Příjmy. Tabulka č. 1: Plánované příjmy systému v. z. p. 2017

Transkript

1 SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÉHO VÝVOJE SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ROCE 2017 NA ZÁKLADĚ VYHODNOCENÍ ÚDAJŮ ZPP 2017 ČINNÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN PŮSOBÍCÍCH NA ÚZEMÍ ČR Úvod Hodnocení vychází z návrhů zdravotně pojistných plánů (ZPP) sedmi činných zdravotních pojišťoven, které byly schváleny samosprávnými orgány ZP a doručeny k posouzení na Ministerstvo zdravotnictví (MZ) a Ministerstvo financí (MF). Ve všech případech byl dodržen soulad postupů zpracování ZPP 2017 s metodikou MZ. Formálním ověřením všech dokumentů ZPP 2017 nebyly zjištěny žádné zásadní nedostatky. Zjištěné nesrovnalosti byly pojišťovnami vysvětleny nebo odstraněny. Vládě ČR jsou předkládány všechny ověřené dokumenty ZPP 2017 s návrhem na jejich předložení do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR k ukončení schvalovacího procesu. Souhrnné hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění (v. z. p.) vychází z dat získaných sumarizací údajů z tabulkových příloh jednotlivých ZPP Zobrazuje jak údaje cashflow na principu příjmově výdajovém (hotovostní metodika), tak poskytuje informace o vývoji a stavu pohledávkových a závazkových vztahů jednotlivých fondů spravovaných ZP, nákladů na zdravotní služby celkem a podle jednotlivých segmentů zdravotních služeb i v meziročním srovnání plánovaných hodnot pro r. 2017, které je srovnána s očekávanou skutečností r Celkově systém v. z. p. podle očekávané skutečnosti roku 2016 vykázal příjmy ve výši 263,6 mld. Kč a výdaje 261,1 mld. Kč. Dosáhl tak v tomto roce přebytku cca +2,4 mld. Kč. V roce 2017 jsou naplánovány příjmy v částce 276,6 mld. Kč a výdaje 276,6 mld. Kč. Systém bude v tomto roce hospodařit vyrovnaně. Podrobnější členění příjmů a výdajů je obsahem následujících subkapitol, hodnocení zdravotně pojistných plánů jednotlivých zdravotních pojišťoven a tabulkových příloh.

2 Příjmy Příjmy systému v. z. p. v roce 2017 (Tabulka č. 1 a Graf č. 2) ovlivní v meziročním srovnání zvýšení částky vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění u osob, za něž je plátcem pojistného stát, a to z Kč na Kč za kalendářní měsíc. To představuje zvýšení měsíční platby za každého státního pojištěnce o 50 Kč na 920 Kč (účinnost od ). Dále pak předpokládaný nárůst objemu mezd a platů v roce 2017 odhadovaný v Makroekonomické predikci MF z listopadu 2016 na 5,0 %. Dalším faktorem růstu příjmů bude zvýšení minimální mzdy z Kč na Kč v lednu 2017 a nárůst mezd ve veřejné správě. Tabulka č. 1: Plánované příjmy systému v. z. p Plánované příjmy roku 2017 (ZPP 2017) mld. Kč Příjmy z vlastního výběru 207,85 Příjmy ze státního rozpočtu 65,82 Ostatní příjmy systému v. z. p. 1,99 Příjmy od zahraničních pojišťoven a MO 0,86 Příjmy ze zdaňovaných činností 0,06 Celkové příjmy systému v. z. p. 276,59 Celkové příjmy systému v. z. p. na rok 2017 jsou plánovány ve výši 276,59 mld. Kč s meziročním nárůstem o 4,9 % a v absolutní hodnotě o cca 13 mld. Kč. Příjmy z vlastního výběru pojistného budou činit 207,85 mld. Kč (meziroční nárůst o 9,6 mld. Kč, tj. o 4,8 %). Pozitivně se projeví pokračující konjunktura české ekonomiky. Zde bude mít vliv také výše zmíněné zvýšení platů zaměstnanců ve veřejném sektoru a nepatrně také zvýšení minimální mzdy. Příjmy ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem pojistného stát (dále platba státu ), které spolu s výběrem pojistného podléhají stoprocentnímu přerozdělování, tvoří cca 24 % z celkových příjmů systému v. z. p. v plánované hodnotě 65,82 mld. Kč. V roce 2016 bylo ze státního rozpočtu vyplaceno 62,4 mld. Kč. Meziročně by tak mělo dojít k nárůstu o 5,5 % (tj. o 3,4 mld. Kč). Ostatní příjmy systému v. z. p. ve výši cca 0,72 % z celkových příjmů v hodnotě 1,99 mld. Kč mají jen marginální význam a tvoří je především sankční příjmy (penále, pokuty, přirážky, náhrady škod). V roce 2016 jsou očekávány v částce 2 mld. Kč, tj. meziročně dojde k poklesu o 67 mil. Kč (3,2 %). Příjmy od zahraničních pojišťoven a Ministerstva obrany se předpokládají ve výši 0,86 mld. Kč, tj. cca 0,31 % celkových příjmů v. z. p.. V roce 2016 jsou očekávány v částce 0,8 mld. Kč, tj. meziročně dojde k růstu o 69 mil. Kč (6,9 %). Zcela minimální podíl na celkových příjmech mají příjmy ze zdaňovaných činností, a to ve výši 0,02 % v plánované hodnotě 0,064 mld. Kč. V roce 2016 jsou očekávány v částce 0,065 mld. Kč, tj. meziročně dojde k poklesu o 1 mil. Kč (1,9 %). Struktura zdaňovaných činností se dlouhodobě nemění, neboť účinné právní předpisy zdravotním pojišťovnám umožňují pouze omezený rozsah vlastních aktivit. Jsou jimi především pronájmy nevyužitých nebytových prostor a zprostředkování prodeje komerčního pojištění. Zisky po zdanění z těchto činností využívají ZP v souladu se zákony a rozhodnutími správních rad na posilování fondů v. z. p., včetně Fondu prevence. 2

3 Graf č. 2: Plánované příjmy systému v. z. p Plánované příjmy jednotlivých zdravotních pojišťoven v různém členění a v porovnání s očekávanou skutečností 2016 podrobněji viz Tabulková příloha Tabulka č. 1 str

4 Výdaje Plánované výdaje (Tabulka č. 2, Graf č. 3 a č. 4) Tabulka č. 2: Plánované výdaje systému v. z. p Plánované výdaje roku 2017 (ZPP 2017) mld. Kč Výdaje na zdravotní služby 267,31 Zálohy za cizince, specifické fondy VoZP ČR 1,05 Provozní výdaje 7,08 Výdaje na investice z FRM 1,08 Výdaje na zdaňovanou činnost 0,04 Celkové výdaje systému v. z. p. 276,57 Celkové výdaje systému v. z. p. na rok 2017 jsou plánovány ve výši 276,57 mld. Kč. Při meziročním srovnání s r tak dojde k růstu z částky 261,1 mld. Kč (tj. o 15 mld. Kč, 5,9 %). V přepočtu na jednoho pojištěnce pak činí v roce 2017 celkové predikované výdaje systému v. z. p. pro r Kč. Meziročně se výdaje na jednoho pojištěnce se tak zvýší z částky Kč (tedy o 5,8 %). Z toho výdaje na zdravotní služby jsou plánovány ve výši 267,31 mld. Kč s meziročním nárůstem z 253 mld. Kč, meziročně tak vzrostou o 14,4 mld. Kč (5,7 %). Nárůst je způsobem především v důsledku modelace úhradové vyhlášky platné pro rok Zde se promítla priorita vlády v podobě zvýšení platů pracovníků ve zdravotnictví. Provozní výdaje budou v roce 2017 činit 7,08 mld. Kč (bez výdajů na investice z FRM). Oproti roku 2016 vzrostly z částky 6,64 mld. Kč, tj. o 0,44 mld. Kč (o 6,6 %). Aktuální propočtené limity, limity zdravotně pojistných plánů a procenta jejich plnění viz Tabulková příloha Tabulka č. 1a. VZP ČR, ČPZP, OZP, RBP a ZPŠ v roce 2017 plánují využít celý limit přídělu na vlastní činnost. Naopak VoZP ČR pouze necelých 88 %. Maxima též neplánuje využít ZP MV ČR (63 %). Výdaje na investice z FRM se plánují ve výši cca 1,08 mld. Kč, které se téměř meziročně zdvojnásobily (z částky 0,57 mld. Kč). Příčinou toho jsou především odložené investice z předchozích let. Marginálními položkami na straně výdajů pak jsou zálohy za cizince, specifické fondy VoZP ČR v plánované částce 1,05 mld. Kč. V roce 2016 jsou očekávány v částce 0,93 mld. Kč, tj. meziročně dojde k růstu o 0,12 mld. Kč (13 %). Mezi výdaji jsou pak zařazeny i výdaje na zdaňovanou činnost v částce 0,04 mld. Kč. U nich je meziročně předpokládán minimální nárůst o 2 mil Kč. 4

5 Graf č. 3: Plánované výdaje systému v. z. p Podrobnější informace viz Tabulková příloha Tabulka č. 1 str. 4 a 5. 5

6 Saldo Plánované saldo příjmů a výdajů systému v. z. p. (vč. vlivu ostatní zdaňované činnosti) činí cca 23,5 mil. Kč, což představuje meziroční zhoršení o 2,4 mld. Kč (viz Tabulková příloha Tabulka č. 1 str. 5). Jinak je tomu v segmentu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, které pro r plánují záporné saldo mil. Kč a v roce 2016 rovněž očekávají záporné saldo mil. Kč. VZP ČR, ČPZP, OZP a plánují v roce 2017 kladná salda, VZP ČR 537,1 mil. Kč, ČPZP 19,5 mil. Kč, OZP 13,6 mil. Kč. Naopak záporné saldo očekávají ZPMV ČR, VoZP ČR, ZPŠ a RBP. ZPMV ČR v částce - 335,2 mil. Kč, VoZP ČR - 91,7 mil. Kč, ZPŠ - 47,4 mil. Kč a RBP - 72,5 mil. Kč. V předchozím roce (2016) kladného salda dle očekávání dosáhla pouze VZP ČR (2 987,4 mil. Kč), ČPZP (35,9 mil. Kč) a OZP (250,3 mil Kč), záporného pak VoZP ČR (- 260,4 mil. Kč), ZPŠ (- 48,7 mil. Kč), ZPMV ČR (- 485,6 mil. Kč) a RBP (- 47,8 mil. Kč). Je tak zřejmé, že hlavní příčinou negativního trendu vývoje celkového plánovaného salda příjmů a výdajů systému v. z. p. je výrazný výkyv v hospodářském výsledku VZP ČR, jejíž saldo se snížilo z téměř 3 mld. Kč v roce 2016 na 0,5 mld. Kč v roce Graf č. 4: Plánované saldo příjmů a výdajů 2017 (tis. Kč) VZP ČR VoZP ČPZP OZP ZPŠ ZPMV RBP Podrobnější informace viz Tabulková příloha Tabulka č. 1 str. 6. 6

7 Pohledávky a závazky Plánovaný stav pohledávek v. z. p. celkem (v čisté výši bez opravných položek) k dosáhne 37,6 mld. Kč, z toho pohledávky za plátci pojistného činí 33,4 mld. Kč, tj. 89 % (přibližně shodný podíl tvoří pohledávky ve splatnosti a po splatnosti). Při srovnání s r. 2016, kdy je očekáván celkový stav pohledávek ve výši 36,5 mld. Kč, tak meziročně dojde k růstu celkového stavu pohledávek o 1,1 mld. Kč. I v roce 2016 jsou pohledávky tvořeny především pohledávkami za plátci pojistného, a to v částce 32,3 mld. Kč, tj. 88,5 %. Plánovaný stav závazků v. z. p. celkem k je 33,8 mld. Kč. V tom závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb činí 32,8 mld. Kč, tj. 97 %. Žádná zdravotní pojišťovna nepředpokládá existenci závazků po lhůtě splatnosti vůči PZS. Oproti roku 2016, kdy je očekávána suma závazků ve výši 32,8 mld. Kč (v tom vůči PZS ve splatnosti 31,8 mld. Kč, tj. 97 %), se meziročně závazky zvýší o 1 mld. Kč. Jedná se o pokračování dlouhodobě vzestupného trendu v souvislosti s růstem výdajů. Ze statistických výkazů jednotlivých zdravotních pojišťoven vyplývá, že se počítá s obvyklým nedokončeným vyúčtováním poskytnutých zdravotních služeb s jejich poskytovateli za rok 2016 ve výši 6,9 mld. Kč, v roce 2017 pak 7,2 mld. Kč, což je evidováno v položce dohadných položek pasivních. Meziročně tak dojde u pasivních položek k růstu o 326 mil. Kč, což je způsobeno předpokládanou výši doplatků v rámci vyúčtování předběžných úhrad. Dohadné položky aktivní se předpokládají v roce 2016 v celkové výši 2,2 mld. Kč a k pak 2,1 mld. Kč. Aktivní položky tak naopak poklesnou o 115 mil. Kč. U ukazatele se jedná o pokračování trendu od roku Stav opravných položek dosáhne k celkem 30,3 mld. Kč. Tato kategorie pohledávek (součást tzv. hrubé výše pohledávek) je nadále vymáhána na plátcích pojistného. Pouze z hlediska účetního jsou tyto položky vyjmuty z čistých pohledávek a čtvrtletně přehodnocovány v souladu s účetními standardy. 1 Oproti roku 2016 se jedná o nárůst o 0,6 mld. Kč. Stav opravných položek se zvyšuje každoročně již od roku 2010, a jedná se tedy o pokračování trendu. Informace o stavu závazků a pohledávek jednotlivých zdravotních pojišťoven viz Tabulková příloha Tabulka č. 1 str. 7 až 9. Tabulka č. 1 str. 7 zpracovaná na základě podkladů jednotlivých zdravotních pojišťoven dokládá plánovaný absolutní stav závazků vůči poskytovatelům zdravotních služeb k Tento stav závazků je rovněž z důvodu srovnatelnosti vyjádřen i v přepočtu na denní spotřebu výdajů na zdravotní služby (Tabulka č. 1b). Závazky ve lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb se pohybují v rozmezí dnů. Zásoby na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění (dále jen BÚ ZFZP) jednotlivých zdravotních pojišťoven vyjádřené ve dnech k jsou nerovnoměrné a dosahují 5-34 dnů. Meziročně nedošlo u tohoto ukazatele k výraznější změně. 1 V Tabulkové příloze Tabulka č. 1 nejsou tyto údaje uvedeny, neboť nejsou součástí čisté výše pohledávek. 7

8 Graf č. 5: Plánovaná finanční zásoba na BÚ ZFZP v roce 2017 ve dnech výdajů na péči 8

9 Pojištěnci systému v.z.p. K je očekávaný počet pojištěnců 10,4 mil., z toho Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR) registrovala 5,92 mil. pojištěnců, tj. 57 % pojištěnců systému v. z. p.. Ke konci roku 2017 pak VZP ČR očekává 5,91 mil. pojištěnců, což potvrzuje dlouhodobě klesající trend. Provozování komerčního pojištění v systému v. z. p. účinné právní předpisy nepřipouštějí, a proto VZP ČR a Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) provozují tento druh pojištění odděleně ve stoprocentně vlastněných dceřiných společnostech. Počet zaměstnanců zdravotních pojišťoven ke konci roku 2017 bude činit Oproti r tak dojde ke zvýšení o 57 zaměstnanců (meziročně o 0,95 %). Jsou tak patrné rostoucí tendence, neboť v letech počet zaměstnanců osciloval mezi až Z toho vyplývá, že průměrný počet pojištěnců na 1 zaměstnance poklesne z na Graf č. 1: Počet zaměstnanců k dle ZPP 9

10 Stavy peněžních prostředků zdravotních pojišťoven na BÚ a zátěžový test Stav peněžních zůstatků na bankovních účtech zdravotních pojišťoven je plánován k v celkové výši 17,4 mld. Kč. Vzhledem k aplikaci zákona č. 128/2016 Sb. (převod likvidity do ČNB) se jedná pouze o peněžní zůstatky na bankovních účtech ZP. Zdravotní pojišťovny v r očekávají peněžní zůstatky v hodnotě 17,3 mld. Kč, z toho 86 mil. Kč je drženo v cenných papírech provozního fondu. Meziročně se prakticky nezmění. VZP ČR splatila v roce 2016 poslední splátky návratné finanční výpomoci poskytnuté ze státního rozpočtu v roce 2013 v částce 500 mil. Kč. Graf č. 6: Stav peněžních prostředků jednotlivých ZP k (tis. Kč) Graf č. 7: Stav peněžních prostředků jednotlivých ZP k V Tabulkové příloze, Tabulka č. 1b, jsou uvedeny finanční zůstatky na bankovních účtech základních fondů zdravotních pojišťoven k U BÚ Rezervního fondu VZP ČR v roce 2017 plánuje 100% finanční naplnění rezervního fondu ke konci roku 2017, a to ve výši 2,32 mld. Kč. 10

11 Graf č. 8: Podíl zůstatků na BÚ ZP na celkových výdajích a růst reálného HDP Z Grafu č. 8 je patrné, že zdravotní pojišťovny nashromáždily značné rezervy (ve smyslu zůstatků na BÚ) v letech předcházejících světové hospodářské krizi v roce Od roku 2009 do r pak docházelo k prudkému úbytku rezerv, díky čemuž nedošlo k výraznému omezení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Míra rezerv i přes predikovaný růst poklesne. To znamená, že se dále tenčí polštář pro zmírnění dopadů případného vnějšího negativního šoku, např. v podobě nenadálé recese české ekonomiky. Pro účely posouzení střednědobé udržitelnosti současné nastavené trajektorie hospodaření ZP byl proveden stress-test (zátěžový test). Jeho obsahem bylo vytvoření hypotetické situace pro rok 2018 a 2019 a následná modelace zůstatků ZP ke konci roku 2018 a 2019 v případě realizace tohoto hypotetického scénáře. V testu byla simulována hypotetická situace zpomalení růstu české ekonomiky. V rámci testu bylo předpokládáno, že výdaje ZP v roce 2018 a 2019 porostou stejným tempem, jakým mají růst v roce 2017, a neuvažuje se snížení růstu výdajů kvůli zpomalení růstu ekonomiky. U příjmů z výběru pojistného je potom projektován nárůst na 101,5 % předchozího roku a inflace ve výši 0 %. Hodnota vyměřovacího základu u tzv. státních pojištěnců byla modelována dle stavu platného k Dále byl modelován nárůst počtu nezaměstnaných o 50 tisíc v roce 2018 a 100 tisíc v roce Cílem bylo ověřit schopnost systému v.z.p. vydržet důsledky i jen pouhého zpomalení ekonomiky, který nelze vyloučit. Stress-test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému v.z.p. by při zpomalení růstu už po dvou letech vedly ke snížení zůstatků na kritickou úroveň a vzniku závazků ZP po splatnosti v rozsahu téměř 20 mld. Kč. Ani zvažované zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce s ročním dopadem 3,5 mld. Kč by tento trend nezměnilo, ale pouze zmírnilo. Výsledky shrnuje následující graf: 11

12 12

13 Vlivy na systém veřejného zdravotního pojištění Podle predikce základních makroekonomických indikátorů ČR zveřejněné MF v listopadu 2016 pro rok 2016 a 2017 dojde k růstu české ekonomiky, růst reálného HDP je pro rok 2016 očekáván ve výši 2,4 % a v roce 2017 je předpokládán ve výši 2,5 %. Minimální mzda se zvyšuje s účinností od z Kč na Kč, měsíční pojistné OBZP se tak zvýší z Kč na 1485 Kč (nařízení vlády č. 337/2016 Sb.). Od se zvýšila částka vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění u osob, za něž je plátcem pojistného stát, a to z Kč na Kč za kalendářní měsíc. To představuje zvýšení měsíční platby za každého státního pojištěnce o 50 Kč na 920 Kč (účinnost od ). Roční maximální vyměřovací základ nebude ani v roce 2017 zastropován. Zdravotní politika má stejně jako v předchozích letech za cíl zajistit pro pojištěnce kvalitní, místně a časově dostupné zdravotní služby ve všech segmentech zdravotních služeb. Dohodovací řízení k úhradám na rok 2017 probíhalo v období od do Ve lhůtě předpokládané zákonem č. 48/1997 Sb. účastníci dohodovacího řízení nedospěli k dohodě v 7 z 13 segmentů zdravotních služeb (praktičtí lékaři a praktičtí lékaři pro děti a dorost, následná lůžková péče; lázeňská léčebně rehabilitační péče a zdravotní péče v ozdravovnách; poskytovatelé hrazených služeb v odbornostech 911, 914, 916, 921 a 925; fyzioterapie nelékařské profese; mimoústavní ambulantní specializované péče, akutní ústavní péče). V šesti segmentech byla dohoda uzavřena (ambulantní gynekologické služby; ambulantní stomatologické služby, ambulantní hemodialyzační péče, mimolůžkové laboratorní a radiodiagnostické služby; zdravotnické záchranné služby přepravy pacientů neodkladné péče a lékařské služby první pomoci a v segmentu zdravotnické dopravní služby). V době zpracovávání návrhů ZPP 2017, na základě předložených výsledků uvedeného dohodovacího řízení, MZ vydalo vyhlášku č. 348/2016 Sb., kterou se v souladu s 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. stanovují hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení pro r. 2017, (dále jen úhradová vyhláška 2017 ) pro všechny segmenty zdravotní péče tak, aby nastavené parametry úhrad respektovaly předpokládané finanční možnosti systému v. z. p. v roce Vzhledem k tomu, že předložené zdravotně pojistné plány všech zdravotních pojišťoven jsou v souladu s předpoklady úhradové vyhlášky 2017, lze mít za to, že v souladu s ní bude rovněž celý systém v. z. p. 13

14 Celkové náklady na zdravotní služby Celkové náklady na zdravotní služby čerpané z oddílu A základního fondu zdravotního pojištění ve výši 266,95 mld. Kč (Tabulka č. 3 a Graf č. 9) představují plánovanou výši nároků PZS za poskytnuté zdravotní služby. U žádné ZP se nepředpokládají závazky po lhůtě splatnosti. U všech ZP se projevuje snaha o regulační omezení objemu poskytovaných zdravotních služeb v rámci dohodovacích řízení a účinných právních předpisů. Z pohledu meziročního srovnání plánují ZP jako celek meziroční zvýšení objemu nákladů hrazených ze ZFZP celkem o 5,7 % tj. o 14,42 mld. Kč. Výsledné čerpání finančních prostředků v jednotlivých segmentech zdravotní péče však bude závislé na uplatňovaném způsobu úhrady a podílu individuálních dohod a na realizaci všech legislativních změn v oblasti v. z. p. Z detailních podkladů jednotlivých ZP vyplývá, že všechny plánují meziroční zvýšení nákladů na zdravotní služby: VZP ČR o 5,9 %, VoZP ČR o 4,5 %, ČPZP o 5,1 %, OZP o 6,9 %, ZPŠ o 6,1 %, ZP MV ČR o 5,3 % a RBP o 6,1 %. V objemově největším segmentu lůžkové zdravotní péče je předpokládán nárůst nákladů o 7,4 % (tj. o 9,80 mld. Kč) oproti očekávané skutečnosti roku U ambulantní péče se plánuje navýšení nákladů celkem o 4,4 % (tj. o 3,01 mld. Kč), (Tabulka č. 3 a Graf č. 10). U ostatních nákladů (náklady na lázeňskou léčebně rehabilitační péči, služby v ozdravovnách, přepravu, zdravotnickou záchrannou službu, léky vydané na recepty, zdravotnické prostředky vydané na poukazy, léčení v zahraničí, očkovací látky a finanční prostředky vratky), se plánuje navýšení celkem o 3,1 % (tj. o 1,62 mld. Kč). Tabulka č. 3: Struktura nákladů na zdravotní služby podle jednotlivých segmentů Ukazatel (v mil. Kč) Náklady na ambulantní péči Náklady na lůžkovou péči (oč. skut.) (ZZP) Ostatní náklady Celkové náklady Tab. 4: Vývoj nákladů na jednotlivé segmenty Ukazatel (v %) Náklady na ambulantní péči Náklady na lůžkovou péči 2012/ / / / / / ,31 102,21 104,35 103,45 105,54 104,40 100,63 99,10 108,70 104,00 104,10 107,38 Ostatní náklady 104,90 94,79 101,89 101,95 103,48 103,14 Celkové náklady 101,75 98,94 106,04 103,43 104,36 105,71 14

15 náklady na zdravotní služby mil. Kč náklady na zdravotní služby mil. Kč Graf č. 9: Celkové náklady na zdravotní služby Graf č. 10: Náklady na zdravotní služby podle segmentů Náklady na ambulantní péči Náklady na lůžkovou péči Ostatní náklady Přesnější údaj o meziročním vývoji jednoznačně představuje odhad nákladů na jednoho pojištěnce (Tabulka č. 4 a Graf č. 11). Za celý systém v. z. p. v r mají dosáhnout průměrné náklady na zdravotní služby všech ZP v přepočtu na 1 pojištěnce v průměru částky Kč, což představuje meziroční zvýšení o 5,6 % (v absolutním vyjádření nárůst o Kč na 1 pojištěnce). VZP ČR predikuje tyto náklady v průměru ve výši Kč, tedy s meziročním nárůstem o Kč na 1 pojištěnce, tj. o 6,1 %. Z hlediska absolutní výše těchto nákladů na 1 pojištěnce dále zůstává na 1. místě. Ze srovnání jednotlivých ZZP vyplývá, že růst těchto nákladů plánují všechny ZP (VoZP ČR o 4,4 %, ČPZP o 4,2 %, OZP o 6,7 %, ZPŠ o 5,3 %, ZP MV ČR o 4,3 % a RBP o 6,5 %). Zároveň je nutné uvést, že VZP má i nejvyšší příjmy na 1 pojištěnce z pojistného v. z. p. včetně vlivu přerozdělování ve výši Kč. Příjmy na 1 pojištěnce ZZP se pohybují v rozmezí od Kč do Kč. 15

16 náklady na zdravotní služby Kč na pojištěnce V objemově největším segmentu lůžkové zdravotní péče je předpokládán nárůst nákladů o 7,3 % (tj. o 923 Kč) oproti očekávané skutečnosti roku U ambulantní péče se plánuje zvýšení nákladů celkem o 4,3 % (tj. o 280 Kč), (Tabulka č. 4 a Graf č. 12). Tabulka č. 4: Struktura nákladů na zdravotní služby v přepočtu na 1 pojištěnce Ukazatel (v Kč) (oč. skut.) (ZPP) Náklady na ambulantní péči Náklady na lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady Graf č. 11: Celkové náklady na zdravotní služby v přepočtu na 1 pojištěnce

17 náklady na zdravotní služby Kč na pojištěnce Graf č. 12: Náklady na zdravotní služby podle segmentů v přepočtu na 1 pojištěnce Náklady na ambulantní péči Náklady na lůžkovou péči Ostatní náklady Náklady na léčení cizinců plánují ZP ve výši tis. Kč s meziročním nárůstem o 8,4 % a s průměrným nákladem na jednoho ošetřeného cizince ve výši Kč. Jednotlivé ZP uhradí závazky za cizince z BÚ ZFZP a částky za poskytnutou zdravotní péči si nárokují prostřednictvím Kanceláře ZP (CMÚ) u zahraničních zdravotních pojišťoven, které provedou příslušnou úhradu. Výše těchto úhrad jsou uvedeny v tabulkách č. 2 ZFZP jednotlivých ZP. Objemy úhrad na léčení cizinců nelze plánovat s vyšší přesností, pouze je možné provést odhad dle minulého vývoje. Průměrné náklady na jednoho ošetřeného cizince zůstávají dlouhodobě na srovnatelné úrovni. Celkové příjmy od zahraničních pojišťoven plánují ZP v r ve výši tis. Kč, výdaje dosáhnou tis. Kč. Záporné saldo příjmů a výdajů se očekává tis. Kč. Časové převisy plánovaných výdajů za ošetření cizinců nad příjmy od zahraničních pojišťoven budou opět krýt jednotlivé ZP z prostředků na BÚ ZFZP. Tabulka č. 5: Vývoj nákladů na léčení cizinců v České republice Ukazatel Náklady na léčení cizinců (tis. Kč) Počet ošetřených cizinců (oč. skut.) (ZPP) Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince (tis. Kč) 7,23 6,63 5,02 5,60 5,54 5,89 6,15 17

18 V oblasti zdravotní péče hrazené nad rámec v. z. p. čerpané z Fprev a dalších specifických fondů plánují ZP objem finančních prostředků ve výši tis. Kč (ze zdrojů Fprev tis. Kč a tis. Kč ze zdrojů MO). Oproti oč. skut. r plánují ZP celkové zvýšení finančních prostředků o 4,1 % (v absolutním vyjádření o tis. Kč). I v roce 2017 směřují ZP nabídku zdravotně preventivních programů na odhalování závažných onemocnění, na očkování proti infekčním nemocem s nebezpečnými následky, na podporu aktivit vedoucích ke zlepšení zdravotního stavu účastníků zařazených do těchto programů a dále na projekty podporující zvýšení kvality zdravotní péče, zdravý způsob života a zdraví pojištěnců. Tabulka č. 6: Náklady na preventivní zdravotní péči čerpané z fondu prevence Ukazatel (v tis. Kč) Náklady na zdravotní programy Náklady na ozdravné pobyty (oč. skut.) (ZPP) Ostatní činnosti Z jiných zdrojů (VoZP ČR) Celkové náklady na preventivní zdravotní péči

19 Závěr Všechny zdravotní pojišťovny plánují v roce 2017 navýšení nákladů na zdravotní služby. V celkovém úhrnu by meziroční navýšení výdajů ZFZP mělo činit 14,4 mld. Kč (5,7 %). Uvedené prostředky by ve sféře poskytovatelů zdravotních služeb měly sloužit především k naplňování vládní priority navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví a k podpoře poskytovatelů zdravotních služeb v lokalitách se zhoršenou možností zajištění místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb. Systém veřejného zdravotního pojištění bude v roce 2017 stabilizovaný především vlivem vysokého tempa růstu české ekonomiky. Systém by měl v tomto roce dosáhnout nepatrného přebytku hospodaření. Obrovský tlak na růst úhrad poskytovatelům zdravotních služeb a vysoké tempo jejich růstu v posledních letech však neumožňuje zvyšovat zůstatky na účtech (rezervy) zdravotních pojišťoven tak, aby byla vytvořena adekvátní rezerva pro případ jakéhokoli vnějšího negativního šoku, např. v podobě návratu recese či víceletého výraznějšího zpomalení hospodářského růstu. Naopak, míra rezerv systému se v roce 2017 plánuje snížit. Odolnost systému vůči vnějším negativním šokům se tak dále sníží. Je proto nutné přistoupit k realizaci systémových opatření, která by z delšího než krátkodobého horizontu řešila nesoulad mezi nároky na systém a jeho disponibilními zdroji, jelikož současně nastavené parametry hospodaření nejsou udržitelné ze střednědobé ani dlouhodobé perspektivy. 19