ODBORNÝ POSUDEK ZVÝŠENÉ VLHKOSTI A SALINITY ZDIVA

Transkript

1 INRECO, s.r.o. Škroupova 441/ Hradec Králové tel mobil společnost pro rekonstrukce památek ODBORNÝ POSUDEK ZVÝŠENÉ VLHKOSTI A SALINITY ZDIVA PARDUBICE, JIRÁSKOVA Č.P. 29, BUDOVA SOKOLOVNY Zpracovatel : Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o., Škroupova 441/9, Hradec Králové, IČ tel , mobil , Objednatel : TJ Sokol Pardubice I., Jiráskova 29, Pardubice Stupeň : Odborný posudek Datum : 04/2013 Počet stran : 13 x A4 Počet příloh : 15 x A4 + 1 x A3

2 1. ÚVOD 3 2. POPIS OBJEKTU A MÍSTNÍ SITUACE Charakteristika objektu a stavebně historický vývoj Situování objektu, okolní terén Geologické a hydrogeologické poměry Stavební konstrukce - suterén Stavební konstrukce - přízemí STAV OBJEKTU Z HLEDISKA VLHKOSTI A SALINITY Stanovení vlhkosti a salinity zdiva Zjištěný stav zdiva z hlediska vlhkosti a salinity Srovnávací údaje Zdivo suterénu Zdivo přízemí PŘÍČINY ZVÝŠENÉ VLHKOSTI A SALINITY 4.1. Analýza příčin zvýšené vlhkosti a salinity Výčet příčin zvýšené vlhkosti a salinity 8 5. SANAČNÍ OPATŘENÍ K ODSTRANĚNÍ VLHKOSTI A SALINITY Faktory ovlivňující rozsah a charakter sanačních opatření Analýza sanačních metod Návrh sanačních opatření ZÁVĚR PRAMENY A LITERATURA 12 2

3 1. ÚVOD Na základě smlouvy o dílo č. 2012/1 bylo v únoru 2013 provedeno odborně technické místní šetření se zaměřením na posouzení zdiva budovy sokolovny č.p. 29 v Jiráskově ulici v Pardubicích z hlediska zvýšené vlhkosti a salinity. V současné době je budova plně provozována jako sportovní zařízení s technickým a provozním zázemím, v části suterénu je stravovací provozovna. Prostory jsou větrány a vytápěny. Průzkum se zaměřil především na : vlhkost a salinitu suterénního zdiva a zdiva přízemí poruchy omítek, způsobené vlhkostí a solemi optimální návrh sanace poruch omítek se zřetelem na skutečnost, že se plánuje celková stavební obnova budovy s předpokladem obdobného využití prostor jako doposud Technický stav stavebních konstrukcí byl zkoumán na základě studia dostupných podkladů (plánová dokumentace, poskytnutá objednatelem), smyslovým posouzením konstrukcí a celkové situace v rámci místního šetření, orientačním měřením vlhkosti konstrukcí elektrickým odporovým vlhkoměrem a přesným měřením vlhkosti a salinity laboratorním rozborem vzorků zdiva. 2. POPIS OBJEKTU A MÍSTNÍ SITUACE 2.1. Charakteristika objektu a stavebně historický vývoj Sokolovna v Pardubicích byla postavena v roce 1923 podle plánů pražských architektů Ing. Antonína Mendla a Ing. Václava Šantrůčka v neoklasicistním stylu. Plně podsklepená budova má v centrální části jednopodlažní tělocvičnu přes celou výšku budovy a v ostatních částech půdorysu jsou dvě nebo tři nadzemní podlaží. Centrální zvýšená část ve tvaru latinského kříže je zakrytá valbovou taškovou střechou se štítem na západním vstupním průčelí. Boční snížené dvoupodlažní trakty jsou zakryty plochými střechami. Budova o půdorysných rozměrech přibližně 58x38 m je zděná z plných pálených cihel na vápennou maltu. Stropy nad sklepem (až na dvě výjimky) a spodními nadzemními podlažími jsou železobetonové, strop nad 3. nadzemním podlažím je dřevěný trámový, využívající mohutné vazné trámy krovu jako průvlaky, mezi nimiž jsou příčně uloženy fošnové stropnice Situování objektu, okolní terén Budova je postavena asi 300 m jihovýchodním směrem od historického centra Pardubic v blízkosti koryta řeky Chrudimky v rovinatém terénu. Od řeky obvodové zdivo budovy dělí vzdálenost zhruba 30 m, kde se nachází místní asfaltobetonová komunikace a ochranný protipovodňový val nad břehem koryta. Pozemek budovy podle GIS Pardubického kraje1 není ohrožen záplavami, tzv. stoletá voda (Q100) se rozlije do území Bubeníkových sadů a Matičního jezera podél protějšího břehu řeky. V době výstavby bylo nejnižší podlaží výškově osazeno prakticky ve stejné úrovni jako okolní terén (kromě kotelny, která měla úroveň podlahy ještě o dalších 1,5 m níže než většina suterénu). Zvýšené přízemí, v kterém se nacháze1 viz. mapa v grafické příloze 3

4 la mj. hlavní tělocvična, bylo přístupné po mohutném vyrovnávacím předloženém schodišti. V průběhu existence stavby došlo k navýšení okolního terénu2 především z jižní, částečně z východní a západní strany, přičemž nový výškový rozdíl terénu byl směrem k objektu vyřešen vyspádováním. Přímo u paty zdiva byl terén navýšen jen o max. cca 0,3 m, nebo nebyl navýšen vůbec. Okolní vysvahovaný terén je zatravněný a dešťová voda má tendenci zčásti přitékat povrchově a podpovrchově k obvodovému zdivu budovy a k základům. K severnímu průčelí byla na konci 80. let přistavěna přízemní hala tělocvičny, na kterou navazuje plocha stadionu. Voda ze střechy je odváděna podokapními žlaby a svody, které jsou všechny zaústěny do kanalizace. Technický stav kanalizace jako celku není znám, ale dá se očekávat zhoršený (s ohledem na poruchy omítek v záchodovém přístavku na jižním průčelí, které nepochybně pocházejí z poškozené kanalizace) Geologické a hydrogeologické poměry Autor posudku neměl k dispozici žádný geologický ani hydrogeologický posudek předmětného území. Předpokládá se však jeho provedení v další etapě projektové přípravy. Získané poznatky by měly být vyhodnoceny a zapracovány dodatkem do projektu sanace vlhkého zdiva, který zřejmě bude zpracováván v rámci prováděcího projektu. Obecně lze konstatovat, že z hlediska geologického se zájmové území nachází v nadmořské výšce asi 218 m.n.m. (Bpv) v plochém terénu Pardubické kotliny, rozlehlé terénní sníženiny, rozprostírající se podél dolního toku Labe mezi Týncem n. L. a Jaroměří. Na zvětralém slínovcovém podkladu v hloubce přibližně m pod terénem spočívá štěrkopískové terasové souvrství, dosahující výškové úrovně asi kolem 1,5 m pod terénem. V jeho nadloží spočívají holocenní hlíny s častou příměsí organického detritu. Hlíny jsou z velké části překryty resp. nahrazeny heterogenními navážkami stavebního odpadu apod. Budova bude založena štěrkopíscích a základové zdivo bude obsypáno holocenními hlínami, někde smíšenými se sutí a jiným odpadem. Tento předpoklad byl víceméně potvrzen jednou drobnou kopanou sondou u paty jižního průčelí budovy k základové spáře. Pokryvné štěrkopísky jsou spojitě zvodněny podzemní vodou, jejíž hladina v daném místě bude ovlivněna blízkou Chrudimkou a lze ji očekávat zhruba na kótě 216 m.n.m. Se vzdáleností od koryta řeky se bude hladina podzemní vody velmi mírně snižovat. Je pravděpodobné, že hladina podzemní vody se tedy bude nacházet poměrně blízko nejnižší úrovně podlahy suterénu a zhruba 1,6 až 2,0 m pod běžnou úrovní podlahy většinové plochy suterénu, resp. 0,3 až 0,7 m pod základovou spárou3. Propustnost štěrkopískového souvrství se dá očekávat dobrá, s koeficientem filtrace řádově asi k = 10-4 m.s-1. Překryvné hlíny a navážka na rozdíl od průlinčitého štěrkopískového podloží bude spíše méně a nestejnoměrně propustná, nelze proto vyloučit lokální zadržování infiltrované srážkové vody nad méně propustnými partiemi, zvláště v extrémních klimatických poměrech4. 2 viz. porovnání původního terénu kolem budovy z historické fotografie ve fotopříloze 3 V původních plánech budovy je základová spára kótovaná 1,3 m pod úrovní podlahy většinové části suterénu 4 dlouhotrvající deště, jarní tání sněhu apod. 4

5 2.4. Stavební konstrukce - suterén Zdivo budovy je založeno na pravidelném, poměrně přehledném půdorysu a půdorysně koresponduje s vyššími podlažími. Suterén je pouze velmi málo (někde není vůbec) zapuštěn pod výškovou úroveň nejbližšího terénu, větší výškový rozdíl je pouze při srovnání se vzdálenějším terénem. Nosné zdivo je uvnitř dispozice doplněno železobetonovými sloupy, které vytvářejí v rámci suterénu kombinovaný stěnový systém s vnitřním skeletem. Základové zdivo je vyzděno z tzv. kuňáků lomového velmi pevného a nenasákavého kamene, znělce z blízkého lomu pod Kunětickou horou na vápennou a vápenocementovou maltu. Sokl je z vnější strany obložen žulovými kvádry tl. 0,3 m, vysokými 0,4 m, pod nimiž je zdivo z lomového zdiva ještě vyrovnáno dvěma řadami plných pálených cihel. Nadzemní zdivo je v celém rozsahu z plných pálených cihel na vápennou maltu. Kromě masivního nosného zdiva tl. 0,7 až 0,9 m, je v suterénu postaveno velké množství mladších dělicích příček, postavených z cihel v tl. 0,1 m. Od soklu po úroveň parapetů oken byl vnější líc zdiva dodatečně opatřen kabřincovým obkladem. Ten byl nedávno odstraněn, aby se umožnil odpar vlhkosti ze zdiva. Ostatní plochy fasády jsou opatřeny ušlechtilou omítkou na vápenocementovém jádru. Paropropustnost této omítky je nižší, než běžné vápenné omítky. Ze strany interiéru je zdivo opatřeno hladkou vápennou štukovou omítkou, do výšky cca 1,5 m je často linkrusta, případně jen olejový nátěr na omítce, na záchodech pak keramické obklady. Prostory suterénu jsou zastropeny železobetonovými stropy, kromě dvou rozměrných místností. V pivnici na jihovýchodním nároží půdorysu je strop s viditelnými trámy a v místnosti na severovýchodním nároží je dřevěný trámový strop s omítaným dřevěným podbitím. Podlahy ve sklepě jsou technických místnostech provedeny z betonové mazaniny, na které jsou v ostatních prostorách nášlapné vrstvy z keramické dlažby, PVC povlaku, ojediněle i z cihel, koberce, nebo dřevotřískových desek. V rámci průzkumu nebyly provedeny sondy do skladby podlah. Není proto úplně jasné, zda betonové mazaniny jsou původní, nebo byly již vyměněny za novodobé s vloženou vodorovnou hydroizolační vrstvou na podkladní mazanině. Okna v suterénu jsou dřevěná dvojitá špaletová, dveře jsou novodobé sendvičové z aglomerovaného dřeva do ocelových zárubní. Prostor suterénu je trvale vytápěn ústředním teplovodním systémem se zdrojem tepla z výměníku dálkového teplovodu a větrán v rámci provozu šaten a dalšího využití Stavební konstrukce - přízemí Stejně jako zdivo suterénu i masivní zdivo přízemí je provedeno z plných pálených cihel na vápennou nebo vápenocementovou maltu. Stropy jsou železobetonové, kromě hlavního sálu tělocvičny výšky přes tři podlaží, který je zastropen dřevěným trámovým stropem s kazetovým podhledem. Z vnější strany je zdivo opatřeno ušlechtilou omítkou na vápenocementovém jádru. Ze strany interiéru je hladká vápenná štuková omítka. Podlahy jsou různorodé, největší podíl z plochy mají vlysy a keramická dlažba. V některých místnostech je PVC, textilní povlak a prkna. Prostory přízemí jsou trvale vytápěny ústředním teplovodním systémem a pravidelně větrány v rámci každodenního provozu sportovního zařízení. 5

6 3. STAV OBJEKTU Z HLEDISKA VLHKOSTI A SALINITY Původní hydroizolační opatření nebyla průzkumem zjištěna. S ohledem na dobu výstavby objektu ve 20. letech 20. století je vysoce pravděpodobné, že zdivo suterénu bylo původně opatřeno vodorovnou hydroizolací, sestávající z pásů asfaltové plsti a asfaltových nátěrů. Hydroizolační vrstva je pravděpodobně instalována do ložné spáry, skryté za soklovou žulovou desku. Takové hydroizolační opatření však v současné době již nemůže být plně a spolehlivě funkční Stanovení vlhkosti a salinity zdiva Odběr vzorků zdiva a měření vlhkosti bylo provedeno Celkem 3 vzorky zdicí malty a cihel byly laboratorně posouzeny u firmy WATREX Praha se stanovením hmotnostní vlhkosti gravimetrickou metodou. Poloha odběrových míst je vyznačena v grafické příloze jako V1, V2 a V4 (vzorek V3 byl poškozen). Kopie protokolu z laboratoře s výsledky rozboru je uvedena v příloze posudku. Dále byly odebrány 3 vzorky spodních vrstev omítek a zdicí malty z hloubky od 10 do 30 mm pod povrchem omítky, u kterých byla ve stejné laboratoři stanovena koncentrace vodorozpustných solí (chloridy, sírany, dusičnany) pomocí iontové chromatografie ve vodném extraktu. Vzorky jsou označeny S1, S2, S4 a jejich poloha odběru je opět vyznačena v grafické příloze. Nejhorším vlivem těchto solí jsou krystalické tlaky při tvorbě nových sloučenin (hydrátů) s podstatně větším objemem (až 300 % původního). Tyto tlaky dosahují hodnot od 30 do 200 MPa (podle vzniklé sloučeniny) a mají při opakovaných cyklech za následek úplnou destrukci a odlupování omítky a posléze i podkladních stavebních materiálů. Významnou roli při poškozování zdiva hraje i značná hygroskopicita solí. Při vysokém stupni zasolení nemusí dojít k vysušení objektu dokonce ani po uplatnění radikálních sanačních opatření proti vzlínající vlhkosti. Tabulka - přehled vzorků vlhkosti Označení vzorku Popis vzorku V1 Pálené cihly + zdicí váp. malta S1 Vápenná malta V2 Pálené cihly + zdicí váp. malta S2 Vápenná malta V4 Pálené cihly + zdicí váp. malta S4 Vápenná malta Hloubka odběru (cm) Výška nad terénem nebo podlahou (cm) (nad obkladem) Přesné stanovení vlhkosti zdiva gravimetrickou metodou bylo doplněno orientačním měřením povrchové vlhkosti elektrickým odporovým vlhkoměrem Storch HPM 2000, s cílem zjistit výskyt a rozsah vlhkostních map na vnitřní omítce. 6

7 3.2. Zjištěný stav zdiva z hlediska vlhkosti a salinity Srovnávací údaje Pro orientaci v údajích získaných průzkumem vlhkosti a salinity zdiva uvádíme tabulky A.1 a A.2 informativní přílohy ČSN Sanace vlhkého zdiva (bez poznámkového aparátu) : Tabulka A.1 - vlhkost zdiva (pro obsah vody v procentech hmotnosti původního vzorku) w 3% vlhkost velmi nízká vlhkost nízká 3% w 5% 5% w 7,5 % vlhkost zvýšená 7,5 % w 10 % vlhkost vysoká 10 % w vlhkost velmi vysoká Tabulka A.2 - salinita zdiva (pro obsah solí v procentech hmotnosti původního vzorku) Stupeň zasolení zdiva Chloridy Dusičnany Sírany Nízký do 0,075 do 0,1 do 0,5 Zvýšený 0,075-0,2 0,1-0,25 0,5-2,0 Vysoký 0,2-0,5 0,25-0,5 2,0-5,0 více než 0,5 více než 0,5 více než 5,0 Velmi vysoký Zdivo suterénu V rozsahu celého půdorysu suterénu byly zjištěny poruchy omítek a maleb, způsobené vlhkostí a zasolením zdiva do výšky běžně 0,4 až 0,6 m, místy až do 2 m na úroveň podlahy (např. záchody na jižní straně). Vlhkostní poruchy se zpravidla nevyskytují na tenkých cihelných příčkách. Vlhkostní poruchy se v minulosti nepochybně projevovaly i na vnějších omítkách. Poškozené omítky byly pravděpodobně někdy v 70. letech nahrazeny kabřincovým obkladem po úroveň parapetů oken, jehož omezená propustnost situaci ještě zhoršila. V některých plochách je vnější omítka poškozena i nad tímto obkladem. Obklad byl nedávno odstraněn. Obvodové zdivo vykazuje vysokou vlhkost kolem 9 až 10%. Při předpokládané nasákavosti cihel a vápenné malty asi 15 % je porézní systém zdiva zaplněn vodou asi z 60 až 67%. Vnitřní nosné zdivo má vlhkost zvýšenou až vysokou kolem 7 až 8%. Stupeň nasycení pórů vodou je zde pro běžné cihelné zdivo asi 47 až 54%. Zasolení zdiva z celkového pohledu bude nízké až zvýšené. Vysoké zasolení je třeba očekávat v lokálním rozsahu např. v prostorách záchodů, kde může být zvýšený především obsah dusičnanů. Prokázáno je to u jižního záchodového přístavku, kde nepochybně v minulosti došlo k poruše kanalizace (v podlaze je viditelný liniový zásah do dlažby). 7

8 Zdivo přízemí Vlhkostí a solemi jsou těžce poškozeny obě schodišťové zdi předloženého schodiště na západním průčelí. Vlhkost způsobená proniknutím dešťové vody krycími deskami do zdiva je zadržována neprodyšným keramickým obkladem, který je již odmrzlý a částečně odpadlý od zdiva. Samotné zdivo je do hloubky poškozené mrazovými cykly. Vlhkost ze zdí prosakuje i do přilehlého obvodového zdiva, kde způsobuje poruchy omítek západního průčelí u hlavního vchodu. 4. PŘÍČINY ZVÝŠENÉ VLHKOSTI A SALINITY 4.1. Analýza příčin zvýšené vlhkosti a salinity Vzhledem k odhadu hydrogeologických poměrů můžeme předpokládat, že hladina podzemní vody dlouhodobě nestoupne nad úroveň základové spáry, ale že se bude nacházet asi zhruba 0,3 až 0,7 m pod základovým zdivem většinové části půdorysu. Základy snížené části suterénu v kotelně naopak budou trvale zabudovány ve spodní vodě. Kapilární vzlínavost štěrkopísků je poměrně malá - většinou jen několik desítek cm, přesto lze očekávat, že vzlínající spodní voda dosáhne spodních partií zdiva základových pasů. Tyto jsou sice vyzděny z prakticky nenasákavého kamene, ale transport vody umožní spárovací a ložná malta. Travní porosty v bezprostředním okolí budovy svým charakterem umožňují částečné bezprostřední vsakování dešťové vody do podloží. Průměrný roční úhrn srážek lze odhadnout na cca 500 mm/m2/rok. Při dlouhodobých a intenzívních deštích, kdy je omezeno přirozené vsakování, se dostávají zadržené srážkové vody do blízkého okolí spodní stavby (zvláště stékáním po terénu vysvahovaném k patě zdiva) a tím navyšují kapilární vzlínavost a zatěžují konstrukce nadměrnou vlhkostí Výčet příčin zvýšené vlhkosti a salinity Příčin zavlhnutí a zasolení zdiva budovy je jako vždy více a pořadí jejich závažnosti se mění podle polohy posuzovaného zdiva v půdorysu budovy. Pronikání povrchové a podpovrchové srážkové vody z boku do sklepního nebo základového zdiva. Tento jev je (nebo může být) výrazně podporován : částečně nepropustnými navážkami a zásypy kolem objektu, kde může docházet k lokálním zvodním prosakující vody z povrchu a neexistují zde drenážní vrstvy ani odtokový systém nepříznivým navýšením terénu, který je vysvahován k patě obvodového zdiva poškozenými dešťovými svody včetně jejich vyústění do kanalizace vsakováním vody z rozměrných kaluží na propadlé ploše vozovky náměstí před domem Vzlínání zemní vlhkosti (a částečně i spodní vody) do základového a sklepního zdiva Povrchové úpravy líců zdiva se zvýšeným difúzním odporem, zhoršující odpařování vlhkosti ze hmoty zdiva (keramické obklady zdiva, olejové nátěry, tvrdá cementová omítka). Neprodyšné neprovětrávané podlahové konstrukce 8

9 Poruchy instalací, např. (možná již opravená) porucha kanalizace v jižním záchodovém přístavku Poškozené krycí desky schodišťových zdí vyrovnávacího schodiště u hlavního vchodu Chemické ošetření komunikací a vyrovnávacích schodů v zimním období posypovou solí Různé stavební poruchy a nedostatky zejména v klempířských konstrukcích na fasádě a střeše 5. SANAČNÍ OPATŘENÍ K ODSTRANĚNÍ VLHKOSTI A SALINITY 5.1. Faktory ovlivňující rozsah a charakter sanačních opatření Při rozhodování o rozsahu a charakteru sanačních opatření byly kromě zjištěné vlhkosti a salinity zdiva vzaty v úvahu i tyto ovlivňující faktory : Budova není zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Budova bude po celkové stavební obnově využita obdobným způsobem, jako je tomu v současné době. V suterénu budou kromě technického zázemí budovy umístěny i provozy vyžadující nízkou vlhkost stavebních konstrukcí, např. hromadné šatny, kde hrozí nebezpečí vzniku a rozvoje plísní. V suterénu je třeba předpokládat nutnost takového interiérového vybavení, které výrazně omezuje odpar vlhkosti ze zdiva (např. soustavy šatních skříní přistavené k líci zdiva). Stavební konstrukce jsou tvarově i výškově pravidelně rozvržené, nekomplikované. V některých prostorách suterénu nelze dlouhodobě přerušit provoz (pivnice, klub, výměník, rozvodna). K původní budově sokolovny je ze severní strany přistavěna novodobá hala tělocvičny, která znemožňuje přístup k původnímu obvodovému zdivu z vnější strany. Zdivo sklepa a přízemí je v dobrém stavebně statickém stavu. Základy jsou z tvrdého lomového kamene, nadzemní zdivo je z plných pálených cihel. Kolem objektu je možné provést odkopy, skladba podlahy v suterénu se bude v rámci stavební obnovy vybourávat. Zdivo je založeno pravděpodobně na propustných štěrkopíscích, kolem základového zdiva jsou obsypy z méně nebo nestejně propustných holocenních hlín a heterogenních navážek stavebního odpadu Analýza sanačních metod Zdivo je třeba sanovat metodou s radikálním odvlhčujícím účinkem. K tomuto požadavku vede především charakter provozu v převážné části prostor suterénu, který vyžaduje zcela suché prostředí (hromadné šatny). Sanační opatření by měla směřovat především k odstranění stavebních poruch, poruch instalací, k zamezení vzlínání vlhkosti z podzákladí a pronikání vody z boku do zdiva. Vyloučit je určitě nutno možnost aplikace sanačních omítek jako jediného sanačního opatření, vzhledem k tomu, že soustavy šatních skříní a jiné vybavení přistavěné ke zdivu by výrazně omezovalo odpar vlhkosti z omítek. Navíc by bylo 9

10 obtížné odpařenou vlhkost z některých prostor účinně odvětrat. Spíše nevhodné jsou v našem případě metody vzduchové, s ohledem na jejich nepříliš radikální účinek. Nevhodné jsou i elektroosmotické metody, vzhledem k předpokládané existenci starší vodorovné hydroizolace zdiva. Vylučovací metodou vychází jako výhodný mechanický způsob podříznutí zdiva a vložení vodorovné hydroizolační vložky, kterou lze bez potíží propojit s vodorovnou hydroizolací nově navržených podlah. Úseky zdiva, které nelze sanovat mechanickým způsobem (např. severní obvodové zdivo ve styku s přístavbou nové haly), nebo kde by mechanická metoda činila problémy (provozy, kde nelze dlouhodobě přerušit provoz, nebo kde překáží technologické zařízení výměník), lze sanovat chemickou injektáží. Doplňkovým opatřením by měla být úprava soklu a podzemní části zdiva ve styku s okolním terénem k omezení pronikání podpovrchové vody bokem do základového zdiva. Další možnost mechanického způsobu, zarážení nerezových plechů, je třeba zvážit dodavatelem, vzhledem k hraničním tloušťkám zdiva, které se v některých částech půdorysu blíží hodnotě 1 m Návrh sanačních opatření V předpokládaném rozsahu červené šrafy v grafické přílohy provést mechanickou sanační metodu - proříznutí zdiva v úrovni pod spodním okrajem soklové žulové desky v cihelném zdivu a vložení hydroizolační vložky. Předpokládá se, že řez proběhne v celé tloušťce ve zdivu z plných pálených cihel na vápennou nebo vápenocementovou maltu v úrovni přibližně 5 cm pod podlahou suterénu. Základové zdivo z lomového velmi tvrdého kamene by zůstalo pod rovinou řezu. Podle konkrétní situace (tloušťka zdiva, případně jiné překážky) je možné použít strojní a ruční řetězovou pilu, nebo řezání diamantovým lanem: o odkop a vyrovnání přilehlého terénu a vybourání podlahy a vyrovnání podkladu, osazení pojezdových fošen (vytvořit volný přístup ke zdivu min. 2 m ze strany pojezdu stroje a 1 m na protější straně) o případné otlučení omítek v rovině řezu o průzkum zdiva k vyloučení poškození důležitých instalací apod. o příprava a ustavení stroje proříznutí spáry v délce max. 1 m (podle kvality zdiva) a její pročištění o vložení hydroizolační vložky - HDPE fólie5 tl. 2 mm s přesahy ve zdivu min. 10 cm a přesahy přes líc zdiva k navázání izolace na další konstrukce (podlahy, úprava soklu) o oboustranné zaklínování spáry ve zdivu speciálními plastovými klíny o proříznutí dalšího úseku zdiva a opakování postupu o oboustranné omítnutí proříznuté spáry a její vyplnění mírně rozpínavou cementovou maltou nízkotlakovou injektáží V předpokládaném rozsahu zelené šrafy v grafické příloze provést chemickou hydrofobizující injektáž zdiva. Jako srovnávací standard jsou dále uvedeny materiály fy. Remmers. 5 nedoporučuji sklolaminátové desky z důvodu špatných zkušeností některých sanačních firem (sklon k popraskání uvnitř zdiva a snížení vodotěsnící funkce vložky) 10

11 o Odstranění omítek do výšky min. 80 cm nad úroveň zavlhčení zdiva, vyškrabání spár do hloubky 2 cm. Vyrovnání otevřených spár do líce zdiva síranovzdornou maltou Grundputz a provedení hydroizolační stěrky Sulfatexschlämme v systému Kiesol asi 30 cm nad úroveň vrtů. o Vodorovné (nebo mírně šikmé) jednořadé navrtání zdiva do spár mezi cihlami nad úrovní podlahy, případně i mírně pod úrovní podlahy, budou-li podlahy předem vybourány. Vzájemná vzdálenost vrtů 10 až 12 cm, průměr vrtů 18 mm. U zdiva do tloušťky cca 60 cm (případně výjimečně i při větší tloušťce tam, kde není přístup z druhé strany zdiva) vrty z jedné strany s délkou vrtu tloušťka zdi mínus 3 cm. U zdiva silnějšího vrty z obou stran s překrytím délek asi 10 cm uvnitř zdiva. Vrty vyčistit vyfoukáním, vykartáčováním štětkou na lahve. o Jednorázové vyplnění vrtů injektážním krémem na silanové bázi s obsahem min. 80% účinných látek, např. Kiesol C (Remmers) pomocí nízkotlakého postřikovače s prodlužovací tyčí bez trysky (z uzavíracího ventilu nutno odstranit filtr). Celková spotřeba krému je asi 2,5 až 3 ltr/m2 půdorysné plochy zdiva. o Po úplném vstřebání krému vyplnění vrtů cementovou suspenzí Bohrlochsuspenzion. Provést nové podlahové konstrukce v suterénu s vloženou vodorovnou hydroizolační vložkou. Napojení vodorovné hydroizolace podlahy na hydroizolační vrstvu ve zdivu provést podle konkrétního typu izolace a vzájemné výškové úrovně. Odstranit zjištěné stavební poruchy a poruchy na zdravotně technických instalacích. Revizi a opravu je třeba provést i u dešťové kanalizace, do které jsou zaústěny dešťové svody ze střechy. Snížit okolní terén u paty obvodového zdiva na původní úroveň, tj. cca 5 až 10 cm nad spodní hranu soklové žulové desky. Soklový detail vyřešit odkopem terénu, vyčištěním a vyrovnáním povrchu zdiva maltou Grundputz, utěsněním svislou hydroizolační stěrkou (bitumenovou nebo minerální) přes zarovnanou hydroizolační vložku a osazením nopové drenážní fólie a ukončující lišty v úrovni terénu. Pokud by bylo potřebné terén celkově navýšit, musela by se adekvátním způsobem vyřešit svislá hydroizolace zasypané části zdiva. V takovém případě doporučuji provést větraný kanál s odvodněným dnem. Povrchy zdiva minimálně v půdorysném rozsahu aplikace chemické injektáže opatřit sanačním omítkovým systémem, splňujícím požadavky směrnice WTA Sanační omítky budou provedeny v ploše do vzdálenosti nad hranicí vlhkostní mapy minimálně odpovídající šířce zdiva, nejméně však 0,8 m. Skladba omítek bude navržena pro nízký a zvýšený stupeň zasolení, v záchodových přístavcích (pouze nad obklady) na vysoký stupeň zasolení. Povrchová úprava omítky musí být provedena pouze výrobcem doporučeným nátěrovým systémem. V plochách sanačních omítek nesmí být použita sádra (např. pro fixaci elektroinstalace apod.). Kromě zasolených záchodových přístavků, kde by měly být sanační omítky provedeny každopádně, lze zvážit v úsecích zdiva, sanovaných mechanickou metodou, provedení běžných vápenných omítek. Podmínkou pro toto řešení však je, aby mezi podřezáním zdiva a nahozením omítek byl dostatečný časový odstup (u tlustého zdiva nejméně 2 roky), potřebný pro odpaření zbytkové vlhkosti ze zdiva. Vlhkost zdiva může být v případě použití diamantového lana 11

12 ještě zvýšena vsáknutou chladicí vodou. Zajistit účinné větrání všech vnitřních prostor suterénu, kde velká část z nich nemá možnost přirozeného větrání. Důležité je zajištění intenzivního větrání prostor i během stavebních prací. Proces větrání na stavbě musí podle aktuálních tepelně vlhkostních podmínek řídit zodpovědný pracovník, znalý problematiky rosného bodu na povrchu stavebních konstrukcí. Na povrchu sanačních omítek nesmí dojít k výraznější kondenzaci vodní páry, jinak se může stát, že trvale ztratí svoji sanační funkci. V přízemí přezdít obě schodišťové zdi vstupního vyrovnávacího předloženého schodiště a provést jejich dokonalé zakrytí proti vnikání srážkové vody do hmoty zdiva. Podle závěrů hydrogeologického průzkumu doporučuji zvážit, jakým způsobem využívat sníženou část suterénu, kde hrozí největší nebezpečí zaplavení prostory zvýšenou hladinou spodní vody. Opatřit stavební konstrukce dodatečnou hydroizolací proti tlakové vodě by bylo v daných podmínkách poměrně náročné. V případě rizika výskytu spodní vody je možné zvážit vybudování čerpací jímky. 6. ZÁVĚR Objekt je z hlediska vlhkostního ve špatném technickém stavu a vnitřní prostory suterénu jsou pro uvažovaný provoz bez provedení účinných sanačních opatření nevhodné. K odvlhčení zdiva musí být zpracován sanační projekt, který bude součástí prováděcího projektu celkové stavební obnovy objektu. V rámci prací na dalším stupni projektové dokumentace musí být proveden inženýrsko geologický a hydrogeologický průzkum, který vyhodnotí rizika možného proniknutí spodní vody do prostor suterénu. 7. PRAMENY A LITERATURA [1] Radan SLÁMA, Jiří KEJVAL: Zaměření stávajícího stavu objektu, INRECO, s.r.o., Hradec Králové 03/2013 [2] Antonín MENDL, Václav ŠANTRŮČEK: Sokolovna v Pardubicích, část plánové dokumentace, Praha 02/1922 [3] Vl. PAVLÍK, L. NOVÁKOVÁ: Pardubice ČSTV, zařízení pro lehkou atletiku atletická hala, řez A-A, Stavoprojekt Pardubice 05/1988 [4] Jiří SCHVANTNER, A. BODNAR, L. NĚMCOVÁ: Protokol o výsledcích rozboru vzorků zdiva, č. zak , WATREX Praha, s.r.o., [5] Michael BALÍK : Vysušování staveb 1. až 3. díl, GRADA Publishing, Praha 1995, 1997, 1999 [6] Michael BALÍK a kol. : Odvlhčování staveb, GRADA Publishing, Praha 2008 [7] Jaroslav LEBEDA a kol. : Sanace zavlhlého zdiva a budov, SNTL, Praha, 1988 [8] Viktor HEIDINGSFELD a kol. : Nátěry fasád, GRADA Publishing, Praha 2002 [9] Jiří HOŠEK, Ludvík LOSOS: Historické omítky, GRADA Publishing, Praha

13 [10] Izolace Kutnar 99, II. část, Sanace vlhkého zdiva (sborník příspěvků z kongresu, Praha 1999) [11] Česká stavební společnost, WTA-CZ, Sanace a rekonstrukce staveb 2000 (sborník příspěvků 22. konference ČSS a 2. konference WTA-CZ, Praha 2000) [12] WTA, Referát 2 Technologie úprav povrchů: Sanační omítkové systémy, směrnice WTA , Česká stavební společnost WTA CZ, Praha 2008 [13] WTA, Referát 4 - Zdivo: Injektáž zdiva proti kapilární vlhkosti, směrnice WTA , Česká stavební společnost WTA CZ, Praha 2004 [14] ČSN P Hydroizolace staveb - Sanace vlhkého zdiva - Základní ustanovení. V Hradci Králové dne Ing. Petr Rohlíček autorizovaný inženýr pro pozemní stavby 13

14 14

15 FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA 1. Pohled od jihozápadu, historická fotografie 2. Pohled o jihozápadu. Srovnávací současná fotografie, ukazující do jaké míry došlo k dodatečnému zvýšení okolního terénu proti stavu z doby výstavby objektu 15

16 3. Část jižní fasády se zvýšením terénu a svahováním k patě obvodového zdiva 4. Část východní fasády se zvýšením terénu a svahováním k patě obvodového zdiva 16

17 5. Část západní fasády se zvýšením terénu a svahováním k patě obvodového zdiva 6. Souvislost výškové úrovně Chrudimky a osazení budovy do okolního terénu 17

18 7. Přístavba novodobé sportovní haly k severní fasádě sokolovny 8. Rozsáhlé poškození obvodového zdiva jižního záchodového přístavku, způsobené především poškozením splaškové kanalizace uvnitř dispozice a poruchou zaústění dešťového svodu 18

19 9. Umístění kopané sondy k základovému zdivu na jižním průčelí 10b. Detail líce zdiva pod spodní hranou soklové žulové desky 10. Sonda k základovému zdivu 19

20 11. Těžce poškozené schodišťové zdi u západního hlavního vchodu, způsobené zatékáním do hmoty zdiva, zadržením vlhkosti za nepropustným keramickým obkladem a následným působením mrazu a solí. Poškozeny jsou i omítky přilehlého obvodového zdiva budovy. 12. Poškození omítek vlhkostí a solemi severovýchodního schodišťového prostoru v suterénu 20

21 13. Poškození omítek vlhkostí a solemi severního obvodového zdiva v suterénu ve styku s přístavbou novodobé sportovní haly 14. Poškození omítek vlhkostí a solemi severního obvodového zdiva v suterénu ve styku s přístavbou novodobé sportovní haly 21

22 15. Poškození omítek vlhkostí a solemi jižního obvodového zdiva v suterénu. Odběrová místa vzorků zdiva. 16. Odběrové místo vzorku zdiva V1, S1 22

23 17. Odběrové místo vzorku zdiva V2, S2 18. Poškození omítek vlhkostí a solemi jižního obvodového zdiva v suterénu 23

24 19. Poškození omítek vlhkostí a solemi jižního záchodového přístavku v suterénu. Dole v dlažbě patrná dřívější oprava poškozené splaškové kanalizace. 20. Poškození omítek vlhkostí a solemi jižního záchodového přístavku v suterénu. 24

25 GRAFICKÁ PŘÍLOHA Grafická příloha č. 1 Pozn. : Budova sokolovny zvýrazněna červenou barvou Pardubice, Jiráskova 29 Mapa záplavových území GIS Pardubického kraje 25

26 Grafická příloha č. 2 Pardubice, Jiráskova 29, sokolovna Příčný řez Původní plán Inž. Mendla a Šantrůčka, 02/

27 Grafická příloha č. 3 Pardubice, Jiráskova 29, sokolovna Podélný řez Původní plán Inž. Mendla a Šantrůčka, 02/

28 Grafická příloha č. 4 VYSVĚTLIVKY: 1 Mechanicky proříznutá spára s vloženou HDPE hydroizolační fólií tl. 2 mm 2 Hydroizolační stěrka na podkladu, vyrovnaném maltou Grundputz 3 Nopovaná drenážní fólie 4 Ukončující lišta drenážní fólie 5 Žulový soklový kvádr 6 Vodorovná hydroizolace podlahy 7 Snížený a vyrovnaný terén pro ustavení podřezávacího stroje 8 Drenážní příkop se štěrkopískem, procházející přes pokryvné hlíny do štěrkopískového podloží 9 Pokryvné málo a nestejnoměrně propustné hlíny a navážka 10 Propustné štěrkopískové podloží 11 Základové zdivo z lomového kamene 12 Zdivo z plných pálených cihel 13 Detail propojení vodorovných hydroizolací zdiva a podlah bude přizpůsoben konkrétním materiálům a skladbě podlahy. Může být vyřešen např. i pouhým překrytím izolačních pásů nebo fólií Pardubice, Jiráskova 29, sokolovna Soklový řez Návrh sanačních úprav Vypracoval: Ing. Petr Rohlíček, INRECO, s.r.o., 04/

29