kulisy, skalní okna, fiímsy, vo tiny apod. Uvedené sedimenty v obou souvrstvích ukazují pestr v voj fieãi tní a nivní facie.

Transkript

1 památka âertova kazatelna âást pfiíkrého levého svahu údolí fieky MÏe se skalními v chozy, asi km jihov chodnû od Radãic. Katastrální území: Radãice, PlzeÀ Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,40 ha Vyhlá eno: 974, novelizováno 998 Skalní defilé s ãetn mi nápadn mi útvary selektivního zvûtrávání a odnosu sedimentû plzeàského karbonu (skalní okna, kulisy, fiímsy aj.). GEOLOGIE Ve skalním defilé na levém údolním svahu údolí MÏe jsou odkryty sedimenty kladenského a t neckého souvrství svrchního karbonu, vãetnû jejich styku. Kladenské souvrství je zastoupeno n fiansk mi vrstvami, tvofien mi arkózami a arkózov mi pískovci, ojedinûle vloïkami prachovcû. Ve svrchní ãásti je vyvinut uheln jílovec pfiecházející aï v uhelnou slojku. T necké souvrství je budováno arkózami a arkózov mi pískovci, s ãetn mi vloïka- mi slepencû. Právû v tomto souvrství na v chodním okraji chránûného území jsou vyvinuty ãetné velmi nápadné a geomorfologicky zajímavé formy zvûtrávání a odnosu zemní pyramidy, kulisy, skalní okna, fiímsy, vo tiny apod. Uvedené sedimenty v obou souvrstvích ukazují pestr v voj fieãi tní a nivní facie. Chránûné území je souãástí georeliéfu vytvofieného dlouhodob m denudaãním procesem, v nûmï pûsobí v luãnû eroznû denudaãní prvky. Dominují tu pfiíkré aï velmi pfiíkré erozní svahy, vzniklé pfiímou vodní erozí MÏe pfii zahlubování údolní soustavy bûhem pleistocénu. Po stránce pedologické se zde vyvinuly pfiedev ím kyselé a skeletovité hnûdé pûdy kambizem typická (nenasycená) a kambizem rankerová. V men ím rozsahu leïí pod borov mi porosty také kambizem dystrická. KVùTENA Roste tu fragment reliktního boru (Hieracio pallidi-pinetum). V kefiovém patfie pfievaïuje bez ãern (Sambucus nigra), ostruïiník (Rubus sp. div.) a lesní dfieviny, napfi. habr obecn (Carpinus betulus). Ze zajímavûj ích druhû bylinného patra lze jmenovat chrpu por nskou (Acosta rhenana), fiefii niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa) a sleziník severní (Asplenium septentrionale). NeÏádoucí je znaãn podíl invazních a expanzních druhû rostlin, k nimï patfií borovice ãerná (Pinus nigra), trnovník akát (Robinia pseudaca- 36 PM 2

2 Okres PlzeÀ-mûsto cia), dub ãerven (Quercus rubra), kustovnice cizí (Lycium barbarum), posed bíl (Bryonia alba), pámelník bíl (Symphoricarpos albus), loubinec pûtilist (Parthenocissus quinquefolia), tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a janovec metlat (Sarothamnus scoparius). ZVÍ ENA Entomofauna je závislá na dominantní borovici lesní. Mezi vzácnûj í druhy patfií kozlíãek Pogonocherus decoratus a krasec Buprestis octoguttata. Îije tu bûïná fauna svûtlého borového lesa. LESNICTVÍ Roste zde reliktní bor kamenit (vfiesov ) a kysel dubov bor borûvkov. Lesní porost spadá do kategorie lesa zvlá tního urãení. V ãásti skalního defilé (pfiedev ím na v chodním okraji) je nutné odstraàovat porost tak, aby zûstávala odkryta alespoà ãást v chozû karbonsk ch hornin se v emi geologick mi a geomorfologick - mi zajímavostmi. Mimo vlastní skalní útvary je podporována smí ená skladba, pfiedev ím borovice lesní (Pinus sylvestris), dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur). VYUÎITÍ Na vegetaci území má znaãn vliv blízkost krajského mûsta, frekventovaná komunikace a pobyt rekreantû v chatách vybudovan ch v tûsné blízkosti chránûného území. V pfiírodní památce je zakázán vstup na skalní útvary, neboè kaïdé naru ení v chozû vyvolává intenzívnûj í erozi. BIBLIOGRAFIE 87, 386, 428 Sedimenty svrchního karbonu s nápadn mi útvary selektivního zvûtrávání. PM 3 37

3 GEOLOGIE Území leïí na tektonickém zlomu v karbonsk ch pískovcích a slepencích. Je pokryto oligotrofními kambizemûmi. Na dnû údolí b valo ra- elini tû, ale dnes je vysu eno. Chránûné území zasahuje ãásteãnû na rovinu nad svahem, s ãetn mi skalními v chozy. Na jednom z nich je pozoruhodn geomorfologick útvar, tzv. pupek pískovcová konkrece, která vystupuje ze skály. Území pokr vá oligotrofní subvarieta kyselé kambizemû typické, místy v celcích s nasycenou kambizemí. KVùTENA Vût inu lesních porostû v pfiírodní památce tvofií acidofilní doubravy (Luzulo albidae-quercetum). Men í ãást zaujímají kulturní smrãiny a smí ené porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s dubem zimním (Quercus petraea). V podrostu najdeme bûïné lesní druhy bylin, napfi. konvalinku vonnou (Convallaria majalis), zemûïluã hofikou (Centaurium erythraea), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum, hru - tiãku zelenokvûtou (Pyrola chlorantha). ZVÍ ENA Z obratlovcû byli na území zji tûni ãolek obecn (Triturus vulgaris), je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis) a datel ãern (Dryocopus martius). Na pfiestárlé zbytky pûvodních listnat ch porostû jsou vázány nûkteré vzácnûj í druhy hmyzu. Îil zde tesafiík Akimerus scha- Tesafiík Akimerus schaefferi. 2 Staré listnáãe hostí mj. vzácné druhy tesafiíkû. efferi v souãasnosti sice jiï není potvrzen, ale ani vylouãen. Byl tu nalezen také tesafiík Pedostrangalia revestita, hnojník Aphodius zenkeri aj. LESNICTVÍ Na celém území, vãetnû prosvûtlen ch míst v jehliãnat ch monokulturách, dochází k silné pfiirozené obnovû dubu. V pfiístupn ch místech jsou provádûny bûïné zásahy. Kultury borovice je tfieba postupnû v rámci obnov pfiemûnit na smí ené porosty s vy ím podílem dubu, smrkové porosty na dubové. MAPA ÚZEMÍ strana 327 památka Doubí Porost v lesní trati Borek asi km severnû od zástavby mûsta Plznû, v chodnû od Ïelezniãní trati PlzeÀ Îatec, na v chodním (pravém) bfiehu bezejmenného pfiítoku Boleveckého potoka. Katastrální území: Bolevec Nadmofiská v ka: m V mûra: 28,3 ha Vyhlá eno: 998 Zbytek borové doubravy se skupinou dvousetlet ch dubû a se vzácn mi druhy hmyzu vázan mi na staré listnaté porosty PM 4

4 Okres PlzeÀ-mûsto rezervace Kamenn rybník Ra elini tû pfii západním okraji Kamenného rybníka asi km severnû od okraje zástavby mûsta Plznû, asi 50 m v chodnû od silnice PlzeÀ Tfiemo ná. Katastrální území: Bolevec GEOLOGIE Horninotvorn m podloïím jsou pískovce a slepence svrchnokarbonského stáfií. Ra elini tû se nachází v mûlké ploché sníïeninû pfii západním a zãásti pfii severním okraji Kamenného rybníka. Chránûné území tvofií z pfieváïné ãásti potoãní niva, lemovaná mírnû uklonûn mi okrajov mi svahy denudaãních plo in. Vlastní ra- elini tû je tvofieno organozemí typickou a glejovou, pfiecházející po okrajích do gleje organozemního, v ol inách do místy zbahnûlé variety typického gleje. Ménû vlhké polohy zaujímají typické pseudogleje, v su ích místech pfievaïují kyselé typické kambizemû a kambizem dystrická. Nadmofiská v ka: m V mûra:,38 ha Vyhlá eno: 953, roz ífieno 997 Ra elini tû se zachoval mi spoleãenstvy ra elinné flóry a fauny a zbytek pfiirozené slatinné louky se vzácn mi druhy rostlin. KVùTENA Lesní porosty jsou tvofieny ra elinn m borem (Dicrano-Pinion) s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) abfiízy bûlokoré (Betula pendula) azãásti také baïinnou ol inou (Alnion glutinosae). Nejcennûj ími segmenty nelesní vegetace jsou doposud hojné porosty ostfiice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa) ve spoleãenstvu Phragmiti-Caricetum lasiocarpae, dominující podél západního okraje zbahnûlého litorálu. Ostfiice plstnatoplodá roste téï v ol inû podél západního bfiehu rybníka. Dále zde mûïeme nalézt fragment vrchovi tního spoleãenstva se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angusti- folium), ra eliníky (Sphagnum spp.) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Do tûchto spoleãenstev expandují porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a bezkolence modrého (Molinia caerulea). Vrezervaci rostou také prha arnika (Arnica montana), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), jalovec obecn (Juniperus communis), suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), bfiíza p fiitá (Betula pubescens), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea) azvodních makrofyt byly pozorovány rdest vzpl vav (Potamogeton natans), hvûzdo jarní (Callitriche palustris) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). ZVÍ ENA Entomologick prûzkum lokality zjistil fiadu vzácnûj ích druhû hmyzu. ZbroukÛ jsou to stfievlíãek Leistus terminatus, charakteristick pro kyselé mokfiady, mandelinka Cryptocephalus parvulus, bradaviãník Anthocomus coccineus, krasec Agrilus subauratus a slunéãka Sospita vigintiguttata a Hippodamia septemmaculata. Îijí zde plo tice Hydrometra gracilenta, Hebrus pusillus, Eremocoris plebejus a Rhacognathus punctatus. Zfiádu blech je typick v skyt druhu Ctenophthalmus agyrtes adruhû Doratopsylla dasycnema a Palaeopsylla soricis, ktefií jsou vázáni na pfiítomnost rejskû v rezervaci. Mezi dvoukfiídl m hmyzem je nejzajímavûj í pfiítomnost pestfienek Pyrophaena rosarum a tyrfofilní Microdon mutabilis. Ostatní zdej í brouci patfií k druhûm, které jsou bûïné v su ích jehliãnat ch popfi. smí en ch lesích, na kfiovinách ve vegetaci lesních svûtlin nebo Ïijí pod kûrou stromû a v trouchu pafiezû napfi. druhy rodu Rhizophagus z ãeledi lesklecovit ch broukû Rhizophagidae, pestrokroveãníci (ãeleì Cleridae), tesafiíci rodu Rhagium, kûrovci nadãeledi Scolytoidea avût í poãet velk ch hrobafiíkû z rodu Necrophorus. Byl tu nalezen vzácn Anthocomus rufus (ãeleì Malachiidae). V skyt vût iny druhû zji tûn ch v rezervaci souvisí se znaãnou vlhkostí lokality. V krtãích hnízdech byla nalézána atlantická, jen na západû âeské republiky se vyskytující blecha Palaeopsylla minor. Îijí tu bûïné druhy obojïivelníkû a plazû. Chránûné území tvofií z pfieváïné ãásti údolní potoãní niva, ra elini tû se nachází v mûlké ploché sní- Ïeninû pfii západním a zãásti pfii severním okraji Kamenného rybníka. PM 5 39

5 2 Bylo tu zji tûno 42 druhû ptákû, z nichï 28 v rezervaci pravdûpodobnû hnízdí. Na tahu se zastavuje kalous pustovka (Asio flammeus). Ze savcû pfievaïují hlodavci. LESNICTVÍ Lesní porosty spadají do kategorie lesa zvlá tního urãení. Raritou rezervace je smrk ztepil (Picea abies) rostoucí v severozápadním cípu území (v ka 34 m, prûmûr ve v ãetní v ce 85 cm, obvod kmene 270 cm). VYUÎITÍ Podmáãené porosty je tfieba nechat bez zásahu, kromû pozitivní (z hlediska ochrany pfiírody) úpravy vodního reïimu. Pro mal prostor (vliv sukcesí dfievin, zvlá tû borovice lesní) jsou nízké porosty áchorovit ch, jeï tvofií ústfiední spoleãenstva ra elini tû, vyvinuty jen ve fragmentech. Porosty s hojnou ostfiicí plstnatoplodou jsou v poslední dobû potlaãovány rákosem. Ten se ífií v dûsledku vysou ení ra elini tû odvod- Àovacími pfiíkopy a náletem dfievin, ale i z dal ích dûvodû. PonûvadÏ kolísá v ka vodní 2 Na ol iny v PR Kamenn rybník jsou vázány dva velmi vzácné druhy slunéãek Sospita vigintiguttata (nahofie) a Hippodamia septemmaculata (dole). 3 Star í porost ra elinného boru s vtrou en m smrkem obecn m (Picea abies) a bfiízou bûlokorou (Betula pendula), ra eliník ãásteãnû pfierûstá bezkolenec modr (Molinia caerulea). hladiny, kolísá také rozsah porostû obnaïen ch den. V okolních porostech rezervace (v pásmu irokém 00 m) je nutno provádût obnovu maloplo n m zpûsobem a dodrïovat dfievinnou skladbu odpovídající geobotanické rekonstrukci. Nutná je regulace sukcese a pfiedev ím zazemnûní, resp. pfiehrazení odvodàovacích pfiíkopû tak, aby neustupovala ra elinná spoleãenstva. Pro udrïení chránûn ch a vzácn ch druhû rostlin v jihozápadní ãásti území je potfieba pravidelnû, alespoà jednou roãnû, lokalitu kosit a likvidovat náletové dfieviny, jimiï louka po okrajích zarûstá. Vypou tûní rybníka je nutno omezit na co nejkrat í dobu, nutné je zamezit roz ifiování rákosu na neïádoucích místech. Rybí obsádku lze obtíïnû usmûràovat, protoïe ãást hranice rezervace vede pfies vodní hladinu rybníka. Rezervaci negativním zpûsobem ovlivàuje bezprostfiední blízkost Plznû i to, Ïe leïí v pfiímûstské rekreaãní oblasti (eroze a se lap). BIBLIOGRAFIE 75, 04, 27, 32, PM 6

6 Okres PlzeÀ-mûsto 2 památka Kopeckého pramen Minerální pramen v severozápadní ãásti mûsta Plznû, asi 2,5 km od centra vnitfiního mûsta, pfii západním okraji mûstské ãásti Lochotín. Katastrální území: PlzeÀ GEOLOGIE Území budují sedimenty t neckého souvrství svrchního karbonu. V vûr má charakter plo ného prameni tû Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,42 ha Vyhlá eno: 984, novelizováno 997 Minerální pramen, kter byl dfiíve jímán a vyuïíván jako léãiv. (asi 0 5 m). Voda obsahuje znaãné mnoïství Ïeleza (nad 5 mg.l ), manganu, síranû aoxidu uhliãitého. Vydatnost pramene je pomûrnû znaãná (maximální ãerpané mnoïství vody 0,4 l s ). PÛdní skelet tvofií pískovce, drobnozrnné slepence a jílovce. V prameni ti se vyvinuly glejové pûdy glej typick aï typick, varieta zbahnûl. Na tyto v okolí navazuje pseudoglej typick s kambizemí pseudoglejovou a kambizemí typickou. KVùTENA památka se nachází v areálu Lochotínského parku. Listnaté porosty zde mají pfieváïnû kulturní charakter, proto jsou fytocenologicky témûfi nezafiaditelné. Pfievládají javor mléã (Acer platanoides) a ol e lepkavá (Alnus glutinosa), doprovází je bfiíza bûlokorá (Betula pendula), hloh obecn (Crataegus laevigata), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), lípa malolistá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), topol osika (Populus tremula), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vrba jíva (Salix caprea), v. kfiehká (S. fragilis) a dal í. ZVÍ ENA Pfii prûzkumu zde bylo zji tûno 22 bûïn ch druhû listnat ch hájû. Z bezobratl ch je nejzajímavûj í v skyt vzácného krasce Poecilonota dives a poãetná populace stehenáãe Anogcodes ferruginea. LESNICTVÍ KaÏd rok je zde podle plánu péãe provedena probírka porostu a likvidace náletov ch dfievin. VYUÎITÍ Pramen, podle místní tradice povaïovan za léãiv, zaãal b t vyuïíván v roce 833 z podnûtu plzeàského purkmistra Martina Kopeckého, kter zaloïil akciovou spoleãnost pro zfiízení lázní. U pramene byla zfiízena kolonáda, z okolního prostoru vznikl park. Staré jímací objekty se nedochovaly, do pramene se navíc dostávají i povrchové vody z okolí. Tato voda je svedena korytem do jezírka, které se nachází pod chránûn m územím. V roce 997 zde byl pro náv tûvníky zhotoven povalov chodník a umístûny laviãky. Území ohroïuje stavba mûstského komunikaãního okruhu, která pravdûpodobnû zasáhne do ochranného pásma památky. MAPA ÚZEMÍ strana 327 Interiér prameni tû s odvodàovací struïkou. 2 Plo né prameni tû vydatného pramene, kter obsahuje znaãné mnoïství Ïeleza, manganu, síranû aoxidu uhliãitého. PM 7 32

7 rezervace Petrovka Údolí Boleveckého potoka a pfiilehlé jiïní stránû s borov mi porosty asi km severnû od severního okraje zástavby mûsta Plznû, západnû od silnice PlzeÀ Ledce. Katastrální území: Bolevec (okres PlzeÀ-mûsto), Chotíkov (okres PlzeÀ-sever) Nadmofiská v ka: m V mûra: 28,08 ha Vyhlá eno: 988 (z toho 9,55 ha v okrese PlzeÀ-sever) Ekosystém boru s genofondem místního ekotypu borovice lesní, jednoho z nejstar ích ra elini È na PlzeÀsku, mokfiadních luk a ãetn ch chránûn ch a ohroïen ch druhû. Území je ukázkou tektonick ch vlivû na v voj georeliéfu, vãetnû pseudokrasov ch jevû. GEOLOGIE Horninov m podkladem území jsou pískovce a slepence t neckého souvrství svrchního karbonu. Tyto sedimenty vystupují ve skalních v chozech na pfiíkr ch erozních svazích, pfiedev ím ve svahu pfied Petrovskou dírou (jeskyní ve v chozu pevn ch drobnozrnn ch arkóz) a ve svahu Petrovské jámy. Kvartérní eluvia a sedimenty sutû, ra eliny a fluviální uloïeniny tvofií témûfi souvisl pokryv chránûného území. âlenit povrch vytvofiily erozní a eroznû-denudaãní pochody na tektonicky predisponované zónû. Osou chránûného území je hluboké údolí Boleveckého potoka, iroké kolem 00 m a pfiehrazené ve stfiední ãásti hrází rybníka StrÏenka (Hádek). Chránûna je také ãást pfiíkrého levého svahu údolí. Dno údolí tvofií iroká, silnû podmáãená niva. Na sutích a mûlk ch pfiekryvech pevn ch hornin vznikly kambizemní (typické) rankery, smûrem k úpatí svahû typické (kyselé i nasycené) kambizemû s kambizemí pseudoglejovou. V nivû Boleveckého potoka leïí hydromorfní pûdy Bor na písãité pûdû s místním ekotypem borovice lesní (Pinus sylvestris). glej typick (organozemní) s organozemí glejovou. KVùTENA Pfii floristickém a fytocenologickém prûzkumu bylo v rezervaci zji tûno 207 druhû cévnat ch rostlin. Pfiirozené lesní porosty se nalézají pfiedev ím v nivû Boleveckého potoka, kde mají charakter baïinn ch ol in svazu Alnion glutinosae, v nichï pfieïívá populace kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata). Na svazích údolí rostou kulturní bory (Dicrano-Pinetum) s bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) ajalov- cem obecn m (Juniperus communis). Ostatní území pfiírodní rezervace pokr vají kulturní smí ené porosty. Nelesní vegetaci tvofií vlhké louky svazu Calthion (Scirpetum sylvatici, Angelico-Cirsietum palustris a Lysimachio vulgaris-filipenduletum). Podmáãená stanovi tû porûstají rákosiny a vysoké ostfiice (Phragmitetum communis, Phalaridetum arundinaceae, svazy Caricion rostratae a Caricion gracilis. V tûchto spoleãenstvech rostou rákos obecn (Phragmites australis), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. tíhlá (C. gracilis), zfiejmû nepûvodní bledule jarní (Leucojum vernum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kosatec sibifisk (Iris sibirica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) aj. 322 PM 8

8 Okres PlzeÀ-mûsto ZVÍ ENA Pfii inventarizaãním prûzkumu bylo zji tûno 32 druhû ÏivoãichÛ, z toho 86 bezobratl ch. Vesmûs jde o bûïnou faunu borov ch lesû. Îije tu napfi. je tûrka obecná (Lacerta agilis), kánû lesní (Buteo buteo), po tolka obecná (Falco tinnunculus), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), konipas bíl (Motacilla alba), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpûvn (Turdus philomelos), s kora modfiinka (Parus caeruleus), s. koàadra (P. major), s. parukáfika (P. cristatus), stehlík obecn (Carduelis carduelis) a jeïek západní (Erinaceus europaeus). Území je mimofiádnû bohaté na dvoukfiídl hmyz. Z pestfienek zde Ïijí Spylomyia diophthalma, v echny na e druhy rodu Temnostoma, dále Chalcosyrphus eunotus, Sphiximorpha subsessilis a oba na e tyrfofilní druhy rodu Sericomyia. Z ostatních dvoukfiídl ch pak bránûnky Stratiomys potamida, Odontomyia argentata a Beris vallata aroupec Laphria gibbosa. Zfiádu plo tic se zde vyskytuje vzácná knûïice Pinthaeus sanguinipes, na borovice jsou vázáni krasci Oxypteris acuminata a Chrysobothris igniventris. Poãetná je populace otakárka fenyklového (Papilio machaon). LESNICTVÍ Základní cenobiont území tvofií porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). Její zdej í populace dnes pfiedstavuje jeden z nejcennûj ích ekotypû tohoto stromu v âechách, proto by se pfii pûstebních zásazích mûlo pouïívat osivo místní provenience. BaÏinné ol iny je tfieba ponechat bez zásahu, kromû opatfiení proti jejich potenciálnímu odvodnûní. Men í plochu pokr vají kulturní smí ené lesy se smrkem, modfiínem, dubem, bfiízou, habrem a borovicí. Obecnû je zde moïné lesnické hospodafiení s citliv m pfiístupem k Ïivotnímu prostfiedí (clonná seã, probírka atd.), s podporou podílu listnáãû (50 %), pfiedev ím dubû. Potfiebná je eliminace geograficky nepûvodních druhû dfievin a ponechání doupn ch stromû. VYUÎITÍ Vstavaãová louka je jednou aï dvakrát roãnû kosena. Pravidelnû jsou vyfiezávány ol iny s cílem poãetnû posílit populaci ohroïeného druhu prstnatce májového. Chránûné území sv m rozmanit m a pfiitom vyváïen m pfiírodním prostfiedím a ãlenitostí terénu pfiitahuje náv tûvníky k vycházkám a sportovním aktivitám, které v ak naru ují ochrann reïim. Mezi negativní vlivy dfiíve patfiila zejména v stavba chat pfii jihov chodním okraji pfiírodní rezervace, dnes je území ohro- Ïeno ãast mi náv tûvami obyvatel blízkého Severního pfiedmûstí a samovolnou sukcesí nelesní vegetace (kromû ploch obhospodafiovan ch Magistrátem mûsta Plznû). BIBLIOGRAFIE Pískovce a slepence t neckého souvrství vystupují ve skalních v chozech na pfiíkr ch erozních svazích. 3 Zfiady krascû, zji tûn ch v území PR Petrovka na borovicích, jsou nejvzácnûj í Chrysobothris igniventris (vlevo) a Oxypteris acuminata (vpravo). 2 3 PM 9 323

9 GEOLOGIE Horninov m podkladem údolního svahu jsou bfiidlice, drobové bfiidlice a droby svrchního proterozoika. Kvartérní pokryv strmûj ích ãástí svahu je tvofien kamenit mi nebo hlinitokamenit mi sutûmi. Celé území rezervace leïí na erozním pravém svahu údolí Berounky se skalními v chozy. Dolní ãást chránûného území za- Pohled ze skalnatého vrcholu v PR Zábûlá smûrem k Bukovci. sahuje do údolní nivy Berounky. Pfiedev ím na sutích se vyvinuly mûlké pokryvy rankerû (ranker typick a kambizemní) s kambizemí rankerovou, na které smûrem k Berounce navazuje kyselá kambizem typická, ojedinûle i kambizem pseudoglejová. Nivní ãást rezervace zaujímá asociace fluvizemû typické a glejové. KVùTENA Území pfiírodní rezervace tvofií kvûtnaté ãern - ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v jejímï bylinném patfie najdeme jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), ãern hajní (Melam- rezervace Zábûlá Pfiíkrá skalnatá stráà na pravém svahu údolí Berounky pfiechází nad hranou údolí postupnû do plo iny v chodnû od pfiímûstské ãásti Bukovec. Chránûné území navazuje na severní stranû na stejnojmennou pfiírodní rezervaci v okrese PlzeÀ-sever. Katastrální území: Bukovec Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,84 ha Vyhlá eno: 998 Pfiirozen reliktní bor a smí en lesní porost habrové doubravy s bohatou hájovou vegetací. 324 PM 20

10 Okres PlzeÀ-mûsto 2 pyrum nemorosum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), podbílek upinat (Lathraea squamaria), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea). V jihozápadní ãásti území na skalních v chozech vzácnû roste reliktní bor (Hieracio pallidi-pinetum) s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), jestfiábníkem savojsk m (Hieracium sabaudum), jetelem alpínsk m (Trifolium alpestre) a sleziníkem severním (Asplenium septentrionale). Jen ve fragmentech nalezneme (Aceri-Carpinetum) s plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura), kopytníkem evropsk m (Asarum europaeum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum) a net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere) a dále kyselé doubravy (Luzulo albidae-quercetum) s metliãkou kfiivolakou, lipnicí hajní (Poa nemoralis), jestfiábníkem obecn m (Hieracium vulgatum) a rozrazilem lékafisk m (Veronica officinalis). V severov chodní ãásti pfiírodní rezervace zasahují do pfiirozen ch lesû monokulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies). V nivû Berounky a pfii dolních okrajích lesa rostou nûkteré vzácnûj í druhy, napfi. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru tík irolist (Epipactis helleborine) a snûdek chocholíkat (Ornithogalum umbellatum). ZVÍ ENA V rezervaci Ïije spoleãenstvo listnat ch lesû. Pfii prûzkumu bylo zji tûno 54 druhû obratlovcû, z toho 4 druhû ptákû. Vût ina z nich v území pravidelnû hnízdí. Ze vzácnûj- ích druhû lze uvést napfi. kalouse u atého (Asio otus), Ïlunu edou (Picus canus), dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) a Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). Rezervace je pomûrnû dobfie prozkoumána také entomologicky. Cenná je pfiedev ím fauna xylofágních broukû vázan ch na staré duby napfi. tesafiíci Pedostrangalia revestita a Clytus tropicus. Z dal ích tesafiíkû se tu vyskytují druhy Saphanus piceus, Chlorophorus herbsti a Prionus coriarius. V dutinách dubû Ïije páchník Osmoderma eremita, v exkrementech vysoké zvûfie byl nalezen vzácn lesní hnojník Aphodius zenkeri. LESNICTVÍ Lesy v chránûném území patfií do kategorie lesa ochranného. Vzhledem k pfiirozené obnovû a tím i moïnosti udrïení pfiirozeného druhového sloïení lesních porostû je tfieba provádût jen minimální zásahy, napfi. odstraàování stanovi tnû nevhodn ch druhû dfievin, maximálnû podporovat pfiirozenou obnovu porostû a zabezpeãovat je proti pfiípadnému okusu zvûfií. V rámci opatfiení k ochranû lesa je nutno sledovat v skyt tracheomykózních onemocnûní. DÛleÏité je téï ponechání doupn ch stromû pro nûkteré druhy ptákû a vzácné druhy hmyzu. VYUÎITÍ Lokalita je ohro- Ïena rozmáhající se nedisciplinovanou turistikou a cykloturistikou (se lap, ruderalizace atd.). Územím prochází nauãná stezka. Pfii v chodní hranici rezervace vede dvojkolejná mezinárodní Ïeleznice. BIBLIOGRAFIE 23, 86, 375, 435, 448 MAPA ÚZEMÍ strana Jarní interiér smí eného listnatého lesa. PM 2 325

11 park Horní Berounka park byl vyhlá en nafiízením Magistrátu mûsta Plznû dne Rozprostírá se i v sousedních okresech PlzeÀ-sever a Rokycany, kde má nejvût í rozlohu. Vyhlá en na rozloze cca 5000 ha na obou bfiezích horního toku Berounky, v pásu asi 2 km od Plznû (kostela sv. Jifií na soutoku Úslavy s Berounkou) ke Zvíkovci, na severov chodním okraji Plznû a západním okraji okresu Rokycany, na v chodním okraji okresu PlzeÀ-sever. âást parku na okrese PlzeÀ-mûsto zahrnuje katastrální území obcí Bolevec, Bukovec, âerven Hrádek, Doubravka a Újezd. Nadmofiská v ka kolísá v rozmezí 296,5 m (Berounka u sv. Jifií) aï 46,2 m (Chlum). PodloÏí je modelováno holocénní aluviální nivou Berounky. Na pleistocénních fiíãních terasách jsou drobné odkryvy pískû, tûrkû a z velké ãásti téï metamorfovan ch bfiidlic svrchního proterozoika, které tvofií bezprostfiední podloïí karbonsk ch sedimentû. KaÀonovit ráz údolí Berounky zpûsobuje odolnost spilitû, které zde tvofií geologick podklad. Spility budují také v razn kupovit suk Chlum (46,2 m). Pfiirozenou vegetaci tvofiila pfiedev ím bohat í spoleãenstva smí en ch lesû, zvlá tû dubohabfiin (Carpinion), na Ïivinami chudém substrátu karbonsk ch hornin rostly reliktní bory (Dicrano-Pinion) a acidofilní doubravy (Genisto germanicae- -Quercion). Dochované fragmenty tûchto spoleãen- stev mûïeme je tû dnes nalézt v PR Zábûlá. V nivû Berounky jsou porosty jasanovo-ol ov ch luhû (Alnion incanae) avrbov ch kfiovin hlinit ch a písãit ch náplavû (Salicion triandrae, Salicion albae). Kromû chránûn ch území patfií mezi botanické lokality spilitové skalky pod Bílou Horou na Berounce u kostela sv. Jifií, kde roste dnes jiï vzácná tafiice skalní (Aurinia saxatilis). V okolí Bukovce a Chlumu zimují kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) a objevuje se slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Zdej í osídlení patfií k nejstar ím v PlzeÀské kotlinû. Dokládá to jak slovanské hradi tû v Bukovci z stol. po Kr., tak Pulkavova kronika, která uvádí, Ïe v r. 992 po Kr. pfii el sv. Vojtûch do okolí Plznû (tj. do dne ního Starého Plzence), a ponechal zde benediktinské mnichy z íma, v místû zvaném Kostelec (soutok MÏe a Úslavy, kde nyní stojí románsk kostelík sv. Jifií). Právû od tohoto soutoku zaãíná vlastní tok Berounka, kdyï jiï pfiedtím se na území mûsta Plznû do MÏe vlila Radbuza a do Radbuzy Úhlava. Od jihozápadního úpatí Chlumu (46,2 m) mûïeme spatfiit nejvy í vrchol âeského lesa âerchov (04,8 m), vzdu nou ãarou vzdálen asi 64 km. V parku je fiada kulturnû historick ch památek, napfi. kostelík sv. Jifií nebo tvrzi tû Pecihrádek v Plzni. Po toku Berounky je vedena vodácká nauãná stezka, u Plznû je vedena nauãná stezka v PR Zábûlá. Pátefi pfiírodního parku tvofií údolí Berounky a její prav bfieh. 326 PM 22

12 Okres PlzeÀ-mûsto DOUBÍ STR. 38 KOPECKÉHO PRAMEN STR. 32 ZÁBùLÁ (2) STR. 324 PM

13 Památné stromy. Skupina 3 dubû letních, k. ú. Bolevec, p. ã. 2373, na hrázi na jiïním okraji Velkého rybníka, pfii odtoku. O: 460, 570 a 70 cm, Vs: 7 m, S: cca 400 let. 2. Smrk ztepil, k. ú. Bolevec, p. ã. 2995, v lesní trati Branty a lány mezi silnicemi PlzeÀ Ledce a PlzeÀ ZáluÏí. Strom ve v ce 2,5 m rozdûlen na 3 pfiímé kmeny. O: 344 cm, Vs: 38 m, S: 30 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Koterov, p. ã. 56, na ostrovû u ml na ãp. 7. O: 546 cm, Vs: 24 m, S: cca 250 let. 4. Dub letní, KörnerÛv dub, k. ú. PlzeÀ, p. ã. 0947/2, v areálu zoologické a botanické zahrady. O: 70 cm, Vs: 30 m, S: pfies 400 let. 5. Stromofiadí, pûvodnû 278 stromû, nûkolik druhû dfievin, k. ú. PlzeÀ, na mnoha parcelách pfii cestû od Kalikovského ml na k Lochotínskému parku. O: do 420 cm, Vs: 8 26 m, S: do 200 let. Alej v rekonstrukci. 6. Topol bíl, k. ú. PlzeÀ, p. ã. 2690/, v ohybu Lochotínské ulice. O: 398 cm, Vs: 30,5 m, S: cca 200 let. Duby u Velkého rybníka. 328 PM 24