DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky"

Lucie Kučerová
před 8 lety
Počet zobrazení:

2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb.

1 2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích Vyhl.č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích ČSN Názvosloví pozemních komunikacích ČSN Projektování silnic a dálnic ČSN Projektování křižovatek na pozemních komunikacích ČSN Projektování místních komunikací TP 65 Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích TP 133 Zásady pro vodorovné dopravní značení TP 135 Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích TP 171 Vlečné křivky pro ověřování průjezdnosti směrových prvků pozemních komunikací TP 188 Posuzování kapacity neřízených úrovňových křižovatek 3 Křižovatka & Křížení 4 Základní členění úrovňových křižovatek Křižovatkaje místo, v němž se v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou vzájemně propojeny. Kříženíje místo, kde se v půdorysném průmětu protínají, aniž jsou vzájemně propojeny, nebo místo, v němž se v půdorysném průmětu protíná s drážní komunikací, příp. jinými vedeními. Křížení může být: mimoúrovňové při vedení jedné komunikace přes druhou bez jejich vzájemného propojení (např. křížení polní cesty s dálnicí) úrovňové při vzájemně nepropojených komunikacích, které se protínají v jedné úrovni (např. křížení železniční dráhy se silnicí) 5 6 Křižovatky s křižnými body ČSN

7 8 Křižovatky s průpletovými úseky Křižovatky bez průpletových úseků 9 10 Větve mimoúrovňových křižovatek Křižovatky útvarové 11 Základní členění křižovatek 12 Podle počtu a orientace ramen průsečná

2 7 8 Křižovatky s průpletovými úseky Křižovatky bez průpletových úseků 9 10 Větve mimoúrovňových křižovatek Křižovatky útvarové 11 Základní členění křižovatek 12 Podle počtu a orientace ramen průsečná styková vidlicová odsazená hvězdicová Podle řízení: neřízená řízená (SSZ) okružní pohyb nepřerušen psychologické ovlivnění řidiče v případě příjezdu jiných vozidel z vedlejší komunikace (řidič na hlavní nemá 100% jistotu, zda mu bude přednost dána) vlevo odbočující vozidla dávají přednost protisměru Úrovňová neřízená křižovatka dávají přednost, event. zastavují Podle stupně usměrnění: prostá usměrněná 2

3 13 14 pohyb přerušen vozidla zastavují určitá část vozidel zdržena Úrovňová řízená křižovatka pohyb přerušen vozidla zastavují v příznivém případě některá vozidla nezdržena pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen psychologické ovlivnění v místě slučování dopravních proudů Okružní křižovatka pohyb nepřerušen, ale prodloužen a zpomalen psychologické ovlivnění v místě slučování dopravních proudů Hranice křižovatky pohyb (i vlevo odbočujících vozidel) nepřerušen ovlivnění při odbočování vozidel z dopravního proudu psychologické ovlivnění při slučování proudů Mimoúrovňová křižovatka pohyb průběžných (přímých) dopravních proudů nepřerušen pohyb odbočujících vozidel přerušen (křižovatka neúplná) pohyb i odbočujících vozidel nepřerušen (křižovatka úplná), nutnost dát přednost v jízdě v místě napojení na hlavní komunikaci z hlediska provozu (podle zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích): 2, písmeno x) Hranice křižovatky je místo vyznačené vodorovnou dopravní značkou "Příčná čára souvislá", "Příčná čára souvislá se symbolem Dej přednost v jízdě!" nebo "Příčná čára souvislá s nápisem STOP"; kde taková dopravní značka není, tvoří hranici křižovatky kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky. 17 Hranice křižovatky 18 Základní prvky křižovatky z hlediska dopravně technického (podle ČSN Názvosloví pozemních komunikací): část 1, odst. 6.8 (resp. část 2, odst. 8.6): Hranice křižovatky je čára spojující krajní body příčných řezů křížících se komunikací v místě, v němž se mění jejich původní příčný řez pro konstrukční uspořádání křižovatky. 3

4 19 Kolizní body 20 Výhledové intenzity a) K -křižný, b) P -přípojný, c) O -odbočný (odpojný), d) průpletový křižovatky silnic a dálnic (podle ČSN ): za výhledovou intenzitu se uvažuje padesátirázováintenzita silničního provozu (pro dvoupruhovéobousměrné části křižovatky) nebo dopravního proudu každého z obou dopravních směrů (pro směrově rozdělené části křižovatky) křižovatky místních komunikací (podle ČSN ): za výhledovou intenzitu se uvažuje intenzita špičkové hodinystanovená přepočtem podle denního rozdělení intenzit 21 Orientační maximální kapacity různých typů křižovatek 22 Úroveň kvality dopravy (ÚKD) výkonnost křižovatek se posuzuje podle přílohy A v ČSN (resp. podle TP 188, TP 81, TP ): určuje stupně kvality dopravy a stanovuje jejich charakteristiky pro úrovňové neřízené křižovatky, křižovatky se SSZ a mimoúrovňové křižovatky Příloha A požadované stupně kvality dopravy pro křižovatky na: dálnicích, rychlostních silničních a silnicích I. třídy stupeň C silnicích II. třídy stupeň D silnicích III. třídy stupeň E rychlostních místních komunikacích a přechodových úsecích stupeň D je-li intenzita špičkové hodiny na rychlostní místní komunikaci a na jejím přechodovém úseku dosahována v období výjezdových a návratových špiček, připouští se použití stupně E místních komunikacích stupeň E u místních komunikací funkční skupiny C se výkonnost posuzuje v místech připojení intenzivních dopravních proudů (např. obchodní centra, parkoviště, sportoviště...) v kratších časových úsecích se připouští dosažení stupně F po dobu nejvíce jedné hodiny posuzování výkonnosti pro chodce a cyklisty a příslušné kvality pohybu chodců a provozu cyklistů se řídí podle ČSN Limitní hodnoty střední doby zdržení proudů na vjezdu do úrovňové neřízené křižovatky (průsečné, stykové i okružní) 24 Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky Příloha A Příloha A 4

25 Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky 26 Poloha křižovatky umístění křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy: nejvhodněji v přímém směru a v

5 25 Mezní hodnoty střední doby zdržení na vjezdu do světelně řízené křižovatky 26 Poloha křižovatky umístění křižovatky (zejména úrovňové) ve směrovém vedení trasy: nejvhodněji v přímém směru a v plochých obloucích Příloha A ČSN Výkresy inženýrských staveb Výkresy pozemních komunikací nevhodné v případě stykové křižovatky je umístění na vnitřní straně směrového oblouku s malým poloměrem umístění křižovatky ve výškovém vedení trasy: nejvhodněji ve vydutém zaoblení podélného profilu a v přímkovém sklonu do 3 % Značky pro podélný profil (podle ČSN ): - křižovatky dálnic, silnic a městských komunikacích s odbočením: a) vlevo, b) oboustranným, c) vpravo 27 Vzájemné vzdálenosti křižovatek 28 Vzájemné vzdálenosti křižovatek měří se: na silnicích bez přídatných pruhů a na místních komunikacích mezi osami křižujících se komunikací na dálnicích a silnicích s přídatnými pruhy ve směru staničení od konce připojovacích pruhů první křižovatky k začátku odbočovacích pruhů následující křižovatky nejmenší vzájemné vzdálenosti křižovatek: na místních komunikacích podle ČSN (viz dále) na silnicích a dálnicích podle ČSN (viz dále) vzdálenost mezi křižovatkami má umožnit řazení do odbočovacích pruhů (odbočení vlevo a vpravo) a do průběžných jízdních pruhů pro přímý směr státní délky front vozidel zdržených vjezdem do křižovatky umístění dopravního značení podle TP 65 (Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích) a TP 169 (Zásady pro označování dopravních situací na pozemních komunikacích) ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky doc. Ing.I. Mahdalová, Ph.D. * * dle změny Z1 (dříve 500 m) 29 Vzájemné vzdálenosti křižovatek 30 Úhel křížení ZDROJ: přednášky Městské komunikace a křižovatky doc. Ing.I. Mahdalová, Ph.D. křižující se mají svírat pravý úhel nevhodný úhel: menší než 75 o a větší než 105 o osa komunikace nižší třídy a/nebo nižšího dopravního významu se upraví tak, aby úhel křížení byl kolmý nebo α= 75 o až 105 o, příp. se navrhne okružní křižovatka 5

6 31 Skutečná a psychologická přednost v jízdě na úrovňové křižovatce 32 Skutečná a psychologická přednost v jízdě na úrovňové křižovatce nesouladskutečné a psychologické přednosti v jízdě je z hlediska bezpečnosti dopravy nepřijatelný přednost v jízdě na hlavní pozemní komunikaci zdůrazníme vhodným opatřením: komfortnější trasa a šířkové uspořádání ve srovnání s vedlejší komunikací zajištění plynulého a směrového usměrněného průjezdu křižovatkou (opticky i fyzicky) odlišná struktura a barva povrchu vozovky odpovídající dopravní značení potlačení významu vedlejší a upozornění na připojení na komunikaci s předností v jízdě zajistíme těmito opatřeními: návrhem směrového vedení křižovatkových paprsků vedlejší komunikace snižující rychlost příjezdu ke křižovatce vhodným situováním paprsků křižovatky a jejich sníženou návrhovou rychlostí návrhem dopravních ostrůvků dopravně technickým opatřením vedoucím ke snížení rychlosti (např. méně komfortním šířkovým uspořádáním, zúžení jízdních pruhů, zvýšení plochy vozovky) návrhem okružní křižovatky 33 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách 34 Typy křižovatek a usměrnění dopravních proudů na křižovatkách 6

Podobné dokumenty

KŘIŽOVATKY Úvod

KŘIŽOVATKY Úvod Ing. Vladislav Křivda, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava KŘIŽ 01 Úvod.ppt 2 Základní předpisy pro křižovatky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích