ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ S HALBACHOVÝM USPOŘÁDÁNÍ PERMANENTNÍCH MAGNETŮ
|
|
- Zdeněk Špringl
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF POWER ELECTRICAL AND ELECTRONIC ENGINEERING ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ S HALBACHOVÝM USPOŘÁDÁNÍ PERMANENTNÍCH MAGNETŮ ELECTROMAGNETIC DAMPER BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR Jan Mikyska VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR doc. Ing. ČESTMÍR ONDRŮŠEK, CSs. BRNO, 2012
2
3 Abstrakt Hlavním úkolem této bakalářské práce je výběr vhodného konstrukčního řešení elektromagnetického tlumiče s Halbachovým uspořádáním permanentních magnetů tak, aby bylo dosaţeno co největšího výstupního výkonu pro dobíjení akumulátorů. Práce také obsahuje výběr konkrétní konstrukce tlumiče z dostupných patentových rešerší, simulaci magnetické indukce odlišných variant tlumičů v softwaru Ansoft Maxwell, výpočet indukovaného napětí ve vzduchových cívkách a výběr nejvhodnějšího 3D modelu tlumiče. Abstract The main task of this bachelor s thesis is the selection of structural design of electromagnetic damper with Halbach array to achieve the maximum output voltage for charging batteries. The thesis also contains a selection of specific design of damper from patent searches, simulations of magnetic induction in different versions of dampers in software Ansoft Maxwell, calculation of the induced voltage in an air coils and selection of the best 3D model of damper.
4
5 Klíčová slova elektromagnetický tlumič; permanentní magnety; Halbachova řada; výroba elektrické energie; vzduchové cívky Keywords electromagnetic damper; permanent magnets; Halbach array; electric power generation; air coils
6
7 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav výkonové elektrotechniky a elektroniky Bakalářská práce bakalářský studijní obor Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika Student: Jan Mikyska ID: Ročník: 3 Akademický rok: 2011/2012 NÁZEV TÉMATU: Elektromagnetický tlumič s Halbachovým uspořádáním permanentních magnetů POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ: 1. Proveďte literární rešerši dané problematiky 2. Vytvořte 3D model elektromagnetického tlumiče v programu Maxwell. 3. Proveďte analýzu Halbachova uspořádání permanentních magnetů. DOPORUČENÁ LITERATURA: Dle pokynů vedoucího Termín zadání: Termín odevzdání: Vedoucí práce: doc. Ing. Čestmír Ondrůšek, CSc. Konzultanti bakalářské práce: doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. Předseda oborové rady UPOZORNĚNÍ: Autor bakalářské práce nesmí při vytváření bakalářské práce porušit autorská práva třetích osob, zejména nesmí zasahovat nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a musí si být plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení části druhé, hlavy VI. díl 4 Trestního zákoníku č.40/2009 Sb.
8 Bibliografická citace MIKYSKA, J. Elektromagnetický tlumič s Halbachovým uspořádáním permanentních magnetů. Brno:, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, XY s. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Čestmír Ondrůšek, CSc.
9
10 Prohlášení Prohlašuji, ţe svou bakalářskou práci na téma Elektromagnetický tlumič s Halbachovým uspořádáním permanentních magnetů jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího semestrální práce a s pouţitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. Jako autor uvedené semestrální práce dále prohlašuji, ţe v souvislosti s vytvořením této semestrální práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně moţných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb. V Brně dne Podpis autora Poděkování Děkuji vedoucímu semestrální práce Doc. Čestmíru Ondrůškovi za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé semestrální práce. V Brně dne Podpis autora
11
12 11 Obsah SEZNAM OBRÁZKŮ...13 SEZNAM TABULEK...14 SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK...16 ÚVOD VÝBĚR KONSTRUKCE TLUMIČ S PNEUMATICKOU PRUŢINOU POPIS ZAVĚŠENÍ VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE Z VIBRACÍ AUTOMOBILU TLUMIČ S KULIČKOVÝM ŠROUBEM POPIS TLUMIČE S KULIČKOVÝM ŠROUBEM JEDNOKOLOVÝ MODEL TLUMIČE ELEKTRONICKY ŘÍZENÁ PLYNOVÁ PRUŢINA POPIS ZAVĚŠENÍ S PLYNOVOU PRUŢINOU PLYNOVÁ PRUŢINA A ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ TLUMIČ S LINEÁRNÍM GENERÁTOREM TEORIE ELETROMAGNETICKÉHO TLUMIČE PRINCIP VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE PERMANENTNÍ MAGNETY HALBACHOVA ŘADA SIMULACE MAGNETICKÉHO POLE PROGRAM ANSOFT MAXWELL METODA KONEČNÝCH PRVKŮ VÝBĚR VHODNÉHO USPOŘÁDÁNÍ OBECNÁ HALBACHOVA ŘADA UPRAVENÁ HALBACHOVA ŘADA UVAŢOVANÉ PODMÍNKY SIMULACE A VÝPOČTU VINUTÍ ELEKTROMAGNETICKÉHO TLUMIČE VZDUCHOVÉ CÍVKY S VODIČEM 0,5 MM VZDUCHOVÉ CÍVKY S VODIČEM 1 MM ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ A MAGNETICKÁ INDUKCE INDUKOVANÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHOVÝCH CÍVKÁCH VÝSTUPNÍ ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ A VÝKON ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ B MAGNETICKÁ INDUKCE...42
13 INDUKOVANÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHOVÝCH CÍVKÁCH VÝSTUPNÍ ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ A VÝKON KOMPENZOVANÉ VINUTÍ NEKOMPENZOVANÉ VINUTÍ ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ C MAGNETICKÁ INDUKCE INDUKOVANÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHOVÝCH CÍVKÁCH VÝSTUPNÍ ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ A VÝKON ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ D MAGNETICKÁ INDUKCE INDUKOVANÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHOVÝCH CÍVKÁCH VÝSTUPNÍ ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ A VÝKON ZÁVĚR...59 LITERATURA...60 PŘÍLOHY...61
14 13 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Provedení tlumičů SALi[1] Obrázek 2: Stlačování a rozpínání pneumatické pruţiny[1] Obrázek 3: Provedení tlumiče s turbínkou[1] Obrázek 4: Řez tlumičem s kuličkovým šroubem[3] Obrázek 5:Schéma pokusného systému[4] Obrázek 6: Frekvenční charakteristika energetické bilance tlumiče pro vypočtené a naměřené výsledky Obrázek 7: Řez plynovou pruţinou[2] Obrázek 8: Tlumič s lineárním generátorem Obrázek 9: Hysterezní smyčka magneticky tvrdého materiálu Obrázek 10: Obecná Halbachova řada permanentních magnetů [7] Obrázek 11: Magnetický tok obecné Halbachovy řady [7] Obrázek 12: Pracovní prostředí softwaru Ansoft Maxwell v14.0 Obrázek 13: Výsledné rozloţení magnetické indukce obecné Halbachovy řady Obrázek 14: Výsledné rozloţení magnetické indukce upravené Halbachovy řady Obrázek 15: Výsledné rozloţení magnetické indukce Tlumiče A Obrázek 17: Náhradí schéma obvodu kompenzovaného vinutí Obrázek 18: Výsledné rozloţení magnetické indukce Tlumiče B Obrázek 19: Grafické znázornění výsledného rozloţení magnetické indukce podél Tlumiče B Obrázek 22: Výsledné rozloţení magnetické indukce Tlumiče C Obrázek 23: Grafická závislost výsledného rozloţení magnetické indukce podél Tlumiče C Obrázek 24: Výsledné rozloţení magnetické indukce Tlumiče D Obrázek 25: Grafické znázornění výsledného rozloţení magnetické indukce podél Tlumiče D
15 14 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Rozměry magnetických krouţků obecné Halbachovy řady Tabulka 2: Rozměry magnetických krouţků upravené Halbachovy řady Tabulka 3: Podmínky při simulaci Tabulka 4: Parametry vinutí s vodičem 0,5 mm Tabulka 5: Parametry vinutí s vodičem 1 mm Tabulka 6: Rozměry Tlumiče A Tabulka 8: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče A Tabulka 7: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče A Tabulka 9: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče A Tabulka 10: Výkon Tlumiče A s vinutím 0,5 mm Tabulka 11: Výkon Tlumiče A s vinutím 1 mm Tabulka 12: Rozměry Tlumiče B Tabulka 13: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče B Tabulka 14: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče B Tabulka 15: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče B Tabulka 16: Výkon Tlumiče B s kompenzovaným vinutím 0,5 mm Tabulka 17: Výkon Tlumiče B s kompenzovaným vinutím 1 mm Tabulka 18: Výkon Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím 0,5 mm Tabulka 19: Výkon Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím 1 mm Tabulka 20: Rozměry Tlumiče C Tabulka 21: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče C Tabulka 22: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče C Tabulka 23: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče C Tabulka 24: Výkon Tlumiče C s vinutím 0,5 mm Tabulka 25: Výkon Tlumiče C s vinutím 1 mm Tabulka 26: Rozměry Tlumiče D Tabulka 27: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče D Tabulka 28: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče D Tabulka 29: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče D
16 Tabulka 30: Výkon Tlumiče D s vinutím 0,5 mm Tabulka 31: Výkon Tlumiče D s vinutím 1 mm 15
17 16 SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK Zkratka Význam Jednotka Φ tok magnetické indukce [Wb] S plocha uzavřené smyčky [mm 2 ] B magnetická indukce [T] u i indukované napětí v jednom závitu cívky [V] v průměrná rychlost zdvihu tlumiče [m.s -1 ] a průměrný zdvih tlumiče [mm] l c délka závitu cívky [m] B stř střední hodnota magnetické indukce [T] H intenzita magnetického pole [A.m -1 ] H c koercitivní síla [A.m -1 ] B r remanentní magnetická indukce [T] (BH) MAX jakostní součinitel [J.m -3 ] NdFeB neodymové magnety T c Curieova teplota [ C] µ r relativní permeabilita [-] d 1 vnější průměr obecného tlumiče [mm] d 2 vnitřní průměr obecného tlumiče [mm] t tloušťka krouţku obecného tlumiče [mm] l v délka vzduchové mezery [mm] d v1 průměr vodiče vzduchové cívky [mm] d v2 průměr vodiče vzduchové cívky [mm] l délka tlumiče [mm] R elektrický odpor vzduchových cívek [Ω] R 1 el. odpor vzduchových cívek v 1. vrstvě [Ω] L indukčnost vzduchových cívek [mh]
18 L 1 indukčnost vzduchové cívky v 1.vrstvě [mh] 17 N 1 počet závitů měděného vinutí s vodičem 0,5 mm [-] N 2 počet závitů měděného vinutí s vodičem 1 mm [-] ρ Cu rezistivita mědi [Ω.m] Ludolfovo číslo [-] d c1 průměr závitu cívky v 1. vrstvě [mm] l c1 délka závitu cívky v 1. vrstvě [mm] d 1A vnější průměr Tlumiče A [mm] d 2A vnitřní průměr Tlumiče A [mm] d 1B vnější průměr Tlumiče B [mm] d 2B vnitřní průměr Tlumiče B [mm] d 1C vnější průměr Tlumiče C [mm] d 2C vnitřní průměr Tlumiče C [mm] d 1D vnější průměr Tlumiče D [mm] d 2D vnitřní průměr Tlumiče D [mm] t 1A tloušťka magnetického krouţku 1 Tlumiče A [mm] t 2A tloušťka magnetického krouţku 2 Tlumiče A [mm] t 3A tloušťka magnetického krouţku 3 Tlumiče A [mm] t 1B tloušťka magnetického krouţku 1 Tlumiče B [mm] t 2B tloušťka magnetického krouţku 2 Tlumiče B [mm] t 3B tloušťka magnetického krouţku 3 Tlumiče B [mm] t 1C tloušťka magnetického krouţku 1 Tlumiče C [mm] t 2C tloušťka magnetického krouţku 2 Tlumiče C [mm] t 3C tloušťka magnetického krouţku 3 Tlumiče C [mm] t 1D tloušťka magnetického krouţku 1 Tlumiče D [mm] t 2D tloušťka magnetického krouţku 2 Tlumiče D [mm] t 3D tloušťka magnetického krouţku 3 Tlumiče D [mm]
19 f frekvence vibrací [Hz] 18 B střa střední hodnota magnetické indukce Tlumiče A [T] B střb střední hodnota magnetické indukce Tlumiče B [T] B střc střední hodnota magnetické indukce Tlumiče C [T] B střd střední hodnota magnetické indukce Tlumiče D [T] u ia1 indukované napětí v závitu 1. Vrstvy Tlumiče A [V] u ia indukované napětí v závitu Tlumiče A [V] u ib indukované napětí v závitu Tlumiče B [V] u ic indukované napětí v závitu Tlumiče C [V] u id indukované napětí v závitu Tlumiče D [V] U ia indukované napětí v Tlumiči A [V] U ib indukované napětí v Tlumiči B [V] U ic indukované napětí v Tlumiči C [V] U id indukované napětí v Tlumiči D [V] I A proud vinutí vzduchových cívek Tlumiče A [A] I B proud vinutí vzduchových cívek Tlumiče B [A] I C proud vinutí vzduchových cívek Tlumiče C [A] I D proud vinutí vzduchových cívek Tlumiče D [A] ΔU A úbytek napětí na impedanci v. cívek Tlumiče A [V] ΔU B úbytek napětí na impedanci v. cívek Tlumiče B [V] ΔU C úbytek napětí na impedanci v. cívek Tlumiče C [V] ΔU D úbytek napětí na impedanci v. cívek Tlumiče D [V] U A výstupní napětí z Tlumiče A [V] U B výstupní napětí z Tlumiče B [V] U C výstupní napětí z Tlumiče C [V] U D výstupní napětí z Tlumiče D [V]
20 19 ÚVOD U systémů tradičního zavěšení vzniká při tlumení vibrací automobilu zbytková energie, která se prostřednictvím oleje odvádí do okolí bez dalšího vyuţití. Účinnost celkového pohonu automobilů se spalovacím motorem se pohybuje pod desíti procenty. Vychází se z údajů, ţe celkovou účinnost sniţují tepelné ztráty při brzdění a tlumení vibrací, mechanické ztráty v hnací soustavě, valivý odpor pneumatik, aerodynamický odpor karoserie, účinnost spalovacího motoru apod. Odhaduje se, ţe kombinací valivého odporu a odporu vzduchu se dosáhne ztrát kw z celkového výkonu osobních automobilů a aţ 125 kw výkonu u těţkých nákladních vozidel. Tyto hodnoty jsou dosaţeny při vysokých dálničních rychlostech.[5] Novodobé inovační postupy umoţňují pouţít nové systémy vyuţívající elektromagnetické tlumiče, které jsou schopny vykonanou práci tlumiče převést na elektrickou energii.
21 20 1 VÝBĚR KONSTRUKCE 1.1 Tlumič s pneumatickou pruţinou Systémem, který vyuţívá pneumatickou pruţinu, se zabývají inţenýři z Univerzity Cardiff ve Walesu, ve Spojeném Království. Jejich cílem je navrhnout systém zavěšení vozidla vyuţívající ztrátové teplo, které vzniká v tlumičích uloţených na nápravách automobilu Popis zavěšení Základní provedení automobilového zavěšení se skládá ze dvou hlavních součástí tlumiče vibrací a pruţiny. Pro osobní a nákladní automobily se nejčastěji pouţívají ocelové vinuté pruţiny nebo listová pera. Mezi základní funkce pruţin patří tlumení rázů a otřesů karoserie od nerovností vozovky, zmenšení namáhání rámu a zajištění stálého styku kola s vozovkou. Současné konvenční řešení pouţívá teleskopické tlumiče, které jsou nejčastěji plněny olejem. Skládají se z dvou válcových částí, písnice a vnitřní membrány. Tlumiče mají za úkol vyrovnávat kývání a naklánění karoserie při akceleraci, brzdění a ovládacích manévrech. Síla tlumiče působí proti síle pruţiny a přitahuje kolo zpět do původní polohy před vychýlením. Pruţina je stlačena vţdy, kdyţ kolo narazí na nerovnosti, při následném roztaţení pruţiny pohlcuje tlumič její energii. Tlumič koná práci, která se skládá i ze ztrátové energie přeměněnou na teplo v oleji, která se pomocí okolního vzduchu odvádí do okolí. Aţ 5% energie z pohonných hmot, které pístový motor spaluje, je třeba pro práci tlumičů, tato práce je přímo úměrná velikosti a hmotnosti vozidla.[1] System SALi, kterým se zabývají inţenýři z cardiffské university, je jiný neţ tradiční systém zavěšení. Pouţívá pneumatickou pruţinu naplněnou hydraulickou kapalinou s kapslemi, která převádí práci tlumičů na elektrickou energii uţitou při dobíjení akumulátoru. Obrázek 1: Provedení tlumičů SALi[1]
22 Pneumatická pruţina SALi se skládá z dolní pevné ocelové válcové komory, na kterou je připojen pruţný plášť a ukončen ocelovou deskou pro uchycení ke karoserii. Pruţina je naplněna hydraulickým olejem s pruţnými kapslemi, které částečně nahrazují vinutou pruţinu nebo listové pero. Kapsle jsou většinou duté a jsou vyrobeny z pryţe. Jejich stlačení a následné tlumení produkuje vnitřní tření při změně velikosti kapslí. Další tlumení provádí samotná kapalina.[1] 21 Obrázek 2: Stlačování a rozpínání pneumatické pružiny[1] Vnitřní prostor pruţiny je předělen propustnou membránou na dvě komory. Propustná membrána má jemné ţebrování, přes které můţe protékat hydraulický olej. Procesy uvnitř pruţiny lze popsat v následujících pěti bodech: 1 Při stlačení pruţiny se horní komora zmenšuje a tlak v kapalině stoupá. Pruţné kapsle se stlačují a kapalina se snaţí dostat z horní do dolní komory. 2 Vnitřní membrána slouţí jako ventil, přebytečná kapalina působí sílou na plochu membrány, čímţ ji odsouvá a kapalina tak můţe proudit do spodní komory. 3 Přepuštěná hydraulická kapalina dále stlačuje pruţné kapsle ve spodní komoře. 4 Při rozpínání kapalina tlačí na membránu, která se však zarazí a uzavírá horní komoru. 5 Kapalina je protlačována přes ţebra membrány, čímţ se vytváří viskózní tlumení.[1]
23 Výroba elektrické energie z vibrací automobilu Místo toho, aby hydraulická kapalina proudila přes membránu, má pneumatická pruţina paralelní větev s turbínkou pro proudění kapaliny. Za turbínkou je umístěn ventil, který zabraňuje proudění kapaliny přes turbínku při stlačování pruţiny. Turbínka je společnou hřídelí spojena s generátorem, který vyrábí elektrickou energii. Pruţina je dále vybavena pístem, který slouţí ke stlačení kapslí v dolní komoře, čímţ lze dosáhnout tuţší nastavení odpruţení. Obrázek 3: Provedení tlumiče s turbínkou[1] Při návrhu dolního uloţení se nabízí velké moţnost provedení. Výhodným provedením je takové, kdy má dolní komora tvar nápravy, coţ umoţňuje zmenšení prostoru pro uloţení. To má za následek více místa pro zavazadlový prostor a cestující u zadní nápravy a vytvoření dalšího prostoru pod kapotou.
24 Tlumič s kuličkovým šroubem Jedná se o systém zavěšení vozidel vynalezený v roce 2006 v Japonsku.[3] Systém vyuţívá elektromagnetický akční člen, který představuje elektromagnetický tlumič. Tlumič je umístěn mezi neodpruţenou a odpruţenou hmotou vozidla. Neodpruţenou hmotou automobilu je pneumatika, disky kol, ramena náprav a samostatné nápravy. Odpruţená hmota je karoserie, posádka, případný náklad a některé díly uloţení odpruţení a náprav. Paralelně s elektromagnetickým tlumičem je uloţena pruţinová jednotka, zpravidla ocelová vinutá pruţina nebo listové pero. Regulátor je konfigurován pro výpočet zdvihu tlumiče, tento výpočet se poté aplikuje na pohon akčního členu a řídící obvod. Tlumič pak vyvine úměrnou tlumící sílu Popis tlumiče s kuličkovým šroubem Obrázek 4: Řez tlumičem s kuličkovým šroubem[3]
25 Elektromagnetický tlumič 4 obsahuje i elektrický motor 8, který je umístěn v horní části tlumiče, pod venkovním pláštěm 11 a slouţí jako pohon akčního členu. Hřídel vystupující z rotoru motoru je napojena na převod 8a, z něhoţ vystupuje sekundární hřídel 8b spojená s kuličkovým šroubem 9. Na kuličkovém šroubu je nasazena matice 10, která převádí otáčivý pohyb hřídele na lineární pohyb kuličkového šroubu, resp. pohyb spodní části 12 elektromagnetického tlumiče.[3] Horní úchytka 13 slouţí k uchycení tlumiče ke karoserii vozidla a spodní objímka 14 k uchycení k nápravě Jednokolový model tlumiče Konkrétním modelováním elektromagnetického tlumiče, zaloţeném na tomto patentu, se zabývá Yasuhiro Kawamoto a Yoshihiro Suda z tokijské university. Tlumič se skládá z dvou základních komponentů: stejnosměrného motoru a kuličkového šroubu. Tlumič převádí lineární pohyb vibrací od nerovností vozovky na rotační pohyb stejnosměrného motoru. Elektromagnetický tlumič pouţívá elektromagnetickou sílu motoru jako tlumící sílu, která je řízena regulovaným elektrickým proudem. Navrţený tlumič má tyto charakteristické znaky:[4] - Vysoká ovladatelnost - Aktivně řízené odpruţení - Regenerace elektrické energie Pasivně řízený tlumič se vyznačuje téměř lineární tlumící charakteristikou, na rozdíl od aktivně řízeného tlumiče, který produkuje tlumící sílu vypočítanou z rychlostí odpruţených a neodpruţených hmot.[4] Vibrační test Obrázek 5:Schéma pokusného systému[4]
26 Energie, spotřebovaná nebo pohlcená elektromagnetickým tlumičem, je stejná jako výkon zdroje napětí, kterým je tlumič napájený. Výkon zdroje se vypočte jako součin proudu stejnosměrného motoru a napětí zdroje.[4] Pokusný systém pro vibrační test obsahuje jednokolový model automobilu. Počítačem řízený vibrátor rozkmitává jednokolový model automobilu, který se co nejvíce podobá skutečnému zavěšení automobilu. Digitální signálový procesor ( DSP ) slouţí k měření a řízení, vypočítává poţadovanou sílu tlumiče s ohledem na signály ze snímačů a jeho výstupem je referenční signál pro budič elektrického motoru. Profil experimentální vozovky je náhodný a vozidlo udrţuje stálou rychlost 80 km/h. Výsledkem simulace jsou:[4] 25 1) Výstupní charakteristika akčního členu 2) Kmitočtová odezva jednokolového modelu 3) Kmitočtová odezva elektromagnetického tlumiče 4) Frekvenční charakteristika energetické bilance mezi spotřebou a regenerací Obrázek 6: Frekvenční charakteristika energetické bilance tlumiče pro vypočtené a naměřené výsledky Obrázek 9 ukazuje spektra energetické bilance, konkrétně závislost energetické spektrální hustoty (Power Spectral Density) na kmitočtu vibrací hmoty automobilu. Charakteristika ukazuje rozloţení energie ve frekvenčním pásmu 0-20 Hz. Energie je spotřebována na utlumení vibrací odpruţené hmoty niţších neţ 2 Hz. Nad vibrace o kmitočtu 2Hz se elektrická energie vyrábí. Stručně řečeno, energie je spotřebována při vibrování odpruţených hmot a vyráběna při vibrování neodpruţených hmot.[4] Celková spotřeba elektrické energie je -15,3 W, to znamená, ţe při vibračním testu se elektrická energie vyráběla.[4]
27 1.3 Elektronicky řízená plynová pruţina 26 Touto variantou se zabývá patentová rešerše, která je uvedena v bibliografické citaci. Jedná se o patent z roku 2003, vynálezcem je Angličan Phillip Raymond Michael Denne Popis zavěšení s plynovou pruţinou Vynálezce navazuje na tradiční hydraulické odpruţení pomocí teleskopického tlumiče, avšak odpruţení je aktivně řízené. Tlumič zvládá vyrovnávat naklánění a houpání karoserie, které se vyskytuje u tradičních hydraulických a pruţinových systémů zavěšení. Systém hlídá polohu kaţdého kola, které kopírují povrch vozovky a dokáţe i kaţdé kolo vyrovnat pro zajištění plynulé jízdy. Celý systém vyţaduje velkou přesnost a citlivost, protoţe je nutné dodrţet přesné pohyby odpruţených a neodpruţených hmot pro vykonání nepřetrţitého pohybu. Kaţdý pohyb potřebuje jistý čas pro výpočet i malých vibrací, které probíhají při vysokých rychlostech, čímţ se stává systém sloţitý na řízení. Tím se zvyšuje i celková cena. Zjednodušeně lze vynález popsat jako systém zavěšení koncipovaný jako pneumatické odpruţení modifikované elektromagnetickým akčním členem, který představuje elektromagnetický tlumič. Akční člen je řízen výpočtovým programem a řídícím signálem. Rázy vytvořené elektromagnetickým tlumičem a regulátorem slouţí k vyrušení sil od pneumatického odpruţení. Elektromagnetický tlumič můţe být kombinován s pneumatickým odpruţením odděleně nebo jako integrovaná jednotka. Tlak v pneumatickém odpruţení se můţe neustále měnit podle zatíţení vozidla. Systém můţe být provozován v plně aktivním reţimu, kdy okamţitě vyrovnává svislé síly působících od neodpruţené hmoty a nebo můţe pracovat v poloaktivním reţimu, kdy se získaná energie ze svislých pohybů neodpruţené hmoty pouţije pro řízení akčního členu a přebytečná energie se vrací zpět do akumulátoru vozidla.[2] Obrázek 4 popisuje schematický řez, který kombinuje plynovou pruţinu a elektromagnetický tlumič. Před detailním popisem celého systému zavěšení je lepší popsat jednotlivě základní části plynovou pruţinu a elektromagnetický tlumič. Je třeba si uvědomit, ţe tyto dvě základní součásti chápat samostatně, i kdyţ pracují společně. Konstrukce na Obrázku 4 je zaloţena na dvou válcových částech, které mají kruhový průřez. Pohyblivá součást 11 má menší průměr neţ pevná součást 12 a jsou do sebe navzájem vsunuty. Součást 11 je na spodním konci uzavřenou stěnou 11a, zatímco součást 12 je na svém horním konci ukončenou stěnou 12a. Válcovitá součást 11 má svůj horní konec otevřený a opatřený pístem, který částečně uzavírá součást 11, ale zároveň má otvor 18, která spojuje vnitřní prostor součásti 11 a součásti 12. Při plnění jednotky plynem přes port 20 se vytváří proudění plynu, jehoţ rychlost je závislá na poměru objemu uzavřených vnitřních prostor během stlačování a rozpínání tlumiče. Pneumatická síla se můţe měnit se změnou tlaku plynu v tlumiči.
28 Válcová součást 11 je vyrobena z nemagnetického materiálu, její povrch by měl být hladký a pevný, protoţe těsnost mezi součástí 11 a součástí 12 zajišťuje simerink 21. Pohyblivá část představuje element 16, který tvoří sestava krouţků z permanentních magnetů 22 s pólovými nástavci 23. Pevná část je tvořena vinutými cívkami, které jsou rozprostřeny po celé délce. Magnetický tok od permanentních magnetů indukuje v cívkách elektrický proud, čímţ vzniká elektromagnetická síla. Cívky rotoru jsou navrţeny jako u trojfázového stroje. Jinými slovy jsou cívky rozděleny po třech, kaţdá s jinou fází.[2] Plynová pruţina a elektromagnetický tlumič Obrázek 7: Řez plynovou pružinou[2]
29 1.4 Tlumič s lineárním generátorem 28 Na rozdíl od ostatních regeneračních tlumičů se tento tlumič neskládá z mechanického převodníku posuvného pohybu náprav na rotační pohyb pro výrobu elektrické energie. Při prostém posuvném pohybu vznikají pouze malý odpor třením a třecí ztráty, tlumič má nízkou hmotnost a netrpí namáháním setrvačnými a odstředivými silami. To přináší výhody pro řízení tlumiče při tlumení vibrací. Elektromagnetický tlumič převádí nepřetrţitý přímkový pohyb na uţitečnou elektrickou energii. Pohyb je proměnlivý a má proměnnou frekvenci. Tlumič je schopen převádět vibrace a neţádoucí pohyby automobilu na elektrickou energii, kterou lze pouţít pro elektrické spotřebiče automobilu a pro dobíjení akumulátoru. Zmíněné provedení se nejlépe hodí jako základ elektromagnetického tlumiče k dobíjení z vibrací automobilu. Obrázek 8: Tlumič s lineárním generátorem
30 29 2 TEORIE ELETROMAGNETICKÉHO TLUMIČE Pro další simulaci elektromagnetického tlumiče je nejvhodnější varianta z předchozí kapitoly, tedy tlumič pracující na principu lineárního generátoru. 2.1 Princip výroby elektrické energie Tlumič je konstrukčně podobný s lineárním synchronním generátorem, společně sdílí základní části - pevnou a pohyblivou část tlumiče. Součástí pevné části jsou vzduchové cívky, které plní funkci statorového vinutí, jako je tomu u synchronního generátoru. Pohyblivá část je sloţena z permanentních magnetů ve formě magnetických krouţků. Permanentní magnety svymi vlastnostmi zcela nahrazují stejnosměrné budící vinutí, tudíţ tlumič nepotřebuje zvláštní zdroj stejnosměrného proudu. Do magnetického pole, které je vyvoláno permanentními magnety je vloţen uzavřený elektrický obvod tvořený vzduchovými cívkami. Nemění-li se magnetický tok, neprotéká cívkami ţádný proud. Vlivem změny polohy pohyblivé části se mění i magnetický tok a v cívkách se indukuje napětí. Tento jev je matematicky zapsán Faradayovým indukčním zákonem: změna magnetického toku smyčkou můţe vznikat buď změnou plochy smyšky S nebo změnou magnetické indukce B při pohybu vodiče. (2.1) Při návrhu elektromagnetického tlumiče je vhodné přepsat rovnici do jiného tvaru. Velikost indukovaného napětí v jedné cívce je závislá na velikosti magnetické indukce B stř, délce vodiče jedné cívky l c a rychlosti v pohyblivé části tlumiče. (2.2) 2.2 Permanentní magnety Na vybuzení magnetického pole potřebného pro vytvoření indukovaného napětí ve vzduchových cívkách je pouţito permanentních magnetů. Oproti stejnosměrnému budícímu vinutí, jako je tomu u synchronního generátoru, není třeba zvláštního zdroje elektrického proudu a ani pohyblivého přívodu. Pro výrobu permanentních magnetů se pouţívá výhradně magneticky tvrdých ocelí. Kaţdý magneticky tvrdý materiál je charakterizován hysterezní smyčkou, která popisuje průběh magnetické indukce B, a
31 intenzity magnetického pole H. Obecně mají magneticky tvrdé materiály širokou hysterezní smyčku. Mají dobrou koercitivní intenzitu magnetického pole H c, coţ značí dobrou odolnost proti odmagnetování, velkou remanentní magnetickou indukci B r a i velký jakostní součin (BH) max, který značí měrnou energii.[8] 30 Obrázek 9: Hysterezní smyčka magneticky tvrdého materiálu Pro elektromechanické aplikace jsou vhodné neodymové magnety NdFeB. Neodym-ţelezobórové magnety se také nazývají kovové práškové magnety, protoţe jejich výroba se provádí tzv. sintrováním (spékání). Před procesem spékání jsou surové materiály rozemlety, prosety a slisovány. Vypékání se provádí ve vakuových pecích při teplotách niţších neţ je teplota tání surového materiálu, tj. v rozmezí 1250 C aţ 1330 C. Touto metodou lze vyrobit magnety i velmi malých rozměrů [9]. Permanentní magnety NdFeB charakterizují tři základní parametry: velká remanentní magnetická indukce B r, velká koercitivní síla H c a poměrně nízká Curieova teplota T c. Tato hodnota určuje teplotní hranici, za kterou materiál ztrácí své magnetické vlastnosti. Konkrétní hodnoty potřebné pro modelaci elektromagnetického tlumiče jsou převzaty z katalogového listu od fy. Magsy s.r.o. Zlín. Magnety mají remanentní magnetickou indukci B r = 1,21 T a koercitivní sílu H c = 915 ka.m -1, mají však nízkou Curieovu teplotu T c = 80 C. Pro praktické výpočty v programu Ansoft Maxwell odpovídají zadané parametry relativní permeabilitě r = 1,044.
32 Halbachova řada Obrázek 10: Obecná Halbachova řada permanentních magnetů [7] Vzájemné sestavení permanentních magnetů je tvořeno tzn. Halbachovou řadou. Objevil ji fyzik Klaus Halbach z Lawrence Livermore National Laboratory. Princip uspořádání spočívá ve vytlačování magnetického pole do vzduchové mezery mezi pohyblivou a pevnou částí, respektive mezi permanentní magnety a vinutím vzduchových cívek. Tloušťka magnetů je pro všechny elementy stejná. Řada magnetů je tvořena z pěti základních prvků, které se v řadě stále opakují. Kaţdý prvek řady má jiný smysl magnetování, první je magnetován kartézsky podle osy Z, druhý cylindricky ve směru odstředném, třetí opět kartézsky v záporném směru osy Z, čtvrtý opět cylindricky v dostředném směru apod. Obrázek 11: Magnetický tok obecné Halbachovy řady [7]
33 32 3 SIMULACE MAGNETICKÉHO POLE 3.1 Program Ansoft Maxwell Pro simulaci a výpočet rozloţení magnetického pole ve vzduchové mezeře je pouţit program Ansoft Maxwell v14.0 od firmy ANSYS. Je to přední software pro simulaci elektrických a magnetických polí, vířivých proudů a přechodných jevů.[10] Obrázek 12: Pracovní prostředí softwaru Ansoft Maxwell v Metoda konečných prvků Při výpočtu simulace je pouţita tzv. metoda konečných prvků. Při návrhu stroje je celá součást (nebo celý stroj) rozloţena na sloţitou síť. Základní tvar elementu sítě je trojúhelník při povrchové aproximaci nebo čtyřstěn při prostorové. Vrcholy sítě nazýváme uzly, ve kterých je proveden výpočet prvků. V kaţdém uzlu je kaţdá počítaná veličina popsaná soustavou diferenciálních rovnic. Metoda konečných prvků zcela automatizuje celý proces výpočtu magnetického pole a tak je od obsluhy poţadováno pouze zadání materiálů a rozměrů stroje.
34 Výběr vhodného uspořádání Hlavním úkolem simulace by měl být výběr vhodného uspořádání permanentních magnetů pohyblivé části tlumiče se záměrem docílit co největší magnetické indukce B ve vzduchové mezeře a následně i indukovaného napětí ve vzduchových cívkách. Simulace se zabývá konstrukcí magnetických krouţků, nikoli konstrukcí vzduchových cívek. Ve všech případech tvoří okolní prostředí vzduch a materiál krouţků je zhotoven z neodymových magnetů NdFeB Obecná Halbachova řada Nejprve je nutné vybrat základní uspořádání řady magnetů. Pro obecnou simulaci jsou vybrány magnetické krouţky o rozměrech: Tabulka 1: Rozměry magnetických kroužků obecné Halbachovy řady Vnější průměr Vnitřní průměr Tloušťka d 1 = 80 mm d 2 = 40 mm t = 40 mm Na Obr. 13 je zachyceno rozloţení výsledné magnetické indukce B v okolním prostředí. Uspořádání magnetů je tvořeno obecným Halbachovým uspořádáním z pěti po sobě opakujících se magnetických krouţků. Toto uspořádání se jeví jako nevhodné! Obrázek 13: Výsledné rozložení magnetické indukce obecné Halbachovy řady
35 Upravená Halbachova řada Jelikoţ hlavním úkolem permanentních magnetů je vyvolání co největšího indukovaného napětí u i ve vinutí vzduchových cívek, je třeba Halbachovo uspořádání magnetů upravit tak, aby výsledné magnetické pole bylo co nejvíce vytlačováno do okolního prostředí. Toho dosáhneme sestavením řady pouze ze tří magnetických krouţků, kdy na jeden cylindricky magnetovaný krouţek připadají dva sousední krouţky, kaţdý s jiným smyslem magnetování. Pro všechny následující modely tlumičů se bude uvaţovat tato varianta Halbachovy řady. Tabulka 2: Rozměry magnetických kroužků upravené Halbachovy řady Vnější průměr Vnitřní průměr Tloušťka d 1 = 80 mm d 2 = 40 mm t = 40 mm Obrázek 14: Výsledné rozložení magnetické indukce upravené Halbachovy řady 3.3 Uvaţované podmínky simulace a výpočtu Při výpočtu výstupního elektrického napětí a výkonu z tlumiče ve všech vzduchových cívkách je třeba uvaţovat smluvené podmínky, pro které je simulace prováděna: Tabulka 3: Podmínky při simulaci Okolní prostředí Materiál permanentních magnetů Remanentní magnetická indukce vzduch NdFeB B r = 1,21 T Délka tlumiče l = 600 mm Prostor pro vinutí 400 mm Průměrný zdvih tlumiče a = 16 mm Průměrná rychlost zdvihu tlumiče v = 0,25 m.s -1 Vzduchová mezera l v = 1 mm
36 35 4 VINUTÍ ELEKTROMAGNETICKÉHO TLUMIČE Vinutí, ve kterém se posunem pohyblivé části indukuje elektrické napětí, je tvořeno válcovými vzduchovými cívkami. Cívky jsou navinuty z měděného vodiče v pěti vrstvách. Kaţdá válcová vzduchová cívka má svoji impedanci (elektrický odpor a indukční reaktanci). Pro výpočty indukovaného napětí se u kaţdého modelu tlumiče uvaţují dvě různá vinutí, které se od sebe liší průměrem měděného vodiče a tím i počtem závitů. Pouţitím těchto dvou odlišných vodičů se změní parametry celého výpočtu. Vodičem menšího průměru je moţné navinout větší počet cívek a tím docílit většího indukovaného napětí, ovšem tento vodič má menší průřez a tudíţ se zvýší i úbytek napětí v tomto vinutí. 4.1 Vzduchové cívky s vodičem 0,5 mm Tabulka 4: Parametry vinutí s vodičem 0,5 mm Vrstva vzduchových cívek R [Ω] 18,683 18,911 19,139 19,366 19,594 L [mh] 119, , , , ,769 l [m] 206, , , , ,142 Z [Ω] 46,903 47,474 48,045 48,616 49,187 Příklad výpočtu: Délka vinutí první vrstvy (4.1) Elektrický odpor válcové vzduchové cívky v první vrstvě (4.2) Indukčnost válcové vzduchové cívky v první vrstvě (4.3)
37 36 Frekvence vibrací (4.4) 4.2 Vzduchové cívky s vodičem 1 mm Tabulka 5: Parametry vinutí s vodičem 1 mm Vrstva vzduchových cívek R [Ω] 2,335 2,392 2,449 2,506 2,563 L [mh] 30,284 31,013 31,742 32,471 33,200 l [m] 103, , , , ,097 Z [Ω] 9,353 9,579 9,804 10,030 10,256 Příklad výpočtu: Délka vinutí první vrstvy (4.5) Elektrický odpor válcové vzduchové cívky v první vrstvě (4.6) Indukčnost válcové vzduchové cívky v první vrstvě (4.7)
38 37 5 ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ A Tabulka 6: Rozměry Tlumiče A vnější průměr vnitřní průměr tloušťka krouţku délka tlumiče d 1A = 80 mm d 2A = 40 mm t 1A = 10 mm t 2A = 20 mm t 3A = 10 mm l = 600 mm 5.1 Magnetická indukce Obrázek 15: Výsledné rozložení magnetické indukce Tlumiče A Obrázek 16: Grafické znázornění výsledného rozložení magnetické indukce podél Tlumiče A
39 Tabulka 7: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče A 38 l [cm] Vzdálenost od tlumiče [mm] B [T] 1 0,515 0,458 0,397 0,332 0, ,410 0,369 0,329 0,291 0, ,726 0,629 0,539 0,455 0, ,682 0,583 0,493 0,412 0, ,432 0,398 0,363 0,329 0, ,678 0,575 0,477 0,384 0, ,757 0,630 0,516 0,413 0, ,387 0,347 0,309 0,274 0, ,027 0,827 0,590 0,401 0, ,415 0,372 0,333 0,296 0, ,646 0,532 0,431 0,344 0, ,707 0,602 0,504 0,423 0, ,362 0,334 0,307 0,277 0, ,694 0,576 0,478 0,395 0, ,739 0,617 0,506 0,406 0, ,390 0,349 0,310 0,274 0, ,935 0,801 0,680 0,546 0, ,436 0,388 0,342 0,298 0, ,561 0,507 0,417 0,339 0, ,751 0,609 0,528 0,430 0, ,353 0,324 0,295 0,267 0, ,713 0,585 0,460 0,362 0, ,722 0,579 0,446 0,352 0, ,378 0,352 0,310 0,269 0, ,887 0,669 0,555 0,451 0, ,459 0,411 0,365 0,319 0, ,515 0,473 0,400 0,299 0, ,836 0,724 0,574 0,423 0, ,360 0,330 0,300 0,272 0, ,729 0,618 0,515 0,421 0, ,735 0,617 0,510 0,407 0, ,373 0,325 0,292 0,258 0, ,822 0,690 0,561 0,465 0, ,502 0,422 0,354 0,307 0, ,471 0,435 0,400 0,321 0, ,868 0,773 0,627 0,452 0, ,377 0,326 0,298 0,270 0, ,730 0,595 0,473 0,362 0, ,702 0,565 0,455 0,363 0, ,359 0,324 0,295 0,266 0, ,778 0,643 0,521 0,425 0, ,601 0,548 0,427 0,306 0, ,435 0,387 0,343 0,301 0, ,995 0,830 0,580 0,418 0, ,389 0,346 0,305 0,266 0, ,731 0,585 0,451 0,341 0, ,668 0,554 0,479 0,408 0, ,361 0,330 0,300 0,269 0, ,698 0,622 0,516 0,415 0, ,660 0,578 0,463 0,356 0, ,431 0,380 0,333 0,290 0, ,071 0,779 0,494 0,448 0, ,403 0,364 0,328 0,289 0, ,750 0,622 0,500 0,383 0, ,686 0,580 0,479 0,398 0, ,389 0,358 0,328 0,294 0, ,686 0,587 0,497 0,409 0, ,766 0,628 0,497 0,373 0, ,413 0,362 0,316 0,286 0, ,988 0,674 0,440 0,402 0,336 B střa [T] 0,608 0,519 0,436 0,360 0,300 Elektromagnetický tlumič A je tvořen upravenou Halbachovou řadou, kdy magnetické krouţky mají stejný vnitřní a vnější průměr a liší se pouze tloušťkou. Cylindricky magnetované krouţky mají vţdy dvojnásobnou tloušťku, neţ krajové pomocné krouţky. Přesné rozměry Tlumiče A jsou uvedeny v Tabulce 6.
40 39 Výpočet magnetické indukce je proveden simulací v softwaru Ansoft Maxwell a následným převedením dat do tabulkového editoru. Magnetická indukce je vypočtená pro kaţdou vrstvu vzduchových cívek zvlášť, jelikoţ je pro jednotlivé vrstvy odlišná a její velikost je nepřímo úměrná vzdálenosti od magnetických krouţků. 5.2 Indukované napětí ve vzduchových cívkách Vlivem pohybu tlumiče se mění tok magnetické indukce přes uzavřenou smyčku vzduchové cívky a ve vodičích se indukuje elektrické napětí. Tabulka 8: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče A Vrstva vzduchových cívek U ia [V] 31,325 29,413 27,392 25,529 23, ,218 Tabulka 9: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče A U ia [V] Vrstva vzduchových cívek ,663 13,696 11,780 9,953 8,482 59,573 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Indukované napětí v první vrstvě vzduchových cívek (5.1) Po výpočtu indukovaného napětí i v ostatních vrstvách bude celkové indukované napětí rovno součtu napětí ve všech pěti vrstvách vzduchových cívek (5.2)
41 5.3 Výstupní elektrické napětí a výkon 40 Pro výpočet výsledného výkonu tlumiče je třeba znát pouze úbytek napětí na činném odporu vinutí a činnou sloţku protékajícího proudu, protoţe je počítáno s následným pouţitím synchronního usměrňovače, který jalovou sloţku proudu vykompenzuje. Úbytek napětí je způsoben průchodem elektrického proudu přes činný odpor vodiče vzduchové cívky. Náhradní obvod je tvořen zdrojem napětí U ia a rezistorem R, na které vznikne úbytek napětí ΔU A. Obrázek 17: Náhradí schéma obvodu kompenzovaného vinutí Tlumiče A Tabulka 10: Výkon Tlumiče A s vinutím 0,5 mm Vrstva vzduchových cívek I A [A] 0,838 0,778 0,716 0,659 0,601 3,592 ΔU A [V] 15,663 14,706 13,696 12,764 11,780 15,663 14,706 13,696 12,764 11,780 U A [V] 68,609 P A [W] 246,439
42 Tabulka 11: Výkon Tlumiče A s vinutím 1 mm 41 Vrstva vzduchových cívek I A [A] 3,353 2,863 2,405 1,986 1,655 12,261 ΔU A [V] 7,831 6,848 5,890 4,976 4,241 U A [V] 7,831 6,848 5,890 4,976 4,241 29,787 P A [W] 365,209 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Proud protékající vzduchovou cívkou v první vrstvě (5.3) Úbytek napětí na odporu vzduchové cívky v první vrstvě (5.4) Výstupní napětí z první vrstvy vzduchových cívek (5.5) Celkový proud protékající vinutím Tlumiče A (5.6) Celkové výstupní napětí z Tlumiče A (5.7) Výkon Tlumiče A (5.8)
43 42 6 ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ B Tabulka 12: Rozměry Tlumiče B vnější průměr vnitřní průměr tloušťka krouţku délka tlumiče d 1B = 80 mm d 2B = 40 mm t 1B = 20 mm t 2B = 40 mm t 3B = 20 mm l = 600 mm 6.1 Magnetická indukce Obrázek 18: Výsledné rozložení magnetické indukce Tlumiče B Obrázek 19: Grafické znázornění výsledného rozložení magnetické indukce podél Tlumiče B
44 43 Tabulka 13: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče B l [cm] Vzdálenost od tlumiče [mm] B [T] 1 0,565 0,507 0,450 0,395 0, ,578 0,527 0,484 0,448 0, ,456 0,424 0,392 0,360 0, ,766 0,696 0,631 0,572 0, ,804 0,677 0,565 0,466 0, ,744 0,669 0,598 0,536 0, ,373 0,354 0,335 0,317 0, ,623 0,563 0,513 0,441 0, ,301 0,289 0,278 0,267 0, ,420 0,390 0,362 0,335 0, ,360 0,343 0,328 0,313 0, ,278 0,265 0,252 0,239 0, ,804 0,703 0,604 0,507 0, ,288 0,273 0,258 0,245 0, ,626 0,576 0,532 0,488 0, ,478 0,442 0,409 0,379 0, ,090 0,963 0,791 0,625 0, ,622 0,563 0,507 0,452 0, ,583 0,539 0,497 0,456 0, ,877 0,789 0,707 0,624 0, ,608 0,569 0,502 0,429 0, ,691 0,622 0,566 0,525 0, ,312 0,296 0,280 0,263 0, ,682 0,626 0,547 0,473 0, ,270 0,257 0,246 0,236 0, ,384 0,378 0,352 0,321 0, ,379 0,335 0,316 0,298 0, ,267 0,254 0,244 0,234 0, ,698 0,639 0,558 0,473 0, ,298 0,283 0,268 0,254 0, ,660 0,607 0,562 0,517 0, ,570 0,534 0,500 0,429 0, ,935 0,819 0,694 0,602 0, ,593 0,547 0,502 0,460 0, ,593 0,546 0,497 0,452 0, ,017 0,862 0,716 0,614 0, ,515 0,475 0,438 0,383 0, ,646 0,584 0,540 0,497 0, ,300 0,284 0,268 0,253 0, ,732 0,591 0,460 0,419 0, ,278 0,264 0,250 0,236 0, ,353 0,331 0,311 0,293 0, ,418 0,379 0,342 0,308 0, ,270 0,259 0,247 0,236 0, ,633 0,524 0,479 0,434 0, ,319 0,301 0,285 0,268 0, ,720 0,657 0,594 0,531 0, ,662 0,597 0,535 0,474 0, ,775 0,702 0,643 0,586 0, ,586 0,541 0,496 0,451 0, ,592 0,545 0,497 0,449 0, ,141 0,991 0,804 0,615 0, ,465 0,423 0,382 0,345 0, ,625 0,579 0,532 0,487 0, ,275 0,264 0,254 0,243 0, ,815 0,716 0,606 0,489 0, ,281 0,267 0,253 0,239 0, ,358 0,340 0,323 0,306 0, ,450 0,403 0,361 0,325 0, ,300 0,289 0,278 0,267 0,257 B střb [T] 0,552 0,500 0,450 0,403 0,362 Elektromagnetický tlumič B je tvořen upravenou Halbachovou řadou, kdy magnetické krouţky mají stejný vnitřní a vnější průměr a liší se pouze tloušťkou. Cylindricky magnetované krouţky mají vţdy dvojnásobnou tloušťku, neţ krajové pomocné krouţky. Přesné rozměry Tlumiče B jsou uvedeny v Tabulce 12.
45 Indukované napětí ve vzduchových cívkách Tabulka 14: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče B Vrstva vzduchových cívek U ib [V] 28,440 27,431 26,389 25,368 24, ,945 Tabulka 15: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče B U ib [V] Vrstva vzduchových cívek ,220 13,195 12,158 11,141 10,235 60,949 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Indukované napětí v první vrstvě vzduchových cívek (6.1) Po výpočtu indukovaného napětí i v ostatních vrstvách bude celkové indukované napětí rovno součtu napětí ve všech pěti vrstvách vzduchových cívek (6.2)
46 Výstupní elektrické napětí a výkon Kompenzované vinutí Pro výpočet výsledného výkonu tlumiče je třeba znát pouze úbytek napětí na činném odporu vinutí a činnou sloţku protékajícího proudu, protoţe je počítáno s následným pouţitím synchronního usměrňovače, který jalovou sloţku proudu vykompenzuje. Úbytek napětí je způsoben průchodem elektrického proudu přes činný odpor vodiče vzduchové cívky. Náhradní obvod je tvořen zdrojem napětí U ib a rezistorem R, na které vznikne úbytek napětí ΔU B. Obrázek 20:Náhradní schéma obvodu kompenzovaného vinutí Tlumiče B Tabulka 16: Výkon Tlumiče B s kompenzovaným vinutím 0,5 mm Vrstva vzduchových cívek I B [A] 0,761 0,725 0,689 0,655 0,620 3,451 ΔU B [V] 14,220 13,716 13,195 12,684 12,158 14,220 13,716 13,195 12,684 12,158 U B [V] 65,973 P B [W] 227,690
47 Tabulka 17: Výkon Tlumiče B s kompenzovaným vinutím 1 mm 46 Vrstva vzduchových cívek I B [A] 3,045 2,758 2,482 2,223 1,997 12,503 ΔU B [V] 7,110 6,597 6,079 5,571 5,118 U B [V] 7,110 6,597 6,079 5,571 5,118 30,475 P B [W] 381,040 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Proud protékající kompenzovaným vinutím vzduchové cívky v první vrstvě (6.3) Úbytek napětí na odporu vinutí vzduchové cívky v první vrstvě (6.4) Výstupní napětí na kompenzovaném vinutí v první vrstvě (6.5) Celkový proud protékající kompenzovaným vinutím Tlumiče B (6.6) Celkové výstupní napětí z Tlumiče B s kompenzovaným vinutím (6.7) Výkon Tlumiče B s kompenzovaným vinutím (6.8)
48 6.3.2 Nekompenzované vinutí Pro názornost je uveden i výpočet, při kterém se neuvaţuje přiřazení synchronního usměrňovače. Elektrický proud tedy protéká i přes indukční reaktanci, tudíţ jeho velikost je menší neţ u vinutí kompenzovaného. 47 Obrázek 21: Náhradní schéma obvodu nekompenzovaného vinutí Tlumiče B Tabulka 18: Výkon Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím 0,5 mm Vrstva vzduchových cívek I B [A] 0,303 0,289 0,275 0,261 0,247 1,375 ΔU B [V] 14,220 13,716 13,195 12,684 12,158 14,220 13,716 13,195 12,684 12,158 U B [V] 65,972 P B [W] 90,698 Tabulka 19: Výkon Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím 1 mm Vrstva vzduchových cívek I B [A] 0,760 0,689 0,620 0,555 0,499 3,123 ΔU B [V] 7,110 6,598 6,079 5,571 5,118 7,110 6,598 6,079 5,571 5,118 U B [V] 30,475 P B [W] 95,182
49 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: 48 Proud protékající nekompenzovaným vinutím vzduchové cívky v první vrstvě (6.9) Úbytek napětí na impedanci vinutí vzduchové cívky v první vrstvě (6.10) Výstupní napětí z Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím v první vrstvě (6.11) Celkový proud protékající nekompenzovaným vinutím Tlumiče B (6.12) Celkové výstupní napětí z Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím (6.13) Výkon Tlumiče B s nekompenzovaným vinutím (6.14)
50 49 7 ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ C Tabulka 20: Rozměry Tlumiče C vnější průměr vnitřní průměr tloušťka krouţku délka tlumiče d 1C = 80 mm d 2C = 60 mm t 1C = 10 mm t 2C = 20 mm t 3C = 10 mm l = 600 mm 7.1 Magnetická indukce Obrázek 22: Výsledné rozložení magnetické indukce Tlumiče C Obrázek 23: Grafická závislost výsledného rozložení magnetické indukce podél Tlumiče C
51 50 Tabulka 21: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče C l [cm] Vzdálenost od tlumiče [mm] B [T] 1 0,455 0,385 0,313 0,241 0, ,314 0,288 0,264 0,233 0, ,647 0,531 0,424 0,325 0, ,599 0,519 0,445 0,376 0, ,319 0,298 0,277 0,256 0, ,580 0,484 0,404 0,335 0, ,627 0,518 0,420 0,333 0, ,327 0,295 0,263 0,232 0, ,862 0,728 0,601 0,480 0, ,349 0,314 0,276 0,240 0, ,563 0,504 0,418 0,339 0, ,624 0,512 0,432 0,359 0, ,283 0,262 0,241 0,219 0, ,631 0,530 0,440 0,361 0, ,636 0,521 0,418 0,323 0, ,305 0,274 0,246 0,221 0, ,849 0,727 0,569 0,409 0, ,366 0,327 0,290 0,255 0, ,539 0,448 0,354 0,274 0, ,648 0,511 0,452 0,389 0, ,282 0,260 0,239 0,217 0, ,646 0,546 0,455 0,372 0, ,664 0,556 0,448 0,351 0, ,302 0,271 0,243 0,216 0, ,813 0,699 0,537 0,358 0, ,398 0,364 0,334 0,290 0, ,456 0,401 0,350 0,278 0, ,753 0,634 0,524 0,407 0, ,293 0,262 0,233 0,210 0, ,633 0,516 0,434 0,357 0, ,661 0,550 0,448 0,346 0, ,292 0,269 0,246 0,222 0, ,734 0,603 0,462 0,360 0, ,417 0,369 0,321 0,276 0, ,403 0,357 0,313 0,262 0, ,788 0,659 0,534 0,414 0, ,300 0,275 0,251 0,226 0, ,655 0,535 0,407 0,312 0, ,618 0,499 0,399 0,330 0, ,287 0,257 0,234 0,211 0, ,653 0,509 0,445 0,383 0, ,474 0,398 0,328 0,267 0, ,372 0,323 0,285 0,248 0, ,873 0,700 0,508 0,399 0, ,313 0,276 0,242 0,214 0, ,635 0,520 0,417 0,323 0, ,624 0,523 0,433 0,354 0, ,280 0,258 0,238 0,218 0, ,592 0,522 0,454 0,387 0, ,557 0,481 0,405 0,311 0, ,326 0,299 0,273 0,242 0, ,913 0,743 0,571 0,397 0, ,335 0,301 0,266 0,233 0, ,655 0,519 0,400 0,312 0, ,599 0,504 0,418 0,339 0, ,325 0,303 0,281 0,259 0, ,606 0,515 0,429 0,358 0, ,617 0,536 0,459 0,388 0, ,347 0,310 0,275 0,241 0, ,476 0,412 0,347 0,281 0,214 B střc [T] 0,525 0,447 0,374 0,306 0,251
52 Indukované napětí ve vzduchových cívkách Tabulka 22: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče C Vrstva vzduchových cívek U ic [V] 27,049 25,345 23,592 21,950 20, ,146 Tabulka 23: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče C U ic [V] Vrstva vzduchových cívek ,525 11,796 10,132 8,460 7,097 51,009 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Indukované napětí v první vrstvě vzduchových cívek (7.1) Po výpočtu indukovaného napětí i v ostatních vrstvách bude celkové indukované napětí rovno součtu napětí ve všech pěti vrstvách vzduchových cívek (7.2)
53 Výstupní elektrické napětí a výkon Tabulka 24: Výkon Tlumiče C s vinutím 0,5 mm Vrstva vzduchových cívek I C [A] 0,724 0,670 0,616 0,567 0,516 3,093 ΔU C [V] 13,525 12,673 11,796 10,975 10,105 U C [V] 13,525 12,673 11,796 10,975 10,105 59,073 P C [W] 182,700 Tabulka 25: Výkon Tlumiče C s vinutím 1 mm Vrstva vzduchových cívek I C [A] 2,896 2,465 2,068 1,688 1,384 10,501 ΔU C [V] 6,762 5,898 5,066 4,230 3,548 U C [V] 6,762 5,898 5,066 4,230 3,548 25,504 P C [W] 267,832 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Proud protékající vzduchovou cívkou v první vrstvě (7.3) Úbytek napětí na odporu vzduchové cívky v první vrstvě (7.4) Výstupní napětí z první vrstvy vzduchových cívek (7.5) Celkový proud protékající vinutím Tlumiče C (7.6)
54 53 Celkové výstupní napětí z Tlumiče C (7.7) Výkon Tlumiče C (7.8)
55 8 ELEKTROMAGNETICKÝ TLUMIČ D 54 Tabulka 26: Rozměry Tlumiče D vnější průměr vnitřní průměr tloušťka krouţku délka tlumiče d 1D = 80 mm d 2D = 60 mm t 1D = 20 mm t 2D = 40 mm t 3D = 20 mm l = 600 mm 8.1 Magnetická indukce Obrázek 24: Výsledné rozložení magnetické indukce Tlumiče D Obrázek 25: Grafické znázornění výsledného rozložení magnetické indukce podél Tlumiče D
56 55 Tabulka 27: Hodnoty magnetické indukce v různých vzdálenostech od Tlumiče D l [cm] Vzdálenost od tlumiče [mm] B [T] 1 0,479 0,430 0,370 0,300 0, ,443 0,410 0,380 0,352 0, ,326 0,305 0,283 0,262 0, ,581 0,527 0,477 0,431 0, ,603 0,543 0,487 0,433 0, ,576 0,528 0,481 0,435 0, ,257 0,243 0,229 0,217 0, ,462 0,427 0,390 0,352 0, ,180 0,175 0,169 0,165 0, ,322 0,283 0,249 0,237 0, ,243 0,233 0,222 0,212 0, ,175 0,167 0,160 0,153 0, ,640 0,523 0,410 0,324 0, ,185 0,179 0,173 0,167 0, ,455 0,420 0,392 0,365 0, ,378 0,342 0,306 0,278 0, ,915 0,812 0,654 0,499 0, ,432 0,394 0,362 0,335 0, ,431 0,401 0,371 0,340 0, ,686 0,570 0,508 0,463 0, ,509 0,474 0,424 0,341 0, ,526 0,485 0,446 0,409 0, ,210 0,200 0,189 0,180 0, ,493 0,386 0,352 0,319 0, ,168 0,163 0,157 0,151 0, ,277 0,268 0,254 0,231 0, ,264 0,232 0,218 0,204 0, ,168 0,160 0,155 0,150 0, ,567 0,512 0,445 0,384 0, ,197 0,194 0,191 0,181 0, ,503 0,461 0,421 0,383 0, ,473 0,359 0,311 0,284 0, ,744 0,680 0,618 0,545 0, ,436 0,401 0,370 0,341 0, ,441 0,411 0,381 0,350 0, ,836 0,747 0,627 0,472 0, ,376 0,346 0,314 0,287 0, ,473 0,440 0,411 0,381 0, ,197 0,187 0,177 0,168 0, ,597 0,524 0,458 0,393 0, ,174 0,167 0,160 0,154 0, ,241 0,228 0,215 0,202 0, ,301 0,266 0,237 0,227 0, ,165 0,158 0,152 0,146 0, ,524 0,478 0,434 0,368 0, ,218 0,206 0,194 0,183 0, ,539 0,482 0,429 0,390 0, ,540 0,473 0,399 0,333 0, ,633 0,557 0,509 0,445 0, ,436 0,405 0,373 0,341 0, ,430 0,392 0,360 0,334 0, ,936 0,785 0,643 0,509 0, ,373 0,321 0,280 0,254 0, ,452 0,418 0,387 0,356 0, ,180 0,172 0,165 0,158 0, ,684 0,577 0,473 0,373 0, ,180 0,171 0,163 0,155 0, ,240 0,228 0,216 0,205 0, ,336 0,304 0,277 0,254 0, ,182 0,177 0,172 0,166 0,161 B střd [T] 0,416 0,375 0,337 0,300 0,267
57 Indukované napětí ve vzduchových cívkách Tabulka 28: Indukované napětí ve vinutí 0,5 mm Tlumiče D Vrstva vzduchových cívek U id [V] 21,433 20,652 19,792 19,013 18,210 99,100 Tabulka 29: Indukované napětí ve vinutí 1 mm Tlumiče D U id [V] Vrstva vzduchových cívek ,717 9,896 9,105 8,294 7,549 45,561 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Indukované napětí v první vrstvě vzduchových cívek (8.1) Po výpočtu indukovaného napětí i v ostatních vrstvách bude celkové indukované napětí rovno součtu napětí ve všech pěti vrstvách vzduchových cívek (8.2)
58 Výstupní elektrické napětí a výkon Tabulka 30: Výkon Tlumiče D s vinutím 0,5 mm Vrstva vzduchových cívek I D [A] 0,574 0,546 0,517 0,491 0,465 2,592 ΔU D [V] 10,717 10,326 9,896 9,506 9,105 U D [V] 10,717 10,326 9,896 9,506 9,105 49,550 P D [W] 128,446 Tabulka 31: Výkon Tlumiče D s vinutím 1 mm Vrstva vzduchových cívek ,294 2,068 1,859 1,655 1,473 I D [A] 9,349 ΔU D [V] 5,358 4,948 4,552 4,147 3,775 U D [V] 5,358 4,948 4,552 4,147 3,775 22,780 P D [W] 212,966 Příklad výpočtu pro vinutí s vodičem 1 mm: Proud protékající vzduchovou cívkou v první vrstvě (8.3) Úbytek napětí na odporu vzduchové cívky v první vrstvě ` (8.4) Výstupní napětí z první vrstvy vzduchových cívek (8.5) Celkový proud protékající vinutím Tlumiče D (8.6)
59 58 Celkové výstupní napětí z Tlumiče D (8.7) Výkon Tlumiče D (8.8)
60 59 9 ZÁVĚR Z dostupných patentů popisujících moţné konstrukční varianty elektromagnetických tlumičů a následného rozboru v literární rešerši, byla vybrána konkrétní varianta elektromagnetického tlumiče pro další výpočty a simulace. Za nejvhodnější konstrukční řešení je vybrán tlumič pracující na principu lineárního generátoru. Tlumič vyuţívá permanentních magnetů namísto stejnosměrného budícího vinutí. Výhodou tohoto řešení je zejména absence pohyblivého elektrického přívodu, nevýhodou mohou být draţší pořizovací náklady permanentních magnetů. Pohyblivá část tlumiče je tedy sloţena z magnetických krouţků. Smysl magnetování a jejich vzájemné uspořádání je provedeno podle Halbachovy řady, kterou bylo nutné upravit pro lepší vytlačování magnetické indukce do okolního prostředí, resp. do vzduchových cívek. Úprava Halbachovy řady je provedena pouţitím pouze tří po sobě se opakujících magnetických krouţků. Tato úprava má za následek zlepšení výsledného rozloţení magnetické indukce na vnější straně tlumiče, kde se nachází vinutí vzduchových cívek. Výsledné rozloţení na vnitřní straně je naopak zhoršené. Magnetické krouţky jsou vyrobeny z neodymových magnetů s remanentní magnetickou indukcí 1,12 T. Samotná modelace magnetických krouţků je provedena na celkem čtyřech zkušebních tlumičích. Jednotlivé tlumiče a vinutí mají jednotnou délku, nejedná se totiţ o výpočet tlumiče pro konkrétní automobil, ale jen o obecné vysvětlení. Celkem je pouţito dvou druhů vinutí, ve kterém se indukuje elektrické napětí. Liší se od sebe průměrem vodiče a počtem závitů. První vinutí je tvořeno vodičem o průměru 0,5 mm s 800 závity pro jednu válcovou vzduchovou cívku a druhé vinutí vodičem o průměru 1 mm s 400 závity. Pomocí výpočtů bylo prokázáno, ţe v prvním vinutí se indukuje velké elektrické napětí díky velkému počtu závitů. Vodič má však kvůli malému průřezu jádra velký elektrický odpor a proto jím protéká menší elektrický proud. Úbytek napětí na tomto vinutí je také dosti značný. Výpočty výkonů jsou prováděny s ohledem na pozdější připojení synchronního usměrňovače. Jelikoţ se indukčnost vzduchových cívek vyuţije pro činnost synchronního usměrňovače, lze výstupní výkony počítat pouze z činného odporu vzduchových cívek. Největší výkon má Elektromagnetický tlumič B s vinutím o průměru 1 mm, a sice 381,040 W. Pro tento tlumič je proveden i výpočet výkonu bez připojeného synchronního usměrňovače, kdy se při výpočtu protékajícího proudu uvaţuje i s indukčností vzduchových cívek. Při pouţití vinutí o průměru 0,5 mm má Elektromagnetický tlumič B výkon 90,698 W, s vinutím o průměru 1 mm je to 95,182 W. Pro nadcházející diplomovou práci bude nutné provést optimalizaci magnetických krouţků i vzduchových cívek. Optimalizace by měla zahrnovat volbu vhodného průměru vinutí vzduchových cívek, konkrétní rozměry magnetických krouţků a volbu vhodné polohy mezi pohyblivou částí tlumiče a jeho vinutím. Pro dosaţení vyššího výkonu tlumiče je nutné provést optimalizaci magnetických krouţků, které vyvolají větší magnetickou indukci ve vinutí a dále i vylepšení konstrukce vzduchových cívek pro získání ideálního poměru mezi počtem závitů, průměrem vodiče a celkovým úbytkem napětí v těchto vzduchových cívkách.
61 60 LITERATURA [1] ROBERTSON, Ben. Battery Charging Car Suspension [online]. [s.l.], s. Oborová práce. Cardiff Universary School of Engineering. Dostupné z WWW: < [2] Velká Británie. Electromagnetic Damper for Vehicle Suspension. In United States Patent. 2004, Patent No. US B1, s. 8. [3] Japonsko. Electromagnetic Suspension System for Vehicle. In United States Patent. 2006, Patent No. US B2, s. 13. [4] KAWAMOTO, Yasuriho, et al. Modeling of Electromagnetic Damper for Automobile Suspension. Journal of System Design and Dynamics. 2007, 3, s [5] Spojené státy Americké. Electromagnetic Linear Generator and Shock Absorber. In United States Patent. 2005, Patent No. US B2, s.54 [6] The Motor Report [online] [cit ]. Regenerative Damper Coming Soon!. Dostupné z WWW: [7] Build a Halbach Magnet Array. Other Power [online] [cit ]. Dostupné z: [8] TRNKA, Zdeněk. Teoretická elektrotechnika. Čtvrté. Praha: SNTL, 1984, 1020 s. [9] HASSDENTEVFEL, Josef. Elektrotechnické materiály. Praha: SNTL, 1971, 548 s. [10] ANSYS INC. User s guide: Ansoft Maxwell 3D. Canonsburg, 2010.
62 61 PŘÍLOHY Katalogový list permanentních magnetů NdFeB
Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 Modul 3 Základy elektrotechniky
Tématické okruhy teoretických zkoušek Part 66 1 3.1 Teorie elektronu 1 1 1 Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř: atomů, molekul, iontů, sloučenin; Molekulární struktura vodičů, polovodičů a
PŘÍLOHA A. ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY A ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 72 Vysoké učení technické v Brně PŘÍLOHA A Obrázek 1-A Rozměrový výkres - řez stroje Označení Název rozměru D kex Vnější průměr kostry D kvn Vnitřní
Základy elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Stejnosměrné stroje 1 Konstrukční uspořádání stejnosměrného stroje 1 - hlavní póly 5 - vinutí rotoru 2 - magnetický obvod statoru 6 - drážky rotoru 3 - pomocné póly 7
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
Synchronní stroje. Φ f. n 1. I f. tlumicí (rozběhové) vinutí
Synchronní stroje Synchronní stroje n 1 Φ f n 1 Φ f I f I f I f tlumicí (rozběhové) vinutí Stator: jako u asynchronního stroje ( 3 fáz vinutí, vytvářející kruhové pole ) n 1 = 60.f 1 / p Rotor: I f ss.
Toroidní generátor. Ing. Ladislav Kopecký, červenec 2017
1 Toroidní generátor Ing. Ladislav Kopecký, červenec 2017 Běžné generátory lze zpravidla použít i jako motory a naopak. To je důvod, proč u nich nelze dosáhnout účinnosti přesahující 100%. Příčinou je
ELT1 - Přednáška č. 6
ELT1 - Přednáška č. 6 Elektrotechnická terminologie a odborné výrazy, měřicí jednotky a činitelé, které je ovlivňují. Rozdíl potenciálů, elektromotorická síla, napětí, el. napětí, proud, odpor, vodivost,
Vítězslav Stýskala TÉMA 1. Oddíly 1-3. Sylabus tématu
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Vítězslav Stýskala TÉMA 1 Oddíly 1-3 Sylabus tématu 1. Zařazení a rozdělení DC strojů dle ČSN EN 2. Základní zákony, idukovaná ems, podmínky, vztahy
ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, 276 01 Mělník Ing.František Moravec
ISŠT Mělník Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_H.3.04 Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566,
Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem. Účinnost, účinník, činný a jalový proud
Elektrický výkon v obvodu se střídavým proudem Účinnost, účinník, činný a jalový proud U obvodu s odporem je U a I ve fázi. Za předpokladu, že se rovnají hodnoty U,I : 1. U(efektivní)= U(stejnosměrnému)
1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole
1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se dozvíte: jak jde vytvořit točivé magnetické pole, co je výkon a točivý moment, jaké hodnoty jsou na identifikačním štítku stroje, směr otáčení, základní
princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním generátorem,
1 SYNCHRONNÍ INDUKČNÍ STROJE 1.1 Synchronní generátor V této kapitole se dozvíte: princip činnosti synchronních motorů (generátoru), paralelní provoz synchronních generátorů, kompenzace sítě synchronním
Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL 31. 1. 2014 Název zpracovaného celku: Ele 1 Synchronní stroje, rozdělení, význam, princip činnosti 10. SYNCHRONNÍ STROJE Synchronní
Stejnosměrné generátory dynama. 1. Princip činnosti
Stejnosměrné generátory dynama 1. Princip činnosti stator dynama vytváří budící magnetické pole v tomto poli se otáčí vinutí rotoru s jedním závitem v závitech rotoru se indukuje napětí změnou velikosti
Obvodové prvky a jejich
Obvodové prvky a jejich parametry Ing. Martin Černík, Ph.D. Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický obvod Uspořádaný systém elektrických prvků a vodičů sloužící
LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA
LABORATORNÍ PROTOKOL Z PŘEDMĚTU SILNOPROUDÁ ELEKTROTECHNIKA Transformátor Měření zatěžovací a převodní charakteristiky. Zadání. Změřte zatěžovací charakteristiku transformátoru a graficky znázorněte závislost
X14 AEE + EVA Mindl. Odstředivý regulátor předstihu zážehu
Odstředivý regulátor předstihu zážehu Legenda: 7-základová deska odstředivého regulátoru, 8-čep otočného závaží, 9-otočné závaží, 10- pružina, 11- kulisa s vačkou, Rozdělovač zapalovacích impulsů s odstředivým
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro OPT
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro OPT Přednáška Rozsah předmětu: 24+24 z, zk 1 Literatura: [1] Uhlíř a kol.: Elektrické obvody a elektronika, FS ČVUT, 2007 [2] Pokorný a kol.: Elektrotechnika I., TF ČZU, 2003
Systémy analogových měřicích přístrojů
Systémy analogových měřicích přístrojů Analogové měřicí přístroje obsahují elektromechanická ústrojí, která využívají magnetických, tepelných či dynamických účinků elektrického proudu nebo účinků elektrostatického
Elektromechanický oscilátor
- 1 - Elektromechanický oscilátor Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku si ukážeme jeden ze způsobů, jak využít silové účinky cívky s feromagnetickým jádrem v rezonanci. I člověk, který neoplývá technickou
Elektrické výkonové členy Synchronní stroje
Elektrické výkonové členy prof. Ing. Jaroslav Nosek, CSc. EVC 7 Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky. Tato prezentace představuje učební pomůcku a průvodce
Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ELEKTROTECHNIKA PRVNÍ ZDENĚK KOVAL Název zpracovaného celku: 19. 12. 2013 Ele 1 asynchronní stroje, rozdělení, princip činnosti, trojfázový a jednofázový asynchronní motor
Elektrotechnika - test
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Elektrotechnika
3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí
3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
ZÁKLADNÍ METODY REFLEKTOMETRIE
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF
Základy elektrotechniky
Základy elektrotechniky Přednáška Asynchronní motory 1 Elektrické stroje Elektrické stroje jsou vždy měniče energie jejichž rozdělení a provedení je závislé na: druhu použitého proudu a výstupní formě
ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD
ELEKTRICKÉ STROJE ÚVOD URČENO PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ NA FBI OBSAH: 1. Úvod teoretický rozbor dějů 2. Elektrické stroje točivé (EST) 3. Provedení a označování elektrických strojů
Základní zákony a terminologie v elektrotechnice
Základní zákony a terminologie v elektrotechnice (opakování učiva SŠ, Fyziky) Určeno pro studenty komb. formy FMMI předmětu 452702 / 04 Elektrotechnika Zpracoval: Jan Dudek Prosinec 2006 Elektrický náboj
Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
5. října 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
Laboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer
Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor
FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy
FYZIKA II Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy Osnova přednášky Energie magnetického pole v cívce Vzájemná indukčnost Kvazistacionární
Synchronní stroj je točivý elektrický stroj na střídavý proud. Otáčky stroje jsou synchronní vůči točivému magnetickému poli.
Synchronní stroje Rozvoj synchronních strojů byl dán zavedením střídavé soustavy. V počátku se používaly zejména synchronní generátory (alternátory), které slouží pro výrobu trojfázového střídavého proudu.
Úvod. Rozdělení podle toku energie: Rozdělení podle počtu fází: Rozdělení podle konstrukce rotoru: Rozdělení podle pohybu motoru:
Indukční stroje 1 konstrukce Úvod Indukční stroj je nejpoužívanější a nejrozšířenější elektrický točivý stroj a jeho význam neustále roste (postupná náhrada stejnosměrných strojů). Rozdělení podle toku
Osnova kurzu. Elektrické stroje 2. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3
Osnova kurzu 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 1) 11) 12) 13) Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 1 Základy teorie elektrických obvodů 2 Základy teorie elektrických
TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová
STŘEDNÍ ŠOLA, HAVÍŘOV-ŠUMBAR, SÝOROVA 1/613 příspěvková organizace TRANSFORMÁTORY Ing. Eva Navrátilová - 1 - Transformátor jednofázový = netočivý elektrický stroj, který využívá elektromagnetickou indukci
Stejnosměrné stroje Konstrukce
Stejnosměrné stroje Konstrukce 1. Stator část stroje, která se neotáčí, pevně spojená s kostrou může být z plného materiálu nebo složen z plechů (v případě napájení např. usměrněným napětím) na statoru
Pohony šicích strojů
Pohony šicích strojů Obrázek 1:Motor šicího stroje Charakteristika Podle druhu použitého pohonu lze rozdělit šicí stroje na stroje a pohonem: ručním, nožním, elektrickým pohonem. Motor šicího stroje se
Merkur perfekt Challenge Studijní materiály
Merkur perfekt Challenge Studijní materiály T: 541 146 120 IČ: 00216305, DIČ: CZ00216305 / www.feec.vutbr.cz/merkur / steffan@feec.vutbr.cz 1 / 11 Název úlohy: Krokový motor a jeho řízení Anotace: Úkolem
Elektromagnetismus 163
Elektromagnetismus 163 I I H= 2πr Magnetické pole v blízkosti vodi e s proudem x r H Relativní permeabilita Materiály paramagnetické feromagnetické (nap. elezo, nikl, kobalt) diamagnetické Ve vzduchu je
Energetická bilance elektrických strojů
Energetická bilance elektrických strojů Jiří Kubín TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
Zdroje napětí - usměrňovače
ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového
Regulace napětí automobilového alternátoru
Regulace napětí automobilového alternátoru Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Zdeněk Vala. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF
Příklady: 31. Elektromagnetická indukce
16. prosince 2008 FI FSI VUT v Brn 1 Příklady: 31. Elektromagnetická indukce 1. Tuhý drát ohnutý do půlkružnice o poloměru a se rovnoměrně otáčí s úhlovou frekvencí ω v homogenním magnetickém poli o indukci
Automatizační technika Měření č. 6- Analogové snímače
Automatizační technika Měření č. - Analogové snímače Datum:.. Vypracoval: Los Jaroslav Skupina: SB 7 Analogové snímače Zadání: 1. Seznamte se s technickými parametry indukčních snímačů INPOS. Změřte statické
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje. Pracovní list - příklad vytvořil: Ing.
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, synchronní stroje Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: synchronní
Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.
Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport. R. Mendřický, M. Lachman Elektrické pohony a servomechanismy 31.10.2014 Obsah prezentace
C p. R d dielektrické ztráty R sk odpor závislý na frekvenci C p kapacita mezi přívody a závity
RIEDL 3.EB-6-1/8 1.ZADÁNÍ a) Změřte indukčnosti předložených cívek ohmovou metodou při obou možných způsobech zapojení měřících přístrojů. b) Měření proveďte při kmitočtech měřeného proudu 50, 100, 400
Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
SYNCHRONNÍ STROJE Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS Obsah Význam a použití 1. Konstrukce synchronních strojů 2. Princip činnosti synchronního generátoru 3. Paralelní chod synchronního
20ZEKT: přednáška č. 10. Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady
20ZEKT: přednáška č. 10 Elektrické zdroje a stroje: výpočetní příklady Napětí naprázdno, proud nakrátko, vnitřní odpor zdroje Théveninův teorém Magnetické obvody Netočivé stroje - transformátory Točivé
Rezonanční elektromotor II
- 1 - Rezonanční elektromotor II Ing. Ladislav Kopecký, 2002 V tomto článku dále rozvineme a zpřesníme myšlenku rezonančního elektromotoru. Nejdříve se zamyslíme nad vhodnou konstrukcí elektromotoru. Z
Asynchronní stroje. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO. Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Katedra elektrotechniky.
Asynchronní stroje Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky www.fei.vsb.cz/kat452 PEZ I Stýskala, 2002 ASYNCHRONNÍ STROJE Obecně Asynchronní stroj (AS)
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - T Ostrava 8. TRANSFORMÁTORY 8. Princip činnosti 8. Provozní stavy skutečného transformátoru 8.. Transformátor naprázdno 8.. Transformátor
1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR
1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR V této kapitole se dozvíte: jak pracují jednofázové indukční motory a jakým způsobem se u různých typů vytváří točivé elektromagnetické pole, jak se vypočítají otáčky jednofázových
Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren
Aplikace měničů frekvence u malých větrných elektráren Václav Sládeček VŠB-TU Ostrava, FEI, Katedra elektroniky, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba Abstract: Příspěvek se zabývá možnostmi využití
Elektrické stroje. Jejich použití v automobilech. Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec
Elektrické stroje Jejich použití v automobilech Použité podklady: Doc. Ing. Pavel Rydlo, Ph.D., TU Liberec Stejnosměrné motory (konstrukční uspořádání motoru s cizím buzením) Pozor! Počet pólů nemá vliv
TEORIE ELEKTRICKÝCH OBVODŮ
TEORIE ELEKTRICKÝCH OBVODŮ zabývá se analýzou a syntézou vyšetřovaných soustav ZÁKLADNÍ POJMY soustava elektrické zařízení, složená z jednotlivých prvků, vzájemně mezi sebou propojených tak, aby jimi mohl
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY STUDIE TURBÍNY S VÍŘIVÝM OBĚŽNÝM KOLEM STUDY OF TURBINE WITH SIDE CHANNEL RUNNER
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE STUDIE TURBÍNY S VÍŘIVÝM OBĚŽNÝM KOLEM STUDY
Studijní opory předmětu Elektrotechnika
Studijní opory předmětu Elektrotechnika Doc. Ing. Vítězslav Stýskala Ph.D. Doc. Ing. Václav Kolář Ph.D. Obsah: 1. Elektrické obvody stejnosměrného proudu... 2 2. Elektrická měření... 3 3. Elektrické obvody
Elektřina a magnetizmus závěrečný test
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-20 Téma: závěrečný test Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: TEST - A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý a Mgr. Josef Kormaník TEST Elektřina a magnetizmus závěrečný
Pohonné systémy OS. 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém
Pohonné systémy OS 1.Technické principy 2.Hlavní pohonný systém 1 Pohonný systém OS Hlavní pohonný systém Vedlejší pohonný systém Zabezpečuje hlavní řezný pohyb Rotační Přímočarý Zabezpečuje vedlejší řezný
Simulační model a identifikace voice coil servopohonu
Simulační model a identifikace voice coil servopohonu Tomáš Hladovec Prezentace diplomové práce 2.9.2014 1 / 48 Obsah Úvod Seznámení s voice coil motorem 1 Úvod Seznámení s voice coil motorem Magnetické
Synchronní stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006
8. ELEKTRICKÉ TROJE TOČIVÉ Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů F ynchronní stroje Ing. Vítězslav týskala h.d. únor 00 říklad 8. Základy napětí a proudy Řešené příklady Třífázový synchronní
Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II. Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor Elektrické stroje
Stýskala, 2002 L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y Určeno pro studenty kombinované formy FS, předmětu Elektrotechnika II Vítězslav Stýskala, Jan Dudek únor 2007 Elektrické stroje jsou zařízení, která
Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru
synchronního generátoru - 1 - Příloha P1 Určení parametrů synchronního generátoru, měření provozních a poruchových stavů synchronního generátoru Soustrojí motor-generátor v laboratoři HARD Tab. 1 Štítkové
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, konstrukce a princip činnosti stejnosměrných strojů Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM:
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY
ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY 1) Který zákon upravuje poměry v jednoduchém elektrickém obvodu o napětí, proudu a odporu: Ohmův zákon, ze kterého vyplívá, že proud je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu.
Systém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků
Systém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků Bc. Vít Hanus Vedoucí práce: Ing. František Starý Abstrakt Tématem práce je návrh a konstrukce modulárního systému válečkových a řetězových dopravníků
u = = B. l = B. l. v [V; T, m, m. s -1 ]
5. Elektromagnetická indukce je děj, kdy ve vodiči, který se pohybuje v magnetickém poli a protíná magnetické, indukční čáry, vzniká elektrické napětí. Vodič se stává zdrojem a je to nejrozšířenější způsob
Rezistor je součástka kmitočtově nezávislá, to znamená, že se chová stejně v obvodu AC i DC proudu (platí pro ideální rezistor).
Rezistor: Pasivní elektrotechnická součástka, jejíž hlavní vlastností je schopnost bránit průchodu elektrickému proudu. Tuto vlastnost nazýváme elektrický odpor. Do obvodu se zařazuje za účelem snížení
NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník
NESTACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 3. ročník Nestacionární magnetické pole Vektor magnetické indukce v čase mění směr nebo velikost. a. nepohybující
Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
rčeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS 3. STŘÍDAVÉ JEDNOFÁOVÉ OBVODY Příklad 3.: V obvodě sestávajícím ze sériové kombinace rezistoru, reálné cívky a kondenzátoru vypočítejte požadované
Skalární řízení asynchronních motorů
Vlastnosti pohonů s rekvenčním řízením asynchronních motorů Frekvenčním řízením střídavých motorů lze v současné době docílit téměř vlastností stejnosměrných regulačních pohonů a lze očekávat ještě další
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, transformátory a jejich vlastnosti
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, transformátory a jejich vlastnosti Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová
VY_32_INOVACE_C 08 19. hřídele na kinetickou a tlakovou energii kapaliny. Poháněny bývají nejčastěji elektromotorem.
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 74601 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496
Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:
Vzájemné silové působení
magnet, magnetka magnet zmagnetované těleso. Původně vyrobeno z horniny magnetit, která má sama magnetické vlastnosti dnes ocelové zmagnetované magnety, ferity, neodymové magnety. dva magnetické póly (S-J,
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 1. Základní informace o této fyzikální veličině Symbol vlastní indukčnosti je L, základní jednotka henry, symbol
Regulační pohony. Radomír MENDŘICKÝ. Regulační pohony
Radomír MENDŘICKÝ 1 Pohony posuvů obráběcích strojů (rozdělení elektrických pohonů) Elektrické pohony Lineární el. pohon Rotační el. pohon Asynchronní lineární Synchronní lineární Stejnosměrný Asynchronní
19. Elektromagnetická indukce
19. Elektromagnetická indukce Nestacionární magnetické pole časově proměnné. Existuje kolem nehybných vodičů s proměnným proudem, kolem pohybujících se vodičů s konstantním nebo proměnným proudem nebo
Hydrodynamické mechanismy
Hydrodynamické mechanismy Pracují s kapalným médiem (hydraulická kapalina na bázi ropného oleje) a využívají silových účinků, které provázejí změny proudění kapaliny. Zařazeny sem jsou pouze mechanismy
Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu
Elektrický proud Elektrický proud v kovech Odpor vodiče, Ohmův zákon Kirchhoffovy zákony, Spojování rezistorů Práce a výkon elektrického proudu Elektrický proud v kovech Elektrický proud = usměrněný pohyb
Magnetické pole - stacionární
Magnetické pole - stacionární magnetické pole, jehož charakteristické veličiny se s časem nemění kolem vodiče s elektrickým polem je magnetické pole Magnetické indukční čáry Uzavřené orientované křivky,
VÝPOČET JEDNOFÁZOVÉHO TRANSFORMÁTORU
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VÝPOČET JEDNOFÁZOVÉHO TRANSFORMÁTORU Autoři textu: Ing. Ondřej Vítek, Ph.D. Květen 2013 epower Inovace výuky elektroenergetiky
Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2)
Základy elektrotechniky 2 (21ZEL2) Přednáška 7-8 Jindřich Sadil Generátory střídavého proudu osnova Indukované napětí vodiče a závitu Mg obvody Úvod do strojů na střídavý proud Synchronní stroje princip,
3. Komutátorové motory na střídavý proud... 29 3.1. Rozdělení střídavých komutátorových motorů... 29 3.2. Konstrukce jednofázových komutátorových
ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ 5 KOMUTÁTOROVÉ STROJE MĚNIČE JIŘÍ LIBRA UČEBNÍ TEXTY PRO VÝUKU ELEKTROTECHNICKÝCH OBORŮ 1 Obsah 1. Úvod k elektrickým strojům... 4 2. Stejnosměrné stroje... 5 2.1. Úvod ke stejnosměrným
popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu
9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad
1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR. 2.1 Princip
1 OBSAH 2 STEJNOSMĚRNÝ MOTOR...1 2.1 Princip...1 2.2 Běžný komutátorový stroj buzený magnety...3 2.3 Komutátorový stroj cize buzený...3 2.4 Motor se sériovým buzením...3 2.5 Derivační elektromotor...3
Učební texty Diagnostika snímače 4.
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Praxe Fleišman Luděk 9.12.2012 Potenciometrický snímač pedálu akcelerace Název zpracovaného celku: Učební texty Diagnostika snímače 4. U běžného řízení motoru zadává řidič
Hrozba nebezpečných rezonancí v elektrických sítích. Ing. Jaroslav Pawlas ELCOM, a.s. Divize Realizace a inženýrink
Hrozba nebezpečných rezonancí v elektrických sítích Ing. Jaroslav Pawlas ELCOM, a.s. Divize Realizace a inženýrink 1. Rezonance v elektrické síti - úvod Rezonance je jev, který nastává v elektrickém oscilačním
5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY
5. Materiály pro MAGNETICKÉ OBVODY Požadavky: získání vysokých magnetických kvalit, úspora drahých kovů a náhrada běžnými materiály. Podle magnetických vlastností dělíme na: 1. Diamagnetické látky 2. Paramagnetické
Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma
Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu DC motoru a DC servomotoru Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Tvorba grafické vizualizace
Přehled veličin elektrických obvodů
Přehled veličin elektrických obvodů Ing. Martin Černík, Ph.D Projekt ESF CZ.1.7/2.2./28.5 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický náboj - základní vlastnost některých elementárních částic
Učební osnova předmětu ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ. studijního oboru. 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA (silnoproud)
Učební osnova předmětu ELEKTRICKÁ MĚŘENÍ studijního oboru 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA (silnoproud) 1. Obecný cíl předmětu: Předmět Elektrická měření je profilujícím předmětem studijního oboru Elektrotechnika.
Pavol Bukviš 1, Pavel Fiala 2
MODEL MIKROVLNNÉHO VYSOUŠEČE OLEJE Pavol Bukviš 1, Pavel Fiala 2 ANOTACE Příspěvek přináší výsledky numerického modelování při návrhu zařízení pro úpravy transformátorového oleje. Zařízení pracuje v oblasti
13 Měření na sériovém rezonančním obvodu
13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do
Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků
Elektrické části elektrárenských bloků Elektrická část elektrárny Hlavním úkolem elektrické části elektráren je: Vyvedení výkonu z elektrárny - zprostředkování spojení alternátoru s elektrizační soustavou
9 Měření na jednofázovém transformátoru při různé činné zátěži
9 Měření na jednofázovém transformátoru při různé činné zátěži 9. Zadání úlohy a) změřte, jak se mění účiník jednofázového transformátoru se změnou zatížení sekundárního vinutí, b) u všech měření vyhodnoťte
NÁVRH TRANSFORMÁTORU. Postup školního výpočtu distribučního transformátoru
NÁVRH TRANSFORMÁTORU Postup školního výpočtu distribučního transformátoru Pro návrh transformátoru se zadává: - zdánlivý výkon S [kva ] - vstupní a výstupní sdružené napětí ve tvaru /U [V] - kmitočet f