NÁVRH HLAVNÍ PROJEKTANT STAVBY GENEREL DOPRAVY MĚSTA GEN DPR MĚSTA TIŠNOVA NÁVRHOVÁ ČÁST BEZBARIÉROVÉ TRASY ING. ADOLF JEBAVÝ HLAVNÍ INŽENÝR PROJEKTU

Transkript

1 NÁVRH KONCEPCE ŘEŠENÍ DOPRAVY VE MĚSTĚ C HLAVNÍ PROJEKTANT STAVBY HLAVNÍ INŽENÝR PROJEKTU ING. ADOLF JEBAVÝ tel VEDOUCÍ PROJEKTANT ZODP. PROJEKTANT VYPRACOVAL KONTROLOVAL ING. ADOLF JEBAVÝ ING. ADOLF JEBAVÝ ING. ADOLF JEBAVÝ ING. EVA POKORNÁ ING. DAN BÁRTA ING. M. ANTONOVIČOVÁ OBJEDNATEL: MĚSTO TIŠNOV KRAJ: JIHOMORAVSKÝ DATUM GENEREL DOPRAVY MĚSTA GEN DPR MĚSTA TIŠNOVA NÁVRHOVÁ ČÁST FORMÁT ÚČEL ČÍSLO ZAKÁZKY MĚŘÍTKO 12/2016 A4 GEN 16_075 BEZBARIÉROVÉ TRASY ČÍSLO PARÉ ČÍSLO VÝKRESU C

2 Generel Tišnov 2016 Bezbariérové řešení a užívání návrhová část Úvod Návrhová část je rozdělena do čtyř kapitol: A. Strategie, B. Bezbariérové prostředí přehled řešení, C. Konkrétní doporučení a D. Financování. V části A. Strategie jsou přehledně popsány kroky, které pomohou systematicky novým bariérám předcházet a stávající postupně odstraňovat. V části B. Bezbariérové prostředí jsou souhrnně sepsány principy řešení přístupného prostředí a přehledně popsány základní prvky prostředí včetně parametrů dle legislativy. V části C. Konkrétní doporučení jsou na základě analýzy navržené pro jednotlivé oblasti páteřní bezbariérové trasy a pro zdokumentované problémy navržena řešení s posouzením důležitosti realizace. Část D. Financování přináší základní informace o programech, z kterých je možné vytváření bezbariérových tras financovat jedná se o Národní rozvojový program mobility a program SFDI. Základním mottem v oblasti vytváření přístupného (bezbariérového) prostředí by měla být podpora pohybu a chůze, bezpečnost a přístupnost. Město by mělo působit jako koordinátor, konzultant a iniciátor. Klíčovým předpokladem je politická podpora, odborné znalosti, přiřazení správné váhy jednotlivým požadavkům a určení priorit. Přístupnost prostředí je navíc obecný evropský standard, který zlepšuje pohodu a spokojenost obyvatel a současně může podpořit rozvoj komunity a turistický ruch. Zlepšování přístupnosti Tišnova by mělo být i jedním ze strategických cílů města. A. STRATEGIE Při vypracování strategie je doporučeno vycházet z následujících principů: - respektování potřeb všech skupin obyvatel např. chodci, cyklisté, osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, osoby s dočasným nebo trvalým zdravotním postižením nebo omezením, lidé s těžkými nebo objemnými zavazadly, lidé s malými dětmi, senioři,... - řešení celého dopravního řetězce: celá trasa bezbariérová, přístupná pěšky, na kole, na vozíku, veřejnou dopravou nebo kombinací těchto způsobů - zohlednění všech druhů bariér: přístupnost fyzického prostředí, informací, odstraňování překážek v komunikaci a v oblasti vztahů většinové společnosti a osob se zdravotním postižením Ověřený způsob řešení přehledně ukazuje následující graf, který přehledně zachycuje jednotlivé navazující kroky. Zdroj:

3 Poměrně důležitý (u nás nepříliš užívaný) segment je Sledování a vyhodnocování. Každá úprava/ opatření/ stavba by měly být po určité době vyhodnoceny z hlediska uživatelů, provozovatelů a zadavatelů, získané poznatky by měly být následně použity v praxi při návrhu řešení obdobných projektů. Konkrétní kroky v oblasti odstraňování fyzických bariér: A.1. Koncepce - město by mělo prosazovat jednotnou a jasnou koncepci pro vytváření bezbariérového prostředí. Jako podklad lze použít zpracovaný Generel bezbariérových tras, dopravy a přístupnosti objektů (ing. Grošofová, 2011) a tento Generel dopravy. - součástí koncepce by měly být standardy pro užívání městského prostředí tj. základní informace o řešení a užívání bezbariérového prostředí pro potřeby městského úřadu a dalších subjektů, které do prostředí mohou zasahovat (údržba komunikací, správa sítí a veřejné zeleně, obchodníci,..) - problematika bezbariérového řešení by se měla promítat do všech dalších materiálů (studie, generely atd.) 1.2. Zadávací podmínky - v zadávacích podmínkách akcí musí být požadováno dodržení základních požadavků na vytváření bezbariérového prostředí, jednotlivé požadavky je třeba konkrétně specifikovat (návaznost bezbariérových tras, konkrétních vodících linií,..) 1.3. Projektová dokumentace - minimálně u staveb financovaných či spolufinancovaných městem popř. těch, které přejdou do vlastnictví města je třeba průběžně dbát na dodržování požadavků platné legislativy v oblasti bezbariérového řešení. V současnosti dle platné legislativy problematika spadá do kompetence stavebních úřadů, které však vzhledem k obsáhlosti problematiky nejsou schopny tento úkol plně zajišťovat Stavební práce - minimálně u staveb financovaných či spolufinancovaných městem by na kontrolních prohlídkách měl být kvalifikovaně sledován průběh výstavby z hlediska bezbariérovosti (dodržování požadavků na označení staveniště, bezbariérové obchozí trasy, řešení problémů vzniklých při výstavbě, změny stavby před dokončením, materiálové řešení prvků pro osoby nevidomé atd.) 1.5. Užívání prostředí - město by mělo dbát na dodržování požadavků na bezbariérové užívání po celou dobu životnosti stavby tj. aby prostředí nebylo znehodnoceno nevhodným osazením laviček, přístřešků, automatů, odpadkových košů, kontejnerů se zelení, mobilních prodejních stánků, letních zahrádek atd. - je třeba průběžně kontrolovat nepovolené umísťování reklamních panelů, které mohou být zejm. pro osoby nevidomé a slabozraké velmi nebezpečné - problémem je i živelné parkování (automobily často brání chodcům v užívání chodníku či místa pro přecházení) 1.6. Postupné odstraňování stávajících bariér - vhodné je vytvořit pracovní skupinu, která by se problematikou dlouhodobě a koncepčně zabývala. Inspirací může být Praha, kde pod Radou hl. města Prahy funguje Komise pro Prahu bezbariérovou a otevřenou nebo jiná města v ČR (Pardubice, Olomouc), kde funguje podobný systém - vytipování problematických míst ve spolupráci s organizacemi osob se zdravotním postižením, seniorů, rodičů s dětmi atd.

4 - vypracování akčního plánu odstraňování bariér - vyhlášení dotačního programu na podporu odstraňování bariér a lehce odstranitelných překážek 1.7. Informace pro obyvatele a návštěvníky - informace o bezbariérových trasách, dopravě (přístupnosti objektů, umístění bezbariérových WC) by měly být snadno dostupné a pravidelně aktualizované (elektronicky i v tištěné podobě) Příklady dobré praxe: Komise pro Prahu bezbariérovou a otevřenou _2014_2018/komise_rady_hmp_pro_prahu_bezbarierovou_/zapisy_z_jednani/Zapis_z_jedn ani_komise_9.html Projekt Bezbariérová Olomouc Dotace města na odstraňování bariér: Projekt ISEMOA: audity přístupnosti dopravních řetězců, systém pro místní samosprávy, příklady dobré praxe z celé Evropy (řada textů v češtině) Akustické orientační majáčky, informační a orientační systémy, hmatové značky, itineráře tras pro nevidomé realizace: ÚMČ Praha 2, ÚMČ Praha 8

5 B. BEZBARIÉROVÉ PROSTŘEDÍ PŘEHLED ŘEŠENÍ PRVKŮ Bezbariérové řešení staveb je základním předpokladem pro samostatný a bezpečný pohyb a užívání prostředí pro všechny uživatele tedy i pro ty, kteří v důsledku svého věku, omezení či postižení (tj. fyzické, smyslové, pohybové a/nebo kognitivní různorodosti) mají na prostředí specifické nároky. Při návrhu je třeba vždy respektovat následující principy: - prostředí musí v maximální míře umožňovat samostatné a bezpečné užívání všem uživatelům bez ohledu na věk, omezení či postižení - prostředí musí být z hlediska bezbariérového užívání řešeno komplexně tj. musí vytvářet navazující systém bezbariérových tras, spojujících důležité body (veřejně přístupné budovy, terminály/zastávky hromadné dopravy, parkovací místa, atd.), musí být zajištěna přístupnost budov (přístup k objektu, vyhrazené parkování, vstup, informace, horizontální a vertikální pohyb, WC) - musí být respektovány vzájemně odlišné požadavky jednotlivých skupin - použitá řešení nesmí znemožňovat užívání prostředí či stavby ostatním uživatelům ani by je neměla zásadním způsobem omezovat - požadavky na bezbariérové užívání je třeba respektovat v celém procesu tj. zadání, vypracování projektové dokumentace, realizace, vybavení a užívání prostoru Při stanovení základních průchozích šířek a manipulačních ploch se vychází z požadavků pro pohyb osob s pohybovým postižením, které užívají kompenzační pomůcky, ve venkovním prostředí při použití asistence je vhodný i větší manipulační prostor. Základní manipulační prostor vyhovuje osobám na mechanickém/elektrickém vozíku, lidem s kočárky, s chodítky a berlemi, nevidomým osobám s dlouhou bílou holí atd. Minimální průchozí šířky a manipulační plochy: Zdroj: Stadt Graz, Barrierefreies Bauen für alle Menschen

6 Základní parametry, které mají být respektovány při každém návrhu: - povrch pochozích ploch: rovný, pevný, upravený proti skluzu - výškové rozdíly pochozích ploch max. 20 mm - manipulační plocha: kruh o průměru 1,5 m pro otáčení v úhlu větším než 180, plocha 1,2 x 1,5 m pro otáčení v úhlu menším než ovládací prvky umístěné ve výšce 0,6-1,2 m ve vzdálenosti min. 0,5 m od boční překážky (např. zdi, schodu) - volná podchozí výška v exteriéru min. 2,2 m, v interiéru min. 2,1 m - ve výšce 0,25 až 2,2 m mohou být pouze pevné části stavby, vystupující z obrysů stěn max. 0,1 m, zařizovací předměty a technické vybavení staveb délky max. 0,4 m mohou vystupovat z obrysu budovy max. 0,3 m - zajištění vizuálních kontrastů (sloupy veřejného osvětlení, svislé dopravní značení, prosklené plochy, první/poslední schod, zařizovací předměty na bezbariérovém WC) - základní informace pro orientaci musí být vizuální a dle okolností i akustické a hmatné, doporučuje se užívání jednoduchých piktogramů - dobré osvětlení se střední hladinou osvětlenosti 300 lx - vyhrazené prostory a zařízení pro bezbariérové užívání musí být označeny příslušnými piktogramy Osoby nevidomé a slabozraké užívají při pohybu tzv. vodící linie. Ty jsou v přesně definovaných případech doplněny signálními, varovnými a hmatnými pásy, které jsou jednoznačně identifikovatelné podle rozměru (šířky) a povrchu, musí být vůči svému okolí vizuálně kontrastní a vnímatelné bílou holí i nášlapem. Vodící linie spojují orientační body a určují směr chůze. - přirozenou vodící linii tvoří obrubník vyšší než 60 mm, zábradlí se zarážkou pro bílou hůl, kompaktní prvky šířky min. 0,4 m a výšky min. 0,3 m - umělou vodící linii tvoří speciální dlažba s drážkami (bez vizuálního kontrastu k okolí) - přerušení přirozené vodící linie max. na délku 8 m, při delším přerušení doplnění umělou vodící linií (podélné drážky, šířka v exteriéru 0,4 m, v interiéru 0,3 m) - délka jednotlivých částí vodící linie je min. 1,5 m (u rekonstrukcí min. 1,0 m) Signální pás označuje místo odbočení z vodicí linie k orientačně důležitému místu, tj. určuje: - přístup k přechodu pro chodce a současně určuje směr přecházení - přístup k místu nástupu do vozidel veřejné dopravy - přístup ke schodům do podchodu nebo na lávku - okraj obytné a pěší zóny (na chodníku) Signální pás musí začínat u přirozené nebo umělé vodicí linie. Změny směru a odbočky se zřizují přednostně v pravém úhlu. V místě, kde se spojují dvě trasy signálních pásů, musí být signální pásy přerušeny v délce odpovídající jejich šířce, změny směru se řeší bez přerušení. Šířka signálního pásu je 0,8 1,0 m. Varovný pás ohraničuje místo pro osoby se zrakovým postižením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, tj. označuje: - rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníženého obrubníku - okraj nástupiště tramvajové zastávky s pojížděným mysem (tj. v jedné úrovni s komunikací) - místo se zákazem vstupu - sestupný schod zapuštěný do chodníku - změnu dopravního režimu na okraji obytné a pěší zóny (ve vozovce) Šířka varovného pásu 0,4 m. Hmatný pás určuje na chodníku rozhraní mezi vymezeným prostorem pro chodce a pásem pro cyklisty nebo in-line brusle. Hmatný pás musí mít šířku 0,3-0,4 m.

7 Detailní požadavky, které je třeba dodržet z hlediska bezbariérového užívání, udává platná legislativa včetně požadavků pro změny dokončených staveb a bodů, z kterých lze udělit výjimky. Základní legislativní předpisy: - vyhl. č. 398/09 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb - ČSN Projektování místních komunikací, změna Z1 - ČSN Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště Část 1: Navrhování zastávek CHODNÍKY A POCHOZÍ PLOCHY Chodníky a pochozí plochy mají vytvářet síť bezbariérových tras v území. Musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb a míjení všech uživatelů. Trasy je třeba navrhovat s ohledem na požadavky osob s pohybovým omezením (sklony, výškové rozdíly, manipulační plochy) a s omezením zraku (zejm. systém funkční a navazující sytém vodících linií, podél kterých má být zajištěný volný průchozí prostor). Vždy musí být jasně vymezeny pochozí a pojížděné plochy (zejména pokud jsou ve stejné výškové úrovni) a označeny překážky, nebezpečná místa nebo místa se zákazem vstupu. Požadavkům na bezbariérové užívání by měly vyhovovat alespoň základní komunikační trasy v parcích. Vodící linie je zde vhodné řešit s ohledem na celkovou koncepci užívání parku. Problémem zde - stejně jako v uličním prostoru - může být přerostlá zeleň zasahující do průchozího prostoru podél vodící linie. Speciální požadavky jsou stanoveny pro chodníky a pochozí plochy v městských památkových zónách a rezervacích, pro obytné a pěší zóny a pro pásy pro cyklisty nebo inline brusle vedoucí po chodníku. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - podélný sklon max. 8,33 % (1:12) - příčný sklon max. 2 % (1:50) - průchozí šířka min. 1,5 m, lze snížit na min. 0,9 m u technického vybavení komunikací - logická návaznost vodících linií, přerušení na délku max. 8 m nebo doplnění vodící linií umělou - délka jednotlivé části vodící linie min.1,5 m, při rekonstrukci min. 1,0 m - volný průchozí prostor podél přirozené vodící linie musí mít šířku min. 1,5 m, u umělé vodící linie šířku od osy oboustranně min. 0,8 m - snížený obrubník s výškou nad komunikací menší než 80 mm nebo s příčným sklonem menším než 40% (1:2,5) musí být opatřen varovným pásem - v úsecích delších než 200 m se sklonem větším než 5% musí být zřízena odpočívadla délky min. 2,0 m se sklonem max. 2% PŘECHODY A MÍSTA PRO PŘECHÁZENÍ Přechody a místa pro přecházení musí mít z hlediska požadavků na bezbariérové užívání snížené obrubníky a hmatové úpravy řešené dle platné legislativy. Hmatové prvky musí být navrženy jako logický celek a musí podávat nevidomému uživateli jednoznačné informace. Signální pásy musí vždy začínat u vodící linie, neprovádí se v případě, pokud přechod nebo místo pro přecházení není možno považovat pro osoby se zrakovým postižením za bezpečné. V prostoru přechodu by neměly být osazovány dešťové vpusti, které mohou působit problémy uživatelům s pohybovým omezením (zejm. při užívání berlí, chodítek a vozíků). Obtížně řešitelné bývá parkování řidičů zejména na místech pro přecházení brání tím v pohybu uživatelům, pro které je obrubník překážkou.

8 ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - délka nesignalizovaného přechodu pro pěší: max. 6,5 m, při změně stavby max. 7m, v odůvodněných případech je možné prodloužení + 1 m - délka signalizovaného přechodu pro pěší: max. 9,5 m, při změně stavby max. 12 m (na komunikaci s tramvajovým pásem až 17 m) - obrubník je v místě styku s vozovkou snížen na max. 20 mm - navazující šikmé plochy v podélném sklonu max. 12,5 % (1:8), příčný sklon max. 2% (1:50) - v místě šikmé plochy přechodu nebo místa pro přecházenímusí zůstat na chodníku průchod šířky min. 0,9 m ve sklonu max. 2% (1:50) nebo je nutné snížit chodník v celé šířce - přechody a místa pro přecházení se vybavují signálními a varovnými pásy popř. vodícími pásy přechodu, podrobnosti o provádění hmatových úprav stanoví norma - šířka signálního pásu je 0,8 1,0 m, šířka varovného pásu 0,4 m - na signální/varovné pásy a umělé vodící linie lze použít pouze materiály, které mají tzv. prohlášení o shodě dle TN TZUS - přechody se světelnou signalizací musí být vybaveny i signalizací akustickou - tlačítko k ovládání signalizace pro chodce musí být umístěno ve výši max. 1,2 m - sloupek světelné signalizace se umisťuje zpravidla do osy signálního pásu, nejdále 0,75 m od bezpečnostního odstupu NÁSTUPIŠTĚ VEŘEJNÉ DOPRAVY Všechny typy nástupišť (tj. na chodníku, ostrůvek ve vozovce, pojížděný mys) musí umožňovat bezbariérové užívání. Pokud je na nástupiště přístup přes vozovku, musí být řešen jako přechod pro chodce s odpovídajícími parametry. Na nástupišti se zřizuje signální pás, který označuje místo odbočení z vodicí linie a vede k označníku zastávky (tj. k místu nástupu do prvních dveří vozidla veřejné dopravy). Hranice bezpečnostního odstupu u nástupní hrany musí být označena vizuálně kontrastním pruhem (bez hmatného kontrastu). Přístřešky na nástupištích musí mít kontrastní označení prosklených ploch. Dle typu používaných vozidel je třeba uvažovat i s manipulačním prostorem pro vyrovnávací rampu. Pro možnost užívání dopravních prostředků osobami s omezenou mobilitou je nutná kombinace zvýšeného nástupiště a nízkopodlažního vozidla. Nástup do vozidla hromadné dopravy z úrovně vozovky požadavkům na bezbariérové užívání neodpovídá. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - nástupiště autobusů a trolejbusů musí mít výšku 200 mm, doporučuje se užívání bezbariérového zastávkového obrubníku - nástupiště tramvají, metra atd. musí mít nástupiště odpovídající použitému vozovému parku - hranice bezpečnostní odstupu (tj. 0,5 m od nástupní hrany) se označuje vizuálně kontrastním pruhem šířky min. 0,15 m - signální pás vedený od vodící linie k označníku zastávky MOBILIÁŘ A DALŠÍ PRVKY ULIČNÍHO PROSTORU Umístění městského mobiliáře, informačních a reklamních zařízení, restauračních zahrádek, venkovních stánků a pultů, uměleckých děl a obdobných zařízení či konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru podél vodící linie. U restauračních zahrádek, venkovních stánků, laviček atd. je současně třeba zajistit možnost bezbariérového užívání. Pokud prvky mobiliáře vytvářejí na pochozí ploše překážku, musí být řádným způsobem označeny.

9 U mobiliáře je třeba myslet i na to, že bývá často využíván jiným způsobem, než je obvyklé (např. na lavičkách se stojí, proto musí být stabilní, kamínky ve stromových mísách lákají děti ke hraní). Nutná je častá kontrola a údržba, aby v případě poškození nemohlo dojít ke zranění. Dodatečným nevhodným osazením mobiliáře (např. v průchozím prostoru podél vodící linie) může být bezbariérové užívání výrazně omezeno. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - mobiliář a další prvky uličního prostoru musí být umisťovány mimo průchozí prostor podél vodící linie (u přirozené vodící linie průchod šířky min. 1,5 m, u umělé vodící linie šířka oboustranně min. 0,8 m od osy) - restaurační zahrádky, stánky, lavičky atd. musí umožňovat bezbariérové užívání - označení překážek na pochozí ploše (mobiliáře a dalších prvků) pevnými zábranami s dolní zarážkou SCHODIŠTĚ Řešení schodišť musí splňovat požadavky na sklon ramene, výšku schodů a kontrastního označení prvního a posledního schodu každého schodišťového ramene. V případě stejné barvy všech schodů může vzniknout u lidí s postižením zraku či při špatných světelných podmínkách dojem rovné plochy. Schodiště musí být oboustranně opatřeno zábradlím s ergonomicky řešeným madlem - hranatá madla nelze pevně sevřít a neposkytují při chůzi dostatečnou oporu. Madla musí přesahovat první a poslední schod, aby bylo možné se o ně opřít ještě před vstupem na schodiště. U každého schodiště by měla existovat možnost překonat výškový rozdíl bezbariérově tj. chodníkem ve sklonu, bezbariérovou rampou, výtahem nebo schodišťovou plošinou. Bezbariérová obchozí trasa by měla být řádně označena, nejlépe piktogramem s šipkou. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - sklon schodišťového ramene max výška stupně max. 160 mm - schodišťová ramena nebo vyrovnávací stupně musí být oboustranně opatřena madly ve výši 0,9 m, která musí přesahovat min. 150 mm první a poslední stupeň, doporučuje se další madlo ve výši 0,75 m pro děti a osoby menšího vzrůstu - stupnice nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí (označení žlutým pruhem je požadováno pouze v dopravních stavbách) - schodiště vybíhající do prostoru musí mít pevnou zábranu, která zamezí vstupu do prostoru s podchozí výškou nižší než 2,2 m pro exteriér, 2,1 m pro interiér BEZBARIÉROVÉ RAMPY Bezbariérové rampy slouží k vyrovnání výškových rozdílů u vstupu do budovy nebo výškových rozdílů v budově. Musí mít po obou stranách zábrany proti sjetí vozíku, které slouží současně jako vodící prvek pro bílou hůl. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - šířka min. 1,5 m, podélný sklon max. 6,25 % (1:16), příčný sklon max. 1% (1:100) - u změn dokončených staveb při délce do 3 m sklon max. 12,5 % (1:8) - při délce rampy více než 9 m je nutné přerušení podestou délky min. 1,5 m - sokl nebo spodní díl zábradlí ve výšce 0,1 0,25 m - oboustranná madla ve výšce 0,9 m, která musí přesahovat min. 0,15 m začátek a konec rampy - rampy vybíhající do prostoru musí mít pevnou zábranu, která zamezí vstupu do míst s podchozí výškou nižší než 2,2 m

10 VÝTAHY Výtahy slouží k bezbariérovému překonání větších výškových rozdílů zejména v místech s intenzívním pohybem chodců, kde by jiné řešení bylo obtížné, často jsou instalovány ve veřejně přístupných budovách. Venkovní výtahy mívají omezenou dobu provozu např. jen v pracovní době zařízení/objektu. U výtahu jsou z hlediska bezbariérového užívání důležité rozměry kabiny a dveří výtahu, které mají být navrženy s ohledem na intenzitu a způsob užívání výtahu, vybavení kabiny (osazení a popis ovladačů, vybavení atd.). Přede dveřmi výtahu musí být vždy dostatečná manipulační plocha. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - volná plocha před nástupními místy min. 1,5 x 1,5 m - vnější ovladače v dosahu osoby na vozíku odsazené od boční zdi min. 0,5 m - rozměry výtahové kabiny (š x hl): min. 1,1 x 1,4 m, šířka vstupu min. 0,9 m (při rekonstrukci kabina rozměrů min. 1,0 x 1,25 m, vstup min. 0,8 m) - samočinně posuvné šachetní i klecové dveře - ovladače v kabině ve výšce max. 1,2 m, doplněné reliéfními/hmatnými značkami a popisem v Braillově písmu - optická, akustická a hlasová signalizace - obousměrné dorozumívací zařízení v kabině umožňující indukční odposlech ZDVÍHACÍ PLOŠINY Šikmé nebo svislé zdvíhací/schodišťové plošiny se mohou používat jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. V podstatě je užívají jen osoby na vozíku tj. tímto řešením není z hlediska uživatelů plně zajištěno bezbariérové užívání trasy nebo objektu. Plošiny často bývají uzamčené a/nebo nefunkční. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - volná plocha před nástupními místy min. 1,5 x 1,5 m - rozměry šikmé zdvíhací plošiny: min. 0,7 x 0,9 m, nosnost min. 150kg - rozměry svislé zdvíhací plošiny: min. 0,8 x 1,25 m, nosnost min. 250kg VYHRAZENÁ PARKOVACÍ STÁNÍ Na všech vyznačených odstavných i parkovacích plochách musí být vyhrazena parkovací stání pro osoby se zdravotním postižením, u staveb pro obchod, služby a zdravotnictví i pro osoby doprovázející dítě v kočárku. Vyhrazená parkovací stání mají být umístěna v blízkosti vchodu do budovy nebo u výtahu či rampy a musí z nich být přímý bezbariérový přístup na chodník. Povrch stání musí být vždy pevný, nelze použít např. vsakovací dlažbu. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - požadovaný počet vyhrazených stání pro osoby se zdravotním postižením: při celkovém počtu stání činí 5%, od 101 míst se procenta snižují - pro osoby doprovázející dítě v kočárku min. 1% vyhrazených míst z celkového počtu - šířka min. 3,5 m (včetně manipulační plochy šířky 1,2 m), u podélného stání délka min. 7,0 m - podélný sklon max. 2 % (1:50), příčný sklon max. 2,5 % (1:40) - označení svislým a vodorovným dopravním značením VÝKOPY A STAVENIŠTĚ Stavební práce na veřejných komunikacích znamenají většinou pro osoby s omezením či postižením problém velmi často nejsou dodržovány požadavky na vytýčení bezbariérové

11 náhradní trasy, často není výkop řádně ohrazen zábranami, takže může dojít k pádu a následnému zranění osoby nevidomé, slabozraké, nepozorné či malého dítěte. Podrobné požadavky na zabezpečení výkopů a dalších stavebních prací uvádí mimo legislativu pro bezbariérové užívání staveb i předpisy obsahující požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - výkopy na pochozí ploše musí být označeny pevnými zábranami s dolní zarážkou ve výši 0,1-0,25 m a pevnou zábranou ve výši 1,1 m - lávky přes výkopy musí být široké min. 0,9 m s výškovými rozdíly max. 20 mm, po obou stranách musí mít opatření proti sjetí vozíku (sokl nebo spodní díl zábradlí ve výši 0,1-0,25 m) - při nedodržení průchozího prostoru na chodníku se navrhne bezpečná náhradní bezbariérová trasa včetně přechodů pro chodce INFORMAČNÍ A ORIENTAČNÍ SYSTÉMY Základní informace mají být vizuální a dle okolností i akustické a hmatné. Podávané informace by měly být stručné, krátké a srozumitelné. Informační tabule mají mít kontrastní osvětlené nápisy a symboly. Je vhodné používat piktogramy, které jsou obecně srozumitelné. Informační tabule mají být v zorném poli osoby sedící na vozíku. Nevidomým a slabozrakým uživatelům slouží orientační mapy s hmatovými prvky a popisem v Braillově písmu, umělé vodící linie a akustické informace (akustické výstupy z orientačních majáčků nebo z elektronických informačních tabulí). Zařízení poskytující akustické informace ovládají uživatelé speciálními vysílačkami. Pro osoby slabozraké jsou potřeba velké, kontrastní a dobře osvětlené nápisy a informace psané čitelnými styly písma (černobílé, bezpatkové). Prostory a zařízení se speciálním vybavením nebo účelem (přepážky s indukční smyčkou, bezbariérová WC,..) mají být označeny příslušnými symboly. ZÁKLADNÍ PARAMETRY: - vizuální informace: kontrastní osvětlené nápisy, materiály bez odlesků, bezpatkový typ písma (Ariel), zvětšený černotisk, kontrast písma proti pozadí, piktogramy s šipkami - zorné pole osoby na vozíku: cca 1,2-1,6 m - akustické informace: výstupy z orientačních majáčků, z elektronických informačních tabulí, v kabině výtahu - hmatné informace: orientační mapy s hmatovými prvky a popisem v Braillově písmu, štítky na označnících, na madlech zábradlí, u ovladačů ve výtahu, umělé vodící linie - Indukční smyčky: informační přepážky, sály, konferenční místnosti, výtahy - označení speciálních prostorů/zařízení příslušnými piktogramy

12 C. KONKRÉTNÍ DOPORUČENÍ TRASY Pro každou oblast (A,B,C,D,E,F) byly vytipovány páteřní bezbariérové trasy, které by měly být realizovány alespoň ve střednědobém horizontu. Současně bylo navrženo řešení problémových míst vytipovaných v analytické části (viz tabulky níže), obdobná opatření by měla být realizována na srovnatelných místech ostatních tras. Navržená opatření mají přiřazenou váhu, která určuje důležitost a prioritu realizace. Hodnocení vychází z intenzity užívání místa chodci v kombinaci s intenzitou automobilové dopravy, možných nebezpečí pro uživatele atd. Použitá hodnotící stupnice opatření: 1 urgentní, značné nebezpečí pro uživatele 2 nezbytné 3 důležité 4 vhodné ve výhledu PARKOVÁNÍ Vyhrazená parkovací stání pro osoby se zdravotním postižením by měla být k dispozici u všech důležitých cílových ploch a objektů popř. ve vazbě na veřejnou hromadnou dopravu. Požadavky na nová vyhrazená stání u veřejně přístupných budov mimo režim rekonstrukce parkovacích ploch by měla vyplynout z požadavků obyvatel (zejm. u zdravotnických zařízení a nemocnice). VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA Průběžně by měly probíhat rekonstrukce zastávek hromadné dopravy. S ohledem na intenzitu nástupu a výstupu cestujících by měly být prioritně rekonstruovány zastávky Z56 Tišnov, Nádražní a Z53 Tišnov,Riegrova (obě cca 500 cestujících/20 hod), dále pak Z58 Tišnov, sídliště (cca 200 cestujících/20 hod). Součástí úprav má být vždy přechod/místo pro přecházení na protější chodník. Uvažováno by mělo být i s novými zastávkami dle zájmů obyvatel (např. v blízkosti nemocnice). Vhodným opatřením zejména pro seniory a obyvatele se zdravotním omezením - i s ohledem na poměrně výrazný sklon terénu - může být zřízení linky místní dopravy nebo vozidla na objednání s dotovaným provozem. Příklady dobré praxe: Senior bus Brno: Skloubení veřejné a sociální dopravy v Podorlicku: DALŠÍ NÁVRHY Pro možnost užívání veřejného prostředí je zejm. pro osoby na vozíku, s některými druhy vnitřních onemocnění a seniory důležitá dosažitelnost bezbariérové toalety. Doporučujeme tedy zřídit alespoň jedno veřejné bezbariérové WC v centrální části Tišnova (v oblasti kolem nám. Míru).

13 Oblast: A červená (Komenského nám., ulice Janáčkova, Nádražní, Cáhlovská, Brněnská, Mlýnská, Moukova) Navržená páteřní bezbariérová trasa: - Nádražní, Moukova, průchod přes Tesco supermarket, Brněnská ul. A.1. Nádražní ul., přechody před železniční stanicí: - u obou přechodů pro chodce (ve směru přístupu od vlakových a autobusových nástupišť) dořešit hmatnou dlažbu (varovné a signální pásy, vizuální a hmatný kontrast, signální pásy vedené od vodící linie) (1) A.2. Nádražní ul., místo pro přecházení u stánku zeleniny: - předláždit signální pásy: musí být vedeny ve směru přecházení a musí být odsazeny od varovného pásu o 0,3-0,5 m (1) A.3. Moukova ul., obytná zóna: - prostor přeřešit, zajistit chodcům prioritu a bezpečný průchod, dořešit vodící linie (1) A.4. Moukova ul.: - sklon rampové část chodníku směrem do vozovky snížit na max. 12,5%, dořešit bezpečné přecházení na druhou stranu vozovky (místo pro přecházení) (2) A.5. Mlýnská ul.: - upravit nevhodně řešené signální pásy na místě pro přecházení, oboustranně ponechat pouze varovné pásy (3) A.6. OD Tesco, průchod: - zajistit bezpečný koridor bez aut mezi výtahem, pohyblivým chodníkem a svislou plošinou (2)

14 Oblast: B žlutá nám. 28. října, nám. Míru, nám. Komenského, Brněnská, Dvořákova, Bezručova, Riegrova Navržená páteřní bezbariérová trasa: - nám. Míru, Brněnská, Bezručova, Riegrova B.1. Nám. Míru: - kompletní rekonstrukce, dořešení bezbariérových tras, zajistit napojení zejm. nám. Komenského, Brněnské a Bezručové ul. (2) B.2 Nám. Míru, přechod: - signální pás vést přímo od obrubníku, bez zalomení B.3. Nám. Míru: - doplnit rampu ke schodišti ve sklonu dle legislativy, doplnit vizuálně kontrastní značení prvního/posledního stupně (2-3) B.4. Nám. Míru: - doplnit vizuálně kontrastní značení prvního/posledního stupně každého vyrovnávacího schodiště, zajistit funkční zábradlí, ošetřit přerostlou zeleň v pravé části (pro zachování funkce vodící linie) (3) B.5. Nám. 28. října, přechod u ZŠ: - doplnit varovný pás mezi chodník a vozovku (1) B.6. Bezručova - Svat. Čecha: - celý prostor přeřešit, realizovat bezpečná a bezbariérová místa pro přecházení (3)

15 Oblast: C modrá Na rybníčku, Kvapilova, Brněnská, Hornická Navržená páteřní bezbariérová trasa: - Brněnská, Na rybníčku, Kvapilova C.1. Brněnská Dvořákova: - rekonstrukce všech míst pro přecházení dle platné legislativy (délka, hmatná dlažba) (2) C.2. Na rybníčku - Hornická ul. - dořešit místa pro přecházení zejm. doplnit signální a varovné pásy (3) C.3. Smetanova ul., obytná zóna: - doplnit hmatnou dlažbu na začátku obytné zóny C.4. Na rybníčku - Purkyňova ul.: - dořešit parkování aut u nemocnice, zajistit bezpečný průchod pro chodce (3) C.5. Na Rybníčku: - upravit přerostlou zeleň tj. zajistit funkčnost vodící linie (3)

16 Oblast: D hnědá Květnická, Lomnická, Drbalova, Tyršova Navržená páteřní bezbariérová trasa: - Tyršova, Drbalova, Lomnická D.1. zastávka Tišnov, Kukýrna - Z52: - zajištění přístupu na zastávku, rekonstrukce nástupiště dle požadavků na bezbariérové užívání (3) D.2. zastávka Tišnov, Lomnická - Z51: - dořešit vodící linii na nástupišti (např. zvýšený obrubník), předláždit oboustranně pás podél nástupní hrany (pouze vizuálně kontrastní dlažbou, bez hmatného kontrastu) D.3. Lomnická ul.: - signální pás ukončit u vodící linie (zvýšený obrubník), zalomená část k dalšímu obrubníku je zbytečná D.4. Lomnická ul.: - kolmo ve směru chůze doplnit varovný pás jako označení konce chodníku D.5. Květnická ul.: - upravit chodník před křižovatkou, zvýšený obrubník by měl v délce alespoň 1,0-1,5 m navádět do směru přecházení

17 Oblast: E černá Cáhlovská, Červený mlýn, U střelnice Navržená páteřní bezbariérová trasa: - Cáhlovská, Červený mlýn, U střelnice E.1.Nádražní - Cáhlovská: - na přechodu doplnit varovné a signální pásy (s vizuálním a hmatným kontrastem) (3) E.2. Cáhlovská ul.: - na přechodu doplnit varovné a signální pásy (s vizuálním a hmatným kontrastem), doplnit ostrůvek ve vozovce (2) E.3. U Tratě: - dořešit bezpečný průchod chodců přes parkoviště za Penny Marketem E.4. Cáhlovská ul.: - dořešit místa pro přecházení na křížení s účelovými komunikacemi (snížené obrubníky, hmatná dlažba) (3) E.5. Červený mlýn: - na přechodu u kruhové křižovatky předláždit signální pás (kolmé odbočení z vodící linie) E.6. Červený mlýn: - na ostrůvku ve vozovce vyměnit poškozenou dlažbu na okraji varovného pásu

18 Oblast: F zelená Na Honech, Černohorská, Riegrova Navržená páteřní bezbariérová trasa: - Riegrova v celé délce až k nemocnici, Černohorská - Nerudova a navazující vyšlapaná trasa směrem do sídliště F.1. Na Honech: - doplnit místo pro přecházení přes ul. Na Honech a nový chodník v užívané trase směrem do sídliště (2) F.2. Na Honech-Černohorská: - na vjezdu do Zóny 30 doplnit místo pro přecházení a další místo pro přecházení směrem na protější chodník (snížené obrubníky, hmatná dlažba) F.3. Černohorská: - dořešit místa pro přecházení (snížené obrubníky, hmatná dlažba), signální pás v tomto místě v celé délce bez vynechání dlažby F.4. Černohorská: - předláždit chodník podél RD s niveletou bez výškových stupňů F.5. Černohorská-Riegrova-Dvořákova: - přeřešit křižovatku, doplnit místa pro přecházení s parametry dle platné legislativy (délka, snížené obrubníky, hmatná dlažba) (2-3)

19 D. FINANCOVÁNÍ 1. Národní rozvojový program mobility pro všechny Národní rozvojový program mobility pro všechny (NRPM, program mobility) je jednou z klíčových aktivit pro podporu a vytváření bezbariérového prostředí v městech a obcích ČR. Program mobility byl vyhlášen v roce 2002 Vládním výborem pro zdravotně postižené občany (VVZPO) a Národní radou osob se zdravotním postižením ČR (NRZP) a je součástí Národního plánu pro vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Finanční krytí programu mobility je v současnosti zajištěno Vládním programem financování na období (usnesení vlády ČR č. 568 ze dne ). Cílem programu mobility je zajistit samostatný a bezpečný pohyb pro všechny uživatele prostřednictvím realizace komplexních systémů bezbariérových tras spolu se zajištěním bezbariérového přístupu a užívání budov, které leží na navržené trase. Náplní projektu je podpora zpřístupňování dopravy (tj. vytváření bezbariérových pěších tras, napojení na dopravní systémy, nákup nízkopodlažních dopravních prostředků, přístupné informační a odbavovací systémy, dopravní budovy a terminály atd.) a zpřístupňování veřejně přístupných budov, které leží na bezbariérových trasách (tj. řešení vstupu do budovy, vertikálního a horizontálního pohybu po budově, hygienického zařízení, atd.). Obce, které mají zájem se programu mobility účastnit, vypracují tzv. záměr, který je rozdělen na jednotlivé projekty (trasy, budovy). Záměr musí obsahovat tyto body/blíže viz manuál: 1. vyplněný formulář pro předkládání záměrů bezbariérových tras v rámci mobilit. Součástí formuláře je: a) stručná charakteristika řešeného území a demografické údaje b) přehled současného stavu v oblasti odstraňování bariér ve městě/obci (trasy a budovy již zpřístupněné - bezbariérové, nepřístupné bariérové a trasy a budovy navržené k řešení v záměru), včetně zhodnocení stávajícího stavu bezbariérovosti MHD (pokud je v obci) c) popis plánované bezbariérové trasy, odůvodnění vedení trasy a lokalizace záměru (graficky zpracovaná mapa/y obce s vyznačením navržené bezbariérové trasy včetně úseků a budov již zpřístupněných a úseků a budov určených ke zpřístupnění) d) výsledky, kterých má být realizací záměru dosaženo e) popis jednotlivých dílčích projektů předkládaného záměru s ohledem na financování z rozpočtů jednotlivých institucí zajišťujících finanční vstupy (stávající stav, návrh řešení, orientační přehled nákladů na jednotlivé položky úprav, celkové náklady, požadovaná dotace, dotační titul), 2. projektová dokumentace v rozsahu min. DUR nebo DSP, případně vzorový návrh řešení či technická specifikace zařízení (výtahů, zdvihacích plošin apod.) a rozklíčování orientačních nákladů na jednotlivé úpravy 3. vyjádření odpovědného orgánu veřejné správy, např. dopravního či sociálního odboru krajského úřadu, o veřejné prospěšnosti plánované bezbariérové trasy, zejména z hlediska odstraňování bariér pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, 4. vyjádření úřadu územního plánování o souladu plánované bezbariérové trasy s platným územním plánem, územním plánem obce nebo sídelního útvaru, 5. vyjádření odborníka na bezbariérové řešení staveb k navrženým stavebním úpravám a technickým zařízením nebo vyjádření místní či krajské organizace osob se zdravotním postižením, 6. doklad o vlastnictví nebo spoluvlastnictví pozemků a objektů, kterých se jednotlivé projekty týkají

20 7. prohlášení statutárního zástupce žadatele o vlastních prostředcích účelově určených na realizaci záměru v příslušném kalendářním roce. Jednotlivé projekty musí splňovat podmínky stanovené pravidly dotačních programů institucí podílejících se na financování jednotlivých projektů. Mimo Českou poštu, která hradí 100% nákladů se jedná vždy o spolufinancování projektů, procento spoluúčasti se liší. Detaily programu mobility, náležitosti podávaných záměrů: - text NRPM: - manuál, formulář, kontakty Informace k programu: Mgr. Petra Nováková, tel.: , novakova.petra@vlada.cz JUDr. Pavel Ptáčník, tel.: , ptacnik.pavel@vlada.cz 2. Program SFDI Státní fond dopravní infrastruktury každoročně vyhlašuje programy pro financování opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opatření ke zpřístupňování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu a orientace (blíže viz Obecně jsou financovány pouze úpravy na chodnících podél silnic I., II. a III. třídy, výjimkou jsou chodníky u místních komunikací, které jsou doporučeny k financování v projektu mobility, pokud je doložena intenzita provozu na komunikaci vyšší než 500 vozidel/24 hod. Z rozpočtu SFDI pro rok 2017 lze poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně do výše 85% celkových uznatelných nákladů stavební části akce. Kompletní znění programu SFDI na r. 2017: - materiál SFDI Nejčastější chyby předkládaných projektových dokumentací na stavby bezbariérových pěších tras a cyklistických stezek : - podání žádostí: vždy začátkem ledna Kontaktní osoba programu: Ing. Bohuslav Syrový, odbor řízení výdajů SFDI tel: , bohuslav.syrovy@sfdi.cz

21 C. KONKRÉTNÍ DOPORUČENÍ TRASY Pro každou oblast (A,B,C,D,E,F) byly vytipovány páteřní bezbariérové trasy, které by měly být realizovány alespoň ve střednědobém horizontu. Současně bylo navrženo řešení problémových míst vytipovaných v analytické části (viz tabulky níže), obdobná opatření by měla být realizována na srovnatelných místech ostatních tras. Navržená opatření mají přiřazenou váhu, která určuje důležitost a prioritu realizace. Hodnocení vychází z intenzity užívání místa chodci v kombinaci s intenzitou automobilové dopravy, možných nebezpečí pro uživatele atd. Použitá hodnotící stupnice opatření: 1 urgentní, značné nebezpečí pro uživatele 2 nezbytné 3 důležité 4 vhodné ve výhledu PARKOVÁNÍ Vyhrazená parkovací stání pro osoby se zdravotním postižením by měla být k dispozici u všech důležitých cílových ploch a objektů popř. ve vazbě na veřejnou hromadnou dopravu. Požadavky na nová vyhrazená stání u veřejně přístupných budov mimo režim rekonstrukce parkovacích ploch by měla vyplynout z požadavků obyvatel (zejm. u zdravotnických zařízení a nemocnice). VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA Průběžně by měly probíhat rekonstrukce zastávek hromadné dopravy. S ohledem na intenzitu nástupu a výstupu cestujících by měly být prioritně rekonstruovány zastávky Z56 Tišnov, Nádražní a Z53 Tišnov,Riegrova (obě cca 500 cestujících/20 hod), dále pak Z58 Tišnov, sídliště (cca 200 cestujících/20 hod). Součástí úprav má být vždy přechod/místo pro přecházení na protější chodník. Uvažováno by mělo být i s novými zastávkami dle zájmů obyvatel (např. v blízkosti nemocnice). Vhodným opatřením zejména pro seniory a obyvatele se zdravotním omezením - i s ohledem na poměrně výrazný sklon terénu - může být zřízení linky místní dopravy nebo vozidla na objednání s dotovaným provozem. Příklady dobré praxe: Senior bus Brno: Skloubení veřejné a sociální dopravy v Podorlicku: DALŠÍ NÁVRHY Pro možnost užívání veřejného prostředí je zejm. pro osoby na vozíku, s některými druhy vnitřních onemocnění a seniory důležitá dosažitelnost bezbariérové toalety. Doporučujeme tedy zřídit alespoň jedno veřejné bezbariérové WC v centrální části Tišnova (v oblasti kolem nám. Míru).