Intenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Intenzivní péče u neklidného pacienta. Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové"

Sára Čechová
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Intenzivní péče u neklidného pacienta Michal Taufer, Lucie Vavřinová Chirurgická klinika JIP FN Hradec Králové

2 Delirantní stav Jedná se o kvalitativní poruchu vědomí, která vzniká náhle nebo v krátkém časovém úseku. Typický průběh DS je kolísavý, intenzita příznaků se během dne často mění. Je častou komplikací hospitalizace! V % případůse nějakáforma zmatenosti objevuje u pacientův pooperačním období. Správný přístup k neklidnému pacientovi je důležitým aspektem ošetřovatelské péče!!!

3 Rizikové skupiny pacienti vyššího věku, zvláštěs kognitivními poruchami nebo polymorbiditou pacienti s kardiovaskulárními příčinami, zvláštěpak s pokročilou aterosklerózou cév pacienti s psychiatrickým onemocněním intrakraniálnímonemocněním ( tumory, epilepsie, trauma hlavy, vaskulární mozkové příhody ) nemocnís abusem návykových látek, zvláštěpak alkoholu objevuje se při respirační insuficienci infekci při endokrinních a metabolických poruchách pacienti s nutričním deficitem a anémií

4 Prevence Pečujeme o celkový zdravotnístav. Zajišťujeme dostatečnou hydrataci a výživu. Bráníme vzniku retence moči astolice. Odstraňujeme bolest. Dbáme na časnou mobilizaci a rehabilitaci. S pacientem komunikujeme při každé manipulaci nebo děníkolem něho. Pacienta zbytečněnestresujeme. Snažíme se dodržovat režim den / noc

5 Klinické příznaky Příznaky během dne kolísajína intenzitěa typicky se zhoršují v noci Pocit ohrožení, strachu, objevuje se psychomotorický neklid, podrážděnost, neschopnost podřídit se pravidlům, neodpovídána otázky, odtažitost vůči personálu, opakovanépožadavky, projevy zlosti, zatínánípěstí, házenípředmětů, dezorientace, slovnívýhružky, nadávky nebo vulgární výrazy, objevuje se aktivní odpověď na sluchové či vizuální halucinace tachykardie, tachypnoe, hypertenze

6 Základní pravidla ošetřování Přistupovat k pacientovi čelem, udržovat očníkontakt, mluvit klidným a vyrovnaným tónem hlasu Nezesměšňovat pacienta!!! Neodpovídáme na agresi protiútokem, neboťagresivita vyvoláváagresivitu!!! Pozorně pacienta vyslechneme, zachováme akceptující postoj, projevujeme zájem o nemocného doplňujícími otázkami, vyjádříme empatii, trpělivost a profesionální postoj. Vyžaduje-li pacient přítomnost lékaře, snažíme se přání splnit. Máme zkušenosti s tím, že informace podané sestrou nemají takovou váhu, jako informace podané lékařem / mužem, i kdyžse jednáo totožnou informaci. Vyčkáváme na reakci a zpětnou vazbu a zjišťujeme zda chápe pokyny. Často se pacienti s námi musídorozumívat nonverbálněz důvodu zajištěnídc.

7 Je nutnédbát o bezpečípacienta, ale i bezpečí personálu!!! Ke slovnímu zklidněnípřidáváme medikacidle ordinace lékaře. Léky je třeba aplikovat do infůzní linky v dostatečnévzdálenosti od pacienta, aby nedošlo k ohrožení sestry! Základníprostředky pro tlumeníneklidu i prevenci jsou neuroleptika(haloperidol, Tiapridal), při nutnosti rychlého nástupu účinku v intenzivnípéči užíváme benzodiazepinyči Propofol. Tyto léky s rychlým účinkem vyžadujínásledněkompletnía nepřetržitou ošetřovatelskou péči pro nebezpečí poruchy vědomí, hypotenzi nebo útlum dechového centra.

8 Dalším prostředkem ochrany pacienta a personálu jsou omezovací prostředky Molitanové kurty

9 Kurtování pomocí prostěradel

10 Používajíse zřídkakdy, i kdyžjejich použitíje občas nutné. Kožené kurty

11 Protokol o fyzickém omezení

12 Omezovacíprostředky používáme s citem po nezbytně nutnou dobu. V případě naordinování kurtů je nutné sledovat stav končetin dle protokolu o fyzickém omezení( barva kůže, prokrvení, hybnost) nejméněvšak á1 hodinu!!! Nadále komunikujeme s pacientem, věnujeme se mu, vysvětlíme mu nutnost fyzického omezenía provádíme celkovou ošetřovatelskou péči.

13 Celkověvyžaduje péče o delirantního pacienta značnou trpělivost. Je to velice náročnéa vyčerpávající, jak po fyzickétak po psychickéstránce. Na personál jsou kladeny vysoké nároky vyžadující profesionalitu, lidskost a ochotu. V naprostévětšiněvšak sekundárnídelirantnístavy odeznía při správnépéči nezanechajínásledky na nemocném. Na odděleních s častou frekvencítěchto stavůje u personálu vyšší riziko syndromu z vyhoření. Proto je třeba vzdělávání, aby zdravotníci chápali, že tyto poruchy jsou součástícelkovézátěže pacienta nemocí, kterou je třeba trpělivě překonat.

14 Děkuji za pozornost

Podobné dokumenty

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,