HODNOCENÍ NÁVRHŮ ZDRAVOTNĚ POJISTNÝCH PLÁNŮ NA ROK 2018 A STŘEDNĚDOBÝCH VÝHLEDŮ NA ROKY 2019 A 2020 JEDNOTLIVÝCH ČINNÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

Transkript

1 HODNOCENÍ NÁVRHŮ ZDRAVOTNĚ POJISTNÝCH PLÁNŮ NA ROK A STŘEDNĚDOBÝCH VÝHLEDŮ NA ROKY 2019 A 2020 JEDNOTLIVÝCH ČINNÝCH ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Úvod Při tvorbě návrhů a SDV 2019 až 2020 zdravotní pojišťovny vycházely z predikovaných makroekonomických ukazatelů, regionálních specifik a vlastního výchozího stavu, především finančního. V oblasti zdravotní politiky Ministerstvo zdravotnictví hodnotí především soulad s modelacemi dopadů úhradové vyhlášky na rok. Úhradová vyhláška je na smluvní vztahy aplikována pouze v případě, kdy nedojde k dohodě na odlišném úhradovém dodatku. Pro hypotetický případ, kdy k dohodám nedojde, a kdy by celý systém fungoval právě podle úhradové vyhlášky, je nutné dohlédnout na konstrukci zdravotně pojistného plánu v takové podobě, aby úhrady podle úhradové vyhlášky umožňoval. V ekonomické oblasti Ministerstvo financí hodnotí plánované hospodaření celého systému veřejného zdravotního pojištění, jakožto významné součásti veřejných rozpočtů. To se odráží i v hodnocení jednotlivých zdravotních pojišťoven. Veřejným zájmem je takové hospodaření zdravotních pojišťoven, které v době hospodářského růstu nesnižuje zůstatky na jejich účtech, a tím ponechává rezervy pro absorpci možného negativního šoku. V dílčím hodnocení se MF zaměřuje také na dodržování souladu s tzv. fondovou vyhláškou MF. Na základě obdržených zdravotně pojistných plánů na rok je možno konstatovat, že tyto plány jsou v souladu s právními předpisy, veřejným zájmem i požadavkem, aby umožnily naplnění cílů úhradové vyhlášky na rok. Pro větší přehlednost jsou ukazatele v ekonomické části zaokrouhleny na miliony korun a tomuto zaokrouhlení odpovídají i indexy. výdajů na vlastní činnost představuje snahu zachytit co nejširší okruh výdajů, které se přímo netýkají hrazení zdravotních služeb. Oproti úžeji definovanému maximálnímu limitu nákladů na vlastní činnosti, kromě rozdílů výdajů a nákladů, zachycuje také např. výdaje za různé poplatky spjaté se ZFZP i všech ostatních fondů, kterých se zmíněný limit netýká. Zahrnuje též ostatní zdaňovanou činnost. Výdaje na vlastní činnost tak mohou zmíněný limit převyšovat. Naopak, z ukazatele jsou vyloučeny všechny financující operace, byť mohou být prováděny např. z provozního fondu, kurzové ztráty, změny stavu hodnoty aktiv (nejedná se o cashflow) a interní převody mezi fondy. Vzhledem k transpozici evropské směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států vyplynula zákonem č. 23/2017 Sb., zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, pro zdravotní pojišťovny povinnost sestavovat střednědobé výhledy svého hospodaření pro roky 2019 a Text byl tak rozdělen na hodnocení zdravotně pojistných plánů (část I.) a střednědobých výhledů (část II.) hospodaření jednotlivých zdravotních pojišťoven v ČR.

2 I. Hodnocení zdravotně pojistných plánů na rok 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (VZP ČR) Hodnocení ekonomické (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 1, 1a), 1b), 1c), případně v ) Pojišťovna očekává v roce 2017 dosažení rekordního přebytku ve výši 5,06 mld. Kč, ten by se měl v roce zhoršit na 1,38 mld. Kč. Je to způsobeno předpokladem, že růst celkových výdajů bude předstihovat růst celkových příjmů o 2,4 p.b. Nebude tak pokračovat růst poměru celkových zůstatků na účtech VZP ČR k celkovým výdajům, který se ustálí na 9 %. Absolutně však celkové zůstatky na konci roku vzrostou na 15,65 mld. Kč. VZP ČR v odhadu příjmů z výběrů pojistného očekává nižší růst objemu mezd a platů v české ekonomice oproti Makroekonomické predikci ČR sestavenou Ministerstvem financí o cca 1 p.b. Tento rozdíl představuje necelých 1,3 mld. Kč, které tvoří určitou rezervu pro případ horšího než predikovaného vývoje objemu mezd a platů. Bilanci hospodaření VZP však přímo ovlivňuje vývoj příjmů z pojistného po přerozdělování, jejichž meziroční růst pojišťovna odhaduje na 5,2 %. Zde se odráží vliv zvýšení platby státu za tzv. státní pojištěnce, ale také pokles průměrného počtu těchto pojištěnců (především v důsledku dalšího očekávaného snížení počtu nezaměstnaných) o cca 28 tisíc osob. Mimořádným vlivem, který v roce bude pozitivně působit na příjmy pojišťovny, je změna systému přerozdělování pojistného mezi zdravotní pojišťovny. Zde se bude nově zohledňovat počet a struktura chronických pacientů zařazených do farmaceuticko-nákladových skupin (PCG) dle spotřeby léčiv. Pojišťovna předpokládá meziroční zvýšení příjmů z přerozdělování vlivem tohoto parametru o 0,5 mld. Kč. VZP ČR plánuje v roce, stejně jako v roce předchozím, 100% využít maximální limit převodu prostředků na vlastní činnost. Výdaje na vlastní činnost dosáhnou 4,5 mld. Kč s 14% meziroční růstem. Nejvýznamnější položkou výdajů na vlastní činnost jsou výdaje na mzdy zaměstnanců pojišťovny, které v roce dosáhnou 1,82 mld. Kč při meziročním růstu o 4,9 %. Do růstu se promítne plánované zvýšení průměrného přepočteného počtu zaměstnanců o 1,7 % na Poměrový ukazatel počtu pojištěnců na jednoho zaměstnance se dále sníží na a bude nadále nejnižší mezi všemi zdravotními pojišťovnami. Ostatní provozní výdaje se budou zvyšovat o 20,8 % na 1,45 mld. Kč. To je zdůvodněno budováním Nového informačního systému (NIS), kde část nákladů je provozního charakteru, dále opravou a údržbou budov a zajištěním jiných provozních výdajů v oblasti ICT. Investice z FRM se mají zvýšit ze 180 na 340 mil. Kč. Zde je třeba poznamenat, že v posledních letech VZP ČR výrazně nedočerpávala naplánované prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Ke zvýšení investičních výdajů má dojít především kvůli pomalejšímu tempu realizace investičních akcí zaměřených na oblast ICT v roce Strategickým cílem investičního rozvoje je budování NIS. Pojišťovna musí také reagovat na bezpečnostní rizika, zajistit ochranu osobních údajů a ICT systémů proti kybernetickým hrozbám. V roce se chce zaměřit též na vybudování systému pro zpracování dokumentů a modernizaci datových center. Další investiční prostředky budou směřovat do rekonstrukce klientských hal a vyvolávacích systémů pro klientská pracoviště. 2

3 Oček. skut.2017 /Oč. skut.2017 (průměrný počet ) % pojištěnců ,1 z toho státem hrazených ,2 zaměstnanců ,7 pojištěnců na 1 zaměstnance (v mil. Kč ) ,4 příjmy celkem * ,1 pojistné po přerozdělování ,2 na 1 pojištěnce (v Kč) ,1 výdaje celkem * ,5 výdaje na zdravotní služby ze ZFZP ,4 na 1 pojištěnce (v Kč) ,3 výdaje na preventivní programy ,6 výdaje na vlastní činnost ,0 příděl ze ZFZP do PF ,1 max. limit nákladů na vlastní činnost ,1 saldo příjmů a výdajů celkem * ,3 stav pohledávek celkem ** ,2 z toho po lhůtě za plátci pojistného ** ,5 dohadné položky aktivní ** ,7 stav opravných položek ** ,8 roční odpisy pohledávek ,2 roční odstranění tvrdosti ,0 stav závazků celkem ** ,7 z toho po lhůtě vůči PZS ** *** dohadné položky pasivní ** ,8 rezervy na soudní spory ** ,0 stav BÚ fondů celkem ** ,8 stav půjček a úvěrů ** *** * včetně OZdČ ** stav k poslednímu dni roku 3

4 Hodnocení zdravotní (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 4, 4a, 4b, 4c, příp. ve ) VZP ČR ve svém uvádí, že bude i nadále dbát na sledování kvality poskytovaných zdravotních služeb tak, aby pro pojištěnce zajistila nejen dostupné, ale i kvalitní a bezpečné zdravotní služby. Dále bude sledovat, zda jsou zdravotní služby poskytovány v souladu s právními předpisy a podmínkami stanovenými odbornými společnostmi a zda je zajištěna návaznost dalších potřebných zdravotních služeb. V roce by dle nemělo docházet k výraznějším změnám smluvní politiky ve vztahu k poskytovatelům zdravotních služeb. VZP ČR bude v roce podporovat zejména vznik nových praxí všeobecných praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost a nových stomatologických praxí v regionech, kde je obtížná dostupnost těchto druhů primární péče, a to formou koeficientu navýšení celkové výše úhrady Podporovány budou ordinace, kde probíhá příprava budoucích praktických lékařů, což je podstatný krok pro zajištění generační výměny lékařů v těchto segmentech. V Tabulce č. 1 lze vidět, že soustava smluvních poskytovatelů zdravotních služeb je u většiny kategorií dlouhodobě stabilní, a ani v roce nejsou předpokládány výraznější změny. Počet smluvních praktických lékařů pro děti a dorost vykazuje mírný klesající trend z důvodu věkové struktury lékařů. Tabulka č. 1: Soustava smluvních poskytovatelů zdravotních služeb Kategorie smluvních PZS Ambulantní poskytovatelé Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti a dorost Praktický zubní lékař Ostatní ambulantní poskytovatelé Lůžkoví poskytovatelé* Ostatní poskytovatelé Celkem *Použité kritérium pro rozlišení smluvních lůžkových PZS: dle IČ Revizní a kontrolní činnost představuje širokou škálu aktivit a v roce se bude zaměřovat jak na činnosti regulačního charakteru svěřené VZP ČR právními předpisy (souhlas s úhradou zdravotních služeb jako jsou výkony, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, lázeňská léčebně rehabilitační péče), tak na vlastní kontrolní činnost spočívající v ověření správnost a oprávněnosti úhrady vykázaných zdravotních služeb. Revizní pracovníci se dále podílejí svojí expertní činností na dalších agendách pojišťovny, jako je např. vyčíslení náhrad škod, zpracování stanovisek ve smluvní politice a stanovisek k regulačním srážkám apod. Struktura a výše nákladů na zdravotní služby je určena zejména na základě vývoje v minulých obdobích, očekávaného počtu pojištěnců a návrhu úhradové vyhlášky. Celkové náklady na zdravotní služby čerpané ze ZFZP plánuje VZP ČR ve výši mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,8 % oproti očekávané skutečnosti roku 2017 (Tabulka č. 2 a 3). Průměrné náklady na zdravotní služby na 1 pojištěnce jsou plánovány ve výši 4

5 Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 6,8 %. Pro rok jsou tedy plánovány historicky nejvyšší průměrné náklady na pojištěnce, což lze vidět v Grafu č. 1 či v Tabulce č. 4. Meziroční nárůst nákladů je očekáván ve všech segmentech zdravotních služeb V objemově největším segmentu lůžkové péče VZP ČR plánuje nárůst nákladů o 9,1 % na mil. Kč. K významnému zvýšení nákladů na lůžkovou péči dochází již od roku Segment ambulantní péče vykazuje také trvalý rostoucí trend a v roce dojde k meziročnímu nárůstu nákladů o 3,9 % na mil. Kč. Stejných meziročních procentuálních změn je dosahováno i po přepočtu na 1 pojištěnce. Celkové náklady i náklady v jednotlivých segmentech v přepočtu na 1 pojištěnce vykazují dlouhodobě rostoucí trend. (Tabulka č. 2 a Graf č. 2). Tabulka č. 2: Struktura nákladů na zdravotní služby podle jednotlivých segmentů 1 (v mil. Kč) ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady Tabulka č. 3: Vývoj nákladů na jednotlivé segmenty 2013/ / / / /2016 /2017 (v %) ambulantní péči 101,29 101,05 102,53 105,42 105,11 103,94 lůžkovou péči 96,00 105,12 103,34 104,29 106,26 109,14 Ostatní náklady 93,21 100,11 100,95 101,64 102,26 104,05 Celkové náklady 96,64 103,00 102,63 104,02 105,16 106,83 Tabulka č. 4: Struktura nákladů v přepočtu na 1 pojištěnce (v Kč) ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady ostatní náklady (náklady na lázeňskou léčebně rehabilitační péči, služby v ozdravovnách, přepravu, zdravotnickou záchrannou službu, léky vydané na recepty, zdravotnické prostředky vydané na poukazy, léčení v zahraničí, očkovací látky a finanční prostředky vratky) 5

6 zdravotní služby (v tis. Kč na pojištěnce) zdravotní služby (v tis. Kč na pojištěnce) Graf č. 1: Celkové náklady na zdravotní služby v přepočtu na 1 pojištěnce Graf č. 2: zdravotní služby podle segmentů v přepočtu na 1 pojištěnce 17 ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Objem finančních prostředků (vratek) podle 16b zákona č. 48/1997 Sb. VZP ČR plánuje výrazně vyšší v důsledku novely tohoto zákona, ve výši 386,0 mil. Kč oproti 55,0 mil. Kč v očekávané skutečnosti roku 2017 (v roce dojde ke snížení ochranného ročního limitu pro doplatky na léky pro děti a seniory). léčení cizinců, kteří si jako výpomocnou zdravotní pojišťovnu zvolí VZP ČR, jsou plánovány ve výši 938,0 mil. Kč (Tabulka č. 5). Oproti očekávané skutečnosti předchozího roku se jedná o nárůst o 11,0 %. Protože VZP ČR ve svém zdravotně pojistném plánu na rok předpokládá nárůst počtu ošetřených cizinců, průměrné náklady na jednoho ošetřeného cizince zůstávají z dlouhodobého pohledu na srovnatelné úrovni. Na ZFZP je plánováno přijmout od zahraničních pojišťoven za léčení cizinců (včetně plateb vypořádaných tzv. paušálem) 743,0 mil. Kč a naopak, z prostředků ZFZP uhradit za léčení cizinců 6

7 PZS 882,0 mil. Kč, což znamená rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji ve výši 139,0 mil. Kč. Tato částka snižuje konečný zůstatek ZFZP. Tabulka č. 5: Vývoj nákladů na léčení cizinců v České republice léčení cizinců (mil. Kč) Počet ošetřených cizinců Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince (Kč) preventivní péči čerpané z Fprev plánuje VZP ČR v celkové výši 522,6 mil. Kč, tj. meziroční nárůst nákladů o 1,5 % a v absolutním vyjádření o 7,9 mil. Kč. Program prevence bude i v roce členěn do tří základních skupin, tj. zdravotně preventivní programy, ozdravné pobyty a ostatní. U zdravotně preventivních programů dojde k výraznějšímu poklesu (o 12,8 %), u ozdravných pobytů a ostatní činnosti naopak k výraznějšímu nárůstu o 66,7% resp. o 29,0% (Tabulka č. 6). Tabulka č. 6: preventivní zdravotní péči čerpané z fondu prevence (v mil. Kč) zdravotní programy ozdravné pobyty Ostatní činnosti Celkové náklady na preventivní zdravotní péči Zdravotně preventivní programy zahrnují klientské programy, které souvisí s prevencí nad rámec hrazených služeb. Jedná se o programy preventivní péče pro kardiovaskulární onemocnění, pro onemocnění diabetes mellitus, onemocnění duševního zdraví, onkologická onemocnění a rovněž prevenci infekčních onemocnění. V roce bude VZP ČR pokračovat v nabídce tuzemských ozdravných pobytů pro děti, které dlouhodobě žijí v regionech s opakovaně překročenými hodnotami imisního limitu. Chronicky nemocným dětem je umožněno absolvovat léčebně ozdravný pobyt u moře. Mezi ostatní činnosti jsou zařazeny programy sloužící jako doplněk výše uvedených skupin preventivních programů, čímž VZP ČR srovnává nabídku klientských programů konkurenčních ZP. Především se jedná o klientské programy Maminka, který je určen ženám v graviditě a Bezpříspěvkoví dárci krve pro pojištěnce, kteří bezpříspěvkově darují krev. Závěr Ministerstvo zdravotnictví ověřilo soulad plánovaných nákladů na jednotlivé segmenty s modelovaným dopadem úhradové vyhlášky na rok. V případě VZP ČR lze konstatovat, že struktura nákladů dle segmentů (Tabulka č. 4) umožňuje naplnění cílů úhradové vyhlášky pro rok v případě jejího dodržení. Na příjmové i nákladové straně existuje shoda mezi a odhady MZ, což znamená, že VZP ČR bude v roce hospodařit mírně přebytkové. 7

8 Z obdržených podkladů lze soudit, že návrh Všeobecné zdravotní pojišťovny je v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí doporučují vládě České republiky předložit tento návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání s návrhem na jeho schválení. 8

9 201 Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (VoZP ČR) Hodnocení ekonomické (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 1, 1a), 1b), 1c), případně v ) Plán je sestavován na základě předpokládaného počtu pojištěnců. Jejich průměrný počet má vzrůst o 0,3 % na celkových osob. Pojišťovna očekává posilování stavů Armády České republiky (AČR) a nárůst počtu pojištěnců vlivem vzniku nových kontaktních míst a marketingové činnosti zaměstnanců pojišťovny. Obdobný meziroční nárůst pojišťovna plánuje u státem hrazených pojištěnců, kterých je z celkového počtu okolo 54 %. Dalším významným faktorem, ze kterého plán vychází, je předpokládaný výběr pojistného. Na základě celorepublikového růstu platů a mezd o 7,6 % a nízké nezaměstnanosti odhaduje VoZP ČR výši příjmů z pojistného na 16,21 mld. Kč, tj Kč na 1 pojištěnce. Příjmy po přerozdělování plánuje v objemu 18,7 mld. Kč, což odpovídá Kč na pojištěnce s meziročním nárůstem 7,3 %. Výdaje na zdravotní služby ze ZFZP jsou plánovány ve výši 17,98 mld. Kč a v přepočtu na jednoho pojištěnce činí Kč, tj. navýšení o 5,1 %. Saldo příjmů a výdajů celkem je plánováno kladné ve výši 51 mil., což je oproti očekávané skutečnosti roku 2017 zlepšení o 205 mil. Kč. Zůstatky na BÚ celkem se oproti očekávané skutečnosti roku 2017 navyšují o 5,6 % na celkových 959 mil. Kč. Výdaje na preventivní programy se plánují téměř zdvojnásobit. Dosáhnou podle plánu 140 mil. Kč. Nárůst je plánován z důvodu posílení programů Fprev a především větší propagace těchto programů směrem k pojištěncům. Nárůst respektuje výši dostupných zdrojů pro rok a nevyžaduje mimořádný příděl z PF. VoZP ČR bude jako každý rok zabezpečovat správu dvou specifických fondů. Fond pro úhradu preventivní péče (FPÚPP) slouží ke zprostředkování úhrady preventivní péče pro vojáky v činné službě. Je tvořen převodem ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly Ministerstva obrany (MO) ve výši 8,5 mil. Kč, což je oproti roku 2017 navýšení o 54,5 %. Výdaje se pro rok navyšují mírně o 0,5 %. Provozní výdaje související s činnostmi spojenými s tímto fondem se meziročně nemění a jsou ve výši 0,67 mil. Kč. Fond pro zprostředkování úhrady zdravotní péče (FZÚZP) slouží ke zprostředkování úhrady zdravotní péče pro vojáky v činné službě. V roce bude tvořen příjmy ve výši ve výši 6,5 mil. Kč z kapitoly MO, tj. o 62,5 % více než v roce Výdaje fondu poklesnou na 88,9 % tj. na 6 mil. Kč. Provozní výdaje zůstávají meziročně beze změn ve výši 0,67 mil. Kč. VoZP ČR počítá i nadále s programem pro válečné veterány ve spolupráci s AČR. Program na rozdíl od minulých let nebude pouze pro bývalé účastníky zahraničních vojenských misí, ale vybrané příspěvky budou moci čerpat všichni váleční veteráni s osvědčením Ministerstva obrany. Příděl do PF je plánován ve výši 3,06 % z vybraného pojistného po přerozdělování, náhrad škod, pokut, penále a přirážek k pojistnému. Kalkuluje se s maximálním limitem ve výši 576 mil. Kč a skutečný příděl se plánuje uskutečnit ve výši 560 mil. Kč. Úspora bude ponechána na ZFZP k úhradám zdravotní péče. Pojišťovna dále předpokládá stavební investice do budov ve vlastnictví ve výši 13,5 mil. Kč. Největší investice se plánují v oblasti IT, a to ve výši 69 mil. Kč. 9

10 Oček. skut.2017 /Oč. skut.2017 (průměrný počet ) % pojištěnců ,3 z toho státem hrazených ,3 zaměstnanců ,7 pojištěnců na 1 zaměstnance (v mil. Kč ) ,8 příjmy celkem * ,6 pojistné po přerozdělování ,6 na 1 pojištěnce (v Kč) ,3 výdaje celkem * ,3 výdaje na zdravotní služby ze ZFZP ,4 na 1 pojištěnce (v Kč) ,1 výdaje na preventivní programy ,2 výdaje na vlastní činnost ,4 příděl ze ZFZP do PF ,4 max. limit nákladů na vlastní činnost ,7 saldo příjmů a výdajů celkem * ,1 stav pohledávek celkem ** ,0 z toho po lhůtě za plátci pojistného ** ,0 dohadné položky aktivní ** ,0 stav opravných položek ** ,0 roční odpisy pohledávek ,1 roční odstranění tvrdosti ,0 stav závazků celkem ** ,7 z toho po lhůtě vůči PZS ** *** dohadné položky pasivní ** ,0 rezervy na soudní spory ** ,3 0,3 0,3 100,0 stav BÚ fondů celkem ** ,6 stav půjček a úvěrů ** *** * včetně OZdČ ** stav k poslednímu dni roku 10

11 Hodnocení zdravotní (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 4, 4a), 4b), 4c), příp. ve ) VoZP ČR je ZP s celostátní působností a k zajištění optimální míry, geografické, medicínské, časové a dopravní dostupnosti zdravotních služeb má vytvořenu síť PZS na celém území ČR včetně vojenského zdravotnictví (jako jsou spádová vojenská zdravotnická zařízení konstituována do Center zdravotních služeb, nemocnic a rehabilitačních i lázeňských zařízení). V oblasti smluvní politiky nepředpokládá v roce žádné změny. Svoji síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb považuje v současné době za stabilizovanou, Smluvní vztahy bude přizpůsobovat v těch regionech, kde v důsledku přírůstku nových pojištěnců není dostatečně pokryto poskytování zdravotních služeb k zajištění optimální místní a časové dostupnosti. Přesto se v žádné oblasti v roce nepočítá s nárůstem počtu smluvních PZS. Tento plánovaný vývoj lze vidět i v Tabulce č. 1, počet smluvních PZS se v roce nebude měnit. Tabulka č. 1: Soustava smluvních poskytovatelů zdravotních služeb Kategorie smluvních PZS Ambulantní poskytovatelé Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti a dorost Praktický zubní lékař Ostatní ambulantní poskytovatelé Lůžkoví poskytovatelé* Ostatní poskytovatelé Celkem *Použité kritérium pro rozlišení smluvních lůžkových PZS: dle IČZ V roce bude VoZP ČR mít jako hlavní úkol prohloubení účinnosti revizní a kontrolní činnosti. To umožní její postupná centralizace a soustředění na segmenty s největšími náklady, zvýšení účinnosti lékové politiky a fyzických revizí, a doplnění těchto činností o automatizované revize, uskutečňované prostřednictvím integrovaného informačního systému. Cílem je úplná elektronická komunikace s PZS přes Portál ZP. Elektronizace agendy tak umožní v daleko větší míře zpracovat a kontrolovat objemy vykazovaných zdravotních služeb ve vazbě na sjednané smluvní podmínky. Plánovaná struktura a výše nákladů na zdravotní služby je určena zejména na základě vývoje v minulých obdobích, úhradovou vyhláškou a uzavřenými dohodami v dohodovacím řízení. Celkové náklady na zdravotní služby čerpané ze ZFZP plánuje VoZP ČR ve výši mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 5,5 % (Tabulka č. 2 a 3). Průměrné náklady na zdravotní služby na 1 pojištěnce jsou plánovány ve výši Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 5,2 %. Pro rok jsou plánovány historicky nejvyšší průměrné náklady na pojištěnce, což lze vidět v Grafu č. 1 či v Tabulce č. 4. V objemově největším segmentu lůžkové péče, VoZP ČR plánuje nárůst nákladů o 7,6 % na mil. Kč. V segmentu ambulantní péče VoZP ČR dojde k meziročnímu nárůstu nákladů o 2,9 % na mil. Kč (Tabulka č. 2 a Graf č. 2). Po přepočtu na 1 pojištěnce se předpokládá 2,6% nárůst 11

12 zdravotní služby (v tis. Kč na pojištěnce) nákladů na ambulantní péči, náklady na lůžkovou péči pak meziročně vzrostou o 7,3 %. Celkové náklady i náklady v jednotlivých segmentech v přepočtu na 1 pojištěnce vykazují dlouhodobě rostoucí trend. Tabulka č. 2: Struktura nákladů na zdravotní služby podle jednotlivých segmentů (v mil. Kč) ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady Tabulka č. 3: Vývoj nákladů na jednotlivé segmenty 2013/ / / / /2016 /2017 (v %) ambulantní péči 102,34 117,55 103,31 116,78 101,57 102,92 lůžkovou péči 109,94 112,70 106,73 100,46 112,19 107,60 Ostatní náklady 102,02 106,48 104,29 102,33 103,33 103,59 Celkové náklady 105,97 112,65 105,24 105,42 107,12 105,45 Tabulka č. 4: Struktura nákladů v přepočtu na 1 pojištěnce (v Kč) ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady Graf č. 1: Celkové náklady na zdravotní služby v přepočtu na 1 pojištěnce

13 zdravotní služby (v tis. Kč na pojištěnce) Graf č. 2: zdravotní služby podle segmentů v přepočtu na 1 pojištěnce 17 ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Objem finančních prostředků (vratek) podle 16b zákona č. 48/1997 Sb. VoZP ČR plánuje výrazně vyšší v důsledku novely tohoto zákona, ve výši 50,0 mil. Kč oproti 5,5 mil. Kč v očekávané skutečnosti roku 2017 (v roce dojde ke snížení ochranného ročního limitu pro doplatky na léky pro děti a seniory). léčení cizinců, kteří si jako výpomocnou zdravotní pojišťovnu zvolí VoZP ČR, jsou plánovány ve výši 130,0 mil. Kč. Oproti očekávané skutečnosti předchozího roku se jedná o nárůst o 8,3 %. Při plánovaném zvýšení počtu ošetřených cizinců je průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince ve výši Kč s meziročním nárůstem 1,6 % (Tabulka č. 5). Na ZFZP je plánováno přijmout od zahraničních pojišťoven za léčení cizinců (včetně plateb vypořádaných tzv. paušálem) 105,0 mil. Kč a naopak, z prostředků ZFZP uhradit za léčení cizinců PZS 150,0 mil. Kč, což znamená rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji ve výši 45,0 mil. Kč. Tato částka snižuje konečný zůstatek ZFZP. Tabulka č. 5: Vývoj nákladů na léčení cizinců v České republice léčení cizinců (mil. Kč) Počet ošetřených cizinců Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince (Kč) preventivní péči čerpané z Fprev plánuje VoZP ČR v celkové výši 140,0 mil. Kč, v roce, tj. meziroční nárůst nákladů o 85,3 %, v absolutním vyjádření o 64,5 mil. Kč. Navýšení nákladů Fprev je způsobeno jednoduššími podmínkami pro čerpání, zvýšením některých příspěvků, ale i rozšířením okruhu příjemců v programu pro válečné veterány, Toto navýšení však bude možné pokrýt z příjmů tohoto fondu a nebude vyžadovat mimořádný příděl z fondu provozního. Program prevence pro rok je členěn do tří základních skupin. První skupina zahrnuje zdravotně preventivní programy. Do druhé skupiny jsou zařazeny ozdravné pobyty. Do třetí skupiny jsou zařazeny ostatní činnosti se zaměřením na péči pro vojáky (Tabulka č. 6). 13

14 Tabulka č. 6: preventivní zdravotní péči čerpané z fondu prevence (mil. Kč) zdravotní programy ozdravné pobyty Ostatní činnosti Z jiných zdrojů (VoZP) Celkové náklady na preventivní zdravotní péči Plánované čerpání finančních prostředků Fprev zaměřuje VoZP ČR zejména na cílové skupiny pojištěnců, u nichž nároky na preventivní péči jsou s ohledem na rizikové faktory vyšší. Dále jsou zaměřeny na preventivní péči o matku a dítě a na očkování proti infekčním nemocem s nebezpečnými následky, na dárcovství krve, krevní plasmy a kostní dřeně, na pohybové aktivity dětí, dospělých v produktivním věku i seniorů, na podporu včasného vyhledávání nádorových onemocnění kožního melanomu, prsu a karcinomu tlustého střeva a příspěvek na odvykací kúru pro kuřáky. Stejně jako tomu bylo v roce 2017, připravila VoZP ČR program Maminka pro těhotné a ženy po porodu, Válečný veterán pro všechny válečné veterány s osvědčením MO a Rodina vojáka určený na podporu vojáků z povolání i v aktivní záloze a jejich nejbližších rodinných příslušníků. V roce VoZP ČR bude dále financovat ozdravné pobyty dětí v tuzemsku i zahraničí. Mezi ostatní činnosti jsou zařazeny balíčky prevence pro vojáky na zahraničních misích a očkovací látky pro příslušníky AČR. VoZP ČR má dva specifické fondy (fond zprostředkování úhrady zdravotní péče a fond pro úhradu preventivní péče). úhradu zdravotní péče a preventivní zdravotní péče z těchto specifických fondů by měly dosáhnout plánované výše 14,0 mil. Kč, oproti 13,0 mil. Kč v roce Závěr Ministerstvo zdravotnictví ověřilo soulad plánovaných nákladů na jednotlivé segmenty s modelovaným dopadem úhradové vyhlášky na rok. V případě VoZP ČR lze konstatovat, že struktura nákladů dle segmentů (Tabulka č. 4) umožňuje naplnění cílů úhradové vyhlášky pro rok v případě jejího dodržení. Na příjmové i nákladové straně existuje shoda mezi a odhady MZ, což znamená, že VoZP ČR bude v roce hospodařit mírně přebytkově. Z obdržených podkladů lze soudit, že návrh Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky je v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí doporučují vládě České republiky předložit tento návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání s návrhem na jeho schválení. 14

15 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) Hodnocení ekonomické (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 1, 1a), 1b), 1c), případně v ) Pojišťovna plánuje v roce stejně jako v předchozím roce dosáhnout přebytkového hospodaření s kladným saldem +53 mil. Kč. Zatímco příjmy z pojistného po přerozdělování na jednoho pojištěnce mají růst o 7,1 %, růst výdajů na zdravotní služby ze ZFZP na jednoho pojištěnce by měl dosáhnout 7,3 %. Přebytkové hospodaření umožní dále navyšovat úroveň celkových zůstatků na účtech pojišťovny. Tento pozitivní trend lze pozorovat v hospodaření od roku Zůstatky by měly činit na konci roku přibližně 3,2 mld. Kč, což by představovalo pokrytí ekvivalentu 22 denních výdajů na zdravotní služby ze ZFZP (mělo by tak dojít k mírnému meziročnímu růstu oproti očekávané skutečnosti roku 2017 z hodnoty 21 dní), avšak tento ukazatel ještě v roce 2012 dosahoval hodnoty 58. ČPZP využije 100% limit převodu prostředků ze základního do provozního fondu. Výdaje na vlastní činnost by měly stoupnout o cca 10,4 % na 915 mil. Kč. Největší podíl z této částky připadne na mzdové a další osobní výdaje včetně příslušenství (537 mil. Kč). Investiční výdaje z FRM mají stoupnout o 18 % z 69 na 82 mil. Kč. Z toho převážná část (46 mil. Kč) bude směřovat do oblasti ICT (upgrade IS MD Navision), do rozvoje informačních systémů (pořízení nových diskových polí) a na zajištění kybernetické bezpečnosti (implementace nařízení EU GDPR). Další investice budou směřovány do modernizace vlastněných nemovitostí (32 mil. Kč), nebo do výměny zastaralých součástí budov ve svém vlastnictví pro zlepšení bezpečnosti provozu a hygienických podmínek na pracovištích. ČPZP plánuje v roce pokračovat ve výrazném meziročním navyšování výdajů na preventivní programy meziročně o 39 %. Při srovnání s rokem 2016 se tyto výdaje vice než zdvojnásobí. Největší meziroční nárůst plánuje u preventivních aktivit zaměřených na podporu zdravého způsobu života a proti vzniku závažných onemocnění. Jednou z příčin významného navyšování výdajů na prevenci je i převod z provozního fondu, což umožnila změna zákona v souvislosti s novelou rozpočtových pravidel. Průměrný počet zaměstnanců pojišťovny by měl stoupnout meziročně o 1 na 639. Počet pojištěnců na jednoho zaměstnance pak zůstane neměnný na hodnotě Tato hodnota patří mezi zaměstnaneckými zdravotními pojišťovnami mezi nejvyšší. Průměrný počet pojištěnců ČPZP má nepatrně vzrůst o necelé (0,2 %). Hodnota pohledávek i závazků by měla růst adekvátně k růstu příjmů a výdajů pojišťovny (obě o 5,9 %). Ani v roce se nečeká vznik závazků po lhůtě splatnosti vůči poskytovatelům zdravotních služeb. ČPZP plánuje v roce ponechat výši rezervy na soudní spory v částce 3 mil. Kč. 15

16 Oček. skut.2017 /Oč. skut.2017 (průměrný počet ) % pojištěnců ,2 z toho státem hrazených ,3 zaměstnanců ,2 pojištěnců na 1 zaměstnance (v mil. Kč ) ,0 příjmy celkem * ,1 pojistné po přerozdělování ,2 na 1 pojištěnce (v Kč) ,1 výdaje celkem * ,7 výdaje na zdravotní služby ze ZFZP ,4 na 1 pojištěnce (v Kč) ,3 výdaje na preventivní programy ,0 výdaje na vlastní činnost ,4 příděl ze ZFZP do PF ,1 max. limit nákladů na vlastní činnost ,1 saldo příjmů a výdajů celkem * ,2 stav pohledávek celkem ** ,9 z toho po lhůtě za plátci pojistného ** ,3 dohadné položky aktivní ** ,0 stav opravných položek ** ,5 roční odpisy pohledávek ,0 roční odstranění tvrdosti ,2 stav závazků celkem ** ,9 z toho po lhůtě vůči PZS ** *** dohadné položky pasivní ** ,0 rezervy na soudní spory ** ,0 stav BÚ fondů celkem ** ,6 stav půjček a úvěrů ** *** * včetně OZdČ ** stav k poslednímu dni roku 16

17 Hodnocení zdravotní (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 4, 4a), 4b), 4c), příp. ve ) ČPZP je zdravotní pojišťovnou s celorepublikovou působností. Síť smluvních poskytovatelů zdravotních služeb považuje ČPZP za dostatečnou. V roce ČPZP předpokládá pouze možnost doplnění počtu PZS, a to v souladu se stanovenými parametry místní a časové dostupnosti, s délkou čekacích dob na vybrané druhy zdravotních služeb, možností výběru PZS v odpovídající vzdálenosti od místa bydliště pojištěnce a počtem pojištěnců v daném regionu, zejména v odbornostech praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, klinická stomatologie a gynekologie. Z Tabulky č. 1 vyplývá, že u žádné kategorie nebude docházet k výrazným změnám v počtu smluvních poskytovatelů. Dojde pouze k mírnému navýšení u ambulantních specialistů, počet lůžkových smluvních poskytovatelů zůstane nezměněn. Tabulka č. 1: Soustava smluvních poskytovatelů zdravotních služeb Kategorie smluvních PZS Ambulantní poskytovatelé Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti a dorost Praktický zubní lékař Ostatní ambulantní poskytovatelé Lůžkoví poskytovatelé* Ostatní poskytovatelé Celkem *Použité kritérium pro rozlišení smluvních lůžkových PZS: dle IČ V ČPZP jsou uplatňovány mechanismy kontrolní a revizní činnosti prostřednictvím informačního systému a vlastní činností revizních pracovníků. Cílem ČPZP je stejně jako v letech minulých snaha o maximální racionalizaci úhrad a minimalizaci neúčelného poskytování zdravotních služeb, resp. jejich účelového vykazování ze strany PZS. Kontrolní činnost u poskytovatelů bude zahrnovat veškeré druhy a formy uhrazených zdravotních služeb, především však ty, které jsou z hlediska nákladů na zdravotní služby významné tj. lůžková péče, ambulantní péče, zdravotnické prostředky a léčivé přípravky. ČPZP bude pokračovat v rozšiřování prerevizních kontrol s cílem zajistit vyšší efektivitu revizních lékařů a revizních pracovníků a snížení střední doby identifikace podezřelého dokladu. Celkové náklady na zdravotní služby čerpané ze ZFZP plánuje ČPZP ve výši mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 7,4 % oproti očekávané skutečnosti roku 2017 (Tabulka č. 2 a 3). Průměrné náklady na zdravotní služby na 1 pojištěnce jsou plánovány ve výši Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 7,2 %. Pro rok jsou plánovány nejvyšší průměrné náklady na pojištěnce posledních několika let, což lze vidět v Grafu č. 1 či v Tabulce č. 4. V objemově největším segmentu, segmentu lůžkové péče, ČPZP plánuje nárůst nákladů o 11,2 % na mil. Kč. V segmentu ambulantní péče v roce dojde k meziročnímu nárůstu nákladů o 4,3 % na mil. Kč. (Tabulka č. 2 a Graf č. 2). Po přepočtu na 1 pojištěnce se předpokládá 4,1% nárůst nákladů na ambulantní péči, náklady na lůžkovou péči pak meziročně 17

18 zdravotní služby (v tis. Kč na pojištěnce) vzrostou o 11,0 %. Celkové náklady i náklady v jednotlivých segmentech v přepočtu na 1 pojištěnce vykazují dlouhodobě rostoucí trend. Tabulka č. 2: Struktura nákladů na zdravotní služby podle jednotlivých segmentů (v mil. Kč) ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady Tabulka č. 3: Vývoj nákladů na jednotlivé segmenty 2013/ / / / /2016 /2017 (v %) ambulantní péči 140,97 111,74 103,08 108,23 103,83 104,27 lůžkovou péči 137,49 116,38 101,21 105,53 108,64 111,21 Ostatní náklady 132,57 103,90 102,27 104,71 105,21 102,81 Celkové náklady 137,46 112,26 102,00 106,22 106,43 107,41 Tabulka č. 4: Struktura nákladů v přepočtu na 1 pojištěnce (v Kč) ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Celkové náklady Graf č. 1: Celkové náklady na zdravotní služby v přepočtu na 1 pojištěnce

19 zdravotní služby (v tis. Kč na pojištěnce) Graf č. 2: zdravotní služby podle segmentů v přepočtu na 1 pojištěnce 17 ambulantní péči lůžkovou péči Ostatní náklady Objem finančních prostředků (vratek) podle 16b zákona č. 48/1997 Sb. ČPZP ČR plánuje výrazně vyšší v důsledku novely tohoto zákona, ve výši 55,0 mil. Kč oproti 12,0 mil. Kč v očekávané skutečnosti roku 2017 (v roce dojde ke snížení ochranného ročního limitu pro doplatky na léky pro děti a seniory). léčení cizinců, kteří si jako výpomocnou zdravotní pojišťovnu zvolí ČPZP, jsou plánovány ve výši 92,7 mil. Kč. Oproti očekávané skutečnosti předchozího roku se jedná o nárůst o 15,0 %. Při plánovaném počtu ošetřených cizinců vzroste průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince na Kč, tj. o 4,5 % oproti očekávané skutečnosti roku (Tabulka č. 5). Na ZFZP je plánováno přijmout od zahraničních pojišťoven za léčení cizinců (včetně plateb vypořádaných tzv. paušálem) 52,6 mil. Kč a z prostředků ZFZP uhradit za léčení cizinců PZS 87,5 mil. Kč, což znamená rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji ve výši 34,9 mil. Kč. Tato částka snižuje konečný zůstatek ZFZP. Tabulka č. 5: Vývoj nákladů na léčení cizinců v České republice léčení cizinců (mil. Kč) Počet ošetřených cizinců Průměrné náklady na 1 ošetřeného cizince (Kč) preventivní péči čerpané z Fprev plánuje ČPZP ve výši 214,0 mil. Kč, tj. meziroční nárůst nákladů o 35,2 %, v absolutním vyjádření o 55,7 mil. Kč. Program prevence pro rok je členěn do tří základních skupin. První skupina zahrnuje zdravotně preventivní programy. Do druhé skupiny jsou zařazeny ozdravné pobyty. Do třetí skupiny jsou zařazeny ostatní činnosti, na které ČPZP od roku 2011 nevydává žádné náklady. 19

20 Tabulka č. 6: preventivní zdravotní péči čerpané z fondu prevence (mil. Kč) zdravotní programy ozdravné pobyty Ostatní činnosti Celkové náklady na preventivní zdravotní péči Zdravotně preventivní programy zahrnují podporu prevence vzniku závažných onemocnění, programy podporující zdravý způsob života, preventivní programy pro dárce krve, plasmy a kostní dřeně a rehabilitačně rekondiční preventivní programy. Další z klíčových zdravotních programů je program Manažerka mateřství. Nastávajícím matkám umožní čerpat příspěvky na péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, např. na prvotrimestrální screening, příspěvky na kurzy pro těhotné nebo psychoprofylaktickou přípravu těhotných k porodu. V roce bude ČPZP organizovat ozdravně léčebné pobyty pro děti do 15 let pořádané v oblastech s prokazatelně pozitivními vlivy na zdravotní stav dětí, neboť významná část pojištěnců ČPZP žije v průmyslově zatíženém životním prostředí, které negativně ovlivňuje jejich zdravotní stav. Závěr Ministerstvo zdravotnictví ověřilo soulad plánovaných nákladů na jednotlivé segmenty s modelovaným dopadem úhradové vyhlášky na rok. V případě ČPZP lze konstatovat, že struktura nákladů dle segmentů (Tabulka č. 4) umožňuje naplnění cílů úhradové vyhlášky pro rok v případě jejího dodržení. Na nákladové i příjmové straně existuje shoda mezi predikcí MZ a. Saldo roku se očekává jako mírně přebytkové. Z obdržených podkladů lze soudit, že návrh České průmyslové zdravotní pojišťovny je v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí doporučují vládě České republiky předložit tento návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k projednání s návrhem na jeho schválení 20

21 207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP) Hodnocení ekonomické (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 1, 1a), 1b), 1c), případně v ) je sestaven jako mírně deficitní v hodnotě 16 mil. Kč, což představuje zhoršení hospodářského výsledku oproti roku 2017, kdy OZP očekává kladné saldo 532 mil. Kč. Tento nepříznivý vývoj je způsoben očekávaným expanzivním nastavením úhradové vyhlášky na výdaje na zdravotní služby v roce, novým systémem přerozdělování pojistného (viz dále) a realizací odložených investičních akcí v oblasti ICT. Zůstatky na bankovních účtech fondů OZP se vzhledem k plánovanému hospodářskému výsledku téměř nezmění a budou se stále pohybovat okolo 2,9 mld. Kč, což by v roce představovalo pokrytí ekvivalentu 29 denních výdajů na zdravotní služby ze ZFZP (došlo by tak k mírnému meziročnímu poklesu z 31 dní). Celkové příjmy pak meziročně porostou o 3,3 % z 17,8 na 18,4 mld. Kč v roce, kde nejvýznamnější položkou je pojistné po přerozdělování, které vzroste z 17,6 na 18,2 mld. Kč. I nadále se bude prohlubovat negativní trend vlivu přerozdělování pojistného na příjmovou stranu ZFZP. OZP pro rok očekává, že z něj získá o 1,4 mld. Kč méně, než do něj odvede na vybraném pojistném. Při srovnání s rokem 2017 je to o 55 % více, což je zapříčiněno aplikací nového modelu přerozdělení PCG, který zohledňuje chronické nemoci spojené s vyšší spotřebou léčivých přípravků. Dlouhodobě je stále přerozdělování velmi solidární (zohledňuje především věk a pohlaví pojištěnců). Nastavení systému tak kompletně eliminuje nejvyšší výběr pojistného na jednoho pojištěnce, který OZP vzhledem ke kmenu svých pojištěnců realizuje. Všechny ostatní pojišťovny naopak získávají ze systému více, než činí jejich výběr pojistného. Růst celkových příjmů bude předstihován plánovaným zvýšením celkových výdajů, které by měly meziročně vzrůst o 6,5 % z 17,3 na 18,4 mld. Kč, z toho činí v roce výdaje na zdravotní služby 17,6 mld. Kč (růst 6,2 %) a na jednoho pojištěnce pak bude zvýšení činit 6,0 %. To pojišťovna zdůvodňuje i rostoucími požadavky poskytovatelů zdravotních služeb nad rámec vyhlášky a dále řadou motivačních prvků pro lékaře, které byly zapracovány do úhrad. Vzhledem ke struktuře pojistného kmene má pojišťovna většinu nákladů alokovánu v drahých městech, co se týče úrovně nákladů na zdravotní služby, tj. v Praze, Brně a Ostravě. Pojišťovna plánuje nepatrný růst průměrného počtu pojištěnců (o 1 172) a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců z 377 na 392 (v souvislosti s výměnou informačního systému OZP). počtu pojištěnců na jednoho zaměstnance by se tak měl snížit o 3,7 % na hodnotu Na vlastní činnost bude využit převod ve výši 100 % maximálního povoleného limitu. Výdaje na vlastní činnost stoupnou o 16,5 % z 546 na 636 mil. Kč především z důvodu výše zmíněných investic v oblasti ICT. Největší položku však představují mzdové a jiné osobní výdaje, které jsou naplánovány ve výši 337 mil. Kč. Hodnota pohledávek by měla nepatrně růst. Jinak je tomu na straně závazků, které meziročně vzrostou o 17,6 % na částku mil. Kč, avšak ani v roce se nečeká vznik závazků po lhůtě splatnosti. K významnějšímu růstu dochází především u dohadných položek pasivních (meziročně o 31 %), což představuje riziko pro dodržení plánovaného hotovostního salda hospodaření. OZP bude i nadále držet 100% podíly ve svých dceřiných společnostech Vitalitas pojišťovna a.s., OZP Servis s.r.o., Vitapharma, s. r. o.. 21

22 Oček. skut.2017 /Oč. skut.2017 (průměrný počet ) % pojištěnců ,2 z toho státem hrazených ,5 zaměstnanců ,0 pojištěnců na 1 zaměstnance (v mil. Kč ) ,3 příjmy celkem * ,3 pojistné po přerozdělování ,3 na 1 pojištěnce (v Kč) ,1 výdaje celkem * ,5 výdaje na zdravotní služby ze ZFZP ,2 na 1 pojištěnce (v Kč) ,0 výdaje na preventivní programy ,3 výdaje na vlastní činnost ,5 příděl ze ZFZP do PF ,3 max. limit nákladů na vlastní činnost ,3 saldo příjmů a výdajů celkem * ,0 stav pohledávek celkem ** ,5 z toho po lhůtě za plátci pojistného ** ,5 dohadné položky aktivní ** ,1 stav opravných položek ** ,7 roční odpisy pohledávek ,4 roční odstranění tvrdosti ,1 stav závazků celkem ** ,6 z toho po lhůtě vůči PZS ** *** dohadné položky pasivní ** ,2 rezervy na soudní spory ** ,0 stav BÚ fondů celkem ** ,4 stav půjček a úvěrů ** *** * včetně OZdČ ** stav k poslednímu dni roku 22

23 Hodnocení zdravotní (použité číselné údaje jsou obsaženy v příloze, v tabulkách č. 4, 4a), 4b), 4c), příp. ve ) V oblasti smluvní politiky bude trvalou prioritou OZP podpora co nejširší sítě poskytovatelů primární péče a výjezdových stanovišť zdravotnické záchranné služby pro zajištění okamžité dostupnosti lékaře prvního kontaktu v kterémkoliv místě republiky. Dlouhodobým zájmem OZP bude i v roce snaha o koncentraci zdravotních služeb do funkčních a plně vybavených především multioborových zařízení s objektivně efektivnější organizací diagnostického a léčebného procesu. Síť smluvních PZS OZP je téměř ve všech odbornostech a regionech dlouhodobě plně vyhovující, její další extenzivní rozšiřování tak již objektivně není potřebné a ani účelné. Výjimku však tvoří zajištění dostupnosti primární péče v okrajových částech republiky. Právě v těchto regionech bude OZP svojí bonifikační politikou podporovat generační obměnu praxí a iniciovat vznik nových praxí. Smlouvy s nově zařazovanými PZS do sítě bude tedy OZP uzavírat v roce pouze ve výjimečných případech a v odbornostech, kdy v daném regionu není doposud síť v dané odbornosti objektivně naplněna, dochází ke generační obměně stávajících poskytovatelů zdravotních služeb či změně právní subjektivity, jsou průkazné signály o dlouhých objednacích dobách v některých odbornostech, nabízený rozsah zdravotních služeb přináší nové a ekonomicky efektivní způsoby diagnostiky či léčby. Tento plánovaný vývoj lze vidět i v Tabulce č. 1, počet smluvních PZS se v roce nebude výrazně měnit. Tabulka č. 1: Soustava smluvních poskytovatelů zdravotních služeb Kategorie smluvních PZS Ambulantní poskytovatelé Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti a dorost Praktický zubní lékař Ostatní ambulantní poskytovatelé Lůžkoví poskytovatelé* Ostatní poskytovatelé Celkem *Použité kritérium pro rozlišení smluvních lůžkových PZS: dle IČZ Základní prioritou revizní činnosti pro rok bude především důkladná kontrola dodržování obecně závazných předpisů, nastavených a smluvně sjednaných podmínek a omezení s cílem zajistit co nejvyšší efektivitu výdajů ze ZFZP. Veškeré vyúčtované zdravotní služby budou podrobovány desítkám automatizovaných kontrol v online propojeném informačním systému OZP. Jedná se o tzv. automatickou prerevizi. Následně všechna vyúčtování, ve kterých automatizovaná kontrola identifikuje chybu, a veškerá finančně nákladná vyúčtování budou předkládána k povinné ruční revizi. Revizní lékaři budou i nadále pokračovat v individuálních i týmových fyzických revizích u PZS, kteří jsou předmětem stížností pojištěnců nebo kteří vykazují známky účelového chování, nedůvodné vysoké náklady na jednoho pojištěnce, případně skokové nárůsty objemu vykazovaných služeb nebo vysoké procento komplikací. 23