KONCEPT KONTROLY INFEKCÍ V EVROPSKÝCH NEMOCNICÍCH

Transkript

1 KONCEPT KONTROLY INFEKCÍ V EVROPSKÝCH NEMOCNICÍCH 1 MUDr. Dana Hedlová, 2 MUDr. Vlastimil Jindrák 1 Úst ední vojenská nemocnice Praha, 2 Nemocnice Na Homolce Praha Celková situace v Evrop Nemocni ní infekce postihují odhadem jednoho pacienta z deseti a vedou ke zvýšení morbidity, mortality a ke zvýšení náklad na zdravotní pé i. Tyto infekce nejsou omezeny hranicemi stát a snadno se mohou ší it mezi jednotlivými zem mi, jak je velmi dob e patrné nap. z mezinárodního ší ení kmen MRSA. ECDC (European Center for Disease Prevention and Control) považuje situaci ve spot eb antibiotik za alarmující. Jeho doporu ení o ú elném používání antibiotik v humánní medicín zahrnuje problematiku stoupající rezistence v i antibiotik m v kontextu s problematikou nemocni ních infekcí. Nutnost za ít na mezinárodní úrovní jednat v této oblasti se jeví urgentní i ve sv tle možného pandemického ší ení minimáln nových variant ch ipkových vir. Další tlak znamená vzr stající nemocnost, stárnoucí populace, o ekávání stále více informované ve ejnosti a rozvoj vyšet ovacích a lé ebných postup a technologií. Zdravotní systémy nap í Evropou jsou konfrontovány se situací, jak se adaptovat na stálý rozvoj v oblasti medicínských v d. Vzr stající po et starých lidí bude generovat proporcionáln v tší požadavky na zdravotnictví. Evropská Unie poskytuje svobodu cizinc m ve vyhledání zdravotní pé e v jiných lenských státech. Pokud bude pacient pot ebovat zdravotní pé i v jiném lenském státu je nezbytné, aby jeho práva na zdraví a bezpe í byla ádn zajišt na. Dalším d ležitým faktorem jsou vzr stající náklady na zdravotnictví v d sledku stálé inovace technologií a postup. Nemocni ní infekce jsou jedním z nejzávažn jších d vod selhání moderní lé by, jako jsou komplikované chirurgické výkony, intenzivní pé e, transplanta ní medicína a lé ba onkologických pacient. Vzhledem k výše uvedenému lze o ekávat, že nemocni ní infekce za nou v evropských státech v blízké budoucnosti p edstavovat vzr stající položku z celkové nemocnosti. Problematika nemocni ních infekcí nabývá na d ležitosti a je vhodné resp. žádoucí navrhnout jednotná doporu ení pro oblast kontroly infekcí v evropských zdravotnických za ízeních. 1

2 Nozokomiální infekce NI jsou daní, kterou platíme za pokrok ve zdravotnických technologiích a lé b. ada faktor zap í i uje jejich varující nár st. D sledkem terapie m že být narušení normální obranyschopnosti v d sledku používání invazivních pom cek, ATB terapie m ní skladbu normální mikroflóry, imunokompromitovaní pacienti mají sníženou schopnost potla it infekci. Z faktor organiza ních a faktor lidského chování je to nap. p íliš mnoho l žek na pokoji, chyb jící vstupní screening, nar stající po et p eklad pacient, nedostate ný po et personálu, nízká compliance k hygien rukou a dalším hygienickým postup m a opat ením, nevhodné používání ATB i mimo zdravotnická za ízení (dále jen ZZ). P EDPOKLÁDANÉ CELKOVÉ NÁKLADY NI prodlužují utrpení pacient, zvyšují náklady na zdravotní pé i a mají další p ímé i nep ímé ekonomické dopady nap. snížení produktivity a práceschopnosti. Vy íslení náklad na lé bu je obtížné, víme, že náklady jsou vysoké (nap. UK odhaduje náklady na 1 mld. liber za rok). Náklady budou odlišné v r zných státech a m ní se v ase. V celé EU se p edpokládá 3 mil. NI a atributativních úmrtí za rok, USA vedlejší preventabilní události v etn NI jsou odpov dny za tis. úmrtí / rok s náklady mld. USD. NÁKLADOVÁ EFEKTIVITA KONTROLY INFEKCÍ Možnost zlepšení situace však existuje. USA ro ní provozní náklady na 1 l žko by mohly zajistit program kontroly infekcí v 250 l žkové nemocnici. SENIC p edpokládané náklady na tým pro kontrolu infekcí reprezentují 7 % z náklad NI. Pokud program kontroly infekcí zajistí prevenci pouze 7 % NI jsou náklady pln pokryty. UK studie z roku 2000 ukazuje, že 10% redukce po tu NI by mohla ušet it 150 mil. Euro/rok. SPOLU V EVROP Nár st etnosti infekcí zp sobených p vodci rezistentními k b žným ATB je dob e dokumentován a je varující. Mezi státy jsou signifikantní rozdíly nap. v oblasti MRSA (jižní Evropa, UK, Irsko v.s. severní Evropa, Holandsko se strategií Search-and-destroy ). Lucemburská deklarace práv pacient p ístup ke kvalitní zdravotní pé i je klí ovým lidským právem v EU. Rozhodnutí Evropského parlamentu surveillance NI založená na standardizovaném sb ru a analýze dat. 2

3 ECDC Dostupnost evropských standardizovaných porovnatelných dat je d ležitá pro podporu evaluace, hodnocení rizika a kontrolních aktivit k redukci infek ní zát že. ECDC bude mít d ležitou úlohu v koordinaci evropské surveillance také v oblasti antibiotické rezistence a NI (Vyhláška evropského parlamentu zakládající ECDC). ECDC by m lo být schopné pomáhat Komisi a lenským stát m v rozvoji standardních opera ních postup a metodologii surveillance tak, aby byla umožn na lepší porovnatelnost dat a vytvá et postupy a doporu ení k prevenci a kontrole NI. Definice problému NI je definována jako infekce vzniklá v souvislosti s interakcí se zdravotní pé í, která nebyla p ítomna, ani nebyla v inkuba ní dob na za átku této interakce. Interakcí se zdravotní pé í se rozumí poskytnutí nemocni ní, ambulantní i následné pé e. NI p edstavují signifikantní ást p enosných onemocn ní a jsou astou p í inou nemocnosti a úmrtnosti ve všech lenských státech EU. Vzhledem k celospole enským ekonomickým dopad m je zjevné, že úsp šné strategie prevence a kontroly jsou vysoce nákladov efektivní. Jak to zm nit Prvním krokem je informovanost všech zú astn ných o problematice NI a ATB rezistence prost ednictvím spole enského pov domí a pre i postgraduálním vzd lávání odborník. Kritický další krok zahrnuje nezbytné zm ny chování a zm ny organiza ní. Podpora výzkumu, porozum ní epidemiologii NI v etn rezistentních p vodc všemi lenskými státy, možnost nákladov efektivních postup prevence a kontroly v etn vývoje diagnostických nástroj pro rychlou detekci kolonizace, infekce a ATB rezistence. Vývoj strategií pro prevenci a likvidaci p vodc NI, systém surveillance pro validní, objektivní a srovnatelná data prevalence a incidence NI. Strategie ke zlepšení nemocni ní hygieny a kontroly ší ení vysoce p enosných patogen jak v ZZ tak v komunit je nutno zlepšovat a koordinovat. Co to znamená pro lenské státy? Na národní resp. lokální úrovni musí být vypracována a postupn implementována strategie zam ená na zlepšování bezpe í pacient prost ednictvím prevence a kontroly NI. Komise pro koordinovanou implementaci národní strategie by m la prost ednictvím mezirezortních mechanizm zajiš ovat vým nu informací a koordinaci s Komisí, ECDC a ostatními lenskými státy. 3

4 Základní prvky strategie: Implementace kontrolních a preventivních opat ení a postup ke snižování výskytu NI. Organizace program prevence a kontroly infekcí v ZZ. Vytvo ení aktivních systém surveillance NI, patogen, rizikových faktor, procesních a strukturních indikátor m ících compliance se správnou praxí. Edukace, trénink, výzkum a vým na informací v oblasti prevence a kontroly NI. I. Implementace kontrolních a preventivních opat ení a postup ke snižování výskytu NI a) vysoká priorita postup kontroly infekcí ve všech ZZ pro všechny aktivity Standardní opat ení a postupy budou zahrnovat: p esné postupy pro hygienu rukou (alkoholová dezinfekce), vstupní screening a bariérová opat ení, kdy a kde, zásady ochrany zdravotnických pracovník (vakcinace, pre- a post- expozi ní profylaxe, ochranné oble ení a pom cky), doporu ení obecných hygienických postup pro ZZ, pé e o vybavení, prost ení, prádlo, odpady, úklid, sterilizace a dezinfekce, jednorázové ZP apod., b) definice rozhodovacích kriterií pro zavedení (zrušení) dalších opat ení - izola ní postupy (jednol žkové pokoje), strategie zam ené na kontrolu specifických cest p enosu pro pacienty infikované / kolonizované ATB rezistentními kmeny nebo vysoce transmisibilními patogeny (MRSA, VRE, multirezistentní mykobakterie, SARS) - lokální, národní i mezinárodní, c) výše uvedená doporu ení p izp sobit i pro za ízení následné a dlouhodobé pé e, rehabilita ní za ízení a ambulantní pé i, d) zahrnutí kontroly a prevence NI do všech relevantních právních a správních aktivit týkajících se zdravotnictví (standardy pro objekty ZZ v etn izola ních za ízení, za ízení a vybavení ZZ, vyhlášky pro bezpe né podávání lék a stravy, vzd lání personálu, certifika ní a akredita ní procesy, informovanost ve ejnosti), e) zavedení a využívání indikátor kvality v oblasti kontroly infekcí založených na systémech surveillance, audity na národní, oblastní i lokální úrovni, f) pravidelná evaluace a aktualizace a dostupnost všech relevantních vyhlášek, doporu ení a postup, 4

5 g) spolupráce v EU a mezinárodních aktivitách. II. Organizace program prevence a kontroly infekcí v ZZ a) kontinuální zlepšování kvality pé e - dlouhodobá strategická priorita, ZZ aplikují postupy zajiš ující, že pé e o pacienty je kvalitní a odpovídá standard m správné praxe, b) p esné organiza ní a strukturální zajišt ní umož ující zavedení a provozování efektivních aktivit ZZ v oblasti kontroly a prevence infekcí - definice odpov dnosti na všech stupních a ve všech oblastech, komise a týmy pro kontrolu infekcí. Každé ZZ musí zavést program prevence a kontroly NI jako základní sou ást programu zlepšování kvality a bezpe nosti pé e. Program musí vzít v úvahu místní podmínky ZZ v etn technických a stavebních, zahrnovat standardy všech diagnostických a lé ebných postup, kontrolu kvality dezinfek ních a steriliza ních proces (procesní a výstupní kontrola) a musí být spojen s programem ATB politiky ZZ. Program musí být dostate n organiza n a personáln zajišt n a jednotlivé složky podléhají managementu ZZ. Personál kontroly NI - nemocni ní epidemiolog, epidemiologické sestry, klinický mikrobiolog, kontaktní léka i klinických pracoviš, kontaktní sestry klinických pracoviš, specialista pro nemocni ní hygienu - zastoupení jednotlivých odborností se m že lišit v závislosti na lokálních podmínkách ZZ. Komise pro prevenci a kontrolu infekcí je dozor ím orgánem, kontroluje innost výkonových složek, hodnotí podmínky pro jejich optimální funkci, poskytuje podklady pro strategická rozhodnutí managementu, vyjad uje se k prioritám kontroly NI z hlediska organiza ní, personální a technické podpory. leny komise jsou zástupci zdravotnického a ekonomického managementu, zástupce managementu NZP, zástupce týmu pro kontrolu NI, zástupce léka ského personálu, klinických odd lení, zástupce st edního managementu NZP, zástupce technických složek. Tým pro prevenci a kontrolu infekcí je výkonným orgánem, prakticky provádí surveillance NI, navrhuje a realizuje cílené kontrolní intervence a ov uje jejich ú innost. Personál týmu tvo í profesionálové trénovaní v nemocni ní epidemiologii. Tým rutinn spolupracuje s kontaktními osobami na klinických pracovištích (kontaktní léka i a sestry). 5

6 III. Vytvo ení aktivních systém surveillance NI, patogen, rizikových faktor, procesních a strukturních indikátor m ících compliance se správnou praxí a) na lokální úrovni - znalost epidemiologické situace, možnost reakce na potenciální problémy již ve fázi vzniku, hodnocení opat ení, b) na národní úrovni - národní referen ní data pro možnost smysluplného porovnávání ZZ, benchmarking a zp tnou vazbu, systém surveillance NI - využití mezinárodních klasifika ních systém, ochrana dat, bezpe né p ístupy, nezneužitelnost. IV. Edukace, trénink, výzkum a vým na informací v oblasti prevence a kontroly NI a) ujistit se, že ZZ mají strategie edukace, tréninku a vým ny informací o epidemiologii, kontrole a prevenci NI, b) strategie pro trénink všech, kte í se podílejí na pé i o pacienty ke zlepšení obecného pov domí a zajišt ní správné praxe v kontrole infekcí, c) cílené eduka ní programy - základní edukace pro veškerý personál - základní principy hygieny a kontroly infekcí, lokální postupy, SOP, dopad NI na mortalitu a náklady - pro nové zam stnance, - pravidelná edukace pro personál zajiš ující kontrolu infekcí a pov ený personál klinických odd lení, - specifikace požadovaného vzd lání pro léka e a sestry na evropské úrovni s implementací do národních vzd lávacích a certifika ních systém, - Informace pro pacienty a jejich rodinné p íslušníky o riziku, monitoringu a prevenci NI. Pacienti mají nárok na odpovídající informace o rizicích a nezbytných opat ení k jejich minimalizaci, d) používání moderních technik pro trénink a edukaci, tak aby byly napln ny rozdílné pot eby personálu, dostupnost a zp sob výuky - nap. workshop, internet, e-learning, praktická výuka - financované ZZ, e) hodnocení efektivity výukových program - audity, zp tná vazba, f) mezinemocni ní spolupráce v oblasti vzd lávání hrazená z náklad na zdravotnictví, g) podpora výzkumu v oblasti NI. 6

7 Záv r Akreditovaná a certifikovaná ZZ a ZZ, která se na akreditace i certifikace p ipravují musela a musí brát kontrolu infekcí velmi vážn. Není to snadná cesta, ale blízká budoucnost bude s touto cestou konfrontovat všechna ZZ. Každý z nás i kdokoli z našich blízkých m že být pacientem a bude chtít, aby byl lé en kvalitn a s maximáln minimalizovaným rizikem vzniku NI. Záleží na nás všech, jak rychle dokážeme zm nit své chování a prost ednictvím p iznaných pochybení zkvalitníme zdravotní pé i. Literatura Sd lení vychází z dokumentu Evropské komise Ve ejná konzultace ke strategii zlepšování bezpe í pacient prost ednictvím prevence a kontroly NI. 7