BaÏantnice. Okres PlzeÀ-sever. Kulturní, floristicky bohatá hájová kvûtena a prameni tû ve smí eném lese. PS Pfiírodní rezervace

Transkript

1 Okres PlzeÀ-sever rezervace BaÏantnice Komplex smí eného lesa severozápadnû od obce Nekmífi vhomolínské pahorkatinû. Katastrální území: Nekmífi, Lhotka u Nekmífie GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou klastické sedimenty svrchního karbonu aï spodního permu patfiící k severozápadu ãásti plzeàské permokarbonské pánve. Podél potoka se na deluviofluviálních sedimentech vyvinul glej typick, v okolí prameni È glej typick varieta zbahnûl. PfievaÏující pûdní jednotkou jsou kambizemû kambizem typická (nasycená a kyselá). Místy, v periodicky zamokfien ch polohách, se nachází kambizem pseudoglejová aï pseudoglej typick (kambick ). Nadmofiská v ka: m V mûra: 23,4 ha Vyhlá eno: 998 Kulturní, floristicky bohatá hájová kvûtena a prameni tû ve smí eném lese. KVùTENA Mapa potenciální vegetace zde pfiedpokládá acidofilní doubravy (Genisto germanicae-quercion). Na vût- í plo e rezervace byla pfiirozená druhová skladba znaãnû naru- ena v sadbou borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies) s kefiov m patrem bezu ãerného (Sambucus nigra) ab. ãerveného (S. racemosa). V ochuzeném druhovém patfie se objevují starãek vejãit (Senecio ovatus), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), j. zed- ní (H. murorum) a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Cennûj í jsou porosty jen mírnû naru ené v sadbou smrku ztepilého, v nichï se z pûvodního porostu zachoval dub zimní (Quercus petraea), v bylinném patfie ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), Èavel kysel (Oxalis acetosella), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), mléãka zední (Mycelis muralis) aj. V nivû bezejmenného potoka je jasenina s jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) a vysázené plochy s topolem ãern m (Populus nigra) a j. klenem (Acer pseudoplatanus). V jejich podrostu najdeme ostfiici tfieslicovitou (Carex brizoides), kopytník evropsk (Asarum europaeum), net kavku nedûtklivou (Impatiens nolitangere), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), papratku samiãí (Athyrium filix-femina) aj. Na okrajích lesa jsou kfiovinaté plá tû, tvofiené asociací Crataego-Prunetum spinosae. Lesní lemy se sloïením blíïí asociaci Hyperico-Polygaletum. Do rezervace spadající louka stojí fytocenolgicky nejblíïe asociaci Holcetum lanati. Bfiehy mal ch rybníãkû lemují porosty vysok ch ostfiic, místy dominuje chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) nebo orobinec irolist (Typha latifolia). Vodní hladinu porûstá okfiehek men í (Lemna minor). ZVÍ ENA Inventarizaãní prûzkum nebyl dosud proveden. VYUÎITÍ Po pfievzetí lesa od státu (990) je management provádûn vlastníky lesa a jeho lesníky. Patrná a trvalá je snaha opfievedení smrkov ch porostû na smí ené, resp. listnaté porosty. Byly obnoveny pûvodní lesní cesty. MAPA ÚZEMÍ strana 372 Václavka obecná (Armillaria mellea) na odumfielém dfievû. PS 3 34

2 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE LevobfieÏní údolní svah a plo ina nad horní hranou svahu. Podkladem chránûného území jsou chloriticko- PP âeràovice leïí na levém bfiehu Hracholuské pfiehrady. 2 Bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago). sericitické fylity svrchního proterozoika. PÛdní pokryv je tvofien pfiedev ím kysel mi a mûlk mi stfiednû hlubok mi kambizemûmi (kambizemí rankerovou a typickou nasycenou). V men í mífie se zde vytvofiily téï kambizemní rankery. KVùTENA Pfiedmûtem ochrany jsou teplomilné nelesní porosty na stráni nad vodní nádrïí na MÏi pfiedev ím teplomilná spoleãenstva kysel ch substrátû s kostfiavou ovãí (Festuca vina), chmerkem vytrval m (Scleranthus perennis), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), zvonkem okrouhlolist m (Campanula rotundifolia), pavincem modr m (Jasione montana), smolniãkou obecnou (Steris viscaria), bikou chlupatou (Luzula pilosa), matefiídou kou vejãitou (Thymus pulegioides), bedrníkem obecn m (Pimpinella saxifraga) aj. Nejvzácnûj- ími druhy jsou tu bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) ab. liliovitá (A. liliago). ZVÍ ENA Podrobn inventarizaãní prûzkum nebyl dosud proveden. VYUÎITÍ Chránûn m územím prochází cesta, kterou s oblibou vyuïívají rekreanti. památka âeràovice Spilitová skalnatá stráà údolí MÏe ve Svoj ínské vrchovinû, nad lev m bfiehem pfiehradní nádrïe Hracholusky severnû od mostu silnice PÀovany âeràovice. Katastrální území: âeràovice Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 990 Nejzápadnûj í lokalita teplomiln ch prvkû, pronikajících z PraÏské kotliny podél Berounky a MÏe. Rostou zde chránûné a ohroïené druhy rostlin, pfiedev ím bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). 342 PS 4

3 Okres PlzeÀ-sever památka âertova hráz Okrouhlík v meandru Kralovického potoka 2 km v chodojihov chodnû od obce Koãín na KoÏlanské plo inû, v pfiírodním parku Rohatiny. Katastrální území: Lednice, Kozojedy u Kralovic Nadmofiská v ka: m V mûra:,58 ha Vyhlá eno: 976, novelizováno 989 Hluboce zafiíznuté údolí meandrujícího Kralovického potoka s pozoruhodn m, dokonale vyvinut m okrouhlíkem. GEOLOGIE Horninov m podkladem je komplex slabû pfiemûnûn ch bfiidlic aï bfiidliãnat ch drob, místy provrásnûl ch. Velmi hojné jsou Ïíly a Ïilky sekreãního kfiemene. Údolí Kralovického potoka je ohraniãeno pfiíkr mi svahy s málo mocn m zvûtralinov m pokryvem a ãetn mi skalními v chozy. Pfii levém bfiehu Kralovického potoka se nachází dokonale vypreparovan typick okrouhlík, kter vznikl vodní erozí ve slabû metamorfovan ch bfiidlicích. Se svahem nad údolím potoka je spojen úzkou íjí. V údolí potoka jsou toly a zbytky zdiva verkû, pozûstatek po dolování a zpracování kameneãné (vitriolové) bfiidlice. V nivû Kralovického potoka vznikly pásy typick ch fluvizemí, které jsou lemovány typick mi gleji. Na tyto pûdní jednotky navazují kambické pseudogleje, kambizem pseudoglejová a v su ích polohách kambizem typická (nasycená). KVùTENA Soubor svahov ch borû s borovicí lesní (Pinus sylvestris), jalovcem obecn m (Juniperus communis), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria), jestfiábníkem Lachenalov m (Hieracium lachenalii), j. bled m (H. schmidtii), tfiezalkou horskou (Hypericum montanum), t. teãkovanou (H. perforatum), bikou chlupatou (Luzula pilosa), chlupáãkem obecn m (Pilosella officinarum), silenkou nicí (Silene nutans), borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), fragmentû plá Èov ch spoleãenstev s jalovcem obecn m, lískou obecnou (Corylus avellana), hlohy (Crataegus spp.), kru inou ol ovou (Frangula alnus), ãilimníkovcem ãernajícím (Lembotropis nigricans), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), spoleãenstev skalních tûrbin se sleziníkem ãerven m (Asplenium trichomanes), puch finíkem kfiehk m (Cystopteris fragilis), jestfiábníkem bled m, osladiãem obecn m (Polypodium vulgare) a spoleãenstev mûlk ch pûd a kulturních dvouseãn ch luk. ZVÍ ENA Dosud nebyly na lokalitû zji tûny Ïádné v znamné druhy ÏivoãichÛ. VYUÎITÍ Po tûïbû kyzov ch vitriolov ch bfiidlic zûstalo nûkolik tol a haldy. Materiál z hald byl pouïíván k úpravû lesních cest. Zdej í louky byly pfiíleïitostnû koseny. Snahou ochrany pfiírody je pfievod lesních kultur na porosty s pfiirozenûj í skladbou dfievin. Chránûné území v posledních letech nepfiíznivû ovlivàuje ífiení ruderálních spoleãenstev rostlin, které je zpûsobeno neobhospodafiováním dfiíve sekan ch ploch. Území je pfiístupné po lesních cestách od Kozojed pfies Bíl vrch nebo údolím potoka od jeho soutoku se Stfielou. PodloÏí tvofií komplex slabû pfiemûnûn ch bfiidlic aï bfiidliãnat ch drob, místy provrásnûl ch. PS 5 343

4 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE V severní stûnû zatopeného Ïeleznorudného dolu je odkryto tûleso prekambrického buliïníku, které tvofiilo skalní útes bfiehu spodnoordovického mofie. Na tomto útesu jsou zachovány pûvodní organismy pfiíbojové zóny. Jílovité bfiidlice obsahují znaãn poãet druhû tehdej í fauny. Vedle ãetn ch cyklopygidních trilobitû (s hypertrofovan ma oãima) Degamella princeps a Cyglopyge umbonata bohemica se zde vyskytuje v znamn fosilní graptolit Hustedograptus terutiusculus a hojné jsou zbytky kor e Cariocaris wrighti ze skupiny Phyllocarida. Nejv znamnûj ím druhem je mechovka Berenicea vetera. Velmi v znamné jsou stromatolity (biogenní vrstevnaté struktury vznikající ãinností sinic a fias), jejichï pfiítomnost jednoznaãnû dokládá velmi mûlké mofie. V okolí útesu, smûrem k v chodu, je zachován sled mûlkovodních usazenin spodnoordovického stáfií s hojn mi miskami drobného ramenonoïce Nocturnellia nocturna, jeh- Zatopen Ïeleznorudn dûl s odkryt m tûlesem prekambrického buliïníku. licemi mofisk ch hub a dal í drobnou faunou. Organismy pfiíbojové zóny i sedimenty s nocturnelliovou faunou patfií do klabavského souvrství a jejich stáfií je asi 480 milionû let. V znam tohoto nalezi tû je celosvûtov. Skalní srub je nejstar ím autochtonním (tj. nepfiemístûn m) zdrojem fosilních organismû pfiíbojové zóny na svûtû. Na vrstevn ch plochách bfiidlic na bfiehu jezera jsou velmi hojné drobné jehliãkovité krystalky sádrovce, kter vzniká rozkladem pyritu, jemnû rozpt leného v bfiidlicích. V okolí útesû se vyvinuly hnûdé pûdy, pfiedev ím kambizem typická (nasycená). JiÏnû od chránûného území leïí v nivû Klabavy pás fluvizemû typické. KVùTENA NepÛvodní smí- ené porosty byly vysazeny pfii rekultivaci po útlumu tûïby Ïelezné rudy. Provázejí je náletová a sukcesní v vojová spoleãenstva. Ve stromovém patfie rostou ol e lepkavá (Alnus glutinosa), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), javorovec jasanolist (Negundo aceroides), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecn (Carpinus betulus), svída krvavá (Swida sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), hloh (Crategus památka Ejpovické útesy Severní stûna zatopeného Ïeleznorudného dolu asi 500 m severnû od obce Ejpovice. Katastrální území: D ina (okres PlzeÀ-sever), Ejpovice (okres Rokycany) sp.), modfiín opadav (Larix decidua), borovice ãerná (Pinus nigra), topol SimonÛv (Populus simonii), t. bíl (P. alba), dub letní (Quercus robur), d. ãerven (Q. rubra), vrba piãatolistá (Salix acutifolia), v. bílá (S. alba), v. trojmuïná (S. triandra), v. u atá (S. aurita), v. popelavá (S. cinerea), v. jíva (S. caprea), janovec metlat (Sarothamnus scoparius) a z bylin tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), hadinec obecn (Echium vulgare), vrbka úzkolistá (Chamaerion angustifolium), chlupáãek zední (Pilosella officinarum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum Nadmofiská v ka: m V mûra:,93 ha Vyhlá eno: 993 v okrese PlzeÀ-sever (0,90 ha v okrese Rokycany) Paleontologické nalezi tû autochtonních organismû pfiíbojové zóny spodního ordoviku. perforatum), starãek lepkav (Senecio viscosus) a dal í. ZVÍ ENA Systematick zoologick v zkum dosud nebyl proveden. VYUÎITÍ Pro zachování útesû je nezbytné pravidelné odstraàování náletové zelenû. OhroÏení pfiedstavuje nepovolen sbûr zkamenûlin a pfiirozené sesouvání svahû. BIBLIOGRAFIE 39, 74, 75 MAPA ÚZEMÍ strana PS 6

5 Okres PlzeÀ-sever rezervace Háj Lesní porosty na ostroïnû a pfiíkrém levém skalnatém svahu údolí Berounky,5 km jiïnû od obce Druztová vkoïlanské plo inû. Katastrální území: Druztová Nadmofiská v ka: m V mûra:,3 ha Vyhlá eno: 969 Zachoval zbytek pfiirozeného smí eného dubohabrového porostu a suèového lesa se vzácn m, bohat m hájov m rostlinn m spoleãenstvem, typick m pro horní sevfien úsek údolí Berounky. GEOLOGIE rezervace leïí na pfiíkfie uklonûném erozním svahu hluboko zafiíznutého kaàonovitého údolí Berounky. Na strm ch údolních svazích vystupují skalky tvofiené metabazalty ( spility ) svrchního proterozoika a v men ím rozsahu i bfiidlicemi a drobami stejného stáfií. Uvedené horniny jsou na rozsáhlé plo inû ostroïny kryty terasov mi uloïeninami tfietihorních tûrkopískû a v okrajov ch ãástech území pfiírodní rezervace zakryty spra ov mi svahov mi hlínami. Mrazov m zvûtráváním skalních v chozû vznikla kamenná mofie a kamenné proudy. Ve v chozech jsou na mocnûj ích poruchov ch systémech vytvofieny dvû pseudokrasové jeskyàky. Vznikly tu hnûdé pûdy kambizem typická nasycená i kyselá, které pfiechází na sutích a skeletovit ch svahovinách do kambizemních (typick ch) rankerû v asociaci s kambizemí rankerovou. V nivû Berounky vznikla fluvizem typická (glejová). KVùTENA V souboru zachoval ch lesních cenos pfievládá vúzemí pfiírodní rezervace svaz kvûtnat ch dubohabrov ch hájû (Carpinion), kter je zde zastoupen Melampyro nemorosi- -Carpinetum. Vjeho bohatém bylinném patfie roste ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), kopytník evropsk (Asarum europaeum), dymnivka prostfiední (Corydalis intermedia), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), ãern luãní (Melampyrum pratense), lipnice hajní (Poa nemoralis) akoko- fiík lékafisk (Polygonatum odoratum). Na suèov ch porostech najdeme porosty svazu Tilio- -Acerion (as. Aceri-Carpinetum) s javorem mléãem (Acer platanoides), j. klenem (A. pseudoplatanus), habrem obecn m (Carpinus betulus), lískou obecnou (Corylus avellana), dubem letním (Quercus robur), svídou krvavou (Swida sanguinea), lípou malolistou (Tilia cordata), vbylinném patfie se sasankou hajní, kyãelnicí cibulkatou (Dentaria bulbifera), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas), dymnivkou dutou (Corydalis cava), pitulníkem Ïlut m, svízelem lesním (Galium sylvaticum), jaterníkem trojlaloãn m (Hepatica nobilis), net kavkou malokvûtou (Impatiens parviflora), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), strdivkou nicí (Melica nutans), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura), ptaãincem velkokvût m (Stellaria holostea), kostivalem hlíznat m (Symphytum tuberosum) a kopfiivou dvoudomou rezervace Háj. PS 7 345

6 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 (Urtica dioica). Místy je stfiídají rozmûrné suèové osypy bez stromového patra. Pfii jejich okrajích rostou javor klen, stfiemcha obecná (Padus avium), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) azkefiû líska obecná a habry (Crataegus sp. div.). âetné jsou pfiechodné porosty mezi svazy Tilio-Acerion a Carpinion. 2 Pohled ze skalního v chozu svrchnoproterozoického metabazaltu stáfií do kaàonovitého údolí horního toku Berounky. ZVÍ ENA Fauna území pfiírodní rezervace odpovídá biomu smí en ch hájû s druhovû pestr m sloïením zejména drobného ptactva a hmyzu. Pestré je nejen spoleãenstvo niï ích ÏivoãichÛ, ale také spoleãenstvo obratlovcû, z nichï nejnápadnûj í jsou ptáci. V chránûném území Ïijí dudek chocholat (Upupa epops), v r velk (Bubo bubo), strakapoud mal (Dendrocopos minor), Ïluva hajní (Oriolus oriolus) a dal í. Na vodní hladinû lze zejména pfii jarním a podzimním tahu pozorovat nûkteré druhy vodních ptákû, napfi. potápku malou (Tachybabtus ruficollis), poláka kaholku (Aythya marila), kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) a dal í. Muflon (Ovis musimon) byl v této oblasti umûle vysazen roku 952. LESNICTVÍ Lesní porosty vrezervaci patfií do kategorie lesa ochranného. Provádí se v nich jen jednotlivá nahodilá tûïba, která neovlivàuje druhové sloïení porostû. Vzhledem ke patné pfiístupnosti území nebylo lesní hospodafiení nikdy intenzivní a tûïilo se pfiedev ím na okrajích dne ní rezervace. Díky tomu dnes sloïení porostû v centrální ãásti chránûného území v podstatû odpovídá pfiíslu nému lesnímu typu, tj. habrové doubravû. VYUÎITÍ Území ohroïuje chatová osada u jeho severov chodního okraje (zakládáním ãern ch skládek a hnoji È, vypou tûním odpadních vod). OhroÏení pfiedstavuje i ífiení nepûvodních rostlinn ch druhû v okolí turistické stezky, která prochází stfiedem rezervace. Potenciálním nebezpeãím je invaze net kavky Ïláznaté (Impatiens glandulifera), která se ífií podél Berounky. Smûrem k Bukovci b val pfiívoz. Zachována je jen jeho pfiíjezdová cesta. Po obvodu rezervace prochází znaãená turistická cesta nejstar í úãelová turistická cesta v okolí Plznû, vylámaná a upravená z popudu Klubu ãesk ch turistû vroce 893. BIBLIOGRAFIE 375 MAPA ÚZEMÍ strana PS 8

7 Okres PlzeÀ-sever 2 památka Hromnické jezírko Zatopen jámov lom oprám a okolní haldy asi 500 m severov chodnû od obce Hromnice. Katastrální území: Hromnice GEOLOGIE Horninov m podkladem území pfiírodní památky jsou témûfi vodorovnû uloïené chloriticko-sericitické bfiidlice svrchního proterozoika, obsahující partie s vysok m obsahem sulfidû, zejména pyritu (tzv. kyzové a kameneãné vitriolové bfiidlice). S rûznou intenzitou byly tûïeny od 6. století. OdvodÀovací tola byla po zastavení tûïby zavalena (asi vroce 895). V odklizu se pozdûji vytvofiilo jezírko s kolísavou hladinou. Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,20 ha Vyhlá eno: 975, novelizováno 989 Odkliz jámového lomu po tûïbû kameneãn ch bfiidlic a pfiilehl komplex hald. Území je pfiíkladem ovlivnûní zadrïen ch vod minerálním obsahem hald aï na stupeà naprosté biologické sterility a také pfiíkladem ovlivnûní vegetace hald extrémními fyzikálnû chemick mi podmínkami. Jámov lom je cca 50 m hlubok a témûfi 200 m dlouh. Stûny lomu jsou místy zbarveny ãerno edû a edû pûvodní barvou bfiidlic, která je dána vysok m obsahem grafitické pfiímûsi vzniklé z pûvodního organického materiálu v usazeninách. Hnûdé a Ïlutavé zbarvení zpûsobují druhotnû vznikající nerosty, zejména hydroxidy a sírany Ïeleza. Mineralogick obsah bfiidlic je chud, z primárních nerostû je zde v znamn pouze kfiemen, slídy, grafit a pyrit. Zrnka pyritu jsou velmi malá (setiny aï desetiny mimimetru). Rozkladem pyritu v ak vznikají zajímavé druhotné nerosty alofán, sádrovec, melanterit, uvádûna je i ryzí mûì. Místy jsou patrné Ïíly kfiemene. Z vedlej ích prvkû je zajímav zejména vût í obsah vanadu v nûkter ch ãástech loïiska. Kameneãné a kyzové bfiidlice zfiejmû vznikaly v hlubokomofiském prostfiedí vná ením sulfidû z termálních roztokû, doprovázejících vulkanickou ãinnost, do jílovit ch bfiidlic. Dodnes prosakující sráïkové vody vym vají z okolních hald sírany, které se hromadí na dnû jámy. Voda v jezírku má proto v letních mûsích naãervenalou barvu (odtud místní název âervené jezírko ). Je silnû kyselá, s ph 2,6 2,8, a je kromû fias prakticky bez Ïivota. Na haldách po tûïbû rud zaujímá pûdní pokryv sekundární antropozem degradovaná, varieta toxikovaná. V okolí lomu zastupuje rostlé pûdy kambizem typická, varieta kyselá. KVùTENA Komplex hald kameneãn ch bfiidlic hostí vlivem specificky extrémních pedologick ch pomûrû jen fiídkou vegetaci omezenou na jednotlivé druhy, vytváfiející ustrnulá stadia. Z dfievin se spontánnû uchytily bfiíza bûlokorá (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), osika (Populus tremula), kru ina ol ová (Frangula alnus), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a introdukcí ol e edá (Alnus incana). V bylinném patfie rostou roztrou enû metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), vfies obecn (Calluna vulgaris), pavinec modr (Jasione montana), kostfiava ovãí (Festuca ovina), svlaãec rolní (Convolvulus arvensis), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), matefiídou ka polejovitá (Thymus pulegioides) a kociánek dvoudom (Antennaria dioica). ZVÍ ENA Fauna není pfiedmûtem ochrany, dosud byly zji - tûny jen bûïné druhy. VYUÎITÍ Aktuální ohroïení se t ká pfiedev ím odtûïování v sypek na okraji chránûného území pro úpravu lesních cest, ve vyuïívání území pro cyklokrosové aktivity, v potenciálním zarûstání území akátem, kter b val na okolních haldách poãátkem 20. století cílenû vysazován k jejich urychlené rekultivaci, avandalismem. Prosakující voda z loïiska kontaminuje povrchové vody. Hromnické jezírko je pfiístupné po znaãené turistické cestû. K vlastnímu jezírku není zatím vedena schûdná stezka, pfii pohybu mimo hlavní trasy hrozí zfiícení do lomu. BIBLIOGRAFIE 39, 242, 255 MAPA ÚZEMÍ strana 372 Zatopen jámov lom po tûïbû kameneãn ch bfiidlic. 2 Bfiidlice s obsahem pyritu. PS 9 347

8 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou rozpadavé arkózové pískovce aï slepence svrchního karbonu, které z regionálnû-geologického hlediska patfií do manûtínské pánve. Slatini tû vzniklo na styku pfiíãné poruchové zóny, kde dochází k plo - nému v vûru vody, silnému zamokfiení dna r hy a postupnému zarûstání. Vyvinulo se zde iroké spektrum pfieváïnû hydromorfních pûd, hlavnû gleje (glej typick, glej typick, varieta zbahnûl a glej organozemní), pseudogleje (pseudoglej stagnoglejov a podzolov varieta kaolinick ) avnemalém mûfiítku také organozem typická (glejová). KVùTENA Dnes lze rozli it spoleãenstva Caricetum goodenowii s ostfiicí Hartmanovou Svahové slatini tû se spoleãenstvy vlhkomilné a slatinné vegetace na pramenech suèové vody se stfiedním obsahem rozpu tûn ch minerálních látek. 2 Zfiady pestfienek, Ïijících na ra elini ti v PP HÛrky, patfií mezi vzácnûj í druhy pestfienka Microdon mutabilis. (Carex hartmanii), Caricetum rostratae, resp. s pfiechodem k asociaci Carici rostratae- -Sphagnetum apiculati, mokfiadní ol iny Carici elongatae- -Alnetum s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), kru inou ol ovou (Frangula alnus), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum), blatouchem bahenním (Caltha palustris), ostfiicí prodlouïenou (Carex elongata), o. zobánkatou (C. rostrata), zábûlníkem bahenním (Comarum palustre), kardou bahenní (Crepis paludosa), pfiesliãkou pofiíãní (Equisetum fluviatile), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara), sedmikvítkem evropsk m (Trientalis europaea) a v mechovém patfie s klamonoïkou bahenní (Aulacomnium palustre), dvojhrotcem bahenním (Dicranum bonjeanii), vlahovkou prameni tní (Philonotis fontana), ploníkem tuh m (Polytrichum strictum), ra eliníkem Russowov m (Sphagnum russovii) a porosty s dominancí nízk ch graminoidních druhû, napfi. s tomkou vonnou (Anthoxanthum odoratum), tfieslicí prostfiední (Briza media), ostfiicí bledavou (Carex pallescens), o. prosovou (C. panicea), o. kulkonosnou (C. pilulifera) a dále s kohoutkem luãním (Lychnis flos-cuculi), mochnou nátrïníkem (Potentilla erecta), ãertkusem luãním (Succisa pratensis), violkou lesní (Viola reichenbachiana) aj. památka HÛrky Vût í svahové slatini tû na jiïním okraji komplexu lesû, asi km severnû od obce HÛrky, v údolí Zlatého potoka. Katastrální území: HÛrky u Zahrádky ZVÍ ENA Vzhledem k malé velikosti chránûného území se zde nevyvinulo typické spoleãenstvo slatini È, pfiesto se zde vyskytují torfobionti. Pfii prûzkumu tu bylo zji tûno 44 druhû obratlovcû luk a svûtl ch smí en ch lesû. Pozoruhodn je v skyt je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara). Z v znamnûj ích druhû váïek (Odonata) byly v PP zji tûny váïka hnûdoskvrnná (Orthetrum brunneum) a v. podhorní (Sympetrum pedemontanum). Orientaãní entomologick prûzkum zde zjistil nûkolik zajímav ch druhû hmyzu. Z broukû jsou to slunéãko Sospita vigintiguttata, krasec Agrilus integerrimus, mandelinky Plateumaris rustica a Cryptocephalus distinguendus a nosatec Curculio betulae azfiádu dvoukfiídl ch tyrfofilní pestfienka Microdon mutabilis. Mezi mot ly stojí za zmínku Nadmofiská v ka: m V mûra:,25 ha Vyhlá eno: 955, novelizováno 988 Spoleãenstva vlhkomilné a slatinné vegetace na pramenech suèové vody, s fiadou vzácn ch a chránûn ch ra elini tních druhû. bûlopásek topolov (Limenitis populi) a zejména mizející mokfiadní hnûdásek rozrazilov (Melitaea diamina). V tûsné blízkosti PP byla zji tûna zmije obecná (Vipera berus). VYUÎITÍ K odlesnûní dne - ního chránûného území do lo patrnû v druhé polovinû 3. století ve snaze o získání zemûdûlské pûdy. Od té doby se území vyuïívalo jako louka, respektive pastvina. Hospodafiit se tu pfiestalo kolem roku 945. V souãasné dobû není území pfiírodní památky hospodáfisky vyuïíváno. Aktuální ohroïení spoãívá pfiedev ím v zarûstání náletem dfievin, kter je pravidelnû odstraàován. BIBLIOGRAFIE 65 MAPA ÚZEMÍ strana PS 20

9 rezervace Kozelka Skalnat jiïní a jihozápadní svah stolové hory Doubravického vrchu (659,8 m n. m.) v jiïní ãásti Manûtínské kotliny asi 500 m severnû od osady Doubravice, 5 km západnû od mûsta Manûtína. Katastrální území: Doubravice u Neãtin, Mezí, Újezd u Manûtína Nadmofiská v ka: m V mûra: 33,5 ha Vyhlá eno: 972, novelizováno 989 V sopeãn ch horninách âeského masivu ojedinûlá a dobfie zachovaná nápadná stolová hora Doubravick vrch (659,8 m n. m.) s denudaãním zbytkem lávového pfiíkrovu trachybazaltu na vodorovnû uloïen ch karbonsk ch sedimentech. GEOLOGIE Území pfiírodní památky se nachází na ãásti trachybazaltového lávového pfiíkrovu tfietihorního stáfií, budující protáhl Doubravick vrch s mûlk m sedlem, oddûlujícím západní ãást zvanou Kozelka. Doubravická hora je denudaãním zbytkem mladotfietihorního lávového pfiíkrovu, pfiíkfie vystupujícího m nad okolní povrch Manûtínské kotliny. Pro vznik a v voj strukturních tvarû Doubravického vrchu mûla rozhodující v znam geomorfologická odolnost trachybazaltû, jejich témûfi vodorovné uloïení, dobrá svislá odluãnost a primárnû vznikl puklinov systém tohoto pfiíkrovu. Vrcholová ãást území je strukturní plo inou tvofienou mírnû zvlnûn m povrchem pfiíkrovu. Na plo inû lze rozli it dva zaoblené Okres PlzeÀ-sever strukturní hfibety, nápadné svou excentrickou polohou. Oba hfibety mají malou relativní v ku, ale v rámci plo iny jsou morfologicky velmi nápadné. Strukturní plo ina, která tvofií dominantu zdej ího reliéfu, je celá lemována pfiíkr mi svahy a je ãlenûna ãetn mi sufózními trhlinami. V neovulkanitech je pfies 20 vzácn ch, v raznû vyvinut ch pseudokrasov ch závrtû (malé mísovité prohlubnû asi metr hluboké). Zvûtráváním a odnosem ãástic trachybazaltu vznikly na okrajích vrcholové plo iny tvary, které jsou typické pro pískovcové oblasti skalní vûïe, pyramidy a ploché stûny. Na bezlesí vznikly eutrofní kambizemû. Kamenité svahy a polohy mezi balvany pokr vají mûlké rankery (ranker typick a litick ) s kambizemí rankerovou a mal mi ostrûvky litozemí. Pod borov mi lesy leïí kyselá kambizem typická s kambizemí dystrickou. KVùTENA Vegetace je pomûrnû znaãnû naru ena v sadbou kulturního boru (napfi. na vrcholové plo inû) s borovicí lesní (Pinus sylvestris), b. ãernou (P. nigra), s vtrou enou bfiízou bûlokorou (Betula pendula), v jehoï kefiovém patfie roste hloh velkoplod (Crataegus macrocarpa) avbylinném patfie napfi. ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), váleãka prápofiitá (Brachypodium pinnatum), kostfiava ãervená (Festuca rubra), jestfiábník zední (Hieracium murorum), lipnice hajní (Poa nemoralis), celík zlatob l (Solidago virgaurea) a jetel alpínsk (Trifolium alpestre) a kulturní smrãiny. V sadbou byly naru eny i fragmenty suèov ch lesû. Pfiirozen charakter si zachovaly v slunné stráàky s huseníãkem rolním (Arabidopsis thaliana), jahodníkem obecn m (Fragaria vesca), pavincem modr m (Ja- Odsedáním skalních blokû vznikají skalní sloupy a vûïe. PS 2 349

10 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 sione montana), smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata), tírovníkem rûïkat m (Lotus corniculatus), chlupáãkem zedním (Pilosella officinarum), mochnou jarní (Potentilla tabernaemontani), silenkou nicí (Silene nutans), fiimbabou chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum) apry - cem chvojkou (Tithymalus cyparissias). Dobfie vyvinutá jsou spoleãenstva Polytricho piliferi-scleranthetum perennis i kefiíãková spoleãenstva Rhodococco-Vaccinietum myrtilli na severozápadním svahu s metliãkou kfiivolakou, vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), ãilimníkovcem ãernajícím (Lembotropis nigricans), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea) aborûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), v jejichï mechovém patfie rostou paprutka nicí (Pohlia nutans), ploník chluponosn (Polytrichum piliferum) a více druhû dutohlávek (Cladonia spp.). Mimo tyto cenosy byly v chránûném území nalezeny skalník celokrajn (Cotoneaster integerrimus) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA Byly tu zji tûny jen bûïné druhy. Pozoruhodné je zahnízdûní ãápa ãerného (Ciconia nigra) vroce 978 a v ra velkého (Bubo bubo). Zatímco v r stále hnízdí ve skalních stûnách, ãápa vypudily ãasté náv tûvy horolezcû. 3 2 Skalní sloup pojmenovan horolezci PlzeÀská vûï. 3 V hfievn bazaltov substrát vytváfií pfiíznivé podmínky pro rozvoj pestré sucho a teplomilné skalní vegetace. 350 PS 22

11 Okres PlzeÀ-sever rezervace Kra ov Pfiíkré skalnaté stránû na levém svahu údolí fieky Berounky pod zfiíceninou hradu Kra ov a v pfiilehl ch boãních údolích Brodeslavského a âerníkovského (Holovouského) potoka,,5 km severov chodnû od obce Bohy v Radnické vrchovinû. Katastrální území: Bohy Nadmofiská v ka: m V mûra: 36,28 ha Vyhlá eno: 952, novelizováno 988 Ekosystém teplomiln ch rostlinn ch spoleãenstev, v nûmï se sdruïují porosty skalní stepi spfiedlesov mi v vojov mi stadii, smûfiujícími ksvûtl m lesûm. GEOLOGIE Horninov m podloïím území jsou slabû pfiemûnûné grafitické a kameneãné bfiidlice a droby svrchního proterozoika s vloïkami buliïníkû a spilitû, místy s kvarcity a vápenci. Kamenité a hlinitokamenité sutû, které pokr vají svahy hluboce zafiíznut ch údolí vodních tokû a erozních r h, jsou kvartérního stáfií. Silnû skeletovité svahy a skalní v chozy pokr vají typické (litické, kambizemní) rankery s litozemûmi. Hlub í profily jsou tvofieny kambizemí typickou (nasycenou i kyselou). Podél potoka leïí úzk pás gleje typického. KVùTENA Nejcennûj í cenózou rezervace je skalní step, vázaná na strmé skalnaté svahy jiïní orientace, as. Alysso saxatilis-festucetum duriusculae cotoneasteretosum integerrimae se skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus), trnkou obecnou (Prunus spinosa), brslenem evropsk m (Euonymus europaeus), rûïí podhorskou (Rosa dumalis), svídou krvavou (Swida sanguinea), javorem babykou (Acer campestre), tafiicí skalní (Aurinia saxatilis), sleziníkem severním (Asplenium septentrionale), hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum), hlaváãem bledoïlut m (Scabiosa ochroleuca), strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica), ãesnekem chlumním (Allium senescens), ãistcem pfiím m (Stachys recta), kavylem Ivanov m (Stipa joannis), kter byl pfii úpravû hradních zfiícenin zlikvidován), svízelem siv m (Galium glaucum), kostfiavou sivou (Festuca pallens) a bûlorozchodníkem skalním (Oreosedum album). Svaz kvûtnat ch dubohabfiin (Carpinion betuli) je zastoupen asociací Melampyro nemorosi- -Carpinetum s lípou malolistou (Tilia cordata), jejíï bylinné patro s fiefii nicí nedûtklivou (Cardamine impatiens) je pfii úpatí svahu naru eno neofytní net kavkou malokvûtou (Impatiens parviflora), kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), br licí kozí nohou (Aegopodium podagraria) akakostem smrdut m (Geranium robertianum). V asociaãních fragmentech se v údolí pfiítoku Berounky zachoval luïní lesík (Stellario-Alnetum glutinosae) s ptaãincem velkokvût m (Stellaria holostea), net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere) a n. malokvûtou. Horní hrany údolí Berounky a skalnaté svahy hostí zachované reliktní bory (Hieracio pallidi-pinetum). Ve stromovém patfie je vtrou en dub zimní (Quercus petraea), v bylinném patfie v nich rostou napfi. jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), pavinec modr (Jasione Skalnaté stránû na levém svahu údolí fieky Berounky se zfiíceninou hradu Kra ov. PS 23 35

12 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 montana), silenka nicí (Silene nutans), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias), chlupáãek zední (Pilosella officinarum), kokofiík lékafisk (Polygonatum odoratum), ãesnek chlumní, panetfiesk skalní (Petrosedum reflexum) a jetel alpínsk (Trifolium alpestre). Do rezervace byly zahrnuty kulturní bory, jeï lze klasifikovat jako Deschampsio flexuosaeculti-pinetum a kulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies) s bezem ãern m (Sambucus nigra), b. ãerven m (S. racemosa), net kavkou malokvûtou, kapradí samcem (Dryopteris filix-mas), ptaãincem velkokvût m, starãkem vejãit m (Senecio ovatus), ostruïiníkem maliníkem (Rubus idaeus) a zimolezem p fiit m (Lonicera xylosteum) a kulturní porost s jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) pfii úpatí svahu s dominantní kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica). Nevyhranûné cenosy ruderální vegetace jsou pfii cestách promí eny druhy lesních lemû, uprostfied hradní zfiíceniny druhy svazu Alysso-Festucion pallentis. ZVÍ ENA Vrezervaci Ïijí bûïné druhy obratlovcû. Pfii Berounce hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), na vrcholov ch skalách v r velk (Bubo bubo). 2 Teplá lesostep hostí mnoho mandelinek krytohlavû, z nichï nejvzácnûj í je Cryptocephalus octomaculatus. 3 Drobn pfiítok Berounky v PR Kra ov v minulosti pohánûl ml nec. Ve stinn ch roklích Ïijí mlok skvrnit (Salamandra salamandra) a ãolek obecn (Triturus vulgaris). V tûsné blízkosti chránûného území byla v Berounce zaznamenána také uïovka podplamatá (Natrix tessellata). Bohaté druhové spektrum teplomilného lesního a lesostepního hmyzu souvisí s polohou lokality na jz. okraji Kfiivoklátska. V habru zde Ïijí krasec Dicerca berolinensis a tesafiík Xylotrechus arvicola, na dubech byli zji tûni krasec Coraebus undatus, mandelinky Cryptocephalus octomaculatus, C. imperialis a slunéãko Oenopia lyncea a na borovici krasci Buprestis octoguttata a Melanophila formaneki. LESNICTVÍ Lesy chránûného území patfií do kategorie lesa ochranného. Provádí se zde jen nahodilá prûbûrná tûïba. VYUÎITÍ Rezervace je pfiístupná po znaãené turistické cestû, vedoucí ke zfiíceninû hradu Kra ov. Chránûné území je ovlivàováno ãinností Spolku pro záchranu hradu Kra ova (sypání stavební sutû z renovovaného hradu, úpravy pfiístupové cesty ke hradu), pfii níï se ífií ruderální spoleãenstva. Náv tûvníkûm slouïí nauãná stezka a vzniká tu mal skanzen objektû lidové architektury. BIBLIOGRAFIE PS 24

13 Okres PlzeÀ-sever 2 podél pûvodních puklin, pfiiãemï ménû soudrïné ãásti pískovcû pak vyvûtraly. Polohy ÏelezivcÛ o mocnosti kolem cm vystupují na styku jednotliv ch hornin nebo pronikají napfiíã vrstvami. OvlivÀují tak selektivní zvûtrávání pfii vzniku konvexních a konkávních tvarû (hrbolkû a jamek), rûzn ch fiímsovit ch a li tovit ch v ãnûlkû a Ïeber. Pestré ãervenavé a hnûdavé zabarvení slepencû pûsobí oxidy a hydroxidy Ïeleza vysráïené z vod kolujících horninami. Na vrcholku vûïe se vytváfií náznak pokliãky. Okolo skalnatého v chozu se vyvinuly hnûdé pûdy kyselá kambizem typická (místy kambizem rubefikovaná). KVùTENA Sporou vegetaci chránûného území tvofií kysel dubov bor borûvkov. památka Malesická skála Skalní pyramida na levém údolním svahu údolí Chotíkovského potoka, asi,5 km severov chodnû od obce Malesice v Tou kovské kotlinû. Katastrální území: Malesice Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 974, novelizováno 989 Bizarní skalní vûïe, vytvofiené selektivním zvûtráváním, odnosem a vodní erozí hrubozrnn ch arkózov ch sedimentû plzeàského karbonu. GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou pískovce a slepence svrchního karbonu. Skalní v choz tvaru vûïe vystupující na levém svahu hlubokého údolí Malesického potoka je tvofien pestfie zbarven mi slepenci a arkózami t neckého souvrství. Stfiídání písãit ch arkóz a slepencov ch poloh o mocnosti nûkolika decimetrû dokládá cyklickou sedimentaci a mûnící se rychlost a uná ecí sílu fiíãního proudu v karbonu. PÛvodní polohy usazenin byly prosyceny hydroxidy Ïeleza (pfiedev ím limonitem), jeï nûkteré ãásti pískovcû a slepence pevnû stmelily, zejména VYUÎITÍ Území pfiírodní památky má pfiedev ím studijní a dokumentaãní úãel. Skála je po kozována turisty a horolezci odlamují se vrstviãky Ïelezivce a drolí se slepencové polohy. Území je pfiístupné po znaãené turistické cestû z Malesic do Chotíkova. BIBLIOGRAFIE 45, 39 MAPA ÚZEMÍ strana 373 Pestfie zbarvené slepence a arkózy t neckého souvrství. 2 Detail rûznobarevn ch slepencû t neckého souvrství, které budují Malesickou skálu. PS

14 PlzeÀsko a Karlovarsko památka Malochova skalka Pfiíkr skalnat svah se spilitov mi kam ky na levém bfiehu fieky Berounky, nad ústím Seneckého potoka v polesí Háj, asi,5 km jihov chodnû od obce Senec a 2 km jihozápadnû od obce Druztová v Tou kovské kotlinû Katastrální území: Druztová Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,2 ha Vyhlá eno: 970 Fytogeograficky v znamná lokalita, vymezující roz ífiení teplomilné kvûteny ze Stfiedních âech údolím Berounky smûrem na PlzeÀsko. GEOLOGIE Chránûné území je budováno pfieváïnû metabazalty (spility), jen v severním cípu bfiidlicemi a drobov mi bfiidlicemi svrchního proterozoika. Pfiíkré erozní údolní svahy jsou rozãlenûny v razn mi skalními hfibety, které spadají strmou stûnou k údolní nivû. Skalní v chozy doprovázejí malé plochy balvanit ch sutí. Na povrchu leïí ponejvíce mûlké rankery (ranker typick, kambizemní) s kambizemí rankerovou, na v chozech bfiidlic s men ími ãoãkami litozemí. Na hlub ích, ménû skeletovit ch svahovinách vznikly typické kambizemû (kyselé). KVùTENA Spilitové kam ky jsou na í nejzápadnûj í lokalitou pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Spoleãenstvo s tímto druhem pfiedstavuje nejspí e ochuzenou variantu nebo fragment spoleãenstva Sesleria albicans-saxifraga aizoon. V mûlké skeletovité pûdû rostou ve spoleãenstvu z okruhu as. Asplenio-Cystopteridetum fragilis pamûtník rolní (Acinos arven- Les na balvanit ch sutích má pfiirozen charakter. sis), zbûhovec Ïenevsk (Ajuga genevensis), ãesnek chlumní (Allium senescens), rmen barvífisk (Cota tinctoria), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), sleziník routiãka zední (Asplenium ruta-muraria), s. ãerven (A. trichomanes), fiefii niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans), smolniãka obecná (Steris viscaria), zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus), krvavec men í (Sanguisorba minor), rozchodník tenkolist (Sedum boloniense), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) avmechovém patfie ploník chluponosn (Polytrichum piliferum) a li ejník Parmelia saxatilis. Tato spoleãenstva místy zarûstají náletov mi dfievinami zvlá tû dubem letním (Quercus robur), borovicí lesní (Pinus sylvestris), brslenem evropsk m (Euonymus europaeus) a jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis). Skalní tûrbinová vegetace z okruhu as. Asplenio-Cystopteridetum fragilis je zde zastoupena sleziníkem routiãkou zední, s. ãerven m, puch finíkem kfiehk m (Cystopteris fragilis), osladiãem obecn m (Polypodium vulgare), jestfiábníkem aj. Mezi skalkami pfiípadnû pod nimi rostou nerozmûrné smí ené 354 PS 26

15 Okres PlzeÀ-sever lesíky pfiirozené druhové skladby patfiící svazûm Carpinion a Tilio-Acerion. Dubohabfiiny tvofií asociace Melampyro nemorosi-carpinetum, v jejímï bylinném patfie nacházíme pomnûnku lesní (Myosotis sylvatica), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), svízel lesní (Galium sylvaticum), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), penízek modrav (Thlaspi caerulescens) a ãesnáãek lékafisk (Alliaria petiolata). V porostech suèového lesa (Aceri-Carpinetum) je stromové patro tvofieno dubem letním, habrem obecn m (Carpinus betulus), lípou malolistou (Tilia cordata), l. velkolistou (T. platyphyllos), javorem klenem (Acer psedoplatanus) a bylinné patro kyãelnicí cibulkatou (Dentaria bulbifera), ptaãincem velkokvût m, pry cem chvojkou (Tithymalus dulcis), plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), pupkovcem pomnûnkovit m (Omphalodes scorpioides), ãesnáãkem lékafisk m, kopytníkem evropsk m (Asarum europaeum) a jaterníkem trojlaloãn m. Bfieh fieky lemují úzké fragmenty luïního lesa svazu Alnion glutinoso-incanae s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), kerblíkem lesním (Anthriscus sylvestris), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera) a krtiãníkem hlíznat m (Scrophularia nodosa). 2 ZVÍ ENA Podrobn prûzkum fauny dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ Lesy patfií do kategorie lesa ochranného. Provádí se zde jen nahodilá prûbûrná tûïba. VYUÎITÍ Chránûné území má pfiedev ím studijní v znam. Prochází jím znaãená turistická stezka z Plznû-Bílé Hory do Druztové, kterou vyuïívají cyklisté. Turisté ov em také trhají kvûty a se lapávají podrost. Do skalního v chozu uprostfied chránûného území byla péãí Pfiírodovûdného klubu v Plzni vsazena pamûtní deska na poãest plzeàského botanika Franti ka Malocha ( ), kter se zaslouïil o floristick v zkum okolí Plznû. BIBLIOGRAFIE 263, V hfievné spilitové kam ky, tvofiící nárazov bfieh Berounky v zafiíznutém meandru, jsou fytogeograficky v znamnou lokalitou teplomiln ch spoleãenstev. PS

16 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE NejbliÏ í okolí jezera je tvofieno horninami svrchního karbonu, pfiedev ím ãervenû zbarven mi sedimenty t neckého souvrství. Ty tvofií tektonicky zakleslou kru v proterozoick ch fylitick ch bfiidlicích a drobách. Na znaãn ch plochách leïí pleistocenní hlíny, svahové sutû, splavené tûrky a písky. V údolí Mladotického potoka jsou mnohde mocné holocenní náplavy. K pfiehrazení potoka sesuvem do lo po katastrofálních prûtrïích mraãen ve dnech 27. a 28. kvûtna 872. Sesuvem se vytvofiil soubor povrchov ch tvarû dokládajících mechanismus svahov ch pohybû terénu. Délka jezera je témûfi 500 m, ífika m a prûmûrná hloubka 8 9 m. V blízkosti jezera leïí typick glej. V západní ãásti se v nivû Mladotického potoka vytvofiila fluvizem typická, na okolních svazích kyselé kambizemû (typická, dystrická; na svahovinách karbonsk ch sedimentû kambizem rubefikovaná) v aso- Odlezelské jezero. ciacích s kambizemními (typick mi) rankery aï iniciálními stadii pûd (litozemûmi). KVùTENA Vegetaãní pomûry jsou pomûrnû chudé. V chodní bfiehy jezera lemují na such ch písãit ch pûdách chudé kulturní dubové bory se smrkem ztepil m (Picea abies) abfiízou bûlokorou (Betula pendula), v nichï je místy patrn plo n sesuv pûdy, kter vyvolává zakfiivení kmenû stromû smûrem od svahu. Na bfiehu jezera na biotopu ovlivnûném podzemní vodou se vyvinula jasanová ol ina. V jezefie byly z cévnat ch druhû zastiïeny vodní mor kanadsk (Elodea canadensis), hvûzdo (Callitriche sp.), rdest kadefiav (Potamogeton crispus), r. vzpl vav (P. natans), okfiehek men í (Lemna minor) azevar jednoduch (Sparganium emersum). ZVÍ ENA Zoologick prûzkum dosud nebyl uskuteãnûn. LESNICTVÍ Lesní porosty tvofií kysel dubobukov borûvkov bor na svahovinách permokarbonsk ch sedimentû, chud Národní pfiírodní památka li ejníkov bor na such ch písãit ch pûdách, chud borûvkov bor na rankrech a litozemích a jasanová ol ina. Odlezelské jezero Sesuvem hrazené jezero s pfiilehl m lesnat m svahem v údolí Mladotického potoka na západním úpatí Potvorovského (546,2 m n. m.), asi 300 m jihov chodnû od osady Odlezly, 3 km jiïnû od obce Îihle v Petrohradské pahorkatinû. Katastrální území: Odlezly, Potvorov Nadmofiská v ka: m V mûra: 68,30 ha Vyhlá eno: 975, novelizováno 989 Nejmlad í jezero na území âeské republiky, vzniklé sesuvem permokarbonsk ch vrstev do údolí Mladotického potoka. VYUÎITÍ Chránûné území leïí v tûsném sousedství Ïelezniãní trati PlzeÀ-Îihle a je pfiístupné po znaãen ch turistick ch cestách. V okolí je nûkolik rekreaãních chat. Jezero je zaná eno náplavami, které pfiiná- í zejména Mladotick potok. BIBLIOGRAFIE 47, 48, 49, 9 MAPA ÚZEMÍ strana PS 28

17 Okres PlzeÀ-sever památka Osojno Zbytek pfiirozeného lesního porostu na západním svahu a vrcholové plo inû vrchu HÛrka (574 m n. m.) u dvora Osojno, asi,5 km severnû od obce DraÏeÀ a,5 km v chodnû od obce Hvozd v Hornobfiízské pahorkatinû. Katastrální území: DraÏeÀ Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,44 ha Vyhlá eno: 968 Zbytek starého smí eného habrodubového aï bukového porostu s hájovou kvûtenou. GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí na plo inû vrchu HÛrka a na pravém pfiíkrém svahu údolí Osojenského potoka. Jeho horninov m podkladem jsou metabazalty ( spility ) svrchního proterozoika. Vystupují ve svahu na povrch v drobn ch skalkách nebo plo - n ch skalních v chozech tvofií- cích v údolním svahu hfibítky. Ve svaïitûj ích polohách se vyvinuly pfieváïnû kyselé hnûdé pûdy (kambizem typická a dystrická) se skeletovit mi, mûlk mi rankery (místy v asociaci s kambizemí rankerovou). Na deluviích podél Osojenského potoka leïí glej typick. KVùTENA Dominantním porostem rezervace je doubrava s dubem zimním (Quercus petraea) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos). Vbylinném patfie rostou lipnice hajní (Poa nemoralis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), zvonek kopfiivolist (Campanula trachelium), z. broskvoàolist (C. persicifolia), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), silenka nicí (Silene nutans) apry ec chvojka (Tithymalus cyparissias). Na severov chodním svahu pfievládá smí en porost s bukem lesním (Fagus sylvatica), jilmem horsk m (Ulmus glabra), dubem zimním a smrkem ztepil m (Picea abies). Vbylinném patfie porostu rostou piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), violka lesní (Viola reichenbachiana), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), kakost smrdut (Geranium robertianum) a matefika trojïilná (Moehringia trinervia). V jiïní ãásti chránûného území dominuje v lesích borovice lesní (Pinus sylvestris), pfiimí- en je smrk. Tento porost pfiechází aï ve smrkové monokultury s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), jestfiábníkem zedním (Hieracium murorum), chlupáãkem zedním (Pilosella officinarum), zvonkem okrouhlolist m (Campanula rotundifolia), bikou bûlavou (Luzula luzuloides) vbylinném patfie. ZVÍ ENA Fauna dosud nebyla zkoumána. LESNICTVÍ V ochranném lese se provádí jen nahodilá tûïba. VYUÎITÍ Územím pfiírodní památky probíhá znaãená turistická stezka, kterou vyuïívají také cyklisté. Turisté obãas porosty po kozují. Pfiirozen svahov smí en lesní porost s teplomiln mi spoleãenstvy. PS

18 PlzeÀsko a Karlovarsko rezervace Petrovka Údolí Boleveckého potoka a pfiilehlé jiïní stránû s borov mi porosty asi km severnû od severního okraje zástavby mûsta Plznû, západnû od silnice PlzeÀ Ledce. Katastrální území: Bolevec (okres PlzeÀ-mûsto), Chotíkov (okres PlzeÀ-sever) Nadmofiská v ka: m V mûra: 28,08 ha Vyhlá eno: 988 (z toho 9,55 ha v okrese PlzeÀ-sever) Ekosystém boru s genofondem místního ekotypu borovice lesní, jednoho z nejstar ích ra elini È na PlzeÀsku, mokfiadních luk a ãetn ch chránûn ch a ohroïen ch druhû. Území je ukázkou tektonick ch vlivû na v voj georeliéfu, vãetnû pseudokrasov ch jevû. GEOLOGIE Horninov m podkladem území jsou pískovce a slepence t neckého souvrství svrchního karbonu. Tyto sedimenty vystupují ve skalních v chozech na pfiíkr ch erozních svazích, pfiedev ím ve svahu pfied Petrovskou dírou (jeskyní ve v chozu pevn ch drobnozrnn ch arkóz) a ve svahu Petrovské jámy.kvartérní eluvia a sedimenty sutû, ra eliny a fluviální uloïeniny tvofií témûfi souvisl pokryv chránûného území. âlenit povrch vytvofiily erozní aeroznû-denudaãní pochody na tektonicky predisponované zónû. Osou chránûného území je hluboké údolí Boleveckého potoka, iroké kolem 00 m a pfiehrazené ve stfiední ãásti hrází rybníka StrÏenka (Hádek). Chránûna je také ãást pfiíkrého levého svahu údolí. Dno údolí tvofií iroká, silnû podmáãená niva. Na sutích a mûlk ch pfiekryvech pevn ch hornin vznikly kambizemní (typické) rankery, smûrem k úpatí svahû typické (kyselé i nasycené) kambizemû s kambizemí pseudoglejovou. BaÏinná ol ina v PR Petrovka. V nivû Boleveckého potoka leïí hydromorfní pûdy glej typick (organozemní) s organozemí glejovou. KVùTENA Pfii floristickém a fytocenologickém prûzkumu bylo v rezervaci zji tûno 207 druhû cévnat ch rostlin. Pfiirozené lesní porosty se nalézají pfiedev ím v nivû Boleveckého potoka, kde mají charakter baïinn ch ol in svazu Alnion glutinosae, v nichï pfieïívá populace kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata). Na svazích údolí rostou kulturní bory (Dicrano-Pinetum) s bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) ajalov- cem obecn m (Juniperus communis). Ostatní území pfiírodní rezervace pokr vají kulturní smí ené porosty. Nelesní vegetaci tvofií vlhké louky svazu Calthion (Scirpetum sylvatici, Angelico-Cirsietum palustris a Lysimachio vulgaris-filipenduletum). Podmáãená stanovi tû porûstají rákosiny a vysoké ostfiice (Phragmitetum communis, Phalaridetum arundinaceae, svazy Caricion rostratae a Caricion gracilis). V tûchto spoleãenstvech rostou rákos obecn (Phragmites australis), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. tíhlá (C. gracilis), zfiejmû nepûvodní bledule jarní (Leucojum vernum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kosatec sibifisk (Iris sibirica), 358 PS 30

19 Okres PlzeÀ-sever prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) aj. ZVÍ ENA Pfii inventarizaãním prûzkumu bylo zji tûno 32 druhû ÏivoãichÛ, z toho 86 bezobratl ch. Vesmûs jde o bûïnou faunu borov ch lesû. Îije tu napfi. je tûrka obecná (Lacerta agilis), kánû lesní (Buteo buteo), po tolka obecná (Falco tinnunculus), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), konipas bíl (Motacilla alba), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpûvn (Turdus philomelos), s kora modfiinka (Parus caeruleus), s. koàadra (P. major), s. parukáfika (P. cristatus), stehlík obecn (Carduelis carduelis) a jeïek západní (Erinaceus europaeus). Území je mimofiádnû bohaté na dvoukfiídl hmyz. Z pestfienek zde Ïijí Spylomyia diophthalma, v echny na e druhy rodu Temnostoma, dále Chalcosyrphus eunotus, Sphiximorpha subsessilis a oba na e tyrfofilní druhy rodu Sericomyia. Z ostatních dvoukfiídl ch pak bránûnky Stratiomys potamida, Odontomyia argentata a Beris vallata aroupec Laphria gibbosa. Zfiádu plo tic se zde vyskytuje vzácná knûïice Pinthaeus sanguinipes, na borovice jsou vázáni krasci Oxypteris acuminata a Chrysobothris igniventris. Poãetná je populace otakárka fenyklového (Papilio machaon). LESNICTVÍ Základní cenobiont území tvofií porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). Její zdej í populace dnes pfiedstavuje jeden z nejcennûj ích ekotypû tohoto stromu v âechách, proto by se pfii pûstebních zásazích mûlo pouïívat osivo místní provenience. BaÏinné ol iny je tfieba ponechat bez zásahu, kromû opatfiení proti jejich potenciálnímu odvodnûní. Men í plochu pokr vají kulturní smí ené lesy se smrkem, modfiínem, dubem, bfiízou, habrem a borovicí. Obecnû je zde moïné lesnické hospodafiení s citliv m pfiístupem k Ïivotnímu prostfiedí (clonná seã, probírka atd.), s podporou podílu listnáãû (50 %), pfiedev ím dubû. Potfiebná je eliminace geograficky nepûvodních druhû dfievin a ponechání doupn ch stromû. VYUÎITÍ Vstavaãová louka je jednou aï dvakrát roãnû kosena. Pravidelnû jsou vyfiezávány ol iny s cílem poãetnû posílit populaci ohroïeného druhu prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Chránûné území sv m rozmanit m a pfiitom vyváïen m pfiírodním prostfiedím a ãlenitostí terénu pfiitahuje náv tûvníky k vycházkám a sportovním aktivitám, které v ak naru ují ochrann reïim. Mezi negativní vlivy dfiíve patfiila zejména v stavba chat pfii jv. okraji pfiírodní rezervace, dnes je území ohroïeno ãast mi náv tûvami obyvatel blízkého Severního pfiedmûstí a samovolnou sukcesí nelesní vegetace (kromû ploch obhospodafiovan ch Magistrátem mûsta Plznû). BIBLIOGRAFIE Rybník StrÏenka v PR Petrovka. 3 iroká silnû podmáãená niva Boleveckého potoka. 3 PS 3 359

20 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 GEOLOGIE NejjiÏnûj í poloha tfietihorních neovulkanitû vâeském masivu geneticky náleïí mezi ojedinûlá drobná tûlesa vulkanitû na jiïní periferii Doupovsk ch hor, s nimiï má pravdûpodobnû spoleãn zdroj magmatu. Pfiíãina ojedinûlé erupce Pfií ovské homolky je zfiejmû tektonická. Sopka vznikla na kfií- Ïení velkého pfiíãného zlomu, vedoucího od V erub k Plzni, s pásmem zlomû tvofiících osu plzeàské pánve. Erupci pravdûpodobnû zpûsobil styk vystupujícího magmatu se zvodnûl mi partiemi permokarbonu. Forma povrchové sopeãné exploze Pfií ovská homolka. 2 Okáã bojínkov (Melanargia galathea). je v âeském masivu ojedinûlá. V plà objektu tvofií komínové brekcie, tvofiící nûkdej í jícen a sopouch, Ïíly ãediãové horniny, které proráïejí komínovou brekcii a tvofií v plà star ch trhlin, a vrstvy sopeãn ch popelû a tufû na obvodu tûlesa. PÛdy jsou hnûdé, pfieváïnû kambizem eutrofní s pfiidruïenou kyselou kambizemí typickou. KVùTENA Flóra není doposud prozkoumána. ZVÍ ENA Útoãi tû teplomilného hmyzu. Byli zji tûni napfi. brouci nosatci Donus tesselatus a Tychius polylineatus, drabãík Staphylinus dimidiaticornis a plo tice, títnatka Odontoscelis fuliginosa, síènatka Tingis reticulata a zákefinice Coranus subapterus. LESNICTVÍ Lesní porost je zafiazen do kategorie lesa ochranného. VYUÎITÍ Lokalita má pfiedev ím studijní a dokumentaãní v znam. V 9. století a na poãátku 20. století byla Pfií ovská homolka naru ena tûïbou tufov ch materiálû pro stavební úãely. Její okrajové ãásti jsou zneãi tûny divok mi skládkami odpadkû. BIBLIOGRAFIE 8, 45, 39, 342 památka Pfií ovská homolka Zbytek tfietihorní ãediãové sopky na levém svahu údolí Tfieme né asi 700 m severozápadnû od obce Pfií ov, vpravo od silnice Pfií ov NevfieÀ v Hornobfiízské pahorkatinû. Katastrální území: Pfií ov Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,478 ha Vyhlá eno: 933, novû 956, novelizováno 988 Zbytek mladû tfietihorní sopky se zachoval mi stopami lávov ch proudû a vrstvami tufû, obsahujích zuhelnatûlé zbytky tfietihorních stromû. 360 PS 32

21 rezervace Stfiela Hluboce zaklesnuté meandry fieky Stfiely, jiïnû od obce Rab tejn nad Stfielou po KoziãkÛv ml n v Rab tejnské pahorkatinû. Katastrální území: Hluboká u Îihle, Kalec, Kotaneã, Rab tejn nad Stfielou GEOLOGIE Podkladem jsou horniny svrchního proterozoika chloriticko-sericitické fylity, z ãásti rovnoplo nû zbfiidliãnatûlé, s polohami tzv. pokr vaãsk ch bfiidlic. Jihov chodnû od Koziãkova ml na jsou souvislé bfiidlice pfieèaty spilitov m Nadmofiská v ka: m V mûra: 34,2 ha Vyhlá eno: 976 Fragmenty pfiirozen ch teplomiln ch porostû akvûteny submontánního typu. tûlesem. Mezi pûdami pfievaïují kambizemû (kyselá a dystrická). Na kamenit ch svazích a sutích se vyvinuly mûlké hnûdé pûdy (kambizem rankerová) s typick mi (kambizemními) rankery. Podsvahová deluvia a mírnû zamokfiená stanovi tû pokr vají kambické (typické) pseudogleje a gleje, místy kambizem pseudoglejová. Podél Stfiely se vytvofiily hluboké nivní pûdy fluvizem typická. Naprostá vût ina povrchov ch strukturních a eroznû denudaãních tvarû georeliéfu se plynule vyvíjela bûhem pleistocénu v pfiímé závislosti na zahlubování údolí Stfiely. V holocénu vznikla údolní niva Stfiely a jejích pfiítokû, náplavové ku- Ïely, mladé erozní záfiezy a strïe a antropogenní tvary georeliéfu. KVùTENA Území pfiírodní rezervace pfiesto, Ïe jeho lesy byly ve znaãné mífie pfiemûnûny na kulturní porosty borovice (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies), v nivû fieky na kulturní louky si alespoà místy zachovalo ráz pfiirozené vegetace. K nejhodnotnûj ím spoleãenstvûm území patfií asociace Melico transsilvanicae-sempervi- Okres PlzeÀ-sever vetum soboliferi (svaz Alysso- -Festucion pallentis). V porostech patfiících tomuto svazu se zde dále nacházejí bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), jestfiábník bled (Hieracium schmidtii), pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis) aj. S tûmito spoleãenstvy se na bfiidliãnaté suti u Rab tejna nad Stfielou prolínají kefiová spoleãenstva svazu Berberidion (Crataego-Prunetum spinosae) strnkou obecnou (Prunus spinosa), rûïí podhorskou (Rosa dumalis) a skalníkem celokrajn m (Cotoneaster integerrimus) v kefiovém patfie, bûlorozchodníkem bíl m (Oreosedum album), panetfieskem skalním (Petrosedum reflexum), netfieskovcem v bûïkat m (Jovibarba sobolifera), kostfiavou sivou (Festuca pallens), ãesnekem chlumním (Allium senescens), krvavcem men ím (Sanguisorba minor), smûlkem jehlancovit m (Koeleria pyramidata), jahodníkem trávnicí (Fragaria viridis) aj. v bylinném patfie a s kostrbatcem tfiíkout m (Rhytidiadelphus triquetrus), kfiivoãepkou Ïlutou (Camptothecium lutescens) aj. v patfie mechovém. Mezofilní kfioviny s dominující lískou obecnou (Corylus avellana), fiazené do téhoï svazu, jsou vdruhovû bohaté formû vyvinuty na zazemnûn ch suèov ch rankerech. V bylinném patfie rostou kapraì samec (Dryopteris filix-mas), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), jahodník obecn (Fragaria vesca), starãek vejãit (Senecio ovatus), hrachor jarní (Lathyrus vernus), h. horsk (L. linifolius), vikev lesní (Vicia sylvatica), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kakost smrdut (Geranium robertianum), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), kopytník evropsk (Asarum europaeum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), zvonek broskvolist (Campanula per- Témûfi nenaru ené neckovité údolí fieky Stfiely jiïnû od Rab tejna nad Stfielou. PS 33 36

22 PlzeÀsko a Karlovarsko 2 sicifolia) aj. V mechovém patfie dominuje kostrbatec tfiíkout (Rhytidiadelphus triquetrus). Ze zachovan ch lesních porostû údolí Stfiely se vzácnû zachovaly vmeandru u Hamru pod Rab- tejnem na suèovém rankeru porosty s jedlí bûlokorou (Abies alba) s mírnou afinitou k as. Tilio platyphyllae-abietetum (Arunco-Aceretum), v jejímï bylinném patfie rostou baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), doubravník sliãn (Gymnocarpium dryopteris), ostfiice prstnatá (Carex digitata), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), samorostlík klasnat (Actaea spicata), violka lesní (Viola reichenbachiana), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvaticum), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum) aj. Dal- ím v znaãn m spoleãenstvem jsou metliãkové jedliny as. Deschampsio flexuosae-abietetum s bezem ãerven m (Sambucus racemosa), jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), zimolezem obecn m (Lonicera xylosteum) v kefiovém patfie a s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), tfitinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea), osladiãem obecn m (Polypodium vulgare), bikou bûlavou (Luzula luzuloides), celíkem zlatob lem (Solidago virgaurea), Èavelem kysel m (Oxalis acetosela), maliníkem (Rubus idaeus), zvonkem broskvoàolist m (Campanula persicifolia), ãern em luãním (Melampyrum pratense), rozrazilem lékafisk m (Veronica officinalis), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), brusinkou obecnou (Rhodo- 2 Na doprovodn ch vrbov ch porostech v údolí Stfiely Ïije mandelinka Gonioctena linnaeana. coccum vitis-idaea), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas), starãkem vejãit m (Senecio ovatus) a ostfiicí prstnatou (Carex digitata) vbylinném patfie asploníkem Polytrichum piliferum, dvouhrotcem chvostnat m (Dicranum scoparium) arokytníkem skvûl m (Hylocomium spendens) v patfie mechovém. Reliktní bory as. Dicrano-Pinetum s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria), pry cem chvojkou (Tithymalus cyparissias), dvouhrotcem chvostnat m (Dicranum scoparium), dvouhrotcem neprav m (Dicranum spurium), pukléfikou islandskou (Cetraria islandica), dutohlávkou Cladonia furcata aj. jsou vázány na hranu údolí a na skalnaté hfiebínky. V ãetn ch smrkov ch kulturách pfieïívají druhy smí en ch lesû svazu Tilio-Acerion a jilm horsk (Ulmus glabra), Èavel kysel (Oxalis acetosella), plicník tmav (Pulmonaria obscura), strdivka nicí (Melica nutans), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impaties) a samorostlík klasnat (Actaea spicata) Kulturní bory jsou hojn m typem lesa rezervace. Byly vysazeny na místech smí en ch doubrav. Vbylinném patfie najdeme metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa), kruãinku barvífiskou (Genista tinctoria), pry ec chvojku (Tithymalus cyparissias) aj. Nivu fieky porûstaly místy zachované luïní lesíky as. Stellario-Alnetum glutinosae s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), br licí kozí nohou (Aegopodium podagraria), papratkou samiãí (Athyrium filix-femina), pcháãem zelinn m (Cirsium oleraceum), kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), ptaãincem hajním (Stellaria nemorum), orsejem jarním (Ficaria bulbifera), mokr em stfiídavolist m (Chrysosplenium alternifolium), plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura) aj. V polohách luïních lesíkû se nacházejí porosty s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea) (svaz Phalaridion arundinaceae) s kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica), ptaãincem hajním (Stellaria nemorum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara), tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria), svízelkou chlupatou (Cruciata laevipes), svízelem pfiítulou (Galium aparine), pcháãem zelinn m (Cirsium oleraceum), omûjem pestr m (Aconitum variegatum), krabilicí hlíznatou (Chaerophyllum bulbosum) aj. Kulturní louky patfií pfieváïnû k as. Arrhenatheretum elatioris s klinopádem obecn m (Clinopodium vulgare), svízelkou chlupatou (Cruciata laevipes), svízelem syfii Èov m (Galium verum), vikví ptaãí (Vicia cracca), pry cem chvojkou (Tithymalus cyparissias) aj. Pfies hluboké antropické zásahy do vegetaãního krytu údolí zde pfieïily pozoruhodné druhy cévnat ch rostlin, z nichï stojí za zmínku omûj rûznobarv (Aconitum variegatum), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris), udatna lesní (Aruncus vulgaris), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), rulík zlomocn (Atropa bella-donna), vúzemí nepûvodní zvonek irolist (Campanula latifolia), jarmanka vût í (Astrantia major), mokr vstfiícnolist (Chrysosplenium oppositifolium), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), bolehlav plamat (Conium maculatum), l kovec jedovat (Daphne mezereum), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), zemûd m SchleicherÛv (Fumaria schleicheri), svízel lesní (Galium sylvaticum), kruãinka nûmecká (Genista germanica), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), tfiezalka horská (Hypericum montanum), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), jalovec obecn (Juniperus communis), locika prutnatá (Lactuca viminea), ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pomnûnka fiídkokvûtá (Myosotis sparsiflora), pupkovec pomnûnkovit (Omphalodes scorpioides), dobromysl obecná (Origanum vulgare), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), vítod chocholat (Polygala comosa), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), prvosenka vy í (Primula elatior), p. jarní (P. veris), ãernohlávek velkokvût (Prunella grandiflora), rûïe pfievislá (Rosa pendulina), Èovík vodní (Rumex aquaticus), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), rozrazil rozprostfien (Veronica prostrata), jilm vaz obecn (Ulmus laevis) a tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria). V bohatém souboru jmenovan ch druhû jsou druhy subatlantské, montánní, druhy listnat ch lesû i druhy suchomilné a teplomilné. Kyseláã títnat (Acetosa scutata) byl asi dfiíve v území pfiírodní rezervace pûstován. Zplanûl dnes hojnû roste v suti bfiidlic vrab tejnû nad Stfielou. ZVÍ ENA Vrezervaci se dafií znaãnému poãtu druhû bezobratl ch. Îijí tu mj. pavouk stepník rud (Eresus cinnaberinus), mandelinky Chrysolina aurichalcea bohemica a Chrysomela lapponica, tesafiíci Pedostrangalia revestita a Cortodera femorata, krasec Anthaxia nigrojubata. V horní ãásti rezervace Ïije rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). Pozornost zaslouïí nûktefií vzácnûj í obratlovci, napfi. mlok skvrnit (Salamandra salamandra), zmije obecná (Vipera berus), ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), v r velk (Bubo bubo), s ãek obecn (Athene noctua) avydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Lesy patfií zãásti do kategorie lesa ochranného, zãásti jsou lesem hospodáfisk m. Hospodafií se v nich etrnû, s ohledem na pfiírodní hodnoty chránûného území. VYUÎITÍ Louky v nivû fieky jsou koseny nepravidelnû, zãásti nejsou vûbec obhospodafiovány. Negativní vliv má frekventovaná turistická stezka, která vede podél fieky celou rezervací a také stavby chalupy u Rab tejna nad Stfielou, Îelezn Hamr, HorÛv ml n a KoziãkÛv ml n vyuïívané k rekreaãním úãelûm. BIBLIOGRAFIE 03, 243, 27, PS 34

23 Okres PlzeÀ-sever památka U Báby U lomu Dvû oddûlené skupiny Ïulov ch balvanû pfii v chodním okraji lesa asi 200 m severozápadnû od obce Îihle a na severním svahu Po tovského vrchu asi 2,5 km západoseverozápadnû od Îihle v Rab tejnské pahorkatinû. Katastrální území: Nov DvÛr u Îihle Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,32 ha Vyhlá eno: 933 Balvany a balvanové skupiny jsou ukázkou rûzn ch forem balvanitého rozpadu tiské Ïuly v tropickém podnebí druhohor a tfietihor. GEOLOGIE Území náleïí k ãistecko-jesenickému plutonu, k ãásti zvané tisko-jesenick masiv. Îulové balvany Dûdek abába vznikly bochníkovit m zvûtráváním a rozpadem biotitické Ïuly tiského masivu, vystupujícího v prostoru Îihle Rab tejn nad Stfielou Lubenec cca 00 m nad sousední Îihelskou brázdu, vyplnûnou mûlk mi karbonsk mi sedimenty. V - kov rozdíl na zlomovém svahu mezi povrchem brázdy a masivu podmínil intenzivní erozi, která rozãlenila v chodní tektonicky omezen okraj masivu. Nejnápadnûj í ze zvûtráváním a odnosem skalních vymodelovan ch útvarû jsou chránûny. Nejvût í z nich je tzv. Bába témûfi monolitní balvan viklanového typu, vysok asi 6 m, irok asi 2 m. V okolí je fiada balvanov ch útvarû, vût inou hfiibovit ch forem, a jednotliv ch zaoblen ch balvanû, tvofiících kamenné stádo. Horní bloky dvou nejv e poloïen ch kamenn ch hfiibû tvofií témûfi viklany. V okolí Ïulov ch balvanû a chránûného území vznikly kyselé hnûdé pûdy kambizem typická (oligotrofní subvarieta) v asociaci s rankerem typick m (litick m). KVùTENA A ZVÍ ENA V okolí balvanû rostou jen bûïné lesní rostliny vázané na silikátové pûdy. Îije tu bûïná lesní fauna. LESNICTVÍ Lesy patfií zãásti do kategorie lesa ochranného, zãásti hospodáfiského. Hospodafií se v nich etrnû, s ohledem na pfiírodní hodnoty chránûného území. VYUÎITÍ Balvany mají dokumentaãní v znam a jsou atraktivním turistick m cílem. Kdysi jich zde bylo více, ale mnohé byly rozstfiíleny na stavební kámen. V okolí balvanu Bába jsou zfietelné pozûstatky po tûïbû Ïuly. V jámû u cesty jiïnû od balvanu jsou dodnes viditelné vysekané otvory k oddûlení skalního bloku. památka je pfiístupná po znaãené turistické cestû ze Îihle. BIBLIOGRAFIE 39, 256, 362 Balvany tiské Ïuly. PS

24 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Celé území rezervace tvofií prav erozní svah údolí Berounky, kter je na nûkolika místech poru en pfiíãn mi erozními r hami. Skalní v chozy vyãnívají po celé délce svahu rezervace. Tvofií je slabû pfiemûnûné horniny svrchního proterozoika bfiidlice, drobové bfiidlice a droby. Strmûj í svahy jsou pokryty kamenit mi nebo Skalní v chozy v PR Zábûlá. hlinitokamenit mi sutûmi. Do spodní ãásti chránûného území zasahuje údolní niva Berounky. Povrch pokr vá vût inou kambizem typická (kyselá i nasycená), na mûlãích profilech kambizem rankerová a ranker typick (kambizemní). V ãásti chránûného území pfiiléhající k nivû Berounky se vytvofiila fluvizem typická (glejová). KVùTENA Jádrem rezervace je rovinat kvûtnat smí en dubohabrov les svazu Carpinion, místy s pfiechodem k svazu Tilio-Acerion. Jde o cca dvûstûletou pafiezinu pfiirozeného slo- Ïení ojedinûle je vysazen smrk ztepil (Picea abies) z níï rezervace Zábûlá Dubohabrov les v pfiíkrém svahu na pravém bfiehu Berounky pod Ïelezniãní tratí PlzeÀ Praha, asi 2,5 km západojihozápadnû od obce Chrást u Plznû na KoÏlanské plo inû. Chránûné území navazuje na jiïní stranû na stejnojmennou pfiírodní rezervaci v okrese PlzeÀ-mûsto. Katastrální území: Chrást u Plznû Nadmofiská v ka: m V mûra: 27,0 ha Vyhlá eno: 969, novelizováno 993 RÛznovûk lesní porost dubové habfiiny s lípou a lipové habfiiny s typickou hájovou kvûtenou. 364 PS 36

25 Okres PlzeÀ-sever 2 v ak uï vymizela jedle bûlokorá (Abies alba). Stromové a kefiové patro tvofií dub letní (Quercus robur), habr obecn (Carpinus betulus), lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), líska obecná (Corylus avellana) a svída krvavá (Swida sanguinea) a vbylinném patru roste sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), samorostlík klasnat (Actaea spicata), lipnice hajní (Poa nemoralis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), strdivka nicí (Melica nutans), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kopytník evropsk (Asarum europaeum), dymnivka dutá (Corydalis cava), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel vonn (Galium odoratum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), Ïindava evropská (Sanicula europaea), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kostfiavice Benekenova (Bromopsis benekenii), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), udatna lesní (Aruncus vulgaris), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), snûdek chocholíkat (Ornithogallum umbellatum), pry ec sladk (Tithymalus dulcis), podbílek upinat (Lathraea squamaria) aj. Do komplexu zdej ích lesû patfií také chud í acidofilní doubravy as. Luzulo albidae-quercetum na svazích nad prav m bfiehem Berounky s dubem letním, borovicí lesní (Pinus sylvestris), metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), lipnicí hajní, rozrazilem lékafisk m (Veronica officinalis), bikou bûlavou (Luzula luzuloides), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), ãern em luãním (Melampyrum pratense), silenkou nicí (Silene nutans) aj. Na skalnaté biotopy je vázána xerofilní vegetace se strmob lem lys m (Turritis glabra), silenkou nicí, penízkem modrav m (Thlaspi caerulescens), pry cem chvojkou (Tithymalus cyparissias), fiefii niãníkem píseãn m (Cardaminopis arenosa), tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria) a hvozdíkem kartouzkem (Dianthus carthusianorum). Lokalita je bohatá také mykologicky. ZVÍ ENA Zajímavé a pestré spoleãenstvo listnat ch lesû s ãetn mi druhy zejména zpûvného ptactva a lesního hmyzu. Pfii prûzkumu bylo zji tûno 54 druhû obratlovcû, z toho 4 druhû ptákû. Vût ina z nich tu pravidelnû hnízdí. Ze vzácnûj- ích druhû lze uvést napfi. kalouse u atého (Asio otus), led- Àáãka fiíãního (Alcedo atthis), Ïlunu edou (Picus canus), dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) a Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). LESNICTVÍ Lesy rezervace patfií zãásti do kategorie lesa ochranného, zãásti hospodáfiského. Hospodafiení bere ohled na pfiírodní hodnoty chránûného území. VYUÎITÍ Louky v nivû fieky jsou nepravidelnû koseny. Náv tûvnost je vysoká rezervace leïí na okraji Plznû, vede jí nauãná stezka a pfiístupná je mj. znaãenou turistickou cestou zplznû-bukovce smûrem k Dolanskému mostu. BIBLIOGRAFIE 23, 86, 375, 435, 448 MAPA ÚZEMÍ strana Pohled pfies Berounku na dubohabrov les s bohatou hájovou kvûtenou na proterozoick ch bfiidlicích a spilitech. PS

26 PlzeÀsko a Karlovarsko park Horní Berounka park byl vyhlá en nafiízením Okresního úfiadu PlzeÀ-sever dne Rozprostírá se i v sousedních okresech PlzeÀ-mûsto a Rokycany, kde má nejvût í rozlohu. Vyhlá en na rozloze cca 5000 ha na obou bfiezích horního toku Berounky, v pásu asi 2 km od Plznû (kostela sv. Jifií na soutoku Úslavy s Berounkou) ke Zvíkovci, na severov chodním okraji Plznû a západním okraji okresu Rokycany, na v chodním okraji okresu PlzeÀ-sever. Jeho osu tvofií zachoval fiíãní fenomén Berounky v meandrujícím, hluboce zaklesnutém, údolí. Údolí horní Berounky b vá oznaãováno za jedno z nejkrásnûj ích v âechách. Údolní svahy na pravém bfiehu jsou strmûj í, skalnatûj í a pfieváïnû porostlé lesem, krajina levého údolního svahu je otevfienûj í, s mírnûj ími svahy, ãásteãnû zemûdûlsky vyuïívaná. Geomorfologicky park pfiíslu í do Poberounské soustavy, podcelku Kralovická pahorkatina. Zaklesnuté meandry jsou zafiíznuté aï do hloubky cca 40 m v tvrd ch spilitech, bfiidlicích adrobách, na fiíãních terasách jsou uloïeny tûrkopísky. V údolí je fiada prameni È dosud ãisté a zdravotnû nezávadné vody. Hluboko zafiíznuté údolí vytváfií jedineãn krajinn ráz s dochovan mi polopfiirozen mi spoleãenstvy skalních stepí pfieváïnû na v chozech spilitû, s reliktními bory na horních okrajích skal a teplomiln mi dubohabfiinami v oslunûn ch stanovi tích. Na sutích rostou pestfiej í suèové lesy a ve vlastním údolí luïní a nivní spoleãenstva. Fytogeograficky pfiíslu í území ke Kfiivoklátsku. Mapovanou potenciální vegetaci zde tvofií ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) a bikové anebo jedlové doubravy (Luzulo albidae- -Quercetum, Abieti-Quercetum). Geomorfologick charakter údolí Berounky je pfiíãinou migrace teplomiln ch prvkû z âeského termofytika do PlzeÀské kotliny, odkud dále vybíhají údolími fiek na záhfievné substráty (spility, buliïníky). V lesních porostech jsou vedle hospodáfisk ch smrkov ch a borov ch porostû místy zachovány pûvodní listnaté dfieviny tepl ch strání, napfi. javor babyka (Acer campestre) a habr obecn (Carpinus betulus), suèov ch lesû, napfi. javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos), ve vy ích polohách buk lesní (Fagus sylvatica). Jako základní dfievina zde roste dub letní (Quercus robur) a d. zimní (Q. petraea), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior) u toku, bfiíza bûlokorá (Betula pendula) v chud ch polohách, vzácnû jedle bûlokorá (Abies alba) a na prudk ch stráních Berounky vzácnû tis ãerven (Taxus baccata). Z fauny je zde vedle vydry fiíãní (Lutra lutra) i ondatra piïmová (Ondatra zibethicus). Z v znamnûj ích hmyzoïravcû se zde vyskytuje rejsek obecn (Sorex araneus) a r. mal (S. minutus), z obojïivelníkû a plazû ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), dále je tûrka Osu pfiírodního parku tvofií hluboko zafiíznuté údolí meandrující Berounky. Svahy na pravém bfiehu jsou strmûj í, skalnatûj í a pfieváïnû porostlé lesem, krajina levého údolního svahu je otevfienûj í, s mírnûj ími svahy, ãásteãnû zemûdûlsky vyuïívaná. 366 PS 38

27 Okres PlzeÀ-sever obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). V parku je i bohatá ornitofauna, v znamn je v skyt v ra velkého (Bubo bubo), s ãka obecného (Athene noctua), pu tíka obecného (Strix aluco), kánûte lesního (Buteo buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), jestfiába lesního (Accipiter gentilis), volavky popelavé (Ardea cinerea), krutihlava obecného (Jynx torquilla), kukaãky obecné (Cuculus canorus), strakapouda velkého (Dendrocopos major), ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis), konipasa bílého (Motacilla alba), skorce vodního (Cinclus cinclus), pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), Èuh ka obecného (Lanius collurio) a celé fiady ohroïen ch druhû pûvcû. V minulosti se zde vyskytoval i tetfiev, tetfiívek ajefiábek, bûïné byly vedle kachen (Anas sp. div.) i sluky a volavky a dále vedle baïantû koroptve a kfiepelky. V zimním období pfii zámrzu soustavy boleveck ch rybníkû u Plznû na Berounce pfieïívají labutû velké (Cygnus olor) a kachny (Anus sp. div.) aj. Na pfiítocích Berounky se vzácnû vyskytuje mihule potoãní (Lampetra planeri), v toku se vzácnûji vyskytují pstruh obecn (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus tymallus), tika obecná (Esox lucius), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), vranka obecná (Cottus gobio) a stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). V nûkter ch tocích se vyskytuje i rak kamenáã (Austropotamobius torrentium) ar. fiíãní (Astacus fluviatilis). Území je cenné i entomologicky. PR Zábûlá byla vyhlá ena k ochranû pfiirozeného smí eného lesního porostu dubové habfiiny s lípou a lipové habfiiny s bohatou hájovou kvûtenou, PR Háj k ochranû zbytkû pfiirozen ch hájov ch spoleãenstev suèov ch lesû, PP Malochova skalka k ochranû apodealpina pûchavy vápnomilné (Sesleria albicaus) na skalní stepi spilitov ch hfiebenû. V parku je fiada v znamn ch i kulturnû historick ch památek, napfi. zfiícenina hradu VûÏka u Druztové, zfiícenina hradu Lib tejn, pravûká sídli tû a pohfiebi tû Nynice, Radná, Planá, mohylník pod Újezdem u Sv. KfiíÏe, objekty lidové architektury napfi. Nynice a Nadryby, mnoho b val ch ml nû, zámek Kacefiov s renesanãní zahradou, zámek Liblín se zámeck m parkem, zámky v Hfie ihlavech, star a nov ve Svinné, Zvíkovci, kostelíky v Újezdû u Svatého KfiíÏe, Liblínû, Hfie ihlavech, Zvíkovci aj. Pfii toku je fiada lokalit a pozûstatkû b val ch hojn ch ml nû a pil, napfi. ve Zvíkovci, Hfie ihlavech, Tfiímanech, Liblínû, Ole né, Lib tejnû a Kacefiovû, dal í jsou na pfiítocích. Zajímavostí je i jedna z prvních a dosud ãinn ch vodních turbinov ch elektráren v âechách u Darové. V Darové je agroturistická lokalita s jelení farmou, jízdárnou a cviãnou loukou pro golf. Pfies tok jsou vedeny i prámové pfiívozy, napfi. v Darové a Nynicích. Po vodáckém toku Berounky je vedena vodácká nauãná stezka, u Plznû je vedena nauãná stezka Zábûlá, Ïlutû znaãená turistická cesta pfii fiece Berounce kolem PR Háj je nejstar í turistickou trasou vylámanou ve skále na podnût KâT jiï v r Pasoucí se konû u farmy v Darové. 2 Farma v Darové. PS

28 PlzeÀsko a Karlovarsko park Horní Stfiela Vyhlá en ONV PlzeÀ-sever a Karlovy Vary v r. 978 jako tzv. oblast klidu. park je vymezen na plo e 7350 ha v severov chodní ãásti okresu PlzeÀ-sever. LeÏí v geomorfologicky pestrém, pfieváïnû lesnatém terénu Rab tejnské pahorkatiny a Îihelské brázdy a zahrnuje hluboké údolí se zaklesnut mi meandry fiíãky Stfiely a jejích pfiítokû s ir ím okolím. V území je nûkolik v razn ch tektonick ch zlomû, na které jsou vázány vodní toky Stfiela, Manûtínsk a Luãní potok (v Îihelské brázdû). Na zlomovém svahu Îihelské brázdy se vytvofiila Ïulová skalní mûsta se su- Èov mi proudy a kamenn mi mofii. Nad plo inn povrch holoroviny s úvalovit mi depresemi se zvedají denudaãní, pfiípadnû strukturní hfibety a ojedinûle i vulkanické suky. Skalní podloïí tvofií geologické útvary zejména proterozoika, fylitické bfiidlice, grafitické kameneãné a kyzové bfiidlice, fylity a droby, z nichï mnohé byly v minulosti tûïeny (vûhlas si získaly pokr vaãské bfiidlice u Rab tejna pouïity na katedrálu sv. Víta v Praze, Karl tejn i do zahraniãí) s vloïkami spilitû a buliïníkû. V oblasti krystalinika se vyskytují dvojslídné svory a biotitické granodiority, dále oblast permokarbonsk ch pánví (Manûtínsko, Mladoticko a PlzeÀsko), terciérní vulkanické (Chlumská hora, vrch Hradi tû u Neãtin a piãák u Neãtin) a sedimentární horniny a kvartérní pokryv. Na skalnat ch okrajích se ojedinûle zachovaly reliktní bory, v suèov ch lokalitách pestfiej í suèové lesy, napfi. suèov les s bohatou pfiímûsí lípy velkolisté a jedle v meandru nad Hamrem. V úzk ch vlhk ch potoãních nivách jsou cenné kvûtnaté louky s ol inami, na izolovan ch ãediãov ch kupách pak cennûj í trávníky se sucho- a teplomilnou vegetací. V území je mapovaná potenciální vegetace ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum). V lesních porostech jsou lokálnû zachovány pûvodní listnaté dfieviny, napfi. javor mléã (Acer platanoides) a j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecn (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní (Quercus robur) a d. zimní (Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos) a vzácnû i jedle (Abies alba), u potokû jasan ztepil (Fraxinus excelsior), ol e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba kfiehká (Salix fragilis), stfiemcha obecná (Padus avium). Cennûj í porosty se vyskytují na skeletovit ch pûdách a v nûkter ch oligotrofních trval ch travních porostech. V parku se hojnû vyskytuje vysoká zvûfi, bûïné je prase divoké (Sus scrofa). Pfii Stfiele se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Z v znamnûj ích hmyzoïravcû se zde vyskytuje rejsek obecn (Sorex araneus), z obojïivelníkû a plazû ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), dále je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka obojková (Coronella austriaca), u. hladká (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). V znamn je v skyt sov a dravcû, napfi. v ra velkého (Bubo bubo), s ãka obecného (Athene noctua), pu tíka obecného (Strix aluco), kalouse u atého (Asio otus), kdysi i sokola stûhovavého (Falco peregrinus) a celé fiady ohroïen ch druhû pûvcû. V minulosti se zde vyskytoval i tetfiev hlu ec (Tetrao urogalus), tetfiívek obecn (T. tetrix) a jefiábek lesní (Bonasa bonasia), bûïné byly vedle kachen i sluky avolavky a dále vedle baïantû koroptve a kfiepelky. V nûkter ch tocích se vyskytuje i rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). Na mûlk ch, potoãních tûrkov ch lavicích se rozmnoïuje mihule potoãní (Lampetra planeri). V pfiírodním parku jsou v znamné i kulturnû historické památky. Je to zejména nejmen í mûsteãko v âechách Rab tejn nad Stfielou. Hluboké údolí se zaklesnut mi meandry Stfiely s vlhk mi potoãními nivami s kvûtnat mi loukami a ol inami. 368 PS 40

29 Okres PlzeÀ-sever park Hfie ihlavská Vyhlá en Okresním národním v borem PlzeÀ v roce 978 oblastí klidu. Park byl vymezen na cca 000 ha v severov chodní ãásti okresu PlzeÀ-sever. Je to v raznû zaklesnut úsek Berounky s meandry a se strm mi zalesnûn mi svahy, kaàonovit úsek V ehrdského (âerníkovského) potoka a lesnaté území v okolí Brodeslavského a V ehradského potoka. Geomorfologicky pfiíslu í do Radnické vrchoviny. Ve strukturnû denudaãním terénu leïí suky, rozvodní hfibety, zbytky zarovnan ch povrchû (zejména holoroviny) zvlá È poutavé jsou hlubok záfiez údolí Berounky a pfiítokû se skalními stûnami a svahov mi sutûmi. Údolí Berounky provázejí v razné stupnû pleistocenních fiíãních teras, na svazích vznikly ãetné erozní r hy. PodloÏí je budováno proterozoick mi bfiidlicemi a drobami s vloïkami spilitû a buliïníkû (okrajovû arkózami, pískovci, slepenci, prachovci a jílovci karbonské radnické pánve). Cenné polohy tvofií reliktní bory na skalnat ch okrajích, skalní stepi, suèové lesy a ojedinûlé kvûtnaté trvalé travní porosty. V lesních porostech jsou vedle hospodáfisk ch smrkov ch, pfiíp. borov ch porostû místy zachovány pûvodní listnaté dfieviny: javory, habr, buk, duby a lípy. Trvale je osídleno jen území na okraji parku. Dochovala se tu fiada kulturních památek (napfi. zfiícenina hradu Kra ov). Ve stfiedovûku byly na Brodeslavském potoce provádûny vodohospodáfiské úpravy pro zásobování hradu Kra ov vodou. VDolanech je zfiícenina barokního kostela sv. Petra a Pavla, zbytky renesanãní tvrze a roubené objekty lidové architektury. Okolím hradu vede nauãná stezka a je zde mal skanzen lidové architektury. Teplá dubohabrová lesostep PR Kra ov patfií k nejvzácnûj ím lokalitám pfiírodního parku Hfie ihlavská. PS 4 369

30 PlzeÀsko a Karlovarsko park Manûtínská hornatina Vyhlá en ONV PlzeÀ-sever v roce 978 oblastí klidu. park na cca 4500 ha v severní ãásti okresu PlzeÀ-sever zahrnuje rozsáhl lesní komplex v klenbovitû vyzdviïené Lomské vrchovinû (nadmofiská v ka území parku je pfieváïnû v úrovni m). Zdej í vrchovinn georeliéf se vyznaãuje irok mi strukturnû denudaãními hfibety (se zbytky holoroviny na karbonsk ch, místy kaolinicky zvûtral ch horninách) a iroce rozevfien mi svahov mi údolími potokû a ojedinûl mi neovulkanick mi suky. Nejvy ím bodem je Li ák u tipoklas (676,8 m n. m.). V parku je prameni tû nûkolika potokû. Pfii okraji parku leïí nûkolik men ích rybníkû. Území je budováno karbonsk mi arkózami, pískovci, slepenci, prachovci, jílovci a ojedinûl mi neovulkanick mi suky (v západní ãásti parku byla drobná tûïba ãediãe, napfi. u âertova vrchu 69,3 m n. m. a na Pekelném vrchu 560,8 m n. m. pfii okraji parku). V pfieváïnû zalesnûném parku jsou vedle smrkov ch a borovo-smrkov ch porostû také lokality pûvodních dfievin. Vedle bûïného smrku (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris) tu rostou buk lesní (Fagus sylvatica), v niï ích polohách dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), javor klen (Acer pseudoplatanus) a j. mléã (A. platanoides), kru ina ol ová (Frangula alnus), vzácnûji l kovec jedovat (Daphne mezereum) a jalovec obecn (Juniperus communis) a nûkteré vrby vrba jíva (Salix caprea), v. u atá (S. aurita), v. popelavá (S. cinerea), dfiíve také v. rozmar nolistá (S. rosmarinifolia). Cenná je zejména kvûtena v okrajov ch vlhk ch loukách. Vedle srnce obecného (Capreolus capreolus) tu Ïijí jelen sika (Cervus nippon) a danûk skvrnit (Dama dama), zajíc polní (Lepus europaeus), hojné je prase divoké (Sus scrofa), v poslední dobû se objevil rys ostrovid (Lynx lynx). Velmi bohaté je spektrum ptactva. Na okraji parku stojí romantická zfiícenina hradu Preiten tejn a zámek s historick m parkem v Neãtinech, tûsnû za hranicí parku je mûsteãko Manûtín s mûstskou památkovou zónou, zámkem, historick m parkem a fiadou dal ích, pfieváïnû barokních památek. V západní ãásti parku b vala skláfiská v roba (Skelná HuÈ, Melchiorova HuÈ, Josefina HuÈ u Plachtína). Území je velmi fiídce osídlené, nûkolik drobn ch osad a samot pfii okraji parku je vyuïíváno pfiedev ím pro chalupáfiskou rekreaci. Kostel Sv. Anny v Neãtinách a vrch piãák v severní ãásti pfiírodního parku. 370 PS 42

31 Okres PlzeÀ-sever park Rohatiny Vyhlá en Okresním národním v borem PlzeÀ-sever vroce 978 oblastí klidu. park byl vyhlá en na 00 ha ve v chodní ãásti okresu PlzeÀ-sever, v zajímavû modelované krajinû KoÏlanské plo iny a Radnické vrchoviny pfii soutoku Kralovického potoka s fiíãkou Stfielou, vpfieváïnû zalesnûném území bez trvalého osídlení. Hluboko zafiíznuté údolí Kralovického potoka vytváfií ãetné zaklesnuté meandry. Na prudk ch svazích jsou ãetné skalní v chozy. V znamnou kótou je zde Bíl vrch (400,2 m n. m.). PodloÏí je budováno proterozoikem (metamorfované sedimenty bfiidlice, bfiidliãnaté droby, droby) s vloïkami buliïníkû, spilitû, grafitick ch kyzov ch a kameneãn ch bfiidlic, kvarcitû a vápencû. V okolí parku se tûïily grafitické kyzové (tzv. vitriolové) bfiidlice. V lesních porostech jsou vedle hospodáfisk ch smrkov ch, pfiíp. borov ch porostû místy zachovány pûvodní listnaté dfieviny javory, buk, duby a lípy, vzácnû jedle. K v znamnûj ím floristick m prvkûm v území patfií napfi. sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria) a s. ãerven (A. trichomanes), tfieslice prostfiední (Briza media), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jahodník truskavec (Fragaria moschata), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), rozchodníkovec velk (Hylotelephium maximum), pavinec modr (Jasione montana), kozlík lékafisk (Valeriana officinalis), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria) aj. Îije tu zajíc polní (Lepus europaeus), králík divok (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), skokan zelen (Rana kl. esculenta), je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis) a zmije obecná (Vipera berus). Hnízdí tady kánû lesní (Buteo buteo), krahujec obecn (Accipiter nisus), kukaãka obecná (Cuculus canorus) a fiada ohro- Ïen ch druhû pûvcû. V nûkter ch úsecích vodních tokû pfieïívá rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). U Borku leïí zbytky slovanského hradi tû apfii okraji parku stojí zámek v Lednici. PP âertova hráz leïí v centrální ãásti pfiírodního parku. PS 43 37

32 PlzeÀsko a Karlovarsko BAÎANTNICE STR. 34 HROMNICKÉ JEZÍRKO STR. 347 HÁJ () STR. 345 ZÁBùLÁ (2) STR PS 44

33 Okres PlzeÀ-sever MALESICKÁ SKÁLA STR. 353 HÒRKY STR. 348 ODLEZELSKÉ JEZERO STR. 356 PS

34 PlzeÀsko a Karlovarsko ST ELA STR. 36 EJPOVICKÉ ÚTESY STR PS 46

35 Okres PlzeÀ-sever PS

36 PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy. Dub letní, k. ú. Bohy, p. ã. 763, na hrázi b valého rybníka udvora Rohy. O: 535 cm, Vs: 7 m, S: cca 300 let. 2. Dvû lípy velkolisté, k. ú. âíhaná, p. ã. 400, ve stfiedu obce. O: 370 a 320 cm, Vs: 22 m, S: cca 250 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Horní Bûlá, p. ã. 20/2, v ohybu cesty mezi hájovnou Kostelík a osadou Spankov, asi 3 km západnû od obce Líté. O: 300 cm, Vs: 22 m, S: cca 200 let. 4. Javor mléã, k. ú. Chfiíã, p. ã. 364/8, na pastvinû u hájovny V háji, O: 45 cm, Vs: 27 m, S: cca 300 let. 5. Buk lesní, k. ú. Kamenná Hora, p. ã. 927, na okraji lesa 500 m jihojihozápadnû od obce. O: 462 cm, Vs: 8,5 m, S: cca 300 let. 6. Borovice lesní, k. ú. Kamenn Újezd u N fian, p. ã. 20/, vpravo pfii silnici N fiany Kamenn Újezd. O: 277 cm, Vs: 5 m, S: cca 200 let. 7. Lípa velkolistá, Radimova lípa, k. ú. Kralovice u Rakovníka, p. ã. 4256/9, u kfiiïovatky v Mariánském T nci. O: 38 cm, Vs: 6 m, S: 320 let. 8. Dub letní, k. ú. Lomniãka u Plas, p. ã. 554, pfii silnici Plasy DraÏeÀ poblíï dvora Lomany, asi 2 km severov chodnû od obce. O: 770 cm, Vs: 22 m, S: cca 700 let. Nejmohutnûj í strom v okrese. 9. Dub letní, k. ú. Lomniãka u Plas, p. ã. 583/2, pfii silnici Plasy Lomniãka poblíï dvora Lomany, asi,5 km severov chodnû od obce. O: 754 cm, Vs: 25,5 m, S: cca 500 let. 0. Stromofiadí 6 lip malolist ch a velkolist ch, Alej vzdechû, k. ú. Plasy, p. ã. 469 a 09/2, u cesty v nivû fieky Stfiely jiïnû od mûsta. O: cm, Vs: m, S: cca 300 let.. Lípa malolistá, k. ú. Rab tejn nad Stfielou, p. ã. 683, u b valého Nuãického ml na v údolí fieky Stfiely,5 km severnû od obce. O: 675 cm, Vs: 36,5 m, S: cca 300 let. 2. Dub zimní, k. ú. Radûjov u Manûtína, p. ã. 62, u hájovny Libenov, asi 2,5 km západnû od obce Hvozd. O: 44 cm, Vs: 9 m, S: cca 300 let. 3. Dub letní, ÎiÏkÛv dub, k. ú. Újezd nade MÏí, p. ã. 87/, na levém bfiehu MÏe asi 200 m západnû od obce. O: 760 cm, Vs: 25,5 m, S: pfies 500 let. 2 2 Buk lesní jihozápadnû od obce Kamenná Hora. Dub letní poblíï dvora Lomany. 376 PS 48