Transkript

1 ᆧ勧Dᆧ勧L É O O I Y Á O 75, PR H 2 P ᆷ南dᆷ南 st ňs ᆷ南 oncepčnᆧ勧 čᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧 P ᆷ南 ᖗ受 2003

2 P ňs ᆷ南 ᆷ南dᆷ南 st č č st d t ᖗ受 Ing. Zdeněk Trávníček,CSc. ᖇ吷 š t ᆷ南: PhDr. Hana Horská Ing. Jan Drlík Ing. Petr Jakobe, CSc. Daniela Kleinertová Ing. Jitka Kosinová Mgr. Radomír Koutný Michala Míčová Ing. František Nohel Zlatica Novotná Ing. Jaroslav Pražan Ing. Helena Součková, CSc. PhDr. Daniela Spěšná Ing. Marie Štolbová, CSc. Ing. Zdeněk Trávníček, CSc. Ing. Vojtěch Vávra, CSc. Ing. Eliška Vrbová koncepce_plzen_10.9.doc 2

3 ᖇ吷ᖇ吷s ᖗ受 Pᖗ受 d ᖇ吷៧咇 ý t O ᆧ勧 Pᆧ勧 R ᆧ勧IO ÁL ᆧ勧HO RO Oᆧ勧 O ᆧ勧Dᆧ勧L ᆧ勧 PL ᑷ哧 ÉHO R ᆧ勧 Vý d s ᖇ吷 č st č ᆷ南dᆷ南 st ᖇ吷d ᖇ吷 stᖇ吷 ᖇ吷 d EU N st ᆷ南dᆷ南 st ᖇ吷d ᖇ吷 stᖇ吷 ᖇ吷 Č៧咇 d EU... ៧咇 2 PROᆧ勧 ᆧ勧 Á RHY YPL ᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧 HORI O ÁL ᆧ勧HO PLÁ RO Oᆧ勧 O PRO Č O R P ᑷ哧LI 200ᑷ哧 ᖇ吷 tᖗ受 ᆷ南 ᆷ南 ᖗ受 ᆷ南 ᖇ吷 st ᖇ吷 st s t ៧咇 - t tᖗ受... 1៧咇 Možnosti národních/regionálních nástrojů politiky Strategické cíle Návrh nástrojů politiky Systémová integrace přístupů a politik ochrany životního prostředí ៧咇 ᆷ南 ᆷ南dᆷ南 st... 2៧咇 2.៧咇 ᖇ吷 tᖗ受 š st ᖇ吷 tᖇ吷 ៧咇 喧 ᆷ南dᆷ南 st č t ᆷ南 ᖇ吷 č s៧咇stᆷ南 ᖇ吷 d š dᆷ南... 2៧咇 Koncepční řešení rozvoje lidských zdrojů v zemědělství Plzeňského kraje Návrh na řešení vzdělávání a poradenství pro rozvoj zemědělství a venkova Plzeňského kraje: ᖇ吷 tᖗ受 t t ៧咇ᖇ吷៧咇 t ᆷ南dᆷ南 s ᆷ南 喧d៧咇 Zalesňování (na z.p.) Směry využití obnovitelných zdrojů energií v Plzeňském kraji ᖇ吷 tᖗ受 sd ᖇ吷៧咇 dᖇ吷 t喧 ᖗ受 ᖇ吷 t ᆷ南 dᖇ吷 t喧 t ᖇ吷... ៧咇 Současná situace v odbytu zemědělských komodit v kraji Očekávaný vývoj po vstupu do EU Rámcová doporučení Podpůrný program pro zakládání skupin výrobců ៧咇 t f d t d H t ᖇ吷 Č s ᖇ吷 ᖇ吷ᖇ吷 ᖇ吷 ᖇ吷d ᖇ吷 200៧咇-2006 d ៧咇 P ňs ᆷ南... ៧咇 Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními Agro-environmentální opatření Zalesňování zemědělské půdy koncepce_plzen_10.9.doc 3

4 哧 PROᆧ勧 ᆧ勧 PR ID L POL Č É ᆧ勧Dᆧ勧L É POLI I Y DO POD ᆧ勧 PL ᑷ哧 ÉHO R ᆧ勧 P ៧咇 S č ᆷ南 ᆷ南dᆷ南 s ᆷ南 t ៧咇 EU s d ᖗ受 ᆷ南dᆷ南 st P ňs ᆷ南 s ᆷ南 EU B s ᖇ吷 tᖗ受 ᖇ吷 st d t s ý f ᆷ南dᆷ南 st... 5៧咇 3.៧咇 ᖇ吷 tᖗ受 ᖇ吷 st ៧咇ᖇ吷៧咇 t d喧 ៧咇 tᆷ南 f t ᖇ吷 ៧咇š ᖇ吷 č s st ᆷ南dᆷ南 s ý d 喧 t f d t d d S č ᆷ南 ᆷ南dᆷ南 s ᆷ南 t ៧咇 d ᖇ吷 ៧咇 d ᖇ吷 2000 d ៧咇 P ňs ᆷ南... 6៧咇 ᑷ哧 PROᆧ勧 ᆧ勧 Á RHY YPL ᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧 ÁROD ᆧ勧HO RO Oᆧ勧O ÉHO PLÁ PRO Č O R P ᑷ哧LI 200ᑷ哧 哧 Á ᆧ勧R Č É HR ᆧ勧 koncepce_plzen_10.9.doc 4

5 Přehled používaných zkratek a.s. akciová společnost AK ČR Agrární komora České republiky AWU Annual Work Unit - roční pracovní jednotka BPEJ bonitované půdně-ekologické jednotky CAP Common Agricultural Policy (Společná zemědělská politika) CEFTA Central European Free Trade Agreement (Středoevrop. dohoda v oblasti volného obchodu CZV ceny zemědělských výrobců ČSOP Český svaz ochránců přírody ČSÚ Český statistický úřad EC Evropská komise EU Evropská unie EAGGF Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství EUROSTAT Evropské statistické centrum GP geometrické plány HPH hrubá přidaná hodnota HRDP Horizontální plán rozvoje venkova CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace povrchových vod JPÚ jednoduché pozemkové úpravy KN katastr nemovitostí KPÚ komplexní pozemkové úpravy MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí MZe Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NV Nařízení vlády OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o.p. orná půda OPP odhad produkčních podpor OPÚ okresní pozemkový úřad PFO podniky fyzických osob PPO podniky právnických osob PÚ příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku RV rostlinná výroba SAPARD Plán rozvoje zemědělství a venkova SHR soukromě hospodařící rolník SCHKO Správa chráněné krajinné oblasti SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SOP Sektorový operační plán SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP Společná zemědělská politika TTP trvalé travní porosty ÚP Úřad práce VDJ velká dobytčí jednotka VÚRV Výzkumný ústav rostlinné výroby z.p. zemědělská půda ZJ zpravodajská jednotka ZOD zranitelné oblasti z hlediska znečištění vod dusíkem ze zemědělských zdrojů ŽV živočišná výroba koncepce_plzen_10.9.doc 5

6 1 oncepce 哧e 哧 哧onᆧ勧 哧nᆧ勧 哧o 哧o 哧 哧o 哧e 哧en 哧o 哧 哧 哧 哧e 哧ᆷ嘧dᆷ嘧 哧ᆧ勧ᆧ勧 哧ᆧ勧 P 哧 哧eňᆧ勧 哧ᆷ嘧 哧o 哧 哧 哧 哧e 1.1 ᆷ嘧c 哧od 哧ᆧ勧 哧 哧 p 哧o nᆧ勧 哧 哧 哧o 哧oᆷ嘧 čᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧 Z ᆷ南 č st ៧咇 d ᖗ受 dosavadní koncepční práce, kterou v tomto případě je zpracovaný Program rozvoje Plzeňského kraje, legislativního rámce vymezujícího kompetence krajského úřadu, zpracované analýzy v sektoru zemědělství Plzeňského kraje, současného stavu přípravy ČR na vstup do Evropské unie, platných pravidel a opatření EU pro zemědělství. 1.2 oncepčnᆧ勧 哧 哧 哧e 哧o 哧 哧o 哧e 哧en 哧o 哧 哧 哧 哧e 哧ᆷ嘧dᆷ嘧 哧ᆧ勧ᆧ勧 哧ᆧ勧 哧 oᆷ嘧doᆷ嘧ᆧ勧 哧ᆧ勧ᆧ勧ᆷ嘧pᆷ嘧 do Zpracovaný Program rozvoje Plzeňského kraje a zejména jeho dodatek se zabývá problematikou venkova v problémovém okruhu Venkov. Je zde navrženo šest opatření zaměřených na obnovu, rozvoj a vybavenost venkovských sídel, podporu podnikání na venkově a v oblasti zemědělství sleduje možnosti zvyšování konkurenceschopnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o střednědobou koncepci zpracovanou pro období 2002 až 2004, začíná být její aktuálnost značně problematická. Je tomu tak nejen z hlediska časového, ale zejména z hlediska současné fáze období vstupu do EU, kdy byla již podepsána přístupová smlouva a řada dalších závažných dokumentů. Současné i koncepční vize Evropské unie v oblasti rozvoje zemědělství a venkova budou dávat Plzeňskému kraji značné možnosti v jejich podpoře a bude záležet na schopnostech a předpokladech kraje je využívat. Současným rámcem pro koncepční vize kraje přípravy na vstup do Evropské unie v oblasti zemědělství a venkova je schválený dokument Agenda 2000, který vymezuje pravidla a finanční prostředky pro realizaci programů v plánovacím období 2000 až Další zásadní dokument koncepčních vizí pro příští období představuje Střednědobý přehled Společné zemědělské politiky, předložený komisařem EU Dr. Franz Fischlerem. H s t៧咇 ៧咇 d៧咇 2000 ᖇ吷 ᆷ南dᆷ南 st ᖇ吷d ᖇ吷 2000 ៧咇 2006 Politika a koncepční vize Evropské unie vychází v této oblasti z faktu, že zemědělství a lesní hospodářství jsou hlavními uživateli půdy a hrají tedy klíčovou úlohu v udržování a obhospodařování krajiny v Evropě. Celková plocha, na které vykonávají své činnosti, dosahuje 80 % rozlohy Evropské unie. Zemědělská činnost probíhající po staletí na evropském kontinentě formovala krajinu. Diversita a pestrost fauny a flory jsou neoddělitelně spojeny se systémy zemědělské výroby. V oblastech, kde zemědělství vymizelo, životní prostředí venkova strádalo a přirozená biodiversita se snižovala. Na druhé straně ne všechny metody používané v zemědělství měly pochopitelně příznivé účinky pro venkovské životní prostředí a některé intenzivní způsoby hospodaření měly za následek podstatné zhoršování ekologické rovnováhy a kulturní hodnoty koncepce_plzen_10.9.doc 6

7 krajiny. Zesilující ekonomické tlaky na farmáře zaměřené na zvyšování konkurenceschopnosti a změny metod hospodaření signalizují, že společnost už nemůže nadále očekávat, že zemědělci budou poskytovat nákladné služby spojené s životním prostředím a údržbou krajiny zadarmo. Problémy s realizací Společné zemědělské politiky (SZP) vyvolávaly potřebu změn sociálních a ekonomických priorit v přístupu k modelu evropského zemědělství. První reforma této politiky z roku 1992 znamenala značný pokrok, neboť došlo z větší části k vyrovnání produkce se spotřebou a posílila méně intenzivní a ekologičtější zemědělství. Další vývoj v devadesátých letech prokázal sice správný směr reformy, ale zároveň i potřebu jejího prohloubení, jak v oblasti Společné zemědělské politiky, tak politiky rozvoje venkova. Agenda 2000 zpracovaná Evropskou komisí pro programové období let 2000 až 2006 představuje vedle opatření v oblasti pro posilování konkurenceschopnosti zemědělců na zahraničních trzích také posilování úlohy druhého pilíře, kterým je rozvoj venkova. Tato vize předpokládá možnost oceňovat zemědělce za služby, které poskytují celé společnosti, jakými jsou ochrana životního prostředí a zachování krajiny, které jsou také důležitým zdrojem nových pracovních míst a uchování regionální kultury. Agenda 2000 se tak stala klíčem k návrhům pro rozvoj venkova a pro tvorbu podmínek pro regionální úřady při hledání nových řešení místních problémů. Návrhy jsou zaměřeny na přínosy, které zemědělská komunita může přinést ve prospěch obnovy oblastí venkova i ochrany a zachování přirozené krajiny. Nástrojem pro realizaci politiky EU v této oblasti vedle Společné zemědělské politiky, které jsou zaměřeny na zemědělskou činnost, jsou strukturální fondy. Na zasedání Evropské rady v Berlíně byla Komise vyzvána předložit pro Agendu 2000 tzv. zhodnocení v poločase ( ), zejména v kontextu se současnou diskusí o společné zemědělské politice a její budoucnosti. N ៧咇 ᆷ南 ៧咇 t ៧咇 ᆷ南dᆷ南 st ᖇ吷d ᖇ吷 200៧咇 ៧咇 2013 Dne byla schválena za řeckého předsednictví a po dohodě s Komisí konečná verze reformy Společné zemědělské politiky EU. Byl završen složitý proces dohody mezi členskými zeměmi EU a zároveň byl nastíněn postup pro uplatnění reformy i pro deset kandidátských zemí, které vstoupí do EU k datu Těžiště reformního úsilí Evropské komise v oblasti Společné zemědělské politiky se jednoznačně přesouvá směrem ke konkurenceschopnějšímu a více na trh orientovanému zemědělství, což je v zájmu udržení a zvýšení důvěry spotřebitelů. V rámci EU - 25 povede Společná zemědělská politika v případě přistupujících států ke zlepšení situace v zemědělství a v kombinaci s jednotným trhem zajistí stabilní a v průměru vyšší ceny než by mohly kandidátské země dosáhnout bez členství v EU. Důsledkem navrhovaných opatření bude vyrovnaná zemědělská výroba a dobré možnosti uplatnění na trhu. Ve srovnání se stávající EU - 15 se perspektivy EU - 25 neliší. Hlavní cíle reformy Společné zemědělské politiky jsou: Z ýš ᖇ吷 s st ᆷ南dᆷ南 st EU tím, že se intervence nastaví jako skutečná bezpečnostní síť, což výrobcům v EU umožní reagovat na signály trhu přičemž budou současně chráněni proti extrémním výkyvům cen. d t ៧咇 ᆷ南 t ᆷ南 ᆷ南 ᖇ吷d ៧咇 t ᆷ南 ᆷ南dᆷ南 st tím, že se dokončí přesun od podpory výrobků k podpoře výrobců a to zavedením sdružené, od produkce oddělené platby na farmu. štᆷ南 š ៧咇 d s převedením prostředků z prvního do druhého pilíře SZP prostřednictvím zavedení systému modulace. koncepce_plzen_10.9.doc 7

8 ៧咇 š ᖗ受 š ៧咇 st 喧, které jsou v současnosti k dispozici pro venkovský rozvoj, za účelem podpořit kvalitu potravin a welfare zvířat a splňovat vyšší standardy. Cílem reformy Společné zemědělské politiky je zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU tak i mimo ně, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat. Zjednodušeně řečeno, zemědělský producent se má díky těmto reformním krokům stále více orientovat ve svém rozhodování na signály trhu a požadavky společnosti (spotřebitele). ៧咇 f ᖇ吷 d ᆷ南 ᖇ吷 st ᖗ受 horizontální oblast tržní opatření H t ᖇ吷 st představuje tato opatření: odstranění vazby podpor na zemědělskou produkci (decoupling) zavedením jednotné platby na farmu respektování standardů na úrovni farmy, která se týkají kvality a bezpečnosti potravin, pohody zvířat a agroenvironmentálních opatření (cross compliance) modulaci (přesun určitého procenta z přímých plateb na opatření venkovského rozvoje, jinými slovy přesun z I.pilíře SZP do II.pilíře SZP, přičemž I.pilířem se rozumějí tržní opatření a II. pilířem venkovský rozvoj) zavedení zemědělského poradenského systému nová opatření v rámci venkovského rozvoje T ៧咇 tᖗ受 se týkají: Obilí, rýže, bramborového škrobu, sušených krmiv, ořechů, mléčných výrobků, hovězího masa a úprav půdy vyjmuté z produkce (set-aside). Č s ᖇ吷ᖇ吷 sdᆷ南 E ᆷ南 ៧咇 ᖗ受 se rozhodla aplikovat zjednodušený systém přímých plateb po vstupu do EU základní minimální výměra pro zařazení do systému je 1ha. akceptuje návrh EK využít pro výpočet jednotkové platby na ha ukazatel EUROSTATU tzv. Užité zemědělské půdy, která k byla ha zemědělské půdy. Dále ČR navrhla následující postup pro realizaci zjednodušené administrace podpor v ČR pro období let : Spočítat jednotkovou platbu na ha (3.652 tis. ha užité plochy) z přidělených přímých plateb z EU (25%-35%). rozdělit vypočítaný balík rovnoměrně na ha v rámci uvedené užité plochy bez ohledu na oblasti v LFA a v non LFA. porovnat náročnost a potřebu dorovnání z národních komplementárních plateb ( top up ) podle jednotlivých komodit a oblastí tak, aby byly odstraněny kvazi diskriminační dopady mezi intenzivními nížinami, oblastmi LFA a oblastmi přechodnými (oblasti, které mají charakter LFA, ale nejsou jako LFA deklarovány). Na základě výsledků z bodu a) definovat, do jakého sektoru by měla směřovat diferenciace národních prostředků z národních komplementárních plateb ( top up ). Konečný výstup : koncepce_plzen_10.9.doc 8

9 Na základě výše uvedeného postupu jasně definovat sektory a alespoň procentické odhady sazeb pro využití top up u jednotlivých komodit a oblastí. Z tohoto pohledu pro rozvoj venkova a zemědělství Plzeňského kraje by základní vizí mělo být vytvoření předpokladů pro jeho efektivní a trvale udržitelný rozvoj, tj. aby po vstupu do Evropské unie zapojením do systému Společné zemědělské politiky EU a programů strukturálních fondů dokázalo nejen přežít, ale aby se z nich staly funkční a životaschopné systémy, které budou připraveny plnit v rozhodující míře multifunkční úlohu. 1. 哧 ᆧ勧ᆧ勧ᆧ勧 哧o 哧e p 哧o 哧o 哧 哧o 哧 哧en 哧o 哧 哧 哧 哧e 哧ᆷ嘧dᆷ嘧 哧ᆧ勧ᆧ勧 哧ᆧ勧 哧 oᆷ嘧doᆷ嘧ᆧ勧 哧ᆧ勧ᆧ勧ᆷ嘧pᆷ嘧 ČR do Zásadní idea Agendy 2000: თ匧 í a ž თ匧თ匧aთ匧თ匧თ匧თ匧თ匧 თ匧 თ匧 თ匧თ匧თ匧ᖗ受 b j f თ匧 í a ž თ匧თ匧aთ匧თ匧თ匧თ匧თ匧 é z ě ěᖗ受თ匧თ匧 í a თ匧b ᖗ受თ匧 ě f თ匧 í a ž თ匧თ匧aთ匧თ匧თ匧თ匧თ匧 é z ě ěᖗ受თ匧თ匧 í თ匧თ匧თ匧ᖗ受 b j ž თ匧თ匧aთ匧თ匧თ匧თ匧თ匧 თ匧 a f თ匧 í თ匧 ᖗ受 Strategickým cílem v souladu Agendou 2000 z hlediska rozvoje venkova a zemědělství kraje je vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj, který podle přírodních, klimatických a sociálně ekonomických podmínek bude mít rozdílnou podobu v produkčních a v marginálních oblastech. K dosažení těchto cílů jsou využívány dva základní nástroje, kterými Evropská unie ovlivňuje životaschopnost venkova a zemědělství a jejich udržitelný rozvoj. Pro oblasti s lepšími půdně klimatickými podmínkami jsou to především opatření Společné zemědělské politiky a pro oblasti zemědělsky méně příznivé jsou to především opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova, zpracovaného podle nařízení Rady Evropského společenství 1257/1999. Značnou úlohu bude sehrávat i další strukturální fond a jeho opatření Rady ES 1260/1999, podle kterého byl zpracován sektorový operační plán Rozvoj multifunkčního zemědělství a venkova. Cílem je zvýšení konkurenceschopnosti zemědělců efektivním využíváním všech výrobních faktorů jako jsou půda, pracovní síly a jejich dostupnost, vzdělání, formy podniků umožňující optimální využívání výrobních faktorů a v neposlední řadě maximální utilizaci všech nástrojů podpor, jak ze zdrojů domácích, tak z programů EU, udržet a rozvíjet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkovského prostoru. V tomto směru může kraj sehrávat významnou úlohu při koordinaci programů v rámci regionu, prosazováním oprávněných požadavků na úrovni NUTS 2 a na úrovni centrální sféry jako jsou ministerstva a další instituce. koncepce_plzen_10.9.doc 9

10 2 P 哧o 哧e 哧ce 哧 nᆧ勧 哧 哧 哧ᆷ嘧 哧ᆷ嘧p 哧ᆷ嘧 哧 哧 哧ᆧ勧cᆧ勧 哧 Ho 哧 哧 哧onᆧ勧ᆧ勧 哧nᆧ勧 哧o p 哧ᆧ勧nᆷ嘧 哧o 哧 哧o 哧e 哧en 哧o 哧 哧 p 哧o Čeᆧ勧 哧oᆷ嘧 哧epᆷ嘧ᆷ嘧 哧 哧 哧ᆷ嘧 200ᑷ哧 2006 Pracovní návrh plánu rozvoje venkova s ohledem na tradici zemědělského hospodaření i v méně příznivých podmínkách, trvalou symbiózu zemědělství a lesního hospodářství, vzhledem ke značné rozloze cenných stanovišť zejména četných ploch trvalých travních porostů a ke zkušenostem se zaváděním opatření na podporu rozvoje venkova a mimoprodukčních funkcí zemědělství, si klade za cíl: zmírnit rozdíly v rentabilitě podniků hospodařících v méně příznivých oblastech, které vyplývají ze ztížených přírodních podmínek, zlepšit nepříznivou věkovou strukturu zemědělců, snížit podíl orné půdy na zemědělském půdním fondu a v dostatečném rozsahu zajistit obhospodařování zemědělské půdy na územích vysoké environmentální a přírodní hodnoty podle místních specifik a potřeb. V tomto smyslu byla formulována priorita plánu rozvoje: Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů. Jednotlivé strategické cíle jsou řešeny prostřednictvím integrace nástrojů jedním hlavním opatřením, přičemž k řešení mohou nepřímo přispívat i další opatření: ᖗ受ᖗ受 ᖗ受aთ匧თ匧თ匧 aთ匧 z ě ěᖗ受თ匧თ匧 í z თ匧თ匧თ匧 ě თ匧თ匧თ匧 თ匧bᖗ受aთ匧თ匧 თ匧თ匧ᖗ受 zᖗ受 თ匧ᘗ咧 თ匧 თ匧ᖗ受íj თ匧 თ匧 თ匧 თ匧 aთ匧 z ě ěᖗ受თ匧ů z j é a é ě თ匧ᖗ受íz თ匧თ匧თ匧 თ匧bᖗ受aთ匧თ匧 თ匧თ匧 a თ匧ůთ匧თ匧b თ匧 თ匧 თ匧თ匧 j j თ匧თ匧 თ匧 ᖗ受 z z თ匧თ匧თ匧 ě თ匧თ匧თ匧 თ匧bᖗ受aთ匧თ匧íᖗ受 1) Zachování zemědělských činností šetrných ke krajině v méně příznivých oblastech a oblastech s environmentálními omezeními (zajištění srovnatelnějších příjmů s příhodnějšími oblastmi) 2) Rozšíření aktivit o environmentální služby, generování dalších příjmů za environmentální služby (Agro-environmentální opatření) 3) Zhodnocení půdy méně vhodné pro zemědělské hospodaření převodem do lesů, 4) Rozšířit možnosti a formy ekonomických aktivit zemědělců (diversifikace příjmů) ᖗ受ᖗ受ᖗ受 ᘗ咧 žთ匧 aთ匧 a თ匧თ匧 ᖗ受 თ匧 ž თ匧თ匧 í თ匧 თ匧თ匧თ匧ᖗ受 í ᘗ咧თ匧 ů az a თ匧 í თ匧ᖗ受თ匧ž ᘗ咧 a ᖗ受თ匧 í aj ᖗ受 1) Systémově provádět účinná agro-environmentální opatření 2) V méně příznivých oblastech a oblastech s environmentálními omezeními kompenzovat znevýhodnění plynoucí z environmentálních omezení, vytvářet opatření proti opouštění zemědělské půdy, dodržovat zásady správné zemědělské praxe 3) Zalesňovat především půdy ohrožené trvalou degradací ᖗ受ᖗ受ᖗ受ᖗ受 ᖗ受ᖗ受 თ匧ᘗ咧 თ匧 თ匧თ匧 თ匧 თ匧 aთ匧თ匧 í ů z ě ěᖗ受თ匧თ匧 í ᘗ咧 ě თ匧 თ匧 ᖗ受 z ěᖗ受a თ匧თ匧თ匧 íᘗ咧ᖗ受 1) Zlepšováním pracovních a sociálních podmínek příznivě působit na zlepšování věkové a vzdělanostní struktury pracovníků v zemědělství ᖗ受ᘗ咧ᖗ受 ᘗ咧ᖗ受თ匧 aთ匧 í ᘗ咧 ž თ匧í z ě ěᖗ受თ匧 é თ匧ů ᘗ咧 z j é a ᘗ咧თ匧azთ匧 ᖗ受 í ᖗ受 თ匧aᖗ受 1) Lesnictví ᘗ咧ᖗ受 ᘗ咧 žთ匧 aთ匧 თ匧 თ匧 თ匧 თ匧ᘗ咧 თ匧ᖗ受 თ匧ᖗ受aთ匧 ě í თ匧 თ匧 თ匧ů a თ匧 თ匧 koncepce_plzen_10.9.doc 10

11 1) Zakládání skupin výrobců ᘗ咧ᖗ受ᖗ受 ᘗ咧თ匧 თ匧თ匧 a თ匧b თ匧 თ匧 ᖗ受 თ匧თ匧თ匧 ᘗ咧 თ匧 თ匧 თ匧თ匧თ匧 z თ匧jů ᘗ咧 თ匧 თ匧თ匧თ匧 ž თ匧თ匧 í თ匧 თ匧თ匧თ匧ᖗ受 í 1) Zakládání porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití Z tohoto hlediska jsou rozhodující půdně klimatické podmínky Plzeňského kraje, které byly analyzovány v předchozí části. Z hlediska dalšího období ovlivněného především vstupem České republiky do EU byly pro zemědělství Plzeňského kraje identifikovány následující dopady a z toho vyplývající návrhy. 2.1 Op 哧ᆧ勧ᖗ嚧enᆧ勧 p 哧o 哧ᆷ嘧nᆷ嘧 pᖗ嚧ᆧ勧 哧n 哧 哧ᆷ嘧 oᆷ嘧 哧 哧ᆧ勧ᆧ勧 哧 哧 oᆷ嘧 哧 哧ᆧ勧ᆧ勧 哧 ᆧ勧 en 哧 哧 哧on 哧enᆧ勧ᆧ勧 哧nᆧ勧 哧 哧 o 哧e 哧enᆧ勧 哧 哧 Využití a rozsah zemědělského půdního fondu v Plzeňském kraji je determinován současnými přírodními podmínkami a podmínkami další restrukturalizace zemědělství v celoevropskémrámci. Restrukturalizace zemědělství je závislá na: formách vlastnictví zemědělských podniků, velikosti zemědělských podniků, vzájemných vztazích vlastníků zemědělských podniků k vlastníkům půdy resp. k rozsahu a podmínkám pronájmu půdy, profesionální úrovni managementu podniků a to nejen z hlediska schopnosti vyrábět zemědělské komodity, ale i schopnostech realizace zemědělské produkce. Jednou z důležitých podmínek dalšího využívání zemědělského půdního fondu a restrukturalizace zemědělské výroby je schopnost managementu přizpůsobit zemědělskou výrobu v daných půdně-klimatických podmínkách požadavkům evropského zemědělského trhu v oblasti produkce komodit i v oblasti rozvoje multifunkční (krajinotvorné) funkce zemědělství. Součástí tohoto procesu je využívání předpokládaných podpor a dotací z fondů a programů EU, státního rozpočtu a regionálních (i krajských) zdrojů. Přírodní podmínky jsou dlouhodobě neměnné, jejich stav a charakteristika je uvedena v Analytické části. Výhledově pro období vstupu ČR do Evropské unie je třeba vzít v úvahu evropská kriteria pro stanovení méně příznivých oblastí a pro čerpání podpor pro zemědělce, hospodařící v takových podmínkách. Méně příznivé oblasti budou zahrnovat přibližně 77 % zemědělské půdy kraje. Rozdělení podle okresů je uvedeno v tabulce: koncepce_plzen_10.9.doc 11

12 T ᖇ吷. č Pᖗ受 d d ý s ៧咇 ý ᆷ南 ᆷ南 ᖗ受 ý dᖇ吷 č ᖇ吷 st d ᖇ吷 200៧咇 1) P dᖇ吷 č N៧咇Z_ᖇ吷 ៧咇ES H s ᖇ吷st t LF៧咇 S f LF៧咇 ᖇ吷 st P d ᆷ南dᆷ南 s ᆷ南 喧dᆷ南 sᖇ吷 % Domažlice 10,7 69,5 0,0 80,2 19,8 Klatovy 27,4 71,8 0,0 99,2 0,8 Plzeň-město 0,0 0,0 0,0 0,0. Plzeň-jih 3,7 52,9 2,3 58,8 41,2 Plzeň-sever 5,2 60,8 1,3 67,3 32,7 Rokycany 0,0 70,8 0,4 71,1 28,9 Tachov 10,7 84,3 0,0 95,0 5,0 C 11ᆷ南៧咇 6៧咇ᆷ南3 0ᆷ南6 ៧咇0ᆷ南៧咇 1៧咇ᆷ南3 ᘗ咧 a ᘗ咧 ᖗ受 თ匧 ᘗ咧 ᘗ咧ᘗ咧 ᘗ咧ᘗ咧 ᘗ咧ᖗ受ᘗ咧ᖗ受ᘗ咧ᘗ咧ᘗ咧ᘗ咧ᘗ咧ᖗ受 ᖗ受aთ匧თ匧 í თ匧 თ匧თ匧თ匧თ匧თ匧ᘗ咧 Z evropského hlediska nejsou současné suché oblasti LFA podle 500/2000Sb pro EU dostatečně zdůvodnitelné a jsou proto vypuštěny. Jedná se o 9% zemědělské půdy plzeňského kraje a to zejména v okresech Plzeň město, Plzeň sever a Plzeň jih. Rovněž pro okres Plzeň město nelze počítat s vyrovnávacími příplatky vzhledem k malému procentu zastoupení zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu a na celkově vysoké hustotě obyvatel okresu. 1 ) Kriteria pro LFA dle HRDP: Horská oblast: Průměrná nadmořská výška obce 600 m. nebo průměrná nadmořská výška 500 a < 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 7 ; na ploše > 50 % výměry ZP v obci Ostatní LFA: Ucelená území v rámci okresu, resp. kraje s: průměrnou výnosností pod 34 bodů (80 % průměru ČR) hustotou obyvatelstva v tomto celku pod 75 obyvatel na km 2, podíl zemědělců na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 6%. Specifická omezení : území s výnosností do 34 bodů. koncepce_plzen_10.9.doc 12

13 Obr. č Předpokládaný rozsah LFA v Plzeňském kraji po vstupu ČR do EU Pramen: HDRP, návrh k Změny ve struktuře a intenzitě využívání zemědělského půdního fondu probíhají v jednotlivých oblastech Plzeňského kraje různou rychlostí. koncepce_plzen_10.9.doc 13

14 G f č Vý d ᖇ吷 TTP ᆷ南dᆷ南 s ᆷ南 喧dᆷ南 s P ňs ᆷ南 45 % P Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeňsever Rokycany Tachov ᘗ咧 a ᘗ咧 Ⴧ嗧Úᖗ受aᘗ咧 V méně příznivých oblastech v okresech Klatovy, Tachov a Domažlice spolu s rozvojem multifunkčního zemědělství je žádoucí snižovat zornění zemědělské půdy ve prospěch krajinotvorných a environmentálních opatření (zatravnění, zalesnění, výstavba nádrží, rybníků, technických a biologických protierozních opatření apod.). V okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany v méně produkčních částech okresů je potřebné se zaměřit na rozšiřování extenzivních forem zemědělství. V produkčních oblastech okresů Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany stupeň zornění odpovídá podmínkám a doporučuje se proto ponechat jej na současné úrovni. Současný a cílový stav zornění je uveden v následující tabulce T ᖇ吷. č ៧咇 s ᆷ南 - s ᖇ吷č s ý ý st d t ý ᖇ吷 st P ňs ᆷ南 ( %) O R Horská oblast Ostatní LFA a specifická omez.ení Produkční oblast Současný stav Cílový stav Současný stav Cílový stav Současný stav Cílový stav Domažlice 36,2 do 20 68,4 do 40 81,4 do 80 Klatovy 32,1 do 20 64,7 do 45.. Plzeň-jih 51,1 do 25 69,2 do 45 78,4 do 75 Plzeň-sever 64,0 do 25 81,8 do 50 86,0 do 80 Rokycany 73,1 do 45 75,9 do 75 Tachov 30,5 do 25 72,7 do 40 84,8 do 80 ᘗ咧 a ᘗ咧 ᖗ受 თ匧 ᘗ咧 ᘗ咧ᘗ咧 ᘗ咧 ᘗ咧ᖗ受 ᘗ咧ᖗ受 ᖗ受ᘗ咧ᘗ咧ᘗ咧ᘗ咧ᘗ咧ᖗ受 ᖗ受aთ匧თ匧 í თ匧 თ匧თ匧თ匧თ匧თ匧ᘗ咧 V méně příznivých oblastech a v horských oblastech Plzeňského kraje větší měrou přizpůsobovat zemědělství přírodním podmínkám. Postupně přecházet na extenzivní způsoby hospodaření a klást stále větší akcent na mimoprodukční funkce zemědělství s důrazem na koncepce_plzen_10.9.doc 14

15 krajinotvornou a ekologickou funkci. V oblasti živočišné výroby rozšiřovat extenzivní chov masného skotu a ovcí. V produkčních oblastech se zaměřit na intenzivní způsob hospodaření s větší specializací jednotlivých zemědělských podniků (farem). Rozšířit finalizaci rostlinné i živočišné produkce, s důrazem na krajové speciality. Lze očekávat, že ve střednědobém časovém horizontu dojde k výraznému snížení využitelného zemědělského půdního fondu a k rozšíření pozemků, určených k plnění funkcí lesa (lesního půdního fondu) případně lesního náletu na zemědělském půdním fondu. Orientačně lze předpokládat, že výměra lesní půdy se po roce 2004 rozroste na úkor obhospodařované zemědělské půdy o 13 až 15 tis. ha. Ke snížení rozsahu skutečně obhospodařované zemědělské půdy dochází již v současné době. Jedná se o rozdíl v rozsahu evidované zemědělské půdy podle vlastníků v katastru nemovitostí a skutečně užívané (obhospodařované) půdy podle uživatelů. Tento rozdíl vznikl v důsledku dlouhodobých změn v posledních 12 letech ve způsobu evidence půdy a ve způsobu hospodaření na půdě. Nejčastěji se jedná o změny, které vznikly z náletů lesních dřevin na okraji obhospodařovaných zemědělských pozemků, nebo došlo k náletům a samovolnému zalesnění opuštěných pastvin a luk. Přesný rozsah užívaných pozemků a evidovaných pozemků bude k dispozici v druhé polovině roku 2003 v rámci prováděné inventarizaci produkčních bloků. Tuto inventarizaci zajišťuje Ministerstvo zemědělství v rámci připravovaného kontrolního informačního systému systém IACS. Problematiku nevyužívané půdy a udržování zemědělské půdy v nezapleveleném stavu by v ČR měly řešit zákonné normy, stejně, jako je tomu v zemích EU, např. Francii. V současné době má Ministerstvo životního prostředí spolu s MZe předložit Návrh zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Rozpory v pojetí zákona zatím brzdí projednávání zákona.. თ匧 თ匧 თ匧ů თ匧 Jak vyplývá z analýzy trhu s půdou a výše nájemného v krátkodobém horizontu (do roku 2006), trh s půdou se ještě nebude v rámci ČR výrazněji rozvíjet. Předmětem nákupu a prodeje budou i nadále převážně menší výměry zemědělské půdy pro stavební a jiné účely. Relativně masivnější bude prodej a koupě zemědělské půdy ve vlastnictví státu. Pozemkový fond ČR nabízí na trhu s půdou v Plzeňském kraji více než 90 tis. ha a to zejména v okrese Tachov. Vzhledem k tomu, že část nabízených pozemků musí projít lustrací 2, prodej se může ještě více oddálit. Cena prodávaných pozemků zemědělské půdy pro zemědělské využití se pohybuje v rozmezí 60 % až 80 % z ceny úřední podle cenových předpisů MF. Cena prodávaných pozemků ve vlastnictví státu je nabízena ve výši úřední ceny, avšak v případě holandské dražby (při nedostatku zájemců o koupi) může klesnout až na úroveň 10 % z vyvolávací ceny zemědělské půdy. V současné době bankovní sektor neposkytuje hypotéky (úvěry) na nákup zemědělské půdy pro zemědělské využití. V České republice byla možnost zřízení hypotéky a poskytování hypotéčních úvěrů upravena zákonem č. 530/1990 Sb., o dluhopisech. Vzhledem k tomu, že nedošlo k úpravě navazujících zákonů, jedná se jen o formálně právní možnost. Tak např. zástavní právo jako nezbytný předpoklad zavedení hypotéky bylo obnoveno k novelou občanského zákoníku. Chyběla také úprava podpory hypotéčních úvěrů z prostředků státního rozpočtu. Nicméně pod tlakem potřeb úvěrů na bytovou výstavbu již v průběhu roku 1994 začínají největší bankovní domy postupně zakládat útvary specializované na poskytování úvěrů na základě zástavy nemovitostí mnohdy nazývané jako Hypoteční ústavy. 2 Lustraci pozemku provádí Okresní pozemkové úřady, které od roku 2003 spadají organizačně a správně pod Ministerstvo zemědělství odbor Ústřední pozemkový úřad. koncepce_plzen_10.9.doc 15

16 Konkrétní úprava poskytování hypotečních úvěrů byla provedena zákonem č. 160/1995 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla). Tímto zákonem bylo upraveno poskytování příspěvků a dotací státem k hypotečním úvěrům a tím získala hypotéka svoji definitivní podobu a funkčnost, která je obvyklá ve všech zemích EU. Přes veškerá tato opatření bankovní sektor nebere do zástavy zemědělské pozemky. ᘗ咧 თ匧 ᖗ受j z ě ěᖗ受თ匧 é თ匧ů ᘗ咧 Současná právní úprava k pronájmům zemědělské půdy vychází z ustanovení 663 a 684 občanského zákoníku č. 267/1994 Sb. podle právního stavu k Poměrně obecná legislativa o pronájmech, dlouholetá absence institutu nájmu zemědělské půdy, jakožto i relativně velkovýrobní charakter zemědělského podnikání vytváří laxní přístup k nájemním smlouvám. Tento typ smluv pouze z části využívá možnosti, které mu poskytuje současná právní úprava. Evidentně v naší legislativě chybí jednoznačně vymezená práva a povinnosti nájemců a najímatelů zemědělské půdy jako zvláštního typu nemovitosti. Toto legislativní vakuum nemotivuje nájemce a ani nezakládá právní jistoty pronajímatele. Absence specializovaného právního předpisu (i nižší legislativní účinnosti) o pronájmu zemědělských pozemků k zemědělskému využívání vytváří značné bariéry pro další restrukturalizaci a rozvoj zemědělského podnikání na pronajatých pozemcích. Jedná se především o doplnění právních předpisů o tato opatření: povinnost zapsat nájemní smlouvu do katastru nemovitostí, čímž vytváří větší právní jistotu nájemce nejen vůči pronajímateli, ale i vůči každému nástupci ve vlastnictví. Současně umožňuje veřejnou kontrolu pronajatých pozemků., vymezení minimální doby nájmu zemědělských pozemků se zakotvením práva nájemce, který řádně hospodaří na pronajatých pozemcích k přednostnímu nájmu, resp. prodloužení doby nájmu, smluvně vymezit způsoby hospodaření především v případech, kdy nájemce chce hospodařit ekologicky. K tomu je třeba přiměřeně upravit i dobu nájmu, vymezit platbu nájemného a platby ostatních finančních nákladů jako např. daň z pozemku, pojištění pozemků proti živelným pohromám (povodeň, sesuv půdy apod.), zajistit možnosti dlouhodobého investování do půdy, k tomu je třeba přiměřeně upravit dobu nájmu, smluvně zavázat nájemce nejen k řádnému hospodaření na půdě, ale i k údržbě a zachování funkčnosti všech investičních opatření na povrchu nebo pod povrchem pozemků (opěrné konstrukce a oplocení trvalých kultur, povrchových a podzemních melioračních zařízení), smluvně vymezit podmínky, kdy zemědělské pozemky se mohou stát nezpůsobilé ke smluvnímu nebo obvyklému užívání. Jedná se především o technické, administrativní opatření v případech: živelních pohrom, povodně, sucho, erozivních smyvů ornice nesprávnou aplikaci orebních systémů a hnojení, čímž může dojít k destrukci půdní struktury, smluvně ošetřit agrotechnicky a ekologicky správné střídání plodin na orné půdy, aby nedošlo k nadměrnému zaplevelení a znečištění ornice cizorodými látkami, smluvně zajistit přiměřené vyhnojování pozemků a používání chemických ochranných prostředků tak, aby nedocházelo k poškozování půdní úrodnosti a jednostrannému opotřebení pronajatých zemědělských pozemků ( 682 a 683 občanského zákoníku), smluvně ošetřit postup nájemce a pronajímatele v případě zřízení vynucených věcných břemen na pronajatých pozemcích ( 684 občanského zákoníku), koncepce_plzen_10.9.doc 16