ANALYSIS OF THE DEVELOPMENT OF TRANSGENIC NICOTIANA TABACUM SEEDLINGS OVERPRODUCING THE CYTOKININ- GLUCOSIDE SPECIFIC BETA-GLUCOSIDASE ZM-P60.

Transkript

1 ANALYSIS OF THE DEVELOPMENT OF TRANSGENIC NICOTIANA TABACUM SEEDLINGS OVERPRODUCING THE CYTOKININ- GLUCOSIDE SPECIFIC BETA-GLUCOSIDASE ZM-P60.1 Chmelík D. 1, Dubová J. 1, Kiran N.S. 2, Brzobohatý B. 2 1 Department of Experimental Biology, Faculty of Science, Masaryk University, Kamenice 753/5, Brno, Czech Republic 2 Department of Molecular Biology and Radiobiology, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, Brno, Czech Republic chmelikd@seznam.cz ABSTRACT Reversible glucosylation of zeatin-type cytokinins is important for the homeostasis of active cytokinin (CK) forms at certain developmental stages. Using the zeatin-o-glucoside (ZOG)- specific β-glucosidase Zm-p60.1, we have been able to disrupt the zeatin metabolic network during early tobacco seedling development. The maize β-glucosidase Zm-p60.1 was localized in meristematic root cells of young seedlings of Zea mays,it supplements the developing embryo with active CK. This work will deepen our understanding of the phenotype of plants over-expressing the extracellular version of β-glucosidase Zm-p60.1 on medium containing exogenous zeatin. Zm-p60.1 was choosen as a suitable molecular tool for detecting changes in zeatin metabolism. Transgenic variants of Nicotiana tabacum L. over-expresing Zm-p60.1 in the extracellular space were chosen for this work. There were no readily observable morphological differences between transgenic seedlings and wild-type seedlings. When grown on medium containing zeatin, transgenic plants did not accumulate fresh weight as observed in other variants of Zm-p60.1. However, when grown on medium without supplement, transgenic plants were signifficantly heavier than wild-type three weeks after sowing. RT-PCR confirmed the expression of Zm-p60.1 in transgenic plants. Zmp60.1 enzyme was histochemically localised in cotyledons, leaves and ectopic structures at the base of the hypocotyl using an indigogenic substrate for β-glucosidase. Database searches were conducted to look for N. tabacum orthologues to Arabidopsis response regulators, the effector molecules in cytokinin signal transduction.we used EST databases (N.tabacum L. taxid 4097) and the receiver domain amino acid sequence as a query. Three suitable candidates were found and primers designed to monitor expression of these genes in the transgenic variants mentioned above. Key words: β-glucosidase, cytokinin metabolism, hormone conjugates, t-zeatin, zeatin-oglucoside, extracellular space Acknowledgments: This work was supported by grant nos. LC06034 from Ministry of Education Youth and Sports of the Czech Republic and 204/09/P289 from the Grant Agency of the Czech Republic. 810

2 ÚVOD Cytokininy (CK) patří mezi klasické rostlinné hormony se schopností vyvolat buněčné dělení spolu s auxinem. Podílejí se na regulaci mnoha fyziologických procesů, jako je diferenciace chloroplastů, příjem a translokace živin, klíčení semen, růst a senescence listů (Haberer a Kieber, 2002). Z chemického hlediska se jedná o N6-substituenty adeninu, v závislosti na postranním řetězci se dělí na izoprenoidní a aromatické. Vyjímku tvoří syntetické molekuly difenyl-močoviny, thidiazuronu a jejich deriváty. Nejběžněji jsou zastoupeny CK izoprenoidní z nichž nejjednodušší je isopentenyladenin, jehož hydroxylovaná forma je t-zeatin, nejhojněji zastoupen v rostlinách ze všech přirozených CK (Yonekura-Sakakibara a kol, 2004). Rozlišujeme dva izomery zeatinu cisa trans-. Inaktivace zeatinu je možná buď konjugací nebo degradací. Zeatin může konjugovat na purinovém kruhu v pozici N7 a N9 nebo na OH-skupině izoprenoidního řetězce. N9 atom je schopný konjugace s glukosou, ribosou a aminokyselinami. Možná je i oxidativní degradace způsobená CK oxidasou/dehydrogenasou a redukce na dihydrozeatin (Mok a Mok, 2001). Monosacharidový konjugát t-zeatin-o-glukosid (ZOG) je rezistentní k působení CK oxidasy/dehydrogenasy a zřejmě slouží jako zásobní a transportní forma zeatinu. O-glukosidový konjugát může být převeden na aktivní formu pomocí CK specifické β-glukosidasy (Armstrong, 1994; Letham, 1994). Rostlinný genom kóduje velké rodiny β-glukosidas s různou substrátovou specifitou. Zm-p60.1 reprezentuje doposud nejlépe charakterizovaný enzym vhodný jako molekulární nástroj ke studiu CK O-glukosilace v rostlinnách. Aplikací zeatin-o-glukosid specifické β-glukosidasy Zm-p60.1. během časného vývoje semenáčků, narušíme jejich metabolickou síť (Brzobohatý a kol., 1993; Kiran a kol, 2006). Cytokininová signální dráha je podobná bakteriální dvoukomponentní signální dráze, tvořenou receptorovou histidin kinázou (HK), fosfotransferovým proteinem (HP) a response regulátorem (RR). CK receptory u Arabidopsis jsou hybridní histidin kinázy AHK2, AHK3, AHK4. Obsahují extra-celulární doménu vážící CK CHASE domain, histidin kinázovou doménu a receiver doménu. HP jsou u Arabidopsis kódovány pěti geny, zprostředkovávají vedení signálu od histidin kináz k response regulátorům (Suzuki a kol., 2001). U Arabidopsis najdeme 32 resonse regulátorů, rozdělených do tří hlavních skupin: typ-a, typ-b a pseudo-response regulátory. Typ-A je tvořen jednoduchou receiver doménou obsahující konzervovanou oblast s motivem D-D-K, kde druhý aspartátový zbytek získává fosforylovou skupinu z fosfotransmiteru (Hwang a kol., 2002; Kakimoto,2003). Pouze typ-a je transkripčně regulován cytokininy, a negativně reguluje svojí vlastní CK indukovanou expresi. Odpověď na CK nastává do deseti minut a vrcholí do 40 min (Brandstatter a Kieber, 1998). Typ-B má velkou 811

3 N-terminální receiver doménu následovanou velkým C-terminálním rozšířením bohatým na glutamin (transkripčně aktivační funkce) a obsahujícím GARP DNA-vázající doménu (Hosoda a kol., 2002). Mnoho typ-b regulátorů se ukázalo jako pozitivní regulátory typ-a ARR (Hwang a Sheen, 2001; Sakai a kol., 2000). Pseudo-response regulátory mají atypickou receiver doménu bez D-D-K motivu (Hutchison a Kieber, 2002). MATERIÁL A METODIKA Rostlinný materiál Byly zvoleny transgenní linie rostliny Nicotiana tabacum L. B10.8 a B10.7 nadprodukující cytokinin specifické β-glukosidasy. Pro tyto linie je konečným úložištěm β-glukosidasy extracelulární prostor. Jako kontrolní varianta byl zvolen Nicotiana tabacum cv Petit Havana SR1. Růstové medium a podmínky kultivace Na každou Petriho misku bylo vyseto deset semínek transgenní linie a deset z SR1. Semínka byla vyseta na živné MS medium s přídavkem 15g.l -l sacharozy, 2,5 µm t-zeatin a 0,8% agaru pro ztužení. Misky byly umístěny do kultivační komory ve vertikální poloze a inkubovány za konstantních podmínek při režimu 8h světlo/16h tma; 21/19 C, den/noc; a při osvětlení 80 µmol fotonů na m -2.s -1. Jednotlivé odběry byly po 14, 21, 28 a 32 dnech po vysetí (DAS). U jednotlivých odběrů byla nejprve stanovena FW a získaný materiál byl podroben dalším analýzám (CK analýza, imunolokalizace, histochemické barvení β-glukosidasy, RT PCR). Stanovení přítomnosti β-glukosidasy K histochemické detekci β-glukosidasy bylo použito dvoustupňové indigogenní reakce využívající jako substrát 5-brom-4-chlor-3-indolyl-β-D-glukopyranosid (X-Glc). Barvící směs obsahovala 0,4 M citrát-fosfát pufru (ph 5,6), 500 µm K 4[Fe(CN) 6], 500 µm K 3[Fe(CN) 6] a 0,1 mg.ml -1 X-Glc. Semenáčky byly barvivem prosycovány 3 x 5 min ve vakuu a následně inkubovány čtyři hodiny pří 30 C. Po inkubaci byly semenáčky opláchnuty ve vodě a odbarveny 70% ethanolem. K potvrzení overexprese extracelulární β-glukosidasy Zm-p60.1 u zvolených linií sloužilo RT-PCR. Jako loading-control byl použit tubulin. Hmotnostní analýza stanovení čerstvé hmotnosti (FW) Pro tuto analýzu byly pěstovány rostliny na výše zmíněném mediu (MS) a i na mediu s přídavkem zeatinu (Z). Semenáčky byly váženy po pěti. Po zvážení došlo k jejich hlubokému zamražení v tekutém dusíku a následnému uložení do mrazícího boxu pro pozdější CK analýzu. Vyhledávání v EST databázích 812

4 Postup pro vyhledávání tabákových ortologů k typu-a Arabidopsis response regulatorů (ARRs) byl zvolen podle Cortizo a kol, 2010, kteří stejným postupem hledali typ-a response regulátory u Pinus pinea L. K vyhledávání bylo použito šest předloh ARRs ARR3, ARR4, ARR5, ARR6, ARR7, ARR15. U těchto šesti proteinů byl na aminokyselinové úrovni stanoven sekvenční konsenzus. Největší shoda byla v oblasti úseku receiver domény, charakteristické konzervované aminokyselinové zbytky D-D-K, které jsou konzervované ve všech response regulátorech. Vyhledávání proběhlo v EST databázích N. tabacum taxid 4097 pomocí protokolu tblastn na NCBI, hledána byla konzervovaná oblast receiver domény s konzervovanými zbytky D-D-K. VÝSLEDKY A DISKUZE Monitorování exprese Na základě výsledků RT-PCR extracelulární Zm-p60.1 byla zjištěna stejná hladina exprese u obou analýzovaných variant (Obr.1). Obr. 1. RT-PCR extracelulární Zm-p Výrazné proužky odpovídají Zm-p60.1 cdna přítomné pouze u transformantů (B10.8, B10.7) Jako kontrola byla použita amplifikace tubulinové cdna. Na médiu s přídavkem zeatinu došlo u transgenních i standartních rostlin kolem 21 dne růstu k formování ektopických výrůstků v oblasti báze hypokotylu, které již 28 den byly znatelně viditelné. Vývoj těchto výrůstků byl u transgenních variant pokročilejší než u SR1. V této oblasti byla na základě indigogeního histochemického barvení používající X-Glc, prokázána přítomnost enzymu Zm-p60.1 (Obr. 2A, 2B). Spojení mezi hypokotylem a kořenem je jedno z míst akumulace auxinů (Ni a kol., 2001) a současná dostupnost aktivních cytokininů může vést k aditivnímu efektu na jeho vývoj (Rashotte a kol., 2005). To může být možnou příčinou proč ektopické struktury vznikají v tomto místě (Kiran a kol., 2006). Dále byla Zm-p60.1 u linií B10.8 a B10.7 detekována v listech, zde však bez morfologického projevu. Listy obvykle neakumulují auxin a tak nedochází k tvorbě ektopických výrůstků jako u hypokotylu. 813

5 br.2. Histochemické barvení β-glukosidasy Zm-p60.1 u semenáčků N. tabacum L., 28DAS. (A, B)-transgenní linie akumulující Zm-p60.1extracelulárně Obr.2. Histochemické barvení β-glukosidasy Zm-p60.1 u semenáčků N. tabacum L., 28DAS. (C) - SR1, detail stonkové apikální části; (D) SR1, detail báze hypokotylu. Žádné viditelné indigogenní zabarvení Zm-p60.1není v rostlině přítomná Fenotypová analýza Linie B10.8 a B10.7 rostoucí na Z mediu nevykazovaly žádné signifikantní rozdíly v čerstvé hmotnosti v porovnání s SR1 (Obr. 3A, 3B). 814

6 Obr. 3A. FW linie B10.7 pěstované na Z mediu Obr. 3B. FW linie B10.8 pěstované na Z mediu Během kultivace extracelulárních linií na MS mediu byl již pozorován statisticky významný signifikantní rozdíl nárůstu FW mezi transgenními liniemi a SR1 (Obr.4A, 4B). 815

7 Obr.4A. FW linie B10.7 pěstované na MS mediu Obr.4b. Fw linie b10.8 pěstované na MS mediu 816

8 Stejný trend nárůstu FW u dvou nezávislých linií pěstovaných na MS je pravděpodobně způsoben schopností transgenních linií převádět pomocí extracelulární Zm-p60.1 větší množsví zeatin-oglukosid na aktivní zeatin, rostliny tedy disponují větším množstvím aktivního zeatinu oproti SR1. Tento jev není pozorovatelný při kultivaci na Z mediu, neboť přirozený metabolický nárůst cytokininů během kultivace je zastíněn exogenně přidaným zeatinem již od počátku kultivace. Vyhledávání v EST databázích Na základě vyhledaných výsledků pomocí protokolu tblastn bylo vybráno devět možných kandidátů (gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi ) jako ortologů k šesti zvoleným typ-a ARRs. Pro vybrané EST byl charakteristický různý stupeň konzervovanosti. Získané EST byly porovnány na základě nukleotidových sekvencí s konzervovanou oblastí receiver domény typ-a response regulátorů (Obr.5), pomocí nástroje ClustalW2. Následkem tohoto alignmentu došlo k vyloučení šesti ( gi , gi , gi , gi , gi , gi ) z devíti kandidátů. U gi , gi , gi , gi nebyl zachován aminokyselinový motiv v oblasti konzervovaného lysinu. U gi a gi byl pozorován frame-shift krátce po konzervovaném lysinu, jehož důsledkem byla koncová část receiver domény těchto dvou sekvencí odlišná od hledaného původního aminokyselinového konsenzu. Pro zbylé kandidáty (gi , gi , gi ) chrakteristické vysokým stupněm konzervovanosti byly navrženy primery za účelem monitorování exprese genů výše zmíněných linií. Pro gi bylo navíc nutné navrhnout forward primer s vazebným místem pro enzym HIND III nebo ECOR I, protože tento EST nemá stop kodon, který je nutné dohledat. 817

9 Obr. 5 Fylogenetický strom sestavený na základě alignmentu z vybraných typ-a response regulátorů: Arabidopsis thaliana (sp Q9ZWS9, sp O82798, sp Q9SB04, sp Q9ZWS6, sp Q9ZWS7, sp Q7G8V2), Catharantus roseus ( gi ), Medicago truncatula (gi ), Populus trichocarpa (gi ), Ricinus comunis RR8 (gi ), Zea mays (gi ), Nicotiana tabacum L. (gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi , gi ). Položky podtržené žlutě jsou typ-a response regulátorů Arabidopsis thaliana, modré podtržení zvýrazňuje položky vyřazené z prvního souboru výsledků získaných na základě hledání pomocí tblastn, červeně jsou podtržené finálně vybrané položky s nejvyšším stupňem konzervovanosti receiver domény. Položky bez podtržení byly vybrány na základě práce Cortizo a kol.,2010. ZÁVĚR Z výše diskutovaných výsledků lze odvodit: I mírný nárůst zeatinu v extracelulárním prostoru může mít signifikantní vliv na nárůst hmotnosti extracelulárních variant semenáčků, z čehož plyne, že Zm-p60.1 je aktivní i v extracelulárním prostoru. U těchto variant lze z morfologického hlediska nalézt Zm-p60.1 na bázi hypokotylu a v listech. Předpokládá se, že se zvýšenou expresí Zm-p60.1, dochází k pozměnění i CK metabolismu. S touto změnou souvisí pravděpodobně i změna exprese response regulátorů u transgenních variant v porovnání s SR1. Tento jev se snažíme dokázat pomocí vyhledávání tabákových ortologů k ARRs. 818

10 LITERATURA Brandstatter I., Kieber J.J. (1998): Two genes with similarity to bacterial response regulators are rapidly and specifically induced by cytokin in Arabidopsis. Plant Cell 10: Cortizo M., Álvarez J.M., Rodríguez A., Fernándes B., Ordás R.J. (2010): Cloning and characterization of a type-a response regulator differentially expressed during adventitious shoot formation in Pinus pinea L. Journal of Plant Physiology, 167: Haberer G, Kieber JJ. (2002): Cytokinins. New insights into a classic phytohormone. Plant Physiology 128, Hosoda K., Imamura A., Katoh E., Hatta T., Tachiki M., Yamada H., Mizuno T., Yamazaki T.(2002): Molecular structure of the GARP family of plant Myb-related DNA binding motifs of the Arabidopsis response regulators. Plant Cell 14: Hutchison C.E., Kieber J.J. (2002): Cytokinin signaling in Arabidopsis. Plant Cell 14: S Hwang I., Sheen J. (2001):. Two-component circuitry in Arabidopsis signal transduction. Nature 413: Hwang I., Chen H-C, Cheen J. (2002). Two-component signal trnsduction pathway in Arabidopsis. Plant Physiol. 129: Kakimoto T. (2003): Perception and signal transduction of cytokinins. Annu. Rev. Plant Biol. 54: Nagavalli S. Kiran, Lenka Polanská, Radka Fohlerová, Pavel Mazura, Martina Válková, Miloslav Šmeral, Jan Zouhar, Jiří Malbeck, Petre I. Dobrev, Ivana Macháčková a Břetislav Brzobohatý (2006): Ectopic over-expression of the maize b-glucosidase. Zm-p60.1 perturbs cytokinin homeostasis in transgenic tobacco. Journal of Experimental Botany, Vol. 57, No. 4, pp Ni DA, Wang LJ, Ding CH, Xu ZH. (2001): Auxin distribution and transport during embryogenesis and seed germination of Arabidopsis. Cell Research 11, Sakai H., Aoyama T., Oka A. (2000): Arabidopsis ARR1 and ARR2 response regulators operate as transcriptional activators. Plant J. 24: Suzuki T., Miwa K., Ishikawa K., Yamada H., Aiba H., Mizuno T. (2001): The Arabidopsis sensor His-kinase, AHK4, can respond to cytokinin. Plant Cell Physiol. 42: Rashotte A.M., Chae H.S., Maxwell B.B., Kieber J.J. (2005): The interaction of cytokinin with other signals. Physiol. Plant. 123: Yonekura-Sakakibara K., Kojima M., Yamaya T., Sakakibara H. (2004): Molecular characterization of cytokinin-responsive histidine kinases in maize. Differential ligand preferences and response to cis-zeatin. Plant Physiol. 134: