UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TELESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TELESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Komparace pravidel moderní gymnastiky a obsahu závodních sestav ve dvou olympijských cyklech Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Iveta Šimůnková Vypracovala: Bc. Martina Illichová Praha, duben 2014

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne Martina Illichová

3 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

4 V úvodu své práce bych chtěla poděkovat především Mgr. Ivetě Šimůnkové za cenné rady a citlivý přístup při vedení práce a rodině za podporu a pochopení během sepisování DP.

5 Abstrakt V diplomové práci jsou srovnávány výkony a obtížnost jednotlivých sestav gymnastek na světové úrovni. Dále jsou porovnány pravidla dvou olympijských cyklů, olympijského cyklu v období a olympijského cyklu v období Sledováním a pozorováním zjistím, z jakého důvodu dosahuje česká reprezentantka umístění až v páté desítce startovního pole. V diplomové práci budu pozorovat jednu z nejlepších evropských závodnic v moderní gymnastice (MG) A. Maksymenko z Ukrajiny, která se pravidelně účastní evropských, světových šampionátů a olympijských her, a nejlepší českou závodnici bez olympijské účasti M. Míčkovou. Dále budu sledovat jednu z nejstarších závodnic rakouské národnosti, která se také pravidelně účastní evropských a světových šampionátů i olympijských her, avšak na hraně postupu na ně, tedy odpovídá bližší úrovni ČR. Pozorováním videozáznamů všech čtyř volných sestav (obruč, míč, kužele a stuha) gymnastek, dle mezinárodních pravidel MG, komplexně srovnám změnu pravidel platných v současném olympijském cyklu a předešlých pravidel minulého olympijského cyklu. V tomto rozboru se zaměřím na sestavu jako celek, z hlediska počtu prvků obtížnosti, risků (rotačních prvků pod náčiním), mistrovství jako netradiční manipulace s náčiním a tanečních variací. Výsledky ukázaly, že obsah a obtížnost sestav je u české závodnice nižší než u ukrajinské reprezentantky a v některých sestavách podobná jako u rakouské závodnice v obou olympijských cyklech. Název: Komparace pravidel moderní gymnastiky a obsahu závodních volných sestav ve dvou olympijských cyklech. Cíl práce: Cílem práce je komparace obsahu volných sestav v MG u vybraných gymnastek po velké změně pravidel na přelomu olympijských cyklů po LOH v Londýně Metody: Pozorovaný soubor tvoří 3 moderní gymnastky ve vypsaném volném čtyřboji sestav (obruč, míč, kužele a stuha) v předešlém a současném olympijském cyklu. Budu analyzovat 8 sestav u každé závodnice, celkově tedy 24 sestav. Metodou explorace (vysvětlování) sestav

6 dle platných pravidel a komparací sestav dle pravidel předešlého období chci posoudit výkonnost (úroveň) české reprezentace a popřípadě navrhnout doporučení v systematice přípravy, avšak to není tématem mé práce. Výsledky: Výsledky rozborů volných sestav budou shrnuty do přehledných tabulek. Komparace sestav bude provedena jak u jedné závodnice, tak následně porovnám obtížnosti sestav všech tří vybraných gymnastek navzájem. Výsledky se budou vztahovat především k prvkům obtížnosti a jejich hodnotě, počtů rotačních prvků pod náčiním, tzv. risk a jejich hodnotě a k netradiční manipulaci s náčiním. Zjištěný rozdíl úrovně světové špičky a české reprezentace bude sloužit jako podnět k zamyšlení se nad vrcholovou přípravou gymnastek u nás, kreativitou gymnastek a trenérů a nad choreografiemi volných sestav. Klíčová slova: Moderní gymnastika, závodnice, pravidla, náčiní, obtížnost, mistrovství, risk, taneční variace, netradiční manipulace.

7 Abstract In this diploma work there are compared performances and the difficulty of gymnasts routines (exercies) at the World level. In rhythmic gymnastics (RG) by monitoring and observation I am going to find out the reason, why the national team members the places in the fifth top ten gymnasts (athlets). In this work I am going to observe one of the best European gymnast A. Maksymenko of Ukraine, who regularly participates in the European, World Championships and in the Olympic Games, and the best Czech gymnast M. Míčková, the competitor without participation in the Olympic Games. Further I am going to observe one of the oldest Austrian gymnast, which is also the Olympic participant, but one of the last advancing, level is more similar exercises Czech gymnastics. By observing videos of gymnasts all around (exercise with hoop, ball, clubs and ribbon) according to the international rules of the RG, I am going to compare complexly the change of the rules which are valid in the contemporary olympic cycle and were valid in the previous rules of the last Olympic cycle. In this analyzes I am going to focus on the routines as a whole, from the perspective of the technical elements (difficulties), dynamic rotating elements with rotations under the apparatus (DER, risc ), mastery handling, innovative handling with apparatus and dance variations (steps). Title: The comparison of the rules of the rhytmic gymnastics and content of the all around in two Olympic cycles. Objective: The aim of the work is to compare the content of optional routines in RG from selected gymnasts after the change of the rules at the end of the Olympic cycles after the Olympic Games in London in Methods: The observed complex consits of 3 rhythmic gymnasts who compete in all around (AA) 4 optional exercises (hoop, ball, clubs and ribbon) in the previous and in the present Olympic cycle. I am going to analyze 8 routines of each gymnast totally, 24 routines. Using the method of exploration (briefing) of the routines according to the valid rules and using comparsion of the routines by the rules of the previous period I want to assess the

8 performance (level) of the Czech national team member and to propose recommendations in the scheme of preparation. But it is not the main goal of my work. Results: The results of analysis of individual performances will be summarizes into synoptical tables. There is going to be either the comparison of individual performances of one single gymnasts, same as the general comparison of the difficulty of each performance among those free gymnasts who were picked before. The results will primarily relate to the difficulty of the performance and it s value, the amount of station exercises under the flying apparatus and value ( risc =DER) and to an untraditional manipulation with a apparatus. Afterwards the diference which has been found between the level of the world s best gymnasts and Czech national team member will be used as an impulse to think about a better preparation of Czech gymnasts and their coaches and about the choreografy of each performance. Keywords: Rhythmic gymnastics, gymnasts, apparatus, difficulty, mastery, risc, dance variations, inovation handling.

9 Obsah 1 Úvod Literární rešerše Historie moderní gymnastiky Historie moderní gymnastiky v zahraničí Historie moderní gymnastiky u nás Technika cvičení bez náčiní Prvky obtížnosti bez náčiní Technika cvičení s náčiním Technika cvičení s obručí Technika cvičení s míčem Technika cvičení s kuželi Technika cvičení se stuhou Risky s náčiním Mistrovství s náčiním Souhrn obsahu volné sestavy Cíl a úkoly práce Úkoly práce Metody Pozorování Analýza Komparace Zobrazení dat Teoretická část Obecná mezinárodní pravidla MG Pravidla olympijského cyklu moderní gymnastiky Prvky obtížnosti bez náčiní Manipulace s náčiním a risky Pravidla olympijského cyklu moderní gymnastiky Seznam symbolů Slovníček pojmů Praktická aplikace teoretických východisek Analýza volného čtyřboje MS Montpellier A. Maksymenko

10 7.2.1 A. Maksymenko obruč (MS Montpellier 2011) A. Maksymenko míč (MS Montpellier 2011) A. Maksymenko kužele (MS Montpellier 2011) A. Maksymenko stuha (MS Montpellier 2011) C. Weber C. Weber obruč (MS Montpellier 2011) C. Weber míč (MS Montpellier 2011) C. Weber kužele (MS Montpellier 2011) C. Weber stuha (MS Montpellier 2011) M. Míčková M. Míčková obruč (MS Montpellier 2011) M. Míčková míč (MS Montpellier 2011) M. Míčková kužele (MS Montpellier 2011) M. Míčková stuha (MS Montpellier 2011) Souhrn volných sestav z MS Montpellier Analýza volného čtyřboje A. Maksymenko - MS Kijev 2013, C. Weber - ME Vídeň 2013, M. Míčková MS Kijev A. Maksymenko A. Maksymenko obruč (MS Kijev 2013) A. Maksymenko míč (MS Kijev 2013) A. Maksymenko kužele (MS Kijev 2013) A. Maksymenko stuha (MS Kijev 2013) C. Weber C. Weber obruč (ME Vídeň 2013) C. Weber míč (ME Vídeň 2013) C. Weber kužele (ME Vídeň 2013) C. Weber stuha (ME Vídeň 2013) M. Míčková M. Míčková obruč (MS Kijev 2013) M. Míčková míč (MS Kijev 2013) M. Míčková kužele (MS Kijev 2013) M. Míčková stuha (MS Kijev 2013) Souhrn Výsledky a diskuse Porovnání (Montpellier)

11 8.1.1 Porovnání prvků obtížnosti Porovnání risků Porovnání manipulací Porovnání Kijev a Vídeň Porovnání prvků obtížnosti Porovnání risků Porovnání mistrovství Porovnání sérií tanečních kroků Hlavní výsledek Porovnání - prvky obtížnosti Porovnání risků Závěr Použitá literatura

12 1 Úvod Moderní gymnastika (MG) je výhradně ženská sportovní disciplína. Řadí se mezi sporty esteticko-koordinačního charakteru, které patří mezi sporty senzomotorické (Slepička, 2009). Toto sportovní odvětví zahrnuje velký počet dovedností, které jsou náročné na nervosvalovou koordinaci v prostoru a v čase, na techniku cvičení bez náčiní a techniku cvičení s náčiním (náčiním se rozumí švihadlo, obruč, míč, kužele, stuha) danou pravidly MG a pohyby těla jsou prováděny v maximálním kloubním rozsahu. V současné době se moderní gymnastika díky změně pravidel snaží vrátit k původní myšlence dříve umělecké gymnastiky. Ryze ženský, ladný, estetický sport je náročný na koordinaci, kloubní pohyblivost, rychlost a také provedení své sestavy s lehkostí, ale zároveň i na dynamiku, výraz těla i obličeje, dokonale provedení prvků obtížnosti, správnou manipulaci s náčiním a taneční kreace v souladu s hudebním doprovodem. Úroveň osvojení dovedností je ovlivněna rozvojem kloubní pohyblivostí (flexibilita), koordinací, orientací v prostoru, rovnovážných schopností, rychlostí, silou a také vytrvalostí. Důraz je kladen na ladné provádění všech pohybů, logické spojení prvků a emocionálnost cvičenky. V práci se budu zabývat celkovým obsahem volných sestav moderních gymnastek. Na základě videozáznamů budu porovnávat obtížnost prvků obtížnosti, manipulaci s náčiním, risky, série tanečních kroků a netradiční manipulaci, tzv. mistrovství. Výsledky zaznamenám do přehledných tabulek, ze kterých zjistím, z jakého důvodu se česká moderní gymnastika z hlediska obsahu sestav nemůže zařadit mezi světovou špičku. Práce obsahuje úvod, ve kterém uvádím, stručný souhrn moderní gymnastiky, co bych touto prací chtěla objasnit a její obsah. Další částí je literární rešerše, ve které objasňuji historii moderní gymnastiky, charakteristiku moderní gymnastiku, techniku cvičení bez náčiní a techniku cvičení s náčiním. Dále jsou vytyčeny cíle a úkoly práce a metodiku, dle kterých se řídím v průběhu práce. V teoretické části se zabývám již samostatným tématem, popisuji a vysvětluji pravidla minulého olympijského cyklu ( ) a pravidla současného olympijského cyklu ( ). V praktické části uvádím rozbory sestav světových gymnastek a české gymnastky z MS v Montpellier, MS Kijev a ME Vídeň. V poslední části práci jsou výsledky, ze kterých je možné vyčíst obtížnost sestav české a světových gymnastek ve volných sestavách (obruč, míč, kužele a stuha), diskuse, závěr a použitá literatura, ze které jsem čerpala. 12

13 2 Literární rešerše 2.1 Historie moderní gymnastiky Moderní gymnastika je výhradně ženské sportovní odvětví, ale v posledních letech do ní začínají prostupovat i muži. Tato půvabná forma gymnastiky se objevila na konci 19. století a počátkem 20. století jako prostředek k pohybovému vyjádření spolu s hudebním doprovodem Historie moderní gymnastiky v zahraničí Základy moderní gymnastiky se začaly vytvářet jako součást vývoje společnosti koncem 19. století a v první polovině 20. století. Začátky moderní gymnastiky vycházejí ze zájmu o tance při hudbě, o balet, účelovou a estetickou gymnastiku. V celém světě vznikaly soukromé a veřejné školy, které byly ovlivněny poznatky francouzského fyziologa Georga Déményho ( ) a estetickou gymnastikou pro přípravu herců Francois Delsarta ( ). MuDr. Bess Mensendiecková z USA ( ) vycházela z anatomických a fyziologických zákonitostí. Pohyb prováděla uvědoměle, na základě rozvinutého svalového smyslu a bez křečovitosti. Cílevědomě vedla v prostoru pohyby paží a trupu s použitím svalových tahů do určitých směrů a protisměrů. Emil Dalcroze ( ) vytvořil systém rytmické gymnastiky. Rytmický a prostorový průběh pohybu byl podřízen hudebnímu rytmu a každý cvik byl spojen s určitou rytmickou představou. Výrazová technika vyplývala ze střídání napětí a uvolnění jednotlivých částí těla v souvislosti s hudební dynamikou. Rudolf Bode ( ) je představitelem německé moderní gymnastiky. Důraz kladl na požadavky udržování zdraví, formování postavy, správného držení těla, kultivace a půvabu pohybu. Bode vypracoval metodu celistvých pohybů těla se švihovým charakterem. Jeho výrazový pohyb vycházel z tzv. pohybové empirie, jehož podkladem byl a je estetické pohybové cítění. Přínosem Henricha Medaua ( ) je rozpracování pohybových možností při cvičení s obručemi. V gymnastickém systému je zpracoval jako první. V gymnastickém pojetí vidí prostředek povzbuzení duševních sil, vypěstování správného držení těla a kultivovaného pohybu. Západoevropská umělecká gymnastika a gymnastické školy podstatně ovlivnily vývoj tohoto sportovního odvětví i přesto, že mnozí jejich představitelé byli odpůrci soutěžení (Čížková, 1983). Isadora Duncanová ( ), tanečnice amerického původu, rozvinula harmonické pohyby v tanečním projevu ve spojení s lyrickým výrazem. Její tanec vytvořil protipól klasickému tanci použitím odlišného pohybového projevu. Hudbu chápala jako inspirující 13

14 zdroj. Jako první používala vlnovitých pohybů paží a trupu ve spojení s vyjádřením pohybového výrazu ve volném tanci. Rudolf Laban ( ), maďarské národnosti, který působil v Německu, taneční techniku odvozoval z poznání zákonitých vztahů mezi tělem a prostorem. Východiskem pohybu byly pohyby paží, doprovázené souhyby a protipohyby dalších částí těla (Kašparová, 1981). Tvůrcem moderní gymnastiky jako soutěžního sportu byl Sovětský svaz, kde se národní soutěže konaly od roku FIG (Federation International de Gymnastique) v překladu Mezinárodní gymnastická federace uznala novou disciplínu v roce Světová soutěž jednotlivkyň se koná od roku 1963 (Budapešť, Maďarsko). Tohoto závodu se účastnilo 28 gymnastek z 10 evropských zemí. Na domácím MS v roce 1965 se stala absolutní mistryní světa ve čtyřboji Hana Mičechová Sitnianská, což bylo pro českou, tehdejší uměleckou gymnastiku největším úspěchem. Období bylo pro naši reprezentaci nejúspěšnější, medailová umístění společných skladeb i dalších individuálních gymnastek. Další podobné období již nepřišlo a úspěchy české moderní gymnastiky se zatím znovu neobjevily. První mistrovství světa v soutěži společných skladeb se konalo v roce 1967 (Copenhagen, Dánsko) a první mistrovství Evropy se konalo v Madridu (Španělsko) v roce První OH, kde moderní gymnastika figurovala jakožto samostatná disciplína, se konaly v roce 1984 v Los Angeles, USA. První soutěž společných skladeb na OH se uskutečnila v roce 1996 v Atlantě. Titul získalo Španělsko následované Bulharskem a Ruskem. Aby se splnily olympijské požadavky a moderní gymnastika byla přijata jako medailový sport, musel se snížit počet gymnastek v jedné společné skladbě ze šesti na pět cvičenek Historie moderní gymnastiky u nás Počátky vzniku moderní gymnastiky v tehdejším Československu sahají do roku1953, dříve nesla název umělecká gymnastika, lze dohledat v různých směrech a systémech i v tanečních a baletních školách. Název měl svůj význam, umělecký dojem a estetika pohybu gymnastek. Tento název nesla až do roku 1969, kdy byla přejmenovaná na již známou moderní gymnastiku (Šimůnková, Panská, 2003). Historie československé moderní gymnastiky lze rozdělit na čtyři etapy. První etapa nese znaky vzniku umělecké gymnastiky při sportovní gymnastice. V těchto začátcích se zakládaly první oddíly a krajské komise. Začal se formovat obsah a organizační zajištění gymnastiky. Byly pořádány první soutěže pódiových skladeb, v té době byly sestavy velmi 14

15 různého charakteru (taneční, baletní, rytmické i akrobatické). Pro usměrnění různorodosti sestav se vytvořily první povinné sestavy, které pomohly k dalšímu rozvoji tak mladého sportu. V roce 1962 bylo uspořádáno exhibiční vystoupení při MS ve sportovní gymnastice v Praze. Vystoupení bylo provedeno pro technickou komisi Mezinárodní gymnastické federace (FIG), díky těmto ukázkám byla umělecká gymnastika přijata za řádného sportovního člena FIG. Již v této etapně, která byla brána od vzniku do roku 1963, byly zaznamenávány dobré výsledky a reprezentace Československa (Šimůnková, Panská, 2003). Druhá etapa do roku 1978 byla nazvaná Československá moderní gymnastika na vrcholu (Švédová 2013). Zpočátku období byl založen samostatný Svaz umělecké gymnastiky. Titul mistryně ČSSR vybojovala Hana Machatová. Československo se pravidelně zúčastňovalo MS a absolutní mistryní světa se stala Hana Sitnianská. Další pravidelné akce, kterých se Československo účastnilo, byl pohár MDŽ. Snahou komise Československého svazu bylo zkvalitnit metodiku tréninkového procesu, příprava talentů a jejich výchova a zvyšování výkonnosti reprezentantek. Třetí etapa, která trvala do roku 1987, stále přinášela medailová umístění na světových i evropských šampionátech, jak v sólových sestavách, tak v pódiových skladbách. Oddíly přibývaly, členská základna se rozrůstala, trenérky a rozhodčí přibývaly a zaškolovaly se. V druhé půli 80. let přinesl velký zásah do sestav změnou pravidel. Zvýšila se obtížnost sestav technicky i umělecky. Moderní gymnastika se v tomto období probojovala do programu olympijských her, na základě ukázek na OH v Moskvě Čtvrtá etapa je charakterizována jako olympijská. Medailová umístění z mistrovství světa a Evropy se vytrácela, avšak několikanásobná účast na OH začínala. Historicky doposud nejúspěšnější naší olympioničkou je Lenka Oulehlová, její trojnásobná účast na OH je nepřekonatelná. Dalšími československými olympioničky jsou Sokolovská, Šrámková, Šebestová. 1. Ledna se narodily dva samostatné státy, s nimi i samostatné svazy a tím i samostatné další cesty k dosažení výsledků a cílů. Poslední účastnicí olympijských her je Dominika Červenková v Aténách 2004 (Šimůnková, Panská, 2003). V současnosti se reprezentantky české republiky účastní juniorského ME jednotlivkyň i společných skladeb, které jsou pro naše barvy úspěšnější. Naznačuje to úspěch z roku 2013, reprezentace společné skladby s pěti obručemi obsadily po dlouhé době výborné deváté místo. Pravidelnou účast má Česká republika i na ME a MS v seniorské kategorii jednotlivkyň i společných skladeb, avšak umístění dosahuje páté desítky startovního pole. Účast na olympijských hrách za Českou republiku byla pouze zástupkyněmi sboru rozhodčích, a to Yvonna Ronzová (Peking 2008) a Blanka Mlejnková (Londýn 2012). 15

16 2.2 Technika cvičení bez náčiní Správná technika cvičení bez náčiní vychází z kultivovaného držení těla. Individuálně optimální držení těla je základem pro provádění nejen typických prvků moderní gymnastiky, ale i ostatních pohybů. Technikou se rozumí účelný způsob řešení pohybového úkolu, který je v souladu s možnostmi jedince, s biomechanickými zákonitostmi pohybu a uskutečňuje se na základě neurofyziologických mechanismů řízení pohybu (Dovalil, 2009). Individuálně optimální držení těla je východiskem pro zvládnutí dalších složitějších tvarů. K nelokomočním pohybům patří stabilita postoje, základní polohy těla a jejich obměny bez pohybu z místa vyrovnávání labilního postavení při změně poloh těla a pohybů částí těla. (Šimůnková, Novotná, Vorálková, 2010). Široké spektrum prvků, gymnastických cvičení a cviků přispívají k rozvoji tělesné zdatnosti. Moderní gymnastika je hlavně zaměřená na výkonově orientovanou zdatnost, jedná se o výkony. Zdravotně orientovaná zdatnost je v moderní gymnastice změřena v oblasti držení těla, jako prevence před pohybovou nečinností (Skopová, Zítko, 2013). Gymnastické prvky a různá cvičení rozvíjí sílu, rovnováhu, rychlost, kloubní pohyblivost, vytrvalost a držení těla. Všechny tyto aspekty jsou potřebné ke zvládnutí prvků obtížnost ve volných sestavách (Caroll, Hannay 2011). Každý krok, každý pohyb jakoukoliv částí těla musí být dokonale proveden a zautomatizován, aby se mohl opakovaně využívat do jednotlivých celků, v celé volné sestavě (Cassagne, 1990). Technikou cvičení bez náčiní se rozumí základní pohybové tvary, kterými jsou skoky, obraty, rovnováhy, tvary ohebnosti a vlny trupu a ostatní pohybové tvary, jakými jsou chůze, běhy, taneční kroky a akrobatické tvary (Krištofič a kol., 2009). Technika se také dá dělit na základě průběhu uvědomělého řízeného pohybu dle biomechanických zákonitostí. Pohyby statické (př: rovnovážné tvary), pohyby vedené (př: regulované vlastní silou po celou dobu pohybu), švihové (př: střídání účinku vnitřních vnějších sil) a vlnové (př: pohyb začíná impulsem z jedné části těla, hybnost se postupně přenáší na ostatní části těla a před dozněním pohybu začíná nový impuls) (Novotná a kol., 2012). 16

17 2.2.1 Prvky obtížnosti bez náčiní Prvky obtížnosti spolu s manipulacemi s náčiním tvoří základ volné sestavy moderních gymnastek. Základní skupiny prvků obtížnosti jsou skoky, rovnováhy a rotace, dle současného olympijského cyklu V předešlém olympijském cyklu byla ještě zařazena skupina ohebnosti, prvky této skupiny jsou ve stávajícím období rozděleny do skupin rovnováh a rotací. Další prvky bez náčiní, které jsou považovány za doplňující prvky a nelze je řadit mezi základní skupiny jsou akrobatické prvky, taneční kroky, chůze, běhy, vlny apod Skoky s obtížností dle pravidel MG ( ) Skoky musí mít dobrou výšku, aby byl dosažen řádně zafixovaný a definovaný tvar skoku s požadovaným rozsah. Pro provedení řádného tvaru dle pravidel, gymnastka musí provést odraz z jedné nebo obou dolních končetin do výšky a do dálky, na základě toho gymnastka může rozšvihnout nohy do požadovaných směrů a úrovně. Důležitou částí skoku je také dopad, který musí být lehký, tlumený přes prsty nohy, kotník až do podřepu. Hlavním faktorem pro hodnocení je letová část skoku, která vychází z odrazu. Letová část umožňuje provést požadovaný tvar skoku během letu (Di Cagno et al., 2010). Nejlehčí skoky s hodnocením 0,1 bodu jsou např: jelení skok - skok se skrčením přednožmo a zánožmo, kozákový skok pravá noha v přednožení a levá v přednožení skrčmo (kolena vedle sebe) apod. Skoky v hodnotě 0,2 bodu jsou např: dálkový skok skok s přednožením a zanožením (příloha č. 2), luftka vertikální skok s rotací těla o 360, tělo je v přímce s napjatými dolními končetinami, apod. Skoky v hodnotě 0,3 bodu jsou např: skok schylmo roznožmo (roznožka) nohy v širokém roznožení s předklonem trupu, dálkový skok se skrčením zánožmo skrčená noha v zanožení se dotýká hlavy, apod. Skoky v hodnotě 0,4 bodu jsou např: dálkový skok se záklonem trupu, jelení skok se skrčením zánožmo a s rotací celého těla před skokem (tzv. ronda ), apod. Skoky v hodnotě 0,5 bodu jsou např: dálkový skok s rotací těla před odrazem. Skoky mohou mít i vyšší hodnoty po přidání záklonu, rotace těla během skoku či skrčením končetiny v zanožení. Tyto doplňky zvyšují hodnotu základního skoku. Skoky se mohou v sestavě využít izolovaně a to pouze jednou, anebo také v sérii (kombinaci), kdy gymnastka může předvést více skoků stejného tvaru plynule za sebou. Série skoků se skládá z nejvýše tří následných stejných skoků provedených s mezikrokem (každý skok v sérii se počítá jako samostatný skok) nebo bez mezikroku (série skoků bez mezikroků se počítá jako jedna obtížnost) (Federation International de Gymnastique - FIG, 2012). 17

18 Rovnováhy rovnovážné tvary s obtížností dle pravidel MG ( ) Rovnováhy musí být provedeny na plném chodidle, výponu, koleně nebo na jiné části těla. Musí mít jasně definovaný a zafixovaný tvar s výraznou zastavenou pozicí v daném tvaru (bez pohybu volné či stojné nohy, pokud se nejedná o výdrž s promenádou (pomalé otáčení celého těla pomocí impulsu paty o 180 nebo o 360 )). Promenáda musí být provedena pouze poté, co byla zafixovaná základní pozice dané rovnováhy, po zaujetí pozice gymnastka může zahájit promenádu na plném chodidle či na výponu. Během prvku obtížnosti s promenádou nesmí gymnastka poskakovat či se jiným podobným způsobem pohybovat. Rovnováhy v hodnotě 0,1 bodu jsou např: výdrž na passé stoj na levé, pravá skrčit únožmo (palec nohy se dotýká kolene), výdrž kozák dřep na levé přednožit pravou (kolena vedle sebe), apod. Rovnováhy v hodnotě 0,2 bodu jsou např: výdrž v přednožení stoj na levé, přednožit pravou (příloha č. 3), to stejné s nohou v unožení, apod. Rovnováhy v hodnotě 0,3 bodu jsou např: výdrž s vysokou nohou v přednožení stoj na levé, přednožit pravou vzhůru (pata nohy musí být výš než úroveň hlavy), výdrž ve stoji na hrudníku nohy směřují ke stropu, brada a ramena se nedotýkají země, apod. Rovnováhy v hodnotě 0,4 bodu jsou např: váha předklonmo trup v rovném předklonu, noha v zanožení apod. Rovnováhy v hodnotě 0,5 bodu jsou např: váha předklonmo s vysokým zanožením trup v rovném předklonu, noha ve vysokém zanožení spolu s nohou, na které gymnastka stojí, tvoří přímku, apod. Rovnováhy se mohou i kombinovat, lze spojit plynule za sebou 2 různé rovnovážné tvary, ale gymnastka se v průběhu rovnovážného tvaru nesmí opřít o patu během změny obtížnosti. Následné rovnováhy jsou započítávány jako jeden prvek obtížnosti (FIG, 2012) Rotace s obtížností dle pravidel MG ( ) Rotace jsou provedeny na vysokém výponu, na polovýponu (pata lehce nadzvednutá ze země) či na jiné části těla. Gymnastka musí mít po celou dobu rotace zafixovaný a definovaný tvar prvku s výrazným zaujetím výchozí pozice, ve které následně dochází k rotaci těla. Základ rotace je dvojný obrat (rotace o 360 ), avšak u některých rotací může gymnastka provést pouze jednoduchou rotaci (180 ). U rotací na vysokém výponu každá další rotace zvyšuje hodnotu prvku obtížnosti o jeho základní hodnotu obratu, u obratů s vysokým výponem. U rotací na polovýponu a na jiné části těla další rotace zvyšuje hodnotu o 0,2. Malé poskoky či opora o patu během rotace přerušují prvek obtížnosti. Série různých rotací je povolena (maximálně 3 různé rotace), pokud jsou prvky provedeny za sebou bez přerušení pohybu a bez opory o patu. Rotace v hodnotě 0,1 např: rotace na passé o 360 (příloha č. 4), 18

19 rotace v kozáku o 360, apod. Rotace v hodnotě 0,2 např: rotace v přednožení (noha v přednožení na 90 ) o 360, apod. Rotace v hodnotě 0,3 např: rotace v attitude skrčená noha v zanožení na 90 s rotací o 360, rotace s vysokou nohou v přednožení noha v přednožení povýš, téměř u těla bez dopomoci paží o 360, apod. Rotace v hodnotě 0,4 např: rotace ve váze předklonmo na polovýponu tělo v rovném předklonu, noha v zanožení povýš, která se stojnou nohou tvoří přímku, rotace je o 360, apod. Rotace v hodnotě 0,5 např: rotace ve váze předklonmo na vysokém výponu, apod (FIG, 2012) Ohebnosti s obtížností dle pravidel MG ( ) Ohebnosti byly provedeny na plném chodidle, výponu či jiné části těla. Prvky musely být v maximálním rozsahu bez zastavení a přerušení s plynulým provedením. Jednotlivé fáze daného prvku ohebnosti nemusely být zafixované, ale naopak plynulým pohybem v maximálním kloubním rozsahu. Do prvku ohebnosti může být také přidána promenáda na plném chodidle. Ohebnosti v hodnotě 0,1 bodu např: noha v přednožení vodorovně, rotace trupu o 180 do pozice arabeska (noha v zanožení), váha předklonmo s vysokým zanožením trup v rovném předklonu a noha ve vysokém zanožení se začátkem na zemi (příloha č. 5), apod. Ohebnosti v hodnotě 0,2 bodu např: noha v přednožení vodorovně, pohyb nohy přes unožení do zanožení vodorovně, váha úklonmo s vysokým unožením a rovným úklonem se začátkem na zemi, apod. Ohebnosti v hodnotě 0,3 bodu např: váha záklonmo s hlubokým záklonem a vysokým přednožením se začátkem ve stoji, apod. Ohebnosti v hodnotě 0,4 bodu např: rotace trupu o 180 ve váze záklonmo, váha záklonmo s hlubokým záklonem a vysokým přednožením se začátkem na zemi, apod. Ohebnosti v hodnotě 0,5 bodu např: rotace trupu o 180 ve váze záklonmo se začátkem na zemi, vysoké zanožení s dopomocí a hlubokým záklonem s přechodem na druhou nohu do váhy záklonmo, apod. Ohebnosti v hodnotě 0,6 bodu např: rotace v íčku o váha předklonmo, trup nízko s vysokým zanožením, vztyk přes nárty z kleku vlnou trupu se záklonem přechod do stoje, apod. Ohebnosti v hodnotě 0,7 bodu např: na břiše záklon trupu s přechodem do stoje na hrudníku se zdvihnutou bradou a rameny, apod (FIG, 2008) Série tanečních kroky Taneční kroky v období olympijského cyklu nebyly povinné, bylo možné zaznamenat ve volných sestavách spojení prvků a risků a jiné manipulace tanečním spojením. Dlouhé krokové varice nebyly v sestavách zařazeny. Volné sestavy gymnastek působily 19

20 staticky a postrádaly umělecký dojem a původní myšlenku dříve umělecké gymnastky. Možná právě tato skutečnost evokovala tak radikální změnu v pravidlech. Nová pravidla (olympijský cyklus ) přinesla spolu se změnami prvků obtížnosti i povinné zařazení minimálně jedné série tanečních kroků. Taneční kreace musí být provedeny se základní manipulací specifickou pro každé náčiní a její hodnota je 0,3 bodu. Délka taneční série je přesně daná, gymnastky musí tančit minimálně 8 vteřin, aby byla série uznána rozhodčími. Série tanečních kroků se může podobat tehdejšímu starobylému tanci, kterému se říkalo tanec gymnastický (Jebavá, 1998). Gymnastický tance přechází do akrobacie, které obsahují různě těžké pohyby a figury, vyžadující pružnost a flexibilitu. Tento tanec tenkrát provozovali profesionální tanečníci. Tanečními kroky se gymnastky snaží vyjádřit zvolenou hudbu na volnou sestavu. Pohyby paží jsou významným nositelem výrazu a správně projevené pohyby mohou dobře vyjádřit charakter hudebního doprovodu. Pohyby hlavy, výrazné zdvihnutí brady, doprovodné pohyby hlavou, výraz v tváři je součástí každé série tanečních kroků a ne jen jich, ale celé volné sestavy gymnastky. Pro zlepšení tanečních kroků a podněcování tanečnosti a tvořivost gymnastek je vhodné zařazovat do tréninkových jednotek taneční průpravu (lidové tance, klasický tanec, společenský tanec apod.) (Novotná a kol., 2012). Výraz je součástí nejen tanečních kroků, ale je potřebnou složkou celé volné sestavy gymnastek z hlediska estetického dojmu. Spočívá v různých gestech a pohybech, ze kterých vyrůstá až tanec a mimika, které by měly být součástí sestav gymnastek, což lze charakterizovat jako estetická krása (Hogenová, 2000). Základem tanečních kroků je chůze, která vychází ze správného držení těla. Pravidelné přenášení váhy stále vpřed či vzad na kročnou nohu, nášlap přes celé chodidlo s plynulým doprovodným kyvadlovým pohybem paží v protisměrném pohybu. Při chůzi je třeba cíleně protahovat temene a páteř vzhůru, aby byla chůze vznosná a dolní končetiny odlehčené (Kulhánková, 2010). Z chůze dále vychází a využívá se v různých modifikacích v tanečních sériích běh. Běh se skládá z pružných přeskoků z nohy na nohu, kdy se noha v koleni mírně krčí. Běh je možné dělit dle intenzity provedení na poklus, klus a běh (Velínská, 1999). Správné držení těla je východiskem pro lehké, čisté a technicky správné taneční kroky. Když jsou taneční pohyby provedeny s ladností a jsou dotaženy do posledního pohybu, tak jsou rytmičtější a muzikálnější (Haas, 2010). 20

21 2.3 Technika cvičení s náčiním Technika cvičení s náčiním je jedním ze základů pro provádění a předvedení volných sestav gymnastek. V moderní gymnastice se využívá typizovaného náčiní švihadlo, obruč, míč, kužele a stuha. Níže se budu zabývat vypsaným čtyřbojem pro minulý i současný olympijský cyklus (obruč, míč, kužele a stuha). Pro zvládnutí techniky a manipulace s náčiním je zapotřebí ovládat velmi citlivě pohyby paží jak v ramenním kloubu, tak v loketním kloubu, zápěstí a prstech. Další podmínkou pro zvládnutí techniky s náčiním je orientace těla v prostoru, zraková orientace, odhad vzdáleností a úchopová schopnost (Olešovská a kol., 1981). Manipulace s náčiním se nevyužívá pouze v moderní gymnastice, ale také se využívá pro pacienty se zdravotním postižením. Napomáhá to k zlepšení koordinace, orientace v prostoru, síly a také je to zábavná forma cvičení (Holbová a kol., 2012) Technika cvičení s obručí Základem cvičení s obručí je její správné držení. Držení obruče a manipulace s ní ovlivňuje celkový výkon gymnastky. Je několik druhů a způsobů držení obruče a manipulace s ní. Všechna držení jsou rozdělena do dvou základních skupin. Pevné neboli statické a volné neboli dynamické. Dále se držení rozděluje dle způsobu držení, jednoruč či obouruč (obr. 1), dále držení obruče jednoruč nadhmatem (obr. 1a), držení obruče jednoruč podhmatem (obr. 1b), držení obruče obouruč vněhmatem (obr. 1c) a držení obruče obouruč vnitřhmatem (obr. 1d) a také dvojhmat a obrácený podhmat. Tyto způsoby držení se mohou následně různě střídat kombinovat během sestav gymnastek (Jastrjembskaia, Titov, 1999). 21

22 Obr. 1 a, b, c, d různé způsoby držení obruče (Jastrjembskaia, Titov 1999) Obruč klade vysoké nároky na kultivovaný pohyb těla a na rozvoj pohybových vlastností. Vyžaduje dokonalé provedení i nejjednodušších cviků. Vzhledem k tvaru a velikosti obruče je její využití velmi rozmanité. Spojuje v sobě i technické prvky ostatních náčiní švihadel, míčů, tyčí i kuželů (Kostková a kol., 1990). Postavení obruče se určuje vzhledem k jednotlivým částem těla (nad hlavou, před tělem, vpřed dolů atd.) a vzhledem k prostorovým rovinám (rovně, čelně, bočně, příčně, šikmo atd.) (Appelt, Horáková, Novotný, 1989). Cvičení s obručí se dělí na (Horáková, Bémová, 1979): pohyby přímé, oblouky, kruhy a osmy, přetáčení, kroužení, překlápění a roztáčení, přeskoky kroužící obruče, skoky do obruče a přes obruč, kutálení, vyhazování a chytání Pohyby přímé, oblouky, kruhy a osmy Pohyby přímé, oblouky, kruhy a osmy s obručí jsou převážně pohyby ve velkém rozsahu pohybu až od ramene, při kterých obruč sleduje dráhu paže nebo paží a maluje křivku jejich pohybu. Pohyby jsou vedeny přímo po oblouku, kruhu či osmě v základních rovinách: čelní, boční, vodorovné nebo přímé. Pohyby paží i trupu odpovídají velikosti náčiní. Jsou vedeny do maximálních možností s velkým rozsahem pohybů v bocích i velkým rozsahem všech klonů (Horáková, Bémová, 1979) Přetáčení Přetáčení obruče je malý otáčivý pohyb obruče po vnějším obvodu kolem středu kruhové plochy bez změny držení a postavení obruče vzhledem k prostoru. Přetočení obruče je doprovázeno klonem nebo otočením trupu (Appelt, Horáková, Novotný, 1989) Kroužení Kroužení obruče je nejtypičtější způsob manipulování tohoto náčiní. Je možné kroužit s obručí ve všech rovinách a směrech, ale také i na různých částech těla. Avšak nejtypičtější je 22

23 kroužení na ruce. Ruka je otevřená s odtaženým palcem, prsty napjaté u sebe. Obruč krouží kolem dlaně a hřbetu ruky mezi palcem a ostatními prsty. Ruka tedy tvoří osu rotace celé obruče, proto je třeba ji udržet pevnou a nepohybovat s ní. Pouze na začátku dává ruka impuls pro rychlost a směr pohybu. Kroužení je ukončeno sevřením prstů a zachycení obruče v dlani (Horáková, Bémová, 1979) Překlápění a roztáčení Překlápění obruče je otáčivý pohyb obruče kolem svislé, vodorovné nebo šikmé osy. Obruč je držena lehce v konečkách prstů. Roztáčení je samostatný rotační pohyb obruče, v podstatě překlápění kolem svislé osy. Jeden konec obruče je opřen o zem a druhý konec roztáčí ruka gymnastky a dále rotuje sama. Prsty a proti pohyb palce udávají impuls pro rychlost rotace a směru pohybu (Horáková, Bémová, 1979). Roztáčení obruče se děje převážně na jednom místě, proto se provádí i na různých částech těla (ruka, hrudník, záda, apod.) nebo na podlaze. Správně nastavit část těla pro roztočení impulsu je základem pro roztočení obruče (Palmer, 2003) Přeskoky kroužící obručí, skoky do obruče a přes obruč Obruč při přeskocích je držena ve většině případů podhmatem v šíři ramen nebo ještě úžeji. Ve fázi přeskoku jsou záloktí lehce přitažena k tělu a krouží se v loketních kloubech, ve fázi zdvižení obruče nad hlavu se již krouží pouze v ramenních kloubech. Obruč se pohybuje v dlani (Mihule, Šťastná, 1993). Skoky přes obruč se využívají především při skocích přímých, ale mohou se použít i při skocích s rotací, což již je obtížnější. Všechny druhy poskoků a přeskoků, dvojšvihy a poskoky se zkříženýma rukama jsou převzaté z poskoků přes švihadlo, které jsou pro toto náčiní typické (Horáková, Bémová, 1979) Kutálení Kutálení obruče je rotační pohyb obruče po vnějším obvodu kolem středu plochy, který je vyvolaný impulsem ruky. Kutálet obruč lze ve všech rovinách krmě vodorovné a ve všech směrech. Obruč je možné kutálet jako po zemi, tak i po různých částech těla. Další způsob kutálení obruče je se zpětnou rotací (Appelt, Horáková, Novotný, 1989). 23

24 Vyhazování a chytání Vyhazování a chytání obruče je poměrně obtížná, vyžaduje správný odhad vzdálenosti a síly impulsu potřebného pro výšku a směr letu obruče a pro zachování směru a roviny obruče. Vyhození vychází z pohybu trupu a paže, obruč je vypuštěna v konečné fázi pohybu a i v době, kdy je obruč ve vzduchu, vytváří spolu s gymnastkou jeden pohybový celek. Padající obruč chytit rukou a následný doprovodný pohyb paže do zapažení, tím se zmírní rychlost obruče a zajistí plynulé navázání dalších pohybů (Horáková, Bérová, 1979) Technika cvičení s míčem Cvičení s míčem má obtížnou techniku vzhledem k držení míče. Technika cvičení s míčem vyžaduje dokonalou souhru pohybů celého těla, plynulé a logické navazování pohybů (Bašná a kol., 1977). Míč se drží jednoruč (obr. 2a, 2b, 2c) nebo obouruč (obr. 2d), na dlani, na hřbetu (obr. 2e) (jedné či obou) nebo může spočívat na některé z části těla (obr. 2f). Správné držení míče je držení v miskovitém tvaru dlaně, míč se neopírá o předloktí a prsty jsou lehce sevřeny (Livorová a kol., 1988). Obr. 2 a, b, c, d, e, f různé způsoby držení míče (Jastrjembskaia, Titov 1999) 24

25 Cvičení s míčem se dělí na (Appelt, Horáková, Novotný, 1989): pohyby s míčem na dlani (přímé pohyby, oblouku, kruhy, osmy a spirály) odrážení a odbíjení, kutálení a převalování, vyhazování a chytání Pohyby s míčem na dlani (přímé pohyby, oblouky, kruhy, osmy a spirály) Pohyby s míčem na dlani jsou základní technikou s míčem pro zvládnutí další speciální techniky. Dělí se na (Horáková, Bémová, 1979): a) základní švihové a vedené pohyby (přímé pohyby, oblouky, kruhy, osmy, spirály), b) odvíjení a navíjení míče, c) vtáčení a vytáčení míče. Základní švihové a vedené pohyby vycházejí z odvíjení a navíjení míče, které je popsáno v kapitole vyhazování a chytání míče. Je to základem pro správnou manipulaci v pohybech s míčem. Ruka je při pohybech napjatá, velké kruhy a osmy vycházejí z ramen a míče je stále držen na dlani. Vtáčení a vytáčení míče je pohyb míče po dráze středního vodorovného kruhu vedeného pod záloktím. Při vtočení (dovnitř k tělu) se dostane paže rotací předloktí až do přetočení loktem vzhůru. Vytočení se zpětný pohyb do výchozí polohy, míče se vrací opět po kruhové dráze pod záloktím do výchozí polohy. Z vtáčení a vytáčení vychází následující manipulace osmy s míčem (Horáková, Bémová, 1979) Odrážení a odbíjení Správné odrážení míče o zem se provádí stlačování míče směrem dolů, takže jde dlaň část dráhy s míčem dolů také s míčem vzhůru a je nad míčem. Odrážení míče lze také o jinou část těla o hrudník, o koleno, o rameno apod. U odrážení a odbíjení míče o zem či část těla platí zákon úhel odrazu = úhel dopadu (Bašná a kol., 1977) Kutálení a převalování Kutálení je samostatný rotační pohyb míč po některé části těla nebo po zemi. Impuls pro kutálení udává většinou ruky nebo ruce, který spočívá odvinutím míče z dlaně a 25

26 vykutálení míče z dlaně, dále také hřbet ruky, špička nohy, chodidlo apod. Kutálející míč se chytne navinutím na dlaň či jinou část těla (Livorová a kol., 1988) Vyhazování a chytání Základem správného vyhození a následně chycení míče spočívá v odvinování a navinování míče. Míč se impulsem zápěstí a dlaně odvine až na konečky prstů, kterými je míč zachycen. Zpětným impulsem prstů se míč kutálí zpět do dlaně, která míč stabilizuje ve správném držení (Appelt, Horáková, Novotný, 1989). Dle impulsu a zvětšení intenzity směrem vzhůru ze zapažení přes připažení do předpažení vzhůru dojde k vyhození míče odvinutím přes konečky prstů. Míč získá otáčivý pohyb, který za letu pokračuje. Chycení míče spočívá stažením míče navinutím přes konečky prstů do dlaně s pohybem paže do zapažení spojený s podřepem pro snížení rychlosti míče (Bašná a kol., 1977) Technika cvičení s kuželi Základem zvládnutí techniky cvičení s kuželi je nácvik správného držení kuželů. Držení kuželů se rozděluje na (Bašná a kol., 1977): a) Držení pevné (obr. 3a) kužel je v prodloužení paže, který je podepřen ukazováčkem. (Obr. 3b) držení uprostřed kužele, které se často v sestavě nevyužívá. Pevného držení se využívá při velkých a středních kruzích a také pro zastavení pohybu kužele. b) Držení volné (obr. 3c, d) se užívá při malých kruzích. Hlavice kužele spočívá volněji v dlani mezi palcem a ukazovákem a kužel se pohybuje. Obr. 3 a, b, c, d různé způsoby držení kuželů (Jastrjembskaia, Titov 1999) 26

27 Cvičení s kuželi se dělí na (Horáková, Bémová, 1979): pohyby přímé, oblouky, kruhy a osmy, vyhazování a chytání, doprovodné pohyby kuželi Pohyby přímé, oblouky, kruhy a osmy Při pohybech přímých se kužele pohybují nejkratší drahou do 90 a pohyby jsou vedené nebo častěji švihové. Pohyby po oblouku se provádějí do necelých 360, je to ne celý kruh. Kruhy jsou pohyby po dráze 360 a více. Osmy jsou dva spojené kruhy kuželi (Livorová a kol., 1988). Dle velikosti poloměru se rozeznávají velké oblouky a kruhy, kdy střed pohybu je v kloubu ramenním. Střední oblouky a kruhy, u kterých je střed pohybu v loketním kloubu. A malé oblouky a kruhy, které jsou základem pro mlýnky a mají střed pohybu v kloubu zápěstním. Podle roviny se oblouky a kruhy provádí čelně, bočně, vodorovně a příčně (Horáková, Bémová, 1979) Vyhazování a chytání Při vyhození kužel nebo kužele opustí ruku/ruce nebo jinou část těla a chytá nebo chytají se do rukou nebo některou částí těla. Během letu se kužel rotuje, středem rotace je těžiště kužele (Livorová a kol., 1988). Vyhození kužele spočívá z nášvihu ze zapažení přes předpažení a zastavení paže v předpažení povýš a chycení kužele v předpažení povýš za hlavici kužele Doprovodné pohyby kuželi Doprovodné pohyby kuželi zahrnují manipulace typu klopení a vztyčování, ťukání, kutálení, roztáčení a přetáčení kuželů. Klopení kuželů je pohyb, při kterém se kužel z prodloužené paže sklopí na paži, pod paži nebo do další šikmé roviny vzhledem k paži. Zpětným pohybem je vztyčování kuželů, kdy se vrací zpět do původní polohy. Při ťukání kužele narážejí slyšitelným úderem o sebe nebo o zem. O sebe můžou narážet tělem, krkem neb hlavicí. Kutálení je rotační pohyb po zemi nebo po některé z části těla, kužel se pohybuje samostatně nebo vedeným pohybem po některé části těla. Roztáčení kuželů je také rotačním pohybem, ale provádí se na místě kolem jeho těžiště. Přetáčení kuželů se děje kolem těžiště kužele a drží se buď obouruč nebo jednoruč (Livorová a kol., 1988). 27

28 2.3.4 Technika cvičení se stuhou Stuha se skládá s tyčky stuhy a samostatné stuhy, která je k tyčce připevněna pohyblivým kroužkem s karabinou. Stuha se drží na konci tyčky jednu rukou (obr. 4), ale je možné i obouruč a to za tyčku, stuha pak visí volně nebo jednou rukou za tyčku a druhá uchopí konec stuhy (Livorová a kol., 1988). Obr. 4 způsob držení tyčky (Jastrjembskaia, Titov, 1999) Cvičení se stuhou se dělí na (Bašná a kol., 1977): oblouky, kruhy, osmy, vlnovky, spirálky, vyhazování a chytání, překračování, průskoky a přeskoky Oblouky, kruhy, osmy Oblouky, kruhy a osmy se provádějí v základních rovinách - v rovně bočné, čelné, vodorovné a příčné. Pohyby vyžadují maximální rozsah pohybu v ramenním kloubu, ke zvětšení pohybu přispívá i harmonický pohyb těla (Bašná, 1977) Vlnovky Vlnovky se stuhou jsou výsledkem práce zápěstí, plynulé klopení a vztyčování ruky v rychlém tempu. Podle velikosti se mohou provádět celou paží a zápěstím nebo předloktím a zápěstím, ale jelikož jsou typické drobné vlnovky, proto se nejvíce zapojí práce zápěstí. Vlnovky se provádějí v rovině vodorovné, svislé i příčné (Appelt, Horáková, Novotný, 1989). 28

29 Spirálky Spirála jsou opakované krouživé pohyby zápěstí, které vytváří na zemi, nad zemí nebo volně v prostoru stuhou tvar spirály. U spirál se provádějí kruhy pravidelně, případně se mohou zmenšovat či zvětšovat. Rozlišují se spirály vodorovné a svislé (Livorová a kol., 1988) Vyhazování a chytání Vyhazování stuhy patří k nejobtížnějším dovednostem ze všech náčiní. Vyhození stuhy je několik způsobů. Tyčka se vypustí z ruky silným impulsem z připažení přes upažení a ruka se zastaví v upažení povýš. Tyčka se chytá za konec do plynulé navázané manipulace (Bašná a kol., 1977) Překračování, průskoky a přeskoky Překračování stuhy spočívá v kreslení vlnovky stuhou po zemi a gymnastka překračuje stuhu dlouhými nebo drobnými kroky nebo drobným klusem. Gymnastka může postupovat vpřed, stranou nebo vzad. Průskoky stuhou se provádí v držení obouruč, tj. v jedné ruce tyčka a v druhé ruce konec stuhy. Následnými středními kruhy a vzniklou kresbou lze provádět průskoky (Livorová a kol., 1988). Přeskoky přes stuhu se provádějí přes velké kruhy, oblouky, přes svislé i vodorovné spirálky a přes svislé i vodorovné vlnovky (Bašná a kol., 1977) Risky s náčiním Jedná se o dynamické prvky s rotací a vyhozením náčiní, při kterém gymnastka provede minimálně 2 rotace těla podél jakékoliv osy během letu náčiní, ztratí zrakovou kontrolu s náčiním, s nebo bez přechodu na zem a chytí náčiní během nebo na konci rotace. Hodnota dynamického prvku lze možné navýšit typem vyhozením, počtem rotací během vyhození nebo letu náčiní a také typem chytání během nebo na konci poslední rotace. Jeden rotační prvek lze použít v sérii s vícenásobným opakováním, avšak stejný rotační prvek není možné zařadit do dalšího risku (FIG, 2012). Dynamické, neboli akrobatické prvky, které se provádějí pod letícím náčiním, jsou řazeny do akrobatických vazeb. Gymnastky mohou vybírat ze široké škály akrobatických prvků, avšak zakázané jsou ty akrobatické tvary, kdy se gymnastka neopírá částí těla o základnu, např: salto vpřed. Gymnastka se musí během akrobatického prvku dotýkat základny (Novotná, 1985). 29

30 (Např: vyhození míče v předpažení povýš 2 kotouly vpřed a chycení míče pod kolena v sedu skrčmo.) Mistrovství s náčiním Mistrovství s náčiním je novou kategorií, kterou lze navýšit obtížnost celé sestavy. Má ustálenou hodnotu 0,2 bodu. Mistrovství se skládá z kombinací různých manipulací náčiní, které musí obsahovat neobvyklé a netradiční spojení pohybu těla s náčiním. Mistrovství je možné uznat a je považováno za platnou, pouze pokud je provedeno absolutně bez chyby v provedení (FIG, 2012). Jsou to takové manipulace, které vyvolávají tzv. ach efekt v hledišti. Tato kategorie není povinná ve volné sestavě gymnastek, avšak svou originalitou sestavu upoutá diváky a rozhodčí a sestava působí obtížněji. 2.4 Souhrn obsahu volné sestavy Volná sestava gymnastek obsahuje prvky obtížnosti, spojovací pohyby, manipulace s náčiním, risky a taneční kreace. Minulý olympijský cyklus ( ) bylo na výběr ze skupin prvků obtížnosti skoky, rovnováhy, obraty a ohebnosti. Prvky obtížnosti v tomto období byly bodově hodnocené od nejnižší hodnoty A = 0,1 bodu a výše, horní hranice nebyla stanovena. Maximálně gymnastka mohla provést 12 prvků obtížnosti. Risky byly minulým cyklu povinné, minimálně gymnastka musela provést tři risky a více. Jelikož jsou risky vysoce hodnocené, pokud jsou správně provedené, dle mezinárodních pravidel, u světových gymnastek jsem jich zaznamenal ve volných sestavách vysoký počet, avšak u české gymnastky nikoliv. V období minulého olympijského cyklu se počítala a zapisovala do oficiálního záznamového archu každá manipulace, kterou gymnastka do své sestavy zařadila. Současný olympijský cyklus nabízí skupiny skoky, rovnováhy, rotace a série tanečních kroků. Prvky z bývalé skupiny ohebnosti byly rozděleny do skupin rovnováhy a rotace. Gymnastka musí provést minimálně 6 a maximálně 9 prvků obtížnosti. Prvky obtížnosti jsou bodově hodnoceny od nejnižší hodnoty A = 0,1 bodu až 1,0 bod. Povinným elementem jsou série tanečních kroků, gymnastka musí provést minimálně jednu sérii po dobu osmi vteřin. Každé z typizovaného náčiní (obruč, míč, kužele a stuha) je typické svými základními manipulacemi, které se v sestavě musí objevit. Pro obruč jsou fundamentálními manipulacemi: průchod skrz obruč, kutálení obruče po těle či po zemi, kroužení obruče na ruce či jiné části těla, rotace obruče kolem její osy na ruce, jiné části těla či na zemi. Základní 30

31 manipulace pro míč jsou: kutálení po těle či zemi, chycení míče do jedné ruky, odbíjení míče o část těla či o zem, osm s míčem. Charakteristické manipulace pro kužele jsou: mlýnky, série malých kroužků oběma kužely, asymetrické pohyby dvou kuželů, malé vyhození a chycení dvou kuželů. Fundamentální manipulace pro stuhu jsou: spirálky, hádky, průchody skrz kresbu nebo nad kresbou stuhy a ešapé. 3 Cíl a úkoly práce Cílem práce je porovnat obsah sestav české moderní gymnastiky se světovou moderní gymnastkou. Srovnat pravidla minulého olympijského období ( ) se současným olympijským obdobím ( ). Na základě obsahu zjistím, proč česká reprezentace nedosahuje takové úrovně, jako gymnastky v první desítce startovního pole. Nalézt příčiny, proč české gymnastky nemají tak obtížné sestavy z hlediska obsahu volných sestav na základě analýzy videozáznamů. Gymnastky budu porovnávat, srovnávat a následně analyzovat v technice cvičení bez náčiní, v technice cvičení s náčiním a v celkové obtížnosti sestav. 3.1 Úkoly práce Z vymezení cíle práce vyplývají tyto úkoly: 1. Popsat stručně historii moderní gymnastiky a historii moderní gymnastiky v České republice a její vývoj. 2. Souhrnně vylíčit techniku cvičení bez náčiní a techniku cvičení s náčiním (obruč, míč, kužele a stuha). 3. Charakterizovat základní znaky mezinárodních pravidel z roku 2009, která jsou platná na olympijský cyklus a z roku 2013, která jsou platná na olympijský cyklus a následně pospat obsah volných sestav a porovnat výše uvedená pravidla. 4. Provést rozbory volných sestav (obruč, míč, kužele a stuha) třech vybraných gymnastek pozorováním a analýzou videozáznamů. 5. Po rozboru videozáznamů seskupit výsledné hodnoty do předem připravených tabulek. 6. Porovnat tabulky a jejich výsledky. Následně zjistit, kdo je dle obsahu sestav na vyšší úrovni, zda česká gymnastka či světové gymnastky. 31

32 4 Metody Práce je převážně popisného charakteru. Předmětem je porovnat obsah volných sestav vybraných gymnastek. Rozbory sestav budou provedeny pozorováním videozáznamů z Mistrovství světa (MS) v MG Monptellier 2011 (předešlý olympijský cyklus), Mistrovství světa v MG Kijev 2013 a Mistrovství Evropy (ME) v MG Vídeň 2013 (současný olympijský cyklus). Získané záznamy o sestavách shromáždím do předem vytvořených tabulek. Soubor mého výzkumu tvořilo 3 gymnastky (ukrajinská reprezentantka, rakouská reprezentantka a česká reprezentantka) seniorské kategorie (od šestnácti let). 4.1 Pozorování Pozorování patří mezi základní způsoby zkoumání vědecké práce. Pozorování klade vysoké nároky na pozorovatele, aby jeho objektivnost odpovídala pozdějším výsledkům. Podstatou pozorování je smyslové zkoumání, což je základem pro pojmové myšlení a racionální poznání. Informace, které jsou získané pozorováním lze zaznamenávat a uchopovat různým způsobem či prostředky, nejčastějším způsobem je písemný zápis (Kovář, Blahuš, 1973). Metodu pozorování jsem zvolila pro získání informací o obsahu volných sestav zkoumaných moderních gymnastek a použiji i výše uvedený nejčastější způsob zaznamenávání, konkrétně zápis výsledků do předem připravených tabulek. 4.2 Analýza Analýza je rozbor vlastností, vztahů, faktů apod., kde se zpravidla postupuje od celku k částem, v některých případech i opačně. Analýza je jedním ze základních logických postupů, které jsou podstatou myšlenkové části práce (Kovář, Blahuš, 1973). Tuto metodu analýzy jsem použila při pozorování videozáznamů a následně při důkladném rozboru obsahu volných sestav moderních gymnastek seniorské kategorie z MS Montpellier, MS Kijev a ME Vídeň. 4.3 Komparace V této metodě se porovnávají výsledky dvou či více pozorování, ze kterých se vyvozují závěry. Metoda srovnávání lze provádět jednak z hlediska kvalitativního a také z kvantitativního. Jde pak spíše o posuzování, zda určitá kvalita splňuje či naopak nesplňuje 32

33 nějaké požadavky, normu nebo hodnotu, nebo jde o srovnání kvantity určité kvality, což je potom podstatou měření (Kovář, Blahuš, 1973). Touto metodou zjistím obsah a obtížnost sestav českých a světových gymnastek a podstatu změn pravidel a popřípadě kde se odlišná úroveň nachází. 4.4 Zobrazení dat Pro výsledky z pozorovaného měření jsem vytvořila tabulky pro prvky obtížnosti, manipulaci s náčiním, risky, mistrovství, série tanečních kroků a pro celkový rozbor sestavy, které zaznamenávám u každé zkoumané gymnastky. Výsledné tabulky porovnám a provedu srovnání české a světové moderní gymnastiky. 5 Teoretická část 5.1 Obecná mezinárodní pravidla MG Pravidla moderní gymnastiky spadají do právní složky techniky (Krištofič a kol., 2009) a jsou ustanovena technickou komisí moderní gymnastiky Mezinárodní gymnastické federace (Federation International de Gymnastigue - FIG) vždy v roce konání letních olympijských her pro nadcházející čtyřleté období (FIG, 2008). Volná sestava gymnastek trvá od jedné minuty a patnáct sekund do jedné minuty a třicet sekund. Pokud se stane, že hudební doprovod je delší či kratší, než pravidla umožňují, gymnastce je dělena srážka. Závodní plocha je čtvercový koberec o rozměrech 13x13m. Jestliže gymnastka opustí plochu či náčiní opustí plochu, je udělena srážka za nepovolené opuštění závodní plochy. Při dalekém pádu náčiní gymnastka může využít náčiní, které je položeno u plochy a je určeno právě pro tyto potřeby, avšak za udělení další srážky. Nepovolené je podání náčiní jakoukoliv osobou. Moderní gymnastky předvádějí své výkony na závodním ploše v úboru zvaný trikot. Trikot nesmí být průsvitného materiálu, proto ty části, které jsou z krajek a sítí jsou podšity tělovou látkou, od trupu po hrudník nebo gymnastky pod své trikoty musí mít tělové body. Sukýnka u trikotu končí těsně pod pánví, nesmí být delší. Trikot musí být přiléhavý, aby umožnil rozhodčím ohodnotit správnou polohu jednotlivých částí těla. Jednotlivé prvky obtížnosti, manipulace s náčiním se píší do zápisových archů (příloha č. 1), které jsou předkládány příslušné rozhodčí na každé soutěži. Rozhodčí si může před 33

34 sestavou zápis prohlédnout za předpokladu znalosti symbolů, dle kterých se sestavy gymnastek do zápisů zapisují. 5.2 Pravidla olympijského cyklu moderní gymnastiky Základem je hodnocení techniky cvičení bez náčiní (prvky obtížnosti), hodnocení techniky cvičení s náčiním (obtížnosti s náčiním, manipulace), srážky v provedení a umělecký dojem, tedy artistika. Rozhodčí D (max. 10 bodů), obtížnosti byly čtyři, které byly rozdělené do dvou podskupin. Jedna podskupina (D1) rozhodovala prvky obtížnosti a druhá podskupina (D2) rozhodovala manipulaci s náčiním. Rozhodčí A (max. 10 bodů), artistika, rozhodovala umělecký dojem gymnastky, soulad pohybu s hudbou, choreografii a rozmanitost využití prvků v sestavě, rozhodčích byly také čtyři. Poslední skupina rozhodčí E (max. 10 bodů), čtyři rozhodčí, které rozhodovaly provedení. Jednalo se o technické chyby v sestavě gymnastek, např: nepropnuté nárty, kolena, pády náčiní a kroky za ním, špatné tvary v prvcích obtížnosti, apod. Výpočet výsledné známky byl (D1+D2)/2 + A + E = max. 30 bodů. V tomto období byl hudební doprovod instrumentální pouze s hlasovým doprovodem beze slov Prvky obtížnosti bez náčiní Volná sestava seniorek mohla obsahovat maximálně 12 prvků obtížnosti hodnoty A 0,1 a vyšší. Výsledná hodnota všech prvků obtížnosti mohla být nejvýše 10 bodů. V sestavě mohly být zařazeny další prvky 0,1, které byly brány jako prvky těla. Proto nesměly být zapsány v oficiálním zápise sestavy. Mezi základní skupiny prvků obtížnosti patřily skoky, rovnováhy, obraty a ohebnosti. Sestava s obručí musela obsahovat vyvážené zastoupení všech základních skupin, avšak tolerance byla minimálně 2 a maximálně 4 prvky z jedné základní skupiny. V sestavě s míčem byly základními prvky ohebnosti a skoky, které mohly být doplněny čtyřmi prvky libovolně z ostatních skupin. Sestava s kuželi obsahovala především rovnováhy a obraty a zbylé čtyři prvky byly doplněny vedlejšími skupinami. A v sestavě se stuhou byly základní obraty a skoky opět doplněny prvky z vedlejších skupin. V sestavě se objevovaly další skupiny prvků, zvané jako spojovací pohyby a jednalo se o přemístění, chůzi, běhy poskoky, rytmické kroky, kruhy a osmy (FIG, 2008). 34

35 Základní prvky obtížnosti byly rozděleny do čtyř skupin (skoky, rovnováhy, obraty a ohebnosti). Nejnižší hodnota je prvek A 0, 1, nejvyšší hodnota ohraničena nebyla, takže je možné zaznamenat i např: prvek s hodnotou M 1, 3. Ve volné sestavě lze zaznamenat 12 prvků obtížnosti na základě níže uvedené tabulky dle náčiní. V jednotlivých sestavách s náčiním byly dány skupiny obtížnostních prvků, které musely v dané sestavě s náčiním převažovat (tab. 1). Tab. 1 Převažující prvky obtížnosti v sestavách s náčiním (Šimůnková, Novotná, 2012) Švihadlo Skoky Obraty Obruč Skoky Obraty Ohebnostní tvary Rovnovážné tvary Míč Ohebnostní tvary Skoky Kužele Rovnovážné tvary Obraty Stuha Obraty Skoky Pouze sestava s obručí vyžaduje rovnoměrné zařazení skupin obtížností. U ostatních náčiní převažují vždy dvě předem určené skupiny prvků obtížnosti (FIG, 2008) Manipulace s náčiním a risky Manipulace v sestavách gymnastek se v tomto období zapisovaly všechny, které v sestavě prováděly. Všechny druhy manipulací, které jsou popsány v kapitole 2.3. Drobné manipulace, které gymnastky provádějí v prvcích obtížnosti, vyhazování a chytání, které se převážně využívají v riscích a další netradiční manipulace s náčiním. Volná sestava musí obsahovat minimálně 3 risky. 5.3 Pravidla olympijského cyklu moderní gymnastiky Pravidla pro současný olympijský cyklus přivedla několik změn. Zmenšil se počet prvků obtížnosti zařazených ve volných sestavách. Gymnastka může provést minimálně 6 a maximálně 9 prvků obtížnosti, ze tří skupin obtížnosti. Tato pravidla vyřadila ohebnostní skupinu prvků, některé prvky z této skupiny se přiřadily do skupiny obratů či rovnováh, ale některé se úplně vyřadily. Došlo i ke snížení hodnost všech prvků obtížnosti, z toho plyne, že i výsledná známka je nižší. Jelikož došlo k redukci skupin prvků obtížnosti, nastaly i změny v zařazení prvků do sestav. Jak bylo v minulém olympijském cyklu rovnoměrné rozložení skupin v sestavě s obručí, tak v současném cykle rozložení skupin prvků obtížnosti v každé sestavě bez ohledu na náčiní je vyvážené (FIG, 2012). 35

36 Sbor rozhodčích se také zredukoval. Rozhodčí D (max. 10 bodů) rozhodují obtížnost sestavy z hledisek prvků obtížnosti, sérií tanečních kroků, risků a mistrovství. Celkem rozhodčích této skupiny jsou čtyři a provádí se průměr dvou středních známek. Rozhodčí E (max. 10 bodů) rozhodují provedení a artistiku zároveň. Rozhodčích pro provedení je 4-5. Známka z pěti rozhodčích je průměr 3 středních známek a známka ze čtyř rozhodčích je průměr dvou středních známek. D + E = výsledná známka max. 20 bodů. V tomto období došlo ke změně i v hudebním doprovodu. Gymnastky mohou na jednu ze svých sestav využít zpívaného doprovodu. Dle mého názoru to velice pomohlo, gymnastky více svým pohybem vyjádří zpívaný hudební doprovod, více svou sestavu procítí a tím se vyzdvihne oblast, na kterou se v těchto pravidlech klade důraz, taneční spoje s výrazem a emocionálním prožitkem a procítěním. Gymnastky ve své sestavě mohou provést maximálně tři risky, minimálně jednu sérii tanečních kroků (viz. kapitola ) a dle uvážení mistrovství s náčiním (viz. kapitola 2.3.6). Mistrovství s náčiním či netradiční manipulace s náčiním není povinná, avšak ztíží danou sestavu. Manipulace je uznána tehdy, když je provedena absolutně bez chyby, bez srážek do provedení s plynulou návazností pohybu. Série tanečních kroků musí gymnastky provádět spolu s manipulací s náčiním. Zejména musí koordinovat s fundamentální manipulací, která musí v sestavě přesahovat, musí se objevit minimálně 50%. Fundamentální manipulace znamená typická manipulace pro dané náčiní, např: pro obruč jsou průchod skrz obruč, kutálení obruče po minimálně dvou segmentech těla, kutálení obruče po zemi, kroužení obruč, rotace obruče kolem její osy - mezi prsty, na dlani, na hřbetu, na zemi a chytání do kutálení. Fundamentální manipulace míče jsou kutálení míče po minimálně dvou segmentech těla, kutálení míče po zemi, chycení míče do jedné ruky, odbíjení míče po zemi či po části těla a osmy s doprovodným pohybem těla. Fundamentální manipulace kuželů jsou mlýnky, kroužení kuželů, asymetrické pohyby kuželů a malé vyhazování a chycení dvou kuželů. Fundamentální manipulace stuhy jsou spirály v prostoru a na zemi, hádky v prostoru a na zemi, průchody skrz nebo nad kresbou stuhy a ešapé. Všechny ostatní manipulace s náčiním jsou zvané jako vedlejší manipulace a v sestavě se musí objevit méně než fundamentální manipulace, jinak je udělena srážka (FIG, 2012). Gymnastky musí každou fundamentální manipulaci pro příslušné náčiní v sestavě provést bez chyb v provedení. Konkrétní manipulace by se již neměla opakovat, např: odbití míče, gymnastka může provést jedno velké odbití o zem, jedno odbití o hrudník, jedno odbití 36

37 o koleno, tři malé odbití o zem. Jsou to různá odbití, které lze využít, ale ne je identicky opakovat. 6 Seznam symbolů Tab. 2 symboly prvků obtížnosti Tab. 3 symboly pro risk symboly popis - prvky obtížnosti symboly pro risk skok vyhození náčiní rovnováha chycení náčiní obrat změna rotace těla ohebnost (do r. 2012) změna úrovně těla Tab. 4 symboly doplňující kritéria symboly doplňující kritéria pro risk vyhození/chycení bez pomoci rukou vyhození/chycení bez zrakové kontroly rotace obruče kolem horizontální či vertikální osy šikmá rovina obruče/kužele během letu průchod náčiní během vyhození/chycení vyhození a chycení dvou kuželů asymetriké vyhození dvou kuželů střídavé, kaskádovité hození kuželů chycení do kutálení opětovné vyhození či odbití chycení do kroužení 37

38 Tab. 5 - symboly pro cvičení s obručí Tab. 6 symboly pro cvičení s míčem symboly obruč symboly míč kutálení obruče po těle kutálení míče po těle kutálení obruče po zemi kutálení míče po zemi kroužení obruče odbití míče roztáčení obruče manipalce s míčem průchod obručí průchod orbučí skokem nebo sérií poskoků vyvažování míče nízké vyhazování a chytání míče prvek těla nad orbučí manipulace s obručí vyvažování obruče na jiné části těla nízké vyhazování a chytání obruče vyhazování míče po chycení následné vyhození či odbtií míče chytání míče vyhazování a chytání obruče po chycení následné vyhazení či odbití obruče Tab. 7 symboly pro cvičení s kuželi Tab. 8 symboly pro cvičení se stuhou symboly kužele symboly stuha mlýnky s kužely asimetrie kužely spirály se stuhou hádky se stuhou kroužky kuželem/ly spirály na zemi manipulace kuželem/ly hádky na zemi vyvažování kužele/lů nízké vyhazování a chytání kužele nízké vyhazévání a chytání kuželů kruhy se stuhou manipulace se stuhou ešapé vyhazování kužele vyhazování stuhy chytání kužele chytání stuhy vyhazování kuželů chytání kuželů stahovačka nízké vyhazování a chytání stuhy 38

39 Tab. 9 symboly pro mistrovství pro období symboly základní kritéria pro mistrovství průchod náčiním kutálení náčiní/spirály stuhou kutálení náčiní po zemi/spirály stuhou po zemi série kroužení rotace obruče kolem vertikální či horizontální osy na zemi/mezi prsty odbití osmy s míčem mlýnky nízké hození náčiní hádky se stuhou/hádky na zemi se stuhou průchod skrz nebo nad kresbou stuhy "ešapé" Tab. 10. doplňující symboly pro mistrovství pro období symboly doplňující kritéria pro mistrovství bez pomoci rukou bez zrakové kontroly dvojšvih během skoku, během série poskoků s rotací těla předání bez pomoci rukou minimálně 2 částmi těla 2 nebo 3 dlouhá kutálení po různých segmentech těla dlouhá kutálení po různých segmentech těla v pozici na zemi přímé chycení do průchodu náčiním přímé chycení do kutálení opětovné vyhození či odbití přímé chycení do kroužení 39

40 6.1 Slovníček pojmů Risk vyhození náčiní a jedna či více rotací těla pod vyhozeným náčiní se změnou osy otáčení těla (předozadní a pravolevá osa) či bez ní, se změnou úrovně gymnastky (přechod z nižších poloh do vyšších a naopak) či bez ní a chycení náčiní např. vyhození obruče v bočné rovině výkrokem pravé dvojný obrat vpravo chainné a výkrokem pravé kotoul vpřed chycení náčiní. Gymnastka mění osu otáčení a navíc přechází ze stoje do polohy těla na zemi). Mistrovství neobvyklé/originální kombinace prvků s náčiním Chainné výkrokem dvojný obrat obounož vpravo nebo vlevo Podmetenka výkrokem pravé dvojný obrat na pravé vlevo s hlubokým předklonem trupu a vysokým zanožením levé - předpažit Přesed klekem na pravé či na levé a vzporem vzadu sedmo skrčmo dvojný obrat vlevo či vpravo do kleku na levé či pravé Sud v lehu na břiše či na zádech (leh snožný, skrčmo nebo pokrčmo) dvojný obrat vpravo nebo vlevo Ešapé vypuštění a chycení jednoho konce švihadla a přeneseně malé vyhození vypuštění tyčky stuhy s její rotací nebo bez rotace. Stahovačka podřep, uchopit stuhu levou v pokrčení předpažmo dovnitř cca cm pod úvazkem, zapažit pravou - puštěním tyčky pravou a obloukem dolů vpřed levou vyhodit stuhu přes hlavu, celým obratem vlevo výpon a chytit konec stuhy pravou, v momentu doteku tyčky země připažením zapažit pravou a chytit tyčku stuhy před tělem pravou ( bomerang ), upažit levou 7 Praktická aplikace teoretických východisek 7.1 Analýza volného čtyřboje MS Montpellier 2011 V této kapitole jsou zaznamenány výsledky pozorování gymnastek Aliny Maksymenko, Caroliny Weber a Moniky Míčkové. Ukrajinská reprezentantka obsadila páté místo, rakouská reprezentantka obsadila šestnácté místo a česká reprezentantka obsadila čtyřicáté sedmé místo. Tabulky znázorní podrobný obsah volných sestav vybraných moderních gymnastek a následně je společně porovnám. 40

41 7.2 A. Maksymenko A. Maksymenko obruč (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 11 bodové hodnocení prvků obruč Tab. 12 rozložení prvků obruč počet prvků obruč A. Maksymenko počet celkový počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 0,5 + 0,6 IIII 4 0,7 + 0,8 IIIII ,9 + 1,0 I 1 1,1 a více II 2 prvky obtížnosti obruč A. Maksymenko počet III 3 celkový počet II 2 III 3 12 s rotací II 2 s výdrží II 2 do roku 2012 V tab. 11 jsem zaznamenala, že ukrajinská gymnastka do své volné sestavy zařadila maximálně možný počet prvků obtížnosti, tedy 12. Z výše uvedené tabulky je možné vidět, že Alina ve své volné sestavě s obručí využívala obtížnost prvků obtížnosti od 0,5 a vyšší. I hodnoty více je možné vidět u některých prvků, př: obraty či spojené, dříve možné, rovnováhy (tzn. dvě rovnováhy spojené do jednoho prvku bez přerušení patou o zem), které již dle současných platných pravidel není možné spojovat do jednoho prvku. Tab. č. 12 ukazuje, že volná sestava s obručí má rovnoměrně zahrnovat všechny skupiny prvků obtížnosti. Nejlépe 3 prvky obtížnosti ze všech skupin, ale je možné př: či , apod. Z výše uvedené tabulky je vidět že prvky obtížnosti jsou zastoupeny ve správném počtu. Nejméně však jsou zařazeny obraty, které trvají ze všech prvků nejdéle, možná z toho důvodu jsou zařazeny pouze dva. Avšak Alina provádí obraty správně, dle mezinárodních pravidel Risky Tab. 13 risky - obruč A. Maksymenko rotace obruč navíc rotace risk 1 I I I 3x kotoul vpřed risk 2 I I I II 2x "chainné", 1x přemet vzad risk 3 II II 2x podmetenka risk 4 I I 2x "chainné" risk 5 II 2x "chainné" risk 6 I 2x podmetenka 41

42 U této gymnastky jsem zaznamenala (tab. 13) během pozorování videozáznamu nejvyšší počet risků. Celkem 6 risků provedla, spolu s prvky obtížnosti a další manipulací během jedné minuty a třiceti sekund. To znamená, že sestava byla provedena v rychlém tempu. Alina provádí risky velmi čistě a precizně, bez dalších kroků navíc, které se během risku nesmí objevit. Avšak bylo vidět opakování stejných rotací u více risků, což by nemělo být započítáno, ale to není v mých silách zjistit. Ale dle bývalých pravidel a co se týče risků i platných současných pravidel, provádí tyto risky správně Celkový rozbor volné sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 14 celkový rozbor sestavy obruč Tab. 15 manipulace obruč A. Maksymenko obruč 1. risk 1 2. s výdrží 3. s rotací 4. risk 2 5. risk risk s rotací risk s výdrží risk 6 Manipulace obruč A. Maksymenko počet II 2 III 3 IIIII 5 III 3 IIII 4 IIII Tato tabulka (tab. 14) ukazuje průběh celé volné sestavy s obručí. Posloupnost prvků obtížnosti a risků, které Alina provádí ve své sestavě. Je možné vidět rozmanité rozdělení prvků s risky. Tab. 15 ukazuje, že manipulace s obručí jsou prováděny během celé volné sestavy, ve výše uvedené tabulce jsou zaznamenané manipualce, které gymnastka provádí mimo prvky obtížnosti a mimo risky. Takže se dá předpokládat, že na základě současných pravidel by prováděla tzv. mistrovství s náčiním, což jsou manipulace netradičního a neobvyklého rázu. Gymnastka ve své sestavě nejvíce využívala průchodů skrz obruč, roztáčení obruče i na jiné 42

43 části těla, kutálení, házení a chytání obruče a další tradiční manipulace jako jsou kruhy, osmy, kroužení. Spolu s risky Alina vyhodila a chytila dohromady 10x obruč, což je vysoké číslo a značí, že byla sestava provedena ve vysokém tempu A. Maksymenko míč (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 16 počet prvků míč Tab. 17 rozložení prvků - míč počet prvků míč A. Maksymenko počet celkový počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 I 1 0,5 + 0,6 IIII 4 0,7 + 0,8 IIII ,9 + 1,0 I 1 1,1 a více II 2 prvky obtížnosti míč A. Maksymenko počet IIII 4 celkový počet I 1 II 2 s rotací II 2 12 s výdrží II 2 do roku 2012 I 1 V této sestavě jsem zaznamenala (tab. 16) opět maximálně možný počet prvků, který činí 12. Jelikož je nutné ve volné sestavě s míčem, aby převažovaly prvky obtížnosti, které jsou převážně níže hodnoceny, proto je možné vidět větší bodový rozptyl obtížnostních prvků. Jak pravidla určují, ve volné sestavě míč (tab. 17) mají převládat prvky ohebnosti. Jelikož k novým pravidlům došlo k velké redukci prvků ohebnosti, tak zde můžeme zaznamenat jednu ohebnost, která v olympijském cyklu neexistuje. Zbylé prvky jsou stále v pravidlech, pouze s upraveným bodovým ohodnocením Risky Tab. 18 risky - míč A. Maksymenko rotace míč navíc rotace risk 1 I I 3x kotoul vpřed risk 2 I I 3x "chainné" risk 3 I I 2x podmetenka, 1x přemet vpřed risk 4 I II I 3x "chainné", 1x přemet vzad risk 5 I I 1x podmetenka, 1x kotoul vpřed 43

44 Tab. 18 ukazuje, jak jsem již zmínila v sestavě s obručí, i v této sestavě je možné vidět správné provedení risků dle pravidel. Ačkoliv je to sestava s míčem i zde jsem zaznamenala vysoký počet risků, Alina zařadila do sestavy s míčem 5 risků celkový rozbor sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 19 celkový rozbor sestavy míč Tab. 20 manipulace míč A. Maksymenko míč 1. risk 1 2. s výdrží 3. s rotací risk 2 7. risk 3 8. s výdrží risk 4 do roku s rotací 17. risk 5 Manipulace míč A. Maksymenko počet IIIIIIIII 9 II 2 II 2 - II 2 II 2 III 3 III 3 - U této sestavy již takovou rozmanitost a celkové obsažení plochy není možné zaznamenat, ale to je převážně u každé sestavy s míčem, jelikož jsou povinné ohebnosti, které jsou statické a skoky. Tab. 19 ukazuje, že z počátku sestavy byly zařazeny 3 prvky obtížnosti ohebnosti a na konci zase 3 skokové prvky obtížnosti, také to souvisí s hudebním doprovodem, ale v tom to případě, bych volila lepší zařazení a roztřídění prvků obtížnosti a risků. Dle výše uvedené tabulky (tab. 20) je možné vidět, že během sestavy s míčem Alina nejvíce využívá nejtypičtější základní manipulaci s míčem, což je kutálení nejen po těle, ale i po zemi. Tato manipulace zajišťuje plynulost a hlavní charakter sestavy s míčem, který je z hlediska artistiky a estetického procítění velmi důležitý. Dále byly zařazeny další 44

45 manipulace, jako jsou odbíjení, malé házená a chytání, velké házení a chytání, vyvažování míče na dlani či na jiné části těla A. Maksymenko kužele (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 21 počet prvků kužele Tab. 22- rozložení prvků kužele počet prvků kužele A. Maksymenko počet celkový počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 II 2 0,5 + 0,6 IIII 4 0,7 + 0,8 I ,9 + 1,0 II 2 1,1 a více III 3 prvky obtížnosti kužele A. Maksymenko počet celkový počet I 1 IIII 4 IIII 4 s rotací I 1 12 s výdrží I 1 do roku 2012 I 1 Využitelnost počtu prvků je opět maximální, v podobě dvanácti prvků obtížnosti. Z tab. 21 je možné vidět velká rozmanitost prvků, nejvíce Alina využila prvků bodového ohodnocení 0,5 + 0,6 a pak dále 1,1 a více. Především rovnovážné prvky obtížnosti, které musí být ve volné sestavě s kuželi zastoupeny nejvíce, měly i větší obtížnost než 1,1 bodu, jelikož gymnastka využívala spojení 2 tvarů do jedné rovnováhy. Jak je zřejmé z tab. 22, ve volné sestavě s kuželi je povinné zastoupení převahy rovnovážných prvků obtížnosti, či rovné zastoupení s další skupinou. V této sestavě je zastoupen pouze jeden skokový prvek obtížnosti. Ale naopak správně zařazené rovnovážné prvky obtížnosti dokonce s velkým bodovým ohodnocením, díky spojení dvou tvarů v jeden rovnovážný prvek, což se objevilo ve dvou případech, byly zastoupeny Risky Tab. 23 risky - kužele A. Maksymenko rotace rotace kužele navíc risk 1 I II 3x "chainné", 1x přemet vpřed risk 2 II I 1x "chainné", 1x podmetenka risk 3 I I 1x skok, 1x přemet stranou risk 4 I I I I 2x "chainné", 1x přemet vzad risk 5 I I 1x skok, 2x kotoul vpřed risk 6 II I I 1x podmetenka, 1x "chainné", 1x přemet vpřed 45

46 Ve volné sestavě s kuželi jsem zaznamenala (tab. 23) stejný počet risků jako ve volné sestavě s obručí. Je to pravděpodobné, jelikož u kuželů je velká rozmanitost vyhazování náčiní. Avšak již není taková rozmanitost rotačních prvků, které se zařazují pod vyhozené náčiní. Proto jsem opět viděla opakování stejných rotačních prvků pod vyhozeným náčiní, což je proti pravidlům (olympijského cyklu i ) a je to chybou. Avšak, dle techniky do provedení, Alina prováděla risky správně, bez nepřístupných kroků na víc Celkový rozbor sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 24 celkový rozbor sestavy kužele Tab. 25 manipulace - kužele A. Maksymenko kužele risk 1 3. risk risk risk 4 do roku risk s rotací risk s výdrží 18. Manipulace Kužele A. Maksymenko počet II 2 II 2 I 1 III 3 I 1 III 3 II 2 II Oproti předešlé sestavě s míčem, zde můžu konstatovat mnohem lepší rozmanitost a zařazení prvků obtížnosti a risků mezi sebe, tab. 24. Tato sestava i velmi pěkně působila na oko diváka. Pohybovala se velmi dobře po prostoru i přesto, že zařadila do sestavy pouze jeden skok. Pohyb po prostoru také umožnily risky, kterých bylo zařazeno v sestavě opět hodně. Drobná manipulace s kuželi byla zastoupena rozmanitě. Avšak na můj vkus (tab. 25) byla málo zastoupena typická manipulace pro kužele, mám na mysli mlýnky a malé kroužky. 46

47 Malé kroužky jsem zaznamenala pouze jednou, mlýnky dvakrát avšak alespoň po delší dobu. Zbylá základní manipulace byla zastoupena průměrně A. Maksymenko stuha (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 26 počet prvků stuha Tab. 27 rozložení prvků - stuha počet prvků stuha A. Maksymenko počet celkový počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 0,5 + 0,6 III 3 0,7 + 0,8 IIIIII ,9 + 1,0 II 2 1,1 a více I 1 prvky obtížnosti stuha A. Maksymenko počet celkový počet IIII 4 IIII 4 II 2 s rotací II 2 12 s výdrží do roku 2012 Jak znázorňuje tab. 26, ve volné sestavě se stuhou byla nejvíce zastoupena bodová obtížnost 0,7 + 0,8. Jedná se o polovinu prvků obtížnosti. Celkem jsem zaznamenala maximální počet prvků, což je 12 prvků obtížnosti. Z tabulek je vidět, že Alina ve svých sestavách neměla zařazené pouze 12 prvků obtížnosti, které by měla ve všech sestavách, ale prvky se velmi různorodě obměňovaly, což působí velmi dobrým dojmem nejen pro diváky, ale hlavně pro rozhodčí. Tab. 27 představuje uspořádání a zařazení prvků obtížnosti ve volné sestavě se stuhou. Rozložení je rozmanitější, než v předchozí sestavě s kuželi. Ve volné sestavě se stuhou jsou jako hlavní prvky obtížnosti obraty. Z tabulky je vidět, že obraty spolu se skoky převyšují ostatní prvky obtížnosti. A zbylé prvky jsou zastoupeny po dvou z každé skupiny, dle pravidel risky Tab. 28 risky - stuha A. Maksymenko rotace stuha navíc rotace risk 1 I I 1x podmetenka, 2x kotoul vpřed risk 2 I 2x "chainné" risk 3 I II 3x "chainné", 1x přemet stranou risk 4 I II 3x "chainné", 1x přemet vpřed risk 5 2x kotoul vpřed 47

48 V této tabulce (tab. 28) nejsou vidět žádné symboly navíc, pouze jeden. Alina v riscích sice využívala hodně rotací navíc, ale vždy vyhazovala a chytala stuhu pomocí ruky. Jiná část těla při vyhození či chycení nebyla využita. Ukrajinská závodnice provedla v sestavě se stuhou více risků než je minimum, celkem jsem zaznamenala 5 risků. A bohužel i zde jsem evidovala opakování rotačních prvků pod vyhozeným náčiním, což by se nemělo objevit dle pravidel celkový rozbor sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 29 celkový rozbor sestavy stuha Tab. 30 manipulace - stuha A. Maksymeko stuha risk 1 3. s rotací risk risk s rotací 14. risk risk 5 Manipulace stuha A. Maksymenko počet III 3 II 2 I 1 - IIII 4 IIII 4 I 1 II 2 I Z celkové tabulky (tab. 29) lze vyčíst, že prvky obtížnosti a risky jsou v sestavě rovnoměrně rozestavěny a sestava tak působí kompaktně. Aliny sestavy jsou prováděny ve vysokém tempu. Sestavy obsahují maximálně možný počet obtížnostních prvků a risky jsou zastoupeny vždy více než minimum. Takže lze konstatovat, že jsou sestavy velmi obtížné a je třeba maximálně trénovat s velkým nasazením a plnění zadaných úkolů pro zacvičení bezchybné sestavy. Ve volné sestavě se stuhou je možné vidět zastoupení všech drobných a základních manipulací se stuhou (tab. 30). Vyhazování a chytání je zařazeno v riscích, takže i tato 48

49 skupina je v sestavě zaznamenaná. Nejvíce v této sestavě byly prováděny kruhy a průchody skrz stuhou různými způsoby. 7.3 C. Weber C. Weber obruč (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 31 bodové hodnocení prvků obruč Tab. 32 rozložení prvků - obruč počet prvků celkový C. Weber počet obruč počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 I 1 0,5 + 0,6 IIIII 5 0,7 + 0,8 III ,9 + 1,0 I 1 1,1 a více II 2 prvky obtížnosti obruč C. Weber počet III 3 celkový počet IIII 4 III 3 12 s rotací s výdrží I 1 do roku 2012 I 1 Z tab. 31 je vidět, že Caroline využila ve své volné sestavě s obručí maximálního počtů prvků obtížnosti. Rakouská závodnice využívala prvků bodové hodnoty z kategorií 0,3 + 0,4 a výše avšak nejčastěji v rozmezí 0,5 + 0,6, což moc vysoké hodnoty nejsou. U hodnoty více jsou zaznamenány dva prvky obtížnosti, u rakouské reprezentantky v této vysoké hodnotě dominují obraty. Obraty využívá spíše bez velké kloubní pohyblivosti, ale i přesto jsou obraty vysoce bodově ohodnocené. Jak jsem zmínila již výše, Caroline dominuje spíše v obratech, proto jich je vidět nejvíce (tab. 32). Obruč zahrnuje rovnoměrné zařazení prvků obtížnosti, což je v této volné sestavě správně provedeno, avšak nejméně jsou zastoupeny prvky ohebnosti Risky Tab. 33 risky - obruč C. Weber obruč rotace navíc rotace risk 1 I I I 2x "chainné", 1x "přesed" risk 2 II I 1x "přesed, 1x přemet stranou na předloktích risk 3 I 2x přemet vpřed risk 4 I II 3x "chainné", 1x podmetenka 49

50 Tab. 33 zaznamenává 4 risky. Caroline zařadila do své volné sestavy s obručí spíše risky tzv. na jistotu. Pouze v jednom případě je vidět z tabulky čtyři rotační prvky pod vyhozeným načiní, což bylo nejnáročnější. I u této závodnice jsem zaregistrovala opakování rotačních prvků pod náčiním, což je dle mezinárodních pravidel chybou. V porovnání s ukrajinskou závodnicí rakouská Caroline prováděla risků méně a s nižší obtížností Celkový rozbor volné sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 34 celkový rozbor sestavy obruč Tab. 35 manipulace - obruč C. Weber obruč risk risk 2 8. s výdrží risk risk do roku 2012 Manipulace obruč C. Weber počet I 1 I 1 I 1 - IIIII 5 IIII 4 III I 1 - I 1 Tab. 34 ukazuje posloupnost prvků obtížnosti a risků v průběhu volné sestavy s obručí rakouské gymnastky. Sestava v podání Carolina byla rozmanitá a propojení prvků obtížnosti s risky různorodá. Tabulka vpravo (tab. 35) znázorňuje využití základní manipulace s obručí ve volné sestavě. Nejvíce zastoupeny, v této sestavě, jsou průchody skrz obruč nejen pomocí skoků či poskoků, dále překlápění a roztáčení obruče, ať již kolem ruky, či kolem hlavy. Několik manipulací zde nemá vůbec žádné zastoupení, což však dle pravidel není chybou, avšak by zvýšilo rozmanitost sestavy. 50

51 7.3.2 C. Weber míč (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 36 bodové ohodnocení prvků míč Tab. 37 rozložení prvků - míč počet prvků celkový C. Weber počet míč počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 0,5 + 0,6 IIIII 5 0,7 + 0,8 IIIII ,9 + 1,0 I 1 1,1 a více I 1 prvky obtížnosti míč C. Weber počet IIII 4 celkový počet III 3 I 1 12 s rotací II 2 s výdrží I 1 do roku 2012 I 1 Tab. 36 ukazuje bodové ohodnocení prvků obtížnosti, které Caroline ve své volné sestavě s míčem využila. Z tabulky je patrné, že nejčastěji zařazené prvky jsou od 0,5 0,8. Ve volné sestavě s míčem je nejčastější zařazení bodově nižších prvků obtížnosti, protože zde převládají ohebnosti, které jsou bodově nižší. Nejvyšší dvě kategorie 0,9 + 1,0 a 1,1 a více jsou zařazeny pouze jednou prvkem obtížnosti obratem, které u rakouské závodnice dominují a provádí vysoký počet rotací. Rozložení prvků, které je možné vidět v tabulce vpravo (tab. 37) je dle mezinárodních pravidel správně. Pro míč jsou charakteristické ohebnosti a skoky, které jak je vidět, jsou zde zařazeny nejvíce. Další skupiny jsou zařazeny dle libosti do maximálně možného počtu obtížnostních prvků, které Caroline do své sestavy zařadila Risky Tab. 38 risky - míč C. Weber rotace míč navíc rotace risk 1 I I I 2x "chainné", 1x podmetenka risk 2 I I 1x "přesed", 1x přemet stranou na předloktích risk 3 2x "přesed risk 4 2x přemet vpřed risk 5 I I 1x "chainné", 1x kotoul vpřed Z tab. 38 je možné vyčíst počet zařazených risků ve volné sestavě s míčem rakouské závodnice. V této sestavě Caroline provedla o jeden risk více, než v sestavě s obručí, tedy celkem 5 risků. Avšak opět jednodušší formy a ve směs i stejné rotační prvky jako v sestavě s obručí. Nejtěžší risk ve volné sestavě s míčem je s třemi rotačními prvky pod vyhozeným 51

52 náčiním. Z tabulky vyplývá, že i v této sestavě jsou risky zařazeny se stejnou myšlenkou jako v předchozí sestavě, lehčí risky s jistotou chycení Celkový rozbor volné sestavy a manipulace v průběhu Tab. 39 celkový rozbor sestavy míč Tab. 40 manipulace C. Weber míč 1. s výdrží risk risk do roku 2012 Manipulace míč C. Weber počet III 3 - III 3 IIII 4 III 3 I 1 III 3 I 1 III risk s rotací 13. risk s rotací risk 5 Tabulka (tab. 39) ukazuje celkový rozbor sestavy a její rozmanitost prvků obtížnosti a risků v průběhu volné sestavy s míčem rakouské závodnice. Z tabulky je patrné, že prvky obtížnosti v této sestavě jsou vskutku rovnoměrně proloženy risky. Využití základních a dalších manipulací s míčem znázorňuje tabulka nahoře vpravo (tab. 40). Caroline ve své volné sestavě s míčem předvedla široké spektrum manipulací i v různých obměnách, podobách a modifikací. 52

53 7.3.3 C. Weber kužele (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 41 bodové hodnocení prvků kužele Tab. 42 rozložení prvků - kužele počet prvků celkový C. Weber počet kužele počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 0,5 + 0,6 IIIII 5 0,7 + 0,8 IIIII ,9 + 1,0 1,1 a více II 2 prvky obtížnosti kužele C. Weber počet II 2 celkový počet IIIII 5 IIII 4 12 s rotací s výdrží do roku 2012 I 1 Tabulka vlevo (tab. 41) znázorňuje bodové hodnocení prvků obtížnosti dle kategorií. Ve volné sestavě s kuželi rakouská závodnice využila třech hodnot obtížnosti. Pět prvků obtížnosti v rozmezí 0,5 + 0,6, pět prvků obtížnosti v rozmezí 0,7 + 0,8 a zbývající dva prvky obtížnosti 1,1 a více. Z toho vyplývá, že Caroline zařadila maximální počet prvků obtížnosti, stejně jako v předchozích sestavách. Následující tabulka (tab. 42) vyjadřuje rozložení prvků obtížnosti ve volné sestavě s kuželi. Toto náčiní je charakteristické obraty a rovnováhy a proto musí v sestavě převažovat. Dle tabulky je patrné, že dle mezinárodních pravidel jsou prvky této závodnice zařazeny tak, jak mají Risky Tab. 43 risky - kužele C. Weber rotace kužele navíc rotace risk 1 I II 3x "chainné", 1x podmetenka risk 2 I I 2x "čertík" o 360, 1x přemet vpřed risk 3 2x "přesed" risk 4 I I 1x "přesed", 1x přemet stranou na předloktích risk 5 I I 2x "chainné", 1x přemet stranou Ve volné sestavě s kuželi jsem zaznamenala stejný počet risků jako v předchozí sestavě s míčem, jak ukazuje výše uvedená tabulka (tab. 43), tedy celkem 5 risků. Rakouská závodnice provádí risky opět podobného charakteru, jako v předchozích sestavách. Avšak u některých risků je možné vidět více rotačních prvků pod vyhozeným náčiním, pravděpodobně to je tím, že kužele je možné vyhodit výše než míč a proto je snazší provést více rotací pod 53

54 náčiním. Nejtěžší zařazený risk v této volné sestavě je se čtyřmi rotacemi pod vyhozeným náčiním Celkový rozbor volné sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 44 celkový rozbor sestavy kužele Tab. 45 manipulace - kužele C. Weber kužele 1. risk do roku risk risk risk risk Manipulace Kužele C. Weber počet IIIIIII 7 - II 2 II 2 - IIII 4 I I 1 I 1 Tabulka vlevo (tab. 44) znázorňuje rozložení prvků obtížnosti a risků v průběhu celé volné sestavy s kuželi. V této sestavě se různě prolínají prky obtížnosti s risky, jejich sled je rozmanitý, stejně jako v předchozích sestavách. Základní a rozšířená manipulace zobrazuje tabulka vpravo (tab. 45). V této tabulce je vidět, že Caroline ve volné sestavě s kuželi použila dvě třetiny možných manipulací, což ovšem není chybou, ale větší využití těchto manipulací by mohlo sestavu oživit. Nejvíce prováděla v sestavě mlýnky, což je pro kužele typickou drobnou manipulací avšak ne jedinou. Dále využila nízké vyhazování a následné chytání kuželů, malé kroužky a kruhy. 54

55 7.3.4 C. Weber stuha (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 46 bodové hodnocení prvků stuha Tab. 47 rozložení prvků - stuha počet prvků celkový C. Weber počet stuha počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 I 1 0,5 + 0,6 III 3 0,7 + 0,8 IIIII ,9 + 1,0 I 1 1,1 a více II 2 prvky obtížnosti stuha C. Weber počet IIII 4 s rotací s výdrží do roku 2012 celkový počet IIIIIII 7 I 1 12 Tabulka vlevo (tab. 46), která vyobrazuje bodové hodnocení prvků obtížnosti ve volné sestavě se stuhou rakouské závodnice, je ze všech její sestav nejvíce rozmanitá. I Caroline tedy využila pěti kategorií ze šesti možných. Zařazení prvku v hodnotě 0,3 + 0,4 je na seniorskou kategorii velmi nízké, ovšem jedná se pouze o jeden prvek. Následující tabulka (tab. 47) představuje využití skupin prvků obtížnosti a jejich rozložení v této volné sestavě se stuhou. Jak je vidět z tabulky, Caroline ve své sestavě se stuhou neprovedla žádný prvek ohebnosti, což dle mezinárodních pravidel není chybou, ale na druhou stranu velká převaha obratů. Obraty spolu se skoky tvoří základními prvky v tomto náčiní. Obratů využila sedm, což je poměrně vysoké číslo a skoků čtyři. Do maximálního počtu prvků obtížnosti, dvanácti, je doplněno rovnováhou Risky Tab. 48 risky - stuha C. Weber rotace stuha navíc rotace risk 1 I I 2x "chainné", 1x přemet vpřed risk 2 I II 3x "chainné", 1x podmetenka risk 3 I I 2x "přesed", 1x přemet stranou na předloktích risk 4 I I 1x "chainné", 1x kotoul vpřed Výše uvedená tabulka (tab. 48) zobrazuje využití risků ve volné sestavě se stuhou. Caroline předvedla 4 risky, stejně jako v sestavě s obručí. O různorodosti a využití rotačních prvků pod vyhozeným náčiní se hovořit ale nedá. Z tabulky je vidět, že ve třech riscích ze čtyř Caroline použila rotační prvek chainné, otočení těla kolem podélné osy na dvou nohách. 55

56 Ve všech volných sestavách rakouská závodnice využívala stejných nebo podobných risků. Její sestavy působí velmi podobně, postrádají rozmanitost a kreativitu, na kterou se v následujícím olympijským cyklu ( ) klade vysoký důraz Celkový rozbor volné sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 49 celkový rozbor sestavy stuha Tab. 50 manipulace - stuha C. Weber stuha risk risk risk Manipulace stuha C. Weber počet IIIIIIIII 9 IIIII 5 I III 3 I risk 4 Tab. 49 znázorňuje průběh volné sestavy se stuhou. Rozmanitost a propojování prvků obtížnosti s risky jsem v této sestavě rakouské závodnice zaznamenala. Tato různorodost a nepravidelné střídání propojování prvků obtížnosti s risky jsou vidět v každé sestavě reprezentantky. V opačném případě využití základní či vedlejší manipulaci je velmi omezený. Z tabulky vpravo (tab. 50) je vidět, že Caroline v sestavě se stuhou využila méně než polovinu možných manipulací, což z hlediska mezinárodních pravidel není chyba, ale sestava by byla pestřejší a různorodější. Nejvíce prováděla v této sestavě spirály, dále pak hádky a minimálně pak spirálky na zemi, kruhy a ešapé. 56

57 7.4 M. Míčková M. Míčková obruč (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 51 bodové hodnocení prvků obruč Tab. 52 rozložení prvků obruč počet prvků obruč M. Míčková počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 celkový počet 0,5 + 0,6 IIIII ,7 + 0,8 IIIIII 6 0,9 + 1,0 1,1 a více I 1 prvky obtížnosti obruč M. Míčková počet IIII 4 celkový počet II 2 II 2 s rotací I 1 12 s výdrží I 1 do roku 2012 II 2 Z levé tabulky (tab. 51) je možné vidět bodové využité prvků obtížnosti ve volné sestavě s obručí. Nejvíce prvků jsou v kategorii 0,7 + 0,8, celkem šest prvků obtížnosti. Pět prvků obtížnosti jsou v kategorii 0,5 + 0,6, což není úplně velké bodové hodnocení ve srovnání se světovou špičkou, ovšem s průměrnou (C. Weber) to je velmi podobné. Monika zařadila do své sestavy maximálně možný počet prvků obtížnosti. Druhá tabulka (tab. 52) znázorňuje rozložení prvků obtížnosti ve volné sestavě s obručí. Obruči mají být zařazeny všechny prvky obtížnosti vyváženě, žádný viditelně nepřevažuje. Což je z tabulky patrné, Maximální rozdíl dvou, je dle mezinárodních pravidel správně zařazené. Nejvíce jsou zařazeny skoky, které Monika provádí dobře ve velkém rozsahu, pokud není unavená a nemá skok na konci sestavy, pak už je tak dobře s výškou, letem a tlumeným dopadem neprovádí. Se stejným zařazením jsou vidět ohebnosti, na tuto skupinu prvků obtížnosti je kladena velká flexibilita, kterou Monika má. A po dvou jsou zařazeny obraty a rovnováhy Risky Tab. 53 risky obruč M. Míčková rotace obruč navíc rotace risk 1 III I I I 2x "chainné", 1x přemet stranou risk 2 I I II I 3x kotoul vpřed, 1x sud Z výše uvedené tabulky (tab. 53) je možné vidět počet zařazených risků v sestavě. Dle tehdejších pravidel, pro olympijský cyklus , byly povinné 3 risky v sestavě. Právě 57

58 tato tabulka ukazuje menší počet, 2 risky. Zda poslední risk v sestavě nestihla, či neprovedla nějaký risk během sestavy je možné, avšak to bohužel nemohu zjistit, jelikož nemám k dispozici zápisy sestav dívek. Tyto dva risky patří mezi těžší, obsahují více rotací, chytané bez pomoci rukou Celkový rozbor volné sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 54 celkový rozbor sestavy obruč Tab. 55 manipulace - obruč M. Míčková obruč do roku risk s rotací s výdrží risk 2 do roku Manipulace obruč M. Míčková počet II 2 - III 3 IIIIII 6 II 2 III 3 III 3 I 1 III Tab. 54 ukazuje průběh celé volné sestavy s obručí Moniky Míčkové, české reprezentantky. Prolínání různých prvků obtížnosti s risky je různorodé, avšak pouze dva risky. Tabulka vpravo (tab. 55) zobrazuje možnou nabídku drobných manipulací s obručí, které mohou gymnastky využít ve své sestavě. Manipulace je velmi pestrá, Monika využila 2/3 možných manipulací. Monika prováděla různé druhy kutálení po těle, kroužení nejen pomocí ruky, vyhazování, chytání, průchodu skrz obruč, předání obruče, apod. 58

59 7.4.2 M. Míčková míč (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 56 počet prvků míč Tab. 57 rozložení prvků míč počet prvků míč M. Míčková počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 celkový počet 0,5 + 0,6 III ,7 + 0,8 IIIIIII 7 0,9 + 1,0 1,1 a více II 2 prvky obtížnosti míč M. Míčková počet IIII 4 celkový počet II 2 II 2 s rotací I 1 12 s výdrží I 1 do roku 2012 II 2 Tabulka počet prvků (tab. 56) poukazuje na bodovém hodnocení prvků, které jsou zařazené ve volné sestavě s míčem. I v této sestavě převyšuje bodová kategorie 0,7 + 0,8 a to velmi výrazně, sedmi prvky obtížnosti. Dále tři prvky obtížnosti jsou v kategorii 0,5 + 0,6 a dva prvky obtížnosti v kategorii 1,1 a více, což je v této kategorii o jeden prvek více, než v sestavě s obručí. V tomto náčiní má bodové hodnocení prvků obtížnosti ve srovnání se světovou špičkou velmi podobné. Následující tabulka (tab. 57) znázorňuje rozložení prvků obtížnosti. Ve volné sestavě s míčem mají převažovat ohebnosti a skoky, což je z tabulky patrné, čtyři a čtyři. Rovnováhy a obraty jsou opět po dvou. Což je dle mezinárodních pravidel možné. Monika má dlouhé nohy a prvky obtížnosti provádí velmi pěkně, ovšem ne v druhé půlce sestavy. Moniky problém je fyzická kondice, je třeba mít kondiční schopnosti na velmi dobré úrovni, potom bude správně provádět prvky i na konci sestavy, zejména skoky. Krátkodobá vytrvalost je důležitá pro provedení celé sestavy, ale i dlouhodobá vytrvalost je nepostradatelná pro gymnastky z hlediska houževnatosti a zvládnutí celého tréninku. Rychlost spolu se sílou jsou nutné pro provádění prvků obtížnosti bez napětí v celém těle gymnastka správně neprovede prvky obtížnosti (Perič 2008) Risky Tab. 58 risky - míč M. Míčková rotace míč navíc rotace risk 1 I I I I 2x "chainné", 1x přemet stranou na předloktích risk 2 I 2x kotoul vpřed risk 3 2x "přesed" 59

60 Tabulka 58 vyjadřuje počet a obsah risků ve volné sestavě s míčem. Monika předvedla správný minimální počet risků, ne jako v předchozí sestavě. Avšak bohužel risky byly nepovedené, objevil se pád míče, což je velká penalizace. V porovnání se světovou špičkou chyběla Monice bezchybnost, nejen v této sestavě se objevil pád či jiné nepřesnosti. I to posouvá Moniku a nižší příčky v celkovém výsledku Celkový rozbor sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 59 celkový rozbor sestavy míč Tab. 60 manipulace - míč M. Míčková míč risk 1 do roku s rotací 6. risk s výdrží do roku risk 3 Manipulace míč M. Míčková počet IIIIIII 7 I 1 IIII 4 III 3 I 1 I 1 I 1 I 1 - Celková tabulka, vlevo (tab. 59) ukazuje prolínání všech prvků obtížnosti (skoky, obraty, rovnováhy a ohebnosti) s risky. Tato sestava byla velmi vydařená, avšak dva pády míče, které Moniku postihly, způsobilo nízké ohodnocení sestavy. Jak jsem již zmínila, u dalších zkoumaných gymnastek jsem pády náčiní při pozorování videozáznamu nezaznamenala, z toho usuzuji, že to byl hlavní důvod takového umístění české reprezentantky. Manipulace s náčiním, tabulka vpravo (tab. 60) představuje již menší nabídku drobné manipulace s míčem, než předchozí s obručí. Ale Monika ji využije hojně. Pouze chycení a následné vyhození míče nepoužila. Nejvíce využívala kutálení míče po těle, tato manipulace je pro míč nejtypičtější, dále odbití a další manipulace. 60

61 7.4.3 M. Míčková kužele (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 61 počet prvků kužele Tab rozložení prvků kužele počet prvků kužele M. Míčková počet 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 celkový počet 0,5 + 0,6 III ,7 + 0,8 IIIIIII 7 0,9 + 1,0 I 1 1,1 a více I 1 prvky obtížnosti kužele M. Míčková počet II 2 celkový počet IIII 4 IIII 4 s rotací 12 s výdrží I 1 do roku 2012 I 1 Tabulka 61, vlevo, která poukazuje na počet prvků ve volné sestavě s kuželi je velmi podobná, jako v předchozích sestavách. Nejvíce se pohybuje v kategorii 0,7 + 0,8, tyto hodnoty má sedm prvků obtížnosti, tři prvky obtížnosti jsou v kategorii 0,5 + 0,6, jeden prvek 0,9 + 1,0 a dvanáctý prvek je z poslední nejvíce hodnotné kategorie 1,1 a více. V této kategorii se nejčastěji objevují obraty, které jsou nejvíce hodnocené, čím víc rotací, tím více bodů, s ohledem na provedení dle mezinárodních pravidel. Následující tabulka (tab. 62) znázorňuje rozložení prvků obtížnosti v sestavě. Ve volné sestavě s kuželi dominují obraty a rovnováhy, které jsou zařazeny po čtyřech. Ohebnosti a skoky jsou zde zařazeny po dvou Risky Tab. 63 risky kužele M. Míčková kužele rotace navíc rotace risk 1 II I I I 2x "chainné", 1x přemet stranou na předloktích risk 2 I I I 1x "chainné", 1x kotoul vzad Tato tabulka (tab. 63) ukazuje stejný problém, jako tabulka risky obruč. Zařazeny pouze dva risky, což je dle mezinárodních pravidel chybně. Ovšem je možné, že Monika v sestavě poslední risk nestihla, což videozáznam nasvědčuje, ale je to pouze domněnka. První uvedený risk je poměrně vysoce hodnocen, oproti druhému risku. 61

62 Celkový rozbor sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 64 celkový rozbor sestavy kužele Tab. 65 manipulace - kužele M. Míčková kužele 1. s výdrží risk risk do roku 2012 Manipulace Kužele M. Míčková počet II 2 I 1 I 1 IIIII 5 I 1 I 1 IIIII 5 IIIII 5 I 1 I 1 - Tabulka vlevo (tab. 64) znázorňuje celkový průběh volné sestavy s kuželi české reprezentantky. Maximální počet prvků obtížnosti, 12 se prolíná pouze s dvěma risky, což je malý počet, jak jsem již zmínila u výše uvedené tabulky či u sestavy s obručí. Po zhlédnutí videozáznamů, analýze a porovnání jsem usoudila, že tato sestava byla ze všech sestav nejpovedenější, možná hrála role oblíbenosti náčiní, soustředěnost či další jiné faktory. Avšak známka i umístění této sestavy bylo z celého čtyřboje nejlepší. Sousední tabulka (tab. 65) nabízí gymnastkám drobnou manipulaci pro využití v sestavě s kuželi, která je podobně bohatá jako předchozí tabulka pro sestavu s míčem. I tuto tabulku Monika využila téměř všechny možné manipulace, kromě vyvažování jinou částí těla - nejvíce předvedla vyhazování a následné chycení jedné kužele, mlýnky, asymetrické pohyby kuželů, kroužky a další manipulaci. 62

63 7.4.4 M. Míčková stuha (MS Montpellier 2011) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 66 počet prvků stuha Tab. 67 rozložení prvků stuha počet prvků stuha M. Míčková počet 0,1 + 0,2 I 1 0,3 + 0,4 celkový počet 0,5 + 0,6 II ,7 + 0,8 IIIIIIII 8 0,9 + 1,0 1,1 a více I 1 prvky obtížnosti stuha M. Míčková počet IIII 4 celkový počet IIII 4 II 2 s rotací I 1 12 s výdrží I 1 do roku 2012 Tabulka 66 počet prvků obtížnosti ukazuje bodové hodnocení použitých prvků obtížnosti ve volné sestavě se stuhou. Opět, jako v předešlých sestavách je zde nejvíce uplatněna kategorie s hodnotami 0,7 + 0,8, osm prvků obtížnosti. Jednou se objevila i kategorie 0,1 + 0,2, avšak usuzuji z videozáznamu, že jde o nepovedený prvek obtížnosti. Dva prvky v hodnotící kategorii 0,5 + 0,6 a jeden prvek v nejvíce bodové kategorii 1,1 a více. Monika využila, jako v každé sestavě, maximálního počtu prvků obtížnosti. V každém náčiní musí vždy dominovat dvě skupiny prvků obtížnosti, v sestavě se stuhou to jsou obraty a skoky. Tabulka 67 ukazuje správné zařazení prvků v sestavě. Čtyři skoky, čtyři obraty, dvě rovnováhy a dvě ohebnosti. Monika v první polovině své sestavy prováděla prvky velmi dobře, ale bohužel v druhé polovině prvky obtížnosti již nebyly tak precizní. V jednom skoku skoro nevyskočila, tudíž neměl požadovaný rozsah, obraty byly nedokončení. A na tom všem se ztrácí body risky Tab. 68 risky stuha M. Míčková stuha rotace navíc rotace risk 1 I I I 2x "chainné", 1x přemet stranou risk 2 I 3x kotoul vpřed risk 3 II I 1x "chainné", 1x přemet vpřed Z tabulky je patrné (tab. 68), že v sestavě se stuhou je minimální počet risků zařazen. Na konci volné sestavy se stuhou si Monika hodila chybně stuhu a dle mého uvážení zde měl být ještě jeden risk, ani tato sestava nebyla bezchybná. V porovnání se světovou špičkou 63

64 zařazovala Monika do svých sestav velmi malý počet risků, které když jsou správně provedené, jsou za vysokou hodnotu, dle provedených rotací pod vyhozeným náčiní, způsobem hozením a chycení celkový rozbor sestavy a manipulace v průběhu sestavy Tab. 69 celkový rozbor sestavy stuha Tab. 70 manipulace - stuha M. Míčková stuha 1. s výdrží 2. s rotací risk 1 7. risk risk Manipulace stuha M. Míčková počet IIIII 5 - I 1 I 1 IIII 4 III 3 III 3 I 1 I 1 I 1 - Rozložení prvků obtížnosti s risky ve volné sestavě se stuhou a jejich posloupnost znázorňuje tabulka vlevo (tab. 69). Poslední tabulka (tab. 70) ukazuje využití drobné manipulace se stuhou během sestavy. Nabídka drobné manipulace je podobná jako u sestavy s kuželi. Avšak Monika nevyužila ve své sestavě hádky, pouze hádky na zemi. Nízké vyhození taky neprovedla, ale není to chybné. Nejvíce využila spirálek, kruhů, ešapé a méně již potom stahovačky, vyhození a chycení a vedlejší manipulaci. 64

65 7.5 Souhrn volných sestav z MS Montpellier 2011 Mistrovství světa bylo pro Českou republiku negativní. Monika ve svých sestavách velmi chybovala a nedosáhla lepšího umístění než v první padesátce. Monika na rozdíl od Aliny a Caroline sestavy velmi kazila, což je významným faktorem pro lepší bodové ohodnocení. Obsah volných sestav byl méně obtížný než u špičkové ukrajinské reprezentantky. Obtížnější prvky zařadila do svých sestav, dle videozáznamu, ukrajinská reprezentantka, která je prováděla přesně, precizně a technicky správně dle mezinárodních pravidel. Česká reprezentantka a rakouská reprezentantka měly prvky obtížnosti na podobných bodových hodnotách. V tomto období byly risky ve volných sestavách gymnastek povinné, avšak nebyla stanovena horní hranice. Proto zejména u ukrajinské reprezentantky je možné z tabulek vyčíst vysoká čísla u risků. Správně provedené risky jsou velmi vysoce hodnocené, proto i v tomto směru je světová špička vpředu oproti české. Celkový obsah sestav, počet jednotlivých elementů a tudíž i nejobtížnější sestavy představuje právě ukrajinská závodnice. Ve dvou sestavách provádí celkově 17 elementů, v druhých dvou dokonce 18 elementů. Rakouská závodnice ve dvou sestavách ukrajinskou reprezentantku dosahuje, provedla 17 elementů, ve dvou sestavách již méně, 16 elementů. A česká reprezentantka se těmto číslům vzdaluje, zaznamenala jsem 14 a 15 elementů. 7.6 Analýza volného čtyřboje A. Maksymenko - MS Kijev 2013, C. Weber - ME Vídeň 2013, M. Míčková MS Kijev 2013 Mistrovství světa a Mistrovství Evropy poprvé zaznamenaly nová pravidla. Změny v obsahu sestav, širší nabídka hudebních repertoárů. Gymnastky mohly poprvé využít v jedné ze svých sestav hudbu se slovy, které oživily jejich sestavy. Gymnastky dokážou více vyjádřit zpívaný doprovod svým pohybem. Povinné série tanečních kroků obohacují volné sestavy a lépe propojují prvky obtížnosti s risky. Díky této změně dochází k navrácení k původní myšlenky dříve umělecké gymnastiky. 65

66 7.7 A. Maksymenko A. Maksymenko obruč (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 71 bodové hodnocení prvků obruč Tab. 72 rozložení prvků - obruč počet prvků celkový A. Maxymenko počet obruč počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIIII 5 0,6 a více IIII 4 prvky obtížnosti obruč A. Maksymenko počet III 3 celkový počet III 3 9 III 3 II 2 2 Výše uvedená tabulka vlevo (tab. 71) ukazuje bodové hodnocení prvků obtížnosti ve volné sestavě s obručí. Jsou využity pouze dvě kategorie. Kategorie 0,5 se objevila v sestavě 5x a kategorie 0,6 a více celkem 4x. Tudíž ukrajinská reprezentantka zařadila do své sestavy maximum prvků obtížnosti, celkem 9. Následující tabulka (tab. 72) představuje rozložení skupin prvků obtížnosti v této sestavě. Obruč je charakteristická vyrovnanými prvky obtížnosti, výše je možné vidět ideální případ 3x skok, 3x obrat a 3x rovnováha. Série tanečních kroků je v sestavě povinná minimálně jednou a Alina do této sestavy zařadila 2 série tanečních kroků, které vždy osvěží sestavu a mají hodnotu 0,3 bodu Risky Tab. 73 risky - obruč A. Maksymenko obruč rotace navíc risk 1 I I II 3x kotoul vpřed rotace risk 2 I I II II 3x "chainné", 1x rotace v provazu risk 3 I I II 1x "čertík", 1x "přesed" Podle platných pravidel je možné zařadit do sestav maximálně 3 risky. Dle tabulky (tab. 73) je vidět, že je maxima využito. Jak jsem u této gymnastky již zmiňovala, její provedení risků, preciznost a obtížnost je velká. Symboly navíc a rotace navíc ještě přidávají 66

67 na obtížnosti prováděného risku a chycení po provedení rotací taktéž. První risk je chycen do kroužení na noze, což je velmi obtížné, druhý risk je chycen do průchodu skrz obruč bez zrakové kontroly a poslední risk je chycen do nohou a bez zrakové kontroly Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 74 celkový rozbor sestavy obruč Tab. 75 mistrovství obruč A. Maksymenko obruč 1. M risk M M M4 15. risk M M risk 3 Mistrovství obruč M1 M2 M3 M4 M5 M6 A. Maksymenko Tabulka vpravo (tab. 74) znázorňuje celkový průběh sestavy s obručí. Z tabulky je vidět, že je sestava velmi obsáhlá a velmi záleží na správném provedení všech prvků, aby se posloupnost nepřerušila. Sestava je provedena opět v rychlém tempu s velkou obtížností. Následující tabulka (tab. 75) ukazuje zařazení mistrovství s obručí ve volné sestavě. Mistrovství v sestavách gymnastek není omezené. Mistrovství Alina zařadila, v porovnání s ostatními, velmi početně, celkem 6 mistrovství. První mistrovství je provedeno při chycení obruče, druhé je netradiční kroužení s obručí, třetí mistrovství je kutálení obruče, čtvrté chycení obruče, páté opět kroužení a šesté znovu využití chycení. 67

68 7.7.2 A. Maksymenko míč (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 76 počet prvků míč Tab. 77 rozložení prvků míč počet prvků celkový A. Maxymenko počet míč počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIII 4 0,6 a více IIIII 5 prvky obtížnosti míč A. Maksymenko počet II 2 celkový počet IIII 4 9 III 3 I 1 1 Následující tabulka počet prvků (tab. 76) ukazuje bodové hodnoty prvků předvedené ve volné sestavě s míčem. Stejně jako v předchozí sestavě byly využity pouze dvě kategorie, 0,5 a 0,6 a více. V kategorii 0,5 jsem zaznamenala 4 prvky obtížnosti a v kategorii 0,6 a více jsem zaznamenala 5 prvků obtížnosti. Obtížnost prvků je tedy velmi vysoce hodnocena, ale videozáznam ukazuje, že i provedení prvků obtížnosti je dle mezinárodních pravidel správné. Tabulka vedle (Tab. 77) znázorňuje využití skupin prvků obtížnosti v sestavě s míčem. Prvků obtížnosti ve své sestavě Alina předvedla opět maximální počet, celkově 9 prvků obtížnosti. Dva skoky, čtyři obraty a tři rovnováhy. V této sestavě předvedla pouze jednu sérii tanečních kroků, což je minimum Risky Tab. 78 risky míč A. Maksymenko míč rotace navíc rotace risk 1 I I I 1x dálkový skok do kotoulu vpřed, 1x přemet vpřed risk 2 I I II 3x "chainné", 1x přemet vzad na zem risk 3 I I 1x "čertík", 1x "přesed" Tabulka risky (tab. 78) představuje maximální využití risků ve volné sestavě s míčem, tedy 3 risky. Poslední dva risky se objevily i v předchozí sestavě s obručí, pouze o vyhození a chycení jednodušší, kvůli obtížnosti náčiní. Míč se velmi obtížně vyhazuje s bonifikací navíc. Pouze první risk je vyhazován bez zrakové kontroly a poslední risk chycen 68

69 bez pomocí rukou. Avšak rotace pod vyhozeným náčiní je vysoká, tudíž hodnoty risků jsou taktéž vysoké Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 79 celkový rozbor sestavy míč Tab. 80 mistrovství míč A. Maksymenko míč 1. M1 2. M risk 1 6. M M4 14. M risk M risk 3 Mistrovství míč M1 M2 M3 M4 M5 M6 A. Maksymenko Tabulka vlevo (tab. 79) ukazuje celkovou posloupnost a střídání prvků obtížnosti, risků, mistrovství a sérií tanečních kroků. Celkově je sestava velmi různorodá a i zde velmi záleží na provedení každého prvku obtížnosti, risků a precizní provedení mistrovství, protože byť sebemenší chyba naruší plynulý průběh sestavy. Následující tabulka vpravo (tab. 80) znázorňuje počet mistrovství v této sestavě. Alina i v sestavě s míčem předvedla vysoký počet mistrovství (netradiční manipulace). Rozhodování a uznání mistrovství je velmi obtížné, záleží na absolutně bezchybném provedení a na netradičnosti manipulace. Tyto manipulace, i když nejsou povinné, velmi oživí sestavu. První mistrovství provedla pomocí kutálení, druhé s odbitím míče, třetí je netradiční vyhození, čtvrté mistrovství je malé vyhození, páté opět s kutálením míče a poslední šesté znovu odbití míče. 69

70 7.7.3 A. Maksymenko kužele (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 81 počet prvků kužele Tab rozložení prvků kužele počet prvků celkový A. Maxymenko počet kužele počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIII 4 0,6 a více IIIII 5 prvky obtížnosti kužele A. Maksymenko počet II 2 celkový počet IIII 4 9 III 3 III 3 3 Tabulka 81 a tabulka 82 jsou téměř totožné s tabulkami u volné sestavy s míčem. Aline v této sestavě předvedla 4 prvky obtížnosti v kategorii 0,5 a 5 prvků v kategorii 0,6 a více stejně jako v předchozí sestavě. Zaznamenala jsem provedené 2 skoky, 4 obraty a 3 rovnováhy. Využití skupin prvků obtížnosti stejně jako v předešlé sestavě s míčem. Pouze větší počet série tanečních kroků. V této sestavě jsem evidovala 3 tyto taneční série, které zanechaly po sestavě velmi pozitivní estetický dojem Risky Tab. 83 risky kužele A. Maksymenko rotace kužele navíc rotace risk 1 I I II 3x "chainné", 1x podmetenka risk 2 III II I 1x přemet vpřed, 1x kotoul vpřed, 1x přemet stranou risk 3 I I I I I 1x čertík, 1x "přesed", 1x přemet stranu na předloktí Tato sestava s kuželi, jak ukazuje tabulka (tab. 83), obsahovala maximální počet risků, celkem 3. Risky jsou poměrně vysoce hodnoceny, proto většina gymnastek využívá maximálně možného počtu risků. Jak je možné vidět z tabulky, obsah risků, rotační prvky pod vyhozeným kuželem či kuželi je opět velmi podobný až i stejný jako v předchozích sestavách, což není chybou, ale stojí to za povšimnutí. Velký počet rotací umožňuje vysoké hodnocení za provedené risky. Symboly u vyhození značí bonifikaci a tudíž vyšší výslednou známku za daný risk. Navýšení vždy o 0,1 bodu za každý symbol. 70

71 Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 84 celkový rozbor sestavy kužele Tab. 85 mistrovství kužele A. Maksymenko kužele M risk M2 14. risk M risk M4 Mistrovství kužele M1 M2 M3 M4 A. Maksymenko Tabulka 84 poukazuje na celkový průběh volné sestavy s kuželi ukrajinské závodnice. Tato sestava je opět velmi naplněná všech prvků obtížnosti a risků, kterých jsou maximální počet. Dále 3 série tanečních kroků, kdy jedna série tanečních kroků musí být dlouhá osm vteřin, což je téměř třetina této sestavy. Z toho plyne, že ostatní prvky, mistrovství a risky jsou provedeny v rychlém tempu. Následující tabulka (tab. 85) znázorňuje počet mistrovství provedených v sestavě s kuželi a jaký je charakter provedení. Alina předvedla celkem 4 mistrovství. První mistrovství bylo provedeno vyvažováním kužele na těle v nestabilní poloze, druhé mistrovství je vyhození kužele, třetí mistrovství je nízké vyhození a čtvrté je opět nízké vyhození. I když mistrovství nejsou povinná ve volných sestavách, světové gymnastky je do sestav zařazují, avšak za předpokladu bezchybného provedení. Sestava je nejen pro oko diváka přitažlivější a líbivější. 71

72 7.7.4 A. Maksymenko stuha (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 86 počet prvků stuha Tab rozložení prvků stuha počet prvků celkový A. Maxymenko počet stuha počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIII 4 0,6 a více IIIII 5 prvky obtížnosti stuha A. Maksymenko počet III 3 celkový počet IIII 4 9 II 2 II 2 2 Tabulka vlevo (tab. 86) je stejná jako v sestavě s míčem a s obručí. Ukrajinská závodnice zařadila vysoce hodnocené prvky obtížnosti. Čtyři prvky jsou v kategorii 0,5 a pět prvků jsou v kategorii 0,6 a více. Předvedla tedy opět maximální počet prvků, celkem devět. Tabulka vpravo (tab. 87) znázorňuje rozložení skupin prvků obtížnosti ve volné sestavě se stuhou. V této sestavě Alina předvedla tři skoky, čtyři obraty a dvě rovnováhy. Série tanečních kroků zařadila dvě. Tento krok ve změně pravidel je dle mého názoru velmi přínosný, sestavy velmi oživily a je zde snaha navrátit se k původní myšlence estetického dojmu Risky Tab. 88 risky stuha A. Maksymenko rotace stuha navíc rotace risk 1 I II 3x "chainné", 1x přemet vpřed risk 2 I II I 1x čertík, 1x "přesed", 1x přemet stranou risk 3 I I 3x kotoul vpřed Tabulka ukazuje (tab. 88) že i v této sestavě ukrajinská reprezentantka předvedla maximálně možný počet risků. Opět jsem zaznamenala stejné rotační prvky pod vyhozeným náčiní jako v předchozích sestavách. Naučené risky předvedla v každé sestavě, jen vyměnila náčiní, není to chybou, ale může to upozornit. V každém risku provedla tři rotace, což je vysoký počet a tudíž i vysoké hodnocení risků. Změny rotace a úrovně gymnastky během rotačních prvků risky ještě povyšují. 72

73 Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 89 celkový rozbor sestavy stuha Tab. 90 mistrovství stuha A. Maksymenko stuha 1. M M M risk M4 18. risk risk 3 Mistrovství stuha M1 M2 M3 M4 A. Maksymenko Celková tabulka (tab. 89) představuje průběh sestavy se stuhou. Sestava je velmi různorodá, pouze v konci sestavy jsou tři risky téměř všechny za sebou. Na první pohled to nepůsobí dobře, avšak dle hudby a choreografie je to naopak velmi vhodně zvolené. Sestava je opět předvedena v rychlém tempu na základě zařazených všech prvků obtížnosti, maxima risků, mistrovství a dvou sérií tanečních kroků. Následující tabulka vpravo (tab. 90) ukazuje počet mistrovství ve volné sestavě se stuhou. V této sestavě Alina předvedla čtyři mistrovství, stejně jako v předchozí sestavě s kuželi. Mistrovství se stuhou jsou velmi náročné dle pravidel a přesného provedení. Stuha musí být neustále v pohybu, bez doteku se zemí a jejího zastavení. První mistrovství je spojeno s vyhozením stuhy, druhé mistrovství je provedeno kutálením tyčky po těle a právě při tomto mistrovství je velmi důležité správné provedení, stuha nesmí přestat pracovat. Třetí mistrovství je netradiční kresba (hádky) provedena jinou částí těla a poslední čtvrté mistrovství je opět spojeno s vyhozením stuhy. 73

74 7.8 C. Weber C. Weber obruč (ME Vídeň 2013) Carolina ukončila svoji závodní kariéru po domácím Evropském šampionátu ve Vídni. A také po zadání mé diplomové práce. Na MS v Kijevě se již nepředvedla, proto jsem její sestavy pozorovala a analyzovala právě ze zmíněného ME ve Vídni. ME se konalo pouze tři měsíce před MS. Tudíž mohu tvrdit, že sestavy gymnastky předváděly téměř stejné, pravidla byla stejná, proto jsem v rozboru rakouské závodnice pokračovala i přesto, že neabsolvovala MS v Kijevě Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 91 bodové hodnocení prvků obruč Tab. 92 rozložení prvků obruč počet prvků celkový C. Weber počet obruč počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 III 3 0,6 a více IIIIII 6 prvky obtížnosti obruč C. Weber počet II 2 celkový počet IIII 4 9 III 3 III 3 3 Tabulka 91, bodové hodnocení prvků obtížnosti se zaměřuje na využití prvků obtížnosti v sestavě. Caroline ve své sestavě využila 2 kategorie z šesti možných. V kategorii 0,5 jsem zaznamenala 3 prvky obtížnosti a v následující kategorii 0,6 a více jsem evidovala 6 prvků obtížnosti, předvedla maximální počet prvků, tedy devět. Sestava dle stránky prvků obtížnosti je dle tabulky na vysoké bodové úrovni. Následující tabulka (tab. 92) rozložení prvků obtížnosti ve volné sestavě s obručí. Skupiny prvků obtížnosti jsou zařazeny všechny. Skoky dva, obraty čtyři a rovnováhy tři. Série tanečních kroků jsem u této závodnice zaznamenala tři, což je téměř třetina sestavy, protože jedna série tanečních kroků je minimálně osm vteřin dlouhá. Všechny ostatní prvky a risky musí být provedeny v tempu. 74

75 Risky Tab. 93 risky - obruč C. Weber rotace obruč navíc rotace risk 1 I II 3x "chainné", 1x podmetenka risk 2 I I II I 1x čertík, 1x kotoul vpřed, 1x přemet stranou risk 3 I I I 2x "přesed", 1x přemet stranou na předloktí Tabulka 93 vyjadřuje využití risků ve volné sestavě s obručí. Rakouská reprezentantka předvedla maximálně možný počet, 3 risky. První risk je navýšen o tři rotace navíc a ještě se změnou osy těla gymnastky avšak způsob vyhození a chycení je prostý, bez bonifikace. Následující risk je se dvěma rotacemi navíc, jak se změnou úrovně gymnastky, tak i změnou osy těla. Vyhození obruče je provedeno s rotací kolem její osy. Poslední risk je proveden také o dvě rotace navíc se změnou osy gymnastky a obruč je vyhozena šikmou rovinou. Risky jsou poměrně vysoce hodnoceny Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 94 celkový rozbor sestavy obruč Tab. 95 mistrovství obruč C. Weber obruč 1. M risk risk risk M2 Mistrovství obruč M1 M2 C. Weber 75

76 Tabulka vlevo (tab. 94) popisuje celkový průběh sestavy s obručí. Prolínání a střídání prvků obtížnosti, risků, sérií tanečních kroků a mistrovství v celé sestavě. Sestava je velmi různorodá. Prvky, risky, mistrovství i série tanečních kroků jsou souměrně zařazeny v této sestavě. Tabulka vpravo (tab. 95) vyjadřuje zařazení mistrovství v sestavě s obručí a jejich charakter provedení. Mistrovství nejsou povinná avšak ve srovnání s ukrajinskou závodnicí to je rozdíl, rakouská závodnice předvedla dvě mistrovství. První mistrovství je provedeno průchodem skrz obruč během vlny. Druhé mistrovství je využito netradiční chycení obruče. Netradiční a originální manipulace s náčiním vždy zvýší úroveň sestavy avšak za podmínky bezchybného provedení C. Weber míč (ME Vídeň 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 96 bodové hodnocení prvků míč Tab. 97 rozložení prvků míč počet prvků celkový C. Weber počet míč počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 III 3 0,6 a více IIIIII 6 prvky obtížnosti míč C. Weber počet II 2 celkový počet IIII 4 9 III 3 III 3 3 Bodové hodnocení prvků obtížnosti (tab. 96) je obsahem stejná, jako tabulka z předchozí sestavy s obručí. Zaznamenala jsem devět prvků obtížnosti, což je maximum. Caroline využila poslední dvě kategorie. V kategorii 0,5 předvedla tři prvky obtížnosti a v kategorii 0,6 a více předvedla šest prvků obtížnosti. Prvky jsou tedy bodově vysoce hodnocené. Rozložení prvků obtížnosti ve volné sestavě s míčem (tab. 97) je taktéž úplně stejně jako v předešlé sestavě s obručí. Není to chybné, avšak z tabulky je vidět že využitelnost prvků obtížnosti je u této závodnice velmi omezen. Předvedla dva skoky, čtyři obraty a tři rovnováhy. I v této sestavě věnovala téměř třetinu sestavy sériím tanečních kroků. Ukázala tři série tanečních kroků, každý minimálně osm vteřin dlouhý. 76

77 Risky Tab. 98 risky míč C. Weber míč rotace navíc rotace risk 1 I II I 3x "chainné", 1x podmetenka risk 2 I 1x "přesed", 1x přemet stranou na předloktí risk 3 I II I 1x čertík, 1x kotoul vpřed, 1x přemet stranou I v této sestavě rakouská závodnice využila maxima risků (tab. 98). Porovnáním tabulky 82 risky obruč a tabulky 87 risky míč jsem zaznamenala pouze jednu obměnu v obsahu rotačních prvků pod vyhozeným náčiní. První risk je totožný, právě v druhým risku o jednu rotaci ( přesed ) méně než v předchozí sestavě s obručí a poslední risk je také stejný jako ve volné sestavě s obručí. Míč je náročný na vyhazování, proto zde není vidět žádný symbol a bonifikace za způsob vyhozeného náčiní Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 99 celkový rozbor sestavy míč Tab. 100 mistrovství míč C. Weber míč M risk risk risk 3 Mistrovství míč M1 C. Weber Tabulka 99 znázorňuje celkový průběh sestavy s míčem. Posloupnost prvků obtížnosti, risků, mistrovství a sérií tanečních kroků po sobě. Sestava jé méně obsáhla než sestava ukrajinské závodnice, tempo není tak rychlé. Vše provádí v klidu bez pocitu stihnout sestavu včas s hudbou. 77

78 Následující tabulka (tab. 100) znázorňuje zařazení netradiční manipulace tzv. mistrovství ve volné sestavě s míčem a jak byla manipulace provedena. V této sestavě jsem zaznamenala pouze jedno mistrovství. Charakter provedení tohoto mistrovství je malé vyhození míče C. Weber kužele (ME Vídeň 2013) Bodové hodnocení prvků + rozložení prvků obtížnosti Tab. 101 bodové hodnocení prvků kužele Tab. 102 rozložení prvků kužele počet prvků celkový C. Weber počet kužele počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIIIII 6 0,6 a více III 3 prvky obtížnosti kužele C. Weber počet III 3 celkový počet III 3 9 III 3 III 3 3 Tabulka vlevo (tab. 101) znázorňuje, jaké bodově ohodnocené prvky obtížnosti využila ukrajinská reprezentantka ve své sestavě s kuželi. Jak bylo vidět v tabulkách bodové hodnocení prvků u předchozích sestav i zde se objeví pouze poslední dvě kategorie. U kategorie 0,5 jsem zaznamenala šest prvků obtížnosti a u kategorie 0,6 a více jsem zpozorovala tři prvky obtížnosti. Dohromady tedy devět prvků obtížnosti, což je maximum. Následující tabulka vpravo (tab. 102) představuje rozložení skupin prvků obtížnosti ve volné sestavě s kuželi. Tentokrát je vidět změna. Caroline předvedla tři skoky, tři obraty a tři rovnováhy. Ale i v této sestavě zacvičila tři série tanečních kroků. Tato změna pravidel velmi pozitivně ovlivnila vzhled sestav, působí více esteticky a kreativněji Risky Tab. 103 risky kužele C. Weber rotace kužele navíc rotace risk 1 I I 1x "přesed", 1x přemet stranou na předloktí risk 2 II II 1x přemet vpřed, 2x "chainné", 1x podmetenka risk 3 I II I 1x čertík, 1x kotoul vpřed, 1x přemet stranou 78

79 V této sestavě jsem zaznamenala v obsahu rotací pod vyhozeným náčiním drobnou změnu, jak ukazuje výše uvedená tabulka (tab. 103). První risk je stejný jako v předchozí sestavě, jedna rotace navíc a bonifikace za chycení bez pomocí rukou. Druhý risk je obměněn, kužel vyhodila v přemetu vpřed, následovaly dvě chainné a kužel chytila do podmetenky. Provedla tři rotace navíc s dvěma změnami osy těla v průběhu rotací pod vyhozeným kuželem. Poslední třetí risk je opět stejný jako v předchozí sestavě s míčem i s obručí. Dvě rotace navíc, dvě změny úrovně gymnastky a jedna změna osy těla, risk patří k výše hodnoceným riskům Celkový rozbor volné sestavy Tab. 104 celkový rozbor sestavy kužele C. Weber kužele risk risk risk 3 Tabulka 104 ukazuje posloupnost a průběh volné sestavy s kuželi rakouské závodnice. Z tabulky je možné vyčíst, že Caroline do sestavy s kuželi nezařadila žádné mistrovství, není to povinnost gymnastek. Předvedla v této sestavě nejméně pohybových elementů ze všech sestav. Tudíž z toho odvozuji, že rakouská reprezentantka zvolila taktiku jistého provedení sestavy, bez rizika pádu náčiní a nepřesného provedení mistrovství. 79

80 7.8.4 C. Weber stuha (ME Vídeň 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 105 bodové hodnocení prvků stuha Tab. 106 rozložení prvků stuha počet prvků celkový C. Weber počet stuha počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIII 4 0,6 a více IIIII 5 prvky obtížnosti stuha C. Weber počet III 3 celkový počet IIII 4 9 II 2 III 3 3 Tabulka, která znázorňuje jak těžké a bodově hodnocené prvky předvedla rakouská závodnice, je tabulka vlevo (tab. 105). I v poslední sestavě se stuhou jsem zaznamenala pouze konečné dvě úrovně. Tedy ty, které jsou nejvíce hodnocené. V kategorii 0,5 jsem zaznamenala čtyři prvky obtížnosti a v následující kategorii 0,6 a více předvedla pět prvků obtížnosti. Z toho vyplývá, že gymnastka předvedla maximální počet prvků obtížnosti. Následná tabulka (tab. 106) představuje rozložení skupin prvků obtížnosti v sestavě se stuhou. I v této sestavě převažovaly nejvíce obraty, celkem provedla čtyři obraty. Obraty jsou její silná stránka, proto je možné je vidět v sestavě nejvíce. Dále předvedla tři skoky a dvě rovnováhy. Sestavě se stuhou také věnovala téměř třetinu sestavy sériím tanečních kroků, ukázala tři série tanečních kroků Risky Tab. 107 risky stuha C. Weber rotace stuha navíc rotace risk 1 I II 3x "chainné", 1x podmetenka risk 2 I II I 1x čertík, 1x kotoul vpřed, 1x přemet stranou risk 3 I I II 1x čertík, 2x "přesed", 1x přemet stranou na předloktí Tabulka risky (tab. 107) ukazuje počet risků předvedených v sestavě a také jejich charakter obtížnosti. První risk je stejný jako všech předchozích sestav, čtyři rotace se změnou osy těla gymnastky je na vyšší úrovni bodového ohodnocení. Druhy risk se také objevuje v předešlých sestavách, tři rotace pod vyhozenou stuhou s dvěma změnami úrovní gymnastky a změnou osy těla navýší hodnotu risku. V posledním risku se opakuje rotace čertík pod 80

81 náčiním, což je dle mezinárodních pravidel chybou. Rotační prvky se v jedné sestavě nesmí opakovat. Tudíž by měla následovat srážka Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 108 celkový rozbor sestavy stuha Tab. 109 mistrovství stuha C. Weber stuha risk M risk risk M2 Mistrovství stuha M1 M2 C. Weber Celkový rozbor sestavy volné sestavy se stuhou představuje tabulka vlevo (tab. 108). Spolu se sestavou s obručí je tato sestava nejobsáhlejší. Tabulka ukazuje komplexní průběh sestavy se stuhou. Prolínání všech skupin prvků obtížnosti s risky tanečními kroky a s mistrovstvími. Poslední tabulka (tab. 109) znázorňuje zařazení mistrovství v sestavě se stuhou a také jejich provedení. První mistrovství provedla pomocí kutálení tyčky po těle a druhé mistrovství využila pomocí chycení stuhy netradičním způsobem. 81

82 7.9 M. Míčková M. Míčková obruč (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 110 bodové hodnocení prvků obruč Tab. 111 rozložení prvků obruč počet prvků celkový M. Míčková počet obruč počet 0,1 0,2 0,3 0,4 I 1 9 0,5 III 3 0,6 a více IIIII 5 prvky obtížnosti obruč M. Míčková počet III 3 celkový počet IIII 4 9 II 2 III 3 3 Tabulka 110 ukazuje bodové hodnocení prvků obtížnosti, které Monika ve své sestavě s obručí předvedla. U této gymnastky jsem poprvé zaznamenala tři kategorie, které využila. První zaznamenaná kategorie 0,4 provedla jeden prvek obtížnosti, druhá kategorie 0,5 ukázala tři prvky obtížnosti a poslední kategorie 0,6 a více zacvičila pět prvků obtížnosti. Tudíž provedla devět prvků obtížnosti, tedy maximální počet. Následující tabulka (tab. 111) znázorňuje rozložení skupin prvků obtížnosti ve volné sestavě s obručí. Monika ve své sestavě předvedla tři skoky, čtyři obraty a dvě rovnováhy. I když obraty trvají, dle počtu otáček, nejdéle i přesto je gymnastky zařazují ve většině případů nejvíce. Pravděpodobně to je proto, že jsou obraty více hodnocené než ostatní skupiny a ještě se povyšují s vyšším počtem obratů. Série tanečních kroků jsem zaznamenala celkem tři. Téměř tedy třetina sestavy, jelikož jedna taneční série musí trvat nejméně osm vteřin, jak jsem již zmiňovala u předchozích gymnastek Risky Tab. 112 risky obruč M. Míčková obruč rotace navíc rotace risk 1 I I I I 2x "chainné", 1x čertík risk 2 I I I 2x kotoul vpřed, 1x sud risk 3 III 1x podmetenka, 1x přemet vpřed 82

83 Tabulka risky (tab. 112) ukazuje využití risků v této sestavě. Monika předvedla plný počet risků. První risk je proveden s dvěma rotacemi navíc, obruč vyhozena pomocí šikmé roviny a chycena do průchodu skrz obruč. Tudíž je tento risk na vyšší bodové úrovni. Následující risk provedla opět s dvěma rotacemi navíc se změnou osou těla a vyhozením obruče v šikmé rovině. Poslední risk je s jednou rotací navíc, obruč vyhodila bez pomocí rukou, bez zrakové kontroly a obruč se rotuje kolem své osy Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 113 celkový rozbor sestavy obruč Tab. 114 mistrovství obruč M. Míčková obruč M risk risk M2 14. M3 15. M M5 18. risk Mistrovství obruč M1 M2 M3 M4 M5 M. Míčková Celková tabulka charakterizuje průběh celé sestavy. Tabulka (tab. 113) ukazuje, jak se střídají prvky obtížnosti, risky, mistrovství a taneční kroky. Jak je sestava náročná. Celkem v této sestavě česká reprezentantka předvedla dvacet pohybových akcí, což je vysoký počet a tudíž je sestava provedena v rychlejším tempu. Tabulka vpravo (tab. 114) znázorňuje využití mistrovství v sestavě s obručí, která jsou, dá se říci, dobrovolná. Na základě videozáznamu jsem zaznamenala pět mistrovství. 83

84 První mistrovství je kroužení obruče provedené netradičním způsobem, druhé mistrovství je nízké vyhození, třetí mistrovství průchod skrz obruče jinou částí těla, čtvrté mistrovství je opět nízké vyhození a poslední páté mistrovství je provedeno neobvyklým způsobem M. Míčková míč (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 115 bodové hodnocení prvků míč Tab. 116 rozložení prvků míč počet prvků celkový M. Míčková počet míč počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 IIIIII 6 0,6 a více III 3 prvky obtížnosti míč M. Míčková počet II 2 celkový počet III 3 9 IIII 4 III 3 3 V tabulce bodové hodnocení prvků obtížnosti (tab. 115) je možné vidět zastoupení dvou škál, které Monika ve své sestav s míčem použila. První kategorií je 0,5 a druhou 0,6 a více. V první kategorii předvedla šest prvků obtížnosti a ve druhé tři prvky obtížnosti. Celkem tedy předvedla nejvyšší počet prvků obtížnosti. Následující tabulka (tab. 116) ukazuje rozložení skupin prvků obtížnosti ve volné sestavě s míčem. Největší zastoupení zde mají rovnováhy, provedla čtyři. Následovaly tři obraty a nejméně předvedla skoků, celkem dva. Tanečním krokům věnovala česká reprezentantka téměř třetinu sestavy. Předvedla tedy celkem tři série tanečních kroků, které velmi oživí sestavu Risky Tab. 117 risky míč M. Míčková rotace míč navíc rotace risk 1 I I I I 1x "chainné", 1x přesed, 1x kotoul vzad risk 2 I I I 2x "chainné", 1x přemet stranou na předloktí risk 3 I 1x "chainné", 1x přemet vpřed Tabulka 117 představuje zastoupení risků v sestavě s míčem. Předvedla maximální počet, celkem tři. Avšak ne úplně správně dle mezinárodních pravidel. V každém risku 84

85 provedla chainné, což není možné opakovat rotační prvky pod vyhozeným náčiní ve více riscích. V prvním risku provedla jedno chainné, jeden přesed a jeden kotoul vzad. Změna osy těla a úrovně gymnastky navyšuje hodnocená risku a ještě dvě rotace navíc. V druhém risku provedla dvě chainné a jeden přemet na předloktí, což je bodově stejně jako předchozí risk, avšak s opakováním rotačního prvku. Poslední risk obsahuje opět jedno chainné a jeden přemet vpřed. Risk zahrnuje změnu osy těla a rotaci navíc, nicméně znovu opakování stejného rotačního prvku Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 118 celkový rozbor sestavy míč Tab. 119 mistrovství míč M. Míčková míč 1. M risk 1 4. risk 2 5. M M risk Mistrovství míč M1 M2 M3 M. Míčková Posloupnost všech pohybových skupin, manipulaci s náčiním a vše co do sestavy patří, zobrazuje tabulka vlevo (tab. 118) celkový rozbor sestavy. Tabulka sice ukazuje zpočátku sestavy dva risky hned po sobě a následně také dvě rovnováhy za sebou. V tabulkovém znázornění to nevypadá příliš různorodě, ale také velmi záleží na hudebním doprovodu, na který se sestava skládá. V sestavě s míčem jsem u české reprezentantky zaznamenal tři mistrovství (tab. 119), čili netradiční a zajímavou manipulaci s míčem. První mistrovství provedla pomocí nízkého 85

86 vyhození míče. Druhé mistrovství bylo netradiční kutálení míče po těle. Poslední třetí mistrovství bylo předávání míče jinou částí těla, tedy bez pomoci rukou M. Míčková kužele (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 120 bodové hodnocení prvků kužele Tab. 121 rozložení prvků kužele počet prvků celkový M. Míčková počet kužele počet 0,1 0,2 0,3 0,4 I 1 9 0,5 III 3 0,6 a více IIIII 5 prvky obtížnosti kužele M. Míčková počet II 2 celkový počet IIII 4 9 III 3 III 3 3 Tabulka vlevo (tab. 120) znázorňuje, jaké bodově ohodnocené prvky obtížnosti využila česká reprezentantka ve volné sestavě s kuželi. V této kategorii jsem zaznamenala tři úrovně. V kategorii 0,4 předvedla jeden prvek obtížnosti, v kategorii 0,5 tři prvky obtížnosti a v poslední kategorii 0,6 a více nejvíce, pět prvků obtížnosti, provedla tedy celkem devět prvků obtížnosti. Tabulka vpravo (tab. 121) ukazuje rozložení skupin prvků obtížnosti v sestavě s kuželi. Monika v této sestavě předvedla nejvíce obratů, i když jsou ze všech skupin ve většině případů nejdelší, avšak nejvíce hodnoceny s přidáváním rotací během jednoho obratu. Provedla čtyři obraty, rovnováhy tři a skoky dva. Tanečních kroků jsem zaznamenala opět tři série, jako v předchozích sestavách Risky Tab. 122 risky kužele M. Míčková kužele rotace navíc rotace risk 1 II I I 2x "chainné", 1x přemet vpřed risk 2 I I 2x kotoul vpřed Tabulka risky (tab. 122) říká, kolik risků Monika v sestavě s kuželi provedla a jaký charakter obtížnosti mají. V této sestavě jsem zaznamenal pouze dva risky, což není dle 86

87 mezinárodních pravidel chybou. První risk je proveden se změnou osou těla, s dvěma rotacemi navíc, vyhození kužele bez zrakové kontroly a obě kužele najednou. Tudíž tento risk je vysoce bodově ohodnocen. Následující risk je s jednou rotací navíc, vyhození kužele bez pomocí rukou a chycení taktéž bez pomocí rukou Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 123 celkový rozbor sestavy kužele Tab. 124 mistrovství kužele M. Míčková kužele 1. M1 2. M2 3. risk risk M Mistrovství kužele M1 M2 M3 M. Míčková Tabulka 123 znázorňuje průběh celé volné sestavy s kuželi. Posloupnost prvků obtížnosti, risků, mistrovství a sérií tanečních kroků. Tato sestava je velmi vydařená, hezky taneční a upoutá diváka, avšak pády kuželů způsobují srážky a tím i nižší bodové ohodnocení a umístění v první padesátce. Tabulka 124 představuje předvedení mistrovství v této sestavě a jejich charakter. První mistrovství je provedeno nízkým vyhozením kužele. Druhé mistrovství je odbití kužele a poslední mistrovství jsou netradičně provedené mlýnky s kuželi. Právě u prvních dvou mistrovství jsem zaznamenala pády kuželů, které přeruší plynulost sestavy a rozhodčí provedou srážky jak v pádech, tak v artistice a plynulosti sestavy. Tyto pravidla velmi navýšily srážky za pád náčiní, proto stoprocentně provedená sestava vyhrává. 87

88 7.9.4 M. Míčková stuha (MS Kijev 2013) Bodové hodnocení prvků a rozložení prvků obtížnosti Tab. 125 bodové hodnocení prvků stuha Tab. 126 rozložení prvků stuha počet prvků celkový M. Míčková počet stuha počet 0,1 0,2 0,3 0,4 9 0,5 III 3 0,6 a více IIIIII 6 prvky obtížnosti stuha M. Míčková počet III 3 celkový počet IIII 4 9 II 2 III 3 3 Bodově hodnocené prvky obtížnosti předvedené v sestavě se stuhou ukazuje tabulka bodové hodnocení prvků (tab. 125). V této sestavě jsem zaznamenala dvě kategorie ze šesti možných. Kategorie 0,5, ve které jsem evidovala tři prvky obtížnosti a kategorii 0,6 a více, ve které jsem zaregistrovala šest prvků obtížnosti. Prvky jsou vysoce bodově ohodnocení, avšak záleží za správné provedení. Prvků provedla celkem devět. Následující tabulka (tab. 126) představuje rozložení skupin prvků obtížnosti. Nejvíce zařadila obratů, provedla čtyři. Posléze tři skoky a nakonec dvě rovnováhy. Jako ve všech předchozích sestavách provedla tři série tanečních kroků. Tato zásadní změna pravidel, povinné zařazení tanečních kroků do sestav, je velmi pozitivní a sestavy jsou estetičtější a tanečnější Risky Tab. 127 risky stuha M. Míčková rotace stuha navíc rotace risk 1 I 1x "chainné", 1x přemet stranou risk 2 I I 2x kotoul vpřed, 1x sud risk 3 2x "chainné" Tabulka 127 ukazuje počet risků a jejich charakter provedení ve volné sestavě se stuhou české reprezentantky. Provedla celkem tři risky, což je maximální počet. Avšak opět s opakováním rotací u více risků. První risk je s jednou rotací navíc a se změnou osy těla, není to vysoce hodnocený risk. Druhý risk je s dvěma rotacemi navíc a se změnou osy těla. Třetí, poslední risk je pouze s dvěma chainné. Troufám si říci, že tento risk byl špatně hozený a 88

89 tudíž nedodělaný. To ovšem nemění nic na tom, že provedla opakování chainné ve dvou riscích. Následuje srážka dle mezinárodních pravidel Celkový rozbor volné sestavy a mistrovství v průběhu sestavy Tab. 128 celkový rozbor sestavy stuha Tab. 129 mistrovství stuha M. Míčková stuha 1. M risk risk risk Mistrovství stuha M1 M. Míčková Tabulka vpravo (tab. 128) představuje celkový průběh sestavy se stuhou. V porovnání s ostatními sestavami je tato sestava, co se pohybových akcí týká, nejméně obsáhlejší. Provedla zde nejméně mistrovství, což není chybou, avšak provedení sestavy stejně nebylo bezchybné a srážky byly časté. Proto také byly známky nižší, než se očekávalo. Obzvláště tato pravidla jsou na chyby velmi přísná a každou chybu řádně potrestají srážkou. Tabulka vpravo (tab. 129) ukazuje počet mistrovství v sestavě se stuhou. V této sestavě provedla jedno mistrovství, které bylo provedené netradiční manipulací bez pomocí rukou. Provedení mistrovství a netradiční manipulace se stuhou jsou velmi obtížná, proto jich je možné vidět v těchto sestavách méně. 89

90 7.10 Souhrn Tato pravidla Monice vyhovují více než pravidla předešlého olympijského cyklu ( ). V tomto cyklu se Monika k rakouské závodnici přiblížila. Avšak Monika se stále nevyhýbá pádům náčiním a prvky obtížnosti v druhých polovinách sestav stále nejsou prováděny precizně a správně dle mezinárodních pravidel, i když prvky prováděla lépe než na MS v Montpellier Z tabulek, které znázorňují celkový obsah sestavy lze vyčíst počet elementů zařazených ve volných sestavách. Monika Míčková má sestavy z hlediska obsahu náročnější než rakouská reprezentantka, avšak ukrajinská reprezentantka předvedla ve svých sestavách nejvyšší počet elementů ze všech analyzovaných gymnastek. Vhodné by bylo zařadit i psychologickou přípravu, spolupráce s psychologem či jiným odborníkem, který pracuje a používá psychologické techniky pro zlepšení výkonu gymnastek. Příprava by napomohla udržet optimální aktivační úrovně a předešlo by se před možným přemotivováním a jiným reakcím na závod (Jemni et. al., 2011). 8 Výsledky a diskuse Po podrobné analýze videozáznamů všech uvedených gymnastek a jejich sestav jsem provedla podrobný rozbor obsahu volných sestav gymnastek a přehledně zaznamenala do tabulek. Volná sestava se skládá z několika komponentů. V olympijském cyklu to jsou prvky obtížnosti, risky a manipulace s náčiním. V současném olympijském cyklu prvky obtížnosti, již ale v menším počtu, risky, mistrovství (která nejsou povinná) a série tanečních kroků. Následující srovnávací tabulky přesně ukazují rozdíl či naopak podobnost obsahu sestav jedné z nejlepších světových gymnastek (Alina Maksymenko), rakouské reprezentantky, která se nachází na konci výsledkové listiny na OH (Caroline Weber) a české reprezentantky s ambicemi na příští olympijské hry (Monika Míčková). Kvůli nečekanému ukončení kariéry Caroline Weber, po ME ve Vídni, červen 2013, což byl pro ni domácí závod s výbornou atmosférou. Proto jsem byla nucena použít a zkoumat videozáznamy právě ze zmiňovaného Evropského šampionátu. Jelikož jsem měla diplomovou práci zadanou dříve, než ukončila svoji aktivní gymnastickou činnost. ME 2013 ve Vídni se konalo pouze o tři měsíce dříve než MS 2013 v Kyjevě, ze kterého jsem analyzovala zbylé dvě gymnastky. Pravidla a sestavy se nezměnily, tudíž jde pouze o jinou světovou akci. 90

91 Pravidla z předchozího olympijského cyklu ( ) nabízely prvky obtížnosti základních hodnot A = 0,1 bodu J = 1,0 bod, proto má tabulka prvky z MS Montpellier v jedné kategorii, dvě bodové hladiny, např: 0,1 + 0,2. U současných pravidel ( ) došlo k redukci prvků obtížnosti a jejich základních hodnot. Dokonce byly úplně zrušeny prvky ohebnosti, jako samostatná skupina, avšak některé byly přesunuty do obtížnostní skupiny obratů a některé do obtížnostní skupiny rovnováh. Základní hodnoty prvků obtížnosti jsou A = 0,1 bodu E = 0,5 bodu. Proto je možné vidět v tabulce prvky z MS Kyjev a ME Vídeň v jedné kategorii jednu bodovou hodnotu, např: 1. Udělala jsem zmiňované rozložení proto, abych měla možnost předvedené prvky obtížnosti každé závodnice ve všech sestavách dobře zaznamenat a následně přehledně a jasně porovnat. Je nutné podotknout, že prvky, risky, manipulace, mistrovství a taneční kroky jsou zapsány a zaznamenány pouze v počtech a tak jak jsem evidovala dané provedení gymnastek. Nemám možnost zápisů sestav, které jsou povinné při rozhodování. Se kterými by bylo moje srovnávání snazší. Nebrala jsem v úvahu pády náčiní, špatnou techniku těla, apod. Zapsala jsem takový počet obratů, který v sestavě předvedla, tudíž by se to mohlo lišit od oficielního zápisu. 8.1 Porovnání (Montpellier) Porovnání prvků obtížnosti Tab. 130 porovnání prvků obruč prvky obruč A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 1 0,5 + 0, ,7 + 0, ,9 + 1, ,1 a více celkově Jak je z názvu tabulky vidět (tab. 130), jedná se o porovná prvků obtížnosti zkoumaných gymnastek, konkrétně hodnot prvků obtížnosti. U ukrajinské reprezentantky a u české reprezentantky převažuje kategorie 0,7 + 0,8. Alina zařadila v této úrovni 5 prvků obtížnosti a Monika 6. U rakouské závodnice převažuje kategorie 0,5 + 0,6, celkem 5 prvků. V nejvíce hodnocené kategorii, 1,1 a více provdela Alina 2 prvky obtížnosti, Caroline také 2 prvky obtížnosti a Monika 1 prvek obtížnosti. Všechny gymnastky zařadily maximálně 91

92 možný počet dvanácti prvků obtížnosti, které dle mezinárodních pravidle mohou být. Z toho vyplývá, že ukrajinská reprezentatnka měla ze tří pozorovaných objektů nejobtížnější sestavu s obručí a ukrajinská reprezentantka s českou velmi podobně obtížnou. Tab. 131 porovnání prvků míč prvky míč A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 1 0,5 + 0, ,7 + 0, ,9 + 1, ,1 a více celkově Další porovnání prvků obtížnosti z volné sestavy s míčem (tab. 131). V této sestavě Moniky Míčkové nejvíce převažuje bodová kategorie, jako u předchozí sestavy, 0,7 + 0,8, celkem 7 prvků obtížnosti. Překvapivě u Aliny převažují dvě kategorie, 0,5 + 0,6, 4 prvky obtížnosti a 0,7 + 0,8, také 4 prvky obtížnosti. V sestavě Caroliny se nejvíce objevují také dvě kategorie, stejně jako u Aliny, 0,5 + 0,6, 5 prvků obtížnosti a 0,7 + 0,8, opět 5 prvků obtížnosti. Maximální hodnosta prvků, 1,1 a více je u Moniky zařazena tentokrát 2x, u Aliny 2x a u Caroline 1x. Překvapivě v této sestavě, co se týče zařazených prvků obtížnosti, je na tom nejlépe česká reprezentantka a Caroline s Alinou na podobné, téměř stejné úrovni. I v těchto sestavách dívky využily maximálního počtu prvků obtížnosti, možných dvanáct prvků obtížnosti. Avšak také velmi záleží na provedení prvků obtížnosti. Jak jsem již uvedla výše, Monika především v druhých polovinách svých sestav prvky neprovádí správně, v daném rozsahu, v dané výšce (skok), předepsané rotace u obratů. A právě v této sestavě byly chyby nejmarkantnější, jak v nepřesnosti prvků obtížnosti, tak i v pádech náčiní. Tab. 132 porovnání prvků kužele prvky kužele A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 + 0,2 0,3 + 0,4 2 0,5 + 0, ,7 + 0, ,9 + 1, ,1 a více celkově

93 Jak tabulka ukazuje (tab. 132), tak i v této sestavě jsem u každé závodnice zaznamenala zařazení 12 prvků obtížnosti. Dle tabulky Monika do svých sestav zařazuje vesměs stejné prvky obtížnosti, i zde převažuje bodová kategorie 0,7 + 0,8, celkem 7 prvků obtížnosti. V nejvyšší kategorii zařadila 1 prvek obtížnosti. Caroline zařazuje prvky obtížnosti do sestav obdobně jako Monika, pouze upraví hlavní prky pro dané náčiní, ale jinak využívá stejné prvky ve všech sestavách, což nepůsobí různorodě, takže i v této sestavě opět převládají stejné kategorie 0,5 + 0,6 a 0,7 + 0,8, v každé kategorii po 5 prvkách obtížnosti. V kategorii 1,1 a více zařadila 2 prvky obtížnosti. Alina, dle videozáznamu, potažmo dle tabulky, využila téměř všech bodových škál, nejvíce 0,5 + 0,6. Kategorie 1,1 a více ukazuje 3 prvky obtížnosti. Zařazení prvků obtížnosti mě překvapily, avšak je možné vidět, různorodé zařazení prvků obtížnosti s porovnáním ostatních sestav. Tato sestava, co se týče obtížnosti, byla velmi vyrovnaná. Tab. 133 porovnání prvků stuha prvky stuha A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 + 0,2 1 0,3 + 0,4 1 0,5 + 0, ,7 + 0, ,9 + 1, ,1 a více celkově Poslední porovnání prvků obtížnosti je sestavy se stuhou, (tab. 133). Jako předchozích sestav, i u této sestavy je vidět zařazení 12 prvků obtížnosti u každé závodnice. U české reprezentantky jsem zaznamenala nejnižší obtížnostní škálu, 0,1 + 0,2. Ovšem tento prvek jsem zpozorovala na koci sestavy, dle mého uvážení, jak jsem již zmínila, jde o nedostatečnou kondiční přípravu. Nejen tento prvek byl nedodělaný, i další prvky v druhé půlce nebyly provedeny správně dle mezinárodních pravidel. Avšak nejvíce převažovaly prvky z kategorie 0,7 + 0,8, obdobně jako v předchozích sestavách. Caroline využila téměř všech bodových úrovní, nejvíce jsem zaznamenala kategorii 0,7 + 0,8. Oproti ostatním sestavám byly prvky v této sestavě různorodější. Alina nejvíce využila bodovou kategorii 0,7 + 0,8, celkem 6 prvků obtížnosti. Dle tabulky byly bodově sestavy reprezentantek podobně postaveny, avšak provedení sestav bylo rozdílné a tudíž i odpovídalo celkové bodové hodnocení výkonu. 93

94 8.1.2 Porovnání risků Tab. 134 porovnání risků risky A. Maksymenko C. Weber M. Míčková obruč míč kužele stuha Tabulka výše (tab. 134) představuje počet risků ve všech volných sestavách pozorovaných závodnic. Tabulka jasně ukazuje převahu risků u ukrajinské reprezentantky, ve všech volných sestavách. V obruči a míči celkem 6 risků, v sestavě s kuželi a se stuhou celkem 5 risků. Ve srovnání s risky české reprezentantky je zde markantní rozdíl. Monika v sestavě s obručí a se stuhou provedla pouze 2 risky, což nesplňuje požadavek pravidel. Pravidla píší, minimální počet risků v sestavě pro seniorky jsou 3. Dle mého uvážení Moniky své sestavy nestihla, a proto nedodělala risky. Nedostatečná fyzická kondice způsobuje nesprávné provádění prvků obtížnosti v druhých polovinách sestav a pomalým cvičením nedodělání celé sestavy, tedy risky. Rakouská reprezentantka také předvedla vysoký počet risků, v obruči a ve stuze 4 risky, v míči a v sestavě s kuželi 5 risků. Avšak risky byly ve všech sestavách velmi podobné téměř totožné Porovnání manipulací Tab. 135 porovnání manipulací obruč Manipulace obruč A. Maksymenko C. Weber M. Míčková celkově

95 Výše uvedená tabulka (tab. 135) zobrazuje porovnání využití drobné manipulace v sestavě s obručí. Nejvíce manipulace ve své sestavě využila česká reprezentantka, co se týče počtu, celkem 23 manipulace. Různorodost je stejná s rakouskou závodnicí, v nabídce je 12 různých manipulací a závodnice využily dvě třetiny manipulací, ovšem Caroline vykonala pouze 17 manipulací, nejméně z pozorovaných gymnastek. Ukrajinská závodnice provedla ve své sestavě 19 manipulací, avšak ne tak rozmanitě jako ostatní reprezentantky. Tab. 136 porovnání manipulací míč Manipulace míč A. Maksymenko C. Weber M. Míčková celkově Manipulací pro sestavu s míčem je méně než pro sestavu s obručí (tab. 136). Jak je možné vidět z tabulky, manipulace jsou využity mnohem více, než v předchozí sestavě s obručí. V sestavě s míčem zařadila nejvíce manipulací ukrajinská závodnice, celkem 23. Různorodost vysoká, 7 manipulací z 9, ovšem o jednu méně, než další dvě pozorované závodnice. 21 manipulací provedla rakouská závodnice a v této sestavě nejméně, 19 manipulací česká závodnice. 95

96 Tab. 137 porovnání manipulací kužele Manipulace Kužele A. Maksymenko C. Weber M. Míčková celkově Manipulací s kuželi je nabízeno celkem 11 (tab. 137). Využitelnost byla velmi podobná jako u předchozích sestav. 10 z 11 manipulací využila Monika a celkem zařadila do sestavy 23 manipulací, nejvíce ze zkoumaných gymnastek. 7 z 11 manipulací použila Caroline a celkově předvedla 18 manipulací. Také 7 z 11 manipulací aplikovala Alina do své sestavy, ale celkově ukázala pouze 16 manipulací, což je nejméně z těchto tří pozorovaných gymnastek Tab. 138 porovnání manipulací stuha Manipulace stuha A. Maksymenko C. Weber M. Míčková celkově

97 Poslední tabulka znázorňuje manipulace se stuhou (tab. 138). Souhrn manipulací je početně stejný jako pro sestavu s kuželi. Největší počet se opět objevil u české reprezentantky, celkem 20 manipulací. Využila 9 možností z 11, což je také nejvíce. O 1 manipulaci méně předvedla rakouská reprezentantka, tedy 19, ovšem různorodost byla značně menší, použila pouze 5 manipulací z 11 možných. O 2 manipulace méně než česká reprezentantka provedla ukrajinská reprezentantka, 18 manipulací. Avšak rozmanitost se velmi podobala, využila 8mi možností z Porovnání Kijev a Vídeň Porovnání prvků obtížnosti Tab. 139 porovnání prvků obruč prvky obruč A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 0,2 0,3 0,4 1 0, ,6 a více celkově Výše uvedená tabulka (tab. 139) pojednává o porovnání prvků obtížnosti sledovaných gymnastek ve volné sestavě s obručí. U všech reprezentantek převažovala nejvyšší kategorie 0,6 a více. Nejvíce prvků v této kategorie provedla rakouská závodnice, celkem šest. Následně pět prvků česká reprezentantka a nejméně ukrajinská závodnice, ta provedla čtyři prvky v této kategorii. V kategorii 0,5 provedla nejvíce prvků ukrajinská závodnice, zacvičila pět prvků obtížnosti. Rakouská a česká závodnice předvedly stejný počet v této kategorii, celkem tři prvky. Monika ještě ukázala jeden prvek z kategorie 0,4. Všechny závodnice využily maximálního počtu prvků obtížnosti. Jak tabulka ukazuje možných je devět prvků obtížnosti. Obtížnostně provedly všechny gymnastky podobně těžké prvky. 97

98 Tab. 140 porovnání prvků míč prvky míč A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 0,2 0,3 0,4 0, ,6 a více celkově Ve volné sestavě s míčem všechny gymnastky předvedly devět prvků obtížnosti, jak ukazuje tabulka (tab. 140). V této sestavě využily dvou nejvyšších kategorií po různých počtech prvků obtížnosti. V kategorii 0,6 a více provedla nejvíce prvků rakouská závodnice, stejně jako v předchozí sestavě s obručí, celkem šest prvků. O jeden prvek méně zařadila ukrajinská reprezentantka. Česká závodnice předvedla tři prvky obtížnosti v této kategorii. V kategorii 0,5 zacvičila nejvíce prvků Monika. V této sestavě jsem zaznamenala šest prvků obtížnosti. U ukrajinské závodnice čtyři a u rakouské tři prvky obtížnosti v této kategorii. V sestavě s míčem nejobtížnější prvky předvedly Caroline a Alina velmi podobně. Monika byla v sestavě s míčem slabší, než světové kolegyně. Tab. 141 porovnání prvků kužele prvky kužele A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 0,2 0,3 0,4 1 0, ,6 a více celkově Tabulka 141 znázorňuje využití prvků obtížnosti a jejich bodové ohodnocení v porovnání zkoumaných gymnastek. Kategorii 0,4 jsem zaznamenal pouze jednou, u závodnice z České republiky, kategorii 0,5 Monika využila 3x a v kategorii 0,6 a více jsem evidovala pět prvků obtížnosti. Rakouská závodnice předvedla šest prvků v kategorii 0,5 a tři prvky v úrovni 0,6 a více. Ukrajinská reprezentantka provedla pět prvků za 0,6 a více a čtyři prvky za 0,5. V této sestavě je bodové hodnocení prvků obtížností u všech gymnastek na velmi podobné úrovni, nelze přesně říci, která gymnastka převažovala. 98

99 Tab. 142 porovnání prvků stuha prvky stuha A. Maksymenko C. Weber M. Míčková 0,1 0,2 0,3 0,4 0, ,6 a více celkově Tabulka porovnání prvků volné sestavy se stuhou (tab. 142) jasně ukazuje shodné počty a využití prvků u ukrajinské a rakouské závodnice. V kategorii 0,5 předvedly čtyři prvky obtížnosti a v následující kategorii 0,6 a více provedly pět prvků obtížnosti. Česká závodnice zařadila do nejvyšší kategorie o prvek více, než její soupeřky. Zaznamenala jsem tedy šest prvků obtížnosti a v kategorii 0,5 tři prvky obtížnosti. Její sestava byla tedy nepatrně bodově vyšší, avšak nejvíce záleží na provedení těchto prvků obtížnosti Porovnání risků Tab. 143 porovnání risků risky A. Maksymenko C. Weber M. Míčková obruč míč kužele stuha Tato tabulka (tab. 143) není třeba ani porovnávat. Pouze u české závodnice jsem zaznamenala v sestavě s kuželi pouze dva risky. Jelikož nebyla sestava správně provedená, proto nemohu posuzovat, zda risk nestihla nebo má v sestavě zařazené opravdu dva risky. Jinak, jak tabulka ukazuje, všechny provedly tři risky v každé sestavě. Velmi záleží na provedení a správnosti risků. Česká závodnice velmi chybovala, proto se to posléze odrazilo na výsledné známce. Srážky za pády náčiní jsou dle nových pravidel velmi vysoké. 99

100 8.2.3 Porovnání mistrovství Tab. 144 porovnání mistrovství mistrovství A. Maksymenko C. Weber M. Míčková obruč míč kužele stuha Výše uvedená tabulka (tab. 144) představuje počet mistrovství v sestavách zkoumaných gymnastek a následně porovnání těchto mistrovství. Nejvíce mistrovství ve všech sestavách předvedla ukrajinská reprezentantka. V obruči a v míči provedla šest mistrovství, což je velmi vysoký počet. Do sestavy s kuželi a se stuhou zařadila čtyři mistrovství. Mistrovství jsou charakteristická netradiční, zvláštní či neobvyklou manipulací s náčiním a velmi záleží na rozhodčí, zda ji usoudí za mistrovství či ne. Mistrovství nejsou v sestavě povinná, ale na druhou stranu velmi zpestří sestavu a působí obtížněji. Rakouská závodnice sestavovala sestavy velmi na jistotu, jak je vidět z tabulky. V obruči provedla dvě mistrovství, v sestavě s míčem jedno mistrovství. Ve volné sestavě s kuželi jsem nezaznamenala žádné mistrovství a v sestavě se stuhou opět dvě mistrovství. Česká reprezentantka se v sestavě s obručí velmi vyrovnával s ukrajinskou závodnicí. Evidovala jsem pět provedených mistrovství. V sestavě s míčem a s kuželi předvedla tři mistrovství a v sestavě se stuhou provedla jedno mistrovství s chybou Porovnání sérií tanečních kroků Tab. 145 porovnání sérií tanečních kroků série tanečních A. Maksymenko C. Weber M. Míčková kroků obruč míč kužele stuha Povinná série tanečních kroků ve volných sestavách je minimálně jedna. Konečný počet zařazení tanečních kroků záleží na trenérce či závodnici. Jak je možné vidět z tabulky (tab. 145), rakouská závodnice a česká závodnice provedly v každé sestavě shodný počet sérií tanečních kroků. Do každé sestavy zařadily tři série. Ukrajinská závodnice provedla v sestavě s obručí a se stuhou dvě série, v sestavě s míčem jednu sérii tanečních kroků a ve volné sestavě s kuželi předvedla tři série tanečních kroků. Zařazení tří sérií tanečních kroků 100

101 vyžaduje již mnoho času, jelikož jedna série trvá minimálně osm vteřin. Z toho vyplývá, že zbytek sestavy musí být proveden ve vysokém tempu bez chyb. 8.3 Hlavní výsledek Porovnání - prvky obtížnosti Tab. 146 porovnání prvků obtížnosti dvou olympijských cyklů obruč Prvky obruč A. Maxymenko C. Weber M. Míčková Montpe. Kijev Montpe. Kijev Montpe. Kijev 0,1-0,2/0,1 0,3-0,4/0,2 1 0,5-0,6/0, ,7-0,8/0, ,9-1,0/0, ,1 a více/0,6 a více celkově Z výše uvedené tabulky (tab. 146) je možné vyčíst počet a obtížnost prvků, které gymnastky využily ve volné sestavě s obručí. Všechny gymnastky předvedly v každé sestavě maximální počet prvků obtížnosti. Předchozí olympijský cyklus umožňoval nejvíce 12 prvků obtížnosti a v současném olympijském cyklu je možné zařadit maximálně 9 prvků obtížnosti. V minulém období byla obtížnost prvků rozmanitější a tabulka ukazuje, že výrazné rozdíly nezaznamenává. Méně obtížné prvky zařadila rakouská reprezentantka, ukrajinská a česká použily srovnatelné obtížnosti, avšak následně záleží na precizním a správném provedení zařazených prvků. Prvky obtížnosti v současném období jsou velmi zredukované, jak jsem již zmiňovala a proto jsou využité dvě maximálně tři bodové kategorie a hodnoty prvků a jejich obtížnost jsou vyrovnanější než v období minulém. Caroline Weber využila nejvíce nejvyšší kategorie, ale výrazné rozdíly zde nezaznamenávám. 101

102 Tab porovnání prvků obtížnosti dvou olympijských cyklů míč Prvky míč A. Maxymenko C. Weber M. Míčková Montpe. Kijev Montpe. Kijev Montpe. Kijev 0,1-0,2/0,1 0,3-0,4/0,2 1 0,5-0,6/0, ,7-0,8/0, ,9-1,0/0, ,1 a více/0,6 a více celkově Tabulka 147 představuje využitelnost a bodové hodnoty prvků obtížnosti ve volné sestavě s míčem. I zde všechny gymnastky využily v obou cyklech maximálního počtu prvků obtížnosti. Rozmanitost prvků obtížnosti v minulém období se projevila a neukázala markantní rozdíly mezi gymnastkami, Alina využila více hodnotových kategorií a tím můžu konstatovat menší obtížnost, avšak opět záleží na provedení zařazených prvků obtížnosti. Ukrajinská reprezentantka je nejpreciznější ze všech analyzovaných gymnastek. Současný olympijský cyklus nabízí menší počet prvků s nižším bodovým ohodnocením, proto je možné zaznamenat pouze dvě poslední hodnotové úrovně. Nejvyšší nejvíce využila rakouská závodnice, následně ukrajinská a nejméně česká závodnice. Proto mohu říci, že česká reprezentantka měla sestavu s míčem méně obtížnou než ostatní závodnice. Tab porovnání prvků obtížnosti dvou olympijských cyklů kužele Prvky kužele A. Maxymenko C. Weber M. Míčková Montpe. Kijev Montpe. Kijev Montpe. Kijev 0,1-0,2/0,1 0,3-0,4/0,2 2 0,5-0,6/0, ,7-0,8/0, ,9-1,0/0, ,1 a více/0,6 a více celkově Prvky obtížnosti zařazené v sestavách s kuželi jsou velmi obdobné jako v předchozích sestavách s míče (tab. 148). Rozmanitost a široké spektrum kategorií ukrajinské závodnice a téměř stejné využití prvků rakouské a české závodnice v minulém olympijském cyklu. Poslední kategorii nejvíce využila ukrajinská reprezentantka, avšak ne s markantním rozdílem od ostatních. Současný olympijský cyklus nejvíce využila Alina, obtížnost prvků obtížnosti 102

103 v této sestavě měla nejvyšší, po ní česká reprezentantka a nakonec rakouská reprezentantka. Je vidět, že rozdíly v obou cyklech jsou většinou stejné. Tab porovnání prvků obtížnosti dvou olympijských cyklů stuha Prvky stuha A. Maxymenko C. Weber M. Míčková Montpe. Kijev Montpe. Kijev Montpe. Kijev 0,1-0,2/0,1 1 0,3-0,4/0,2 1 0,5-0,6/0, ,7-0,8/0, ,9-1,1/0, ,1 a více/0,6 a více celkově Poslední sestava z mezinárodního čtyřboje je stuha, která je nejnáročnější a také se jí říká jako náčiní pravdy (tab. 149). To se také odrazilo na prvkách obtížnosti. V minulém olympijském cyklu se u všech gymnastek objevila větší rozmanitost využití hodnotových kategorií. Viditelný rozdíl je i ve srovnání se současným olympijským období, ve kterém hodnotové úrovně zůstaly stejné jako v předchozích sestavách. Předešlý cyklus měla nejméně obtížnou sestavu česká reprezentantka, také velice záleželo na provedení, které bylo špatné v této sestavě. Nejobtížnější je opět sestava ukrajinské reprezentantky, což také odpovídá z výsledků na světových šampionátech. Naopak v současném období měla sestavu o jeden prvek obtížnější Monika, avšak to nemusí ovlivnit celkové hodnocení Porovnání risků Tab porovnání risků dvou olympijských cyklů risky A. Maxymenko C. Weber M. Míčková Montpe. Kijev Montpe. Kijev Montpe. Kijev obruč míč kužele stuha Poslední tabulka 150 poukazuje na využití risků ve volných sestavách gymnastek. Olympijský cyklus v období MS Montpellier nestanovil horní hranici počtu risků v sestavě. Této možnosti ukrajinská a rakouská závodnice využily, zaznamenala jsem vysoký počet 103

104 risků zejména u ukrajinské reprezentantky, které přinášely vysoké bodové ohodnocení. Česká reprezentantka risků využívala zřídka a tím se stala její sestava méně obtížnou. Současný olympijský cyklus již stanovil počet risků. Risk není povinný v sestavě gymnastek a maximálně může provést tři risky. Gymnastky risky do sestav zařazují často v maximálním počtu, protože jsou rychlé relativně snadné získání bodů. Omezení risků českou gymnastku nijak nepoznamenalo i v sestavě s kuželi provedla pouze dva risky. Ostatní gymnastky využily v každé sestavě třech možných risků. Největším problémem je bezchybnost sestav, která je také spojená s psychikou závodnice. Psychologická příprava je velmi důležitá, téměř stejně jako technická příprava. S taktickou přípravou se v gymnastice nesetkáváme, jde hlavně právě o bezchybné provedení sestav a objektivní rozhodování rozhodčích a kondiční příprava a její jednotlivé složky (rychlost, síle, vytrvalost, koordinace) slouží pro snazší provedení sestavy. Všechny tyto složky technická, psychologická, kondiční a taktická jsou na sebe závislá a navzájem se prolínají a všechny jsou v tréninku potřebné (Jansa a kol., 2007). Psychologický vývoj gymnastek velmi závisí také na konceptu zdravotní schopnosti a zdraví gymnastky. Když gymnastka není v pořádku po zdravotní stránce, pak není možné systematicky pracovat na stránce psychologické (Werner, 2004). Psychologické prostředky, přípravy a spolupráce se sportovním psychologem může pomoci k odstranění psychických překážek, které působí nepříznivě na výkon. Prostředky musí být systematicky předávány s ohledem na individualitu sportovce (Čížková a kol., 1978). Pouze neustálým a mnohonásobným opakováním každého pohybu v sestavě a následným spojováním v jeden celek, v našem případě sestavu dochází k automatizaci pohybu, která našim děvčatům také chybí. Našim handicapem je, že děvčata chodí do školy, světové gymnastky, zejména z východu do školy nechodí a počet tréninkových jednotek mají o mnoho více a to je také důvodem proč české reprezentantky neprovádí bezchybné a vyrovnané výkony. Důležitým předpokladem pro dobré výsledky je mimo jiné také určitý systém. Vytvoření obsahových složek, plánování, evidence a kontroly, výběr talentů, vytyčené cíle a jejich dosahování (Drnek a kol., 1986). 104

105 9 Závěr Cílem práce bylo porovnat obsah a obtížnost volných sestav vybraných gymnastek s rovnat pravidla dvou olympijských cyklů ( a ) a také zjistit proč české reprezentantky nedosahují podobných umístění jako světové gymnastky. Porovnávala jsem pouze tři gymnastky, protože jsem se zaměřila na celý čtyřboj sestav ne pouze na jedno náčiní. Sestav k porovnání bylo celkem 24, dvanáct z olympijského cyklu z MS Montpellier 2011 (čtyřboj Aliny Maksymenko, čtyřboj Caroline Weber a čtyřboj Moniky Míčkové) a dvanáct z olympijského cyklu z MS Kijev 2013 (čtyřboj Aliny Maksymneko a čtyřboj Moniky Míčkové) a ME Vídeň 2013 (čtyřboj Caroline Weber). Tímto tématem jsem lehce navázala na bakalářskou práci. Pozorováním jsem zjišťovala obsah a obtížnost sestav vybraných gymnastek. Na základě podrobného rozboru obsahu volných sestav jsem zjistila i příčiny neúspěchu českých reprezentantek ve světové úrovni. Analyzováním videozáznamů se ukázalo, že světové gymnastky mají obsah sestav obtížněji postavené a sestavy provádějí bez hrubých chyb, téměř bez chyb. Našim největším problémem je tedy bezchybný a vyrovnaný výkon všech sestav. Avšak to vychází z předem přesně naplánovaného tréninkové plánu a také z kondiční přípravy. Volná sestava trvá 1:30 sekund a gymnastka potřebuje takovou vytrvalost, sílu, rychlost, koordinaci a orientaci v prostoru, že i v druhé půlce sestavy své prvky a obtížné tvary provede s lehkostí a bez známek únavy, což je také velkou ztrátou pro naši závodnici. Obsah sestavy české reprezentantky v předešlém olympijském cyklu ( ) byl výrazně méně obtížné oproti světovým a také ve srovnání se současným olympijským období ( ). V minulém období nebyl stanoven horní limit využitelnosti risků ve volné sestavě, Monika ve svých sestavách zařazovala 2-3 risky, což bylo oproti ostatním zkoumaným gymnastkám zřetelný rozdíl, jelikož ukrajinská reprezentantka prováděla v průměru šest risků během jedné sestavy. V současném období ji tedy předepsaná horní hranice nijak neomezila a změna v tomto směru u ní nenastala. Sérií tanečních kroků zařazovala naopak více než ukrajinská závodnice, v průměru jsem zaznamenala tři taneční kreace. Doufám, že práce bude přínosem pro zájemce moderní gymnastiky, kteří se snaží o zlepšování úrovně výkonnosti sestav moderních gymnastek. 105

106 10 Použitá literatura APPELT, K., HORÁKOVÁ, D., NOVOTNÝ. L. Názvosloví pro cvičitele. Praha : Olympia, BAŠNÁ, V., a kol. Moderní gymnastika pro trenérky III. třídy. Praha : Olympia, CARROLL, M., HANNAY, J. Developing physical health and well-being through. Gymnastic Activity. Abington : Routledge, CASSAGNE, M. Gymnastique rhytmique sportive. Paris : Amphora, S.A. Mars, 1990 ČÍŽKOVÁ, M. Dějiny moderní gymnastiky. Praha : Sportpropag, ČÍŽKOVÁ, M., a kol. Jednotný tréninkový systém moderní gymnastiky. Praha : Ústřední výbor ČSTV, Di Cagno, A., et al. Preexercise static stretching effect on leaping performance in elite rhytmic gymnasts. Journal of strength and conditioning research. 2010, vol. 24, number 8. DOVALIL, J., In: kol. Výkon a trénink ve sportu. Praha : Olympia, DRNEK, J., a kol. Sportovní příprava mládeže v moderní gymnastice. Praha : Český ústřední výbor ČSTV, FEDERATION INTERNATIONAL DE GYMNASTIQUE (FIG). Code of points Rhythmic Gymnastics. Lausanne : FIG, FEDERATION INTERNATIONAL DE GYMNASTIQUE (FIG). Code of points Rhythmic Gymnastics. Lausanne : FIG, HAAS, J. G. Dance anatomy. Champaign : Human Kinetics,

107 HOGENOVÁ, A. Pohyb a tělo. Praha : Karolinum, HOLBOVÁ, S., a kol. Metodická příručka pro trenéry rytmické gymnastiky v českém hnutí speciálních olympiád. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, HORÁKOVÁ, D., BÉROVÁ, E. Cvičíme s náčiním. Praha : Olympia, JEBAVÁ, J. Kapitoly z dějin tance. Praha : Karolinum, JEMNI, M. The science of gymnastics. New York : Routledge, JANSA, P., DOVALIL, J., a kol. Sportovní příprava. Praha : Q-art, JASTRJEMBSKAIA, N., TITOV, V. Rhythmic Gymnastics. Champaign : Human Kinetics, KAŠPAROVÁ, S. Technika a metodika moderní gymnastiky. Praha : SPN, KOSTKOVÁ, J., MIHULE, J., ŠŤASTNÁ, D., WÁLOVÁ, Z. Rytmická gymnastika. Praha : Olympia, KOVÁŘ, R., BLAHUŠ, P. Stručný úvod do metodologie. Praha : Universita Karlova, KRIŠTOFIČ, J., a kol. Gymnastika. Praha : Karolinum, KULHÁNKOVÁ, E. Hudebně pohybová výchova. Praha : Portál, LIVOROVÁ, H., a kol. Názvosloví cvičení s náčiním v moderní gymnastice. Praha : Ústřední výbor ČSTV, MIHULE, J., ŠŤASTNÁ, D. Rytmická gymnastika. Praha : Univerzita Karlova,

108 NOVOTNÁ, V. Akrobatická cvičení v moderní gymnastice. Praha : Český ústřední výbor ČSTV, NOVOTNÁ, V., a kol. Gymnastika jako tvůrčí akt. Praha : Karolinum, OLEŠOVSKÁ, D., a kol. Moderní gymnastika pro trenérky II. třídy. Praha : Olympia, PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. Praha : Grada, PALMER, C. H. Teaching rhythmic gymnastics. Champaign : Human Kinetics, SKOPOVÁ, M., ZÍTKO, M. Základní gymnastika. Praha : Karolinum, SLEPIČKA, P. a kol. Psychologie sportu. Praha : Karolinum, ŠIMŮNKOVÁ, I., NOVOTNÁ, V. Porovnání obsahu sestav českých a zahraničních závodnic moderní gymnastiky. Studia sportiva, 2012, roč. 6, č. 2, s ŠIMŮNKOVÁ, I., NOVOTNÁ V., VORÁLKOVÁ, J. Struktura složek pohybové gramotnosti pro sportovní odvětví moderní gymnastika. Studia Kinanthropologica, 2010, roč. 11, č. 2, s ŠIMŮNKOVÁ, I., PANSKÁ, Š. Historie moderní gymnastiky. Praha: ČSMG, ŠVÉDOVÁ, M. Moderná gymnastika na Slovensku. Prešov: Bookman s.r.o., VELÍNSKÁ, E. Lidový tanec. Praha: Ústřední škola ČOS, VORÁLKOVÁ, J., ŠIMŮNKOVÁ, I. Komparace výsledků motorických testů dívek v moderní a sportovní gymnastice ve věku 8 10 let. Česká kinantropologie, 2013, roč. 17, č. 3, s WERNER, P. H. Teaching children gymnastics. Human Kinetics,

109 Příloha č. 1 oficiální zápis volných sestav Cvičení jednotlivkyň Rozhodčí č. 11 OBTÍŽNOST (D) Stát Jméno gymnastky Datum. Hodn ota Obtížnost ROZHO DČÍ 0,3 Hodn ota Obtížnost ROZHO DČÍ Hodn ota Obtížnost ROZHO DČÍ Hodn ota 0,3 Hodn ota Hodn ota S Hodn ota 0,2 Hodn ota Hodn ota Hodn ota Hodn ota 0,2 Hodn ota ( ) 0,3 Hodn ota Hodn ota Hodn ota Hodn ota S 0,2 Hodn ota Hodn ota Hodn ota 2 0,3 Hodn ota Hodn ota Hodn ota S 0,6 Hodn ota Hodn ota Hodn ota 2 0,3 Hodn ota Hodn ota Hodn ota S 0,3 Hodn ota Hodn ota Hodn ota 0,5 Hodn ota Hodn ota Hodn ota 2 Hodn ota Hodn ota Použitíhudby se zpívanýmtextemano / NE Nesprávnýsoučet: CelkováhodnotavšechprvkůObtížnos ti HodnotajednotlivýchkomponentůOb tížnosti Vícenež 9 zapsanýchobtížností Méněnež 2/ vícenež 4 Obtížnosti z každéskupinyprvků BN Min.1S CELKEM3,50 SRÁŽKA

110 D S R M Max. 3R Absence převahy Fundamentálních skupin(méněnež50 % ) CELKOVÁ ZNÁMKA ROZHODČÍ Podpis trenéra:... Podpis rozhodčí:... Příloha č. 2 tabulka prvky obtížnosti skoky ( ) Příloha č. 3 prvky obtížnosti rovnováhy ( )