Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101

Transkript

1 Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101 MIGRAČNÍ STUDIE Příloha B.5 Dokumentace Oznamovatel: Středočeský kraj Zborovská 11, Praha 5 Zhotovitel: PRAGOPROJEKT, a.s. K Ryšánce 1668/16, Praha 4, IČ Zpracovatel vyhodnocení: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Datum: 05/2017 Zakázkové číslo:

2 Migrační studie PŘELOŽKA SILNICE II/240 (D7 D8) ÚSEK MEZI DÁLNICÍ D7, DÁLNICÍ D8 A SILNICÍ II. TŘÍDY Č. II/101 Mgr. Jan Losík, Ph.D. květen 2017

3 2

4 Název záměru: Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101 Zadavatel: PRAGOPROJEKT, a. s. K Ryšánce 1668/ Praha 4 IČ: Zpracovatel: Spolupráce: Mgr. Jan Losík, Ph.D. Schweitzerova Olomouc IČ: držitel autorizace podle 45i a 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění tel.: jan.losik@gmail.com Mgr. Alice Háková Studenec Studenec tel.: alicehakova@gmail.com V Olomouci

5

6 OBSAH 1. Úvod Popis záměru Metodika Vyhodnocení migrací živočichů v zájmovém území Výsledky terénního průzkumu Stanovení migračního potenciálu ekologického (MPE) Střety živočichů s dopravou v zájmovém území Doporučení pro zmírnění vlivů záměru na migrující živočichy Opatření ke snížení rizika kolizí živočichů s dopravou Opatření k zachování migrační prostupnosti území Závěr Použitá literatura... 32

7

8 1. Úvod Předkládaná migrační studie byla vypracována na základě objednávky společnosti PRAGOPROJEKT, a. s., cílem studie bylo zmapovat hlavní migrační trasy živočichů v území ovlivněném plánovanou stavbou a navrhnout opatření pro zachování migrační prostupnosti území a snížení rizika střetů živočichů s vozidly. Zpracování textové části migrační studie předcházelo podrobného terénní mapování migračních tras živočichů v dotčeném území a souvisejícím okolí. Terénní práce probíhaly v zimním, jarním a letním období v letech 2014 a Monitoring byl zaměřen zejména na zjišťování pobytových znaků a přímé pozorování živočichů. 2. Popis záměru Záměrem je výstavba přeložky silnice II/240 a II/101, v úseku mezi dálnicí D7 a dálnicí D8. Studie řeší přeložku silnic pouze v rozsahu I. etapy (D7 Tursko) a III. etapy (Kralupy nad Vltavou D8). Na II. etapu (Tursko Kralupy nad Vltavou) je vydáno již pravomocné územní rozhodnutí. Záměr byl předložen ve třech aktivních variantách (A, B, B1), které se liší vedením trasy přeložky (obr.1). Celé propojení je navržené v kategorii S 9,5/80, ve vhodných mezikřižovatkových úsecích je navrženo uspořádání 2+1 v kategorii S 13,5/80. V následujícím textu je uveden stručný popis variant dle průvodní zprávy z projektové dokumentace k záměru. I. etapa - Varianta A s napojením u Tuchoměřic Tato varianta přeložky silnice II/240 a II/101 navazuje na jihozápadě na dálnici D7 s řešením dle studie napojení II/240 na D7 úpravou stávající MÚK u Tuchoměřic a Kněževsi. Napojení z D7 u Kněževsi je provedeno na západní straně D7 stykovou křižovatkou do trasy přeložky II/240 a na straně u Tuchoměřic okružní křižovatkou se čtyřmi křižovatkovými rameny. Okružní křižovatka je pro odlehčení dopravní zátěže doplněna bypassem ve směru D7 II/240. Trasa silnice II/240 dále pokračuje prostorem mezi obcemi Tuchoměřice a částí Pazderna, 2 x se kříží se železniční tratí č. 121 v přilehlém prostoru logistického areálu, dále prochází mezi obcemi Lichoceves, Velké Přílepy a Svrkyně. V další části obchází z levé strany kopec ERS a přilehlý Kozinecký háj, prochází prostorem mezi Turskem a Holubicemi, poté se napojuje na II. etapu stavby - obchvat Kralup. Návrhová kategorie zmiňované stavby je navržena S 9,5/80 se směrodatnou rychlostí 80 km/h na většině trasy. Okolní silniční síť je značně hustá, takže je na silnici II/240 a II/101 napojena řada křižujících komunikací, jedná se o silnice II. a III. třídy. Napojení stávajících silnic na novou trasu sil. II/240 a II/101 je řešeno úrovňovými křižovatkami (průsečnými, stykovými nebo okružními) nebo mimoúrovňovými křižovatkami zejména v prostoru rychlostní silnice D7. V následujících stupních projektové dokumentace bude řešeno dále vedení a

9 napojení polních cest, které by mělo být soustředěno do oblastí křižovatek se silnicemi III třídy a MK. Návrh nivelety silnice II/240 je determinován mnoha limitujícími podmínkami. Niveleta na začátku úseku II/240 vychází ze stávající úrovně terénu v místě napojení na silnici III/2405. Poté přechází do násypu tak, aby vystoupala na nadjezd přes dálnici D7. V násypu pokračuje cca do km 1,0, kde přechází do zářezu silničního tělesa z důvodu mimoúrovňového křížení s železniční tratí č Zářez je navržen až do km 2,100. Poté trasa přechází do násypu, kterým je vedena z důvodu nadjezdu nad tratí ČD č. 121 a silnicí III/0071. Niveleta komunikace je v následujícím úseku navržena s drobnými výškovými odchylkami vůči stávajícímu terénu až do km 9,9, odkud se niveleta začíná zvyšovat nad terén tak, aby se plynule napojila na projektovanou niveletu II. etapy výstavby - obchvatu Kralup a zároveň se mimoúrovňově křížila se stávající silnicí II/240. Mostní objekty na silnici II/240 km 0,383 přemostění D7, 3 pole, spřažená konstrukce km 1,442 nadjezd železnice, ŽB deska rozpětí 15,5m, šířka 6,5 m km 1,477 nadjezd silnice, ŽB deska rozpětí 15,5m, šířka 10,0 m km 2,641 2 pole, spřažená konstrukce, rozpětí m km 3,781 nadjezd silnice, 1 pole, spřažená konstrukce, rozpětí 18,3 m km 10,235 přemostění přes stávající II/240, 1 pole, spřažená konstrukce, rozpětí 21,8 m I. etapa - Varianta B s napojením v km 3,3 na dálnici D7 Tato varianta byla zpracována v reakci na nesouhlas obce Tuchoměřice s napojením na D7 a nalezeného kompromisního požadavku s obcí Středokluky. Jedná se o úpravu, kdy je křížení komunikace II/240 navrženo jako nadjezd nad D7 východně od stávajícího areálu společnosti Hörmann. Návrhová kategorie zmiňované stavby je navržena S 9,5/80 se směrodatnou rychlostí 80 km/h, která je určující pro návrhové prvky trasy. V mezi křižovatkových úsecích je trasa navržena v uspořádání 2+1 S 13,5/80. Křižovatky jsou navrženy jako mimoúrovňové. V následujících stupních projektové dokumentace bude dále řešeno vedení a napojení polních cest, které by mělo být soustředěno do oblastí křižovatek se silnicemi III třídy a MK. Návrh nivelety silnice II/240 je omezen mnoha limitujícími podmínkami. Jedná se zejména o požadovaná mimoúrovňová křížení se železnicí, nové mimoúrovňové křižovatky a 8

10 také požadavek na mimoúrovňové křížení s některými silnicemi III. třídy a účelovými komunikacemi. Mostní objekty na silnici II/240 nadjezd nad D7 přemostění D7, 2 pole 2x30 m se střední stojkou, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce km 0,58 nadjezd silnice III/0077, monolitický ŽB rám, rozpětí 16 m, šikmost α=70 km 2,19 nadjezd cyklotrasy, monolitický ŽB rám, světlost 2,5 m, šířka 5,0 m, km 2,55 nadjezd vedený po mostě o pěti otvorech, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově zakřivený, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří předpjatý spojitý dvoutrámový nosník o pěti polích m km 3,84 podjezd silnice III/0079, 1 pole rozpětí 18 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce km 4,80 nadjezd vedený po mostě o čtyřech otvorech, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří předpjatý spojitý dvoutrámový nosník o čtyřech polích m km 5,27 podjezd pod cyklostezkou, 1 pole rozpětí 22 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří lehká spřažená konstrukce km 6,41 podjezd silnice III/24010, 1 pole rozpětí 21 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce km 7,58 nadjezd nad novou propojovací komunikací, monolitický ŽB rám, rozpětí 20 m, šikmost α=67 km 9,08 podjezd silnice III/24012, 1 pole rozpětí 27 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, 9

11 plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce km 10,42 přemostění přes stávající II/240, 1 pole rozpětí 22 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce. I. etapa Podvarianta B1 s průchodem u Turska Tato podvarianta vychází z varianty B a liší se pouze v průchodu okolo Kozineckého háje, kdy předchozí varianta obcházela háj z jeho levé strany a tato varianta ho obchází z pravé strany od Turska. Popis technického řešení bude proveden až od km 6,4, do toho km je již popsáno u varianty B. Tato varianta za obcí Svrkyně obchází Kozinecký háj levostranným obloukem o poloměru 2000 m a dále pokračuje již přímým úsekem do úseku II.etapy. Mostní objekty na silnici II/240 od km 6,4 km 6,58 podjezd silnice III/24010, 1 pole rozpětí 21 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce km 7,58 nadjezd vedený po mostě o třech otvorech, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově zakřivený, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří předpjatý spojitý dvoutrámový nosník o třech polích m km 8,18 podjezd pod mostem o třech otvorech, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří předpjatý spojitý dvoutrámový nosník o třech polích m km 9,08 podjezd silnice III/24012, 1 pole rozpětí 22 m, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově přímý, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří spřažená konstrukce km 10,42 podjezd stávající II/240 pod mostem o třech otvorech, jedná se o jednopodlažní most s horní mostovkou, nepohyblivý, trvalý, prostorově zakřivený, s normovanou zatížitelností, masivní, plnostěnný, otevřeně uspořádaný, s neomezenou volnou výškou, konstrukci tvoří předpjatý spojitý dvoutrámový nosník o třech polích m III. etapa 10

12 III. etapa stavby je vedena v trase přeložky silnice III/00811 a začíná na druhém konci obchvatu Kralup nad Vltavou. Následně pokračuje pravostranným obloukem o poloměru 600 m, ve kterém po mostním objektu přechází stávající silnici III/ Za mostním obloukem pokračuje plnohodnotné doplnění MÚK se stávající silnicí III/ Trasa dále pokračuje přímým úsekem severovýchodní stranou kolem Chvatěrub a Kozomína k nadjezdu přes železniční vlečku Úžice Aero Vodochody. Následně je ukončena za levostranným obloukem o poloměru 600 m v okružní křižovatce se silnicí II/608 u dálnice D8. Návrhová kategorie zmiňované III. etapy stavby je navržena v kategoriální šířce S 9,5/70 se směrodatnou rychlostí 70 km/h, která je určující pro návrhové prvky trasy. Křižovatka se silnicí III/00811 je navržena jako mimoúrovňová. Křižovatka se současnou silnici II/608 je navržena jako okružní křižovatka o průměru 35 m. Křížení s dotčenými polními cestami nebylo v této variantě detailně řešeno. Jednotlivá napojení polních cest na původní silnici III/00811 zůstane v části úseku zachováno, ostatní napojení polních cest, která budou přeložkou přerušena, budou využívat připojení na komunikační síť ze svého druhého konce. Mostní objekty na silnici II/101 km 0,260-0,402 sloučeny 3 mosty, přemostění přes silnici do Chvatěrub, starou III/00811, železnici a vlečku, 5 polí, spřažená konstrukce, rozpětí m, délka polí 168 m km 0,762 přemostění přes So111, 1 pole, spřažená konstrukce, rozpětí 21,3 m km 1,058 přemostění přes So113, 1 pole, spřažená konstrukce, rozpětí 29,6 m km 2,021 přemostění přes železnici, 1 pole, železobetonový rám, rozpětí 9,5 m Návrh nivelety silnice II/101 vychází z podélného profilu obchvatu Kralup. V násypu je silnice dále vedena tak, aby se postupně mimoúrovňově křížila se stávající silnicí III/00811, železniční tratí č. 092, silniční rampou a příjezdovou účelovou komunikací. Poté se niveleta snižuje na úroveň stávajícího terénu. Před železniční vlečkou v km 2,02 se niveleta zvyšuje do výše nadjezdu a následně klesá až do místa okružní křižovatky se silnicí II/

13 Obrázek 1: Situace plánované stavby. 12

14 3. Metodika Pro vyhodnocení vlivu výstavby plánované komunikace na migraci živočichů v daném území byla využita metodika teorie migračního potenciálu (MP) publikovaná např. v metodice AOPK ČR (Hlaváč, Anděl, 2001) a také v TP 180 (Anděl a kol. 2006). Hodnota MP vyjadřuje pravděpodobnost použití daného migračního profilu a skládá ze dvou komponent: migračního potenciálu ekologického (MPE) a technického (MPT). MP = MPE * MPT MPE vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je migrační cesta využívána zvěří v tzv. nulové variantě, tj. bez výstavby komunikace. Vyhodnocení technické složky migračního potenciálu (MPT) zahrnuje hodnocení technických parametrů objektů (MPTA) a faktorů pohody (MTPB). Hodnoty uvedených parametrů lze určit podle metodických pokynů (TP 180, Ministerstvo dopravy). Migrační potenciál je podle metodiky TP 180 možné klasifikovat do 4 kategorií (viz. Tabulka 1). Tabulka 1: Charakteristika migrační funkčnosti profilu dle hodnot migračního potenciálu (MP) dle metodických pokynů MŽP a TP ,8 0,6 Nadprůměrná, vysoká funkčnost, pouze s malými omezeními 0,6 0,4 Průměrná, střední funkčnost, se zřetelně omezujícími prvky 0,4 0,2 Podprůměrná, nízká funkčnost, řada omezujících prvků 0,2 0,0 Nefunkční stav, blíží se úplné neprůchodnosti pro zvěř Funkčnost migrační cesty a z toho vyplývající migrační potenciál ekologický (MPE) je dán dvěma základními faktory: složka MPEA - Zahrnuje stálost a pravidelnost využívání migrační cesty a také prvky, které migraci podporují, vytvářejí migrační tlak a zvyšují pravděpodobnost, že cesta bude využívána. složka MPEB - Zahrnuje rušivé vlivy v blízkém i vzdálenějším okolí, které mohou zásadně změnit využívání migrační cesty a také složky, které brání migraci, vytvářejí migrační odpor a snižují pravděpodobnost, že cesta bude využívána. MPE se následně stanoví celkovým kvalifikovaným odhadem nebo na základě odhadnutých složek MPEA a MPEB jako: MPE = (MPEA * MPEB) 1/2. Základní časovou rovinou je stav před výstavbou. Pro stanovení MPE je důležité i využití podkladů územního plánování, kde jsou obsaženy zamýšlené změny ve využití krajiny. Migrační potenciál technický (MPT) vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou bude navržené technické řešení umožňovat migraci živočichů. Je dán dvěma základními faktory vlastním technickým řešením (MPTA), tedy rozměrovými parametry, a dále opatřeními pro eliminaci rušivých vlivů provozu (MPTB), což představuje soubor opatření ke snížení vlivů hluku, osvětlení apod. Pro expertní hodnocení slouží monogramy, které uvádějí závislosti mezi rozměrovým parametrem objektu a MPT. Pro stanovení MPT platí následující vztah: 13

15 MPT = (MPTA * MPTB) 1/2. Vzhledem ke konfiguraci terénu budou mít v případě plánované stavby migrační průchody charakter podchodů, resp. půjde o mostní objekty přes vodoteče. Z hlediska rozměrových parametrů podchodů je důležitou veličinou index otevřenosti, který je odvozen od jednotlivých rozměrů podchodu, tj. délka (l), šířka (š) a výška (v), které jsou ve vztahu (v*š)/l. Délka (l) udává vzdálenost, kterou musí živočich absolvovat při průchodu z jedné strany komunikace na druhou, a odpovídá technickému parametru šířka mostu nebo délka propustku. Šířka (š) je rozměr rovnoběžný s osou komunikace a odpovídá délce přemostění. Výška (v) odpovídá volné výšce pod mostem. Jednotlivé druhy živočichů se liší v nárocích na velikost a charakter migračních průchodů. Z hlediska těchto nároků jsou metodickými materiály (Anděl et al. 2011) rozlišováno 7 kategorií živočichů s podobnými požadavky na migrační objekty (Tabulka 2). Migrační objekty vyhovující pro kategorii A jsou vhodné i pro kategorii B, vhodné pro kategorii B jsou pravidelně využívány i kategorií C a D. Tabulka 2: Kategorizace živočichů podle jejich nároků na migrační objekty a charakteru migrací. Kategorie Druhy Charakteristika Charakter opatření A velcí savci jelen, rys, medvěd, vlk, los Především hodnocení dálkové migrace v místech DMK. Průchodnost v MVÚ a DMK; max. vzdálenost mezi vhodnými objekty by měla být 5-8 km; B ostatní kopytníci srnec, prase, divoké Hodnocení lokální migrace mezi zimními a letními stanovišti, mezi zdroji potravy, vodou apod. Omezení vstupu živočichů na komunikaci v kombinaci s migračními objekty; významné je rušení hlukem, osvětlením, vizuálním kontaktem; významná je optimalizace migračních objektů; max. vzdálenost mezi vhodnými objekty by měla být mimo MVÚ 5-10 km; C savci střední velikosti C1 liška, jezevec, drobné kunovité šelmy Hodnocení lokální migrace mezi zdroji potravy, vodou apod., dále migrace mláďat při hledání nového teritoria. Druhy nejsou příliš citlivé na Důležitá je četnost vhodných migračních objektů; max. vzdálenost mezi vhodnými objekty by měla být v rozmezí 0,5-1 km; rušivé antropogenní vlivy. C2 vydra, bobr evropský Lokální migrace, migrace samců na velké vzdálenosti, vazba migrace na vodní toky. Nezbytná je realizace suché cesty u mostních objektů s vodním tokem; naváděcí struktury; 14

16 D obojživelníci, plazi, drobní savci žáby, čolci, mloci, ježek, někteří plazi Sezónní migrace mezi suchozemskými biotopy a místy rozmnožování, dále rozptýlené migrace mladých jedinců. E ryby a ryby, mihulovci, Jejich existence vázaná na ostatní vodní raci, vodní vodní prostředí, zásadní je živočichové měkkýši technické řešení přemostění vodních toků a jeho úpravy pod mostem. F ptáci a ledňáček říční, Trvalý výskyt ptáků netopýři skorec vodní, v blízkosti toků, netopýři zde konipas horský, loví potravu a využívají někteří netopýři vodní toky jako tahové koridory. V závislosti na technických parametrech mostních objektů a druhu netopýra podlétají nebo překonávají objekt vrchem. G společenstva ohrožená V případě výskytu vzácných rostlin, společenstva biotopů je třeba navrhnout bezobratlých a řešení k propojení drobných rostlinných společenstev. obratlovců (Upraveno, zdroj: Anděl et al. 2011) Migrační objekty v místech tahových cest; dostatečné parametry objektu bez bariér a eliminace rušivých vlivů; naváděcí ploty o délce cca 60 m; realizace podpůrných prvků; Zachování obousměrné migrace, minimum technických úprav toků, zachování členitosti dna a břehů; Opatření k omezení mortality způsobené kolizemi s vozidly a na průhledných protihlukových stěnách; kritická jsou místa křížení komunikace s vod. toky a větrolamy; pokud je hodnota indexu otevřenosti větší než 1 a výška mostu je větší než 1,5-2 m ptáci most obvykle podlétají; menší druhy netopýrů jsou schopny proletovat i menší mosty; rody Eptesicus a Pipistrellus přeletují sinici v linii břehových porostů; k minimalizaci je vhodné instalování neprůhledných stěn o min. 3,5 m výšky; doplňková opatření pro hnízdění ptáků a úkryt netopýrů na mostě; Mostní objekty velkých rozměrů obloukové mosty a estakády, tunely; nutné je respektovat trofii ekosystému a zabezpečit rozvoj vegetace v podmostí; u ekoduktů min. šířka 80 m; Při posuzování vlivů liniových staveb na migraci živočichů je také zohledňována přítomnost migračně významných území (MVÚ) a dálkových migračních koridorů (DMK). Jedná se o území, která byla vymezena v rámci projektu AOPK ČR "Vyhodnocení migrační 15

17 propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření. Geografické vymezení MVÚ a DMK slouží i jako údaje o území pro účely pořizování ÚAP. Migračně významná území zahrnují oblasti stálého výskytu velkých savců i prostory potřebné k migraci a chrání propustnost krajiny jako celku. Celková rozloha MVÚ je 42 % území ČR. Požadavkem je, aby hledisko zachování jejich propustnosti bylo jedním z důležitých kritérií v rámci procesů územního plánování. Dálkové migrační koridory jsou vedeny uvnitř MVÚ a představují prostory pro zajištění alespoň minimální průchodnosti krajiny. Jsou reprezentovány osou a bufferem o šířce 250 m na každou stranu (intravilány obcí jsou z DMK) vyčleněny. Jsou vymezeny v místech, která jsou v současnosti stále ještě průchozí, přičemž se často jedná o poslední možnosti, kudy mohou velcí savci projít. Pokud je DMK přerušen bariérou, označuje se tato lokalita jako místo kritické. Přitom je podmínkou, že kritická místa je možné technicky reálnými prostředky zprůchodnit. Místa, která jsou dnes průchozí, ale s velkým omezením, jsou na mapě vyznačena jako místa problémová. Požadavkem pro ochranu DMK je, že v nich nesmí být povolovány žádné stavby, které by snížily migrační prostupnost koridoru. Celková délka DMK v ČR je km. Doporučená hodnota MP pro živočichy kategorie A je v DMK je větší než 0,5, v případě, že zde v současnosti působí řada rušivých vlivů, může být v odůvodněných případech MP 0,2-0,5. Pro živočichy kategorie B je hodnota MP v DMK doporučena 0,2 1,0. Maximální vzdálenost mezi migračními objekty pro kategorii A by měla být v MVÚ 5-8 km. Pro zachování funkce DMK je doporučen MP větší než 0,5 (tj. nadprůměrný potenciál). V MVÚ je maximální doporučená vzdálenost dvou objektů vhodných pro živočichy kategorie B 2-5 km, mimo MVÚ 5-10 km. Trasování vymezených dálkových migračních koridorů a lokalizace migračně významných území jsou dostupné na mapovém severu AOPK ČR ( V širším okolí plánovaného záměru se žádné vymezené DMK ani MVÚ nenacházejí. 4. Vyhodnocení migrací živočichů v zájmovém území 4.1. Výsledky terénního průzkumu Výskyt a pohyb živočichů je v území dotčeném plánovanou stavbou vázán především na omezené fragmenty lesních porostů a plošky rozptýlené zeleně, které zpravidla doprovázejí cestní síť, hranice pozemků a vodní toky. V širším okolí záměru jsou nejvýznamnějšími oblastmi trvalého výskytu a pravidelných migračních pohybů především porosty doprovázející údolí Vltavy, Zákolanského, Turského a Únětického potoka. Údolí Vltavy a Turského potoka plánovaná silniční přeložka kříží, avšak tato část trasy není součástí úseku řešeného touto migrační studií (obr. 1). Z hlediska výskytu živočichů je v rámci ovlivněného území významnou plochou rozsáhlejší lesní porost Kozinecký háj, který se nachází na svazích kóty Ers (345 m n.m.), který poskytuje trvalý úkryt větším druhům savců jako je srnec obecný a prase 16

18 divoké. V okolí tohoto lesního porostu dochází k intenzívnějšímu pohybu živočichů, kteří z porostu vycházejí do okolních polí za potravou. V severní části plánované silniční přeložky dochází k pohybu živočichů kolem porostů dřevin, které se nacházejí podél vodního toku Černávka a v navazujících porostech na nevyužívaných plochách podél železniční trati západně od obce Kozomín. Odtud živočichové procházejí do opuštěných zahrad severně od obce Chvatěruby, které navazují na rozsáhlejší plochy dřevinné vegetace na svahu údolí Vltavy. Z větších druhů savců zde byl kromě srnce obecného a prasete divokého zaznamenán také výskyt daňka evropského. V oblasti mezi Velkými Přílepy a napojením přeložky na dálnici D7 u Středokluk bylo detekováno několik užívaných tras, resp. směrů, v nichž se živočichové pohybují v zemědělské krajině v okolí trasy. Z větších savců se jedná se zejména o srnce obecného, nepravidelně i prase divoké. V následujícím přehledu jsou shrnuty výsledky terénního průzkumu podle výše uvedené kategorizace živočichů dle nároků na migrační prostupnost území. Druhy kategorie A velké šelmy, jelen: V zájmovém území nebyl při průzkumu jejich výskyt zjištěn. Vzhledem k charakteru krajiny v zájmovém území, není výskyt jedinců těchto druhů pravděpodobný. Druhy kategorie B srnec obecný, prase divoké: Charakter výskytu a pohybu živočichů této kategorie se v dané oblasti může měnit v závislosti na ročním období a pěstovaných plodinách. Například výskyt prasete divokého je často vázán na pole s kukuřicí, která tomuto druhu poskytuje vhodný kryt i potravu po dobu vegetační sezóny, po sklizni se prasata stahují do lesních porostů. Výskyt srnce obecného je ve sledované oblasti rozptýlený, jedinci vyhledávají úkryty v porostech dřevin a na opuštěných zarůstajících plochách. V navazujících zemědělských kulturách pak hledají potravu, přičemž jejich výskyt je ovlivněn kvalitou a dostupností potravy na polích. Pobytové stopy srnce obecného byly zjištěny ve všech částech sledované lokality, vesměs se jednalo o jedince vycházející za potravou. Prase divoké bylo podle pobytových stop zaznamenáno v okolí Chvatěrub, Turska a Tuchoměřic, dá se tedy konstatovat, že i prase divoké se v dané oblasti vyskytuje plošně, díky skrytému způsobu života však může unikat pozornosti. Do této kategorie živočichů spadají i nepůvodní druhy kopytníků, které jsou předmětem mysliveckého hospodaření. V dané oblasti se jedná o daňka evropského, jehož opakovaný výskyt byl zaznamenán v okolí Chvatěrub. Pohyb těchto druhů v území je plošně rozptýlený a odehrává se v závislosti na potravní nabídce a charakteru ploch v území tedy podél vodních toků, od lokalit úkrytu k potravním zdrojům (pole, v menší míře opuštěné plochy sadů). Zejména v letním období mohou být pole v místě stavby využívána srnčí zvěří a také divokými prasaty jako významné potravní biotopy. V případě, že jsou na polích vysety ozimé obilniny nebo řepka, využívá je srnčí zvěř i v zimě. 17

19 Stálé migrační trasy srnce obecného byly zaznamenány podél liniových struktur rozptýlené zeleně (viz příloha 1). Druhy kategorie C savci střední velikosti: Zoologickým průzkumem byly pobytové stopy druhů kategorie C zjištěny ve větším množství podél vodotečí a v porostech rozptýlené zeleně. Jednalo se zejména o kunu skalní, lišku obecnou a zajíce polního. Základním typem migrace jsou pro tyto druhy lokální pohyby za zdroji potravy a vodou v rámci teritoria. Pravidelné trasy vedou často podél vodotečí, mezí, okrajů polí a luk. Migrace těchto druhů je tedy v rámci zájmového území rozptýlená, není směrově orientována a je určována zejména potravní nabídkou, vodními zdroji, úkrytovými a odpočinkovými možnostmi. Druhy kategorie D obojživelníci, plazi, drobní savci: Výskyt obojživelníků je v daném území sporadický. Zaznamenána byla pouze ropucha zelená. Jedná se o druh, který je přizpůsobený k životu ve stepních biotopech, proto je schopen osídlovat i zemědělskou krajinu. V zájmovém území se vyskytuje rozptýleně v malých početnostech, pravidelné migrační trasy nebyly zaznamenány. Výskyt plazů je soustředěn na neobhospodařované zarůstající plochy a okraje porostů dřevin. Ani v případě této skupiny nedojde v souvislosti s plánovaným záměrem k přerušení pravidelné migrační trasy. Dotčeny budou jejich biotopy, což bude mít za následek fragmentaci jejich biotopů. Tento vliv se týká zejména užovky hladké, která byla zaznamenána v okolí Chvatěrub. Drobní savci zaznamenaní v zájmovém území patří k našim běžným druhům, fragmentace biotopů nebude mít významný vliv na životaschopnost jejich populací. V důsledku střetů s dopravou na nové komunikaci může lokálně dojít ke zvýšení míry mortality. Významnějším druhem v rámci této skupiny je křeček polní, který patří mezi zvláště chráněné druhy savců. V dané oblasti se vyskytuje plošně na polích. Jeho početnost a distribuce se mění v závislosti na pěstovaných plodinách a v důsledku vnitřní dynamiky populační početnosti. E ryby a ostatní vodní živočichové Cílové druhy v rámci této kategorie nebudou ovlivněny, posuzovaný úsek stavby není ve střetu s významnějšími vodními biotopy. F ptáci a netopýři Zvýšený výskyt zástupců této skupiny byl zaznamenán v místech, kde plánovaná stavba kříží zapojené porosty dřevin. V daném území se jedná o liniové struktury v okolí Kozomína, Chvatěrub a Turska. G společenstva rostlin, bezobratlých a drobných obratlovců Cílovou skupinou v rámci této kategorie jsou cenné ekosystémy a ohrožená společenstva. V ovlivněném území se takovéto ekosystémy a společenstva nevyskytují. 18

20 4.2. Stanovení migračního potenciálu ekologického (MPE) MPE je dán vlastnostmi samotné migrační cesty, kterou má v daném profilu v době před výstavbou pozemní komunikace. Vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je migrační cesta plně využívána zvěří v tzv. nulové variantě, tj. bez výstavby komunikace. Je modelem celkového migračního tlaku v dané lokalitě (TP 180). Plánovaná stavba nekříží významné pravidelně užívané cesty živočichů, které by migračně propojovaly rozsáhlejší krajinné celky. V dané oblasti představují významnější migračním koridory toky a doprovodné porosty podél Vltavy a Turského potoka. Tyto koridory kříží plánovaná přeložka v etapě II., která není předmětem této migrační studie. V řešených úsecích (I. a III. etapa silniční přeložky), byly identifikovány pouze méně významné migrační směry, které využívají jedinci z lokálních populací při vyhledávání potravy a pohybu v rámci svých domovských okrsků. Pohyb živočichů v daném území je převážně difuzní bez významnější směrové orientace, je sezónně proměnlivý v závislosti na rozmístění zdrojů potravy. Intenzita pohybu je ovlivněna také nastavením jedinců během sezóny, kdy např. v období rozmnožování nebo rozsidlování mláďat je frekvence pohybu a překonaná vzdálenost větší. Na mapách v příloze 1 jsou pro výše definované kategorie živočichů znázorněny směry častějších pohybů přes navrženou trasu plánované silniční přeložky, v následujícím přehledu je uveden popis těchto míst pro I. a III. etapu plánované silniční přeložky. ETAPA I 1 Křížení trasy silnice II/240 ve var. A a B jižně od dálnice D7 s polní cestou podél níž dochází k pohybům menších a středně velkých savců kategorie C (zajíc polní, liška obecná, kunovité šelmy) mezi zarůstajícími plochami a fragmenty dřevinné zeleně. Realizace stavby nebude mít významný bariérový efekt, může však docházet ke střetům živočichů s vozidly. V souvislosti s předpokládanou menší rychlostí vozidel z důvodu přítomnosti plánované křižovatky je však riziko hodnoceno jako nevýznamné. 2 Křížení trasy silnice II/240 ve var. A a B jižně od dálnice D7 s liniovým porostem vzrostlých dřevin (větrolam), který využívají k pohybu menší a středně velcí savci (zajíc polní, liška obecná, kunovité šelmy) a častějším přeletům běžných druhů ptáků, možný je i výskyt netopýrů (netopýr rezavý) při lovu podél korun větrolamu. Realizace stavby nebude mít významný bariérový efekt, může však docházet ke střetům živočichů s vozidly. V souvislosti s předpokládanou menší rychlostí vozidel z důvodu přítomnosti plánované křižovatky je však riziko hodnoceno jako nevýznamné. 3 (km 1,4) křížení trasy silnice II/240 ve var. A a B a zarostlé polní cesty s rozptýlenými dřevinami. Vyšší pravděpodobnost výskytu menších savců kategorie C, kteří zarostlou cestu využívají jako úkryt a při přesunech za potravou. Záměr ve variantě A předpokládá v tomto místě vybudování MÚK se silnicí III/0077 a tratí ČD v zářezu. Toto řešení by znamenalo ztrátu atraktivity lokality pro živočichy. Varianta B cestu kříží na nízkém náspu. Omezení migrační prostupnosti nebude významné, může docházet ke střetům s vozidly. 19

21 4 (km 2,24) křížení silnice II/240 ve var. A a B s polní cestou. Občasná migrace živočichů kategorie C podél polní cesty v úseku Tuchoměřice Pazderna, která spojuje drobné remízky severně od navržené trasy silnice II/240 a liniové porosty podél trati ČD č Cesta malého významu, její přerušení významně neovlivní místní populace, může však docházet k častějším střetům živočichů s vozidly. 5 (km 2,65) mimoúrovňové křížení silnice II/240 ve var. A a B s tratí ČD č. 121 a se silnicí III/0071. Silnice II/240 přechází silnici III/0071 a trať ČD v násypu. Zarůstající plochy a liniové porosty dřevin podél trati využívají jako úkryt a lokální migrační trasu menší savci a ptáci (živočichové kategorie C a F), byl zjištěn i občasný pohyb srnce obecného a prasete divokého (živočichové kategorie B). Ovlivnění migrační prostupnosti bude záviset na šířkovém uspořádání nadjezdu. 6 (km 3,8) křížení silnice II/240 ve var. A a B s regionálním biokoridorem RK 5019, který je v tomto úseku veden paralelně se silnicí III/0079. Biokoridor je nefunkční, zvýšená migrace živočichů nezjištěna. 7 (km 4,65) křížení silnice II/240 ve var. A a B s regionálním biokoridorem RK 1136 Ers Únětický háj. Kontakt varianty A a částečný územní střet varianty B s lokálním biocentrem LBC 13 a lokálním biokoridorem LBK 9. Regionální biokoridor je nefunkční, v prostoru lokálních prvků ÚSES dochází k pohybu savců kategorie B a C. 8 (km 7,0) křížení silnice II/240 ve var. A, B a B1 s polní cestou, která je částečně doprovázena liniovým porostem dřevin. Cesta je součástí nefunkčního regionálního biokoridoru RK 1136 Ers Únětický háj. Porost využívají především menší savci (živočichové kategorie C), ale je zde i zvýšený výskyt běžných druhů ptáků (živočichové kategorie F). Migrační cesta malého významu, její přerušení významně neovlivní místní populace, může však docházet k častějším střetům živočichů s vozidly. 9 (km 8,18) křížení silnice II/240 ve var. B1 s polní cestou, která je doprovázena cca 30 m širokým pásem dřevin. Porost je součástí regionálního biocentra RC 1461 Ers. Porost využívají středně velcí i menší savci (živočichové kategorie B a C), je zde i zvýšený výskyt ptáků (živočichové kategorie F). Migrační cesta lokálního významu, kterou využívají živočichové vázaní na lesní komplex Kozinecký háj, resp. RC 1461 Ers. Křížení silnice II/240 s polní cestou je navrženo jako mimoúrovňové. Silnice II/240 je v tomto místě vedena v mírném zářezu. Polní cesta je navržena na násypu a nadjezdu. V místě zásahu do biocentra dojde k přerušení migrační cesty a zvýšení rizika střetů živočichů s vozidly. 10 (km 8,1) křížení silnice II/240 ve var. A a B s liniovým porostem dřevin, který využívají středně velcí i menší savci (živočichové kategorie B a C), je zde i zvýšený výskyt ptáků (živočichové kategorie F). Migrační cesta lokálního významu, kterou využívají živočichové 20

22 vázaní na sousední lesní komplex Kozinecký háj, resp. regionální biocentrum RC 1461 Ers. V místě přerušení migrační cesty bude zvýšené riziko střetů živočichů s vozidly. 11 (km 8,8) křížení silnice II/240 ve var. B1 s polní cestou doprovázenou nezapojeným liniovým porostem dřevin. Cestu využívají menší savci (živočichové kategorie C). Migrační cesta malého významu, kterou využívají živočichové vázaní na sousední lesní komplex Kozinecký háj, resp. regionální biocentrum RC 1461 Ers. V místě přerušení migrační cesty bude zvýšené riziko střetů živočichů s vozidly. 12 Územní střet přeložky silnice III/24012 s liniovými porosty dřevin, které jsou funkční součástí regionálního biokoridoru RK Porost využívají středně velcí i menší savci (živočichové kategorie B a C), je zde i zvýšený výskyt ptáků (živočichové kategorie F). Migrační cesta lokálního významu, kterou využívají živočichové vázaní na sousední lesní komplex Kozinecký háj, resp. regionální biocentrum RC 1461 Ers. V místě přerušení migrační cesty bude zvýšené riziko střetů živočichů s vozidly. Navržené řešení ve variantách A a B se významně neliší od stávajícího stavu. V případě realizace varianty B1 dojde k rozsáhlejšímu zásahu do porostů dřevin a zhoršení migrační prostupnosti, protože přeložka je navržena na násypu. 13 (km 9,75) křížení silnice II/240 ve var. A a B s polní cestou doprovázenou nezapojeným liniovým porostem dřevin, jedná se o částečně funkční část regionálního biokoridoru RK 1121, kterou využívají především menší savci (živočichové kategorie C), ale mohou se zde pohybovat i živočichové kategorie B (srnec obecný). Migrační cesta malého významu. V místě přerušení migrační cesty bude zvýšené riziko střetů živočichů s vozidly. ETAPA III 14 (km 0,2 1,05) územní střet silnice II/101 s porosty dřevin na pravém svahu údolí Vltavy. Přeložka silnice II/101 je v tomto úseku navržena na násypu a mostním objektu, kterým překračuje silnici III/00811 a železniční tratí č Dále následuje okružní křižovatka a jižním směrem od křižovatky je k silnici III/2429 připojena stykovou křižovatkou účelová komunikace k areálu Unipetrolu. Porosty dřevin využívají jako úkryt i migrační trasu středně velcí i menší savci (živočichové kategorie B a C), je zde i zvýšený výskyt ptáků (živočichové kategorie F). Území leží v blízkosti osy funkčního nadregionálního biokoridoru NK 58 Údolí Vltavy. Tento úsek se nachází v místě napojení II. etapy záměru, která není v rámci této migrační studie řešena. V rámci III. etapy je v tomto úseku navržen most, kterým bude přeložka překonávat silnici do Chvatěrub, starou III/00811, železnici a želez. vlečku. 15 (km 2,021) Křížení silnice II/101 se železniční tratí, která je doprovázena zarůstajícími plochami a rozptýlenými dřevinami, které využívají jako úkryt a lokální migrační trasu menší savci a ptáci (živočichové kategorie C a F), byl zjištěn i občasný pohyb srnce obecného a prasete divokého (živočichové kategorie B). Plánovaná přeložka překonává železnici jednopolovým mostem, navrženým jako železobetonový rám s rozpětím 9,5 m. 21

23 16 (km 2,35) křížení silnice II/101 s tokem Černávka, který je v dotčeném úseku doprovázen zapojeným porostem vzrostlých dřevin. Jedná se o funkční místní biokoridor, který k lokálním migracím využívají středně velcí i menší savci (živočichové kategorie B a C), je zde i zvýšený výskyt ptáků a občasný výskyt netopýrů (živočichové kategorie F). Silnice II/101 je v místě křížení navržena na násypu bez bližší specifikace způsobu překonání toku. Realizace záměru zhorší migrační prostupnost biokoridoru a v místě křížení bude zvýšené riziko střetů živočichů s vozidly. V následující tabulce jsou pro všechny popsané migrační směry uvedeny hodnoty MPE pro živočichy kategorie B. MPE byl podle výše uvedených metodických pokynů převzatých z metodiky TP 180 určen na základě odhadnutých složek MPEA a MPEB jako: MPE = (MPEA * MPEB) 1/2 Migrační profil MPEA MPEB MPE Výslednou hodnotu MPE lze využít při projektové přípravě k určení parametrů migračních objektů (mostů), které zajistí snížení dělicího účinku komunikace na přijatelnou úroveň a které budou realizovány za minimálních ekonomických nákladů zajišťujících potřebnou funkčnost. Migrační profil je funkční tehdy, jestliže je zvěří využíván a jestliže zajišťuje její bezpečnou migraci přes pozemní komunikaci. Pravděpodobnost funkčnosti migračního profilu vyjadřuje hodnota migračního potenciálu (MP), která odráží předpoklady daného profilu pro umožnění migrace. Hodnota migračního potenciálu se dle metodiky TP 180 určuje z hodnoty MPE a hodnoty migračního potenciálu technického (MPT), který závisí na technickém řešení migračních objektů. Mosty na plánované komunikaci (resp. migrační objekty) by měly být navrženy tak, aby hodnota jejich MPT byla alespoň 0,8. Tedy aby výsledná hodnota MP 22

24 v místě křížení byla dle TP 180 alespoň průměrná, tj. aby mosty zajišťovaly alespoň střední funkčnost, byť se zřetelně omezujícími prvky Střety živočichů s dopravou v zájmovém území Aktuální střety živočichů s vozidly za stávající dopravní situace v daném území byly vyhodnoceny na základě dat centra dopravního výzkumu (obr. 2). Ze záznamů o nehodách vyplývá, že v dané oblasti nejčastěji dochází ke střetům na silnici II/240 v úseku mezi odbočkami k obcím Debrno a Holubice. Tento úsek o délce 371 m je dle výsledků analýz provedených Centrem dopravního výzkumu zařazen mezi úseky s nejvyšší hustotou srážek, s relativním množstvím srážek se zvěří o hodnotě 8,09 nehod/km. Celkem zde byly zaznamenány 3 střety se zvířaty, z dostupných dat však nelze určit, o jaký druh se jednalo. (Zdroj: 23

25 Obrázek 2: Záznamy o střetech vozidel se zvěří v širším okolí záměru. Upraveno dle: Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. ( ) 24

26 5. Doporučení pro zmírnění vlivů záměru na migrující živočichy 5.1. Opatření ke snížení rizika kolizí živočichů s dopravou Vyhodnocení nutnosti realizace opatření Ke stanovení návrhů opatření pro snížení rizika střetů živočichů s vozidly byla použita certifikovaná metodika MŽP: Metodika optimalizace návrhu opatření k usměrnění pohybu živočichů přes pozemní komunikace (Martolos a kol. 2014). Podle této metodiky je výchozím parametrem pro stanovení návrhu opatření hodnota migračního tlaku, tato hodnota vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je území využíváno živočichy pro migraci. Definuje se na základě analýzy území, krajinných struktur a terénního průzkumu. Vyhodnocení migračního tlaku je provedeno součtem bodů faktorů s následnou kategorizací území dle migrační významnosti. Hodnota migračního tlaku může být stanovena zvlášť pro kategorie živočichů a dílčí části trasy (segmenty migrační významnosti) posuzovaného úseku komunikace dle měnících se podmínek okolního prostředí. Na základě hodnoty migračního tlaku, kategorií přítomných živočichů a předpokládané intenzity dopravy pak metodika navrhuje vhodná opatření. Pro účely stanovení migračního tlaku byla trasa řešené komunikace rozdělena na 7 dílčích úseků, které se vzájemně liší svými podmínkami, respektive hodnotou migračního tlaku (obr. 3). Pro tyto úseky byly dle uvedené metodiky stanoveny hodnoty migračního tlaku (viz tabulka 3). Tabulka 3: Stanovení hodnoty migračního tlaku pro I. úsek trasy. Úsek/Faktor migračního tlaku Dálkové migrační koridory (DMK) Migračně významné území (MVÚ) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Krajinný pokryv CORINE Bonita honiteb Migrační aktivita živočichů Výsledné bodové hodnocení Kategorie území dle migrační významnosti IV II III II IV I I Hodnota migračního tlaku pro první a pátý úsek sledované trasy odpovídá území s malou migrační významností (kategorie IV). V územích této kategorie jsou přítomny pouze migrační cesty lokálního významu, především ve vazbě na potravní nabídku. Druhý a čtvrtý úsek mají velký význam, neboť zde trasa protíná migrační trasy savců střední velikosti. Třetí úsek má průměrný význam pro migraci. Úseky šest a sedm mají hodnotu migračního tlaku odpovídající územím s mimořádným migračním významem (kategorie I). Jedná se o území, kde trasa kříží pravidelné migrační cesty středně velkých savců, resp. protíná funkční prvky ÚSES. 25

27 Obrázek 3: Rozdělení trasy na úseky s návrhy zmírňujících opatření. Návrh opatření pro snížení rizika střetů živočichů s dopravou se provádí na základě vyhodnocení pravděpodobnosti srážky, které je založeno na hodnotě migračního tlaku a intenzitě dopravy na komunikaci. Předpokládaná intenzita dopravy na plánované komunikaci po roce 2020 je ve všech variantách kolem vozidel za den (Šída a Prosek 2016). Pro tuto hodnotu jsou v tabulce 4 pro zaznamenané druhy živočichů uvedeny požadavky na opatření dle výše citované metodiky. 26

28 Tabulka 4: Vyhodnocení nutnosti opatření pro snížení rizika srážky. Druh živočicha/úsek srnec obecný II III III III II III III prase divoké I III II III I III III liška obecná I III II III I III III zajíc polní I III II III I III III I Opatření není nutné přijímat, jedná se o území s nízkým migračním potenciálem. II Je třeba zvážit opatření k omezení střetu zvěře a vozidla na komunikaci. III Je potřeba přijmout výrazné opatření k omezení střetu zvěře a vozidla na komunikaci. Návrh opatření pro snížení rizika kolizí živočichů s dopravou Dle metodiky certifikované MŽP není na silnicích II. třídy třeba pro živočichy kategorií B a C zřizovat opatření zamezující vstup na komunikaci v celé délce plánované stavby. V prvním a pátém úseku, kde je intenzita migrace nižší je riziko střetů nejmenší. V ostatních úsecích existuje vyšší riziko střetů živočichů s vozidly, a proto je zde vhodné realizovat opatření, která je sníží. Pevné oplocení podél komunikace se v tomto případě nejeví jako vhodné, protože by vytvořilo významnou migrační překážku, která by měla negativní vliv na místní populace savců. Zvěř ve snaze takovouto překážku překonat, by se pohybovala podél oplocení a na jeho koncích by pak stejně docházelo ke kolizním situacím. Mohlo by také docházet k poškození plotu (např. divokými prasaty) a následným střetům v místech těchto poškození. Poškozené oplocení nebo nesprávně postavený plot, který umožňuje živočichům vstoupit do prostoru vozovky, pak může fungovat jako past a zvýšit mortalitu živočichů, kteří nebudou moci z oplocené komunikace uniknout. Proto je vhodné volit taková řešení, která sníží riziko kolizí a zároveň nesníží migrační prostupnost území. Na silnicích I. třídy se doporučují zejména opatření zvyšující viditelnost a přehlednost komunikace, úpravy biotopů v okolí komunikace, opatření modifikující rychlost dopravy a odrazky proti zvěři. Pachové ohradníky jsou doporučovány pro méně přehledné úseky. S ohledem na charakter území a navržené komunikace se ve všech úsecích, kde je trasa vedena na úrovni stávajícího terénu, jeví jako nejvhodnější provést úpravu okolí komunikace takovým způsobem, aby živočichové i řidiči měli dobrý přehled o dění na komunikaci i v jejím okolí. Především je třeba vyloučit výsadby dřevin v těsné blízkosti komunikace. Pro snížení rizika střetu živočichů s vozidly je vhodné udržovat po obou stranách komunikace cca 4 m široký sečený travnatý pás, který zpřehlední situaci pro řidiče a živočichové se na tomto otevřeném pásu budou chovat opatrněji. Dalším vhodným opatřením je umístění reflexních ploch, které odráží světlo projíždějících automobilů do okolí silnice a vytváří dočasný výstražný optický plot. Toto řešení umožňuje dočasné omezení průchodnosti komunikace pouze v okamžiku, kdy automobil jede takto ošetřeným úsekem. Jedná se o alternativní řešení (k oplocení komunikace) pro omezení střetů vozidel se zvěří a zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochraně volně žijících živočichů. Odrazky nepůsobí stále a nevytváří pro živočichy kolem komunikace trvalou neprostupnou bariéru, díky nepravidelným intervalům fungování (jen když jede auto), je u tohoto opatření menší riziko adaptace zvěře (Martolos a kol. 2014). Odrazky se umisťují 27

29 na okraji komunikace, např. na směrové sloupky. Jejich správné použití je detailně popsáno v technických podmínkách TP 130 (Liškutín 2013). Toto opatření je vhodné realizovat v úsecích 2, 3, 4, 6 a 7 na místech, kde je plánovaná komunikace vedena na úrovni stávajícího povrchu nebo na nízkém násypu. V místech, kde byl zaznamenán častější pohyb živočichů, je vhodné upravit plánované nadjezdy tak, aby mohly sloužit i jako migrační profily pro živočichy kategorie B. Jedná se o místa č. 5, 14 a 15 (viz příloha 1), kde trasa přeložky mimoúrovňově kříží železniční trať. Pohyb živočichů lze do těchto průchodů nasměrovat vhodně řešenými výsadbami zeleně nebo svahy násypů nadjezdů zasypat velkými kameny, které jsou pro živočichy obtížně překonatelné (Martolos a kol. 2014). Další místa křížení pohybu živočichů a navržené trasy se nacházejí na bodech 10 a 9 (viz příloha 1), kde je vedení přeložky naplánované v zářezu. V těchto úsecích je možné riziko střetů zmírnit použitím pachových ohradníků, případně provedením kamenných polí podél komunikace, která fungují jako opatření komplikující vniknutí živočichů na vozovku. Na úseku 16 (viz příloha 1), kde dochází ke křížení přeložky s tokem Černávka a místním biokoridorem bude třeba zvážit možnost realizace mostního objektu, který by byl průchodný pro živočichy kategorie C. Pohyb živočichů kategorie B je možné usměrnit výsadbami nebo lokálním oboustranným oplocením, které bude živočichy usměrňovat k migračnímu průchodu (viz následující kapitola). Ukončení oplocení je možné napojit na kamenná pole, která fungují jako opatření komplikující vniknutí živočichů do oploceného prostoru (viz Martolos 2014) Opatření k zachování migrační prostupnosti území Samotné těleso silniční pželožky bude pro přítomné druhy živočichů průchodné, hlavním faktorem omezujícím příčnou migraci bude intenzívní provoz. Na základě dopravní prognózy lze předpokládat, že zejména v denních hodinách bude intenzita provozu na takové úrovni, že bude prakticky znemožňovat překonání komunikace. V nočních hodinách při nižší intenzitě dopravy, pak bude hrozit zvýšené riziko střetů vozidel s živočichy s noční a soumračnou aktivitou. Opatření pro zmírnění rizika střetů s vozidly je popsáno v předchozí kapitole. Zachování migrační prostupnosti nové komunikace musí být zajištěno vhodnými migračními objekty, především mosty na tělese nové komunikace. Nadjezdy převádějící cesty a silnice přes plánovanou přeložku nejsou pro migraci živočichů vhodné. Při zajišťování průchodnosti není nezbytné striktně respektovat úseky se zvýšeným pohybem živočichů, které byly identifiovány při terénním průzkumu (viz příloha 1). V dotčeném území se nenachází žádný významnější dálkový migrační koridor a pohyb živočichů má difusní charakter, který je ovlivněný krajinnou mozaikou a mění se v závislosti na potravní nabídce. Zaznamenané větší druhy savců (živočichové kategorie B) nepatří mezi vzácné nebo ohrožené druhy. V daném území se vyskytují v početných populacích a jejich existence nebude realizací záměru ohrožena. Pro tyto druhy není účelné budovat nákladné migrační průchody (Roth 2017). K zajištění jejich šíření postačí využít plánované mostní objekty, byť se nebudou nacházet přímo v místech jejich aktuálně zaznamenaného zvýšeného pohybu. Realizace záměru bude znamenat změnu v uspořádání krajinné mozaiky a vyvolá i změny v pohybech živočichů. Pro zmírnění vlivu na místní populace bude v takto pozměněné krajině důležité především usměrnit pohyb jedinců k vhodným migračním objektům. K usměrnění migrace mohou sloužit 28

30 liniové výsadby dřevin, které budou živočichy navádět ke vhodným průchodům. Jako vhodné průchody tak mohou sloužit mosty a nadjezdy na plánované komunikaci, musí však splňovat nároky kladené na migrační průchody pro živočichy. Modelovým příkladem může být situace v úseku severně od obce Kozomín, kde přeložka kříží potok Černávka, podél kterého dochází k častějšímu pohybu živočichů kategorie B (viz příloha 1, profil č. 16). V případě, že mostní objekt v tomto profilu nebude splňovat požadavky na zajištění migrační průchodnosti pro tuto kategorii živočichů, je možné jejich pohyb nasměrovat pomocí výsadeb do profilu pod nedalekým nadjezdem přes železnici (viz příloha 1, profil č. 15) a uspořádání tohoto nadjezdu případně upravit tak, aby splňoval nároky na vhodný migrační průchod. Vzhledem k tomu, že uspořádání mostních objektů a nadjezdů nebylo v době provádění studie známo, jsou uvedeny obecné požadavky pro zachování migrační prostupnosti pro zaznamenané kategorie savců. Z hlediska délky podchodu je obecnou snahou, aby byla co nejmenší. Proto jsou preferovány průchody kolmé na osu komunikace. Parametr délka podchodu se hodnotí jako součást indexu (I). V následujících tabulkách 5 a 6 jsou uvedeny doporučené rozměrové parametry pro migrační podchody pro kategorii živočichů B a C. V případě řešené komunikace je důležité věnovat pozornost také migrační průchodnosti pro živočichy kategorie D, k nimž patří i silně ohrožený křeček polní, který se v daném území vyskytuje na polích. Tento druh je častou obětí střetů s vozidly a vznik frekventované komunikace by mohl způsobit nejen vyšší mortalitu, ale snížením migrační průchodnosti také přispět k fragmentaci místní populace. Pro zmírnění tohoto vlivu je třeba na celé trase (ve všech variantách) zajistit migrační průchody, které budou dostatečné pro tento druh. Pro živočichy kategorie D jsou vhodné všechny rozměry migračních objektů uvedené v tabulkách 5 a 6. Doporučený maximální rozestup mezi těmito průchody je maximálně 500 až 1000 m (Anděl a kol. 2006). S ohledem na prostorové nároky křečka polního se v úsecích, kde komunikace kříží pole jeví žádoucí zajistit průchody ve vzdálenosti max. 500 m. Tyto průchody mohou sloužit také k migraci menších obratlovců (drobné šelmy, plazi, obojživelníci), kteří nejsou tak pohybliví jako větší savci a k udržení konektivity populací proto potřebují menší vzdálenosti mezi migračními profily. Zajištění průchodnosti pro křečka polního a další drobné obratlovce spočívá v ponechání tzv. suché migrační cesty v podmostí mostů přes vodní toky i přes veřejné a účelové komunikace. Suché migrační cesty musí mít šířku min. 1 m a musí být vhodným způsobem upraveny hlinitý povrch, u mostních objektů s dostatečnou délkou přemostění doplnit podél krajních opěr pás o šířce 1 2 m z větví, kmenů nebo kamení jako úkryty pro migrující jedince. Tam, kde nebude možné zajistit migrační průchodnost prostřednictvím plánovaných mostních objektů a nadjezdů, je třeba pro křečka polního realizovat migrační objekty - propustky pro drobné živočichy s následujícími parametry: - propustek o minimální šířce (světlé rozpětí) 1 1,5 m a světlé výšce 1 m s neupraveným dnem překrytým vrstvou zeminy - dno propustku bude plynule napojeno na okolní terén bez větších terénních zlomů 29

31 Tabulka 5: Doporučené rozměrové parametry pro mosty na komunikaci pro živočichy kategorie B. Hodnota migračního potenciálu technického MPTA1 - šířka podchodu (m) MPTA2 - výška podchodu (m) index l 1,0 hranice vlivu ,8 praktické optimum ,5 průměrná hodnota ,2 praktické minimum 6 3 0,5 0,0 hranice funkčnosti 3 2 0,2 (Převzato z Metodické příručky Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy, EVERNIA 2011) Tabulka 6: Doporučené rozměrové parametry pro mosty na komunikaci pro živočichy kategorie C. Hodnota migračního potenciálu technického MPTA1 - šířka podchodu (m) MPTA2 - výška podchodu (m) index l 1,0 hranice vlivu 5 3 0,5 0,8 praktické optimum 2 2 0,2 0,5 průměrná hodnota 1 1 0,05 0,2 praktické minimum 0,5 0,5 0,02 0,0 hranice funkčnosti 0,3 0,3 0,01 (Převzato z Metodické příručky TP 180: Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy: technické podmínky, EVERNIA 2006) 30

32 6. Závěr Předložená studie se zabývá vlivy záměru Přeložka silnice II/240 (D7 D8) úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101 na migrace živočichů v dotčené oblasti. Na základě terénního šetření a analýzou dalších dostupných informací bylo zjištěno, že trasu řešené komunikace lze z hlediska výskytu živočichů, resp. pravděpodobnosti střetů živočichů s vozidly, rozdělit na několik dílčích úseků. Většina trasy se však nachází v migračně méně významném území, kde dochází pouze k lokálním přesunům místních populací za potravou. Na základě schválených metodik Ministerstev životního prostředí a dopravy bylo provedeno vyhodnocení vlivu záměru na migrace živočichů a v souladu s metodikami byla navržena opatření k zajištění migrační prostupnosti a ke snížení rizika střetů živočichů s dopravou na nové komunikaci. Ačkoli se jedná o silnice II. třídy, je předpokládaná intenzita dopravy na plánované přeložce velmi vysoká (cca vozidel za den). Při takovýchto intenzitách dopravy představují silniční komunikace pro většinu nelétavých živočichů významnou bariéru. Intenzívní doprava sama o sobě odrazuje živočichy a snižuje pravděpodobnost jejich vstupu do prostoru komunikace. Přesto byla v úsecích častějšího pohybu živočichů kolem plánované trasy navržena opatření ke snížení rizika střetů. Pro zmírnění bariérového efektu byla doporučena opatření pro zajištění průchodnosti pro savce střední velikosti a pro menší obratlovce s důrazem na silně ohroženého křečka polního, který se v dané oblasti vyskytuje. Varianty A a B jsou vzhledem k velmi podobnému vedení trasy z hlediska vlivu na migraci živočichů téměř totožné. Varianta B1, která obchází Kozinecký háj z východní strany, se ve větší míře dotýká funkčních součástí ÚSES, podél nichž v současnosti dochází k pravidelným pohybům živočichů. Na druhou stranu varianty A a B, které obcházejí Kozinecký háj ze západní strany, procházejí relativně klidnějším územím a budou mít vliv na možnosti migrace mezi Kozineckým hájem a údolím Holubického potoka. 31

33 7. Použitá literatura Anděl P., Hlaváč V., Lenner R. (2006): Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy. Technické podmínky Ministerstva dopravy č Ministerstvo dopravy ČR a Evernia Liberec, 92 s. Anděra, M., Horáček I. (1982): Poznáváme naše savce. Mladá fronta. AOPK ČR. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz] Dufek J. a kol. (2000): Fragmentace lokalit způsobená dopravní infrastrukturou situace v ČR. (národní zpráva), Brno. EVERNIA (2011): Průchodnost silnic a dálnic pro volně žijící živočichy: metodická příručka. Hlaváč V. & Anděl P. (2001): Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně čijící živočichy. Vydala AOPK ČR. Iuell B. a kol. (2003): Wildlife and Traffic: A European Handbook for Identifying Conflicts and Designing solutions. KNNV Publishers. Liškutín I. (2013): Zařízení odrazující zvěř od vstupu na pozemní komunikaci. Technické podmínky č Ministerstvo dopravy, Brno. Martolos, J., Anděl, P. (2009): Odstupy mezi vozidly v dopravním proudu a pravděpodobnost srážky se zvěří. Silniční obzor, 12/2009. Martolos J. a kol. (2014): Metodika optimalizace návrhu opatření k usměrnění pohybu živočichů přes pozemní komunikace. Certifikovaná metodika MŽP. Šída M., Prosek M. (2016): II/240 a II/101, přeložka silnic v úseku D7 D8, I. a III. etapa, aktualizace výpočtů dopravních zátěží pro účely EIA. Závěrečná zpráva. Toman A. a kol. (1995): Křížení komunikací a vodních toků s funkcí biokoridorů. Vydala AOPK ČR. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 32

34 Příloha 1: Mapy s vyznačením míst se zaznamenaným zvýšeným pohybem živočichů v blízkosti trasy plánované přeložky.

35 34

36 35