Technická dokumentace

Transkript

1 Technická dokumentace VY_32_inovace_FREI26 : Zásady kreslení výkresů hřídelů a hřídelových čepů Datum vypracování: Vypracoval: Ing. Bohumil Freisleben Motto: Jedny z nejrozšířenějších částí strojů takřka nezasáhla normalizace Text slouží zejména pro samostudium a procvičení učiva po zveřejnění na školním webu. Poznámka: v textu je učivo odlišeno následujícím způsobem: základní učivo velikost písma 12, barva černá; rozšířené učivo - velikost písma 11, barva modrá a volné učivo velikost písma 10, barva černá. Vše ve fontu písma Times New Roman.

2 KRESLENÍ HŘÍDELŮ A HŘÍDELOVÝCH ČEPŮ Hřídele jsou obvykle rotační součásti, pro něž je charakteristická výrazně větší délka oproti průměru. Hřídelovým čepem rozumíme část hřídele obvykle válcového nebo kuželového tvaru, omezenou čelními plochami. Hřídelový čep zakončuje hřídel. Mohou být hybné přenášejí otáčivý pohyb a tedy i krouticí moment nebo nosné, pevně (nehybně) uložené v rámu stroje a přenášející ohybový moment. Hybné hřídele přímé a často osazené (sestávající z několika stupňů válcových, kuželových či jiných ploch různých rozměrů) zakreslujeme obvykle v podélném pohledu, v případě potřeby doplněné o boční pohledy, příp. řezy apod. Částečně či úplně duté hřídele kreslíme obvykle v částečném řezu, nezřídka omezeným osou souměrnosti součásti. Drážky pro klíny a pera kreslíme a kótujeme v příčných řezech a průřezech, resp. v částečném podélném řezu. Příčné řezy a průřezy umísťujeme často ve směru promítání, nebo kreslíme otočené a vysunuté průřezy. Pokud by ovšem toto umístění řezu znamenalo nutnost zvětšit formát výkresu, je možno jej umístit na volné místo kreslící plochy, nejčastěji pod pohled zepředu (nárys), a řádně označit. Obr Příklad zobrazení a zakótování přímého hřídele Často se u hřídelových čepů setkáváme s potřebou zdůraznění tvarové podrobnosti. Hřídelové čepy bývají z provozních důvodů odděleny od zbytku hřídele nejčastěji nenormalizovaným zápichem. Je to praktičtější, než užití normalizovaného zápichu Tvar D, který odděluje válcové plochy stejného jmenovitého rozměru, ale jiného opracování povrchu nebo jiných mezních úchylek. Příklad vyznačení, zakreslení a zakótování tvarové podrobnosti ukazuje bod 1 tabulky 1. hřídelové čepy mohou být plné, popř. částečně nebo úplně (rozuměj délkově) duté.

3 Tab. 1. Zásady kreslení nejčastějších tvarových podrobností hřídelových čepů Normalizované zápichy nalezneme na libovolných hřídelových stupních včetně čepů. Mimo výše zmíněného Tvaru D užíváme i zápichy Tvaru F resp.g. Zápichem Tvaru F oddělujeme válcové a čelní plochy osazených hřídelů nebo děr. Zápich Tvaru G se používá pro válcové plochy osazených hřídelů nebo děr. Tvary a rozměry normalizovaných zápichů nalezneme v normě resp. ve Strojnických tabulkách. Obr. 2. Příklad aplikace normalizovaných zápichů tvar G a F

4 Zvláštním případem hřídelového čepu je takzvaný drážkovaný hřídel. Drážkování hřídelů (i nábojů) je normalizováno. Norma rozlišuje drážkování evolventní, rovnoboké, jemné a polygonové. Drážkované hřídele kreslíme zjednodušeně v souladu s ČSN a to v pohledu i v řezu. V podélném pohledu se jednotlivé drážka nevykreslují. Zakreslíme pouze dva průměty, odpovídající vnějšímu a vnitřnímu průměru. Vnější průměr kreslíme tlustou, vnitřní tenkou čarou. Výběh kreslíme tenkou plnou čarou. Výjimku tvoří evolventní drážkování, kde navíc tenkou čerchovanou čarou kreslíme roztečný válec viz obr. 3 vpravo. Obr. 3. Příklad obecného znázornění drážkovaného hřídele (vlevo) a hřídele s evolventním drážkováním Obr. 4. Kreslení drážkového hřídele v čelním pohledu (vlevo), v příčném řezu (uprostřed) a hřídele s evolventním drážkováním v čelním pohledu U drážkových hřídelů se v podélném pohledu kótuje funkční délka drážkování l1, pokud je to nutné kótuje se i celková délka drážkování l, délka výběhu l2 a největší poloměr výběhu R max viz obr. 5. Obr. 5. Obecný příklad kótování délkových parametrů drážkování

5 Příklady značení drážkování na strojírenských výkresech: Příklad označování spojení náboje s hřídelem rovnobokým drážkováním se středěním na vnitřní průměr d Evolventní drážkování na hřídeli (nahoře) a v náboji (dole) kreslení a označování

6 Seznam použité a doporučené studijní literatury: 1. Leinveber J., Vávra P.: Strojnické tabulky, 3. doplněné vydání, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2006, ISBN Drastík F.: Technické kreslení I., pravidla tvorby výkresů ve strojírenství, aktualizované vydání, Ostrava: MONTANEX 2005, ISBN Leinveber J., Švercl J.: Technické kreslení, Technická dokumentace pro studijní a učební obory SOU, Úvaly: ALBRA - pedagogické nakladatelství 2003, ISBN Freisleben B.: Základy strojnictví, 1. upravené vydání, Úvaly: ALBRA pedagogické nakladatelství, 2008, ISBN celosvětová informační síť Internet.

7 Cvičení k ověření pochopení učiva: 1) Prohlédněte si znovu v učebním textu obr.1 a proveďte jiný zápis celkové drsnosti povrchu pro výkres hřídele. 2) Prohlédněte si výkres hřídele a nalezněte nesprávná zobrazení značek či nesprávné určení normalizovaných rozměrů či úchylek: 3) Zamyslete se nad možnostmi užití jednotlivých typů kótovacích soustav pro kótování hřídelí a uveďte výhody a nevýhody při užití těchto soustav v souvislosti s mezními úchylkami rozměrů.