Ocenění souboru movitého majetku

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Institut celoživotního vzdělávání Studijní obor: Technické znalectví a likvidace pojistných událostí Ocenění souboru movitého majetku Závěrečná práce Vedoucí závěrečné práce: Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Autor: Marek Pavlovský Praha, březen 2007

2

3

4 Jméno a příjmení autora: Název závěrečné práce: Fakulta: Ústav: Marek Pavlovský Ocenění souboru movitého majetku Agronomická Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Vedoucí závěrečné práce: Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Rok obhajoby: 2007 Anotace Tématem mé závěrečné práce Ocenění souboru movitého majetku je ocenění movitého majetku, se zaměřením na rešeršní studii v předmětné problematice, analýze současného stavu, vypracování znaleckého posudku dle metodiky soudního znalectví na téma ocenění souboru movitého majetku a likvidační zprávy na škodní událost vodovodní škoda havárie rozvodů vody. Klíčová slova pojišťovnictví, princip a funkce pojištění, zákony v pojišťovnictví, odhady cen v soudně znalecké praxi, obvyklá cena, časová cena, reprodukční cena, znalecký posudek, likvidační zpráva na škodní událost vodovodní škoda

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci, Ocenění souboru movitého majetku, vypracoval samostatně pod vedením Prof. Ing. Jana Marečka, DrSc. a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Praze dne 10. března 2007 vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSC. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této závěrečné práce. Dále bych rád poděkoval pracovníkům znalecké kanceláře společnosti LAPA SERVICE s.r.o., za odborné rady a připomínky týkající se praktických zkušeností v oblasti likvidace škod a oceňování majetku, kterými taktéž přispěli k vypracování této závěrečné práce.

7 OBSAH ÚVOD POJIŠŤOVNICTVÍ Pojišťovnictví v České republice a jeho vývoj Princip pojištění Funkce pojištění a pojišťovnictví v tržní ekonomice Příklady základních pojmů v komerčním pojištění ZÁKONY V POJIŠŤOVNICTVÍ Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) Obsah zákona Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) ODHADY CEN V SOUDNĚ ZNALECKÉ PRAXI Oceňování podle zákona č. 151/1997 Sb Obvyklá cena Reprodukční cena Časová cena Další druhy cen Příklady postupů při oceňování movitých věcí, strojů a zařízení ZNALECKÝ POSUDEK - OCENĚNÍ SOUBORU MOVITÉHO MAJETKU ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚČEL ZPRACOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU PŘEDMĚT OCENĚNÍ OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZUJÍCÍ PODMÍNKY PRO ODHAD HODNOTY MAJETKU DEFINICE A ZÁKLADNÍ POJMY...42

8 4.1.5 ROZSAH PODKLADŮ K VYPRACOVÁNÍ POSUDKU VYMEZENÍ A POPIS OCEŇOVANÉHO MAJETKU TECHNICKÉ URČENÍ SOUBORU MAJETKU EKONOMICKÉ URČENÍ SOUBORU MAJETKU Využitelnost oceňovaného majetku METODOLOGIE OCENĚNÍ VOLBA METODY OCENĚNÍ HMOTNÉHO MOVITÉHO MAJETKU DÍLČÍ ZÁVĚR ZÁVĚREČNÉ STANOVISKO ZNALECKÁ DOLOŽKA: LIKVIDAČNÍ ZPRÁVA NA ŠKODNÍ UDÁLOST VODOVODNÍ ŠKODA HAVÁRIE ROZVODŮ VODY Likvidační zpráva o vodovodní škodě na majetku společnosti R I s.r.o REKAPITULACE UDÁLOSTI OKOLNOSTI A PŘÍČINA VZNIKU ŠKODY DRUH A ROZSAH ŠKODY Popis jednotlivých zasažených položek s uvedením rozsahu poškození Movité věci seznam inventáře: Movité věci seznam výpočetní techniky: Movité věci seznam nábytku: POSOUZENÍ ODPOVĚDNOSTI POJISTNÉ KRYTÍ VÝŠE ŠKODY ODHAD VÝŠE ŠKODY V NOVÝCH A ČASOVÝCH CENÁCH Odhad výše škody u inventarizace movitého majetku Odhad výše škody výpočetní technika Odhad výše škody u movité majetku - nábytek Celkový přehled odhadu výše škody v nových a časových cenách KONTROLA POJISTNÝCH ČÁSTEK DALŠÍ POZNÁMKY/JINÉ...74

9 6 ZÁVĚR...75 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...77

10 ÚVOD Tato závěrečná práce se zabývá tématem oceněním souboru movitého majetku a na toto téma navazuje rešeršní studie v předmětné problematice, počínající studií a rozebráním problematiky v pojišťovnictví v České republice, soudním znalectvím, platnými zákony, včetně jejich novelizací, normami a vyhláškami pro oceňování, zákonem o pojistné smlouvě a zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Dále se tato závěrečná práce zabývá zpracováním příkladu znaleckého posudku dle metodiky soudního znalectví na ocenění souboru movitého majetku a v poslední řadě se tato práce zabývá zpracováním likvidační zprávy na škodní událost vodovodní škoda havárie rozvodů vody. První kapitola se bude zejména zabývat pojišťovnictvím, jeho historií a vývojem, dále se pak bude tato kapitola zabývat principem pojištění, funkcí pojištění a pojišťovnictví v tržní ekonomice a příklady základních pojmů v komerčním pojištění, Tato kapitola je tedy vysvětlením pojmů, zákonů, ustanovení a podkladem pro zpracování znaleckého posudku a likvidační zprávy. Druhá kapitola bude zaměřena na aplikaci jednotlivých zákonů v pojišťovnictví a technickém znalectví, tedy oceňování majetku. Třetí kapitola se bude zabývat odhady cen v soudně znalecké praxi, oceňováním majetku podle zákona č. 151/1997 Sb., rozebráním tohoto zákona a vysvětlením jednotlivých částí tohoto zákona. V poslední budou v této kapitole uvedeny příklady postupů při oceňování movitých věcí, strojů a zařízení. Ve čtvrté kapitole bude zpracován příklad znaleckého posudku za zaměřením na vybrané téma Ocenění souboru movitého majetku a toto bude vypracováno jako ocenění souboru movitého majetku v tržních cenách. Pátá kapitola se bude zabývat zpracování tzv. likvidační zprávy a škodní událost vodovodní škoda havárie rozvodů vody. Předmětná zpráva bude zaměřena na posouzení příčiny vzniku 6

11 škodní události, dále na rozsah vzniklé škody na movitém majetku, posouzení pojistného krytí a odpovědnosti za vzniklou škodu, vyčíslením výše škody v nových a časových cenách a v poslední řadě bude zpráva zaměřena na posouzení a přepočet pojistných částek z hlediska ověření případného podpojištění. 7

12 1 POJIŠŤOVNICTVÍ 1.1 Pojišťovnictví v České republice a jeho vývoj Historie pojišťovnictví na našem území začíná v roce 1699, kdy podal Jan Kryštof Bořek návrh na zavedení obligatorního požárního pojištění. V roce 1777 byla založena Pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem. V roce 1827 vznikla První česká vzájemná pojišťovna v Praze. Tato pojišťovna provozovala požární pojištění nemovitostí, později pak pojištění movitostí, krupobitní pojištění a potom také životní pojištění. Roku 1881, zaplatila tato pojišťovna za škodu, kterou způsobil požár Národního divadla, téměř 300 tisíc zlatých. V roce 1829 vznikla v Brně Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna. Rozvoj pojišťovnictví nastal zejména ve druhé polovině 19. století. Vznikaly další pojišťovny a pojišťovací spolky, např. v roce 1869 byla založena pojišťovna Slávia. V roce 1872, vznikla První česká zajišťovací banka v Praze. Koncem 19. století byly již české pojišťovny finančně velmi silné, takže již neohrozil velký výskyt požárů, které bylo nutno odškodnit (viz seznam použité literatury č. 2). V roce 1918 se podařilo zachovat počet pojišťoven na československém pojistném trhu a ještě zakládat pojišťovny nové. V letech působilo na československém pojistném trhu několik stovek pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací. Útlum českému pojišťovnictví přineslo až období druhé světové války (viz seznam použité literatury č. 3). Po válce byly pojišťovny dekretem prezidenta republiky z 24. října 1945 znárodněny. Bylo znárodněno celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací. Od 1. ledna 1947 bylo v Československu vytvořeno jen pět pojišťoven národních podniků. Po únoru 1948 byly spojeny do jednoho ústavu, a tím byla Československá pojišťovna, národní podnik, která tak získala monopolní postavení na trhu. Tak se stalo na základě vyhlášky č. 977/1948 Ú. l., o sloučení pojišťoven národních podniků, ze dne 25. května V roce 1968, v souvislosti s federativním uspořádáním státu, byly z Československé státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty a to: Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Vše s účinností od 1. ledna Tento monopol trval až do začátku 90. let 20. století (viz seznam použité literatury č. 4). 8

13 Po roce 1989 získalo pojišťovnictví nové dimenze. Začala transformace pojišťovnictví. V každé tržní ekonomice má pojišťovnictví, jako velmi důležité nevýrobní odvětví, významné postavení. Pojišťovnictví je zaměřeno na pojistnou ochranu. V roce 1991 byl přijat zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Umožňoval provozovat pojišťovací činnost na území České republiky subjektům, které splňují zákonem stanovené podmínky pro tuto činnost. Došlo tak k demonopolizaci tohoto nevýrobního odvětví. Byl tedy fakticky zrušen monopol jediné pojišťovny, tj. České státní pojišťovny a byly dány možnosti a podmínky pro vznik domácích konkurenčních pojišťoven. K 28. květnu 1992 byla tato možnost dána i zahraničním subjektům. Na základě tohoto zákona vzniklo v období let na našem území 20 dalších pojišťoven. Jejich počet narůstal až do roku 1997, kdy se situace začala stabilizovat. Na základě výše uvedeného zákona také vznikl dozor v pojišťovnictví. Jeho nejdůležitějším úkolem bylo ochraňovat práva a zájmy pojištěných klientů. S jeho pomocí se regulovala situace a fungování pojistného trhu na území tehdy Československé republiky. V tomto okamžiku, tj. po uvolnění trhu, zůstává stále dominantní Česká pojišťovna, a.s. (transformovaná z dřívější České státní pojišťovny). (viz seznam použité literatury č. 5) V roce 1990 byla založena Kooperativa, československá družstevní pojišťovna, a.s. Byla to první konkurenční pojišťovna na území bývalého Československa. Po rozdělení Československa, na českém trhu působila Česká Kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s. a na moravském trhu působila Moravskoslezská Kooperativa, družstevní pojišťovna, a.s. Později došlo ke sloučení a vznikla Kooperativa, pojišťovna, a.s. Pojišťovna se zpočátku zaměřovala především na pojišťování podnikatelských a průmyslových rizik. Později se okruh pojištění rozrostl a dnes tato pojišťovna poskytuje téměř všechna pojištění, která lze na našem pojistném trhu nalézt (viz seznam použité literatury č. 6). Další pojišťovnou, která vznikla v roce 1991, byla pojišťovna Otčina, akciová společnost. Tato pojišťovna se sídlem ve Zlíně byla zaměřena na pojišťování zemědělských rizik. V současnosti již nepůsobí na našem pojistném trhu (viz seznam použité literatury č. 7). V roce 1992 vzniklo mnoho pojišťoven, např. Hasičská vzájemná pojišťovna, Pojišťovna IPB (nyní Pojišťovna ČSOB), Živnostenská pojišťovna a další. Od května 1992 mohly na našem území zakládat pobočky i zahraniční pojišťovny. Jedny z nejvýznamnějších byly tyto: 9

14 Nationale Nederlanden holandská životní pojišťovna, První americko-česká pojišťovna (AMCICO) či německá pojišťovna Allianz. Na našem pojistném trhu došlo k velké liberalizaci. Na tento pojistný trh začalo vstupovat velké množství pojišťoven. Zahraniční pojišťovny vstoupily na náš trh, jak ve spolupráci s českými hospodářskými subjekty vytvářením společných akciových společností s minoritním i majoritním podílem zahraničního subjektu, tak i samostatně jako dceřiné společnosti. Zahraniční společnosti přinesly na náš trh nové pojistné produkty a přispěly tak k rozšíření nabídky pojistných produktů. Šířka jejich nabídky souvisela zejména se zkušenostmi s těmito produkty na jiných pojistných trzích. V roce 1993 byla přijata novela zákona o pojišťovnictví č. 320/1993 Sb. Tento zákon reagoval na stav na našem pojistném trhu, a to zejména na podmínky nově vzniklého konkurenční prostředí. Zákon také posílil pravomoc dozoru v oblasti kontroly hospodaření pojišťoven a dohledu nad finančním zdravím pojišťoven. Dozor se snažil řešit problém splnitelnosti nároků pojištěných. Tento zákon vychází ze směrnic první generace, která harmonizuje tyto oblasti: udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti, podmínky pro výkon pojišťovací činnosti, podmínky pro odnětí povolení pojišťovací činnosti, pravidla pro činnost poboček v Evropské unii, jejichž mateřská společnost je mimo hranice Evropské unie (viz seznam použité literatury č. 7). V roce 1999 byl přijat zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Tento zákon demonopolizoval, tzv. povinné ručení, které mohla provozovat jen Česká pojišťovna, a.s. O licenci na toto pojištění zažádalo několik pojišťoven, a pokud splnily stanovené podmínky, začaly toto pojištění provozovat od 1. ledna 2000 (viz seznam použité literatury č. 5). 1.2 Princip pojištění Podstatou pojištění je zabezpečení subjektu před důsledky vystavování se riziku. Jde tedy o určitou formu přesunu rizika negativního dopadu nahodilosti z ekonomického subjektu na speciální instituci, tedy pojišťovnu. Principem pojištění je mechanismus, kdy klient (pojištěný) přenese svá rizika, jejichž potenciální škodní důsledky se mu jeví z jeho individuálního hlediska jako neúnosné, na pojišťovnu, tedy pojistitele, která při dostatečně velkém souboru rizik podobného charakteru 10

15 je schopna celkově převzatá rizika při využití inkasovaného pojistného zvládat a učinit je předmětem komerční činnosti, Pojištění spočívá v kalkulaci rizika a práci s ním. Zjednodušeně lze pojištění definovat například následovně Pojištění představuje závazek poskytnout za úplatu ve sjednaném rozsahu pojistné plnění, nastane-li předem určená nahodilá událost, týkající se pojištěného rizika. 1.3 Funkce pojištění a pojišťovnictví v tržní ekonomice Pojišťovnictví je nevýrobní odvětví v tržní ekonomice, zaměřené na tvorbu technických rezerv, jejich spravování a použití. Zahrnuje všechny pojistitele, zajišťovatele a zprostředkovatele pojištění ve státě nebo regionu, dále dozorčí orgán a asociace pojišťoven. Je součástí ekonomického i finančního systému, je speciálním odvětvím finančních služeb. Aktivně zasahuje do všech odvětví a do hospodaření všech ekonomických subjektů. Pojišťovny napřed kumulují finanční prostředky technických rezerv a dalších fondů a až následně, obvykle po určité době, nesou náklady spojené s likvidací škod. Tím vzniká časový prostor, kdy pojišťovací společnosti disponují značným objemem finančních prostředků, které mohou investovat do různých instrumentů finančního trhu nebo použít jako zdroje pro poskytování úvěrů. Takto realizují svou kapitálovou podnikatelskou činnost, při níž vstupují na peněžní a kapitálové trhy. Ekonomické úlohy komerční pojišťovny se člení do 3 následujících hlavních skupin: technická úloha (náhrada škody) zábranná úloha (prevence pojistných událostí) podnikatelská úloha (tvorba kapitálu) Pojištění představuje ekonomickou kategorii a právní institut tvořící součást finančních a právních vztahů v ekonomice. Pojištění jako samostatná ekonomická kategorie plní v moderním hospodářství významnou úlohu tím, že stabilizuje ekonomickou situaci podnikatelských subjektů v případě realizace negativních nahodilých událostí. U jednotlivců či rodin podporuje stabilitu životní úrovně a zabraňuje jejímu poklesu. Všeobecně platí, že pojištění je kategorií finanční, ale také kategorií důchodovou. 11

16 1.4 Příklady základních pojmů v komerčním pojištění Pojistitel právnická osoba, která má oprávnění provozovat pojištění, tj. komerční pojišťovna. Pojištěný osoba, na jejíž majetek, odpovědnost za škodu, život nebo zdraví se pojištění vztahuje. Na základě uzavřené pojistné smlouvy pojištěnému zaniká právo na pojistné plnění bez ohledu na to, zda pojištění sjednal sám nebo jiná osoba (pojistník). Pojistník osoba fyzická nebo právnická, která uzavřela pojistnou smlouvu s pojistitelem a platí pojistné. Pojistné cena za poskytovanou pojistnou ochranu. Pojistné je úplata za přenesení negativních finančních důsledků nahodilosti z jednotlivých subjektů na pojistitele. Pojistné je tedy cenou za pojištění. Pojistná událost nahodilá událost, která postihne pojištěný předmět nebo pojištěnou osobu a je popsána v pojistné smlouvě nebo ve všeobecných pojistných podmínkách. Pojistné plnění náhrada škody od pojistitele v případě, že dojde k pojistné události. Výše pojistného plnění se určuje podle zásad likvidace pojistných událostí a podle platných předpisů právních a cenových. Pojistné plnění pojistitel vyplácí v podobě náhrady části škody na pojištěném majetku nebo v podobě výplaty z úrazového, životního a důchodového pojištění. Pojistná částka horní hranice pojistného plnění dohodnutá v pojistné smlouvě nebo určená právním předpisem. Měla by odpovídat pojistné hodnotě. Pojistná hodnota hodnota pojištěné věci, z níž se vychází při stanovení výše pojistného. Pojistné riziko souhrn rizik krytých příslušným druhem pojištění tak, jak jsou převzata pojišťovnou. Jde o riziko, na které může pojišťovna uzavřít pojistnou smlouvu. Je vždy podrobně vymezeno obsahově, s časovou platností a místním 12

17 vymezením. Pojistné riziko je specifikováno v zákonech, vyhláškách, smluvních ujednáních a interních směrnicích pojišťoven. Pojistné podmínky obsahují právní úpravu určitého druhu pojištění. Rozlišujeme všeobecné pojistné podmínky a zvláštní (doplňkové, specifické) pojistné podmínky. Všeobecné pojistné podmínky (VPP) jsou to pojistné podmínky pro určitý druh pojištění. Podle zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, je pojišťovny musely předkládat ke schválení orgánu státního dozoru nad pojišťovnictvím. Nový zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, který vstoupil v platnost dne , tuto povinnost až na výjimky zrušil. Všeobecné pojistné podmínky určují následující: vymezení pojistné události způsob uzavření pojistné smlouvy začátek, dobu trvání a ukončení pojištění výluky z pojištění předmět pojištění určení pojistného podmínky poskytování pojistného plnění výklad pojmů přesné definice pojištěných rizik Zvláštní pojistné podmínky konkretizují všeobecné pojistné podmínky pro určitého klienta. Konkrétní pojistné podmínky pro dané pojištění jsou dohodnuty v pojistné smlouvě. Pojistná smlouva právní dokument, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Pojistná smlouva se vyhotovuje v písemné formě podle platných právních předpisů. Vyjadřuje konkrétní podmínky realizace pojištění závazné pro obě smluvní strany, pro pojišťovnu a pro klienta. V některých případech vzniká pojištění i bez pojistné smlouvy u pojištění v zákonné formě (v současnosti zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) a u pojištění, která mají krátkodobý charakter (např. pojištění při přepravě zboží tzv. známkové pojištění). 13

18 2 ZÁKONY V POJIŠŤOVNICTVÍ Před vstupem České republiky do Evropské unie bylo nutné zvládnout mnoho úkolů týkajících se harmonizace legislativy České republiky a Evropské unie v oblasti pojišťovnictví. Bylo připraveno, odsouhlaseno a prezidentem republiky podepsáno několik velmi důležitých zákonů. Jedná se o zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů, zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, zákon č. 409/2004 Sb. úplné znění zákona o pojišťovnictví. 2.1 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) Jedním z nejdůležitějších byl tento zákon, tj. zákon o pojistné smlouvě. Vzhledem k rozsahu zákona jsem se zaměřil na část, která se týká neživotního pojištění. Zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, jde o soukromé pojištění. Soukromé pojištění bylo upraveno již za Rakouska Uherska. Nová norma navazuje na prvorepublikový zákon č. 145/1934 Sb., zákon o pojistné smlouvě. Po II. světové válce byl přijat nový zákon, a to zákon č. 189/1950 Sb., který platil až do přijetí zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Příprava zákona o pojistné smlouvě probíhala od poloviny 90. let 20. století. Zákon byl třikrát předložen Poslanecké sněmovně. Důvodem pro tuto novou úpravu bylo(viz seznam použité literatury č. 9).: nutnost kompatibility s právem Evropské unie (členění pojištění na životní a neživotní odvětví, volný pohyb služeb, ochrana spotřebitele), rozvoj trhu (vznik nových rizik), změny trhu (kapitálové možnosti, varianty investic), zdokonalení dosavadní právní úpravy v občanském zákoníku. 14

19 2.1.1 Obsah zákona Soukromé pojištění vzniká na základě smlouvy. Práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění, neupravená tímto zákonem, se řídí občanským zákoníkem. Pojistitel se zavazuje, v případě vzniku nahodilé události, poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje, platit pojistiteli pojistné (viz seznam použité literatury č. 9, 10). Účastníci pojištění, jejich práva a povinnosti pojistitel právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona, pojistník osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, pojištěný osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje, oprávněná osoba osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, poškozený osoba, které byla způsobena škoda a má právo na její náhradu proti odpovědnému subjektu, zájemce osoba, která má zájem o uzavření pojistné smlouvy s pojistitelem. Práva a povinnosti: pojistník musí platit pojistné pravdivě a úplně odpovědět písemné dotazy pojistitele, které se týkají sjednávaného soukromého pojištění. V případě porušení této povinnosti je pojistitel oprávněn: snížit pojistné plnění (např. na základě nepravdivých údajů bylo stanoveno nižší pojistné, domácnost byla pojištěna na pojistnou hodnotu ,- Kč, ale skutečná hodnota byla ,- Kč. Jde o podpojištění a bude se uplatňovat snížení pojistného plnění.) odstoupit od pojistné smlouvy pokud by při úplném a pravdivém zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel; toto právo může pojistitel uplatnit do 2 měsíců ode dne, kdy tuto skutečnost zjistil odmítnou poskytnutí pojistného plnění pokud byla příčinou pojistné události skutečnost, o které se pojistitel dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit v důsledku nepravdivě nebo neúplně zodpovězených 15

20 dotazů, jestliže by při znalosti této skutečnosti pojistnou smlouvu neuzavřel nebo ji zavřel za jiných podmínek oznámit bez zbytečného odkladu, že nastala pojistná událost oznámit bez zbytečného odkladu změnu nebo zánik pojistného rizika. Práva a povinnosti: pojistitel má informační povinnost musí pravdivě a úplně odpovědět na písemné dotazy pojistníka a pojištěného při sjednávání pojistné smlouvy po oznámení pojistné události zahájit šetření ke zjištění rozsahu povinnosti plnit vyplatit pojistné plnění, nastala-li pojistná událost ukončit šetření pojistné události do 3 měsíců od oznámení pojistné události, případně sdělit oprávněné osobě důvody, pro které šetření nelze v uvedené lhůtě ukončit. V takovém případě je pojistitel povinen poskytnou na žádost oprávněné osoby přiměřenou zálohu. splatnost pojistného plnění je 15 dní po skončení šetření Pojistná smlouva Pojistná smlouva je dvoustranným právním aktem, který je obdobou hospodářské smlouvy, vymezující jednoznačně práva a povinnosti obou smluvních stran. Dále je obsahem pojistné smlouvy následující: určení pojistitele a pojistníka, pojištěného určení oprávněné osoby určení, zda se jedná o pojištění škodové či obnosové vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události stanovení výše pojistného, jeho splatnosti a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena 16

21 u pojištění osob stanovení způsobu, jakým se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele Součástí pojistné smlouvy musí být pojistné podmínky. Pojistník s nimi musí být prokazatelně seznámen. Bez souhlasu pojistníka je nelze měnit. Pojistné podmínky vždy obsahují vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, výluky z pojištění, určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Uzavření pojistné smlouvy Pojistná smlouva se uzavírá: písemným přijetím návrhu pojistné smlouvy ve lhůtě určené navrhovatelem; neurčí-li ji, pak do 1 měsíce (v případě nutnosti lékařské prohlídky do 2 měsíců) od obdržení návrhu zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, není-li dohodnuto jinak. Forma pojistné smlouvy pojistná smlouva musí mít písemnou formu (výjimkou je krátkodobé pojištění, tj. pojistná doba je kratší než 1 rok) každá ze stran musí obdržet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy, to platí i pro její změnu ostatní právní úkony v pojištění vyžadují vždy písemnou formu, není-li stanoveno jinak nebo není-li dohodnuto v pojistné smlouvě. Pojistka Pojistka znamená písemné potvrzení o pojistné smlouvě. Pojistka není pojistná smlouva. Pojistka musí obsahovat následující: určení smluvních stran číslo pojistné smlouvy pojistné nebezpečí pojistnou dobu dobu platnosti pojistné smlouvy 17

22 Pojistné Pojistné je cena za poskytovanou pojistnou ochranu či pojištění. Pojistiteli vzniká právo na pojistné ode dne počátku pojistné smlouvy. Pojistné může být běžné (pojistné je stanoveno za pojistné období) nebo jednorázové (pojistné je stanoveno na celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno). Splatnost běžného pojistného je první den pojistného období a u jednorázového pojistného je to v den počátku pojištění (viz seznam použité literatury č. 8). Promlčecí lhůta Promlčecí doba práva na pojistné plnění začíná běžet jeden rok po vzniku pojistné události a činí u neživotního pojištění 3 roky, u životního pojištění 10 let. Vznik pojištění, pojistná doba, přerušení pojištění, zánik pojištění Velmi důležitými instituty pojištění jsou vznik pojištění, pojistná doba, přerušení pojištění a zánik pojištění. Soukromé pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, není-li dohodnuto jinak. Některá soukromá pojištění lze uzavřít s tím, že pojištění vzniká okamžikem uzavření pojistné smlouvy, např. havarijní pojištění. Sjednává se tak, že pojištění vzniká okamžitě, tzn. vztahuje se na škodné události vzniklé i bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy. Pojistná doba je doba, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojistná doba není ale totéž, co pojistné období. Pojistné období je časové období, které je dohodnuté v pojistné smlouvě a za které se platí pojistné. Soukromé pojištění lze během pojistné doby přerušit. K jeho přerušení dochází, pokud pojistné nebylo zaplaceno do dvou měsíců ode dne splatnosti, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Pojištění lze přerušit na základě písemné žádosti pojistníka. V době přerušení pojištění nevzniká oprávněné osobě nárok na plnění z pojistných událostí, které nastaly v době přerušení pojištění. Pojistníkovi nevzniká povinnost platit pojistné za dobu přerušení pojištění. Povinné pojištění nelze přerušit. Institut přerušení upravují pojistné podmínky jednotlivých pojišťoven. 18

23 Možnosti zániku pojištění jsou: uplynutím pojistné doby, výpovědí, dohodou, zánik pojistného rizika, pojištěné věci, nezaplacením pojistného, odstoupení od pojistné smlouvy, smrtí pojištěné fyzické osoby nebo zánikem pojištěné právnické osoby bez právního nástupce, odmítnutím pojistitele poskytnou pojistné plnění. 2.2 Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví (úplné znění zákona vyhlášeno pod č. 409/2004 Sb.) definoval zprostředkovatelskou činnost jako činnost související s pojišťovací nebo zajišťovací činností. Lze říci, že je to činnost, která směřuje k uzavření pojistné smlouvy. Zákon také definoval pojišťovacího agenta, pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře, zároveň zavedl povinnost registrace makléřů u Ministerstva financí, stanoví důvody zrušení registrace. Dále upravoval výkon kontrolní činnosti Ministerstva financí (dnes Česká národní banka) a ukládání sankcí za zjištěné nedostatky. Zákon pojišťovacím zprostředkovatelům ukládal povinnost mlčenlivosti o činnosti pojišťovny, pro kterou pracují. Tento zákon implementoval tehdy aktuální směrnice Evropské unie (viz seznam použité literatury č. 11). Před vstupem České republiky do Evropské unie bylo nutné implementovat ještě další potřebné právní normy. Výsledkem byl nový zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Zákon upravuje podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí, podmínky 19

24 zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů z členských států Evropské unie, zřizuje registr všech zprostředkovatelů, upravuje výkon dohledu v pojišťovnictví. Zákon specifikuje zprostředkovatelskou činnost takto: předkládání návrhů na uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, provádění přípravných prací směřujících k uzavírání těchto smluv uzavírání pojistných a zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je činnost vykonávána pomoc při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Pojišťovací zprostředkovatel je právnická nebo fyzická osoba, která provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví za úplatu. Pojišťovací zprostředkovatele dělíme na vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře a pojišťovacího zprostředkovatele, jehož domovským členským státem není Česká republika. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Vázaný pojišťovací zprostředkovatel vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven, neinkasuje pojistné, nevyplácí plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Tento zprostředkovatel nesmí nabízet vzájemně konkurenční produkty v případě pojistných produktů více pojišťoven (např. pokud nabízí pojištění domácnosti České pojišťovny, nesmí současně nabízet pojištění domácnosti od pojišťovny Allianz). Je vázán písemnou smlouvou s pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, řídí se pokyny dané pojišťovny. Musí být zapsán do registru, splňovat podmínky důvěryhodnosti. Také musí splňovat podmínky stanovené zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt nabízí. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné, nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Musí být zapsán do registru, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti. Musí také splňovat podmínky stanovené zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Je odměňován pojišťovacím 20

25 zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná. Tomuto zprostředkovateli také odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Pojišťovací agent Pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy, jménem a na účet jedné nebo více pojišťoven. Pokud nabízí produkty několika pojišťoven, mohou být vzájemně konkurenční. Je vázán předpisy pojišťovny, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. Je oprávněn přijímat pojistné a zprostředkovávat plnění z pojistných a zajišťovacích smluv. Je odměňován pojišťovnou, jejímž jménem a na jejíž účet jedná. Musí být zapsán do registru a musí splňovat podmínky stanovené zákonem pro střední kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru. Minimální limit pojistného plnění je ve výši ,- EUR na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce je minimální limit ve výši odpovídající hodnotě ,- EUR. Toto platí, pokud se pojišťovna, jejímž jménem a na jejíž účet jedná, písemně nezavázala převzít tuto odpovědnost na sebe. Pokud byl pojišťovací agent zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, potom musí udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4% z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně ve výši odpovídající hodnotě ,- EUR nebo musí používat pro převody pojistného a pojistného plnění zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Výhradní pojišťovací agent Výhradní pojišťovací agent vykonává zprostředkovatelskou činnost na základě písemné smlouvy jménem a na účet jedné pojišťovny. Je vázán vnitřními předpis pojišťovny, jejímž jménem jedná, může inkasovat pojistné a zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Je odměňován pojišťovnou. Musí být zapsán do registru a splňovat podmínku důvěryhodnosti, také musí splňovat podmínky stanovené zákonem pro základní kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Pojišťovna, jejímž jménem jedná, odpovídá za škody způsobené touto jeho činností. Pokud je zmocněn vybírat od pojistníka pojistné nebo zprostředkovávat výplaty pojistného plnění, potom musí udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4% z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně ve výši odpovídající hodnotě ,- EUR nebo musí používat pro převody pojistného a pojistného plnění zvlášť k tomu 21

26 zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Tímto účtem může být i účet pojišťovny. Platí pro něj obdobná úprava jako pro vázaného pojišťovacího zprostředkovatele. Pojišťovací makléř Pojišťovací makléř je vázán smlouvou uzavřenou se zájemcem o pojištění nebo zajištění, tj. se svým klientem. Pojišťovací makléř zpracovává analýzy pojistných rizik, návrhy pojistných nebo zajistných programů, poskytuje konzultační a poradenskou činnost, provádí správu uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv, sleduje lhůty k jejich revizi, spolupracuje při likvidaci pojistných událostí. Musí být zapsán do registru, musí splňovat podmínky důvěryhodnosti a podmínky stanovené zákonem pro vyšší kvalifikační stupeň odborné způsobilosti. Je odměňován pojišťovnou. Je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, účinnou na celém území Evropského hospodářského prostoru. Minimální limit pojistného plnění je ve výši ,- EUR na každou pojistnou událost, v případě souběhu více pojistných událostí v jednom roce je minimální limit ve výši odpovídající hodnotě ,- EUR. Pokud byl pojišťovací makléř zmocněn přijímat od pojistníka pojistné nebo od pojišťovny výplaty pojistného plnění, potom musí udržovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4% z ročního objemu jím inkasovaného pojistného, nejméně ve výši odpovídající hodnotě ,- EUR nebo musí používat pro převody pojistného a pojistného plnění zvlášť k tomu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. Pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským státem není Česká republika Tento pojišťovací zprostředkovatel může na území České republiky provozovat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v rozsahu, v jaké byl tuto činnost oprávněn vykonávat ve svém domovském státě, a to při splnění informačních povinností uvedených tímto zákonem v Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku má tyto následující základní ustanovení. 1 Předmět úpravy 22

27 Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen "majetek") a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy. Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvláštními předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. Zákon se nevztahuje na sjednávání cen a neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů. Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí. v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování při převádění majetku podle zvláštního předpisu 2 - Způsoby oceňování majetku a služeb Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností. Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je: nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle stavu ke dni ocenění, 23

28 výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry), porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá, oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví, oceňování podle kursové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen. 3 ODHADY CEN V SOUDNĚ ZNALECKÉ PRAXI V současné době se oceňování majetku řídí zákonem č. 151/97 Sb. Je nutno ale upozornit, že takto provedené ocenění je závazné pouze pro vymezené úkony (dědické řízení, výpočet daňové povinnosti, ad.), nestanovuje tedy implicitně povinnost postupovat takto i při náhradách vzniklých škod. Vzhledem k tomu, že se jedná o normu, která definuje řadu pojmů a postupů použitelných v procesu ocenění (náhrady) škody, doporučuje se, pokud to charakter případu umožňuje, v maximální míře využít příslušné postupy a metodiky. 3.1 Oceňování podle zákona č. 151/1997 Sb. Zák. č. 151/1997 Sb. pojednává o způsobech oceňování majetku obecně (vyjma některých věcí movitých ve znění prováděcího předpisu vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 279/97 Sb. ze dne oceňování majetku, ve znění vyhlášky č. 127/1999 Sb.), 2 způsoby ocenění majetku a služeb: odstavec 1 majetek se oceňuje obvyklou cenou (ve smyslu uvedeného zákona) 24

29 odstavec 3a) až 3g) uvedeného zákona - jiným způsobem oceňování, tj.: nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry), porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji, je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní, nebo která je jinak zřejmá, oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisu o účetnictví, oceňování podle kursové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen Obvyklá cena Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, které by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku vyplývající z osobního vztahu k němu. Definice obvyklé ceny dle uvedeného zákona 2 odst. 1, je v podstatě ve shodě s pojmy používanými již v mezinárodně publikovaných metodikách tržního oceňování TIAVSC a TEGoVA. Kdy se pod pojmem Tržní hodnota rozumí v souladu s Evropským sdružením 25

30 odhadců TEGoVA (The European Group of Valuers of Fixed Assets) finanční částka, kterou je možno získat prodejem majetku mezi dobrovolně a legálně jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím. Přitom obě zúčastněné strany mají zájem na uskutečnění transakce a nejsou ovlivněny jakýmkoliv nátlakem nebo zvláštní motivací typu nekalé soutěže, ať už ze strany kupujícího nebo ze strany prodávajícího a znají všechna relevantní fakta o předmětném majetku. Pojem tržní hodnota se v naší oceňovací terminologii uvádí především jako cena obecná. A pokud bylo specifikováno místo a čas, pak se místo ceny obecné předmětu ocenění užíval pojem, cena obvyklá (v místě a čase). Lze proto konstatovat, že cena obvyklá ve smyslu uvedeného zákona je shodná s pojmy cena obecná, nebo též tržní hodnota. Můžeme tedy konstatovat (pro většinu případů platnou) důležitou skutečnost: cena obvyklá = cena obecná = tržní hodnota Zvláštním případem ceny obecné, který již neodpovídá definici obvyklé ceny ve smyslu uvedeného zákona jsou situace, kdy předmětem ocenění je majetek v likvidaci, v praxi je pak zaváděn zpravidla pojem odhad likvidační hodnoty majetku. Likvidace předmětu ocenění např. prodej nepotřebných zásob eventuelně uzavření podniku následné uvolnění věcí movitých (zpravidla spojených s demontáží a transporty) a jejich prodej za účelem získání peněžní hotovosti se zvláštním zřetelem na rychlou likviditu. Tato situace někdy bývá též označována jako cena v tísni nebo cena pro promptní prodej Reprodukční cena Například rozkladem znění 2 odst. 3a) uvedeného zákona nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. Jde tedy o odhad reprodukční ceny srovnatelného předmětu ocenění v místě a čase zohledňující stav předmětu ke dni ocenění tedy o cenu časovou. Pokud se neuvažuje stav předmětu ke dni ocenění (opotřebení), používá se také v pojišťovnictví termín nová cena (kterou znalci někdy nazývají výchozí cenou, nebo cenou reprodukční pořizovací). 26

31 1. reprodukční cena též reprodukční pořizovací cena. Cena (věcná hodnota), za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. Zjišťuje se u staveb buď pracně podrobným položkovým rozpočtem, nebo za pomoci agregovaných položek, nejčastěji však za pomoci technicko hospodářských ukazatelů (THU) - jednotkových cen za 1 m 3 obestavěného prostoru, 1 m 2 zastavěné plochy apod. U věcí movitých se zjistí zpravidla cenovým porovnáním 2. reprodukční cena je cena hmotného investičního majetku (budovy, stroje apod.), který je již opotřeben (částečně odepsán) Časová cena Časová cena dle dosud prakticky užívaného názvosloví též věcná hodnota - je reprodukční cena věci, snížená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně opotřebené věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak snížena o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci. Ve smyslu uvedeného zákona č. 151/97 Sb. dle 2 odst. 3a) lze definovat pojem cena časová věci movité jako určitou speciální kategorii obvyklé ceny předmětu ocenění definované tímto zákonem, kdy předmět ocenění není oceňován za účelem přímého prodeje nebo koupě Další druhy cen Výnosová hodnota je zvažovaná jistina, kterou je nutno při stanovené úrokové sazbě uložit, aby úroky z této jistiny byly stejné jako čistý výnos z technologického celku, nebo je možné tuto částku investovat na kapitálovém trhu s obdobnou sazbou výnosové míry. Cena pořizovací je cenou, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení (u věcí zhotovených jako atypické na zakázku, cena v době jejich zhotovení) za použití tehdy platných metodik a cen, bez odpočtu opotřebení. Cena reprodukční pořizovací je cenou, za kterou by bylo možno stejnou novou nebo porovnatelnou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. 27

32 Čistý roční stabilizovaný výnos (pro účel ocenění technologických celků). Výnosy (příjmy) plynoucí z předmětu ocenění po odpočtu nákladů (výdajů) zohledňujících též trvale udržitelný technický stav předmětu ocenění, (lze též např. aplikovat daňový základ pro výpočet daně z příjmů), stanovený jako průměrná, nebo pravděpodobně očekávaná hodnota z časové řady. 3.2 Příklady postupů při oceňování movitých věcí, strojů a zařízení Pojmy užívané v ocenění SaZ- stroj a zařízení. Životnost - schopnost stroje - zařízení plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému údržby a oprav. Údržba - souhrn činností, zajišťujících technickou způsobilost, pohotovost a hospodárnost stroje. Oprava - souhrn výkonů, jimiž se odstraňují následky opotřebení, mechanického poškození nebo výrobních vad stroje nebo dílu, opravou se obnovují správné funkce. Renovace - obnova - oprava, při níž je opotřebené nebo poškozené části vrácen její původní geometrický tvar a rozměr, funkční vlastnosti a životnost. Běžná oprava (BO) - oprava, při níž se odstraňují jednotlivé vady některého dílu stroje a zařízení výměnou za nové, opravené, často bez celkové demontáže. Celková oprava (CO) - obnova původních technických vlastností celku a skupin výměnou všech vadných - opotřebovaných dílů za nové, opravené nebo renovované. Generální oprava (GO) - oprava celková, spočívající v úplné demontáži stroje na díly až součásti a ve výměně vadných za nové. 28

33 Technická hodnota stroje (TH) - zbytek projektovaného technického života stroje - zařízení ke dni hodnocení a ocenění v porovnání s SaZ továrně novým (TH = 100%) a jeho prognózovanou životností. Výchozí technická hodnota (VTH) - TH nového SaZ nebo po GO ve vztahu k TH stroje továrně nového. Pro účely ocenění se stanovuje u SaZ takto: továrně nový TH = 100% po GO ve specializované opravně nebo ve výrobním závodě TH = 90% po GO jiným způsobem TH = 80% po modernizaci a zvýšení užitných vlastností a parametrů TH = nad 100%. Výchozí cena stroje (VC) - reprodukční cena stroje - zařízení, kterou je nutno vynaložit k pořízení stejného nebo srovnatelného SaZ v době oceňování (Zák. č. 151/1997 Sb, 2). a) SaZ je dostupný na trhu VC (Kč) = PC (Kč) b) SaZ není dostupný na trhu, pak se VC stanoví: i) cenovým porovnáním ii) cenovým přepočtem historické PC c) SaZ je zahraniční výroby: i) VCS se stanoví přepočtem měny kurzem střed k datu ocenění, PC bez daně + clo. Časová cena stroje (CČ) - technická hodnota vyjádřená v Kč. VC se vynásobí vypočtenou TH, odvozenou od základní amortizace, VTH a technického stavu zjištěného při prohlídce SaZ. Obecná cena - obvyklá cena stroje (OC) - je to hodnota SaZ v Kč, za kterou je možno oceňovaný SaZ koupit nebo prodat na otevřeném trhu, je zprůměrovanou cenou SaZ, dosaženou prodejem SaZ srovnatelného druhu a užitných vlastností. Koeficient prodejnosti (KP) - poměr mezi zpoměrovanými skutečně dosaženými cenami a vykalkulovanými časovými cenami SaZ stejného nebo srovnatelného typu a TH. 29

34 Základní amortizace (ZA) - snížení technického života SaZ v %, stanovených podle amortizačních stupnic nebo křivek v závislosti na stáří nebo době provozování SaZ. Doba provozu (DP) - počet roků od uvedení SaZ do provozu k datu hodnocení a ocenění od roku následujícího po zjištěném roku výroby. Doba provozu od GO se stanovuje obdobně, TH po GO dle rozsahu a způsobu GO. Pořizovací cena (PC) - cena pořízení, vstupní cena předmětu, tj. skutečně vynaložené finanční prostředky na pořízení SaZ. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, které by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku vyplývající z osobního vztahu k němu. Definice obvyklé ceny dle uvedeného zákona 1 odst. 1, je v podstatě ve shodě s pojmy používanými již v mezinárodně publikovaných metodikách tržního oceňování TIAVSC a TEGoVA. Kdy se pod pojmem Tržní hodnota rozumí v souladu s Evropským sdružením odhadců TEGoVA (The European Group of Valuers of Fixed Assets) finanční částku, kterou je možno získat prodejem majetku mezi dobrovolně a legálně jednajícím potenciálním kupujícím a prodávajícím. Přitom obě zúčastněné strany mají zájem na uskutečnění transakce a nejsou ovlivněny jakýmkoliv nátlakem nebo zvláštní motivací typu nekalé soutěže, ať už ze strany kupujícího nebo ze strany prodávajícího a znají všechna relevantní fakta o předmětném majetku. Pojem tržní hodnota se v naší oceňovací terminologii uvádí především jako cena obecná. A pokud bylo specifikováno místo a čas, pak se místo ceny obecné předmětu ocenění užíval 30

35 pojem cena obvyklá (v místě a čase). Lze proto konstatovat, že cena obvyklá ve smyslu uvedeného zákona je shodná s pojmy cena obecná, nebo též tržní hodnota. Například rozkladem znění 2 odst. 3a) uvedeného zákona nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. Jde tedy o odhad reprodukční ceny srovnatelného předmětu ocenění v místě a čase zohledňující stav předmětu ke dni ocenění tedy o cenu časovou Časová cena Časová cena je reprodukční cena věci, snížená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně potřebné věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak snížena o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci. Ve smyslu uvedeného zákona č. 151/97 Sb. dle 2 odst. 3a) lze definovat pojem cena časová věci movité jako určitou speciální kategorii obvyklé ceny předmětu ocenění definované tímto zákonem, kdy předmět ocenění není oceňován za účelem přímého prodeje nebo koupě. Výnosová hodnota. Uvažovaná jistina, kterou je nutno při stanovené úrokové sazbě uložit, aby úroky z této jistiny byly stejné jako čistý výnos z technologického celku, nebo je možné tuto částku investovat na kapitálovém trhu s obdobnou sazbou výnosové míry. Cena pořizovací je cenou, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení (u věcí zhotovených jako atypické na zakázku, cena v době jejich zhotovení) za použití tehdy platných metodik a cen, bez odpočtu opotřebení. Cena reprodukční pořizovací je cenou, za kterou by bylo možno stejnou novou nebo porovnatelnou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. Výnosy (příjmy) plynoucí z předmětu ocenění po odpočtu nákladů (výdajů) zohledňujících též trvale udržitelný technický stav předmětu ocenění, (lze též např. aplikovat daňový základ pro výpočet daň z příjmů), stanovený jako průměrná, nebo pravděpodobně očekávaná hodnota z časové řady. 31

36 3.2.3 Příklady hodnocení opotřebení předmětu Nejobvyklejším hodnotitelským kritériem jsou časové závislosti např. životnost celého zařízení (předmětu) životnost funkčních skupin nebo subsystémů a jejich stěžejních komponentů, intenzita využívání zařízení v závislosti na čase. Celková životnost je stanovena dle celkového technického stavu a použitých konstrukčních materiálů. Dále je při stanovení celkové životnosti přihlédnuto k doporučené životnosti pro daný předmět ocenění například podle normy DIN 276. Výpočet základní amortizace (index ZA): lineární metodou (*) jako zůstatek životnosti. Započítává se každý i započatý rok jako celý rok. (předpokládaná celková životnost věci skutečné stáří věci) ZA = předpokládaná celková životnost věci (*) o volbě metody odpočtu opotřebení mezi lineární, semikvadratickou nebo kvadratickou je třeba rozhodnout s ohledem na použitý konstrukční materiál a technologické postupy zpracování předmětu, též na způsob provozního zatěžování předmětu viz intenzita využívání zařízení v závislosti na čase. V praxi bývá též používána vícefázová metoda odpočtu opotřebení, kdy např. první fáze bude pro jednoduchost lineárním odpočtem od 0 % do 80 až 90 % - druhá fáze bude představovat zůstatek životnosti cca 10 až 20 % podle úrovně prováděné údržby a to po dobu pokud bude předmět plnit alespoň základní funkčně technické parametry (obecně provozuschopnost), třetí fáze pak představuje zůstatek využitelnosti předmětu po demontáži na náhradní díly, resp. jinak zpeněžitelný materiál. Další hodnotitelská kritéria jsou již více odborná (a tím i náročná na znalosti) v některých případech vyžadují provedení identifikace parametrů zařízení. Jde o hodnocení vlivu opotřebení některých částí na přesnost práce, hodnocení další prognózy užívání zařízení a možných úprav (morálně ekonomické zastarání a účelná modernizace). Parametry, vlastnosti nebo faktory hodnocení jsou buď kvantifikované, nebo nevyčíslitelné, zde je pak nutné aplikovat vlastní subjektivní stupnice hodnocení. Veškerá takováto 32

37 hodnocení jsou subjektivním názorem odhadce znalce. Míra objektivity je dána kvalitou hodnotitelské metody. Obecně při hodnocení porovnáváme předmět v rámci zvolených kritérií s jeho výchozím stavem nebo se zařízením, které je svým provedením, funkcí a úrovní s daným předmětem v převážné míře ekvivalentní. Výchozím stavem se rozumí stav nového předmětu po zkušební lhůtě (záběhu), který splňuje základní technické parametry deklarované výrobcem v technických podmínkách. Výchozí stav představuje tedy bázi, která má z pohledu hodnocení maximálně dosažitelnou hodnotu v rámci všech kritérií. Posuzovaný stav použitá věc (předmět v čase) má tedy hodnoty vždy menší s výjimkou zevrubných oprav a rekonstrukci. Počet hodnotících kritérií a volby stupnic hodnocení je třeba zvolit vždy s ohledem na účel ocenění, v případě hlubších analýz je nutné použít multikriteriální metody vyhodnocení koeficientu pro technickou hodnotu předmětu. Protože zvolíme-li větší počet ukazatelů (kritérií) nebudou mít všechny stejnou důležitost vzhledem k výchozí a časové ceně, je proto nutné použít vah podle důležitosti kritéria v těchto případech vážených aritmetických průměrů k výpočtu výsledného koeficientu TH. Jsou-li předmětem ocenění zásoby materiálu resp. náhradní díly nebo části strojů, nedochází k obvyklému stárnutí vlivem užívání předmětu výše uvedenými průběhy (lineární, semikvadratické), při řádném a předmětu odpovídajícím uskladnění se předpokládá, že zásoby (materiál, stroj, náhradní díl) technicky nestárnou. Proto se obecně při oceňování zásob hodnotí index ZA = 1,0 (lze jej prakticky zanedbat). Posuzuje se pouze index (TH) technický stav podle stupně znehodnocení (vliv mechanického poškození např. nevhodným uskladněním nebo při skladové manipulaci s předmětem a vliv morálně technického zastarání pro další použití předmětu) Příklady hodnocení technického stavu: (index TH) jako korekce k ZA Odpovídá-li skutečný technický stav věci výpočtu ZA (základní amortizace), pak TH = 1,0 jeli horší respektive více opotřebený nebo poškozený TH je menší než 1,0. Je-li technický stav lepší než odpovídá stáří, je TH (technická hodnota) větší než 1,0. Je-li věc (zařízení) po zevrubné opravě (GO) může se pohybovat TH = 1,0 až 2,0 podle míry vyměněných 33

38 konstrukčních prvků. Pro maximální hodnoty indexů musí platit, že VC x ZA x TH je menší rovno VC (výchozí cena). Hodnocení je výhradně stanoveno dle vizuálního stavu a zjevně ověřitelných technických parametrů, pokud není součástí ocenění technická expertiza výzkumného pracoviště nebo zkušebního ústavu. Obecné omezení odhadní ceny zařízení je limitováno krajními mezemi. Maximum je omezeno výchozí cenou předmětu. Minimum spodní hranice je tvořena: alespoň 10% z VC pokud je předmět ocenění do určité míry poškozený či opotřebený, ale v podstatě ještě funkční je schopen plnit do určité míry alespoň základní technické parametry nebo funkce, ke kterým byl vyroben. cenou materiálu, ze kterého je zařízení zhotoveno resp. výnosem z prodeje materiálu po demontáži (sešrotování) předmětu sníženého o náklady na likvidaci. Pak jde o limitní tzv. likvidační hodnotu Stanovení výchozí ceny VC (dále jen výchozí cena) vždy reprezentuje tržní faktor v této metodice nemá charakter administrativní ceny, pokud nebude v prováděcí vyhlášce MF ČR k uvedenému zákonu č. 151/97 Sb. stanoveno jinak. VC (jde v podstatě o reprodukční cenu) může být stanovena podle současné cenové relace srovnatelných věcí resp. předmětu ocenění na tuzemském trhu, pokud jsou dosud na trhu stále nabízeny, tzn. existenci funkčního ekvivalentu s převážnou většinou srovnatelných parametrů minimálně 70 %. V případě, že se odlišnost ekvivalentu pohybuje od 5 do 30 %, měl by být zaveden opravný koeficient na nestandardnost (index na technickou shodnost I.t.s.). Překračuje-li odlišnost 30 %, není standard ekvivalentní s předmětem ocenění. Maximální časová platnost srovnatelných cen v současných podmínkách tuzemského trhu je cca 6 měsíců. Není-li dostupné použití srovnatelného druhu zařízení pro stanovení výchozí cenové relace, může být při stanovení VC postupováno korelační metodou. Výchozí cenu lze stanovit podle historické pořizovací ceny předmětného stroje, tedy ceny v době 34

39 pořízení a upravit inflačním indexem na současnou cenovou relaci srovnatelného zařízení na trhu. Inflační index (I.n.f.) je stanoven metodou na základě cenového koše srovnatelných strojů a zařízení na daném trhu k datu ocenění. Při přepočtu ceny z cizí měny na českou korunu je obecně postupováno následovně - přepočtená výchozí cena VCp = (cena v cizí měně DPH, MWSt nebo obdobná tamní daňová při vývozu odpočitatelná přirážka) x (platný měnový kurz ČNB k datu hodnocení - dříve devizy střed) + dále je připočítána k VCp tuzemská celní přirážka + přirážka na DPH dle platných vyhlášek MF ČR, pokud je výsledná cena předmětu odhadována včetně DPH. Nestandardní případy stanovení výchozí ceny Atypická zařízení postup sestavením orientačního rozpočtu na konstrukci zařízení (odhad materiálu, montážních a režijních nákladů). Neexistuje funkční ekvivalent, VC je odvozena z cely zařízení, které sice není ekvivalentní, ale obsahuje alespoň ve své konstrukci shodné subsystémy. Postup vyžaduje schopnost identifikovat technickou strukturu zařízení, zpravidla je nutná konzultace s konstruktérem. Jednoúčelová speciální zařízení nevyráběná sériově, příslušenství ke strojům a zařízení ocelové konstrukce, potrubní a kabelové trasy většinou vyráběné na místě montáže. Často neexistuje ani dokumentace, někdy není znám ani výrobce. Nejedná se o tovární výrobu a neexistuje více shodných typů. VC pak lze stanovit pouze na základě odhadu pracnosti zařízení vyjádřené v potřebném výrobním čase a odpovídajících materiálových a režijních nákladů tyto náklady by však měly odpovídat obvyklé cenové relaci v daném čase a místních podmínkách. Výpočet obvyklé ceny jako ceny časové (CČ) V základním tvaru obsahuje vzorec nejmenší možný počet hodnotitelských faktorů CČ = VC x I.t.s. x ZA x TH nebo CČ = PC.pův. x I.t.s. x Linf. x ZA x TH 35

40 Výsledky v Kč jsou vždy účelně zaokrouhlovány na celé koruny, desítky nebo stovky korun podle přiměřeně dosažitelné přesnosti odhadů cenových relací a cenotvorných faktorů. Teorie zjišťování hodnoty movitého majetku za účelem stanovení ceny obvyklé dle 2 odst. 1 zák. č. 151/97 Sb.: Obvyklá cena (CO) - podle definice ve smyslu uvedeného zákona představuje v podstatě aktuální tržní hodnotu použitého předmětného zařízení negociační cenovou bázi pro jednání vedoucí k uzavření obchodu mezi svobodně jednajícím prodávajícím a kupujícím. CO zohledňuje skutečné stáří vzhledem k odhadnuté celkové životnosti předmětu včetně korekce na zjištěný technický stav předmětu na jedné straně a tržní integraci na druhé straně tzn. stav nabídky a poptávky na trhu předmětného zařízení ve vztahu k výchozí ceně nového zařízení označené reprodukční cena tento vztah upravuje index prodejnosti označený jako I.p. jako korekce výchozí ceny. Tržní stav je zjišťován jednak z nabídky nového zařízení na trhu a jednak z prodejnosti repasovaného zařízení v servisních prodejnách nebo staršího zařízení v prodejnách použitého zboží (bazarech, atd.). Koeficient index prodejnosti I.p. však neznamená skutečnou prodejnost na současném trhu s převahou nabídky (jde pouze o korekci). Skutečnou prodejnost lze vyjádřit (její odhad) předmětného zařízení jako podíl CO na VC. Výpočet obvyklé ceny (CO) V základním tvaru obsahuje vzorec nejmenší možný počet hodnotitelských faktorů CO = VC x I.t.s. x ZA x TH, nebo CO = PC.pův. x I.t.s. x I.inf. x ZA x TH. 36

41 4 Znalecký posudek - ocenění souboru movitého majetku ZNALECKÝ POSUDEK č. 1/2007 ve věci určení tržní hodnoty souboru hmotného movitého majetku Zadavatel posudku: R I s.r.o. Sídlo: Brabcova 2, Praha 4, Podolí Identifikační číslo: neuvedeno Účel ocenění: pro účel prodeje Datum směrodatného ocenění: Datum vyhotovení: Počet stran: 12 Počet příloh: 0 Počet předaných výtisků: 2 Zpracoval : Marek Pavlovský, Třída Legií 270, Pelhřimov 37

42 Obsah znaleckého posudku 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚČEL ZPRACOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU PŘEDMĚT OCENĚNÍ OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZUJÍCÍ PODMÍNKY PRO ODHAD HODNOTY MAJETKU DEFINICE A ZÁKLADNÍ POJMY ROZSAH PODKLADŮ K VYPRACOVÁNÍ POSUDKU VYMEZENÍ A POPIS OCEŇOVANÉHO MAJETKU TECHNICKÉ URČENÍ SOUBORU MAJETKU EKONOMICKÉ URČENÍ SOUBORU MAJETKU Využitelnost oceňovaného majetku METODOLOGIE OCENĚNÍ VOLBA METODY OCENĚNÍ HMOTNÉHO MOVITÉHO MAJETKU DÍLČÍ ZÁVĚR ZÁVĚREČNÉ STANOVISKO...47 Znalecká doložka:

43 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ÚČEL ZPRACOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU Úkolem znalce je stanovení obvyklé ceny (tržní hodnoty) souboru movitého majetku na základě zadání a žádosti společnosti R I s.r.o., se sídlem na adrese Brabcova 2, Praha 4, Podolí. Dle ústní dohody uzavřené mezi objednavatelem zastoupeným PhDr. Eduardem Halaškou a Markem Pavlovský, bytem Třída Legií 270, Pelhřimov jako zpracovatelem. Znalcem zjištěná tržní hodnota souboru movitého majetku by měla sloužit jako jeden z rozhodujících podkladů pro stanovení výše kupní ceny za jeho prodej v rámci rušení provozovny shora uvedené společnosti. V rámci prováděných šetření v návaznosti na zadání je úkolem odhadce podchytit a vyhodnotit hlavní faktory, které podstatným způsobem ovlivňují tržní hodnotu předmětu ocenění. Hlavní pozornost odhadce byla soustředěna na vyhodnocení technického stavu a užitné hodnoty souboru hmotného majetku z pohledu dalšího zapojení do pracovního procesu ve stavu, v jakém se k směrodatnému datu ocenění nacházel. Z hledaných hodnot nejlépe těmto kritériím hodnocení vyhovuje hodnota tržní ve stavu, v jakém se majetek v době ocenění nacházel. Dle této definice lze tržní hodnotu chápat jako odhadnutou částku, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi dobrovolně prodávající osobou a dobrovolně kupující osobou v rámci transakce samostatných a nezávislých partnerů po řádném marketingu, při kterém obě strany jednaly rozvážně a bez nátlaku (viz. definice Evropské asociace pro oceňování TEGOVA). Podle obecné definice představuje pojem hodnota ekonomický prospěch, který lze od majetku očekávat na základě teoretického ocenění založeného na užitkovosti a klasifikaci, jež si provádí investor nebo hodnotitel k ostatním disponibilním statkům. Na to úzce navazuje často frekventovaný pojem tržní hodnota, který odhaduje částku předpokládané směny, kdežto tržní cena je již realizovanou částkou směny. Aby platil ideální předpoklad, kdy tržní hodnota je velmi blízká (totožná) se sjednanou tržní cenou, pak by taková transakce měla proběhnout v souladu s definicí Evropské asociace pro oceňování TEGOVA. 39

44 Podle této definice je za tržní hodnotu považována částka, za kterou by byl v den ocenění majetek směněn mezi dobrovolně prodávající osobou a dobrovolně kupující osobou v rámci transakce samostatných a nezávislých partnerů po řádném marketingu, při kterém obě strany byly náležitě informovány a jednaly rozvážně a bez nátlaku. Pro doplnění je v posudku uvedena definice ceny obvyklé, jejíž přesné znění je zakotveno v zákoně o oceňování majetku. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji (postoupení) stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolnosti trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných mimořádných událostí PŘEDMĚT OCENĚNÍ Předmětem ocenění je soubor drobného movitého hmotného majetku. Oceňovaný majetek se nachází v budově, respektive provozovně společnosti R I s.r.o., na ulici Brabcova 2, Praha 4, Podolí. Jedná se o následující položky: dlouhodobý hmotný movitý majetek kancelářský nábytek, PC, kancelářská technika, kancelářské potřeby, atd. Tento majetek je pak jmenovitě specifikován v další části posudku, viz příloha č. 1., která je součástí tohoto posudku OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZUJÍCÍ PODMÍNKY PRO ODHAD HODNOTY MAJETKU Oceňovatel prohlašuje, že zjištění tržní hodnoty majetku bylo vypracováno v souladu s následujícími obecnými předpoklady a omezujícími podmínkami: 1. Údaje o skutečnostech obsažených v posudku se považují za pravdivé a správné. 40

45 2. Předpokládá se, že vlastnické právo k majetku je po právní stránce nezávadné a tudíž i převoditelné s výjimkou skutečností uvedených v posudku. Pro doložení vlastnictví, byly předány nabývací doklady k oceňovanému movitému majetku. 3. Informace z jiných zdrojů, na nichž jsou založeny některé části tohoto posudku, jsou věrohodné a oceňovatel vyvinul přiměřené úsilí k ověření jejich správnosti. Zdroje informací jsou v příslušných statích posudku uvedeny. 4. Oceňovatel nepřebírá žádnou odpovědnost za změny tržních podmínek, ve kterých je posudek zpracováván a nepředpokládá, že by jakákoliv skutečnost vyjádřená v tomto posudku byla předmětem přezkoumání posudku z důvodu změny událostí a podmínek, které se vyskytnou po datu směrodatného ocenění. 5. U oceňovaného majetku se předpokládá odpovědné vlastnictví a správa vlastnických práv. 6. Pokud se nezjistí něco jiného, předpokládá se ve všech aspektech podnikání a vlastnictví majetku plný soulad s platnými zákony a předpisy České republiky. 7. Předpokládá se, že novým nabyvatelem majetku mohou být získány nebo obnoveny všechny nutné licence, živnosti, souhlasy, povolení a oprávnění kteréhokoliv státního úřadu, soukromé osoby nebo organizace pro další použití oceňovaného majetku. 8. Předpokládá se, že nedojde k podstatným změnám obecných podmínek pro podnikání založených současným právním řádem a politickým uspořádáním České republiky. 9. Analýzy, názory a závěry oceňovatele jsou platné jen za podmínek a předpokladů uvedených v tomto posudku, jsou jeho vlastními, profesionálními a nezaujatými názory. 10. Oceňovatel tímto prohlašuje, že nemá žádné současné ani budoucí zájmy na majetku, který je předmětem ocenění a neexistuje osobní zájem nebo zaujatost vůči objednateli posudku nebo třetím osobám, které by měly vliv na zjištěnou hodnotu majetku. 11. Hodnota zjištěná tímto posudkem je platná pouze k uvedenému datu a účelu ocenění. 41

46 4.1.4 DEFINICE A ZÁKLADNÍ POJMY Movitý majetek lze definovat negativně k definici, která je uvedena v Občanském zákoníku týkající se nemovitého majetku. Dle české legislativy je nemovitý majetek definován jako veškerý majetek, pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Vynucená tržní cena cena, za kterou je možno majetek bezpečně prodat v krátkém čase. Ekonomický nedostatek jedná se o dočasný nebo trvalý rozpor mezi ekonomickou využitelností majetku a celkovými náklady investovanými do nemovitosti. Ekonomický nedostatek je kvantifikován jako rozdíl mezi hodnotou nemovitosti zjištěnou výnosovým oceněním a oceněním na bázi pořizovacích nákladů. Technická stabilita - dána technickou životností (doba, po kterou je možno majetek užívat v souladu s jeho technickým určením a platnými předpisy) a technickou odolností (konstrukční odolnost daného typu majetku). Právní stabilita - určena právní životností (doba od vzniku po právní zánik) právní odolností (kvalita vlastnických práv). Ekonomická stabilita - je určena ekonomickou životností (doba ode dne možného používání do dne, kdy majetek není schopen vytvářet kladný čistý výnos), morální životností (doba ode dne možného užívání do doby funkčního zastarání) a ekonomické odolnosti (schopnost daného typu majetku odolávat výkyvům trhu, tj. proměnám nabídky a poptávky). Věcná hodnota - též substanční hodnota, dle právního názvosloví časová cena věci - reprodukční cena věci snížená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně opotřebené věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak snížená o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci. 42

47 Cena reprodukční - též reprodukční pořizovací cena cena, za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. Cena pořizovací - též cena historická - cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení bez odpočtu opotřebení. V zákoně o účetnictví je definována jako cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související ROZSAH PODKLADŮ K VYPRACOVÁNÍ POSUDKU Pro vypracování tohoto posudku byly použity níže uvedené podklady: seznam souboru hmotného movitého majetku, informace podané při místním šetření zadavatelem posudku, uskutečněné prohlídky movitého majetku. 43

48 4.2 VYMEZENÍ A POPIS OCEŇOVANÉHO MAJETKU TECHNICKÉ URČENÍ SOUBORU MAJETKU Prohlídka předmětného majetku byla provedena v přítomnosti zástupce zadavatele posudku, pana PhDr. Eduarda Halašky dne v místě, kde se majetek ve výše uvedených prostorách nacházel. Z šetření vyplynulo, že majetek není poškozen mimo skutečností dále uvedených v textu. Při prohlídce byl ověřen početní a fyzický stav oceňovaného majetku. Dále bylo ověřeno majetkové vlastnictví předložením nabývacích dokladů k jednotlivým oceňovaným položkám souboru movitého majetku. Důležitou skutečností je předpoklad, že případný budoucí nabyvatel bude tento majetek využívat shodným nebo obdobným způsobem, jakožto původní majitel. Tato skutečnost je pak dále zohledněna ve zvoleném modelu ocenění. Znalec vycházel z údajů poskytnutých zadavatelem posudku a provedeného místního šetření. Stáří a opotřebení majetku je zohledněno v rámci zvolené metody ocenění EKONOMICKÉ URČENÍ SOUBORU MAJETKU Využitelnost oceňovaného majetku Oceňovaný majetek byl v minulosti standardně využíván bývalým vlastníkem v souladu s jeho technicko-ekonomickým určením. Z výše uvedených údajů vyplývá, že předmětný majetek u původního vlastníka byl využitelný, avšak za dobu používání je již částečně fyzický opotřebený a do jisté míry i morálně zastaralý. V důsledku toho nelze očekávat výraznou poptávku po zařízení předmětného typu a provedení, avšak tímto není ohrožena jeho využitelnost. Na výslednou tržní hodnotu posuzovaného hmotného majetku má dále významný vliv řada faktorů vznikajících ze vzájemné interakce mezi majetkem a okolím. V této souvislosti existují dvě zásadní skutečnosti: předmět ocenění tvoří z části nesourodé zařízení a částečně také majetek s širší možností uplatnění. průměrná technická životnost (doba, po kterou je možno majetek užívat v souladu s jeho technickým určením a platnými předpisy) se předpokládá po dobu dalších 5 až 10 let za předpokladu řádné údržby a užívání. 44

49 4.3 METODOLOGIE OCENĚNÍ Obecně bývá cena obvyklá (tržní hodnota) majetku stanovena za pomocí několika metod: 1) na základě porovnání s obdobnými transakcemi převodů srovnatelného majetku, které se vyskytují na trhu (porovnávací metody), 2) porovnání obdobného majetku na trhu u prodejců a výrobců prostřednictvím internetu a přímého poskytnutí aktuálních ceníků, 3) kombinovanou metodou ocenění, která je aplikovaná v situaci, kdy zjištěná nákladová ani výnosová hodnota majetku nedává samostatně reálný obraz o tržní hodnotě majetku, neboť získané výsledky se zpravidla diametrálně liší. Jedná se o situaci, kdy objem vynaložených investičních nákladů nemá za dané ekonomické situace své opodstatnění, jedná se tzv. ekonomický nedostatek VOLBA METODY OCENĚNÍ HMOTNÉHO MOVITÉHO MAJETKU S ohledem na charakter oceňovaného hmotného movitého majetku, jeho umístění, aktuální tržní prostředí a zejména účel ocenění zastávám názor, že hledaná cena obvyklá (tržní hodnota) majetku by měla být stanovena pomocí porovnávací metody. Při stanovení tržní hodnoty v případě drobného hmotného movitého majetku (kancelářský nábytek, PC, kancelářská technika, kancelářské potřeby, atd.) z informací veřejně dostupných na Internetu, ceníku společnosti Hewlett Packard, apod DÍLČÍ ZÁVĚR Tabulky stanovení ceny obvyklé (tržní hodnoty) dle popsané metodiky ocenění podle jednotlivých položek jsou přehledně uvedeny níže: 45

50 Položkové stanovení tržní hodnoty oceňovaného souboru hmotného movitého majetku Poř. číslo Název-typ-popis ks rok poř. pořiz. hodnota tržní hodnota 1 HP notebook XE Tiskárna Minolta PC admin. PC net PC osobní PhDr. Eduard Halaška DVD Writter ,50 6 PC Net Server + MS SBS Kancelářská skříň knihovna T , Kancelářská skříň knihovna T , Skříň policová s dveřmi, 900 x 450 x Skříň policová s dveřmi, 800 x 422 x Skříň s dveřmi, 800 x 422 x Skříň s dveřmi, 800 x 422 x Pohovka rozkládací (sedačka) DUO III , Fax Panasonic KXFL Tiskárna HP DJ 930C Tiskárna HP DJ 1120C Tiskárna HP DJ 2000C Kopírka CANON NP Kalkulačka KARCE KC Kalkulačka SENCOR SEC380/ Kalkulačka CATIGA CD Topné těleso (přímotop) Téba Celkem ,50 Aplikací zvoleného modelu ocenění byla zjištěna následující tržní hodnota oceňovaného souboru majetku: Název Obvyklá cena v Kč,- Soubor hmotného movitého majetku ,50,- 46

51 4.4 ZÁVĚREČNÉ STANOVISKO Určení velikosti ceny obvyklé (tržní hodnoty) souboru majetku movitého majetku závisí na faktorech a předpokladech, které jsou popsány v části 1. a 2. tohoto posudku. Způsob ocenění majetkového souboru je uveden v kapitole 3 tohoto posudku. Ocenění majetku bylo provedeno aplikací porovnávací metody. Tabulka stanovení ceny obvyklé (tržní hodnoty) dle popsané metodiky ocenění podle jednotlivých položek je přehledně uvedena v kapitole č. 3.2 tohoto posudku. Znalecký posudek je vypracován v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku a prováděcí vyhláškou č. 279/1997 Sb. k tomuto zákonu v platném znění. Znalcem zjištěná tržní hodnota majetkového souboru dle předloženého seznamu dle stavu k datu po zaokrouhlení na tisíce činila: ,- Kč. Slovy: sto tři pět set osmdesát pět tisíc korun českých. V Praze dne Marek Pavlovský 47

52 4.5 Znalecká doložka: Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Jihlavě ze dne č. j. 1458/2006 pro základní obor ekonomika a pro odvětví ceny a odhady movitostí, strojů a zařízení, vozidel, zemědělské a manipulační techniky. Znalecký úkon je zapsán pod pořadovým číslem 1/2007 Znaleckého deníku. V Praze dne Marek Pavlovský 48

53 5 Likvidační zpráva na škodní událost vodovodní škoda havárie rozvodů vody Tato kapitola se zabývá vypracováním likvidační zprávy na škodní událost vodovodní škoda a vychází z informací, podkladů a konzultací u znalecké kanceláře LAPA SERVICE s.r.o. Zpráva se zabývá posouzením příčiny vzniku škodní události, stanovením rozsahu vzniklé škody na movitém majetku, posouzením pojistného krytí a přepočtem pojistných částek. V poslední řadě se zpráva bude zabývat vyčíslením výše vzniklé škody v nových a časových cenách. Veškeré informace v této zprávě jsou pouze informativní k vypracování likvidační zprávy na škodní událost. Byla vybrána namátkově společnost u které mohlo k obdobné škodní události dojít. Jedná se o společnost R I s.r.o., se sídlem na adrese Brabcova 2, Praha 4, Podolí. Dále byl smyšlen pro tento případ škodní události pojistitel u kterého by mohla být shora uvedená společnost pojištěna. Byl vybrán pojistitel Allianz pojišťovna, a.s. 5.1 Likvidační zpráva o vodovodní škodě na majetku společnosti R I s.r.o. Pojistitel: Allianz pojišťovna, a.s. Ke Štvanici 656/ Praha 8 Makléř: neuvedeno POJIŠTĚNÝ POŠKOZENÝ: R I s.r.o. Brabcova Praha 4, Podolí Datum prohlídky: , a Místo vzniku škody: Předmět podnikání pojištěného: DPH: Činnost v místě: Datum vzniku škody: Příčina škody: provozovna firmy R I s.r.o. na adrese Brabcova Praha 4, Podolí reklamní a propagační činnost, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej plátce provozovna firmy R I s.r.o v cca 8:30 hod. viz text zprávy 49

54 Výše škody v nových cenách + minimalizace: Výše škody v časových cenách: Pojistné částky: Odpovědnost: ,13 Kč bez DPH ,07 Kč bez DPH viz text zprávy viz text zprávy Rekapitulace události 1. Na základě objednávky pojistitele, Allianz pojišťovny, a.s., byl Marek Pavlovský, jako samostatný likvidátor pojistných událostí pověřen dne řešením škodní události vzniklé zaplavením prostor společnosti R I s.r.o., se sídlem na adrese Brabcova 2, Praha 4, Podolí, tím došlo současně k zaplavení HIM a DHIM majetku ve vlastnictví této společnosti. 2. Dle zjištěných informací, nastala škodní událost dne v cca 8,30 hod., kdy došlo k zaplavení části provozovny společnosti R I s.r.o., na adrese Brabcova 2, Praha 4, Podolí. 3. Prohlídku rozsahu vzniklých škod jsem provedl dne a , za přítomnosti pana PhDr. Eduarda Halašky (zástupce poškozené společnosti R I s.r.o.). Dále bylo uskutečněno jednání dne za účelem kontroly a inventarizace zasaženého majetku. 4. Podle sdělení zástupce poškozené společnosti R I s.r.o., pana PhDr. Eduarda Halašky, došlo v důsledku havárie vodovodního potrubí horké vody instalovaného nad prostorem provozovny, pod sádrokartonovými podhledy, k zaplavení většinového prostoru provozovny. V důsledku toho došlo k zaplavení movitého majetku, jako např. nábytku, materiálu, výpočetní techniky, přístrojové techniky, kancelářských potřeb, náplní do tiskáren, atd. Podrobný seznam jednotlivých zasažených položek je uveden níže v kapitole Druh a rozsah škody. 5. Budova v níž sídlí poškozená společnost R I s.r.o. je v majetku Společenství vlastníků se sídlem na adrese Brabcova 2/1159, Praha 4, správcem budovy je firma ZUCKERSTEIN, spol.s r.o., Bělohorská 71/245, Praha 6, Developer: AT Development a.s., Podolská 126/103, Praha 4, a dodavatel rozvodů vody a 50

55 technického zabezpečení budovy je firma PECHA a.s., sídlo: Točitá 266/50, Praha 4, Provozovna: Krčská 61/9, Praha 4. Dle mého názoru je za vznik škody pravděpodobně zodpovědná dodavatelská firma rozvodů vody a technického zabezpečení budovy a dále firma, která spravuje předmětnou budovu. Blíže viz příslušná kapitola této Expertní zprávy. 6. Na základě instrukcí pojistitele jsem se blíže nezabýval příčinou vzniku škody, ale pokud bude pojistitel požadovat, prověřím následné otázky příčiny vzniku škody, které budou sděleny pojistiteli formou dodatku k této Expertní zprávě v co nejkratším termínu. Do data vydání této zprávy nevznesl pojistitel žádné otázky týkající se posouzení pojistného krytí. 7. Tato zpráva se zabývá vyčíslením výše škody dle instrukcí pojistitele a to v nových a časových cenách a posouzením pojistného krytí, jako východiskem pro výpočet předmětné škodní události. Dále se tato zpráva zabývá bližším popisem a posouzením rozsahu škody. 8. Na základě zjištěných informací a provedeného šetření byla stanovena odhadovaná výše škody na majetku firmy R I s.r.o. následovně: odhadovaná výše škody v nové ceně činí: ,13 Kč bez DPH + minimalizace škody ,00 Kč bez DPH = celkem ,13 Kč bez DPH odhadovaná výše škody v časové ceně činí: ,07 Kč bez DPH 9. Stanovení pojistného plnění je plně v kompetenci pojistitele a v případě jakýchkoliv dotazů nebo připomínek podám pojistiteli informace v co nejkratším možném termínu. 51

56 5.1.2 Okolnosti a příčina vzniku škody Ke škodní události došlo dle zjištěných informací dne v cca 8,30 hodin. Poškozen byl majetek společnosti R I s.r.o., se sídlem na adrese Brabcova 2, Praha 4, Podolí. Došlo k poškození movitého majetku (HIM a DHIM) v provozovně firmy R I s.r.o., na adrese uvedené výše. Dle sdělení, byl dne v cca 8,30 hodin zpozorován průnik horké vody do stropu a přes strop do kanceláře firmy R I s.r.o. Následně došlo k promáčení sádrokartonového stropu (podhledu), jeho zřícení a zaplavení celé plochy kanceláře horkou vodou. Došlo k zasažení movitých věcí jako nábytku, materiálu, výpočetní techniky, přístrojové techniky, a dalších položek dle seznamu, který je uveden v následující kapitole Druh a rozsah škody jak horkou vodou, vlhkostí nebo i zříceným stropem. Ihned po události byly podniknuty kroky k zastavení vody a pro zamezení dalších škod na majetku firmy R I s.r.o. O události byl ihned informován pojistitel a jeho zástupce se dostavil na místo pojistné události. Dle vyjádření byli přítomny následující osoby Petr Kratochvíle, Hana Hněvsová, následně Dr. Eduard Halaška, Jan Nevelöš, Petr Palmi, pracovníci společnosti R I s.r.o. Jako příčina havárie byl identifikován kompenzátor umístěný v horních patrech na rozvodech horké vody, jeho selhání mělo za následek průnik vody stoupačkou dolů do kanceláře firmy R I s.r.o. Stoupačka ústí shora do kanceláře zhruba uprostřed místnosti, v prostoru skladu. Dle sdělení obdobná závada již před touto událostí jednou nastala zasaženo bylo kosmetické studio sídlící v téže budově. Po této události došlo ještě k podobné události v průběhu března roku 2006 v sousedícím nebytovém prostoru. Pro informaci byl předložen výňatek ze zprávy o činnosti správce budovy firmy ZUCKERSTEIN, spol.s r.o., Bělohorská 71/245, Praha 6 za rok 2005 věnovaný této škodní události, který je uveden níže. Kompenzátory: v polovině loňského roku (9.června) došlo k poruše kompenzátoru na stoupacím vodovodním potrubí v sekci A, v důsledku čehož byly vytopeny komerční 52

57 prostory Kosmetického střediska. K obdobné závadě došlo o několik týdnů později na sekci C a opět byly postiženy komerční prostory. Pro ty, kterých se vzniklé havárie dotkly tím, že jim na krátkou dobu přestala téci voda, upřesním, o jakou závadu jde. Na stoupačce vody je umístěn prvek, který má za úkol kompenzovat změny, ke kterým dochází při roztažnosti materiálu v důsledku teplotních rozdílů vznikajících při rozdílné teplotě protékající vody. Kompenzátory jsou osazeny do potrubí, které je zazděno v šachtě, tudíž není možné je kontrolovat. Pokud došlo k jejich poškození, projevila se závada nikoli v horních podlažích, ale až v nejnižším podlaží, neboť voda stékala šachtou po potrubí a vytékala samozřejmě až na místě nejmenšího odporu, tedy ze stropů v přízemí. Obrátili jsme se na ATD a ten na dodavatele vodoinstalace - firmu Pecha s tím, že požadujeme nejenom odstranění vzniklé závady havárie, ale také s tím, aby byla provedena výměna všech kompenzátorů, které tato firma v domě instalovala (o tom jsme Vás informovali, jak v samostatných informacích, tak v Bulletinech). Pro názornost přikládám foto, jak takový prvek po demontáži vypadá: Pro přehlednost, uvádím níže jednotlivé společnosti podílející se na tomto případě škodní události: Poškozený: R I s.r.o., Brabcova 2, Praha 4, Podolí. Vlastník budovy: Společenství vlastníků, Brabcova 1159, Brabcova 2/1159, Praha 4. Správce budovy: ZUCKERSTEIN, spol. s r.o., Bělohorská 71/245, Praha 6. Developer: AT DEVELOPMENT a.s., Podolská 126/103, Praha 4, hlavní sídlo firmy AT DEVELOPMENT a.s., Svobodova 9, Praha 2. Dodavatel rozvodů vody a technického zabezpečení budovy: PECHA a.s., se sídlem na adrese Točitá 266/50, Praha 4, provozovna: Krčská 61/9, Praha 4. Na základě instrukcí pojistitele a dle zadání zpracování této likvidační zprávy jsem se blíže příčinou vzniku škody nezabýval. 53