kompletní nabídka platí do vyprodání zásob.

72 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Zlaté medaile Fendt VarioGrip Pro Agco GmbH Fendt, Německo; hala 20, Mitas a. s., Česká republika; hala 20 Systémy regulace tlaku v pneumatikách jsou bezpochyby přínosem a přinášejí spousty výhod. Jednu nevýhodu bychom na nich však přeci jen našli, při změně tlaku pro silniční mód jsou velmi pomalé a kromě toho vyžadují, aby motor pracoval ve vysokých otáčkách, protože je potřeba dostatečný výkon pro kompresor. Tento problém se úspěšně podařilo vyřešit společnosti Fendt ve spolupráci s firmou Mitas a. s. Systém regulace tlaku v pneumatikách představila společnost Fendt již v roce 2009, kdy na výstavě Agritechnica poprvé představila VarioGrip a získala za něj stříbrnou medaili. Letošní zlatou si odnáší za systém VarioGrip Pro, který dokáže změnit tlak v pneumatikách nebývale rychle. Principem je další pneumatika uvnitř nově vyvinuté pneumatiky, která slouží jako akumulátor tlaku. Vzduch je čerpán skrz rotační jednotku, která také zajišťuje, že nemůže uniknout. Díky tomu je možné měnit tlak přímo v pneumatice, a to například z 80 kpa na180 kpa za 30 s. Komplexní systém výživy rostlin John Deere GmbH & Co. KG, Německo; hala 13; Land-Data Eurosoft a Bay- Wa Company, Německo; hala 15; Vista Geowissenschaftliche Fernerkundung GmbH, Německo, hala 15; Rauch Landmaschinenfabrik GmbH, Německo, hala 9; Sulky Burel, Francie, hala 11 Systém umožňující komplexní hospodaření s živinami je společným projektem firem John Deere, Land-Data Eurosoft, Vista, Rauch a Sulky. Hospodaření s živinami a udržení jejich rovnováhy na poli od sklizně do sklizně představuje nelehký úkol. Faktorů a mezivýpočtů vstupujících do tohoto systému je celá řada včetně těch ekonomických nebo legislativních. Představený systém čerpá ze spolupráce více společností, monitoruje a analyzuje množství vstupních dat a pomáhá plánovat, optimalizovat a v neposlední řadě i precizně aplikovat organická i minerální hnojiva. Jeho unikátnost tkví v komplexnosti. Poprvé v historii budou moci farmáři přesně určit dávku hnojiva, precizně ji aplikovat a proces dokumentovat vzhledem ke konkrétnímu místu na poli, a to bez ohledu na to, zda právě využívají organické nebo minerální hnojivo. Komplexní systém pro ošetření rostlin John Deere GmbH & Co. KG, Německo; hala 13; BASF SE, Německo; hala 15; Informationssystem Integrierte Pflanzenproduktion (ISIP) e. V. Německo; hala 15; Zentralstelle der Länder für EDV-gestützte Entscheidungshilfen und Programme im Pflanzenschutz (ZEPP), Německo; hala 15; Kuratorium für Technik und Bauwesen in der Landwirtschaft e. V. (KTBL), Německo; hala 15, Julius Kühn-Institut (JKI), Německo; hala 15 Volba správného ošetření plodin je podložena znalostí velkého množství informací. Jenže informací a dat již v dnešní době máme tolik, že ztratit se v nich je dost jednoduché, a právě proto byl oceněn zlatou medailí společný projekt firem John Deere a BASF ve spolupráci s institucemi ISIP, ZEPP, JKI a KTBL. Propojení komplexního systému pro ošetření plodin a Manažeru chemické aplikace přináší farmářům systém, díky kterému se snadno rozhodnou o konkrétním postřiku, jeho dávce a o cílené, dobře načasované a precizní aplikaci. Tento integrovaný systém se opírá o celou řadu klíčových technologií, které nabízejí doporučení a pomoc při plánování postřiku i při jeho aplikaci. Data jsou přenášena v univerzálním formátu ISO-XML, což vede k možnosti integrace dalších aplikací a v budoucnu dokonce k propojení řešení od jiných společností. Stručně řečeno, je to první systém, který poskytne zemědělcům rychlou, efektivní a komplexní podporu při aplikaci postřiku, a to od identifikace problému, doporučení postřiku až po precizní aplikaci a dokumentaci procesu. Peletovač PREMOS 5000 Bernard Krone GmbH, Německo; hala 27 Pelety mohou být použity jako topivo, podestýlka, krmivo pro zvířata nebo dokonce jako zvířecí hračky. Premos 5000 od společnosti Bernard Krone je první mobilní peletovací stroj, který produkuje pelety s průměrem 16 mm, a to bez předdrcení materiálu, jen pomocí dvou do sebe zapadajících válečků. Stroj je vyvinut do polních podmínek, kde sbírá rostlinný materiál přímo z pokosených řádků. Systém je extrémně efektivní a má nízkou potřebu energie na produkovanou tunu pelet. II

73 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 John Deere ProCut systém pro nastavení řezacího ústrojí John Deere GmbH & Co. KG, Německo; hala 13 Zejména během horkých dní je důležité, aby nože u řezaček v řezacích bubnech byly ostré a protiostří optimálně nastaveno podle podmínek sklizně. Systém Pro- Cut od společnosti John Deere ovládá mezeru mezi noži a protiostří. Mezera je měřena induktivní metodou a dvěma speciálními čidly. Kromě toho je také možné automaticky měřit ostrost všech nožů. Systém vždy uvádí nejlepší čas pro přenastavení protiostří a nabroušení nožů a doporučuje počet broušení, který má být aplikován. Šetří tak palivo i nálady na broušení nožů. Díky systému Pro- Cut má řezačka v řezacím ústrojí ty nejlepší podmínky pro kvalitní práci. Stříbrné medaile Balení nonstop Kuhn Maschinen-Vertrieb GmbH, Genthin-Schopsdorf, Německo; hala 12 Klasické baličky vyžadují přesné najíždění k nakládanému balíku, což vyžaduje zručnost a zpomaluje balící proces. Se systémem Auto Load od firmy Kuhn je nakládka válcových i hranolových balíků významně zjednodušena. Laserový senzor integrovaný v hlavním rámu snímá balík, k němuž balička najíždí, zjistí jeho rozměry a podle toho pak uzpůsobí naložení. Balík je naložen přesněji, za jízdy je zabalen do fólie a během jízdy je i vyložen na zem. To přispívá k vyšší efektivitě práce. oceněno stříbrnou medailí AGRITECHNICA 2015 SW 4014 ISOBUS plně automatické ovládání vynikající stabilita, navádění na balík senzory optimální všestrannost, balí hranaté i kulaté balíky AUTOLOAD rychlé nakládání, vyjímečná manipulace s balíky dokonalé zabalení znamená nejvyšší kvalitu krmiva významná úspora paliva při zachování vysokého výkonu BALIČKY SW pro úspěch ve stáji sklizeň píce I příprava půdy I živočišná výroba I údržba krajiny be strong, be KUHN KUHN CENTER CZ, a.s. Tlustice 75, Hořovice info@kuhncenter.cz tel: III

74 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Peecon Gull Wing dvoumontáž vždy po ruce Peecon, Nizozemsko; hala 25 Jednou z možností jak snížit negativní dopad velké hmotnosti traktorů na půdu, je použití dvoumontáží. Bohužel, v takovém případě je pak traktor tak široký, že nesplňuje platnou legislativu pro pohyb na silnicích. Tento problém se pokusila vyřešit společnost Peecon a za svou inovaci získala stříbrnou medaili. Jde o dvě přídavná kola, která jsou hydraulicky sklopitelná do transportní pozice za kabinu traktoru. Když traktor vybavený touto novinkou dorazí na pole, obsluha sklopí kola, aniž by musela opustit kabinu. Přídavná kola jsou poté pomocí speciálního spojovacího systému připevněna k zadním kolům a stroj je rychle připraven k práci. Ultralehká cisterna Ultra-Light UL-T18 Zunhammer GmbH, Německo; hala 22 Cisterny na kejdu musí být často taženy silnými traktory. To s sebou nese řadu negativních dopadů, jako je větší náročnost na pohonné hmoty nebo vyšší zhutnění půdy. Ultra-Light UL-T18 je dvounápravová cisterna, u níž bylo optimalizováno její užitečné zatížení. Tým vývojářů snížil vlastní hmotnost stroje hlavně díky samonosné nové nádrži, která je vyrobena z plastů, jež jsou navíc vyztuženy skleněnými vlákny (GRP). Nádrž je namontována přímo na pneumaticky odpružené nápravy. Tím pádem byla snížena hmotnost stroje o celé šasi. Další výhodou je odolnost nádrže proti korozi. Ačkoliv je povrch nádrže v častém kontaktu s kejdou či digestátem, nevyžaduje další vnitřní nátěr. Celková hmotnost cisterny je o 40 % nižší v porovnání se stejnými stroji klasické koncepce s ocelovými nádržemi. Přesto ve srovnání s nimi nabízí nový Ultra-Light UL-T18 vyšší užitečné zatížení až o 19 %. Nový koncept nabízí stroj, který není náročný na výkon traktoru a v neposlední řadě přináší i snadnou agregaci s traktorem. Systém pro automatické nastavení stroje Väderstad GmbH, Německo; hala 12 Väderstad představil systém, který dokáže číst půdní podmínky v reálném čase a podle toho nastavit pracovní orgány stroje pro zpracování půdy. Principem je množství senzorů, které sbírají informace a posílají je centrální procesorové jednotce. Ta je vyhodnocuje a nastavuje podle nich stroj. Měří se specifický úhel rámu stroje a sekce nářadí jsou automaticky nastavovány paralelně k povrchu půdy. Gyroskop, který je součástí systému, detekuje náklon a všechny změny směru v reálném čase. Automaticky se nastavuje také přítlak na smykovou lištu, což vede k rovnoměrnému urovnání půdy, a navíc k úspoře pohonných hmot, protože smyk nehrne půdu v důsledku vyššího přítlaku. Fendt VarioDrive nový hnací systém Agco GmbH Fendt, Německo; hala 20 Spolu s tím, jak roste výkon motoru, roste i poptávka po efektivnějším přenosu tohoto výkonu na podložku, a tím pádem po efektivnějším konceptu hnacího ústrojí. Společnost Fendt získala stříbrnou medaili za inovovaný hnací systém Fendt VarioDrive. Jeho hlavní novinkou je neustálé porovnávání rychlosti otáčení přední a zadní nápravy a její následné upravování. Výsledkem je nižší riziko prokluzu kol a vyloučení negativních torzních efektů ve všech situacích. Systém nabízí i funkci Pull-in-turn, která redukuje poloměr otáčení. Jak roste pojezdová rychlost, systém odpojuje hydromotor pohonu přední nápravy, čímž se zvyšuje účinnost hnacího systému. Další zvýšení efektivity je dáno sníženou rychlostí na vstupu do převodovky. Systém zvyšuje celkovou účinnost pojezdu, zamezuje ztrátám a chrání půdu před negativním prokluzem kol. IV

75 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 vypnutí výsevního ústrojí na souvrati tak, aby nedocházelo k překryvu nebo naopak ke vzniku neosetých ploch. Součástí systému je i AutoPoint asistent. Graf na monitoru v kabině traktoru a také akustický signál pomáhají obsluze při ovládání nářadí, aby byla zajištěna přesnost setí i na souvratích. Fendt Grip Assistant asistent pro výběr správného tlaku v pneumatikách Agco GmbH Fendt, Německo; hala 20 Mnoho řidičů neví, že optimální tlak v pneumatikách je jen jedním parametrem, který má vliv na výkon traktoru a taženého zařízení. Do hry totiž vstupuje ještě hmotnost soupravy a pojezdová rychlost. Protože tento fakt není tak známý, systém pro změnu tlaku v pneumatikách je používán pouze pro přepínání mezi jízdou po vozovce a jízdou na poli. Nový systém od společnosti Fendt nazvaný Fendt Grip Assistant nabízí pomoc. Pracuje buď tak, že vyzve obsluhu stroje k pojezdové rychlosti odpovídající hmotnosti soupravy a tlaku v pneumatikách, nebo obráceně nastaví tlak v pneumatikách podle hmotnosti soupravy a pojezdové rychlosti. Obsluze stačí zadat přes Vario terminál typ připojení, jaké nářadí je agregováno a jaký typ půdy má pole, na kterém bude pracovat, a systém automaticky nahustí pneumatiky na optimální tlak. Fendt Grip Assistant přináší nejlepší ochranu půdy a samozřejmě efektivní trakci. GPS Switch a AutoPoint konec překrývání při setí Amazonen-Werke, Německo, hala 9 Společnost Amazone představila již před deseti lety systém GPS-Switch používající GPS systém a vypínající sekce, tak aby nedocházelo k překryvu. Tenkrát se systém týkal aplikačních strojů. Na minulé Agritechnice byl tento systém představen také pro secí stroje. U pneumatických secích strojů nastává však jeden problém, a to časové prodlení od doby, kdy se aktivuje výsevní ústrojí, až po plynulý tok semen na secí botce. K eliminaci tohoto problému byl do systému GPS-Switch implementován systém AutoPoint. Díky senzoru umístěnému na secí botce systém dokáže stanovit čas potřebný k dopravě osiva od výsevního ústrojí k secí botce. Navíc systém dokáže reagovat i na změny, jako je jiná rychlost ventilátoru, a tím i proudu vzduchu dopravujícího osivo, nebo jiné letové charakteristiky v důsledku jiného osiva. Touto automatickou kalkulací času potřebného k dopravě osiva je systém schopen nalézt optimální moment pro spuštění nebo EasyCheck jednoduchá kontrola rozhozu rozmetadel Amazonen-Werke, Německo; hala 9 Kontrola správného rozhozu rozmetadel prováděná pomocí polního testu s využitím tradičních sběrných misek vyžadovala vždy spoustu času a úsilí. Protože misky byly neskladné, většinou byl ke kontrole potřeba ještě další člověk a vozidlo navíc. S řešením přišla společnost Amazone, když představila systém digitální mobilní testovací stanice. Skládá se z aplikace v chytrém mobilním telefonu a sady sběrných rohoží. Oproti tradičním miskám jsou sběrné rohože skladnější, flexibilnější, lépe se s nimi manipuluje. Z jedné strany jsou vybaveny adhezní vrstvou, na které se granulky hnojiva zachytí. Pak už jen stačí vyfotografovat rohože pomocí chytrého telefonu a ten dále pomocí aplikace obrázek vyhodnotí a automaticky vypočítá optimální nastavení rozmetadla. Oproti původní metodě, nový systém EasyCheck zkrátí dobu testování až o 25 % a vzhledem k novým legislativním předpisům je hodnota nového systému pro farmáře i životní prostředí velmi vysoká. www. Spustili jsme pro Vás AGRO-OBCHOD v novém kabátě Více informací: Marian Mrug, tel.: , marian.mrug@profipress.cz.cz V

76 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 AmaSpot cílené ošetření porostu Amazonen-Werke, Německo; hala 9; Agrotop GmbH, Německo; hala 8; Rometron B. V., Nizozemsko; hala 9 Cílená a přesná dávka pesticidů je základním předpokladem pro udržitelnou efektivní produkci plodin. Snížení množství postřiku šetří nejen životní prostředí, ale i značné náklady. Právě na to se zaměřil společný vývoj firem Amazone, Agrotrop a Rometron, na jehož konci je nový inteligentní systém AmaSpot, který bude poprvé představený na letošní výstavě Agritechnica. Systém dokáže pomocí senzorů detekovat na pozadí půdy zelené plodiny a přesně aplikovat postřik, čímž lze ušetřit % postřikové kapaliny. Použitím vyspělých infračervených senzorů a unikátních trysek, které jsou ovládány přímo senzory, je postřik aplikován přímo na detekované plodiny, a to s přesností na jeden centimetr čtvereční ve dne i v noci při pojezdové rychlosti do 20 km/h. Ovládací ventily a trysky reagují tak rychle (50 impulzů za sekundu), že aplikační dávku lze snížit například ze 100 na 30 % prakticky okamžitě. easyflow QF snadná a bezpečná manipulace s chemikáliemi Agrotop GmbH, Německo; hala 8 Dnešní evropské legislativní požadavky na aplikaci chemických látek jsou stále přísnější a nejde jen o ochranu životního prostředí, ale také o bezpečnost obsluhy aplikačních strojů. easyflow je univerzální systém, který zajišťuje bezpečnou manipulaci s tekutými chemikáliemi při přelévání přípravků z kanystrů do stroje. Systém je zcela uzavřený, takže nemůže dojít k znečištění životního prostředí ani ke kontaktu obsluhy s chemikálií. Navíc je samočisticí a kanystr je zcela vypláchnut. Výhodou je dále fakt, že easyflow lze použít prakticky na jakýkoliv kanystr, malý, velký, plný či poloprázdný. Jednoduchý, účinný a časově úsporný systém je cenným příspěvkem k ochraně životního prostředí i bezpečnosti obsluhy. ICA-Wireless inteligentní ovládání závlahových systémů Pessl Instruments GmbH, Rakousko; hala 15; Bauer GmbH. Röhren, Rakousko; hala 23; Land-Data Eurosoft GmbH & Co. KG, Německo; hala 15 Provozování závlahových systémů obvykle vyžaduje komplexní znalost vlhkostních podmínek půdy a zahrnuje časté a pravidelné kontroly v terénu. Nový ICA-Wireless systém je inteligentní aplikace, jež ovládá závlahový systém buď pomocí chytrého telefonu, nebo tabletu. Tři firmy společně vyvinuly systém ICA-Wireless, který v sobě kombinuje různá řešení a zahrnuje všechny oblasti zavlažování. Podle řady informací, jako je aktuální vlhkost půdy, množství srážek, potřeba vody pro pěstované plodiny, a také podle aktuální předpovědi počasí dokáže systém vypočítat optimální zavlažovací denní dávku, která je pak realizována buď ručně, nebo automaticky. Monitorování v reálném čase také umožňuje včasnou detekci závad na zavlažovacím systému. Navíc přenos dat zajišťuje kompletní archivaci všech zavlažovacích opatření. Linde HMV105D dvojitý hydromotor Linde Hydraulics GmbH & Co. KG, Německo; hala 16 Trendem dnešní zemědělské techniky je stále větší výkon. S tím je spojená i poptávka po odpovídajícím pohonném ústrojí. V souvislosti s tím vyvinula společnost Linde nový dvojpístový hydromotor HMV 105 D. Zařízení se skládá ze dvojice axiálních hydrogenerátorů, které jsou situovány naproti sobě pístovou stranou a mají jednu společnou naklápěcí desku. Tato konstrukce umožňuje použití jednoho motoru ke změně průtoku oleje z obou motorů. Tímto způsobem jsou vnitřní síly kompenzovány a je možno použít menší ložiska, což zase snižuje tření. V porovnání s jednomotorovou verzí generuje nový dvojitý HMV 105 D vyšší maximální rychlost, a tím zvyšuje poměr, ve kterém je průtok oleje transformovaný do rotačního pohybu. Výhodou je dále jeho nízká hmotnost a kompaktní rozměry. R-Soil Protect hydraulicky nastavitelný podvozek a nová technologie pneumatik Ropa, Německo; hala 25; Michelin Reifenwerke AG & Co. KGaA, Německo; hala 20 Ještě před pěti lety bylo téměř nemyslitelné, aby stroj pro sklizeň cukrové řepy byl vybaven pneumatikami nahuštěnými na tlak 140 kpa, speciálně pokud se jednalo o stroj na třech nápravách, a tak po přejezdech těchto strojů zůstávala půda zhutněná. Společnost Ropa a Michelin nyní nabízejí řešení negativního vlivu vysoké hmotnosti stroje na půdu. Systém, který získal stříbrnou medaili, hydraulicky kompenzuje vysoké zatížení třínápravového stroje, a to i na svazích a přizpůsobuje tlak v pneumatikách CereBib IF 1000/55 R32. Celková hmotnost stroje je rozložena na větší kontaktní plochu, a tím je eliminováno přílišné zatížení na jednotlivých kolech či nápravách stejně jako u kamionů. Pozitivním dopadem, který dokonce zastínil původní cíl, je zlepšení trakce, ale i původního cíle bylo dosaženo ve smyslu ochrany půdy. VI

77 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Integrální pohon Fendt Former 12555X Agco GmbH Fendt, Německo; hala 20 Klasický koncept pohonu rotoru shrnovače je buď mechanický, nebo hydrostatický. Fendt představuje první kompaktní elektrický hnací systém pro rotory, který je uložen v horní části shrnovače. Každý motor je řízen nezávisle pomocí elektronického systému a je vybaven automatickou ochranou proti přetížení a systémem rychlého zastavení. Každý rotor shrnovače může být řízen individuálně a může se točit individuální rychlostí a reagovat na specifické vlastnosti sklizeného materiálu. Nový koncept je účinnější a shrnovač spotřebuje méně energie. RS 9000 dvojitý uzlovač Rasspe Systemtechnik, Německo; hala 13 Do teď byl nejslabším článkem procesu lisování a vázání balíku právě uzel. S dvojitým uzlovačem od společnosti Rasspe se však situace mění. Byl v něm k zhoršení kvality skladované produkce. Nový jednoduchý systém Every-Air od společnosti Mooij Agro BV využívá vertikální plachty s perforací, které jsou uloženy mezi řady boxů a doplňují již existující ventilační systém. Plachty zajišťují, že je vzduch stejně distribuován jak na vstupu, tak uprostřed skladu, zlepšují konzistentní klima, podmínky sušení a chlazení, a tím celkovou kvalitu skladování. Fliegl Tracker sledování řetězce pracovních operací Fliegl Agrartechnik GmbH, Německo; hala 4 Vysoká úroveň bezpečnosti potravin vyžaduje důslednou dokumentaci celého řetězce produkce potravin. Fliegl Tracker je systém detekce vozidel, který zjednodušeně řečeno sleduje celý proces od pole až po talíř. Principem je malý, levný vysílač na bázi Bluetooth, který neustále vysílá kódované signály a tyto signály jsou přijímány anténami, které jsou v dosahu. Fliegl Tracker je univerzální zařízení a může pracovat prakticky na jakémkoliv stroji. Například při sklizni obilí funguje takto. Každý článek řetězce má svůj vysílač se svým nahrazen diskový hrot za hákový. Hák dokáže lépe využít pevnosti smyčky provázku v tahu. Nový uzlovač má uzavřený hnací systém se snadnou údržbou. Je jím jeden hřídel pro celý vázací proces. Lis s lisovací komorou pro balíky o velikosti 1,2 m je vybaven až osmi kompaktními uzlovači. Zajímavý je fakt, že kvalita vázání se nezmění dokonce ani poté, co jeden uzlovač nebude pracovat a to proto, že ostatní uzlovací jednotky vážou s opravdu vysokou pevností. Every-Air lepší skladovací podmínky Mooij Agro BV, Nizozemsko; hala 24 V posledních letech byl používán pro skladování čerstvě sklizených brambor systém aktivní sací ventilace. Ve skladech s dlouhými řadami boxů, ve kterých byly brambory uloženy, však nebyl vzduch distribuován rovnoměrně, a tím docházelo kódem. Když je zrno vysypáno do překládacího vozu, vůz dostane signál od kombajnu. Ve chvíli, kdy je zrno přesypáno na dopravní prostředek na silnici, probíhá výměna signálu mezi dopravním prostředkem a překládacím vozem. A stejně tak, když je zrno vyloženo v silu, dostane silo signál od dopravního prostředku. Fliegl Tracker ale nesleduje pouze proces sklizně, nýbrž je vhodný i pro jiné zemědělské operace. VII

78 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Topsoil Mapper mapování půdních vlastností Geoprospectors KG, Rakousko; hala 15 Topsoil Mapper je systém, který bezkontaktně dokáže měřit určité vlastnosti půdy v reálném čase. Zařízení je instalováno na přední závěs traktoru, kde automaticky měří vlastnosti půdy, jako je stupeň nasycení vodou, půdní typ Fendt 360 kamera pro sklízecí mlátičky Agco GmbH Fendt, Německo; hala 20; Agco Deutschland GmbH Massey Ferguson, Německo; hala 20; John Deere 360 deg 3D kamerový systém John Deere GmbH & Co. KG, Německo; hala 13; Continental Automotive Austria GmbH, Rakousko; hala16; Driver Extended Eyes Same Deutz-Fahr, Německo; hala 4 Digitální zpracování obrazu zvyšuje potenciál systémů detekujících a zobrazujících prostředí okolo zemědělských strojů. Technologie jsou významným pokrokem od čistě vizuálních řešení a přinášejí vyšší stupeň bezpečnosti nejen pro řidiče, ale pro okolí stroje. Již v továrně je nainstalována technologie zpracovávající digitální data, která rozšiřují řidiči výhled, a to nabídkou pohledů z různých perspektiv a úhlů nebo integrací dalších informací. Pomocí algoritmu se data skládají do jednoho obrazu. Například použitím několika kamer systém dokáže vytvořit panoramatický pohled až 360 okolo stroje a dokonce i pohled z ptačí perspektivy. To nabízí například systémy John Deerre 360 3D systém Camera nebo Fendt 360 3D na sklízecí mlátičce. Mimoto je možné do takovýchto systémů přidat i další data, jako je přepokládaná jízda nebo rozsah otáčení. The Driver Extended Eyes systém z produkce společnosti Same Deutz-Fahr ukazuje i možnost použití digitálního obrazu pro rozšíření výhledu řidiče do stran ve chvíli, kdy z kabiny ještě tento pohled není možný, a dokonce i možnost automatizace ve smyslu, že traktor se nerozjede, pokud díky kameře vyhodnotí, že se před ním nachází například člověk. Všechny tyto inovace poskytují významné zlepšení bezpečnosti, zvyšují komfort díky asistenci řízení a představují další stupeň automatizace. Deepfield Connect monitorování porostu chřestu Robert Bosch Start-Up GmbH, Německo; hala 9 Deepfield Connect Asparagus Monitoring je systém, který pracuje na principu využití dat ze senzorů, které měří teplotu v různých úrovních chřestového pole a použití komunikačních technologií. Naměřené hodnoty jsou vyhodnoceny a přeloženy do příkazů pomocí aplikace v chytrém telefonu. Výsledkem je i stupeň zhutnění. To vše zvládá během přejezdu traktoru po poli. Systém pracuje na principu výpočtu konduktivity půdy, a to až do hloubky 1,1 m. Software zařízení následně připravuje 3D mapy, a dokonce je schopný řídit pracovní hloubku připojeného nářadí. Výhodou je snadnost ovládání a fakt, že zařízení je odolné vůči povětrnostním vlivům. sledování kvality porostu a při provedení příslušných agrotechnických opatření i vyšší výnosy. Navíc je možné použít historii měření, přidat další externí data a mít tak představu o sklizni, která ještě nezačala. Inteligentní ovládání pohonu přední nápravy John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Součástí moderních traktorů bývají automatické systémy pro zapínání pohonu přední nápravy. Ty nejčastěji fungují v rámci souvraťového managementu, podle úhlu natočení kol přední nápravy nebo v závislosti na pojezdové rychlosti a jen výjimečně podle prokluzu kol zadní nápravy. John Deere přináší komplexní řešení jak pohon přední nápravy plně zautomatizovat. Pohon přední nápravy se poté zapíná jen tehdy, pokud je reálně potřeba, což má vliv na opotřebení pneumatik i životnost hnacího ústrojí. Pro zjištění nutnosti zapnutí pohonu přední nápravy se používá několik systémů, které jsou aplikovány podle použitého traktu. Je to prokluz kol zadní nápravy, který je snímán pomocí radaru, dat GPRS, nebo je vyhodnocován rozdíl v rychlosti otáčení kol přední a zadní nápravy. Snímán je i točivý moment ve spojce pohonu přední nápravy, pokud klesne pod nastavený limit, je pohon přední nápravy odpojen. VIII

79 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 itec AutoLearn se sám učí John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Obvyklou výbavou traktorů středních a vyšších výkonových tříd jsou systémy souvraťové automatiky. Možnosti jejich naladění bývají velmi bohaté, avšak řidič při nastavení musí mnohdy procházet přes složitá menu. Se systémem itec Nastavení tahové linie na polonesených pluzích Lemken GmbH & Co. KG, Alpen, Německo; hala 11 Správně zvolená tahová linie traktoru a pluhu je nezbytným předpokladem pro kvalitu orby a optimální spotřebu pohonných hmot. Pokud je tato line nastavena chybně, pluh má snahu ujíždět ze záběru a z přímého směru AtoLearn to může mít jednodušší. AutoLearn totiž neustále monitoruje vybrané elektronicky ovládané funkce traktoru, a pokud zjistí, že byly provedeny třikrát za sebou v neměnném pořadí, může si jej řidič uložit do paměti stiskem jednoho tlačítka a později je v případě potřeby editovat. I méně zkušená obsluha traktoru pak může využívat komfortu souvraťového managementu, bez nutnosti jeho nastavování. John Deere EZ Ballast flexibilní závaží John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Dotížení náprav traktorů je nutné při tahově náročných pracích, avšak pokud není vyšší přítlak na podložku třeba, znamená vyšší hmotnost traktoru zvýšenou spotřebu paliva. Proto se používají různé systémy dotěžování s větší či menší jednoduchostí pro montáž a demontáž přídavné zátěže. Systém John Deere EZ Ballast používá závaží o hmotnosti 1,7 tuny, které je připevněno jízdy přetlačuje i traktor. U polonesených pluhů Lemken byl zkonstruován systém, kterým lze tahovou linii nastavit pomocí hydraulického válce přímo z kabiny traktoru. Při správném nastavení pak není souprava traktoru s pluhem namáhána bočními silami, sníží se celkový pracovní odpor, a tím i spotřeba paliva. Kontrola nářadí John Deere TruSet John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Obvyklé nastavení a ovládání půdozpracujícho nářadí se provádí pomocí vnějších okruhů hydrauliky. U strojů s ISO-Bus ovládáním je možné ovládání detailnější, avšak jednotlivé části stroje se nastavují samostatně. Systém TruSet dovoluje při nastavení hlavního parametru (například pracovní hloubky) automaticky přenastavit i parametry doplňkové. Údaje o nastavení lze ukládat a pak využívat v systému telemetrie nebo precizního zemědělství, například při variabilním zpracování půdy s proměnlivou hloubkou práce. na spodní část traktoru, a to bez nutnosti vystupování z kabiny. Připojené závaží dotěžuje přední i zadní nápravu a neomezuje ani zavěšení nářadí do předního tříbodového závěsu. Díky rychlé montáži a demontáži závaží je větší pravděpodobnost jeho používání jen tehdy, pokud je to z provozního hlediska nutné. IX

80 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Automatická kalibrace secího stroje Lemekn GmbH & Co. KG, Alpen, Německo; hala 11 Každý secí stroj se musí před zahájením setí nastavit podle typu osiva tak, aby bylo dosaženo očekávaného hektarového výsevku. To se provádí vypuštěním části osiva do plachty či k tomu učených nádob a jeho zvážením po definovaném počtu otáček výsevního ústrojí. Následuje přepočet na hektar. V případě automatické kalibrace u secích strojů Lemken s pneumatickou distribucí osiva stačí obsluze traktoru jen zadat požadovanou dávku osiva na hektar, případně též HTS a rychlost jízdy. Kalibrace proběhne samočinně díky instalované váze a osivo, které prošlo výsevním ústrojím, je vráceno zpět do zásobníku. Tím je proces nastavení výsevku secího stroje zjednodušen, jsou eliminovány případné chyby obsluhy a zkrácen čas, který je pro tento úkon potřebný. Systém zvýšení kvality setí John Deere ExactEmerge John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Snahou konstruktérů secích stojů pro přesné setí je zvýšení pracovní rychlosti při zachování kvality setí. Nový systém na secích strojích ExactEmerge umožňuje zvýšení pracovní rychlosti až na 16 km/h. Semena, vyjednocená dávkovacím ústrojím, transportuje pohyblivý pás do výsevní rýhy; těsně nad místem uložení semena pás opustí a jsou uložena do půdy bez vyskakování nebo posouvání. Uzavření rýhy poté provede dvojice přítlačných koleček. ExactEmerge používá řadu kontrolních mechanismů, které kvalitu setí monitorují. Je například použita kompenzace při setí mimo přímou jízdu tak, aby byla udržena přesná vzdálenost semen v řádku i jejich spon, je možné přesné vypínání secích jednotek při najíždění na klínovou souvrať, možná je i dokumentace secího procesu. IDTA dvojitá tryska Lechler GmbH, Metzingen, Německo; hala 8 Aplikace chemických látek se stále zpřesňuje a svůj podíl na tom mají i používané trysky. Firma Lechler získala ocenění za dvojitou trysku IDTA, která využívá dvou štěrbin. Přední je natočená vůči svislé ose pod úhlem 30 a zadní svírá úhel 50. Kapalina procházející přední štěrbinou vytváří rozstřikovací úhel 120 a protéká jí 60 % z dávkovaného množství postřikové jíchy, zadní štěrbinou prochází 40 % z aplikovaného množství a kapalina je rozstřikována v úhlu 90. Význam dvojité trysky spočívá především ve zlepšení pokryvnosti postřikovaných plodin a plusem je i nový systém uchycení, který dovoluje snadnou montáž a demontáž trysek. DIS PSM přímá injektáž bez zpoždění a snadné čištění Herbert Dammann GmbH, Buxtehude-Hedendorf, Německo; hala 9 Firma Dammann získala stříbrnou medaili za zařízení DIS-PSM, které využívá systému rychlé přímé injektáže, kdy dávkování přídavných chemických látek je prováděno v těsné blízkosti trysek, což zkracuje reakční dobu. Dávkování chemických látek probíhá ze tří oddělených systémů přiřazených ke třem nádržím. Nádrž systému 1 má objem 4500 l, u sytému 2 je to 1500 l a systém 3 pojme 500 l. Kromě uvedených tří nádrží je dispozici nádrž na čistou vodu o objemu 500 l a nádrž na zachycení proplachu o stejném objemu. Čištění může probíhat pro všechny systémy najednou a proplach je zachycen v samostatné nádrži. Ve zředěné formě může být vystříkán na pole nebo odvezen a přečerpán do zásobní nádrže. Zürn i-flow sklizňový adaptér s elektropohonem Zürn Harvesting GmbH & Co. KG, Schöntal-Westernhausen, Německo; hala 13 Firma Zürn je známá výrobou netradičních adaptérů pro sklizeň zrnin. V této tradici pokračuje a získala ocenění za adaptér i-flow. Ten se vyznačuje použitím elektromotorů pro pohon jeho jednotlivých pracovních ústrojí. Zdrojem elektrické energie o napětí 60 V je generátor umsítěný na vstupu od náhonového hřídele sklízecí mlátičky. Výhodu kompletního elektrického pohonu je možné spatřit v nezávislé regulaci otáček všech pohybujících se součástí, kte- X

81 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 rá dosud nebyla možná. Regulace otáček může probíhat i automaticky, a to například v závisloti na rychlosti jízdy sklízecí mlátičky. Výhodou je průběžná kontrola zatížení pohonů, kterou lze zjistit meřením spotřeby procházejícího proudu. GoHarvest Premium simulátor obsluhy sklízecí mlátičky John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Obdobně jako fungují simulátory pro piloty letadel, funguje simulátor pro obsluhu sklízecí mlátičky John Deere GoHarvest Premium. Školený řidič má k dispozici kompletní pracoviště a na třírozměrných obrazovkách je mu promítán sklízený pozemek, nebo silnice, pokud je simulována doprava. Jeho úkolem je naučit se správnému nastavení sklízecí mlátičky, jízdě po silnici, připojení adaptéru, tak aby se výkonnostní potenciál stroje využil naplno a eliminovaly se provozní chyby vyplývající ze špatného nastavení a ovládání. Virtuální prostředí je blízké realitě, takže získané informace a návyky jsou v praxi dobře aplikovatelné. Automatická kontrola zatížení sklízecí mlátičky Claas Vertriebsgesellschaft, Harsewinkel, Německo; hala 13 Využití sklízecí mlátičky k maximu průchodnosti je vždy spojeno s rizikem zacpání či přetížení některého z jejích ústrojí. Nový systém firmy Claas, vyvinutý pro hybridní sklízecí mlátičky Lexion, dovoluje řidiči přiblížit se k maximální průchodnosti tím, že kontinuálně měří a vyhodnocuje všechny důležité parametry a srovnává je s maximálními možnými hodnotami. Jakmile dojde k odchýlení některého z nich od limitu (například snížení otáček některého z pohonů) zapne se zvuková signalizace a zároveň dojde ke zpomalení rychlosti jízdy sklízecí mlátičky, v akutním případě AGRITECHNICA HALA 11, STÁNEK B42 ZAŽIJTE SAMI: MODRÁ PŮSOBÍ! Dobrý den, co pro Vás můžeme udělat? Dobře, že se ptáme. Co vy na to? Pro nás je to ale samozřejmost! Pro firmu LEMKEN je každý zákazník důležitý. Zajímáme se o Váš názor a jsme připraveni naslouchat Vašim podnětům a přáním. Právě proto je naše technika taková, jaká je: výkonná, mnohotvárná a kvalitní. Přesvědčte se sami a přijďte zjistit to, co mnozí zemědělci již dávno vědí MODRÁ PŮSOBÍ! Importér v ČR: LEMKEN CZECH s. r. o., Veselská 290/34, Popůvky klicka@lemken.com, tel.: , novak@lemken.com, tel.: lemken.com XI

82 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Integrované nastavení sklízecí mlátičky John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Firma John Deere vylepšila svůj stávající systém Interactive Combine Adjustment Technology. Jeho hlavní součástí jsou dvě kamery (jedna v zrnovém dopravníku a druhá v dopravníku kláskovém) a též přesnější senzory pro snímání ztrát zrna. V případě, že řidič souhlasí z kvalitou vymláceného a vyčištěného zrna a též s množstvím nedomlatků, které se vrací zpět kláskovým dopravníkem, uloží si aktuální nastavení. Pokud ne, systém automaticky změní nastavení parametrů sklízecí mlátičky tak, aby bylo dosaženo lepšího výsledku. Zejména méně zkušená obsluha tak může ze sklízecí mlátičky dostat vyšší výkonnostní potenciál. i k vypnutí pohonu žacího adaptéru. Výkonnostní potenciál se tak udržuje v blízkosti maxima bez rizika poškození stroje. Přesnější měření výnosů John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Současné sklízecí mlátičky bývají často vybavovány systémy pro měření aktuálního výnosu. Přesnost tohoto měření je vždy závislá na správné kalibraci. Systém Active Yield tuto kalibraci zjednodušuje. V zásobníku zrna jsou totiž umístěny váhové senzory, které zjišťují přírůstek hmotnosti sklizeného zrna a ta 4D čištění v podání Claas Claas-Vertriebsgesellschaft, Harsewinkel, Německo; hala 13 Otázku zhoršené práce čisticího ústrojí při jízdě po svahu je možné řešit různými způsoby. Firma Claas získala ocenění za systém čištění 4D, který je použit na hybridních sklízecích mlátičkách. U modelů s pásovým podvozkem není technicky možné klasické vyrovnání celé sklízecí mlátičky, a tak konstruktéři hledají jiné cesty. Systém 4D využívá usměrňovacích klapek na separačních rotorech. Těchto klapek je použito několik a je možné některé z nich zcela zavřít i otevřít, a tak usměrnit výpadové místo zrna a plev na sítovou skříň. Tím se její zatížení stává rovnoměrnějším a čisticí proces není kopcovitým terénem tolik limitován. je porovnávána s údajem naměřeným výnosoměrem v zrnovém dopravníku. Výsledkem je významné zvýšení přesnosti v měření výnosu, a to na hodnotu +/ 3 %. To je přesnost, která odpovídá manuální kalibraci provedené několikrát za den. Se systémem Active Yield tak sklízecí mlátičky JD mohou měřit výnosy s vyšší přesností a produkovat tak přesněji zpracované výnosové mapy. Automatické plnění návěsu John Deere GmbH & Co. KG, Mannheim, Německo; hala 13 Pro obsluhu samojízdné sklízecí řezačky nebývá vždy jednoduché optimální pnění vedle jedoucího odvozního prostředku. Pomoci mu může systém Active Fill Control, který prostřednictvím GPS snímání polohy řezačky a vedle jedoucího návěsu umí autonomně navádět traktor do patřičné vzdálenosti od řezačky. Mimoto umí pomocí kamer rozpoznat tvar korby návěsu a automaticky XII

83 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 ovládat výmetnou koncovku řezačky. Pokud jsou všechny stroje sklizňové linky vybaveny přijímači GPS, umí systém řídit všechny odvozní prostředky. Mačkač s vyšší účinností Claas Vertriebsgesellschaft, Harsewinkel, Německo; hala 13 Dobré namačkání zrna zvyšuje jeho energetickou využitelnost v bachorech skotu i v bioplynových stanicích. Drtič zrn MCC MAX od firmy Claas je nové konstrukce s třicítkou do sebe zapadajících prstenců. Procházející zrna a ostatní rostlinný materiál jsou vystaveny nejen mačkání (tření), ale i stříhání a řezání, čímž dochází k většímu narušení a využití energie ze zrna je v porovnání s klasickými mačkači významně zvýšeno. Monitorování procesu lisování a vázání Claas Vertriebsgesellschaft, Harsewinkel, Německo; hala 13 Kontrola procesu lisování a vázání představuje určitou zátěž pro obsluhu soupravy traktoru s lisem. Nový systém APC od firmy Claas použitý na lisech na hranolové balíky ji umí zjednodušit. Jednak používá automatický systém řízení a monitorování lisovacího tlaku a dále též umí sledovat kvalitu provázku a monitorovat celý systém vázání. V případě problému je řidič na závadu akusticky upozorněn. Systém APC tak přispívá ke zvýšení produktivity práce při lisování a zjednodušuje práci obsluze. Dva nové modely drti e zrn CLAAS Corncracker nabízejí maximální exibilitu pro vyšší produkci mléka a zdrav jší krávy. XIII

84 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 Optimalizátor jízdy po pozemku Claas Vertriebsgesellschaft, Harsewinkel, Německo; hala 13 Optimalizace jízd po pozemku přispívá k efektivitě vykonávané práce. Optimalizátor od firmy Claas umí po objetí hranice pozemku vypočítat jeho plochu a navrhnout optimální systém jízd tak, aby se počet přejezdů po poli co nejvíce zmenšil, přičemž umí vzít v úvahu i předpokládaný čas stroje na souvrati a při známé pracovní rychlosti dokáže spočítat celkový čas práce. Přínosem je snížení času stráveného na poli a též možnost začlenění systému do platformy 365FarmNet a následné využití při plánování prací. CVT čelní vývodový hřídel, plynulý vývodový hřídel Zuidberg Frontline Systems B. V., hala 3; CVT CORP, hala 17 Ve většině případů je rychlost otáček vývodového hřídele závislá na otáčkách motoru. Ovšem při mnoha pracovních operacích by bylo výhodnější pracovat s nižšími otáčkami motoru, ale udržet správnou rychlost vývodového hřídele pro práci poháněného nářadí. Společnosti Zuidberg a CVT Corp získaly stříbrnou medaili za přední vývodový hřídel, který udržuje své otáčky bez ohledu na rychlost otáček motoru. Například vývodový hřídel může mít otáčky 1000 ot/min, zatímco otáčky motoru se pohybují v rozmezí 1400 nebo 2100 ot/min. Také je možné nastavit mezní hodnoty a mezi nimi měnit plynule rychlost otáčení vývodového hřídele. Pfanzelt Pm Trac f Pfanzelt Maschinenbau GmbH, Rettenbach/Allg., Německo; volná plocha stanoviště A08 Traktory pro lesní využití obvykle používají jen jeden druh agregovaného nářadí. Mnohdy připevněného tak, že není možná jeho snadná výměna. Pokud se jedná o traktory klasické konstrukce, pak je nutné je vybavit dodatečnými úpravami pro lesní provoz. Pfanzelt Pm Trac f je konstruován jako lesní traktor, čemuž odpovídá jeho kabina s nerušeným výhledem a elektricky otočná sedačka, která dovoluje řízení traktoru a agregovaných strojů v různých polohách. Zadní náprava má zvýšenou nosnost, a celý traktor rámovou konstrukci s hydraulickým zablokováním odpružení, které zvyšuje stabilitu, například při agregaci s vyvážečkou a nakládacím ramenem. Rychloupínací systém umožňuje snadnou změnu používaného nářadí, které je uloženo nad zadní nápravou. Regulace výšky ramen s laserovým snímačem Horsch Maschinen GmbH, Schwandorf, Německo; hala 12 Klasické systémy pro regulaci výšky postřikovacích ramen nad porostem používají ultrazvukové senzory, které nedokážou zcela přesně vyhodnotit všechny překážky, s nimiž by ramena mohla přijít do kontaktu. Firma Hosch proto vyvinula laserový systém, který je umístěn na střeše kabiny a snímá prostor pracovního záběru. Získaná data jsou následně použita pro tvorbu prostorové mapy a údaje z ní pak používá elektronika řídící zvedání a spouštění ramen. V případě výskytu rozměrné překážky je možné i samočinné zastavení stroje. XIV

85 Leeb GS BUDOUCNOST OCHRANY ROSTLIN PŘÍMO U VÁS Leeb GS VYZNAMENANÝ POSTŘIKOVAČ SE ZVÝŠENOU ÚČINNOSTÍ Několikanásobně vyznamenané navádění ramen BoomControl pro zcela klidný běh ramen i ve velmi nerovném terénu Výrazné snížení výšky postřiku podstatně zvyšuje účinnost chemických přípravků Promyšlená konstrukce a vysoká výkonnost Kompaktní stavba s nízkým těžištěm Nerezová nádrž a rozvody s automatickým systémem precizního výplachu CCS Continuous Cleaning System Objem nádrže 6 000, nebo litrů a šířka ramen až 42 metrů Informace vám podají oficiální zástupci: Vratislav Malina (Čechy) Zemědělství na celý život Tomáš Habr (Čechy), Karel Falta (Morava) Zemědělství na celý život Informujte se přímo u svého dodavatele náhradních dílů HORSCH!

86 Oceněné exponáty na výstavě Agritechnica 2015 cena: 345 Kč HISTORIE TRAKTORŮ Luboš Stehno a kolektiv Publikace Historie traktorů se věnuje čtrnácti v naší republice nejprodávanějším značkám klasických traktorů. Mapuje historický vývoj od prvopočátků firem až po současnost. Jednotlivé značky jsou řazeny abecedně a popis každé z nich obsahuje dělení do tří základních kapitol. Kniha je určena jak fanouškům zemědělské techniky, tak i vážným zájemcům o tento obor. Jedná se o jedinečnou publikaci, která dosud v ČR v takovémto rozsahu nebyla nikdy vydána. OBJEDNÁVKOVÝ KUPÓN Objednávám... kusů publikace Historie traktorů v ceně 345 Kč/kus Váz., 312 stran, formát 230 x 297 mm Jméno a příjmení... Adresa (včetně PSČ)... IČO... DIČ... Telefon... Podpis... Objednávkový kupón zašlete na adresu: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky se připočítává poštovné a balné. Historie sklízecích mlátiček Luboš Stehno a kolektiv Kniha Historie sklízecích mlátiček se věnuje deseti v naší republice nejprodávanějším značkám sklízecích mlátiček. Mapuje historický vývoj od prvopočátků až po současnost. Jednotlivé značky jsou řazeny abecedně a popis každé z nich obsahuje dělení do tří základních kapitol. V té první se čtenáři mohou dozvědět něco ze života zakladatelů. Druhou částí je popis historického vývoje, neboť většina současných značek procházela vývojem a docházelo k jejich nákupu, prodeji či slučování a tvorbě nových společností. Třetí kapitola se věnuje vždy technickému popisu vyráběných mlátiček a okolnostem, které souvisely s vývojem mlátiček a určovaly jejich technické provedení. Publikace tohoto typu dosud nebyla v ČR v takovém rozsahu vydána. Váz., 288 stran, formát 230 x 297 mm 475 Kč OBJEDNÁVKOVÝ KUPÓN Objednávám kusů publikace HISTORIE SKLÍZECÍCH MLÁTIČEK v ceně 475 Kč/kus Jméno a příjmení... Adresa (včetně PSČ)... IČO... DIČ... Telefon... Podpis... Knihy objednávejte na adrese: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: , fax: Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky se připočítává poštovné a balné. XVI

87 novinka Vánoční nabídka vydavatelství Profi Press s. r. o. obchod.profipress.cz Venkovská turistika a agroturistika novinka Ing. Marie Stříbrná novinka Réva vinná ná autoři: prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., a kol. formát: 230 x 297 mm počet stran: 152; pevná vazba Tato publikace je komplexní a poměrně podrobnou příručkou, která by měla čtenářům poskytnout informaci o révě vinné. Shrnuje dosavadní poznatky o zakládání vinice, výsadbě révy, ošetřování půdy ve vinici. Neméně významnými kapitolami jsou výživa a hnojení vinic, ochrana révy vinné v podmínkách ekologické a integrované produkce. Navazuje sklizeň hroznů, výroba a prodej vína. Předmětná problematika byla zpracována na základě nejnovějších poznatků vědy a výzkumu, to vše v přehledné a srozumitelné formě. Kniha je svým zaměřením určena odborníkům, studentům středních i vysokých škol a laické veřejnosti. Cena: 390 Kč vč. DPH Venkovská turistika a agroturistika autorka: Ing. Marie Stříbrná formát: 205 x 265 mm počet stran: 56 Publikace nabízí různé pohledy na cestovní ruch jako nástroj rozvoje venkova a zodpovídá otázky ekonomiky, zaměstnanosti a odlišnosti venkovské turistiky. Autorka se se čtenáři podělí i o zkušenosti zemí západní Evropy, Ameriky a Austrálie. Cena: 190 Kč vč. DPH Chov dojeného skotu autoři: doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc, Ing, Stanislav Staněk, Ph.D. formát: 210 x 265 mm počet stran: 244; pevná vazba Cílem publikace je shromáždit současné poznatky o optimalizaci technologie, techniky a managementu, o tvorbě chovného prostředí, včetně techniky krmení, odchovu telat a výkrmu býků. Sumarizovat především praktické poznatky, které napomohou vytváření komfortních chovných podmínek pro dojnice, z vlastních výsledků experimentů, výběrových šetření, ale také z důvěryhodných pramenů tuzemských i zahraničních. Kniha je doplněna velkým množstvím fotografií. Cena: 390 Kč vč. DPH novinka novinka novinka Příručka pro opravy a údržbu zemědělské techniky autoři: Dr. Ing. František Kumhála a kolektiv formát: 174 x 260 mm počet stran: 192; lepená vazba Nosným tématem jsou údržbářské a opravářské úkony, které si lze u našich strojů udělat svépomocí s použitím běžně dostupných nástrojů. Publikace je zaměřena především na u nás nejrozšířenější starší traktory Zetor I. a II. unifikované řady a dále na sklízecí mlátičky Fortschritt typu E 512 a E516, které rovněž stále slouží v nemalém počtu. Cena: 230 Kč vč. DPH Objednávám si následující knihy: název název název počet kusů. počet kusů. počet kusů. název název název Pěstování rostlin pro energetické a technické využití autoři: Ing. Vlasta Petříková, DrSc., Ing. Jan Weger, Ph.D. formát: 230 x 297 mm počet stran: 152; pevná vazba Pěstování rostlin pro energetické účely je nezbytné k zajištění žádoucího množství biomasy, a je proto významným doplňkem využívání odpadních a vedlejších produktů ze zemědělství, lesnictví i z dalších oborů. Cílem této publikace je seznámení odborné i širší veřejnosti se současným stavem zajišťování biomasy pro energetické účely. Kniha nabízí přehled rostlin, způsob jejich pěstování, využití a zpracování. Hlavní pozornost je zde věnována praktickým zkušenostem a konkrétním příkladům pěstování polních energetických plodin a jejich ošetřování. Cena: 390 Kč vč. DPH počet kusů. počet kusů. počet kusů. Anglicko-česko-slovenský slovník zemědělských a příbuzných výrazů autoři: doc. PhDr. Jaroslav Voráček, CSc., Mgr. Adriana Laputková formát: 175 x 260 mm počet stran: 360; lepená vazba Naše příručka je určena nejširší veřejnosti, která se učí anglicky a potřebuje pohotově porozumět textům z oblasti zemědělství, včetně zemědělství v Evropské unii. Je to slovník příruční, tedy zdaleka ne vyčerpávající, ale zahrnující slova potřebná k běžnému překládání. Uživatel tohoto slovníku musí mít aspoň základní znalosti anglické gramatiky. Slovník vychází ze slovní zásoby v odborných textech Zemědělská/Poľnohospodárska angličtina obou autorů (vyd. Profi Press, 2004 a 2012) a dalších publikací. Cena: 490 Kč vč. DPH Při obdržení vyplněného kupónu do zaručujeme dodání objednaného zboží do Vánoc. Po dohodě možný i osobní odběr na níže uvedené adrese. Jméno a příjmení Adresa *Tel.: Podpis *označené hvězdičkou PROSÍM také vyplňte!!! Objednávkový kupón zašlete na adresu: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, Praha 2, modrá linka: , tel.: , 602, odbyt@profipress.cz, obchod.profipress.cz Objednané knihy vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky bude přičteno poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Kompletní nabídka platí do vyprodání zásob.

88 BRÁNA DO SVĚTA ZEMĚDĚLSKÉHO INTERNETU AKTUÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ VIDEOREPORTÁŽE ODBORNÉ PŘÍSPĚVKY KALENDÁŘ AKCÍ PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI AGRO-OBCHOD E-SHOP př.n.l.