Vědecký výbor veterinární

Transkript

1 Vědecký výbor veterinární Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVV Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVV Finální dokument X Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití ÚHYNY PRASAT A SKOTU PŘI PŘEPRAVĚ NA JATKY Garant studie : Prof. MVDr. Vladimír Večerek, CSc. Spoluautoři studie: MVDr. Milan Malena, Ph.D. Ing. Eva Voslářová, Ph.D. Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc SRPEN 2007 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Palackého 1/3, Brno tel.: / fax , URL: Výzkumný ústav veterinárního lékařství v.v.i., Hudcova 70, , Brno Tel / fax , URL:

2 Obsah 1.0 Úvod Literární přehled Materiál a metodika Výsledky Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými kategoriemi prasat a skotu při přepravě na jatky.. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro vykrmovaná prasata při přepravě na jatky Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro prasničky, prasnice a kance při přepravě na jatky.. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro vykrmovaný skot při přepravě na jatky. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro dojnice při přepravě na jatky.. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro telata při přepravě na jatky... Celkové rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro prasata a skot při přepravě na jatky... Trendy v úhynech vykrmovaných prasat při přepravě na porážku v období let 1997 až Trendy v úhynech prasniček, prasnic a kanců při přepravě na porážku v období let 1997 až 2006 Trendy v úhynech vykrmovaného skotu při přepravě na porážku v období let 1997 až Trendy v úhynech dojnic při přepravě na porážku v období let 1997 až Trendy v úhynech telat při přepravě na porážku v období let 1997 až Celkové trendy v úhynech prasat a skotu při přepravě na porážku období let 1997 až Diskuse Závěr Literatura Abstrakt

3 1.0 Úvod Ochranou zvířat můžeme rozumět souhrn pravidel chování člověka ke zvířeti stanovená státem a vynutitelná státní mocí směřující k zamezení týrání zvířat. Ochrana zvířat je vymezena právními předpisy, které upravují podmínky zejména chovu, přepravy, porážení a utrácení zvířat. Ochranu zvířat podle právních předpisů můžeme rozdělit na přímou ochranu zvířat, která je zaměřena na ochranu proti vlastnímu týrání zvířat, a nepřímou ochranu, která je zaměřena na další podmínky chovu a zacházení se zvířaty, kdy by mohlo dojít k narušení pohody zvířat. V chovech zvířat, při jejich přepravě a při porážení a případně utrácení zvířat může dojít k zacházení, které naruší pohodu zvířat a případně dojde až k týrání zvířat. Podmínky stanovené právními předpisy, jsou chovateli dodržovány na různé úrovni, od nadstandardní akceptace stanovených podmínek, po prosté dodržení stanovených podmínek až po různé stupně nedodržení stanovených podmínek. Nedodržení těchto podmínek vyvolává zvýšenou míru stresového zatížení zvířat, které podle míry tohoto zatížení mohou vést k subklinickým změnám v organismu zvířat, ke klinickým změnám tykajících se zdraví zvířat, k změnám zdravotního stavu vedoucím až k úhynům zvířat. Jedním z momentů života zvířete, ve kterém dochází k významnému stresovému zatížení organismu zvířat, je přeprava zvířat, u jatečných zvířat to je přeprava zejména na jatky. Stresujícím faktorem je zde genetická predispozice na stresové zatížení, úroveň nakrmení a napojení před přepravou, způsob nakládání zvířat, zacházení se zvíraty při nakládání, pohánění zvířat, vytváření sociálně problematických skupin zvířat, umístění zvířat v přepravním prostředku, teplota vně a uvnitř přepravního prostředku, vlhkost vzduchu, proudění zvuku, vibrace a otřesy během přepravy, zvukové vjemy během přepravy, hustota zvířat v přepravním prostředku, způsob jízdy, doba přepravy, způsob vykládání z přepravního prostředku a zacházení se zvířaty během vykládání, odpočinek zvířat po přepravě, a další. Přepravovaná zvířata podle druhu a úrovně stresového zatížení reagují změnami v chování, změnami v hematologických a biochemických ukazatelích stresového zatížení a zdraví zvířat, zdravotními poruchami subklinického i klinického charakteru a případnými úhyny zvířat. Jedním z ukazatelů úrovně zacházení se zvířaty během přepravy na porážku může být proto počet uhynulých zvířat. Tento ukazatel dokládá již výrazné nedodržování podmínek přepravy zvířat na jatky. Je nepochybné, že počet úhynů při přepravě na jatky je ovlivněn dispozicí citlivosti k stresovému zatížení při přepravě u jednotlivých druhů a kategorií zvířat, délkou přepravy a dalšími faktory, které v průběhu přepravy ovlivňují pohodu zvířat. Úhyny při přepravě zvířat na jatky z pohledu faktorů, které tyto úhyny ovlivňují, se zabývalo jen málo autorů, literární poznatky jsou v této oblasti omezené. Zaměřili jsme se proto na úhyny prasat a skotu při jejich přepravě na jatky z pohledu vnímavosti na stresové zatížení odlišné pro jednotlivé druhy a kategorie prasat a skotu a pro různé přepravní vzdálenosti. Zaměřili jsme se také na sledování vývojových trendů v úhynech skotu a prasat pro vyjádření perspektivy dlouhodobého zlepšování nebo zhoršování v dodržování podmínek stanovených k ochraně skotu a prasat proti týrání.

4 2.0 Literární přehled Při přepravě může dojít k porušení pohody zvířat, k jejich strádání, utrpení, týrání i úhynu. Dochází k tomu během celého procesu přepravy, zahrnujícího nakládku, překládku a vykládku, vlastní transport, jeho způsob, zacházení člověka se zvířaty, vliv prostředí, vliv kontaktu s ostatními zvířaty a další stresové faktory. Perremans and Geers (1996) uvádějí, že způsob nakládání a vykládání jatečných prasat ovlivňuje stresové zatížení přepravovaných prasat. Brown et al. (2005) porovnávali tři různé systémy nakládání a vykládání jatečných prasat. Jednalo se o systém hydraulického výtahu, nakládací rampu a použití kontejneru, který byl nakládán na přepravní prostředek hydraulickým ramenem. Autoři monitorovali stresovou odpověď u těchto prasat a nejnižší poškození prasat zaznamenali při použití kontejneru. Z hladiny kortizolu však vyplynulo, že i při tomto způsobu nakládání byla prasata zatížena stresem. Vliv míchání sociálně neznámých zvířat na stresové zatížení prasat při jejich přepravě na porážku zdůrazňuje Perremans and Geers (1996). Vytváření přepravních skupin ze zvířat, která jsou z různých sociálních skupin, vede k novému vytváření sociálních vazeb ve skupině, k neklidu ve skupině a tím ke zvýšení stresového zatížení prasat. Warriss (1998a) uvádí, že souboje mezi neznámými jedinci ve skupinách, které vznikají mícháním zvířat v průběhu jejich přepravy, jsou pro prasata velmi stresující. Bradshaw et al. (1996a) se zabývali chováním a hormonální odpovědí prasat během transportu, a to zejména vlivem míchání prasat rozdílných sociálních skupin při přepravě na chování prasat a koncentraci kortizolu ve slinách. Zjistili, že u prasat, u kterých se nemíchaly různé sociální skupiny, zvířata trávila převážně cestu ve stoje, aby se vyrovnala se stresem z přepravy. U prasat, u kterých se míchaly různé sociální skupiny, zvířata trávila cestu ve stoje a jejich aktivita byla v důsledku soubojů, vzrušení a stresu 3x vyšší. Geverink et al. (1998b) sledovali vliv míchání sociálně odlišných skupin na poškození kůže prasat vlivem jejich soubojů. Větší poškození kůže zjistili u skupiny prasat, kde působil současně vliv přepravy a vliv míchání sociálně odlišných skupin, než u prasat vystavených pouze jednomu vlivu. Geverink et al. (1998a) zkoumali vliv odpovídajícího zacházení s jatečnými prasaty na jejich chování a fyziologickou odpověď organismu před poražením prasat. Zjistili, že prasata, která měla zkušenost s opouštěním jejich ustájení a s podmínkami přepravy, se podstatně snadněji nakládala a také se snadněji s nimi zacházelo při přepravě a porážení. Hustotou prasat při přepravě na jatky se zabýval Warriss (1998a,b). Uvádí, že vyšší hustota je spojena s vyšší mortalitou prasat v průběhu jejich přepravy na porážku. Hustota by měla odpovídat tomu, že prasata při přepravě preferují ležení. Vliv hustoty nakládky na stresové zatížení poražených prasat uvádí také Lambooy and Engel (1991). Autoři doporučují limitní hustotu pro přepravu jatečných prasat na úrovni 232 kg/m 2 (tj. přibližně 0,47 m 2 na 1 prase). Také Perremans and Geers (1996) uvádějí, že hustota nakládky je významným faktorem welfare jatečných zvířat. Stresové zatížení prasat zvyšuje také vzdálenost přepravy, případně doba přepravy prasat na jatky (Perremans and Geers, 1996). Warriss (1998a) uvádí, že mortalita je větší při přepravě na delší vzdálenost. Werner et al. (2005) zjistili, že přeprava zvyšuje úhyny prasat a to nejen na delší vzdálenost (8 hod), ale i na krátké vzdálenosti. Welfare přepravovaných prasat je ovlivněno také způsobem jízdy při přepravě. Bradshaw et al. (1996b) zaznamenali rozdíly při různých způsobech jízdy (plynulé nebo prudké) na ukazatele stresového zatížení prasat, zejména na plazmatické koncentrace kortizolu, beta endorfinu a lysin vasopresinu. Autoři zaznamenali rozdílné odpovědi v hladinách stresových hormonů na rozdílné způsoby jízdy. Zejména hladina kortizolu byla u prasat vyšší při ostré jízdě. Perremans et al. (1998) studovali vliv vibrace na srdeční rytmus u prasat. Prasata byla vnímavější ke zrychlení než k vibracím.

5 Také okolní teplota při přepravě prasat ovlivňuje úroveň pohody prasat v průběhu jejich přepravy na porážku. Warriss (1998a) uvádí, že mortalita je vyšší, když okolní teplota překročí 10 C. Warriss (1998b) uvádí, že teplota vzduchu v přepravním prostředku je v úzké korelaci s teplotou vně přepravního prostředku. Werner et al. (2005) zjistili největší úhyny prasat během a po přepravě v letních měsících červnu, červenci a srpnu v Německu v období Významným faktorem, který ovlivňuje dopad stresového působení přepravy na welfare prasat je také genetická dispozice, jak uvádějí Warriss (1998a) a Werner et al. (2005). Murray and Johnson (1998) se zabývali vlivem halotanového genu na kvalitu masa a předporážkového úhyny prasat. Uvádějí, že tento gen má hlavní negativní vliv na četnost předporážkových úhynů prasat. Při přepravě prasat na jatky dochází také k úhynům prasat. Fischer (1996) uvádí, že přetížení regulačních mechanismů organismu v souvislosti s jejich přepravou může vést až ke smrti zvířat. Warriss (1998a) uvádí, že úhyny prasat při přepravě na jatky se pohybují od 0,1 do 1,0 % v různých evropských zemích. Von Altrock and von Holleben (1999) uvádějí, že v důsledku stresového zatížení prasat dochází k úhynům prasat při transportu na úrovni okolo 0,4 % zvířat. Večerek et al. (2006a) uvádějí za osmi leté období úroveň úhynů u vykrmovaných prasat 0,107 %. Fischer (1995) uvádí, že přeprava má také dopad na poškození těl porážených zvířat. Kozák et al. (2004) upozornili na výskyt nepohyblivých prasat z důvodu nevhodného zacházení s prasaty při přepravě. Úroveň welfare v souvislosti s přepravou prasat na jatky má vliv také na kvalitu jatečných těl a masa po jejich poražení. Perremans and Geers (1996) uvádějí, že nevhodné podmínky během přepravy mohou mít negativní vliv na jejich kvalitu. Troeger (1995) uvádí, že kvalita těl poražených prasat a masa může být snížena mechanickým poškozením zvířat při přepravě a rozvojem procesů v důsledku stresového zatížení prasat vedoucích k výskytu snížené kvality masa. Taková poškození zvířat pak zvyšují výskyt nepoživatelného masa z důvodu odchýlení masa od jeho smyslových vlastností, jak o něm referovali Kozák et al. (2003). Vliv hustoty prasat při přepravě na kvalitu masa poražených prasat zjistili Lambooy and Engel (1991). Obdobně Schutte et al. (1994) uvádějí, že nejhorší poškození těl prasat se vyskytují v souvislosti s přepravou prasat na jatky. Kim et al. (2004) uvádějí, že výskyt bledého měkkého vodnatého masa (PSE) byl nejvyšší při vysoké hustotě prasat na přepravním prostředku. Guardia et al. (2004, 2005) se zabývali výskytem PSE a DFD masa v souvislosti s dobou a hustotou přepravy. Warriss (1998a) uvádí, že delší přeprava vede k zvýšenému výskytu tmavého tuhého a suchého masa (DFD) u prasat. Úrovní welfare u skotu při přepravě na jatky z pohledu stresového zatížení zvířat se zabývala řada autorů. Broom (2003) popisuje přepravní stres u skotu se zřetelem na fyziologické, etologické a další ukazatele. Chacon et al. (2005) hodnotili úroveň welfare u skotu přepravovaného na jatky. Fazio and Ferlazzo (2003) uvádějí, že reakce zvířat na stresory závisí na intenzitě a délce působení stresorů. Maria et al. (2004) se zabývali metodami hodnocení úrovně stresu působícího na skot při komerční nakládce a vykládce. Von Holleben et al. (2003) sledovali zacházení se skotem určeným na porážku při přepravě v Německu. Marahrens et al. (2003) sledovali problematiku silniční přepravy skotu na dlouhé vzdálenosti. Hodnotili fyziologické parametry a chování zvířat při zacházení se zvířaty před transportem (shromažďování, vážení, nakládání), během a po transportu (ustájení). Na výskyt nepohyblivého skotu z důvodu nevhodného zacházení se skotem při přepravě na jatky upozornili Pištěková et al. (2004). Fike and Spire (2006) se zabývali managementem přepravy skotu a fyziologickými změnami u skotu v důsledku manipulace a přepravy. Knowles et al. (1999) sledovali dlouhotrvající přepravu skotu na jatky a její dopad na zdravotní stav zvířat. Úrovní úhynů u vykrmovaného skotu za osmileté období se zabývali Malena et al. (2006) a uvádějí hodnotu 0,007%, pro dojnice zjišťovali úroveň úhynů Večerek et al. (2006b)

6 a uvádějí hodnotu 0,038%. Chandra and Das (2001) sledovali výskyt poranění u skotu v souvislosti s manipulací a silniční přepravou na jatky. Mechanické poškození skotu při přepravě může zvýšit výskyt nepoživatelného masa, jak o něm referovali Večerek et al. (2003). Výskyt poranění a množství masa označeného za nepoživatelné sledovali McNally and Warriss (1996) u skotu přepravovaného na jatky. Počet poranění rostl se vzdáleností přepravy a dobou, kterou strávila zvířata na jatkách před porážkou. Gallo et al. (2000) sledovali při přepravě jatečných býků vliv různé doby trvání transportu na jatky na behaviorální ukazatele, ztrátu hmotnosti a ukazatele jatečné kvality. Zjistili, že transport přesahující 24 hodin způsobuje vyšší ztráty hmotnosti a více podlitin. Kvalita masa může být ovlivněna i při kratších cestách, závisí na podmínkách přepravy. Negativní dopad stresující přepravy na kvalitu masa uvádějí Hartung et al. (2003). Villarroel et al. (2003b) a obdobně Maria et al. (2003) také studovali vliv délky přepravy na senzorické aspekty kvality hovězího masa. Gallo et al. (2001) studovali vliv 36-hodinové silniční přepravy na některé ukazatele kvality hovězího masa. Prokázali negativní dopad na kvalitu masa, ztrátu živé a jatečné hmotnosti. Dopadem transportního stresu na kvalitu masa skotu se zabývali Honkavaara et al. (2003). Villarroel et al. (2003a) sledovali komerční transport skotu ve Španělsku se zřetelem na welfare a kvalitu masa. Různou hustotu nakládky jatečných býků při dlouhotrvajícím transportu a její vliv na fyziologii, chování a kvalitu masa sledovali Tarrant et al. (1992). Poškození jatečného těla rostlo se zvyšující se hustotou. Gallo et al. (2005) zjistili u více než 30 % zásilek překročení maximální hustoty nakládky dané legislativou u skotu přepravovaného na jatky. V souvislosti s tím uvádějí vyšší míru stresu a poranění u takto přepravovaných zvířat vedoucí ke snížení kvality jatečných těl. Wikner et al. (2003a,b) se zabývali faktory, které ovlivňují stresové zatížení skotu při přepravě. Z pohledu analýzy chování zdůrazňují zejména způsob jízdy, manipulaci během nakládání a vykládání zvířat a mikroklima v přepravním prostředku. Wikner et al. (2003a) se zabývali vlivem různých klimatických podmínek, hustoty a doby přepravy z pohledu stresového zatížení skotu při přepravě. Costa et al. (2003) uvádí podmínky prostředí jako hlavní stresor ovlivňující chování býků při silniční přepravě. Von Holleben et al. (2003), považují za faktory ovlivňující stres také míchání skupin, nakládku, dobu transportu, hustotu nakládky, vykládku a dobu ustájení na jatkách. Warriss et al. (1995) uvádí také vliv plemene na odolnost k transportnímu stresu. Dopadem stresového zatížení při přepravě na telata se zabýval Grigor et al. (2001). Studovali vliv prostoru během přepravy na fyziologické a behaviorální reakce. Van de Water et al. (2003) uvádí také vliv umístění telat v přepravním prostředku. Steinhardt (2003) studoval přepravní stres a zvýšený kontakt zvířat s člověkem na reakce zvířat při přepravě. Lensink et al. (2000) se zabývali vlivem jemnějšího způsobu zacházení na welfare telat. Lensink et al. (2001a) studovali předchozí zkušenost s kontaktem s lidmi na chování telat při přepravě. Vliv chování ošetřovatele na reakce telat při přepravě studovali Lensink et al. (2001b). Steinhardt and Thielscher (2000, 2002, 2003, 2005a) se zabývali reakcí telat vystavených transportnímu stresu, a to zejména z pohledu vlivu podmínek chovu a různých plemen. Úhyny telat při přepravě na porážku se zabývali Večerek et al. (2006c) a za osmileté období zjistil úroveň 0,0256 % úhynů. Zlepšené podmínky přepravy mohou vést ke snižování stresového zatížení telat při přepravě na jatky a ve svém důsledku ke zlepšení ukazatelů kvality telecího masa, jak uvádějí Lensink et al. (2000, 2001b) a Van de Water et al. (2003). Cílem naší práce bylo zjistit rozdíly v úhynech při přepravě na jatky u vykrmovaných prasat, dále prasniček, prasnic a kanců a dále vykrmovaného skotu, dojnic a telat a zjistit tak kategorii prasat a skotu, která je z pohledu úhynů nejcitlivější na přepravu zvířat. Dále bylo cílem naší práce zjistit, vliv vzdálenosti přepravy na úhyny prasat a skotu. Cílem práce bylo také na základě desetiletého období sledování úhynů u prasat a skotu při jejich přepravě na

7 jatky vyjádřit trendy v úhynech prasat ve výkrmu, dále prasniček, prasnic a kanců, dále vykrmovanového skotu (býků a jalovic), dojnic a telat.

8 3.0 Materiál and metodika Sledovali jsme úhyny prasat v kategorii prasata ve výkrmu a prasničky, prasnice a kanci a dále úhyny skotu v kategorii vykrmovaný skot (býci ve výkrmu a jalovice) a dále dojnice a telata po dobu 10 let. Ve spolupráci se Státní veterinární správou České republiky byly v období let 1997 až 2006 zaznamenávány počty přepravených a počty uhynulých kusů vykrmovaných prasat, prasniček, prasnic a kanců, vykrmovaného skotu, dojnic a telat v souvislosti s přepravou na jatky, tzn. počty zvířat uhynulých přímo v přepravním prostředku nebo uhynulých na jatkách krátce po přepravě. Byla sledována pouze přeprava zvířat na normální porážku, nebyla sledována přeprava zvířat na nutnou porážku, protože úhyny těchto zvířat jsou zatíženy faktorem poranění nebo onemocnění zvířat v chovu a modifikovaly by výsledky týkající se vlivu přepravy zvířat na úhyny při jejich přepravě na jatky. Přeprava prasat a skotu se uskutečňovala silniční dopravou přepravními kamiony pro prasata nebo pro skot z místa chovu do místa porážky. Přepravní vzdálenost byla rozčleněna na vzdálenost do 50 km, 51 km až 100 km, 101 km až 200 km, 201 km až 300 km, nad 300 km. Byly sledovány pro jednotlivé druhy a kategorie prasat a skotu celkové počty přepravených a uhynulých zvířat při přepravě na jatky za celé sledované období. Z výsledků byl dovozen vliv druhu a kategorie prasat a skotu na úhyny při přepravě na jatky. Dále byly pro jednotlivé přepravní vzdálenosti sledovány počty přepravených a uhynulých kusů jednotlivých kategorií prasat a skotu za celé sledované období. Z výsledků byl dovozen vliv přepravní vzdálenosti na úhyny prasat a skotu při přepravě na jatky. Dále byly sledovány pro jednotlivé roky sledovaného období počty přepravených a uhynulých kusů jednotlivých kategorií prasat a skotu a na základě těchto hodnot byl vyjádřen trend ve vývoji počtů úhynů při přepravě na jatky v posledních deseti letech. Výsledky byly zpracovány počítačovým programem Excel modulem statistické výpočty. Statistické porovnání četností bylo provedeno χ 2 testem počítačovým programem Unistat 5.1.

9 počet uhynulých zvířat v % 4.0 Výsledky V období deseti let 1997 až 2006 byla sledována přeprava na jatky 41,1 milionů vykrmovaných prasat, 1,1 milionu prasniček, prasnic a kanců vyřazených z chovu, 2,1 milionů vykrmovaného skotu, 1,3 milionů dojnic a 0,1 milionu telat Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými kategoriemi prasat a skotu při přepravě na jatky Sledovali jsme rozdíly v úhynech mezi kategoriemi skotu a prasat při jejich přepravě na jatky. Počty přepravených, uhynulých a uhynulých v % kusů skotu a prasat za celé sledované období jsou uvedeny v tabulce č. 1 a graficky znázorněny v grafu č. 1. Tabulka č. 1: Rozdíly v úhynech u prasat a skotu při přepravě na jatky za období let 1997 až 2006 přepraveno uhynulo uhynulo % prasata vykrmovaná ,1075 a prasničky, prasnice, kanci ,2562 b skot vykrmovaný ,0069 c dojnice ,0396 d telata ,0269 e Vysvětlivky: a,b,c,d,e = statistické porovnání, kdy rozdílnost písmen u hodnot vyjadřuje statisticky významný rozdíl P<0,05 a shoda písmen u hodnot vyjadřuje statisticky nevýznamný rozdíl P>0,05 mezi druhy a kategoriemi prasat a skotu. Graf č. 1: Rozdíly v úhynech u prasat a skotu při přepravě na jatky za období let 1997 až ,3000 0,2500 0,2000 0,1500 0,1000 % 0,0500 0,0000 prasata výkrm prasničky, prasnice, kanci skot výkrm dojnice telata Z tabulky č. 1 a grafu č. 1 vyplývá, že se projevují mezi jednotlivými druhy a kategoriemi prasat a skotu rozdíly v úhynech při přepravě na jatky. Z počtů uhynulých zvířat vyplývá, že došlo k největším úhynům při přepravě na jatky u vyřazených prasniček, prasnic a kanců (0,2562 %), dále u vykrmovaných prasat (0,1075 %), u dojnic (0,0396 %) a u telat (0,0269 %) a vykrmovaného skotu (0,0069 %). Mezi těmito úhyny byly zjištěny statisticky významné rozdíly.

10 počet uhynulých zvířat (%) 4.2. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro vykrmovaná prasata při přepravě na jatky Dále jsme sledovali rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro vykrmovaná prasata při přepravě na jatky. Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % za celé sledované období pro sledované přepravní vzdálenosti je uveden v tabulce č. 2 a graficky znázorněn v grafu č. 2. Tabulka č. 2: Počet uhynulých vykrmovaných prasat při přepravě na jatky pro sledované přepravní vzdálenosti přepravní vzdálenost (km) přepraveno uhynulo uhynulo % < ,0674 a 51 až ,1317 b 101 až ,2045 c 201 až ,2479 d > ,3225 e Vysvětlivky: a,b,c,d,e = statistické porovnání, kdy rozdílnost písmen u hodnot vyjadřuje statisticky významný rozdíl P<0,05 a shoda písmen u hodnot vyjadřuje statisticky nevýznamný rozdíl P>0,05 mezi vzdálenostmi přepravy Graf č. 2: Porovnání úhynů vykrmovaných prasat při přepravě na jatky pro jednotlivé přepravní vzdálenosti 0,3500 0,3000 0,2500 0,2000 0,1500 % 0,1000 0,0500 0,0000 < až až až 300 > 300 přepravní vzdálenost (km) Z tabulky č. 2 a grafu č. 2 vyplývá, že u vykrmovaných prasat s rostoucí přepravní vzdáleností rostl počet vykrmovaných prasat uhynulých při přepravě na jatky. K nejnižším úhynům docházelo při kratších přepravních vzdálenostech ve srovnání s delšími přepravními vzdálenostmi, přičemž byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi.

11 počet uhynulých zvířat (%) 4.3. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro prasničky, prasnice a kance při přepravě na jatky Dále jsme sledovali rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro prasničky, prasnice a kance při přepravě na jatky. Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % za celé sledované období pro sledované přepravní vzdálenosti je uveden v tabulce č. 3 a graficky znázorněn v grafu č. 3. Tabulka č. 3: Počet uhynulých prasniček, prasnic a kanců při přepravě na jatky pro sledované přepravní vzdálenosti přepravní vzdálenost (km) přepraveno uhynulo uhynulo % < ,0458 a 51 až ,2757 b,d 101 až ,8535 c 201 až ,3114 b,d,e > ,3699 d,e Vysvětlivky: a,b,c,d,e = statistické porovnání, kdy rozdílnost písmen u hodnot vyjadřuje statisticky významný rozdíl P<0,05 a shoda písmen u hodnot vyjadřuje statisticky nevýznamný rozdíl P>0,05 mezi vzdálenostmi přepravy Graf č. 3: Porovnání úhynů prasniček, prasnic a kanců při přepravě na jatky pro jednotlivé přepravní vzdálenosti 0,9000 0,8000 0,7000 0,6000 0,5000 0,4000 0,3000 0,2000 0,1000 0,0000 < až až až 300 > 300 přepravní vzdálenost (km) % Z tabulky č. 3 a grafu č. 3 vyplývá, že u prasniček, prasnic a kanců k nejnižším úhynům docházelo při kratších přepravních vzdálenostech (<50 km a 51 až 100 km) ve srovnání s delšími přepravními vzdálenostmi (101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km), přičemž statisticky významný rozdíl mezi těmito kratšími a delšími přepravními vzdálenostmi byl prokázán jen u nejkratší přepravní vzdáleností (<50 km) a ostatními přepravními vzdálenostmi (51 až 100 km, 101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km).

12 počet uhynulých zvířat (%) 4.4. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro vykrmovaný skot při přepravě na jatky Dále jsme sledovali rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro vykrmovaný skot při přepravě na jatky. Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % za celé sledované období pro sledované přepravní vzdálenosti je uveden v tabulce č. 4 a graficky znázorněn v grafu č. 4. Tabulka č. 4: Počet uhynulého vykrmovaného skotu při přepravě na jatky pro sledované přepravní vzdálenosti přepravní vzdálenost (km) přepraveno uhynulo uhynulo % < ,0036 a 51 až ,0070 b 101 až ,0209 c,d 201 až ,0157 c,d,e > ,0221 d,e Vysvětlivky: a,b,c,d,e = statistické porovnání, kdy rozdílnost písmen u hodnot vyjadřuje statisticky významný rozdíl P<0,05 a shoda písmen u hodnot vyjadřuje statisticky nevýznamný rozdíl P>0,05 mezi vzdálenostmi přepravy Graf č. 4: Porovnání úhynů vykrmovaného skotu při přepravě na jatky pro jednotlivé přepravní vzdálenosti 0,0250 0,0200 0,0150 0,0100 % 0,0050 0,0000 < až až až 300 > 300 přepravní vzdálenost (km) Z tabulky č. 4 a grafu č. 4 vyplývá, že u vykrmovaného skotu k nejnižším úhynům docházelo při kratších přepravních vzdálenostech (<50 km a 51 až 100 km) ve srovnání s delšími přepravními vzdálenostmi (101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km), přičemž statisticky významný rozdíl mezi těmito kratšími a delšími přepravními vzdálenostmi byl prokázán u nejkratší přepravní vzdáleností (<50 km a 51 až 100 km) a ostatními přepravními vzdálenostmi (51 až 100 km, 101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km).

13 počet uhynulých zvířat (%) 4.5 Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro dojnice při přepravě na jatky Dále jsme sledovali rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro dojnice při přepravě na jatky. Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % za celé sledované období pro sledované přepravní vzdálenosti je uveden v tabulce č. 5 a graficky znázorněn v grafu č. 5. Tabulka č. 5: Počet uhynulých dojnic při přepravě na jatky pro sledované přepravní vzdálenosti přepravní vzdálenost (km) přepraveno uhynulo uhynulo % < ,0137 a 51 až ,0385 b 101 až ,1423 c,d 201 až ,1429 c,d,e > ,1874 d,e Vysvětlivky: a,b,c,d,e = statistické porovnání, kdy rozdílnost písmen u hodnot vyjadřuje statisticky významný rozdíl P<0,05 a shoda písmen u hodnot vyjadřuje statisticky nevýznamný rozdíl P>0,05 mezi vzdálenostmi přepravy Graf č. 5: Porovnání úhynů dojnic při přepravě na jatky pro jednotlivé přepravní vzdálenosti 0,2000 0,1800 0,1600 0,1400 0,1200 0,1000 0,0800 0,0600 0,0400 0,0200 0,0000 < až až až 300 > 300 přepravní vzdálenost (km) % Z tabulky č. 5 a grafu č. 5 vyplývá, že u dojnic s rostoucí přepravní vzdálenosti rostl počet dojnic uhynulých při přepravě na jatky. K nejnižším úhynům docházelo při kratších přepravních vzdálenostech ve srovnání s delšími přepravními vzdálenostmi, přičemž statisticky významný rozdíl mezi těmito kratšími a delšími přepravními vzdálenostmi byl prokázán u nejkratší přepravní vzdáleností (<50 km a 51 až 100 km) a ostatními přepravními vzdálenostmi (51 až 100 km, 101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km).

14 počet uhynulých zvířat (%) 4.6. Rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro telata při přepravě na jatky Dále jsme sledovali rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro telata při přepravě na jatky. Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % za celé sledované období pro sledované přepravní vzdálenosti je uveden v tabulce č. 6 a graficky znázorněn v grafu č. 6. Tabulka č. 6: Počet uhynulých telat při přepravě na jatky pro sledované přepravní vzdálenosti přepravní vzdálenost (km) přepraveno uhynulo uhynulo % < ,0188 a,b,e 51 až ,0340 a,b,d 101 až ,0993 c,d,e 201 až ,0724 b,c,d,e > ,0000 a,c,d,e Vysvětlivky: a,b,c,d,e = statistické porovnání, kdy rozdílnost písmen u hodnot vyjadřuje statisticky významný rozdíl P<0,05 a shoda písmen u hodnot vyjadřuje statisticky nevýznamný rozdíl P>0,05 mezi vzdálenostmi přepravy Graf č. 6: Porovnání úhynů telat při přepravě na jatky pro jednotlivé přepravní vzdálenosti 0,1200 0,1000 0,0800 0,0600 % 0,0400 0,0200 0,0000 < až až až 300 > 300 přepravní vzdálenost (km) Z tabulky č. 6 a grafu č. 6 vyplývá, že u telat k nejnižším úhynům docházelo při kratších přepravních vzdálenostech (<50 km a 51 až 100 km) ve srovnání s delšími přepravními vzdálenostmi(101 až 200 km, 201 až 300 km), přičemž statisticky významný rozdíl mezi těmito kratšími a delšími přepravními vzdálenostmi prokázán nebyl. Při přepravě nad 300 km neuhynulo žádné tele při přepravě na jatky, což může být dáno důrazem na kondici telat přepravovaných na tyto větší vzdálenosti.

15 4.7. Celkové rozdíly v úhynech mezi jednotlivými přepravními vzdálenostmi pro prasata a skot při přepravě na jatky Celkově tak z tabulek č. 2, 3, 4, 5, 6 a z grafů 2, 3, 4, 5, 6 vyplývá, že u všech sledovaných druhů a kategorií skotu a prasat k nejnižším úhynům docházelo při kratších přepravních vzdálenostech (<50 km a 51 až 100 km) ve srovnání s delšími přepravními vzdálenostmi (101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km), přičemž statisticky významný rozdíl mezi těmito kratšími a delšími přepravními vzdálenostmi byl prokázán u vykrmovaných prasat, vykrmovaného skotu a dojnic. U prasniček, prasnic a kanců statisticky významný rozdíl byl prokázán jen mezi nejkratší vzdáleností (<50 km) a ostatními vzdálenostmi (51 až 100 km, 101 až 200 km, 201 až 300 km a >300 km). U telat statisticky významný rozdíl mezi kratšími a delšími přepravními vzdálenostmi prokázán nebyl.

16 počet uhynulých zvířat (%) 4.8. Trendy v úhynech vykrmovaných prasat při přepravě na porážku v období let 1997 až 2006 Sledovali jsem trendy v úhynech vykrmovaných prasat při přepravě na porážku v období 1997 až Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % v jednotlivých letech sledovaného období je uveden v tabulce č. 7 a graficky znázorněn v grafu č. 7. Tabulka č. 7: Počty uhynulých vykrmovaných prasat při přepravě na porážku v letech 1997 až 2006 rok přepravy přepraveno uhynulo uhynulo (%) , , , , , , , , , ,1256 součet ,1075 průměr ,1075 směrodatná odchylka ,0140 Graf č. 7: Porovnání počtu uhynulých vykrmovaných prasat v jednotlivých letech období 1997 až 2006 při přepravě na porážku 0,1400 0,1200 0,1000 0,0800 0,0600 % 0,0400 0,0200 0, Z tabulky č. 7 a grafu č. 7 vyplývá, že u vykrmovaných prasat počty uhynulých zvířat od roku 1997 dlouhodobě klesaly až do roku 2004, v roce 2005 byl zaznamenán vzestup a v roce 2006 výrazný vzestup zvířat uhynulých při přepravě.

17 počet uhynulých zvířat (%) 4.9. Trendy v úhynech prasniček, prasnic a kanců při přepravě na porážku v období let 1997 až 2006 Dále jsme sledovali trendy v úhynech prasniček, prasnic a kanců při přepravě na porážku v období 1997 až Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % v jednotlivých letech sledovaného období je uveden v tabulce č. 8 a graficky znázorněn v grafu č. 8. Tabulka č. 8: Počty uhynulých vykrmovaných prasat při přepravě na porážku v letech 1997 až 2006 rok přepravy přepraveno uhynulo uhynulo (%) , , , , , , , , , ,2125 součet ,2562 průměr ,2562 směrodatná odchylka ,4369 Graf č. 8: Porovnání počtu uhynulých prasniček, prasnic a kanců v jednotlivých letech období 1997 až 2006 při přepravě na porážku 1,6000 1,4000 1,2000 1,0000 0,8000 % 0,6000 0,4000 0,2000 0, Z tabulky č. 8 a grafu č. 8 vyplývá, že u prasniček, prasnic a kanců počty uhynulých zvířat od roku 1997 dlouhodobě stoupaly až do roku 2006, navíc s výrazným jednoročním neobvyklým vzestupem v roce 2005.

18 počet uhynulých zvířat (%) Trendy v úhynech vykrmovaného skotu při přepravě na porážku v období let 1997 až 2006 Dále jsme sledovali trendy v úhynech vykrmovaného skotu při přepravě na porážku v období 1997 až Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % v jednotlivých letech sledovaného období je uveden v tabulce č. 9 a graficky znázorněn v grafu č. 9. Tabulka č. 9: Počty uhynulých zvířat vykrmovaného skotu při přepravě na porážku v letech 1997 až 2006 rok přepravy přepraveno uhynulo uhynulo (%) , , , , , , , , , ,0075 součet ,0069 průměr ,0069 směrodatná odchylka ,0025 Graf č. 9: Porovnání počtu uhynulých kusů vykrmovaného skotu v jednotlivých letech období 1997 až 2006 při přepravě na porážku 0,0120 0,0100 0,0080 0,0060 % 0,0040 0,0020 0, Z tabulky č. 9 a grafu č. 9 vyplývá, že u vykrmovaného skotu počty uhynulých zvířat v první polovině sledovaného období byly výrazně nižší nez ve druhé polovině sledovaného období, nejvyšší počty uhynulých zvířat byly zaznamenány v roce 2002 a od tohoto roku počty uhynulých zvířat klesaly až do roku 2006.

19 počet uhynulých zvířat (%) Trendy v úhynech dojnic při přepravě na porážku v období let 1997 až 2006 Dále jsme sledovali trendy v úhynech dojnic při přepravě na porážku v období 1997 až Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % v jednotlivých letech sledovaného období je uveden v tabulce č. 10 a graficky znázorněn v grafu č. 10. Tabulka č. 10: Počty uhynulých dojnic při přepravě na porážku v letech 1997 až 2006 rok přepravy přepraveno uhynulo uhynulo (%) , , , , , , , , , ,0486 součet ,0396 průměr ,0396 směrodatná odchylka ,0175 Graf č. 10: Porovnání počtu uhynulých dojnic v jednotlivých letech období 1997 až 2006 při přepravě na porážku 0,0700 0,0600 0,0500 0,0400 0,0300 % 0,0200 0,0100 0, Z tabulky č. 10 a grafu č. 10 vyplývá, že u dojnic počty uhynulých zvířat v první polovině sledovaného období byly výrazně nižší než ve druhé polovině sledovaného období, nejvyšší počty uhynulých zvířat byly zaznamenány v roce 2002 a od tohoto roku počty uhynulých zvířat klesaly až do roku Trend v úhynech dojnic je velmi podobný úhynům u vykrmovaného skotu.

20 počet uhynulých zvířat (%) Trendy v úhynech telat při přepravě na porážku v období let 1997 až 2006 Sledovali jsem trendy v úhynech telat při přepravě na porážku v období 1997 až Počet přepravených zvířat, uhynulých zvířat a uhynulých zvířat v % v jednotlivých letech sledovaného období je uveden v tabulce č. 11 a graficky znázorněn v grafu č. 11. Tabulka č. 11: Počty uhynulých telat při přepravě na porážku v letech 1997 až 2006 rok přepravy přepraveno uhynulo uhynulo (%) , , , , , , , , , ,0000 součet ,0269 průměr ,0269 směrodatná odchylka ,0210 Graf č. 11: Porovnání počtu uhynulých telat v jednotlivých letech období 1997 až 2006 při přepravě na porážku 0,0800 0,0700 0,0600 0,0500 0,0400 % 0,0300 0,0200 0,0100 0, Z tabulky č. 11 a grafu č. 11 vyplývá, že u telat nelze dlouhodobý trend úhynů telat při přepravě na jatky popsat. Hodnoty relativního počtu uhynulých zvířat se rok od roku výrazně měnily a nevykazují stálý vývoj. To může být dáno také velmi malým počtem uhynulých zvířat v jednotlivých letech sledování.

21 4.13. Celkové trendy v úhynech prasat a skotu při přepravě na porážku období let 1997 až 2006 Celkově lze konstatovat, že desetiletý trend v úhynech vykrmovaných prasat při jejich přepravě na porážku je klesající s výjimkou posledních dvou let, kdy zvláště v roce 2006 došlo opět k výraznému vzestupu počtu uhynulých zvířat. Naopak desetiletý trend v úhynech prasniček, prasnic a kanců je stoupající. U prasat tak v posledních dvou letech (2005 a 2006) došlo k zvýšení počtu úhynů prasat při jejich přepravě na porážku, což je zjištění negativní. U vykrmovaného skotu ve druhé polovině sledovaného období byly zaznamenány vyšší počty uhynulých zvířat než v první polovině sledovaného období, avšak v posledních letech (od roku 2002) dochází k poklesu počtu uhynulých zvířat při jejich přepravě na porážku, což je trend velmi pozitivní. U dojnic obdobně jako u vykrmovaného skotu byly ve druhém období zaznamenány vyšší počty uhynulých zvířat než v první polovině sledovaného období, obdobně jako u vykrmovaného skotu i u dojnic od roku 2002 dochází k poklesu počtu uhynulých zvířat při jejich přepravě na porážku. Trend v úhynech dojnic je tak velmi podobný úhynům u vykrmovaného skotu a lze jej obdobně jako u vykrmovaného skotu z pohledu posledních let hodnotit jako pozitivní. U telat nebyl dlouhodobý trend v úhynech při přepravě na porážku zaznamenán. Porovnáním prasat a skotu lze dospět k závěru, že úroveň úhynů při přepravě na porážku je u prasat výrazně vyšší a v posledních letech se zhoršuje, zatímco u skotu je výrazně nižší a v posledních letech vykazuje zlepšující se trend.

22 5.0 Diskuse Úhyny prasat představují významný podíl z počtu přepravovaných prasat. V období let 1997 až 2006 jsme zjistili celkovou úroveň úhynů pro vykrmovaná prasata 0,1075 % z celkového počtu vykrmovaných prasat přepravených na jatky a pro prasničky, prasnice a kance vyřazené z chovu 0,2562 % z celkového počtu prasniček, prasnic a kanců přepravených na jatky ve sledovaném období. Takový počet prasat uhynulých v souvislosti s přepravou na porážku ukazuje, že úroveň ochrany a welfare prasat při jejich přepravě na jatky neodpovídá požadavkům optimální ochrany a welfare prasat při jejich přepravě. Vyšší procentuální úroveň úhynů u prasniček, prasnic a kanců ve srovnání s vykrmovanými prasaty může souviset se skutečností, že prasničky, prasnice a kanci jsou z chovů vyřazováni zpravidla z důvodů nižší užitkovosti, která může mít základ v nižší zdravotní konstituci zvířete, která v kombinaci se stresovým zatížením přepravou může vést k narušení zdraví a i k častějším úhynům v této kategorii prasat. Ve srovnání s výsledky které publikoval Warriss (1998a), kde uvádí, že mortalita jatečných prasat při jejich přepravě na jatky je v různých zemích Evropy v rozmezí 0,1 až 1,0 %, jsou námi získané výsledky na úrovni blízké nejnižší úrovni zjišťované v evropských státech. Obdobně ve srovnání s výsledky, které publikovali von Altrock and von Holleben (1999), kteří uvádějí úroveň náhlých úhynů prasat při přepravě v důsledku stresového zatížení prasat a rozvoje laktacidózy a oběhového selhání okolo 0,4 % z celkového počtu přepravovaných zvířat, jsou námi zjištěné hodnoty nižší. Při přepravě na delší vzdálenosti se však námi zjištěná úroveň úhynů prasat v souvislosti s přepravou na jatky blíží k výsledkům, které tito autoři uvádí. Nižší počet uhynulých prasat v kategorii vykrmovaných prasat i v kategorii prasniček, prasnic a kanců při nižší přepravní vzdálenosti a naopak vyšší počet uhynulých prasat obou kategorií při vyšší přepravní vzdálenosti ukazuje, že déle trvající přeprava prasat vede k vyšším úhynům u prasat, pravděpodobně vyšším stresovým zatížením způsobeným přepravou. Tyto výsledky podporují výsledky týkající se stresového zatížení prasat přepravou, které uvádějí Warriss (1998a), Bradshaw et al. (1996), Perremans and Geers (1996), Večerek et al. (2006a). Při sledování vlivu přepravní vzdálenosti na úhyny prasat v souvislosti s přepravou na jatky vyplynulo pozitivní zjištění, že nejvíce prasat, prasniček, prasnic a kanců bylo ve sledovaném období přepravováno do vzdálenosti 50 km, poté do 100 km a následně do 200 km, 300 km a nejméně do vzdálenosti nad 300 km. Toto zjištění je pozitivní z pohledu ochrany a welfare prasat, kdy přeprava na kratší vzdálenost představuje omezení stresového zatížení prasat při přepravě na jatky. Z hlediska sledování vývoje počtu uhynulých prasat, prasniček, prasnic a kanců lze konstatovat, že desetiletý trend v úhynech vykrmovaných prasat při jejich přepravě na porážku je klesající s výjimkou posledních dvou let, kdy zvláště v roce 2006 došlo opět k výraznému vzestupu počtu uhynulých zvířat. Naopak desetiletý trend v úhynech prasniček, prasnic a kanců je stoupající. U prasat tak v posledních dvou letech (2005 a 2006) došlo ke zvýšení počtu úhynů prasat při jejich přepravě na porážku, což je zjištění negativní. Také u skotu představuje silniční přeprava významnou stresovou zátěž, jak uvádějí Wikner et al. (2003a) a Maria et al. (2004). Stres v důsledku vzájemného zraňování zvířat ovlivní kvalitu jatečného těla, jak uvádějí Chandra and Das (2001), Gallo et al. (2000) a Honkavaara et al. (2003). Výrazné stresové zatížení se může projevit u skotu také úhyny v souvislosti s přepravou na jatky (Večerek 2006b, 2006c, Malena 2006). V naší práci jsme sledovali úhyny skotu při přepravě na jatky v období let 1997 až 2006, kdy bylo na jatky přepraveno celkem kusů vykrmovaného skotu, dojnic a telat. Úhyny vykrmovaného skotu v souvislosti s přepravou na jatky byly ve sledovaném období na

23 úrovni 0,0069 %, úhyny dojnic 0,0396 % a úhyny telat 0,0269 %. Uvedené hodnoty jsou ve srovnání s hodnotami zjištěnými pro prasata poměrně nízké a dokládají pravděpodobně vyšší odolnost skotu k úhynům v souvislosti s přepravou, než je tomu u prasat. Vyšší úroveň úhynů u dojnic a telat ve srovnání s vykrmovaným skotem může souviset se skutečností, že dojnice a telata jsou z chovů vyřazovány zpravidla z důvodů chovatelských s dopadem na nižší užitkovost, která může mít základ v nižší zdravotní konstituci zvířete, která v kombinaci se stresovým zatížením přepravou může být faktorem vedoucím k narušení zdraví a případně v důsledku toho i k úhynům. Nejvyšší úhyny byly zjištěny u vyřazených dojnic přepravovaných na jatky, tento rozdíl byl ještě výraznější při přepravě na delší vzdálenosti. Podobně jako u prasat i u všech kategorií skotu klesal celkový počet přepravených kusů se zvyšující se vzdáleností a nejnižší úroveň úhynů skotu v souvislosti s přepravou na jatky byla zjištěna u nejkratší přepravní vzdálenosti (< 50 km) a naopak nejvyšší úroveň úhynů u přepravy na vzdálenost delší než 300 km. Výjimkou byla kategorie telat, u kterých nebyl zaznamenán žádný úhyn při přepravě na vzdálenost delší než 300 km. Přeprava telat na takovou vzdálenost je ojedinělá (ve sledovaném období 10 let bylo přepraveno pouze 164 kusů) a uskutečňuje se za podmínek, kdy k úhynům dochází jen zřídka, což může být dáno také důrazem na kondici telat přepravovaných na tyto větší vzdálenosti. Vyšší počet uhynulého skotu při vyšších přepravních vzdálenostech ukazuje, že déletrvající přeprava skotu se projevuje zvýšenými úhyny v souvislosti s přepravou na jatky. To je v souladu se závěry, které publikovali Fazio and Ferlazzo (2003), kteří se zabývali hodnocením působení stresu během transportu zvířat a uvádějí, že reakce zvířat závisí na době působení a intenzitě stresorů. Gallo et al. (2000, 2001), Honkavaara et al. (2003), Marahrens et al. (2003), Villarroel et al. (2003a,b) pak dokládají změny v indikátorech stresového zatížení při dlouhotrvající přepravě skotu. Steinhardt and Thielscher (2000, 2002, 2003, 2005a,b) a Odore et al. (2004) dokládají změny v indikátorech stresového zatížení při přepravě telat. Tarrant et al. (1992) uvádějí, že dlouhotrvající přeprava skotu (24 hod a více) je z hlediska welfare skotu nežádoucí a má negativní dopad na zdravotní stav zvířat i kvalitu masa zvláště při vyšší hustotě zvířat v prostoru přepravního prostředku. K podobným závěrům dospěli také Gallo et al. (2005), kteří navíc zjistili závažný fakt, že právě na nejdelší vzdálenosti byla zvířata přepravovaná při vyšších hustotách, často dokonce překračujících maximální limity dané legislativou. Knowles et al. (1999) sledovali přepravu skotu, která trvala 14 až 31 hodin a po které byla zvířata ustájena po dobu 24 hodin na jatkách. Ani tato doba nestačila zvířatům k úplnému zotavení z následků transportního stresu bez ohledu na dobu přepravy. Warriss et al. (1995) zjistili u skotu přepravovaného na vzdálenost km (tj. transport po dobu 5 15 hod) ztráty na hmotnosti ve výši 4,6 7 % a změny hodnot biochemických ukazatelů krve v důsledku stresu. Návrat k původním hodnotám trval pět dnů. Také množství a závažnost poranění skotu v souvislosti s přepravou a ustájením na jatkách roste se zvyšující se dobou přepravy a následného ustájení na jatkách, jak uvádějí McNally and Warriss (1996). Méně závažná poranění byla u zvířat přepravovaných na vzdálenost do 50 mil. Podobně Chacon et al. (2005) uvádějí, že přeprava zvířat na krátké vzdálenosti za odpovídajících podmínek nemusí negativně ovlivnit welfare zvířat, fyziologické ukazatele stresu ani kvalitu masa. Ve své studii nezjistili rozdíly v hodnotách kortizolu u jatečných býků přepravovaných po dobu 30 minut a kontrolní skupinou nepřepravovaných zvířat. Tak krátká doba přepravy je však v praxi obtížně dosažitelná, je proto třeba se soustředit zejména na podmínky, za kterých je přeprava realizovaná. V České republice je více než polovina skotu přepravovaného na jatky přepravována na vzdálenost do 50 km, přesto však dochází k úhynům v souvislosti s touto přepravou. Pozitivní je, že i když u vykrmovaného skotu byly ve druhé polovině sledovaného období zaznamenány vyšší počty uhynulých zvířat než v první polovině sledovaného období,

24 v posledních letech (od roku 2002) dochází k poklesu počtu uhynulých zvířat při jejich přepravě na porážku. U dojnic obdobně jako u vykrmovaného skotu byly ve druhém období zaznamenány vyšší počty uhynulých zvířat než v první polovině sledovaného období, ale stejně jako u vykrmovaného skotu i u dojnic od roku 2002 dochází k poklesu počtu uhynulých zvířat při jejich přepravě na porážku. Trend v úhynech dojnic je tak velmi podobný úhynům u vykrmovaného skotu a lze jej obdobně jako u vykrmovaného skotu z pohledu posledních let hodnotit jako pozitivní. U telat nebyl dlouhodobý trend v úhynech při přepravě na porážku zaznamenán. Hodnoty relativního počtu uhynulých telat se v jednotlivých letech sledovaného období výrazně měnily a nevykazují stálý vývoj. To může být dáno také velmi malým počtem uhynulých zvířat v jednotlivých letech sledování. I při poměrně nízkých relativních počtech uhynulých kusů skotu (ve srovnání s prasaty) a tedy vyšší odolnosti skotu k působení stresu v souvislosti s přepravou na jatky, je nutné přísně sledovat podmínky, za kterých je skot přepravován. Zejména s ohledem na nárůst počtu uhynulých kusů skotu ve druhé polovině sledovaného období. Od roku 2002 byla sice zaznamenána klesající tendence počtu úhynů, stále jsou však relativní počty úhynů u skotu přepravovaného na jatky vyšší než v první polovině sledovaného období. Stresové zatížení prasat i skotu a tím také nepochybně počty uhynulých zvířat při přepravě lze snížit dodržováním požadavků na podmínky přepravy. Jedná se zejména o podmínky, které uvádějí pro prasata např. Troeger (1995), Perremans and Geers (1996), Fischer (1995), Schutte et al. (1994), Lambooy and Engel (1991), Geverink et al. (1998), Warriss (1998b), Kozák et al. (2004) a pro skot např. Tarrant et al. (1992), Grandin (1999), von Holleben et al. (2003), Wikner et al. (2003b), Costa et al. (2003), Lensink et al. (2000, 2001a), Chacon et al. (2005), Gallo et al. (2005) a Fike and Spire (2006), to znamená zejména vhodné a humánní zacházení, správný postup při přehánění a manipulaci, nakládce a vykládce, respektování vytvořených sociálních skupin a jejich udržení také v průběhu přepravy a ustájení na jatkách, zvolení vhodné hustoty zvířat v přepravních prostředcích, zohlednění teploty prostředí a zajištění odpovídajících mikroklimatických podmínek uvnitř přepravního prostředku, dodržení plynulého způsobu jízdu bez prudkých změn ve stylu jízdy v průběhu cesty. Na vnímavost ke stresu a tedy i na předporážkové úhyny prasat a skotu má významný vliv také genetická predispozice a plemenná příslušnost, jak uvádějí Murray and Johnson (1998), Warriss et al. (1995), Warriss (1998a) a Werner et al. (2005). Fike and Spire (2006) zdůrazňují potřebu dalšího podrobného výzkumu jednotlivých stresových faktorů působících při přepravě a možností jejich omezení tak, aby mohly být získané vědecké poznatky základem pro doporučení do praxe. Dodržování požadovaných podmínek přepravy z pohledu welfare nejen snižuje stresové zatížení zvířat, ale má pozitivní dopad také na kvalitu masa prasat, jak vyplývá z prací, které publikovali Troeger (1995), Fischer (1995), Lambooy and Engel (1991), Schutte et al. (1994), Kozák et al. (2003), Kim et al. (2004), Guardia et al. (2005), Warris (1998a), a také na kvalitu masa skotu, jak vyplývá z prací, které publikovali Gallo et al. (2001), Hartung et al. (2003), Maria et al. (2003), Broom (2003), Pištěková et al. (2004), Večerek et al. (2003), Villarroel (2003a,b) a na kvalitu masa telat, jak poukazují Lensink et al. (2000, 2001b) a Van de Water et al. (2003). Úroveň ochrany zvířat při jejich přepravě na jatky je tedy významná nejen z pohledu eticko-právního ve smyslu dodržování předpisů k ochraně zvířat a zajištění welfare přepravovaných zvířat, ale také z pohledu ekonomického, kdy ztráty zvířat v důsledku jejich úhynů při přepravě mohou být významným faktorem efektivity chovu jatečných zvířat. Problematika je také významná z pohledu veterinárně hygienického, kdy ochrana zvířat a welfare při přepravě ovlivňuje v mnoha případech posuzování poživatelnosti masa a orgánů poražených jatečných zvířat a kvalitu produktů poražených jatečných zvířat.