Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství. Bezpečná péče na operačním sále a péče o pacienta.

Transkript

1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství Bezpečná péče na operačním sále a péče o pacienta Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Autorka: Eva (Škopková) Sedláčková

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením doc. PhDr. Andrey Pokorné, Ph.D. a všechny použité prameny jsem uvedla v seznamu použité literatury. V Brně dne Eva (Škopková) Sedláčková 2

3 Děkuji doc. PhDr. Andree Pokorné, Ph.D. za odbornou a pedagogickou pomoc a další cenné rady při zpracování bakalářské práce. Děkuji také všem, kteří se zúčastnili studie a průzkumu. Velké díky patří i mé rodině, za jejich pomoc a trpělivost, kterou se mnou měli po celou dobu studia. 3

4 OBSAH ÚVOD 6 1 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PROSTŘEDÍ PERIOPERAČNÍ PÉČE OPERAČNÍ SÁLY Fáze a etapy perioperační péče Práce všeobecných sester na operačním sále Klasifikace operačních výkonů POSTUPY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNÉ PÉČE NA OPERAČNÍCH SÁLECH Hygiena rukou jako prvek kvality a bezpečné péče Kontrolní list chirurgické péče VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÝCH POMÚCEK V PERIOPERAČNÍ PÉČI Chirurgické rukavice jako prvek kvalitní péče Operační prádlo- sterilní jako prvek kvalitní péče Ochranné pomůcky- nesterilní jako prvek kvalitní péče RIZIKA VE ZDRAVÍ A PÉČÍ O PACIENTA NA OPERAČNÍCH SÁLECH Riziko záměny pacienta Riziko záměny operované strany Riziko pádu pacienta Riziko zapomenutého nástroje, roušky DOKUMENTOVÁNÍ PÉČE JAKO ZNÁMKA KVALITY A BEZPEČÍ Požadavky na zdravotnickou dokumentaci Požadavky na perioperační záznamy jako součást bezpečné péče o pacienta 24 2 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY 26 3 METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU Stručný popis použitých metodických postupů Metodika zpracování dat prospektivní studie 29 4

5 4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU - POZOROVÁNÍ Informace získané z dokumentace pacientů Sledované položky ze záznamového archu pro sběr dat 31 5 OVĚŘENÍ OČEKÁVANÝCH VÝSLEDKŮ 43 6 DISKUSE 46 7 DOPORUČENÍ PRO KLINICKOU PRAXI 52 ZÁVĚR 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 55 ANOTACE 58 SEZNAM ZKRATEK 60 SEZNAM OBRÁZKŮ 61 SEZNAM TABULEK 62 SEZNAM GRAFŮ 63 SEZNAM PŘÍLOH 64 5

6 ÚVOD Pro vypracování bakalářské práce bylo zvoleno téma a prostředí operačního sálu a zejména práci perioperačního týmu se zvláštním zaměřením na činnost perioperačních sester. Pojem perioperační péče nebo perioperační sestra je výraz poměrně nový. Koncem 90. let minulého století se začala Společnost instrumentářek ucházet o členství v EORNA (European Operating Room Nurses Association) a z doslovného překladu je zřejmé, že se jedná o asociaci sdružující operační sálové sestry. V té době však v České republice termín sálová sestra legislativně neexistoval. Hovorově se označení sálová sestra používalo pro sestry pracující na operačním sále. Sestry, které měly ukončené pomaturitní specializační studium, obor Instrumentování na operačním sále (dnes Obor specializačního vzdělávání Perioperační péče a absolventi jsou označováni jako Sestra pro perioperační péči dle nařízení vlády č. 31/2010 Sb.) 1, byly podle platného zákona sestry specialistky. Proto byly hovorově nazývány instrumentářky. V roce 1996 se v rámci České společnosti sester začala profilovat profesní organizace sálových sester a pro ni bylo přijato označení Společnost instrumentářek. Společnost instrumentářek je dobrovolné, odborné a nezávislé sdružení všeobecných sester a pracovníků na operačních sálech. Společnost instrumentářek nesdružuje pouze sestry se specializací instrumentování, nýbrž všechny sestry poskytující perioperační péči. Toto byl také jeden z důvodů, proč zástupci Společnosti instrumentářek prosazovali označení perioperační. Neznamená to vymazání označení instrumentářka, ale označuje také všechny sestry, které s ní spolupracují. Otázka bezpečí pacientů je stále častěji v popředí zájmu v oblasti zdravotnických systémů. Je více než nutné se zamyslet nad kroky k zajištění maximálního bezpečí pacientů. Perioperační péče je náročný obor, v němž je pacient ještě více zranitelný, než v jiných oborech a proto si každý z ošetřujícího personálu musí přiznat, že bez ohledu na své vzdělání je především jedinec s velkým potenciálem k pochybení. Proto by se mělo využít znalostí v oblasti medicínských chyb a omylů a využívat je k tomu, jak bezpečí pacientů zvýšit a rizika pochybení ve zdravotnickém systému snížit. Pochybení zdravotníků totiž budí velký zájem laické veřejnosti a mívá tak 1 Nařízení vlády č.31/2012 Sb., [online] 2010, dostupné z: [citováno ] 6

7 negativní dopad na zdravotnické zařízení. V posledních desetiletích dochází k velkým pokrokům, zejména v chirurgii. Jsou prováděny složitější operační výkony, které jsou velmi náročné a mnohdy trvají i několik hodin. Riziko chyb se tak zvyšuje. V době pobytu pacienta na operačním sále musí celý perioperační tým zajistit maximální bezpečnost pacienta a i perioperační sestra má za úkol instrumentovat během operačního výkonu. Bezprostřední účast sestry během operačního výkonu vyžaduje její zručnost, pohotovost, klid, rozvahu a zodpovědnost. Na operačním sále má velký význam týmová spolupráce. Ošetřovatelský proces na operačním sále musí být dobře naplánovaný. Musí být prováděn zodpovědně a důsledně. Jen tak lze zajistit bezpečnou péči předejít tak vzniku nežádoucích událostí. Z výše uvedených důvodů je bakalářská práce zaměřena právě na oblast hodnocení bezpečí péče v prostředí operačních sálů s důrazem na dodržování bezpečnostních opatření a mezinárodně uznávaných doporučení. Empirická část práce je postavena na zúčastněném pozorování na vybraných pracovištích operačních sálů, přičemž byly sledovány především požadavky stanovené v tzv. Surgical check listu, který vydala Světová zdravotnická organizace. 7

8 1 OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V PROSTŘEDÍ PERIOPERAČNÍ PÉČE Obsahem kapitol ošetřovatelské péče v prostředí perioperační péče budou otázky týkající se péče poskytované v prostředí operačních sálů. Zaměříme se na perioperační péči všeobecně a následně pak na prostředky zajišťující bezpečnou péči na operačních sálech (dále jen OS) a bezpečnou péči o pacienta. V perioperační péči si všichni zdravotničtí pracovníci musí osvojovat postupy k zajištění bezpečné péče a využívání ochranných pomůcek, ať již se jedná o ochranu zdravotnického pracovníka, tak zejména pacienta. Musíme se také zaměřit na možná rizika ve zdraví a péči o pacienta a s touto problematikou je úzce spojené dokumentování procesu péče, jako známka kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. V následujícím textu budou vymezeny jednak základní pojmy v souvislosti s poskytováním perioperační péče 1.1 Operační sály Logicky se v první podkapitole budeme věnovat základním stavebním jednotkám, které umožňují zajištění a realizaci perioperační péče. Operační sály (dále jen OS) lze rozdělit dle stavebních možností, počtu sálů a jejich uspořádání. Dle mikrobiálního osídlení na lidském těle se dělí na septické a aseptické. Všichni zdravotničtí pracovníci i pacienti přicházejí na OS přes ochrannou zónu, v níž jsou umístěny tzv. filtry. Personál se zde převléká do operačního oděvu, nazouvá si antistatickou obuv a nasazuje si ochrannou čepici a ústenku. Operační sál, přípravna sterilního materiálu a sklad sterilního materiálu má představovat nejvyšší stupeň čistoty. 2 2 Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

9 1.1.1 Fáze a etapy perioperační péče Perioperační péče v užším slova smyslu zahrnuje postupy před operačním výkonem, během něj a bezprostředně po výkonu. 3 Toto období začíná předáním a převzetím pacienta v předsálí. Operační tým tvoří lékaři, sestry specialistky (instrumentářka a obíhající), anesteziolog, anesteziologická sestra a sanitář. Dle potřeby (např. charakteru operačního výkonu) může být na sále přítomen také technik, radiolog nebo radiologický asistent. 4 První etapa perioperační péče: do perioperačního období se zahrnuje krátkodobá předoperační příprava prováděná již na standardním oddělení. Pacient je připravován k výkonu celkovou koupelí, odstraněním šperků a zubních protéz, postupy k zajištění prevence trombembolické nemoci (TEN) např. bandážováním dolních končetin a aplikací premedikace. Z pohledu perioperační sestry zahrnuje předoperační příprava přípravu operačního sálu, kontrolu funkčnosti přístrojů, příprava instrumentária a rouškovacího systému. 5 Druhá etapa perioperační péče- intraoperační: začíná pro pacienta přeložením na operační stůl v prostorách operačního traktu. U pacienta jsou ověřeny a provedeny identifikační údaje a jsou provedeny bezpečnostní úkony, jako je umístění bezpečnostních pásů na horní a dolní končetiny. Pacient je přikryt jednorázovou přikrývkou a na hlavu je mu nasazena pokrývka hlavy. Dále je pacient převezen na operační sál a zde se ho ujímá anesteziologický tým, dále pak tým chirurgický. Perioperační sestra se v intraoperačním období zabývá ověřováním dokumentů a představí se pacientovi. 6 Následně se pak věnuje chirurgickému mytí a desinfekci rukou a za pomoci obíhající sestry chystá instrumentační stůl. Ve spolupráci s chirurgem provádí desinfekci a zarouškování operačního pole. Asistuje během vlastního operačního výkonu. 3 Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Srov. Janíková, E., Zeleníková, R., Ošetřovatelská péče v chirurgii, s Srov. Jedličkov Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

10 Třetí etapa perioperační péče: pooperační péče začíná krytím operační rány a napojením drénů. V případě celkové anestezie toto období končí probuzením pacienta a transportem na dospávací pokoj, následně pak na oddělení Práce všeobecných sester na operačním sále Základním dokumentem pro práci sestry na operačním sále je pracovní smlouva, která definuje její pracovní pozici. Na tuto smlouvu navazuje tzv. náplň práce, která konkretizuje a určuje požadovanou činnost. To znamená, že v pracovní smlouvě je uvedena pozice všeobecná sestra, a pracovní náplň upřesní to, že se jedná o sestru bez odborného dohledu se specializací v perioperační péči. 8 Na operačních sálech pracují perioperační sestry. Ty se v rámci zadaných úkolů dělí na instrumentářky - sestry bezprostředně zabezpečující operační výkon a na pomocné, obíhající, cirkulující sestry, které během operačního výkonu zabezpečují kontakt s okolím (viz tabulka č. 1). 9 Dle níže uvedených kompetencí byl připraven nástroj pro sběr dat v empirické části práce (viz příloha č. 3). Role všeobecné sestry na OS je nepostradatelná a významně ovlivňuje kvalitu péče. 7 Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

11 Tabulka 1: Kompetence perioperačních sester 10 Kompetence sestry instrumentářky příprava instrumentária a materiálu mytí a oblékání se k operaci příprava sterilního stolku oblékání operatéra a asistentů asistence při dezinfekci operačního pole asistence při rouškování pacienta kontrola počtu nástrojů a materiálu před začátkem operace instrumentování při výkonu kontrola dodržování sterility během výkonu konečná kontrola nástrojů a materiálu Kompetence sestry obíhající seznámení se s pacientem, kontrola jeho totožnosti kontrola dokumentace: stranového protokolu, alergií před začátkem operace kontrola a zapojení přístrojů přiložení neutrální elektrody kontrola zabezpečení pacienta na operačním stole asistence instrumentářce v podobě dodávání potřebného materiálu kontrola sterility početní kontrola roušek a nástrojů označení biologického materiálu a jeho bezpečné uložení obsluha zdravotnických přístrojů konečné ošetření operační rány a jejího okolí. vedení ošetřovatelské dokumentace Klasifikace operačních výkonů Operační výkony dělíme na krvavé, nekrvavé, diagnostické a terapeutické. Při krvavých výkonech dochází k záměrnému porušení kožního nebo slizničního povrchu těla. Nekrvavé výkony jsou nejčastěji zastoupeny léčebnými repozicemi zlomených nebo luxovaných končetin a nedochází při nich k porušení kožní integrity. Diagnostické (tzv. probatorní, zkusmé) jsou prováděny tehdy, je-li potřeba zjistit příčinu onemocnění nebo k potvrzení diagnózy. Terapeutické operační výkony mají za cíl odstranit chorobný proces probíhající v organismu. 11 Pokud je terapeutická operace úspěšná, jde o výkon radikální. Pokud je terapeutická operace neúspěšná (neradikální), může se jednat o výkon paliativní, který pouze 10 Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

12 zmírňuje symptomy, ale onemocnění nevyléčí. Obecně lze uvést ještě výkony rekonstrukční (většinou plastické výkony za účelem obnovení traumatizovaných nebo jinak malfunkčních tkání), transplantace (výměny nemocných orgánů) a estetické výkony (ke zlepšení fyzikálních vlastností). 12 Z technického hlediska může být operace těžká nebo lehká a pro pacienta pak náročná nebo nenáročná. Jestliže je operační výkon prováděn na infikovaném ložisku či orgánu (abscesy či peritonitidy), jde o výkon septický. V opačném případě se jedná o výkon aseptický (kostní či cévní operace). 13 Pokud je operační výkon indikován, pak je odůvodněn. Kontraindikován je tehdy, objeví-li se u pacienta neúnosná rizika. Absolutní indikace k operaci je tehdy, je-li pro pacienta jedinou nezbytnou léčebnou možností a to z vitální indikace. Jako příklad můžeme uvést indikaci k léčbě náhlé příhody břišní (např. ruptura abdominální aorty). U relativní indikace je řešení možné, není však nezbytně nutné (např. operace žlučových kamenů). Jako poslední lze operace rozdělit na akutní (neodkladné) a na operace plánované Postupy k zajištění bezpečné péče na operačních sálech Mezi postupy k zajištění bezpečné péče na OS zařazujeme zejména bariérové ošetřovatelské techniky. Ty zahrnují komplex ošetřovatelských postupů s materiálními opatřeními Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

13 1.2.1 Hygiena rukou jako prvek kvality a bezpečné péče Ruce zdravotníka jsou zařazeny do zdroje nozokomiálních nákaz. Jsou kontaminované nemocniční flórou a patří tak k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu zdroji nozokomiálních nákaz (NN). 16 Dezinfekce rukou je jedním z nejzákladnějších a nejúčinnějších opatření pro přerušení cesty přenosu a šíření nemocničních mikrobiálních kmenů. V souvislosti s péčí o ruce rozlišujeme tyto základní postupy: - mechanické mytí rukou; - hygienické mytí rukou; - hygienická dezinfekce rukou; - chirurgická dezinfekce rukou. 17 Mechanické mytí rukou- Hygienické předpisy vyžadují používání tekutých mycích prostředků, protože tuhá mýdla jsou považována za potencionálního nositele patogenních kmenů. Po omytí se ruce osuší jednorázovým ručníkem, který nemusí být sterilní. Bavlněné společné ručníky jsou zakázané 18 Hygienické mytí rukou - odstraňuje běžnou a přechodnou mikroflóru za pomoci antimikrobiálního mýdla. Tato metoda je z antibakteriálního hlediska mnohem účinnější než mechanické mytí rukou, nenahrazuje však dezinfekci rukou v rámci předoperační přípravy. 19 Hygienická dezinfekce rukou - vede k větší redukci mikroflóry na pokožce. Po předchozí mechanické očistě se do rukou vtírá alkoholový dezinfekční přípravek, který se po aplikaci již neoplachuje Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s. 46. Vyhláška č. 306 /2012 Sb., [online]. Dostupné z: [citováno ] 19 Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s

14 Chirurgická dezinfekce rukou provádí se po předchozí mechanické očistě za pomoci dezinfekčního roztoku, který se do suchých rukou vtírá až do samotného uschnutí. Po celou dobu expozice musí byt ruce vlhké Kontrolní list chirurgické péče Surgical Safety Checklist 22 je dokument, pomocí kterého se zdravotničtí pracovníci snaží omezit množství pochybení na OS. Účelem tohoto dokumentování je eliminovat možná pochybení a to tak, že operační tým na ně v pravou chvíli upozorní. Surgical Safety Checklist vznikl po konzultacích s chirurgy, instrumentářkami, anesteziology, pacienty a experty na bezpečnost pacienta. Pilotní studie proběhla v roce 2008 v osmi městech na světě, a to v USA, Kanadě, Velké Británii, Indii, Jordánsku, Tanzanii, na Novém Zélandu a Filipínách. V průběhu operačního výkonu se vyskytují tři kritické momenty: před podáním anestézie; před kožním řezem; před ukončením operačního výkonu. Právě na tyto momenty je Surgical Safety Checklist zaměřen a celá procedura při jeho využití není nijak časově náročná. Nezabere totiž delší čas, než dvě minuty. Před podáním anestézie je zkontrolována identita pacienta, místo operace a jeho označení, typ operačního výkonu, funkčnost přístrojové techniky. Dále se zaměřujeme na alergie pacienta. Před kožním řezem členové týmu uvedou své jméno a úlohu. Chirurg, instrumentářka a anesteziolog si ústně potvrdí pacientovu identitu, typ a místo operace. Operatér sdělí celému týmu předpokládanou délku výkonu a předpokládanou ztrátu krve. Instrumentářka potvrdí sterilitu a kompletnost všech nástrojů a pomůcek. Anesteziolog vyjádří možná rizika a potvrdí podání ATB. 21 Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s WORLD ALLIANCE FOR SAFETY PATIENT, WHO surgical safety checklist and implementation manual [online] Dostupné z: [citováno ] 14

15 Před ukončením operačního výkonu operační tým znovu potvrdí název výkonu, početní souhlas veškerého materiálu, instrumentária, případně odebraných biologických vzorků. Churgical Safety Checklist může zabránit záměně pacienta, operované strany, omylu v plánovaném výkonu. Může také zabránit problému s anestézií, infekcí rány a různým jiným chybám, které vyplývají především z neúčelné komunikace mezi členy operačního týmu. 23 Obrázek 1: Surgical Safety Checklist (anglický originál) - převzato z WHO Srov. Wichsová,J., Surgical Safety Checklist- Prevence pochybení při operačních výkonech [online] Dostupné z: pri-operacnich-vykonech [citováno ] WORLD ALLIANCE FOR SAFETY PATIENT, WHO surgical safety checklist and implementation manual [online] Doatupné z:: ] 24 WORLD ALLIANCE FOR SAFETY PATIENT, WHO surgical safety checklist and implementation manual [online] Dostupné z: ] 15

16 1.3 Využívání ochranných pomůcek v perioperační péči Výzkumy prokázaly, že pokud dojde ke kontaminaci pracovního oděvu na jednom místě nemocnice, mohou být mikroorganismy přeneseny na pacienta nebo do jiného prostředí. Abychom zabránili přenosu mikroorganismů na operační sál a naopak, je potřeba dodržovat speciální hygienický režim. 25 Ochrana zdravotnického personálu začíná již ve filtru, kde se personál převléká do sálového oblečení a zamezuje tím přenosu infekce do sálových prostor. Dle pracovišť se setkáme s oblečení bavlněným, nebo jednorázovým. 26 Dále si zde pracovníci nasazují operační čepice, ústenky a sálovou obuv Chirurgické rukavice jako prvek kvalitní péče Jedním z významných osobních ochranných prostředků zdravotnického personálu jsou rukavice. Zabraňují přenosu mikrobů z rukou personálu na pacienta, z jednoho pacienta na druhého a z pacienta na personál. 27 Rukavice mohou být vyrobeny z přírodního latexu, nebo syntetického materiálu. 28 Je třeba si uvědomit, že rukavice mohou během operace perforovat a u některých oborů je toto riziko vyšší, např. v traumatologii nebo ortopedii. Také u operací delších než tři hodiny je riziko poškození rukavic zvýšené. Personál ocení dobrou kožní snášenlivost, komfortní nošení, pružnost, délku, různé velikosti, dobrý ergonomický úchop Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Dvorská, P., Rizikové faktory na operačních sálech [online] Dostupné z: [citováno ] 27 Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

17 1.3.2 Operační prádlo (sterilní) jako prvek kvalitní péče Na prádlo ve zdravotnických zařízeních jsou kladeny požadavky z pohledu čistoty a užitné hodnoty, ale především z hlediska epidemiologického a hygienického v souladu s vyhláškou č. 306/2012 Sb. 30 Chirurgické pláště jsou používány k zabránění přímému kontaktnímu přenosu infekčních agens od chirurgického týmu do operační rány a naopak. Tyto pláště brání šíření šupinek od kůže do vzduchu operačního sálu, pouze když jsou zhotoveny z vhodného materiálu. 31 Co se týče rouškování operačního pole, dá se říci, že je vhodnější rouškování jednorázové. Vždy se však vychází z možnosti jednotlivého zařízení a záleží rovněž na managmentu nemocnice. 32 Jednorázové rouškování je možné objednat a následně dodat v setech na míru jednotlivým pracovištím již ve sterilních obalech. Jejich dlouhá exspirace umožňuje vytvoření dostatečných zásob. 33 Nevýhodou systému jednorázového rouškování se mohou zdát vysoké pořizovací náklady a také vyšší náklady na likvidaci odpadů. Bavlněné rouškovací materiály však nevytváří přijatelnou ochranu proti pronikání tekutin a uvolňují velké množství prachových částic a také nesplňují danou normu ČSN EN Nejenže nelze jednoduše a přesně zjistit, kolika pracími a sterilizačními cykly daná rouška prošla, ale jejich používáním se snižuje bezpečnost pro personál i pro pacienta Pazdziora, E., Prádlo ve zdravotnictví vyžaduje více pozornosti [online] Dostupné z: [citováno ] 31 Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

18 1.3.3 Ochranné pomůcky (nesterilní) jako prvek kvalitní péče Provozní řád určuje povinnost nosit vedle oděvu a bot i pokrytí vlasů a ústní roušku po celou dobu pobytu na operačním traktu. 35 Textilní čepice dokonale nepokryjí vlasovou část a nesplňují tak hygienické požadavky. Do nesterilních ochranných pomůcek počítáme pokrývku vlasů, ústenku, halenu a kalhoty, boty a rukavice. Pro ochranu očí se doporučuje použití ochranných brýlí. Ty chrání zdravotnický personál před potřísněním očí krví, nebo jinými tělními tekutinami. U větších operací, kde hrozí větší potřísnění krví, neb například kde se předpokládá použití většího množství výplachových roztoků, se doporučuje nosit pod bavlněný operační plášť ochrannou zástěru nebo použít přímo plášť s nepromokavou vrstvou. 36 Na obrázku č. 2 jsou ilustrovány nedostatky v úpravě instrumentářky. Úprava lékaře a asistující lékařky je v souladu s požadavky. Obrázek 2: Úprava personálu a použití rouškování Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Srov. Wendsche, P., Pokorná, A., Štefková, I., Perioperační ošetřovatelská péče, s Zdroj archiv autorky 18

19 1.4 Rizika ve zdraví a péči o pacienta na operačním sále Bezpečnost pacienta je jednou z nejvýznamnějších priorit na operačním sále, která vyžaduje zapojení všech zúčastněných osob. Ve většině případů lze nežádoucí události předejít, nebo alespoň zmírnit závažnost dopadu na pacienta, přijmou-li se a realizují odpovídající bezpečnostní postupy. 38 V následujícím textu se zaměříme na popis jednak nejčastějších a také potenciálně nejzávaznějších nežádoucích událostí s nejvýznamnějšími dopad na zdraví a život pacienta Riziko záměny pacienta Každé zdravotnické pracoviště má stanovený jednotný postup identifikace pacienta vnitřním předpisem. 39 Požadavek identifikace pacientů je jedním z Resortních bezpečnostních cílů Ministerstva zdravotnictví České republiky. 40 Osvědčený způsob identifikace pacienta je ústní dotaz přímo na pacienta a kontrola identifikačního náramku. Další, velmi důležitý krok je kontrola dokumentace a operačního programu. Vždy jsou vyžadovány alespoň dva identifikační údaje k identifikaci pacienta, např. jméno a datum narození. 41 Na operačním sále je prováděna vícestupňová identifikace. To znamená, že si pacientovu identifikaci zjišťují perioperační sestry, anesteziologické sestry, lékař anesteziolog a lékař chirurg (operatér). 38 Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Resortní bezpečnostní cíle Ministerstva zdravotnictví České republiky [ online] Dostupné z: [citováno ] 41 Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

20 1.4.2 Riziko záměny operované strany Záměna operované strany nebo končetiny patří mezi nežádoucí události, které jsou v zahraničí označovány jako tzv. never events, tedy události, k nimž by nikdy nemělo dojít. Prevence záměny se rovněž provádí jako vícestupňová kontrola. Jedná se o kontrolu pacienta, dokumentace, označení místa výkonu, stranový protokol a dotaz přímo na pacienta. Mezi hlavní příčiny rizika záměny operované strany patří: Spoléhání se na jednoho člena týmu při určování strany operace. Vyloučení pacienta z procesu identifikace správné strany. Provádění více operačních výkonů na více místech během jedné operace. Mentální nebo fyzické postižení pacienta. 42 Na prevenci rizika záměny operované strany se podílí nejvíce pracovníků. Prevence by měla být zahájena již při vyšetření a plánování operačního výkonu. Pokračuje při přijímání pacienta k hospitalizaci. Vždy se minimálně ústní formou ujišťujeme o straně prováděného výkonu. Operovaná strana se řeší na oddělení při sepisování potřebných dokumentů, jako je např. verifikační protokol a ošetřovatelská dokumentace pacienta. Informují se sestry na oddělení při přípravě pacienta k výkonu. Další kontroly se uskutečňují již na operačním sále ústní komunikací s pacientem a vizuální kontrolou zjednodušeného verifikačního protokolu. Vždy spolu komunikují minimálně dva zdravotničtí pracovníci a ujistí se o tom, že se oba přesvědčili o téže operované straně Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

21 1.4.3 Riziko pádu pacienta Pád nebo sesunutí je riziko již při překládání na operační stůl. Proto překlad musí probíhat vždy za asistence a dozoru sálového personálu. Po přesunu na operační stůl je pacient převezen na OS. Zde je následně uložen do polohy potřebné k výkonu operace. Ihned po uložení pacienta do potřebné polohy se fixují všechny končetiny do fyziologické polohy pomocí speciálních popruhů. 44 V případě, že dojde k pádu pacienta, podléhá tato událost do hlášení nežádoucích událostí dle daného pracoviště. Každé pracoviště má vydané směrnice na prevenci pádu pacientů a formulář k hlášení nežádoucích událostí Riziko zapomenutého nástroje, roušky Neúmyslně ponechaný předmět v operační ráně představuje pro pacienta, operační tým a instituci závažnou komplikaci a problém. Zpravidla se jedná o zapomenutou roušku, tampon, longetu, jehlu, chirurgický nástroj. Tyto zapomenuté předměty již byly popsány snad ve všech lidských dutinách, nejvíce však v dutině břišní a v hrudníku. Následky ponechaného cizího předmětu pak přestavují závažné komplikace pro pacienta, jako je infekce, ileózní stav nebo vznik píštěle. Zjistí- li se, že nástroj nebo rouška chybí ještě během operace, musí být tento materiál nalezen. Pokud není, hlásí se problém jako mimořádná událost na pracovišti a provádí se záznam do dokumentace pacienta. 44 Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s

22 Rizikové faktory zapomenuté roušky či nástroje: akutní operační výkon; náhlá změna v operačním výkonu; výkon, u kterého se vystřídalo více operačních týmů; chyba při počítání nástrojů a roušek. Preventivní opatření - kontrola počtu nástrojů před operací; během výkonu; před uzavřením vnitřních vrstev dutin, před uzavřením operační rány; na konci výkonu Dokumentování péče jako součást kvality a bezpečné péče Zákon č. 372/2011, novelizován ke dni ukládá všem zdravotnickým zařízením povinnost vést zdravotnickou dokumentaci. 46 Právní předpisy o zdravotnické dokumentaci přesně vymezují pravidla pro její vedení, uchování, nakládání s ní a skartování. 47 Skartační řízení je vymezeno v zákoně č. 499/2004 Sb. Zákon o archivnictví a spisové službě Srov. Jedličková, J., Ošetřovatelská perioperační péče, s Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Zákon č. 372/2011 Sb., [online] Dostupné z: [citováno ] 47 Srov. Kala, Z., Penka, I., Perioperační péče o pacienta v obecné chirurgii, s Zákon o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Zákon č. 499/2004 Sb., [online] Dostupné z: [citováno ] 22

23 1.5.1 Požadavky na zdravotnickou dokumentaci V následujícím textu uvádíme citaci z příslušné zákonné normy: Zákon č. 372/2011 Sb., novelizován ke dni , o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů s názvem: HLAVA 1 ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ 52 Při zpracování osobních údajů lze nakládat s rodným číslem pacienta ve zdravotnické dokumentaci vedené o pacientovi a v Národním zdravotnickém informačním systému, pokud se shromažďování nebo zpracování údajů nebo jejich uchovávání vztahuje ke konkrétnímu pacientovi. HLAVA II ZDRAVOTNICKÁ DOKUMENTACE Vedení zdravotnické dokumentace 53 Poskytovatel je povinen vést a uchovávat zdravotnickou dokumentaci a nakládat s ní podle tohoto zákona a jiných právních předpisů. Zdravotnická dokumentace je souborem informací vztahujících se k pacientovi, o němž je vedena. Zdravotnická dokumentace podle účelu jejího zaměření obsahuje identifikační údaje pacienta, kterými jsou jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, pohlaví pacienta. Dále zdravotnická dokumentace obsahuje identifikační údaje poskytovatele, kterými jsou jméno, příjmení poskytovatele a adresu místa poskytování zdravotních služeb v případě fyzické osoby. Obchodní firmu nebo název poskytovatele, adresu sídla nebo adresu místa podnikání v případě právnické osoby, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, název oddělení nebo obdobné části, je-li zdravotnické zařízení takto členěno. Ve zdravotnické dokumentaci jsou zaznamenávány informace o zdravotním stavu pacienta, o průběhu a výsledku poskytovaných zdravotních služeb a o dalších významných okolnostech souvisejících se zdravotním stavem pacienta a s postupem při poskytování zdravotních služeb. 23

24 Jako další nalezneme ve zdravotnické dokumentaci údaje zjištěné z rodinné, osobní a pracovní anamnézy, a je-li to důvodné, též údaje ze sociální anamnézy. V poslední řadě se zde objevují údaje vztahující se k úmrtí pacienta, 54 Zdravotnická dokumentace může být za podmínek stanovených tímto zákonem vedena v listinné nebo elektronické podobě nebo v kombinaci obou těchto podob. V elektronické podobě je zdravotnická dokumentace pořizována, zpracovávána, ukládána a zprostředkovávána v digitální formě s využitím informačních technologií. Zdravotnická dokumentace, včetně jejích samostatných součástí musí být vedena průkazně, pravdivě, čitelně a musí být průběžně doplňována. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu. Každý zápis do zdravotnické dokumentace vedené v listinné podobě musí být opatřen uvedením data jeho provedení, podpisem zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka, který zápis provedl a otiskem razítka se jmenovkou nebo čitelným přepisem jeho jména. Opravy zápisů ve zdravotnické dokumentaci se provádí novým zápisem. Zápis se opatří uvedením data opravy. Původní zápis musí zůstat čitelný Požadavky na perioperační záznamy jako součást bezpečné péče o pacienta Základní dokumentací na operačním sále je operační kniha, do které se zaznamenávají údaje, jako jsou iniciále operovaného, datum operace, diagnóza, operační výkon, jméno operatéra, jména asistentů, instrumentářky a anesteziologického týmu. O každé operaci sepíše operatér po skončení operace podrobný operační protokol, který se zakládá do chorobopisu pacienta a kopie se lepí do operační knihy. Po skončení operace se dle potřeby vypisují žádanky k mikrobiologickému, nebo histologickému vyšetření Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) s Srov. Zeman, M., a kol., Chirurgická propedeutika, s

25 Veškeré informace o dění na operačním sále jsou zaznamenávány do ošetřovatelského perioperačního záznamu, jehož nedílnou složkou je štítek se jménem pacienta, rodným číslem a kódem zdravotní pojišťovny (viz příloha č. 5) Perioperační záznam obsahuje soupis požitého materiálu (včetně firemních samolepek) a seznam použitých přístrojů. Zejména jsou zde uvedeny zdravotnické prostředky třídy IIb a III, podle zákona o zdravotnických prostředcích, Zákon č. 268/2014 Sb. Další část tohoto dokumentu slouží k nalepení chemických indikátorů ze sterilních sít. Ošetřovatelský záznam vyplňují obíhající sestry na začátku operace, během, tak i na její závěr. Dále se v tomto záznamu uvádějí použité roztoky k výplachu rány, použití drénů, odběr biologického materiálu na bakteriologii nebo histologii. Zaznamenává se zde početní souhlas nástrojů a použitých roušek atd. Výše popsaný dokument je významnou součástí komplexní dokumentace při poskytované zdravotní péči. Umožňuje i zpětně posoudit průběh operace, vyhledat klíčové momenty a činnosti sledované během výkonu Wichsová,J., Surgical Safety Checklist- Prevence pochybení při operačních výkonech [online] Dostupné z: -pochybeni-pri-operacnich-vykonech [citováno ] 25

26 2 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Obecným cílem práce bylo Posoudit kvalitu a bezpečnost péče o pacienta na konkrétním operačním sále u vybraného souboru pacientů. Dílčími cíly bylo: Zjistit využívání ochranných pomůcek, jejich rozsah a správné použití u sledované skupiny pracovníků perioperačního týmu. Zhodnotit kvalitu přípravy sestry instrumentářky a lékaře operatéra před operací s ohledem na chirurgické mytí a chirurgickou dezinfekci rukou. Posoudit proces kontroly pacienta před operací/výkonem (kontrol uváděných alergií pacientem a kontrol predilekčních míst dekubitů na kůži pacienta). Zhodnotit proces kontroly nástrojů a roušek před a po výkonu. Posoudit způsob vyplnění perioperačního protokolu, jeho kompletnost (vyplnění položek a nalepení všech štítků určujících sterilitu operačních kontejnerů a ostatních jednorázových pomůcek). Posoudit kompletnost dokumentace při předání pacienta z operačního sálu na oddělení. Očekáváný výsledek č. 1: Očekáváme, že více než 75 % pozorovaných pracovníků na operačním sále používá všechny dostupné ochranné pomůcky (Sestra instrumentářka a operatér jsou dostatečně upraveni při vstupu na operační sál). Očekáváný výsledek č. 2: Očekáváme, že více než 75 % pozorovaných pracovníků dodržuje dobu chirurgického mytí a dezinfekce rukou před operačním výkonem. 26

27 Očekáváný výsledek č. 3: Očekáváme, že více než 75 % pozorovaných pracovníků na operačním sále kontroluje uváděné alergie pacienta a predilekční místa s rizikem vzniku dekubitů na kůži pacienta. Očekáváný výsledek č. 4: Očekáváme, že více než 75 % sledovaných sester instrumentářek bude řádně hlídat a počítat operační roušky a vždy si přepočítá nástroje na sítech. Očekáváný výsledek č. 5: Očekáváme, že více než 75 % sledovaných sester bude řádně vést perioperační dokumentaci. Vždy vyplní všechny položky a nalepí všechny dostupné chemické indikátory ze sterilních kontejnerů jako známku sterility. Očekáváný výsledek č. 6: Očekáváme, že u 100 % sledovaných výkonů bude dokumentace pacienta předána na oddělení společně s předáním pacienta samotného. 27

28 3 METODIKA A ORGANIZACE PRŮZKUMU Pro zhodnocení kvality péče na operačním sále (OS) a péči o pacienta jsme použily kvalitativní výzkum formou pozorování. Pozorované jevy byly zaznamenávány do záznamového archu (viz příloha č. 2), ve kterém byly položky formulovány tak, aby splňovaly podstatu průzkumu a umožnily naplnění cílů práce. Zkoumanou (pozorovanou) skupinu tvořili pracovníci operačních sálů, tzn. Lékařský i nelékařský zdravotnický personál pracující ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně Po podání žádosti pro umožnění zúčastněného pozorování pro závěrečnou práci a její schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, Brno (viz příloha č. 1), byl na pracovišti druhé Chirurgické klinice, operační sály, zahájen sběr dat v rámci zúčastněného pozorování. Sběr dat byl schválen na období tří měsíců, a to od do Stručný popis použitých metodických postupů V rámci studie byly využity následující postupy: A. Analýza ošetřovatelské dokumentace (prozkoumává již existující materiál zúčastněných ve studii). 52 Čerpaly jsme informace o pohlaví pacientů, věku pacientů a jejich diagnózách ze zdravotnické dokumentace B. Pozorování (je vizuální metoda, při které se využívají smyslové vjemy prozískávání informací, hodnotí obraz dané situace, kterou můžeme doplnit o popis prostředí) Srov. Miovský, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. s Srov. Hendl, J. Kvantitativní výzkum: Základní metody a aplikace, s

29 Pomocí pozorování jsme zaznamenávaly chování jedinců na operačním sále a dodržování pravidel a předpisů vedoucích k bezpečné péči v perioperační období. 3.2 Metodika zpracování dat prospektivní studie Pro zpracování dat získaných v průběhu studie jsme použily popisnou statistiku. Nejdříve byla data vhodně uspořádána, zpracována do tabulek, graficky znázorněna a vyhodnocena pomocí výstižných ukazatelů. Data v tabulkách jsou udávaná v absolutní četnosti (n) a v relativní četnosti (%) a grafy v relativní četnosti (%). Absolutní četnost (n), která je rovna rozsahu zkoumaného souboru, relativní četnost je rovna 100 % Srov. Gerylovová, A., Holčík, J. Úvod do statistiky, text pro semináře, s

30 4 VÝSLEDKY PRŮZKUMU POZOROVÁNÍ V následující kapitole budou popsány výsledky studie, která probíhala na druhé Chirurgické klinice na operačních sálech, ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Sběr dat probíhal od do Tento termín byl dohodnut a povolen Náměstkyní pro ošetřovatelskou péči (viz příloha č. 1) Data v tabulkách jsou udávaná v absolutní četnosti (n) a v relativní četnosti (%) a grafy v relativní četnosti (%). Jednotlivé údaje jsou prezentovány tak, jak byly zaznamenány v nástroji pro sběr dat (záznamovém archu). Celý soubor byl složen z celkového počtu 43 sledovaných operačních výkonů a v záznamovém archu bylo hodnoceno 20 položek. 4.1 Informace získané z dokumentace pacientů Ve studii bylo pozorováno celkem 43 (100 %) operačních výkonů u pacientů s různými diagnózami a operačními výkony. Zajímavé jsou také údaje o pohlaví a věku pacientů. Položka č. 1: Typ operace Tato položka je informativní o diagnózách a typech operací. Rozložení diagnóz je nevyrovnané. Nejvíce se při sledování v záznamech objevovaly operace: exstirpace varixů 9 (20,93 %), karotická endarterektomie 8 (18,60 %), bifurkační protéza při resekci aneurysma abdominální aorty 5 (11,26 %), našití arterio-venosního schnutu 4 (9,30 %), endarterektomie femorální tepny 3 (6,97 %) a další výkony, které byly v četnosti rovné dvěma a méně a jsou uvedeny v tabulce č. 20 v příloze č. 7) Skladba a charakter operačních výkonů odpovídá sledovanému pracovišti. Položka č. 2: Věk pacientů Věk pacientů byl zaznamenáván v celých letech. Minimální věk byl 29 let, maximální věk byl 84 let. Průměrný věk byl 66 let. 30

31 Nejvíce pacientů 19 (44,18 %) spadá do věkové kategorie let. Ve věku let je 7 pacientů (16,27 %) a 6 pacientů (13,95 %) dosáhlo věku let, 5 pacientů (11,62 %) bylo ve věku let, 3 pacienti (6,97 %) měli let, 2 pacienti (4,65 %) měli let a 1 pacient (2,32 %) byl ve věku let. Položka č. 3: Pohlaví pacientů Tato položka informuje o počtu mužů a žen mezi pacienty. Ve sledovaného souboru bylo celkem 43 pacientů. Z celkového počtu bylo 32 pacientů (74,41 %) mužů a pouze 11 (25,58 %) pacientek žen. 4.2 Sledované položky ze záznamového archu pro sběr dat Dále jsou popisovány jednotlivé položky, které byly sledovány a zaznamenávány do záznamového archu pro sběr dat v období do Položka č. 4: Úprava lékaře- operatéra V této položce se setkáváme s informací o tom, je-li lékař operatér dostatečně upraven k operačnímu výkonu. Sledováno bylo správné a účelné nasazení operační čepice. Za dostatečnou úpravu bylo považováno úplné zahalení vlasaté části hlavy. Tabulka 2: Úprava lékaře - operatéra Úprava lékaře - operatéra absolutní četnost (n) relativní četnost v % Dostatečná 39 90,69 Nedostatečná 4 9,30 Celkem Ve 39 případech (90,69 %) byl lékař upraven dostatečně. Ve zbylých 4 případech (9,30 %) byla úprava vyhodnocena jako nedostatečná. 31

32 Položka č. 5: Úprava instrumentářky Položka byla zaměřena na úpravu sestry instrumentářky. Sledováno bylo, tak jako u lékařů, správné a účelné nasazení operační čepice. Za dostatečnou úpravu bylo považováno úplné zahalení vlasaté části hlavy. Tabulka 3: Úprava sestry - instrumentářky Úprava sestry - instrumentářky absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Dostatečná 27 62,79 Nedostatečná 16 37,20 Celkem Setkáváme se zde s výsledky takovými, že ve 27 případech (62,79 %) byla úprava sestry vyhodnocena jako dostatečná a v 16 případech (37,20 %) byla úprava setry vyhodnocena za nedostatečnou. 100,00% 90,00% 90,69% 80,00% 70,00% 62,79% 60,00% 50,00% 40,00% 37,20% Dostatečná Nedostatečná 30,00% 20,00% 10,00% 9,30% 0,00% Úprava lékaře Úprava sestry Graf 1: Srovnání úpravy lékaře operatéra a úpravy sestry instrumentářky (správné použití čepice) 32

33 Položka č. 6: Příprava lékaře - operatéra před operací V položce jsme sledovaly přípravu lékaře před operací, a to jeho přípravu ve smyslu délky mytí a chirurgické dezinfekce rukou. Dle manuálu na pracovišti je doporučená délka mytí a dezinfekce rukou 10 minut. Tabulka 4: Příprava lékaře operatéra před operací v minutách Příprava lékaře operatéra před operací v minutách absolutní četnost (n) relativní četnost (%) , ,11 15 a více 9 20,93 Celkem U 28 lékařů (65,11 %) bylo vypozorováno, že se před operací připravují v rozmezí minut. V 9 případech (20,93 %) se lékaři připravovali více jak 15 minut a 6 lékařů (13,95 %) věnovalo přípravě a mytí rukou 5 9 minut. Průměrná doba mytí u lékařů byla pozorována a následně vypočtena na dobu 10,44 minut. Položka č. 7: Příprava sestry- instrumentářky před operací V položce jsme sledovaly sestry- instrumentářky, a to jejich přípravu ve smyslu délky mytí a chirurgické dezinfekce rukou před operačním výkonem. Dle manuálu na pracovišti byla délka mytí a dezinfekce rukou stanovena na 10 minut. Tabulka 5: Příprava sestry instrumentářky před operací v minutách Příprava sestry instrumentářky před operací v minutách absolutní četnost (n) relativní četnost (%) , ,09 15 a více 0 0 Celkem U 31 sester (72,09 %) probíhala příprava v rozmezí minut. U 12 sester (27,90 %) tato příprava trvala 5 9 minut. U žádné ze sester nebylo pozorováno, že by se věnovala mytí rukou více než 15 minut. Průměrná doba mytí byla 8,44 minut. Celková průměrná doba mytí u obou sledovaných skupin (sester a lékařů) 33

34 byla pozorována a následně vypočtena na dobu 9,44 minut. Ve skupině lékařů byla průměrná délka mytí rukou o 2 minuty delší, než u sester instrumentářek. 80,00% 72,09% 70,00% 65,11% 60,00% 50,00% 40,00% Příprava lékaře v minutách Příprava sestry v minutách 30,00% 27,90% 20,00% 20,93% 13,95% 10,00% 0,00% a více 0% Graf 2: Srovnání příprava lékaře operatéra a přípravy sestry instrumentářky před operací v minutách (mytí rukou) Položka č. 8: Kontrola připravenosti pacienta V této položce bylo sledováno, jak je dodržována kontrola připravenosti pacienta před operačním výkonem. Je-li zkontrolováno po příjezdu pacienta na sál, zda má provedenou prevenci trombembolické nemoci - TEN (bandáže dolních končetin) a zda má vyjmutou zubní náhradu. Tabulka 6: Kontrola připravenosti pacienta (zubní náhrada, prevence TEN) Byla provedena kontrola připravenosti pacienta absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem Ve 43 případech (100 %) bylo zjištěno, že kontrola pacienta po příjezdu na operační sál byla provedena. 34

35 Položka č. 9: Realizace prevence dekubitálních lézí Dále jsme se zaměřily na realizaci prevence dekubitálních lézí před operačním výkonem. Sledováno bylo, zda je pod pacienta umístěna jako základní intervence vložena antidekubitní gelová podložka, a zda je na sakrální oblast těla aplikován Mepilex border sacrum u pacientů, u nich byl indikován (dle délky operace a typu výkonu), a zda jsou umístěny podložky pod paty. Bylo zjištěno, že na každém operačním stole je antidekubitní podložka umístěna a připravena pro každého pacienta. Preventivní krytí Mepilex border sacrum a podložky pod paty se přikládaly pacientům u delších operačních výkonů. Tabulka 7: Prevence dekubitálních lézí- kontrola Byla realizována prevence dekubitálních lézí absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem Ve 43 případech (100 %) bylo zaznamenáno, že prevence dekubitálních lézí byla provedena s ohledem na typ výkonu a jeho délku dle stanovených doporučení a lokálních směrnic. Položka č. 10: Kontrola integrity kůže V této položce jsme zaznamenávaly a pozorovaly, zda byla kontrolována integrita kůže pacienta. Tabulka 8: Kontrola integrity kůže před výkonem Byla provedena kontrola integrity kůže absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem Ve 100 % bylo ověřeno pozorováním, že kontrola kůže byla provedena. 35

36 Položka č. 11: Zajištění bezpečnosti pacienta V této položce jsme zjišťovaly, zda bylo vždy zajištěno dostatečné bezpečí pacienta. Toto zajištění se týkalo bezpečné fixace pacient na operační stůl. Sledováno bylo použití popruhů k fixaci horních i dolních končetin, použití zarážek k přichycení horních končetin a použití područky sloužící k odpažení horní končetiny. Za dostatečnou fixaci bylo považováno použití všech těchto dostupných pomůcek Tabulka 9: Zajištění bezpečnosti pacienta fixace operační stůl Zajištění bezpečnosti pacienta absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem U 100% sledovaných operací jsme se ujistily pozorováním, že probíhá správná a důsledná fixace pacienta k operačnímu stolu pomocí speciálních popruhů. Položka č. 12: Identifikace pacienta V této položce jsme zjišťovaly, zda byla vždy provedena identifikace pacienta lékařem před operací. Tabulka 10: Identifikace pacienta lékařem před operací Byla provedena identifikace pacienta lékařem před operací absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem Vysledovala jsem, že ve 43 případech (100 %) byla provedena identifikace pacienta lékařem operatérem 36

37 Položka č. 13: Označení operované strany Položka byla do pozorování záznamového archu zařazena i přes to, že se na našem pracovišti tento úkon neprovádí. K dispozici je na našem pracovišti pouze stranový protokol (viz příloha č. 4), ale grafické označení strany na těle pacienta prováděno není. Tabulka 11: Označení operované strany (např. fixem) Bylo provedeno označení operované strany absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano 0 0 Ne Celkem Výsledek pozorování této položky ukázal, že ve 43 (100 %) se úkon grafického označení operované stran fixem neprovádí. Položka č. 14: Zjišťování alergií V položce jsme se zaměřily na to, zda byly ověřovány alergie u pacienta. Na pracovišti je to pro perioperační sestry důležité zejména z důvodu používání dezinfekčního prostředku obsahujícího jód a pro používání místního anestetika (Mesocainu). Tabulka 12: Zjišťování alergií pacienta sestrou Zjišťování alergií pacienta sestrou absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem U 43 pacientů (100 %) byly alergie ověřeny. Sestry u 40 pacientů (93,02 %) ověřením získaly informaci, že alergie není. U 3 pacientů (6,97 %) ověřením získaly informaci o alergii na jód. Tato informace byla získána z dokumentace i slovním dotázáním pacienta. 37

38 Položka č. 15: Potvrzení sterility V tomto bodě jsme se zaměřily na potvrzování sterility a kontrolovaly tak, zda jsou na perioperačním protokolu nalepeny sterilizační štítky z kontejnerů s nástroji. Tabulka 13: Potvrzena sterilita/ nalepení sterilizačních štítků Potvrzena sterilita- nalepení sterilizačních štítků absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano Ne 0 0 Celkem Během všech 43 operačních výkonů (100 %) byl tento úkon splněn. Položka č. 16: Ověření funkčnosti přístrojů před výkonem Tato položka byla zaměřena na pozorování ověření funkčnosti přístrojů. Bylo sledováno, zda jsou před výkonem potřebné přístroje zapojeny do sítě a zda je zkontrolována jejich funkčnost. Ta byla ověřena zapnutím přístroje a jeho odzkoušením. Jednalo se o přístroj Elektrotom určený k elektrokoagulaci, sání, a ohřívací umyvadlo. Tabulka 14: Ověření funkčnosti přístrojů Byla ověřena funkčnost přístrojů absolutní četnost (n) relativní četnost (%) Ano 34 79,06 (100%) Ne 9 20,93 Celkem U 34 výkonů (79,06%) byla funkčnost ověřena. U 9 operací (20,93%) funkčnost ověřena nebyla, což bylo oprávněné s ohledem na typ operace. 38