kulisy, skalní okna, fiímsy, vo tiny apod. Uvedené sedimenty v obou souvrstvích ukazují pestr v voj fieãi tní a nivní facie.
|
|
- Silvie Vítková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 památka âertova kazatelna âást pfiíkrého levého svahu údolí fieky MÏe se skalními v chozy, asi km jihov chodnû od Radãic. Katastrální území: Radãice, PlzeÀ Nadmofiská v ka: m V mûra: 2,40 ha Vyhlá eno: 974, novelizováno 998 Skalní defilé s ãetn mi nápadn mi útvary selektivního zvûtrávání a odnosu sedimentû plzeàského karbonu (skalní okna, kulisy, fiímsy aj.). GEOLOGIE Ve skalním defilé na levém údolním svahu údolí MÏe jsou odkryty sedimenty kladenského a t neckého souvrství svrchního karbonu, vãetnû jejich styku. Kladenské souvrství je zastoupeno n fiansk mi vrstvami, tvofien mi arkózami a arkózov mi pískovci, ojedinûle vloïkami prachovcû. Ve svrchní ãásti je vyvinut uheln jílovec pfiecházející aï v uhelnou slojku. T necké souvrství je budováno arkózami a arkózov mi pískovci, s ãetn mi vloïka- mi slepencû. Právû v tomto souvrství na v chodním okraji chránûného území jsou vyvinuty ãetné velmi nápadné a geomorfologicky zajímavé formy zvûtrávání a odnosu zemní pyramidy, kulisy, skalní okna, fiímsy, vo tiny apod. Uvedené sedimenty v obou souvrstvích ukazují pestr v voj fieãi tní a nivní facie. Chránûné území je souãástí georeliéfu vytvofieného dlouhodob m denudaãním procesem, v nûmï pûsobí v luãnû eroznû denudaãní prvky. Dominují tu pfiíkré aï velmi pfiíkré erozní svahy, vzniklé pfiímou vodní erozí MÏe pfii zahlubování údolní soustavy bûhem pleistocénu. Po stránce pedologické se zde vyvinuly pfiedev ím kyselé a skeletovité hnûdé pûdy kambizem typická (nenasycená) a kambizem rankerová. V men ím rozsahu leïí pod borov mi porosty také kambizem dystrická. KVùTENA Roste tu fragment reliktního boru (Hieracio pallidi-pinetum). V kefiovém patfie pfievaïuje bez ãern (Sambucus nigra), ostruïiník (Rubus sp. div.) a lesní dfieviny, napfi. habr obecn (Carpinus betulus). Ze zajímavûj ích druhû bylinného patra lze jmenovat chrpu por nskou (Acosta rhenana), fiefii niãník píseãn (Cardaminopsis arenosa) a sleziník severní (Asplenium septentrionale). NeÏádoucí je znaãn podíl invazních a expanzních druhû rostlin, k nimï patfií borovice ãerná (Pinus nigra), trnovník akát (Robinia pseudaca- 36 PM 2
2 Okres PlzeÀ-mûsto cia), dub ãerven (Quercus rubra), kustovnice cizí (Lycium barbarum), posed bíl (Bryonia alba), pámelník bíl (Symphoricarpos albus), loubinec pûtilist (Parthenocissus quinquefolia), tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a janovec metlat (Sarothamnus scoparius). ZVÍ ENA Entomofauna je závislá na dominantní borovici lesní. Mezi vzácnûj í druhy patfií kozlíãek Pogonocherus decoratus a krasec Buprestis octoguttata. Îije tu bûïná fauna svûtlého borového lesa. LESNICTVÍ Roste zde reliktní bor kamenit (vfiesov ) a kysel dubov bor borûvkov. Lesní porost spadá do kategorie lesa zvlá tního urãení. V ãásti skalního defilé (pfiedev ím na v chodním okraji) je nutné odstraàovat porost tak, aby zûstávala odkryta alespoà ãást v chozû karbonsk ch hornin se v emi geologick mi a geomorfologick - mi zajímavostmi. Mimo vlastní skalní útvary je podporována smí ená skladba, pfiedev ím borovice lesní (Pinus sylvestris), dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur). VYUÎITÍ Na vegetaci území má znaãn vliv blízkost krajského mûsta, frekventovaná komunikace a pobyt rekreantû v chatách vybudovan ch v tûsné blízkosti chránûného území. V pfiírodní památce je zakázán vstup na skalní útvary, neboè kaïdé naru ení v chozû vyvolává intenzívnûj í erozi. BIBLIOGRAFIE 87, 386, 428 Sedimenty svrchního karbonu s nápadn mi útvary selektivního zvûtrávání. PM 3 37
3 GEOLOGIE Území leïí na tektonickém zlomu v karbonsk ch pískovcích a slepencích. Je pokryto oligotrofními kambizemûmi. Na dnû údolí b valo ra- elini tû, ale dnes je vysu eno. Chránûné území zasahuje ãásteãnû na rovinu nad svahem, s ãetn mi skalními v chozy. Na jednom z nich je pozoruhodn geomorfologick útvar, tzv. pupek pískovcová konkrece, která vystupuje ze skály. Území pokr vá oligotrofní subvarieta kyselé kambizemû typické, místy v celcích s nasycenou kambizemí. KVùTENA Vût inu lesních porostû v pfiírodní památce tvofií acidofilní doubravy (Luzulo albidae-quercetum). Men í ãást zaujímají kulturní smrãiny a smí ené porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s dubem zimním (Quercus petraea). V podrostu najdeme bûïné lesní druhy bylin, napfi. konvalinku vonnou (Convallaria majalis), zemûïluã hofikou (Centaurium erythraea), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum, hru - tiãku zelenokvûtou (Pyrola chlorantha). ZVÍ ENA Z obratlovcû byli na území zji tûni ãolek obecn (Triturus vulgaris), je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis) a datel ãern (Dryocopus martius). Na pfiestárlé zbytky pûvodních listnat ch porostû jsou vázány nûkteré vzácnûj í druhy hmyzu. Îil zde tesafiík Akimerus scha- Tesafiík Akimerus schaefferi. 2 Staré listnáãe hostí mj. vzácné druhy tesafiíkû. efferi v souãasnosti sice jiï není potvrzen, ale ani vylouãen. Byl tu nalezen také tesafiík Pedostrangalia revestita, hnojník Aphodius zenkeri aj. LESNICTVÍ Na celém území, vãetnû prosvûtlen ch míst v jehliãnat ch monokulturách, dochází k silné pfiirozené obnovû dubu. V pfiístupn ch místech jsou provádûny bûïné zásahy. Kultury borovice je tfieba postupnû v rámci obnov pfiemûnit na smí ené porosty s vy ím podílem dubu, smrkové porosty na dubové. MAPA ÚZEMÍ strana 327 památka Doubí Porost v lesní trati Borek asi km severnû od zástavby mûsta Plznû, v chodnû od Ïelezniãní trati PlzeÀ Îatec, na v chodním (pravém) bfiehu bezejmenného pfiítoku Boleveckého potoka. Katastrální území: Bolevec Nadmofiská v ka: m V mûra: 28,3 ha Vyhlá eno: 998 Zbytek borové doubravy se skupinou dvousetlet ch dubû a se vzácn mi druhy hmyzu vázan mi na staré listnaté porosty PM 4
4 Okres PlzeÀ-mûsto rezervace Kamenn rybník Ra elini tû pfii západním okraji Kamenného rybníka asi km severnû od okraje zástavby mûsta Plznû, asi 50 m v chodnû od silnice PlzeÀ Tfiemo ná. Katastrální území: Bolevec GEOLOGIE Horninotvorn m podloïím jsou pískovce a slepence svrchnokarbonského stáfií. Ra elini tû se nachází v mûlké ploché sníïeninû pfii západním a zãásti pfii severním okraji Kamenného rybníka. Chránûné území tvofií z pfieváïné ãásti potoãní niva, lemovaná mírnû uklonûn mi okrajov mi svahy denudaãních plo in. Vlastní ra- elini tû je tvofieno organozemí typickou a glejovou, pfiecházející po okrajích do gleje organozemního, v ol inách do místy zbahnûlé variety typického gleje. Ménû vlhké polohy zaujímají typické pseudogleje, v su ích místech pfievaïují kyselé typické kambizemû a kambizem dystrická. Nadmofiská v ka: m V mûra:,38 ha Vyhlá eno: 953, roz ífieno 997 Ra elini tû se zachoval mi spoleãenstvy ra elinné flóry a fauny a zbytek pfiirozené slatinné louky se vzácn mi druhy rostlin. KVùTENA Lesní porosty jsou tvofieny ra elinn m borem (Dicrano-Pinion) s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) abfiízy bûlokoré (Betula pendula) azãásti také baïinnou ol inou (Alnion glutinosae). Nejcennûj ími segmenty nelesní vegetace jsou doposud hojné porosty ostfiice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa) ve spoleãenstvu Phragmiti-Caricetum lasiocarpae, dominující podél západního okraje zbahnûlého litorálu. Ostfiice plstnatoplodá roste téï v ol inû podél západního bfiehu rybníka. Dále zde mûïeme nalézt fragment vrchovi tního spoleãenstva se suchop rem úzkolist m (Eriophorum angusti- folium), ra eliníky (Sphagnum spp.) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris). Do tûchto spoleãenstev expandují porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a bezkolence modrého (Molinia caerulea). Vrezervaci rostou také prha arnika (Arnica montana), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), jalovec obecn (Juniperus communis), suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), bfiíza p fiitá (Betula pubescens), sedmikvítek evropsk (Trientalis europaea) azvodních makrofyt byly pozorovány rdest vzpl vav (Potamogeton natans), hvûzdo jarní (Callitriche palustris) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). ZVÍ ENA Entomologick prûzkum lokality zjistil fiadu vzácnûj ích druhû hmyzu. ZbroukÛ jsou to stfievlíãek Leistus terminatus, charakteristick pro kyselé mokfiady, mandelinka Cryptocephalus parvulus, bradaviãník Anthocomus coccineus, krasec Agrilus subauratus a slunéãka Sospita vigintiguttata a Hippodamia septemmaculata. Îijí zde plo tice Hydrometra gracilenta, Hebrus pusillus, Eremocoris plebejus a Rhacognathus punctatus. Zfiádu blech je typick v skyt druhu Ctenophthalmus agyrtes adruhû Doratopsylla dasycnema a Palaeopsylla soricis, ktefií jsou vázáni na pfiítomnost rejskû v rezervaci. Mezi dvoukfiídl m hmyzem je nejzajímavûj í pfiítomnost pestfienek Pyrophaena rosarum a tyrfofilní Microdon mutabilis. Ostatní zdej í brouci patfií k druhûm, které jsou bûïné v su ích jehliãnat ch popfi. smí en ch lesích, na kfiovinách ve vegetaci lesních svûtlin nebo Ïijí pod kûrou stromû a v trouchu pafiezû napfi. druhy rodu Rhizophagus z ãeledi lesklecovit ch broukû Rhizophagidae, pestrokroveãníci (ãeleì Cleridae), tesafiíci rodu Rhagium, kûrovci nadãeledi Scolytoidea avût í poãet velk ch hrobafiíkû z rodu Necrophorus. Byl tu nalezen vzácn Anthocomus rufus (ãeleì Malachiidae). V skyt vût iny druhû zji tûn ch v rezervaci souvisí se znaãnou vlhkostí lokality. V krtãích hnízdech byla nalézána atlantická, jen na západû âeské republiky se vyskytující blecha Palaeopsylla minor. Îijí tu bûïné druhy obojïivelníkû a plazû. Chránûné území tvofií z pfieváïné ãásti údolní potoãní niva, ra elini tû se nachází v mûlké ploché sní- Ïeninû pfii západním a zãásti pfii severním okraji Kamenného rybníka. PM 5 39
5 2 Bylo tu zji tûno 42 druhû ptákû, z nichï 28 v rezervaci pravdûpodobnû hnízdí. Na tahu se zastavuje kalous pustovka (Asio flammeus). Ze savcû pfievaïují hlodavci. LESNICTVÍ Lesní porosty spadají do kategorie lesa zvlá tního urãení. Raritou rezervace je smrk ztepil (Picea abies) rostoucí v severozápadním cípu území (v ka 34 m, prûmûr ve v ãetní v ce 85 cm, obvod kmene 270 cm). VYUÎITÍ Podmáãené porosty je tfieba nechat bez zásahu, kromû pozitivní (z hlediska ochrany pfiírody) úpravy vodního reïimu. Pro mal prostor (vliv sukcesí dfievin, zvlá tû borovice lesní) jsou nízké porosty áchorovit ch, jeï tvofií ústfiední spoleãenstva ra elini tû, vyvinuty jen ve fragmentech. Porosty s hojnou ostfiicí plstnatoplodou jsou v poslední dobû potlaãovány rákosem. Ten se ífií v dûsledku vysou ení ra elini tû odvod- Àovacími pfiíkopy a náletem dfievin, ale i z dal ích dûvodû. PonûvadÏ kolísá v ka vodní 2 Na ol iny v PR Kamenn rybník jsou vázány dva velmi vzácné druhy slunéãek Sospita vigintiguttata (nahofie) a Hippodamia septemmaculata (dole). 3 Star í porost ra elinného boru s vtrou en m smrkem obecn m (Picea abies) a bfiízou bûlokorou (Betula pendula), ra eliník ãásteãnû pfierûstá bezkolenec modr (Molinia caerulea). hladiny, kolísá také rozsah porostû obnaïen ch den. V okolních porostech rezervace (v pásmu irokém 00 m) je nutno provádût obnovu maloplo n m zpûsobem a dodrïovat dfievinnou skladbu odpovídající geobotanické rekonstrukci. Nutná je regulace sukcese a pfiedev ím zazemnûní, resp. pfiehrazení odvodàovacích pfiíkopû tak, aby neustupovala ra elinná spoleãenstva. Pro udrïení chránûn ch a vzácn ch druhû rostlin v jihozápadní ãásti území je potfieba pravidelnû, alespoà jednou roãnû, lokalitu kosit a likvidovat náletové dfieviny, jimiï louka po okrajích zarûstá. Vypou tûní rybníka je nutno omezit na co nejkrat í dobu, nutné je zamezit roz ifiování rákosu na neïádoucích místech. Rybí obsádku lze obtíïnû usmûràovat, protoïe ãást hranice rezervace vede pfies vodní hladinu rybníka. Rezervaci negativním zpûsobem ovlivàuje bezprostfiední blízkost Plznû i to, Ïe leïí v pfiímûstské rekreaãní oblasti (eroze a se lap). BIBLIOGRAFIE 75, 04, 27, 32, PM 6
6 Okres PlzeÀ-mûsto 2 památka Kopeckého pramen Minerální pramen v severozápadní ãásti mûsta Plznû, asi 2,5 km od centra vnitfiního mûsta, pfii západním okraji mûstské ãásti Lochotín. Katastrální území: PlzeÀ GEOLOGIE Území budují sedimenty t neckého souvrství svrchního karbonu. V vûr má charakter plo ného prameni tû Nadmofiská v ka: m V mûra: 0,42 ha Vyhlá eno: 984, novelizováno 997 Minerální pramen, kter byl dfiíve jímán a vyuïíván jako léãiv. (asi 0 5 m). Voda obsahuje znaãné mnoïství Ïeleza (nad 5 mg.l ), manganu, síranû aoxidu uhliãitého. Vydatnost pramene je pomûrnû znaãná (maximální ãerpané mnoïství vody 0,4 l s ). PÛdní skelet tvofií pískovce, drobnozrnné slepence a jílovce. V prameni ti se vyvinuly glejové pûdy glej typick aï typick, varieta zbahnûl. Na tyto v okolí navazuje pseudoglej typick s kambizemí pseudoglejovou a kambizemí typickou. KVùTENA památka se nachází v areálu Lochotínského parku. Listnaté porosty zde mají pfieváïnû kulturní charakter, proto jsou fytocenologicky témûfi nezafiaditelné. Pfievládají javor mléã (Acer platanoides) a ol e lepkavá (Alnus glutinosa), doprovází je bfiíza bûlokorá (Betula pendula), hloh obecn (Crataegus laevigata), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), lípa malolistá (Tilia cordata), líska obecná (Corylus avellana), topol osika (Populus tremula), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vrba jíva (Salix caprea), v. kfiehká (S. fragilis) a dal í. ZVÍ ENA Pfii prûzkumu zde bylo zji tûno 22 bûïn ch druhû listnat ch hájû. Z bezobratl ch je nejzajímavûj í v skyt vzácného krasce Poecilonota dives a poãetná populace stehenáãe Anogcodes ferruginea. LESNICTVÍ KaÏd rok je zde podle plánu péãe provedena probírka porostu a likvidace náletov ch dfievin. VYUÎITÍ Pramen, podle místní tradice povaïovan za léãiv, zaãal b t vyuïíván v roce 833 z podnûtu plzeàského purkmistra Martina Kopeckého, kter zaloïil akciovou spoleãnost pro zfiízení lázní. U pramene byla zfiízena kolonáda, z okolního prostoru vznikl park. Staré jímací objekty se nedochovaly, do pramene se navíc dostávají i povrchové vody z okolí. Tato voda je svedena korytem do jezírka, které se nachází pod chránûn m územím. V roce 997 zde byl pro náv tûvníky zhotoven povalov chodník a umístûny laviãky. Území ohroïuje stavba mûstského komunikaãního okruhu, která pravdûpodobnû zasáhne do ochranného pásma památky. MAPA ÚZEMÍ strana 327 Interiér prameni tû s odvodàovací struïkou. 2 Plo né prameni tû vydatného pramene, kter obsahuje znaãné mnoïství Ïeleza, manganu, síranû aoxidu uhliãitého. PM 7 32
7 rezervace Petrovka Údolí Boleveckého potoka a pfiilehlé jiïní stránû s borov mi porosty asi km severnû od severního okraje zástavby mûsta Plznû, západnû od silnice PlzeÀ Ledce. Katastrální území: Bolevec (okres PlzeÀ-mûsto), Chotíkov (okres PlzeÀ-sever) Nadmofiská v ka: m V mûra: 28,08 ha Vyhlá eno: 988 (z toho 9,55 ha v okrese PlzeÀ-sever) Ekosystém boru s genofondem místního ekotypu borovice lesní, jednoho z nejstar ích ra elini È na PlzeÀsku, mokfiadních luk a ãetn ch chránûn ch a ohroïen ch druhû. Území je ukázkou tektonick ch vlivû na v voj georeliéfu, vãetnû pseudokrasov ch jevû. GEOLOGIE Horninov m podkladem území jsou pískovce a slepence t neckého souvrství svrchního karbonu. Tyto sedimenty vystupují ve skalních v chozech na pfiíkr ch erozních svazích, pfiedev ím ve svahu pfied Petrovskou dírou (jeskyní ve v chozu pevn ch drobnozrnn ch arkóz) a ve svahu Petrovské jámy. Kvartérní eluvia a sedimenty sutû, ra eliny a fluviální uloïeniny tvofií témûfi souvisl pokryv chránûného území. âlenit povrch vytvofiily erozní a eroznû-denudaãní pochody na tektonicky predisponované zónû. Osou chránûného území je hluboké údolí Boleveckého potoka, iroké kolem 00 m a pfiehrazené ve stfiední ãásti hrází rybníka StrÏenka (Hádek). Chránûna je také ãást pfiíkrého levého svahu údolí. Dno údolí tvofií iroká, silnû podmáãená niva. Na sutích a mûlk ch pfiekryvech pevn ch hornin vznikly kambizemní (typické) rankery, smûrem k úpatí svahû typické (kyselé i nasycené) kambizemû s kambizemí pseudoglejovou. V nivû Boleveckého potoka leïí hydromorfní pûdy Bor na písãité pûdû s místním ekotypem borovice lesní (Pinus sylvestris). glej typick (organozemní) s organozemí glejovou. KVùTENA Pfii floristickém a fytocenologickém prûzkumu bylo v rezervaci zji tûno 207 druhû cévnat ch rostlin. Pfiirozené lesní porosty se nalézají pfiedev ím v nivû Boleveckého potoka, kde mají charakter baïinn ch ol in svazu Alnion glutinosae, v nichï pfieïívá populace kapradû hfiebenité (Dryopteris cristata). Na svazích údolí rostou kulturní bory (Dicrano-Pinetum) s bûlozáfikou liliovitou (Anthericum liliago) ajalov- cem obecn m (Juniperus communis). Ostatní území pfiírodní rezervace pokr vají kulturní smí ené porosty. Nelesní vegetaci tvofií vlhké louky svazu Calthion (Scirpetum sylvatici, Angelico-Cirsietum palustris a Lysimachio vulgaris-filipenduletum). Podmáãená stanovi tû porûstají rákosiny a vysoké ostfiice (Phragmitetum communis, Phalaridetum arundinaceae, svazy Caricion rostratae a Caricion gracilis. V tûchto spoleãenstvech rostou rákos obecn (Phragmites australis), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. mûch fikatá (C. vesicaria), o. tíhlá (C. gracilis), zfiejmû nepûvodní bledule jarní (Leucojum vernum), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kosatec sibifisk (Iris sibirica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) aj. 322 PM 8
8 Okres PlzeÀ-mûsto ZVÍ ENA Pfii inventarizaãním prûzkumu bylo zji tûno 32 druhû ÏivoãichÛ, z toho 86 bezobratl ch. Vesmûs jde o bûïnou faunu borov ch lesû. Îije tu napfi. je tûrka obecná (Lacerta agilis), kánû lesní (Buteo buteo), po tolka obecná (Falco tinnunculus), datel ãern (Dryocopus martius), strakapoud velk (Dendrocopos major), konipas bíl (Motacilla alba), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), drozd zpûvn (Turdus philomelos), s kora modfiinka (Parus caeruleus), s. koàadra (P. major), s. parukáfika (P. cristatus), stehlík obecn (Carduelis carduelis) a jeïek západní (Erinaceus europaeus). Území je mimofiádnû bohaté na dvoukfiídl hmyz. Z pestfienek zde Ïijí Spylomyia diophthalma, v echny na e druhy rodu Temnostoma, dále Chalcosyrphus eunotus, Sphiximorpha subsessilis a oba na e tyrfofilní druhy rodu Sericomyia. Z ostatních dvoukfiídl ch pak bránûnky Stratiomys potamida, Odontomyia argentata a Beris vallata aroupec Laphria gibbosa. Zfiádu plo tic se zde vyskytuje vzácná knûïice Pinthaeus sanguinipes, na borovice jsou vázáni krasci Oxypteris acuminata a Chrysobothris igniventris. Poãetná je populace otakárka fenyklového (Papilio machaon). LESNICTVÍ Základní cenobiont území tvofií porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). Její zdej í populace dnes pfiedstavuje jeden z nejcennûj ích ekotypû tohoto stromu v âechách, proto by se pfii pûstebních zásazích mûlo pouïívat osivo místní provenience. BaÏinné ol iny je tfieba ponechat bez zásahu, kromû opatfiení proti jejich potenciálnímu odvodnûní. Men í plochu pokr vají kulturní smí ené lesy se smrkem, modfiínem, dubem, bfiízou, habrem a borovicí. Obecnû je zde moïné lesnické hospodafiení s citliv m pfiístupem k Ïivotnímu prostfiedí (clonná seã, probírka atd.), s podporou podílu listnáãû (50 %), pfiedev ím dubû. Potfiebná je eliminace geograficky nepûvodních druhû dfievin a ponechání doupn ch stromû. VYUÎITÍ Vstavaãová louka je jednou aï dvakrát roãnû kosena. Pravidelnû jsou vyfiezávány ol iny s cílem poãetnû posílit populaci ohroïeného druhu prstnatce májového. Chránûné území sv m rozmanit m a pfiitom vyváïen m pfiírodním prostfiedím a ãlenitostí terénu pfiitahuje náv tûvníky k vycházkám a sportovním aktivitám, které v ak naru ují ochrann reïim. Mezi negativní vlivy dfiíve patfiila zejména v stavba chat pfii jihov chodním okraji pfiírodní rezervace, dnes je území ohro- Ïeno ãast mi náv tûvami obyvatel blízkého Severního pfiedmûstí a samovolnou sukcesí nelesní vegetace (kromû ploch obhospodafiovan ch Magistrátem mûsta Plznû). BIBLIOGRAFIE Pískovce a slepence t neckého souvrství vystupují ve skalních v chozech na pfiíkr ch erozních svazích. 3 Zfiady krascû, zji tûn ch v území PR Petrovka na borovicích, jsou nejvzácnûj í Chrysobothris igniventris (vlevo) a Oxypteris acuminata (vpravo). 2 3 PM 9 323
9 GEOLOGIE Horninov m podkladem údolního svahu jsou bfiidlice, drobové bfiidlice a droby svrchního proterozoika. Kvartérní pokryv strmûj ích ãástí svahu je tvofien kamenit mi nebo hlinitokamenit mi sutûmi. Celé území rezervace leïí na erozním pravém svahu údolí Berounky se skalními v chozy. Dolní ãást chránûného území za- Pohled ze skalnatého vrcholu v PR Zábûlá smûrem k Bukovci. sahuje do údolní nivy Berounky. Pfiedev ím na sutích se vyvinuly mûlké pokryvy rankerû (ranker typick a kambizemní) s kambizemí rankerovou, na které smûrem k Berounce navazuje kyselá kambizem typická, ojedinûle i kambizem pseudoglejová. Nivní ãást rezervace zaujímá asociace fluvizemû typické a glejové. KVùTENA Území pfiírodní rezervace tvofií kvûtnaté ãern - ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), v jejímï bylinném patfie najdeme jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), ãern hajní (Melam- rezervace Zábûlá Pfiíkrá skalnatá stráà na pravém svahu údolí Berounky pfiechází nad hranou údolí postupnû do plo iny v chodnû od pfiímûstské ãásti Bukovec. Chránûné území navazuje na severní stranû na stejnojmennou pfiírodní rezervaci v okrese PlzeÀ-sever. Katastrální území: Bukovec Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,84 ha Vyhlá eno: 998 Pfiirozen reliktní bor a smí en lesní porost habrové doubravy s bohatou hájovou vegetací. 324 PM 20
10 Okres PlzeÀ-mûsto 2 pyrum nemorosum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), podbílek upinat (Lathraea squamaria), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea). V jihozápadní ãásti území na skalních v chozech vzácnû roste reliktní bor (Hieracio pallidi-pinetum) s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), kostfiavou ovãí (Festuca ovina), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), jestfiábníkem savojsk m (Hieracium sabaudum), jetelem alpínsk m (Trifolium alpestre) a sleziníkem severním (Asplenium septentrionale). Jen ve fragmentech nalezneme (Aceri-Carpinetum) s plicníkem tmav m (Pulmonaria obscura), kopytníkem evropsk m (Asarum europaeum), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum) a net kavkou nedûtklivou (Impatiens noli-tangere) a dále kyselé doubravy (Luzulo albidae-quercetum) s metliãkou kfiivolakou, lipnicí hajní (Poa nemoralis), jestfiábníkem obecn m (Hieracium vulgatum) a rozrazilem lékafisk m (Veronica officinalis). V severov chodní ãásti pfiírodní rezervace zasahují do pfiirozen ch lesû monokulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies). V nivû Berounky a pfii dolních okrajích lesa rostou nûkteré vzácnûj í druhy, napfi. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru tík irolist (Epipactis helleborine) a snûdek chocholíkat (Ornithogalum umbellatum). ZVÍ ENA V rezervaci Ïije spoleãenstvo listnat ch lesû. Pfii prûzkumu bylo zji tûno 54 druhû obratlovcû, z toho 4 druhû ptákû. Vût ina z nich v území pravidelnû hnízdí. Ze vzácnûj- ích druhû lze uvést napfi. kalouse u atého (Asio otus), Ïlunu edou (Picus canus), dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) a Ïluvu hajní (Oriolus oriolus). Rezervace je pomûrnû dobfie prozkoumána také entomologicky. Cenná je pfiedev ím fauna xylofágních broukû vázan ch na staré duby napfi. tesafiíci Pedostrangalia revestita a Clytus tropicus. Z dal ích tesafiíkû se tu vyskytují druhy Saphanus piceus, Chlorophorus herbsti a Prionus coriarius. V dutinách dubû Ïije páchník Osmoderma eremita, v exkrementech vysoké zvûfie byl nalezen vzácn lesní hnojník Aphodius zenkeri. LESNICTVÍ Lesy v chránûném území patfií do kategorie lesa ochranného. Vzhledem k pfiirozené obnovû a tím i moïnosti udrïení pfiirozeného druhového sloïení lesních porostû je tfieba provádût jen minimální zásahy, napfi. odstraàování stanovi tnû nevhodn ch druhû dfievin, maximálnû podporovat pfiirozenou obnovu porostû a zabezpeãovat je proti pfiípadnému okusu zvûfií. V rámci opatfiení k ochranû lesa je nutno sledovat v skyt tracheomykózních onemocnûní. DÛleÏité je téï ponechání doupn ch stromû pro nûkteré druhy ptákû a vzácné druhy hmyzu. VYUÎITÍ Lokalita je ohro- Ïena rozmáhající se nedisciplinovanou turistikou a cykloturistikou (se lap, ruderalizace atd.). Územím prochází nauãná stezka. Pfii v chodní hranici rezervace vede dvojkolejná mezinárodní Ïeleznice. BIBLIOGRAFIE 23, 86, 375, 435, 448 MAPA ÚZEMÍ strana Jarní interiér smí eného listnatého lesa. PM 2 325
11 park Horní Berounka park byl vyhlá en nafiízením Magistrátu mûsta Plznû dne Rozprostírá se i v sousedních okresech PlzeÀ-sever a Rokycany, kde má nejvût í rozlohu. Vyhlá en na rozloze cca 5000 ha na obou bfiezích horního toku Berounky, v pásu asi 2 km od Plznû (kostela sv. Jifií na soutoku Úslavy s Berounkou) ke Zvíkovci, na severov chodním okraji Plznû a západním okraji okresu Rokycany, na v chodním okraji okresu PlzeÀ-sever. âást parku na okrese PlzeÀ-mûsto zahrnuje katastrální území obcí Bolevec, Bukovec, âerven Hrádek, Doubravka a Újezd. Nadmofiská v ka kolísá v rozmezí 296,5 m (Berounka u sv. Jifií) aï 46,2 m (Chlum). PodloÏí je modelováno holocénní aluviální nivou Berounky. Na pleistocénních fiíãních terasách jsou drobné odkryvy pískû, tûrkû a z velké ãásti téï metamorfovan ch bfiidlic svrchního proterozoika, které tvofií bezprostfiední podloïí karbonsk ch sedimentû. KaÀonovit ráz údolí Berounky zpûsobuje odolnost spilitû, které zde tvofií geologick podklad. Spility budují také v razn kupovit suk Chlum (46,2 m). Pfiirozenou vegetaci tvofiila pfiedev ím bohat í spoleãenstva smí en ch lesû, zvlá tû dubohabfiin (Carpinion), na Ïivinami chudém substrátu karbonsk ch hornin rostly reliktní bory (Dicrano-Pinion) a acidofilní doubravy (Genisto germanicae- -Quercion). Dochované fragmenty tûchto spoleãen- stev mûïeme je tû dnes nalézt v PR Zábûlá. V nivû Berounky jsou porosty jasanovo-ol ov ch luhû (Alnion incanae) avrbov ch kfiovin hlinit ch a písãit ch náplavû (Salicion triandrae, Salicion albae). Kromû chránûn ch území patfií mezi botanické lokality spilitové skalky pod Bílou Horou na Berounce u kostela sv. Jifií, kde roste dnes jiï vzácná tafiice skalní (Aurinia saxatilis). V okolí Bukovce a Chlumu zimují kormoráni velcí (Phalacrocorax carbo) a objevuje se slavík obecn (Luscinia megarhynchos). Zdej í osídlení patfií k nejstar ím v PlzeÀské kotlinû. Dokládá to jak slovanské hradi tû v Bukovci z stol. po Kr., tak Pulkavova kronika, která uvádí, Ïe v r. 992 po Kr. pfii el sv. Vojtûch do okolí Plznû (tj. do dne ního Starého Plzence), a ponechal zde benediktinské mnichy z íma, v místû zvaném Kostelec (soutok MÏe a Úslavy, kde nyní stojí románsk kostelík sv. Jifií). Právû od tohoto soutoku zaãíná vlastní tok Berounka, kdyï jiï pfiedtím se na území mûsta Plznû do MÏe vlila Radbuza a do Radbuzy Úhlava. Od jihozápadního úpatí Chlumu (46,2 m) mûïeme spatfiit nejvy í vrchol âeského lesa âerchov (04,8 m), vzdu nou ãarou vzdálen asi 64 km. V parku je fiada kulturnû historick ch památek, napfi. kostelík sv. Jifií nebo tvrzi tû Pecihrádek v Plzni. Po toku Berounky je vedena vodácká nauãná stezka, u Plznû je vedena nauãná stezka v PR Zábûlá. Pátefi pfiírodního parku tvofií údolí Berounky a její prav bfieh. 326 PM 22
12 Okres PlzeÀ-mûsto DOUBÍ STR. 38 KOPECKÉHO PRAMEN STR. 32 ZÁBùLÁ (2) STR. 324 PM
13 Památné stromy. Skupina 3 dubû letních, k. ú. Bolevec, p. ã. 2373, na hrázi na jiïním okraji Velkého rybníka, pfii odtoku. O: 460, 570 a 70 cm, Vs: 7 m, S: cca 400 let. 2. Smrk ztepil, k. ú. Bolevec, p. ã. 2995, v lesní trati Branty a lány mezi silnicemi PlzeÀ Ledce a PlzeÀ ZáluÏí. Strom ve v ce 2,5 m rozdûlen na 3 pfiímé kmeny. O: 344 cm, Vs: 38 m, S: 30 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Koterov, p. ã. 56, na ostrovû u ml na ãp. 7. O: 546 cm, Vs: 24 m, S: cca 250 let. 4. Dub letní, KörnerÛv dub, k. ú. PlzeÀ, p. ã. 0947/2, v areálu zoologické a botanické zahrady. O: 70 cm, Vs: 30 m, S: pfies 400 let. 5. Stromofiadí, pûvodnû 278 stromû, nûkolik druhû dfievin, k. ú. PlzeÀ, na mnoha parcelách pfii cestû od Kalikovského ml na k Lochotínskému parku. O: do 420 cm, Vs: 8 26 m, S: do 200 let. Alej v rekonstrukci. 6. Topol bíl, k. ú. PlzeÀ, p. ã. 2690/, v ohybu Lochotínské ulice. O: 398 cm, Vs: 30,5 m, S: cca 200 let. Duby u Velkého rybníka. 328 PM 24
D.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceV Rosicích dne 31. 1. 2014. Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.
Projekt péče o stromy podél vodního toku Orlice byl zpracován na objednávku povodí Labe v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně. Terénní šetření proběhla v měsíci lednu 2014. V Rosicích dne
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceHORNÍ BEROUNKA. Přírodní park
Přírodní park HORNÍ BEROUNKA Asi 2 km široký pás na obou březích řeky Berounky vedoucí od kostela sv. Jiří při soutoku Úslavy s Berounkou až po Zvíkovec, zahrnuje části území okresů Plzeň-město, Plzeň-sever
VíceLEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)
46 (F) PARK ZA MUZEEM V JÍLOVÉM U PRAHY - ŽÁDOST O KÁCENÍ DŘEVIN PŘÍLOHA - ZÁKRES DŘEVIN URČENÝCH KE KÁCENÍ DO KATASTRÁLNÍ MAPY ETAPA I. ETAPA II. M 1:0 1 ul. Českosloveské Českosloveská armády (98) E
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceObvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny
Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceGenerel zeleně pro město Jevíčko, k.ú. Zadní Arnoštov
Generel pro město, k.ú. Zadní Arnoštov Číslo Návrh 1/ 5f Vjezd do obce od Křenova Pinus sylvestris 10%, ov - 251.79 0.6155 Picea abies 90% 2/ 4b Zahrada u RD Malus domestica - oj., st žádná omezená bez
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ
KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceSkupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu
Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ* ošetření dle kategorie I. Kategorie II. Kategorie III. Kategorie kalkulace ks 3 0 1107, 1108, 1109 celkem 3 0 vazby v korunách vazba
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého
VíceTabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.
Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix
Více1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov
Odbor rozvoje a životního prostředí Orgán ochrany přírody nám.míru 1 pošt.přihrádka 18 407 77 ŠLUKNOV Váš dopis zn.: Ze dne: 06.11.2017 Naše zn.: ORŽP/9556/2017/1505/2017/nab Vyřizuje: Božena Naňáková
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje
VícePŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů
PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Názvy a zkratky stromů Příloha 2: Grafy 1. Celkový počet stromů 2. Počet listnatých stromů 3. Počet jehličnatých stromů 4. Průměry všech stromů 5. Zdravotní stav listnatých
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich
T1 - Popis lesch porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označe (ha) 15034 1,35 41/smíšený 15037 1,43 45/smíšený zastoupe habr, lípa, dub, habr,, borovice 15039 1,44 45/buk buk, 15040 1,71 15041 1,96
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VícePříloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj:
Příloha 7a Lesnická mapa typologická chráněného území. Zdroj: www.uhul.cz Příloha 7b Porostní mapa chráněného území. Zdroj: OZP MHMP. Příloha 7c Změny lesních společenstev na opakovaných plochách podle
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 16. fiíjna 2006 O B S A H 5. Nafiízení Olomouckého kraje
VíceSÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1
SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2008 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 3. fiíjna 2008 O B S A H 1. Nafiízení Olomouckého kraje
VíceAbies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky
Dřeviny HEN 2009 přehled dřevin ke zkoušce Ing. Zdeněk Hrubý, Ph.D. Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky Picea abies Smrk ztepilý Strom do 55 m Převislé šišky Pinus sylvestris
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského
VícePříloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů
Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
VíceÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA
Vyhodnocení na udržitelný rozvoj území doplnění k návrhu ÚP * ÚZEMNÍ PLÁN KRÁSNÁ LÍPA N á v r h Objednatel: Město Krásná Lípa Zpracovatel: Mgr. Pavel Bauer Březový vrch 737, 460 15 Liberec 15 Tel.: 739
VíceBaÏantnice. Okres PlzeÀ-sever. Kulturní, floristicky bohatá hájová kvûtena a prameni tû ve smí eném lese. PS Pfiírodní rezervace
Okres PlzeÀ-sever rezervace BaÏantnice Komplex smí eného lesa severozápadnû od obce Nekmífi vhomolínské pahorkatinû. Katastrální území: Nekmífi, Lhotka u Nekmífie GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou klastické
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
VícePříloha č. 4: Seznam místních dřevin
Příloha č. 4: Seznam místních dřevin Seznam domácích dřevin pro okres Benešov/MAS Blaník (Seznam zahrnuje všechny domácí stromy, keře a polokeře na okrese Benešov dle názoru ČSOP, vytvořeného na základě
VíceNÁVES. INVETARIZACE DŘEVIN - vybrané pozemky intravilánu obce Slatina katastrální území: Slatina pod Hazmburkem. Tab.: č. 1: Inventarizace dřevin
INVETARIZACE DŘEVIN - vybrané pozemky intravilánu obce Slatina kastrální území: Slatina pod Hazmburkem Tab.: č. 1: Invenrizace dřevin p.č. NÁVES Sv dřevin 39 Rosa sp. Růže záhonové 1694/50 L ve skupině
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceLouka v Jinošovském údolí
Ochranářský plán Louka v Jinošovském údolí 2015-2024 Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka 1. Základní údaje 1.1. Název lokality Jinošovské údolí 1.2. Lokalizace Kraj: Středočeský Okres: Benešov
VíceZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
VícePlány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech
Plány péče o území ve správě pozemkových spolků Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka Na pramenech 1. Základní údaje 1.1. Název území Na pramenech je převzatý pomístní název. 1.2. Lokalizace
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
VíceAndrej ky. PlzeÀsko a Karlovarsko. Ochrana vypreparovan ch buliïníkov ch skal bizarních tvarû. Pfiírodní památka
GEOLOGIE Jádrem území pfiírodní památky je podlouhl buliïníkov kam k (suk) dlouh asi 300 m a irok 0 m. Táhne se S J smûrem v SZ orientovaném lesnatém svahu vrchu Radynû (567, m n. m.) pod stejnojmenn m
VíceODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les
ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOPIS ZN.: 170688/2014 rozdělovník ZE DNE: 19.9.2014 NAŠE ZNAČKA: MMHK/175269/2014 zp2/mrk SZ MMHK/170688/2014 VYŘIZUJE: Adriena Marková TELEFON: 495707667 E-MAIL: Adriena.Markova@mmhk.cz
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VíceLesní vegetace České republiky. Jan Douda
Lesní vegetace České republiky Jan Douda Vegetace zonální (bučiny, jedlobučiny) azonální (mokřadní olšiny, luhy, rašelinná společenstva, písčiny) extrazonální (smrčiny, xerotermní doubravy) Potenciální
VíceDENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ
DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ Ing. František Moravec, Lipová 1497/E, 250 01 Brandýs n/l IČ: 45124957, DIČ: CZ530719270, účet/kód: 433720329/0800 Reg. ŽÚ Brandýs n/l č.j.
VíceINDEX QBR Datový list do terénu
INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80
VíceObsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr
Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah
VíceVegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze
Vegetace Evropy 8. Střední Evropa Verze 30. 12. 2018 Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Vymezení střední Evropy Biogeografické regiony Evropy
VícePořadové číslo: NRBK K 21
(nadregionální biokoridor K 21) Název: Oblík-Raná - Šebín-Pochválovská stráň Mapový list: 1: 5000 Louny 2-6, 2-7, 2-8 Pořadové číslo: NRBK K 21 3BD3, 3B3, 3AB3, 3B3, 4AB2, L - lokální v řešeném území délka
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Trotina 1. Název
VíceÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST
ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE 30.1.2009 ÍLOHA TEXTOVÉ ÁSTI TABULKOVÁ ÁST ÚZEMNÍ PLÁN ZÁDUB ZÁVI ÍN ÚPRAVA P ED VYDÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ZE DNE 30.1.2009 ÍLOHA TEXTOVÉ
VíceInventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R
Více21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit
21. 11. Pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích hodnotn ch lokalit NíÏe uvádíme pfiehled zvlá tû chránûn ch území a dal ích pfiírodovûdecky zajímav ch lokalit v okrese Vsetín, sefiazen ch dle jednotliv
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 61 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 4 Rozesláno dne 13. fiíjna 2006 O B S A H 1. Nafiízení Moravskoslezského
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceREVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy
Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka
VíceEvidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/
koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové
VíceBachmaã. âeskobudûjovicko
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií porfyrická amfibol-biotitická melanokratní Ïula (typ âertovo bfiemeno), souãást stfiedoãeského plutonu, která je pfiekrytá slabou vrstvou deluviofluviálních
Více2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm
2.část lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm 2 Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně
Více1. Základní identifikační a popisné údaje
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód ZCHÚ: 397 Kategorie: PP Název: Slavkovský chlumek Kategorie IUCN: IV. 1.2 Platný právní
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Lounín CZ0210011
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Lounín CZ0210011 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Lounín Kód lokality: CZ0210011 Kód lokality v ÚSOP: 2564
VíceI N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A
I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A Vysvětlivky: V odstranit - obvod kmene nad 80 cm odstranit - obvod kmene do 80 cm ošetřit instalovat vazbu BŘ bezpečnostní řez tvoří skupinu stav porostu k 27.
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
VícePlán péče o PP Sochorov
Mgr. Jiří Juřička, Štoky 406, 582 53 Štoky Juricka.J@seznam.cz, tel. 724 054 609 Plán péče o PP Sochorov na období 2012 2022 Návrh na vyhlášení 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní identifikační
VíceAmerická zahrada. Okres Klatovy
Okres Klatovy Národní pfiírodní památka GEOLOGIE NPP leïí vkorábské vrchovinû, na západním aï jihozápadním svahu pod vrchem Îìár (585 m n. m.). Americká zahrada Arboretum v lesním komplexu pod Bolfánkem,
VíceBroumovská buãina. PlzeÀsko a Karlovarsko. Lesní porost s bukem a klenem a s bohat m bylinn m. Pfiírodní rezervace
GEOLOGIE PodloÏím je rozhraní cordieritick ch rul a slabûji metamorfovan ch hornin. Území leïí na údolním svahu s mohutn m skalním srubem, se strmou skalní stûnou a vrcholov m skalním hfibítkem. Na území
VíceÚzemní systém ekologické stability (ÚSES)
Ochrana přírody v Čelákovicích I ve zdánlivě jednotvárné České křídové tabuli, kam spadáme, se místy ještě zachovala říční krajina s dnes již mrtvými rameny (tj. postupně zazemňovanými úseky řeky oddělenými
VíceDendrologie. Vybrané rody
Dendrologie Vybrané rody Listnaté stromy Acer javor Domácí: A.platanoides j.mléč Nížiny Suchovzdorný Nevhodný pravidelný řez Mrazové desky na kmeni Acer platanoides j.mléč Acer javor Domácí: A.pseudoplatanus
Více3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
VíceFoto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba
Více8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic
VLASTIVÌDNÉ VYCHÁZKY PRAHOU 8. Za památnými stromy Újezdu nad Lesy a Klánovic Celková délka trasy: 5,5 km Poèet stromù: 4 Trasa vycházky Hranice chránìného území Památný strom Významný nepamátný strom
VíceVY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012
Kód materiálu: VY_12_INOVACE_05_PRIRODNI_ZDROJE_VEROVIC Název materiálu: Předmět: Přírodní zdroje Veřovic Zeměpis, environmentální výchova Ročník: 7. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 27. 4. 2012 Jméno
VíceDiverzita vodních. v PR Petrovka a přilehlé. rybniční soustavy
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická Centrum biologie, geověd a envigogiky Diplomová práce Diverzita vodních a mokřadních malakocenóz v PR Petrovka a přilehlé části povodí bolevecké rybniční
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní
VíceIng. Petr Hosnedl. Dendrologický průzkum sumarizace zeleně Průmyslový park Jirkov
Ing. Petr Hosnedl Dendrologický průzkum sumarizace zeleně Průmyslový park Jirkov únor 2015 Název Umístění : Dendrologický průzkum sumarizace zeleně, Průmyslový park Jirkov : Ústecký kraj Obec s rozšířenou
VíceA. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
Příloha A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE HABROVÁ SEČ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Název zvláště chráněného území: Habrová seč Předměty
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován
VíceStavba č.1 Položkový výkaz výměr
Stavba č.1 Položkový výkaz výměr Název stavby: Název SO: Polní cesty v k.ú. Počedělice Polní cesty C5, C51, C52 Jednot. Cena celkem Č Objekt Kód Zkrácený popis M.j. Množství cena (Kč) Kč bez DPH 1 C 5
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceBěžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin
Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin Volba konkrétního druhu vždy závisí od stanovištních podmínek lokality. K určení původních druhů dřevin a stanovištních podmínek lze využít
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
Více24. Popis pfiírody v obcích
24. Popis pfiírody v obcích Branky Bystfiiãka Dolní Beãva Francova Lhota Halenkov Horní Beãva Horní Lideã Ho Èálková Hovûzí Huslenky Hutisko - Solanec Chorynû JablÛnka Janová Jarcová Karolinka Katefiinice
Více1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova
.část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
Víceâermákovy louky Jihlavsko
GEOLOGIE Horninov m podkladem území je pfiedev ím cordierit-biotitick migmatit, do kterého proniká v prostoru jiïnû od obce Sázava vloïka drobnozrnné biotit-muskovitické Ïuly typu Bíl Kámen. Tyto horniny
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250
VíceSyntaxonomie jehličnatých lesů obecně
Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion
VíceOKRES. PLZE -MùSTO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -MùSTO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -MùSTO Smí en les v PR Zábûlá na pfiíkrém pravém bfiehu Berounky. Na pfiedcházející stranû: Kostelík nad soutokem
Více